číslo jednací: S0049,S0094/2016/VZ-47952/2016/513/JLí

Instance	I.
Věc	Poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014
Účastníci	Česká republika – Státní pozemkový úřad
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok	2016
Datum nabytí právní moci	20. 12. 2016
Dokumenty	2016_S0049-S0094.pdf 878 KB

Č. j.: ÚOHS-S0049,S0094/2016/VZ-47952/2016/513/JLí Brno: 2. prosince 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0049,0094/2016/VZ zahájeném z moci úřední dne 29.1.2016 a dne 19.2.2016, jehož účastníkem je zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 29.2.2016 Mgr. Petrem Holešínským, advokátem, registrovaným u ČAK pod ev. č. 10438, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3, jehož pokračování

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s dodavatelem ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 a s účastníky „Sdružení GORRE“, které tvoří Eurotender s.r.o., IČO 27068111, se sídlem Jiřího náměstí 4/5, 290 01 Poděbrady I, GORDION, s.r.o., IČO 26147921, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, Truck Engineering a.s. (dříve ROPRO a.s.), IČO 27888941, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava, a ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, smlouvy, a
ve věci uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) citovaného zákona za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona účastníkem řízení uvedeného ve výroku II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016, který nebyl napaden rozkladem, a proto dne 19.4.2016 nabyl právní moci,

bylo účastníku řízení oznámeno dopisem č.j. ÚOHS-S0049/2016/VZ-41289/2016/513/JLí ze dne 7.10.2016,

rozhodl takto:

Správní řízení vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov – tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s účastníky „Sdružení GORRE“, které tvoří Eurotender s.r.o., IČO 27068111, se sídlem Jiřího náměstí 4/5, 290 01 Poděbrady I, GORDION, s.r.o., IČO 26147921, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, Truck Engineering a.s. (dříve ROPRO a.s.), IČO 27888941, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava, a ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, které dne 4.2.2009 uzavřely smlouvu o sdružení podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, níže specifikované smlouvy:

mandátní smlouva č. 1S/2013 opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 2S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 3S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 420 Kč bez DPH, 48 908,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 4S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 5S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 6S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 7S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 420 Kč bez DPH, 61 008,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 8S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 9S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 51 380 Kč bez DPH, 62 169,4 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 10S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena,
mandátní smlouva č. 11S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 12S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 13S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 14S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 15S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 16S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 17S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 18S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena,
mandátní smlouva č. 19S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 90 000 Kč bez DPH, 108 900 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 20S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena, avšak z fakturace doložené k mandátní smlouvě 19S/2013 ve znění dodatku ze dne 30.1.2014 vyplývá, že tato zahrnuje i fakturaci za plnění poskytnuté na základě mandátní smlouvy 20S/2013 ve znění dodatku ze dne 30.1.2014, a to v celkové výši 90 000 Kč bez DPH, 108 900 Kč včetně DPH za obě mandátní smlouvy,
mandátní smlouva č. 21S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 395,87 Kč bez DPH, 60 979 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 22S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 936 Kč bez DPH, 61 633 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 23S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30.1.2014 k této mandátní smlouvě činila 462 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 189 200 Kč bez DPH, 228 932 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 24S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30.1.2014 k této mandátní smlouvě činila 170 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 136 000 Kč bez DPH, 164 560 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 25S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 26S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 27S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 28S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30.1.2014 k této mandátní smlouvě činila 210 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 168 000 Kč bez DPH, 203 280 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 29S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26.5.2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 30S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26.5.2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 31S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26.5.2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH.

se podle § 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

II.

Zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014 nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s dodavatelem ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, níže specifikované smlouvy:

mandátní smlouva č. SPU 246051/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 1 166 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 52 800 Kč bez DPH, 63 888 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 246100/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29.7.2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 82 500 Kč bez DPH, 99 825 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245320/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 374 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 379 500 Kč bez DPH, 459 195 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245517/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 544 920 Kč bez DPH, 659 353,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283762/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 198 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 289 300 Kč bez DPH, 350 053 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 314713/2013 uzavřená dne 30.7.2013 s cenou 130 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29.7.2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 621 500 Kč bez DPH, 752 015 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 314701/2013 uzavřená dne 30.7.2013 s cenou 90 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 700 Kč bez DPH, 49 247 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 246103/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29.7.2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 95 700 Kč bez DPH, 115 797 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245374/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 1 166 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 1 756 567,53 Kč bez DPH, 2 125 446,71 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245054/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 300 720 Kč bez DPH, 363 871,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 314689/2013 uzavřená dne 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 62 700 Kč bez DPH, 75 867 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245609/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 90 200 Kč bez DPH, 109 142 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245528/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 175 410 Kč bez DPH, 212 246,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283765/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 395 740 Kč bez DPH, 478 845,4 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283737/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 542 630 Kč bez DPH, 656 582,3 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283755/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 333 420 Kč bez DPH, 403 438,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 246092/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 181 620 Kč bez DPH, 219 760,2 Kč včetně DPH,

III.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku č. II. tohoto rozhodnutí a za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov – tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb („sporná“ agenda) v roce 2013 souvisejících s právními spory: Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 10C 60/2009, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 96/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 293/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 21C 111/2012, žalobce Jindřiška Mrkvičková; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 5C 364/2008, žalobce Jindřiška Mrkvičková, Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 6, sp. zn. 7C 188/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 10C 161/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 99C 44/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 23C 111/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 17C 52/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud Praha-východ, sp. zn. 5C 162/2012, žalobce Otakar Ženíšek, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s dodavatelem ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 dne 10.12.2012 smlouvu označenou jako „Mandátní smlouva o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“, dne 21.12.2012 dodatek č. 1 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ a dne 9.9.2013 dodatek č. 2 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“, s celkovou doloženou částkou fakturovanou v roce 2013 na základě výše specifikovaných smluv, resp. dodatků, ve výši 2 400 716,31 Kč bez DPH, 2 904 867 Kč včetně DPH, uvedeného ve výroku II. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016, který nabyl právní moci dne 19.4.2016, se zadavateli – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 90 000 Kč (devadesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. Uzavřené smlouvy

1. Zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov (dále jen „zadavatel“), ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 29.2.2016 Mgr. Petrem Holešínským, advokátem, registrovaným u ČAK pod ev. č. 10438, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 – dne 18.6.2013, dne 10.7.2013 a dne 30.7.2013 uzavřel s vybraným uchazečem ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč 1“ nebo „ROWAN LEGAL“) celkem 17 (dílčích) mandátních smluv označených zkratkou „SPU…“, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek (dále také jen „smlouvy SPU…“). Dne 30.7.2013 zadavatel uzavřel s účastníky „Sdružení GORRE“: Eurotender s.r.o., IČO 27068111, se sídlem Jiřího náměstí 4/5, 290 01 Poděbrady I, GORDION, s.r.o., IČO 26147921, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, Truck Engineering a.s. (dříve ROPRO a.s.), IČO 27888941, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava (dále jen „ROPRO a.s.“), ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, které dne 4.2.2009 uzavřely smlouvu o sdružení podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, na základě na základě níže specifikovaných smluv (dále jen „vybraný uchazeč 2“ nebo „sdružení GORRE“), celkem 31 mandátních smluv označených č. 1S/2013 - 31S/2013 (dále také jen „smlouvy S…“), jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek. Smlouvy S… byly uzavřeny na základě „Rámcové mandátní smlouvy“, kterou dne 29.7.2009 uzavřela Česká republika – Ministerstvo zemědělství ČR s vybraným uchazečem 2 (dále jen „RMS“), jejímž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek vybraným uchazečem 2. Podrobnosti k uzavřeným smlouvám na administraci veřejných zakázek jsou uvedeny v bodu 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

2. Dne 10.12.2012 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 „Mandátní smlouvu o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ ze dne 10.12.2012 (dále jen „mandátní smlouva“), ve které se v čl. 1 uvádí, že předmětem mandátní smlouvy je právní úprava podmínek poskytování odborných výkonů charakteru komplexních právních služeb realizovaných vybraným uchazečem 1 ve prospěch zadavatele a jeho zastoupení před soudy. Dne 21.12.2012 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 dodatek č. 1 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ (dále jen „dodatek č. 1“) a dne 9.9.2013 dodatek č. 2 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ (dále jen „dodatek č. 2“).

II. Postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před zahájením správních řízení

3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podněty k přezkoumání postupu zadavatele, a to

podnět vedený pod sp. zn. P1093/2015/VZ, podle kterého zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky na administraci zadávacích řízení, a při jehož šetření Úřad získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0049/2016/VZ, a
podnět vedený pod sp. zn. P827/2015/VZ, podle kterého zadavatel rozdělil předmět veřejné zakázky na poskytování právních služeb („sporná“ agenda) v roce 2013, a při jehož šetření Úřad získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, a proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0094/2016/VZ.

III. Správní řízení sp. zn. S0049/2016/VZ

4. Úřad dopisem č.j. ÚOHS-S0049/2016/VZ-03548/2016/513/JLí ze dne 29.1.2016 oznámil zadavateli, jako jedinému účastníkovi správního řízení podle § 116 zákona, zahájení správního řízení vedeného pod sp. zn. S0049/2016/VZ z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014 (dále také jen „administrace veřejných zakázek“) nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s vybraným uchazečem 1, níže specifikované smlouvy:

mandátní smlouva č. SPU 246051/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 1 166 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 52 800 Kč bez DPH, 63 888 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 246100/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29.7.2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 82 500 Kč bez DPH, 99 825 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245320/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 374 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 379 500 Kč bez DPH, 459 195 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245517/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 544 920 Kč bez DPH, 659 353,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283762/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 198 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 289 300 Kč bez DPH, 350 053 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 314713/2013 uzavřená dne 30.7.2013 s cenou 130 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29.7.2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 621 500 Kč bez DPH, 752 015 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 314701/2013 uzavřená dne 30.7.2013 s cenou 90 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 700 Kč bez DPH, 49 247 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 246103/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH určenou odkazem na Rámcovou mandátní smlouvu ze dne 29.7.2009, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 95 700 Kč bez DPH, 115 797 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245374/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 1 166 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 1 756 567,53 Kč bez DPH, 2 125 446,71 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245054/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 300 720 Kč bez DPH, 363 871,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 314689/2013 uzavřená dne 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 62 700 Kč bez DPH, 75 867 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245609/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 90 200 Kč bez DPH, 109 142 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 245528/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 175 410 Kč bez DPH, 212 246,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283765/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 110 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 395 740 Kč bez DPH, 478 845,4 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283737/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 542 630 Kč bez DPH, 656 582,3 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 283755/2013 uzavřená dne 10.7.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 333 420 Kč bez DPH, 403 438,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. SPU 246092/2013 uzavřená dne 18.6.2013 s cenou 80 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 181 620 Kč bez DPH, 219 760,2 Kč včetně DPH,
a s vybraným uchazečem 2 níže specifikované smlouvy:
mandátní smlouva č. 1S/2013 opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 2S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 3S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 420 Kč bez DPH, 48 908,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 4S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 5S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 6S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 7S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 420 Kč bez DPH, 61 008,2 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 8S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 210 Kč bez DPH, 48 654,1 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 9S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 51 380 Kč bez DPH, 62 169,4 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 10S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena,
mandátní smlouva č. 11S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 12S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 13S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 14S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 15S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 40 000 Kč bez DPH, 48 400 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 16S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 17S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 18S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena,
mandátní smlouva č. 19S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 90 000 Kč bez DPH, 108 900 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 20S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, celková fakturovaná částka nebyla doložena, avšak z fakturace doložené k mandátní smlouvě 19S/2013 ve znění dodatku ze dne 30.1.2014 vyplývá, že tato zahrnuje i fakturaci za plnění poskytnuté na základě mandátní smlouvy 20S/2013 ve znění dodatku ze dne 30.1.2014, a to v celkové výši 90 000 Kč bez DPH, 108 900 Kč včetně DPH za obě mandátní smlouvy,
mandátní smlouva č. 21S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 395,87 Kč bez DPH, 60 979 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 22S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 936 Kč bez DPH, 61 633 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 23S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30.1.2014 k této mandátní smlouvě činila 462 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 189 200 Kč bez DPH, 228 932 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 24S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30.1.2014 k této mandátní smlouvě činila 170 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 136 000 Kč bez DPH, 164 560 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 25S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 26S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 27S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou 50 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 50 000 Kč bez DPH, 60 500 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 28S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou, jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 30.1.2014 k této mandátní smlouvě činila 210 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 168 000 Kč bez DPH, 203 280 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 29S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26.5.2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 30S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26.5.2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH,
mandátní smlouva č. 31S/2013, opatřená datem 30.7.2013 s cenou jejíž výše podle dodatku č. 1 ze dne 26.5.2014 k této mandátní smlouvě činila 20 000 Kč bez DPH, s celkovou doloženou fakturovanou částkou ve výši 20 000 Kč bez DPH, 24 200 Kč včetně DPH.

5. Dnem 29.1.2016, kdy zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), správní řízení zahájeno.

6. Usnesením č.j. ÚOHS-S0049/2016/VZ-03616/2016/513/JLí ze dne 1.2.2016 určil Úřad zadavateli mj. lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu k doložení fakturace ke smlouvám č. 10S/2013 ze dne 30.7.2013 a č. 18S/2013 ze dne 30.7.2013.

7. Ve stanovené lhůtě zadavatel dopisem doručeným dne 9.2.2016 mj. sdělil, že faktury k mandátním smlouvám č. 10S/2013 ze dne 30.7.2013 a č. 18S/2013 ze dne 30.7.2013 nemá k dispozici. Dále zadavatel mj. uvedl, že připouští, že při uzavírání mandátních smluv na administraci veřejných zakázek mohlo dojít k porušení povinností při zadávání veřejných zakázek, na což již dříve upozornil veřejné orgány v podaném trestním oznámení. K tomu zadavatel dodává, že k těmto pochybením, která již nelze napravit, došlo za předchozích vedení zadavatele a že současné vedení přijalo veškerá možná opatření k nápravě, k čemuž by mělo být přihlédnuto i při rozhodování o výši případné sankce.

IV. Správní řízení sp. zn. S0094/2016/VZ

8. Úřad dopisem č.j. ÚOHS-S0094/2016/VZ-06569/2016/513/JLí ze dne 19.2.2016 oznámil zadavateli, jako jedinému účastníkovi správního řízení podle § 116 zákona, zahájení správního řízení sp. zn. S0094/2016/VZ z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb („sporná“ agenda) v roce 2013 souvisejících s právními spory: Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 10C 60/2009, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 96/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 293/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 21C 111/2012, žalobce Jindřiška Mrkvičková; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 5C 364/2008, žalobce Jindřiška Mrkvičková, Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 6, sp. zn. 7C 188/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 10C 161/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 99C 44/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 23C 111/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 17C 52/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud Praha-východ, sp. zn. 5C 162/2012, žalobce Otakar Ženíšek; nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel dne 10.12.2012 s vybraným uchazečem 1 smlouvu označenou jako „Mandátní smlouva o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“, dne 21.12.2012 dodatek č. 1 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ a dne 9.9.2013 dodatek č. 2 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ (dále jen „dodatek č. 2“), s celkovou doloženou částkou fakturovanou v roce 2013 na základě výše specifikovaných smluv, resp. dodatků, ve výši 2 400 716,31 Kč bez DPH, 2 904 867 Kč včetně DPH.

9. Dnem 19.2.2016, kdy zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu správní řízení zahájeno.

V. Spojení správních řízení sp. zn. S0049/2016 a sp. zn. S0094/2016

10. V zájmu dodržení zásady uvedené v § 6 odstavec 2 správního řádu, podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a vzhledem k tomu, že předmětná zahájená správní řízení se týkají veřejných zakázek zadávaných stejným zadavatelem, Úřad řízení sp. zn. S0049/2016 a sp. zn. S0094/2016 usnesením č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-06995/2016/513/JLí ze dne 23.2.2016 spojil do společného řízení.

11. V rámci společného řízení vydal Úřad rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016.

12. Ve výroku I. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016 Úřad konstatoval, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014 nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s vybraným uchazečem 1 smlouvy SPU…. a s vybraným uchazečem 2 smlouvy S….

13. Ve výroku II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016 Úřad konstatoval, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování právních služeb („sporná“ agenda) v roce 2013 souvisejících s právními spory: Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 10C 60/2009, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 96/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 4, sp. zn. 38C 293/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 21C 111/2012, žalobce Jindřiška Mrkvičková; Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. 5C 364/2008, žalobce Jindřiška Mrkvičková, Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 6, sp. zn. 7C 188/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 10C 161/2011, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 9, sp. zn. 99C 44/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 23C 111/2011, žalobce Jindřich Ženíšek; Obvodní soud pro Prahu 10, sp. zn. 17C 52/2012, žalobce Otakar Ženíšek; Obvodní soud Praha-východ, sp. zn. 5C 162/2012, žalobce Otakar Ženíšek, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel s dodavatelem ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 dne 10.12.2012 smlouvu označenou jako „Mandátní smlouva o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“, dne 21.12.2012 dodatek č. 1 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“ a dne 9.9.2013 dodatek č. 2 k „Mandátní smlouvě o podmínkách poskytování právních služeb („sporná“ agenda) SA č. 34/12“, s celkovou doloženou částkou fakturovanou v roce 2013 na základě výše specifikovaných smluv, resp. dodatků, ve výši 2 400 716,31 Kč bez DPH, 2 904 867 Kč včetně DPH. Tento výrok nabyl právní moci dne 19.4.2016 (k tomu viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

14. Výrokem III. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016 Úřad za správní delikty specifikované v bodech 12. a 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí uložil zadavateli pokutu ve výši 150 000 Kč.

15. Proti rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016 (dále jen „původní rozhodnutí“ podal zadavatel v zákonné lhůtě rozklad ze dne 18.4.2016. Zadavatel podaným rozkladem napadl pouze výroky I. a III. původního rozhodnutí, přičemž podání rozkladu odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí v těchto výrocích považuje za věcně nesprávné.

16. K výroku I. původního rozhodnutí zadavatel uvedl, že zjištění Úřadu o okamžiku, kdy došlo k uzavření smluv, může být věcně nesprávné. K tomu zadavatel v rozkladu odkázal na usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality, 5. oddělení, č.j. KRPA-106653-118/TČ-2015-000095-PŘI ze dne 3.3.2016 (dále jen „usnesení Policie ČR), z něhož má vyplývat, že k faktickému uzavření mandátních smluv uzavřených s vybraným uchazečem 2, které jsou opatřeny datem 30.7.2013, došlo dříve. V rámci prověřování prováděného Policií ČR totiž všichni účastníci – strany mandátních smluv v záhlaví označených S… shodně uvedli, že k uzavření smluv došlo dříve, přičemž datum na smlouvách bylo doplněno až později sekretariátem ředitele, který smlouvy zakládal a opatřoval datem až po jejich faktickém uzavření, a to s odstupem i několika dnů. Z uvedeného tedy podle názoru zadavatele jednoznačně vyplývá, že k uzavření předmětných smluv došlo ještě za účinnosti uzavřené RMS, čímž tak nedošlo k porušení zákona a nedošlo ani k naplnění skutkové podstaty správního deliktu.

17. K výroku III. původního rozhodnutí zadavatel uvedl, že s ohledem na námitky, které vznesl k výroku I. napadeného rozhodnutí je zřejmé, že Úřad vycházel z nesprávné horní hranice pokuty, když tato fakticky nečinila 916 370,44 Kč, ale částku 719 457,34 Kč, přičemž tak jde o horní hranici pokuty sníženou o 23 %. Úřad by tedy podle zadavatele měl přikročit ke snížení uložené pokuty, a to poměrově rovněž o 23 %, přičemž pokuta by měla být zadavateli uložena maximálně do výše 115 500 Kč.

18. Zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu změnil výrok I. napadeného rozhodnutí tak, že vypustí text týkající se smluv S… uzavřených s vybraným uchazečem 2 a dále, aby změnil napadené rozhodnutí ve výroku III. tak, že uložená pokuta se snižuje na částku 115 500 Kč.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech předseda Úřadu podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad původního rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a ve svém rozhodnutí č.j. ÚOHS-R118/2016/VZ-38474/2016/321/BRy ze dne 21.9.2016 (dále také jen „rozhodnutí o rozkladu“), které nabylo právní moci dne 21.9.2016, dospěl k následujícím závěrům.

20. Úřad tím, že výrokem I. původního rozhodnutí rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona skutkem a způsobem v tomto výroku popsaným, nerozhodl správně a v souladu se zákonem, a proto předseda Úřadu přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí v tomto výroku a rovněž ve výroku III. původního rozhodnutí, který je závislým výrokem na výroku I. původního rozhodnutí, a k vrácení věci Úřadu k novému projednání.

21. Výrok II. původního rozhodnutí nebyl podaným rozkladem napaden. Vzhledem k tomu, že jde o výrok o vině, který může stát samostatně a není na ostatních výrocích původního rozhodnutí závislý, předseda Úřadu konstatoval, že došlo u tohoto výroku dne 19.4.2016 k nabytí právní moci ve smyslu § 82 odst. 3 správního řádu, když nabytím právní moci nemůže být žádnému z účastníků způsobena újma, neboť jediným účastníkem vedeného správního řízení je zadavatel, který se rozhodl proti tomuto výroku původního rozhodnutí nepodat rozklad.

22. V další části odůvodnění předseda Úřadu rozvedl důvody, proč přistoupil ke zrušení původního rozhodnutí v jeho výrocích I. a III.

Nepřezkoumatelnost původního rozhodnutí (výrok I. – smlouvy „SPU“)

23. Úřad v původním rozhodnutí k první části výroku I., která se vztahovala k mandátním smlouvám SPU uvedl, že „z dokumentace předložené zadavatelem vyplývá, že dne 18.6.2013, dne 10.7.2013 a dne 30.7.2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 celkem 17 (dílčích) mandátních smluv, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek. Jednalo se o smlouvy označené zkratkou „SPU…“. Tyto smlouvy byly uzavřeny mimo rámec RMS, neboť je zadavatel uzavřel jen s vybraným uchazečem 1, ačkoliv smluvní stranou RMS, tedy poskytovatelem služeb spočívajících v administraci veřejných zakázek, na kterou předmětné dílčí mandátní smlouvy odkazovaly, byl vybraný uchazeč 2. Na této skutečnosti nic nemění fakt, že vybraný uchazeč 1 byl členem (součástí) vybraného uchazeče 2 (sdružení GORRE).“ Po přezkoumání tohoto dílčího závěru Úřadu má předseda Úřadu za to, že napadené rozhodnutí v této části je nepřezkoumatelné.

24. Podle § 68 odst. 3 správního řádu se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že v odůvodnění vydaného rozhodnutí některá z výše uvedených náležitostí chybí, pak je takové rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, neboť správní orgán nedodrží povinnost uvést náležitosti, které jsou správním řádem stanoveny.

25. Úřad tak byl povinen v odůvodnění původního rozhodnutí srozumitelně a přezkoumatelně vyložit své úvahy ohledně závěru, který učinil, a to konkrétně v části vztahující se k uzavření celkem 17 smluv s vybraným uchazečem 1, kde uvedl, že k uzavření mandátních smluv SPU došlo mimo rámec RMS, když tyto smlouvy uzavřel vybraný uchazeč 1 a nikoliv sdružení GORRE, tedy vybraný uchazeč 2. Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu vybraný uchazeč 2 – „Sdružení GORRE“ je tvořeno těmito právnickými osobami: a) společností – Eurotender s.r.o., IČO 27068111, se sídlem Jiřího náměstí 4/5, 290 01 Poděbrady I, b) společností – GORDION, s.r.o., IČO 26147921, se sídlem Rybná 716/24, 110 00 Praha 1, c)společností – Truck Engineering a.s. (dříve ROPRO a.s.), IČO 27888941, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava, a d) společností – ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, kteří dne 4. 2. 2009 uzavřeli smlouvu o sdružení podle § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Je tak zřejmé, že vybraný uchazeč 1 je účastníkem vybraného uchazeče 2, tedy výše uvedeného sdružení, přičemž tak pro to, aby mohl Úřad učinit závěr o tom, že k uzavření předmětných smluv došlo skutečně mimo rámec RMS, byl povinen zabývat se otázkou toho, zda jednání vybraného uchazeče může nebo nemůže být považováno za jednání jménem sdružení. Podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, účinných v době uzavření smlouvy o sdružení, konkrétně podle § 829 a násl. občanského zákoníku platilo, že s ohledem na právní formu sdružení, kdy jde o formu bez právní subjektivity, občanský zákoník žádným způsobem nepředepisoval, kdo a jak je oprávněn za sdružení jednat. Z hlediska otázky možného posouzení výše uvedené otázky lze tak vycházet např. z komentářové literatury, konkrétně třeba z publikace Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, stran 2326 a násl., kde je uvedeno: „Subjektem právních vztahů vznikajících v souvislosti s činností sdružení mohou být pouze účastníci sdružení, kteří jednají sami nebo prostřednictvím zástupců. Vůči třetím osobám mohou účastníci způsob jednání za všechny účastníky sdružení zvolit s přihlédnutím k charakteru sdružení (jeho účelu, počtu účastníků, operativnosti jednání atd.). Možné je řešení, kdy každý z účastníků je oprávněn samostatně jednat jménem všech účastníků sdružení ve všech věcech, týkajících se činnosti sdružení. Protikladem je varianta, že ve věcech sdružení mohou jednat účastníci navenek pouze společně. Dalším možným řešením je zmocnění jednoho (nebo několika) z účastníků k jednání ve všech věcech, týkajících se rozsahem činnosti, kterou se tento účastník podílí na celé činnosti sdružení. V případech kdy z právního úkonu nebude patrné, že účastník sdružení jedná navenek i jako zmocněnec ostatních účastníků sdružení (důvodem může být i snaha utajit existenci sdružení), jedná tedy pouze vlastním jménem, pak oprávněn i zavázán z právního úkonu je pouze on sám. Pro zmíněné tzv. nezmocněné jednatelství je třeba zde odkázat na úpravu § 33 odst. 2 a výklad k němu, z judikatury pak např. na odůvodnění rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 1082/2003. Ve věci tam řešené nebylo zjištěno, že by žalovaný, který předmětnou smlouvu jménem sdružení podepsal, jednal při uzavírání smlouvy na základě plné moci udělené některým z účastníků sdružení či že by došlo k dodatečnému schválení (ratihabici) tohoto právního úkonu některým z účastníků sdružení, proto žalovaný za závazek odpovídá. Není rozhodné, že označený objednatel – sdružení – sám o sobě nemá právní subjektivitu a platí tedy závěr, že smlouva uzavřená nezmocněným jednatelem jménem sdružení zavazuje tuto jednající fyzickou osobu.“

26. V rozhodovaném případě však Úřad v původním rozhodnutí žádným způsobem neposoudil, jakou povahu má vybraný uchazeč 2, tzn. sdružení, a nijak se nezabýval tím, zda vybraný uchazeč 1, jakožto člen sdružení mohl v rámci tohoto sdružení jednat samostatně či zda by bylo možné jeho jednání považovat za jednání za sdružení. Takové posouzení, je ovšem v daném případě podstatné, protože pouze za situace, kdy by Úřad dospěl k závěru, že jednání vybraného uchazeče 1 nebylo jednáním za sdružení, bylo by možné dospět k závěru, že k uzavření smluv došlo skutečně mimo rámec RMS, která byla uzavřena se sdružením GORRE. Pokud se však Úřad v původním rozhodnutí touto otázkou nijak nezabýval a bez dalšího dospěl k dílčímu závěru, že smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem 1 došlo mimo rámec RMS a pouze konstatoval, že na tomto nic nemění ani skutečnost, že vybraný uchazeč 1 je členem (součástí) vybraného uchazeče 2, tedy sdružení GORRE, pak takový závěr Úřadu nemůže obstát. Z tohoto dílčího závěru totiž není žádným způsobem seznatelné, jakými úvahami se Úřad při posouzení zjištěného skutkového stavu a při hodnocení právních předpisů zabýval. Za uvedeného stavu, tedy dílčí závěr Úřadu nenaplňuje podmínky stanovené v § 68 odst. 3 správního řádu a je třeba jej považovat za nepřezkoumatelný.

27. Vzhledem k tomu, že po přezkoumání zákonnosti původního rozhodnutí v části odůvodnění výroku I. ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu dospěl předseda Úřadu k závěru, že Úřad nedostál své povinnosti stanovené v § 68 odst. 3 správního řádu, byly naplněny důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti a pro vrácení věci Úřadu k novému projednání podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu.

28. Při novém posouzení věci bude Úřad povinen posoudit otázky spojené s jednáním jménem vybraného uchazeče 2 (sdružení GORRE), tedy bude zejména povinen zabývat se otázkou, kdo a jaký způsobem byl oprávněn jednat jménem vybraného uchazeče 2, a zda uzavření smluv vybraným uchazečem 1 je podřaditelné pod jednání za vybraného uchazeče 2 či nikoliv, přičemž bude povinen své úvahy srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodnit.

Nesprávně zjištěný skutkový stav (výrok I. – smlouvy S…)

29. Zadavatel v podaném rozkladu vznesl námitku, podle níž Úřad nesprávně zjistil skutkový stav daného případu, a to s odůvodněním, že k uzavření smluv S… s vybraným uchazečem 2 došlo fakticky ještě za účinnosti RMS a následně došlo k opatření smluv S… pozdějším datem na sekretariátu ředitele. Tato skutečnost by podle zadavatele měla vyplývat z usnesení Policie ČR, které předložil společně s podaným rozkladem. K tomu předseda Úřadu dále uvedl, že v rámci řízení vedeného z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu nelze aplikovat § 52 správního řádu, přičemž tak zadavatel je oprávněn předkládat důkazy k podpoře svých tvrzení i v průběhu správního řízení o rozkladu. Proto předseda Úřadu shledal rozhodnutí v příslušných částech týkajících se odůvodnění výroku I. jako nezákonné a přistoupil k jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání Úřadu, aniž by se zabýval výše uvedenou argumentací zadavatele. Podle předsedy Úřadu je posouzení tvrzené skutečnosti, tedy že k uzavření smluv S… s vybraným uchazečem 2 došlo ještě za účinnosti RMS, pro případné učinění závěru o tom, zda došlo ke spáchání správního deliktu i ve druhé části výroku I. původního rozhodnutí, zcela zásadní. Pokud by totiž Úřad dospěl k závěru, že tvrzení zadavatele lze mít na základě obsahu usnesení Policie ČR za prokázané, nebylo by možné dospět k závěru, že k uzavření smluv S… došlo mimo rámec RMS. Úřad tak bude povinen se při posouzení této námitky vypořádat i s otázkou, zda bylo toto tvrzení zadavatele v řízení před Policií ČR prokázáno a současně s tím posoudit, zda usnesení Policie ČR včetně závěrů, v něm učiněných, je pro Úřad závazné.

Zrušení výroku III. napadeného rozhodnutí

30. V rozhodovaném případě předseda Úřadu po přezkoumání zákonnosti výroku I. původního rozhodnutí dospěl k závěru, že původní rozhodnutí je zčásti nepřezkoumatelné a tedy nezákonné. S ohledem na skutečnost, že výrok III. původního rozhodnutí je výrokem o trestu, který nemůže stát samostatně a je závislý na výroku o vině (v daném případě o výrocích I. a II., jimiž byla vyslovena vina), byly splněny podmínky pro zrušení původního rozhodnutí i v tomto výroku. Proto předseda Úřadu přistoupil ke zrušení původního rozhodnutí i ve výroku III. a k vrácení věci Úřadu k novému projednání rovněž v této části původního rozhodnutí.

Další postup Úřadu

31. V novém rozhodnutí je Úřad povinen ve smyslu § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu zohlednit závazné právní názory vyslovené v rozhodnutí o rozkladu, které byly uvedeny výše. Je tedy povinen posoudit, zda jednání vybraného uchazeče 1, kdy se zadavatelem uzavřel smlouvy SPU…, je či není podřaditelné pod jednání za vybraného uchazeče 2 (sdružení GORRE), přičemž je povinen své úvahy srozumitelným a přezkoumatelným způsobem odůvodnit ve smyslu § 68 odst. 3 správního řádu. Současně bude Úřad povinen se zabývat námitkou zadavatele ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu, ve vztahu k obsahu usnesení Policie ČR, a bude povinen postavit závěry svého rozhodnutí na takovém zjištěném skutkovém stavu, o němž nebudou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu. Současně bude povinen znovu rozhodnout i o uložení pokuty zadavateli.

VI. Pokračování správního řízení

32. Dopisem č.j. ÚOHS-S0049/2016/VZ-41289/2016/513/JLí ze dne 7.10.2016 oznámil Úřad zadavateli pokračování správního řízení.

33. Dne 11.10.2016 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne k rozhodnutí o rozkladu (obsah vyjádření viz dále – argumentace zadavatele).

34. Usnesením č.j. ÚOHS-S0049/2016/VZ-41755/2016/513/JLí ze dne 12.10.2016 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu k předložení písemných výzev k poskytnutí plnění podle § 92 odst. 1 zákona týkajících se mandátních smluv 1S/2013 - 31S/2013.

35. Dne 19.10.2016 Úřad obdržel žádost vybraného uchazeče 1 ze dne 18.10.2016 o umožnění nahlížení do spisu a dne 28.11.2016 v návaznosti na toto nahlížení i vyjádření vybraného uchazeče 1 z téhož dne (relevantní obsah žádosti a vyjádření viz dále – argumentace vybraného uchazeče 1).

36. Dne 20.10.2016 Úřad obdržel reakci zadavatele k žádosti Úřadu o předložení písemných výzev k poskytnutí plnění podle § 92 odst. 1 zákona týkajících se mandátních smluv 1S/2013 - 31S/2013 (zadavatel sdělil, že tyto výzvy v dostupných dokumentech ani ve spisové službě nedohledal). Současně zadavatel sdělil, že své stanovisko k řízení sdělil již ve vyjádření ze dne 11.10.2016 (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí), na které v plném rozsahu odkázal.

37. Usnesením č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-43066/2016/513/JLí ze dne 24.10.2016 Úřad určil zadavateli lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

38. Dne 26.10.2016 Úřad obdržel žádost zadavatele o nahlížení do spisu.

39. Dne 26.10.2016 nahlížel do správního spisu vybraný uchazeč 1 a dne 27.10.2016 zadavatel.

40. Dne 31.10.2016 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům ve vedeném řízení (obsah vyjádření viz dále – argumentace zadavatele).

VII. Argumentace vybraného uchazeče 1

41. Přestože vybraný uchazeč 1 není účastníkem správního řízení, uvádí zde Úřad s ohledem na povinnost uloženou mu správním řádem zjistit stav věci o němž nejsou důvodné pochybnosti jeho argumentaci k problematice administrace veřejných zakázek (smlouvy SPU… a smlouvy S…), kterou obdržel dne 19.10.2016 jako součást jeho žádosti o nahlížení do spisu, a ve vyjádření ze dne 28.11.2016, neboť je povinen zohlednit všechny skutečnosti zjištěné v průběhu správního řízení.

42. Ke smlouvám SPU… vybraný uchazeč 1 uvádí, že byl oprávněn jednat za sdružení GORRE na základě odst. 2.3 Dohody o vypořádání vztahů při administraci veřejných zakázek, kterou podepsali všichni účastníci sdružení GORRE, podle které je zadavatel oprávněn

využít služeb sdružení GORRE coby mandatáře podle rámcové smlouvy při administraci budoucích zadávacích řízení zadavatele a
určit konkrétní osobu ze sdružení GORRE, která bude činnosti administrace vykonávat.

Ve svém vyjádření ze dne 28.11.2016 svou argumentaci rozvádí odkazem na usnesení Policie ČR, smlouvu o založení sdružení GORRE, která podle jeho názoru neobsahovala výlučné oprávnění pro společnost ROPRO a.s. k jednání za sdružení, a úpravu sdružení v občanském zákoníku a společnosti v zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vybraný uchazeč 1 dále doložil čestné prohlášení Václava Kotory, bývalého člena představenstva ROPRO a.s., datované 16.11.2016, kde výše jmenovaný prohlašuje, že „ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., byla oprávněna jednat jménem „Sdružení GORRE“ a z uvedených smluv tudíž byla zavázána společnost ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o. jakožto účastník „Sdružení GORRE“ se všemi důsledky vyplývajícími pro ostatní účastníky Sdružení GORRE z účastenství v tomto sdružení.“

43. K uzavření smluv S… vybraný uchazeč 1 uvádí shodně se zadavatelem, že byly uzavřeny před 30.7.2013, tedy ještě za účinnosti RMS.

VIII. Argumentace zadavatele

K argumentaci vybraného uchazeče 1 v jeho žádosti o nahlížení do spisu

44. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 31.10.2016 uvedl, že žádost vybraného uchazeče 1 o nahlížení do spisu je podána zcela účelově a zcela evidentně nesleduje deklarovaný cíl, tedy umožnění nahlížení do správního spisu. ROWAN LEGAL není a nikdy nebyl účastníkem řízení a ani jím nemůže být. ROWAN LEGAL tak nemá právo v řízení činit jakékoli procesní úkony vůči správnímu orgánu, zejména podávat vyjádření a návrhy.

45. Podle zadavatele žádost vybraného uchazeče 1 označená jako žádost o umožnění nahlédnutí do spisu, jak je z jejího obsahu patrné, nesleduje deklarovaný účel. Z detailních odkazů na obsah původního rozhodnutí Úřadu a rozhodnutí o rozkladu je patrné, že ROWAN LEGAL je precizně obeznámen s obsahem spisu. Přitom je s podivem, že takovými informacemi ROWAN LEGAL disponuje, když do správního spisu před vyhotovením své žádosti ROWAN LEGAL nenahlížel. Obě uvedená rozhodnutí totiž nebyla dosud publikována. Většina obsahu žádosti ROWAN LEGAL se věnuje argumentaci podporující zájem ROWAN LEGAL na výsledku řízení, nikoli odůvodnění právního zájmu na nahlédnutí do správního spisu, jak je deklarováno. Ze strany ROWAN LEGAL se tak jedná o bezprecedentní pokus o zásah do rozhodování Úřadu podáváním účastnických procesních úkonů, přestože ROWAN LEGAL postavení účastníka řízení nesvědčí. Úřad by tak k informacím uvedeným v žádosti ROWAN LEGAL neměl přihlížet, neboť se jedná o informace získané v rozporu se zákonem a nikoli z úřední činnosti Úřadu.

46. Zadavatel také reaguje na žádost ROWAN LEGAL, ve které se snaží obhájit postup, kdy byly dílčí mandátní smlouvy (SPU…) uzavírány přímo s ROWAN LEGAL, ačkoliv podle RMS měly být uzavírány se sdružením GORRE. V žádosti ROWAN LEGAL je uvedeno, že podle čl. 2.3 RMS byl zadavatel oprávněn určit konkrétní osobu ze sdružení GORRE, která bude vykonávat administraci veřejných zakázek. Ustanovení článku 2.3 RMS však nic nemění na tom, že mandátní smlouvy na administraci veřejných zakázek musely být vždy uzavřeny se sdružením GORRE jako vybraným uchazečem, se kterým byla uzavřena RMS, ať už byl administrací pověřen kterýkoliv člen sdružení GORRE. Z obsahu smluv SPU… uzavřených přímo s ROWAN LEGAL žádným způsobem nevyplývá, že by byly uzavřeny se sdružením GORRE. Znění smluv SPU… uzavřených přímo s ROWAN LEGAL se zásadně liší od smluv S… uzavřených na základě RMS se sdružením GORRE právě tím, že sdružení GORRE vůbec nezmiňuje (srov. např. čl. 3.2 a 8.1 nebo záhlaví a podpisovou doložku smluv SPU…). Ze všech relevantních skutečností vyplývá závěr, že smlouvy SPU byly v rozporu se zákonem uzavřeny s ROWAN LEGAL, ačkoliv podle RMS měly být uzavřeny se sdružením GORRE, jak správně uzavřel Úřad v původním rozhodnutí.

K administraci veřejnýchzakázek (smlouvy SPU…)

47. Zadavatel k rozhodnutí o rozkladu uvádí, že považuje za značně nestandardní postup, kdy předseda Úřadu věnuje převážnou část odůvodnění postupu zadavatele při uzavření smluv SPU… (body 20. až 29. rozhodnutí o rozkladu), přestože zadavatel zjištění a závěry Úřadu v této otázce v podaném rozkladu vůbec nerozporoval.

48. Samotnými námitkami zadavatele se předseda Úřadu vůbec nezabýval, což výslovně deklaroval v bodě 30. rozhodnutí o rozkladu: „Vzhledem k tomu, že jsem na základě přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí toto, v částech týkající se odůvodnění výroku 1., shledal jako nezákonné a přistoupil jsem k jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání Úřadu, nezabýval jsem se výše uvedenou námitkou zadavatele, obsaženou v podaném rozkladu.“

49. Podle § 89 odst. 2 správního řádu, přezkoumává odvolací orgán správnost napadeného rozhodnutí „jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.“ Na toto ustanovení odkazuje i předseda Úřadu v bodě 20. rozhodnutí o rozkladu.

50. Podle názoru zadavatele je s ohledem na citované ustanovení správního řádu otázkou, zda měl být v rozhodnutí o rozkladu přezkoumáván postup zadavatele při uzavření smluv SPU…, když samotné zjištění Úřadu v otázce uzavření mandátních smluv 1S - 31S (proti kterému směřovaly veškeré námitky uvedené v rozkladu) nebylo v rozhodnutí o rozkladu vůbec řešeno.

51. V rozhodnutí o rozkladu je původnímu rozhodnutí Úřadu vytýkáno nedostatečné odůvodnění a nepřezkoumatelnost závěru, že vybraný uchazeč 1 (ROWAN LEGAL) nejednal v souvislosti s uzavíráním smluv SPU… za vybraného uchazeče 2 (sdružení GORRE).

52. Podle názoru zadavatele je ze samotného obsahu smluv SPU… jednoznačné, že tyto byly uzavřeny pouze se ROWAN LEGAL jako samostatným subjektem a nikoliv se sdružením GORRE. Ze znění smluv SPU… totiž nelze žádným způsobem dovodit, že by druhou smluvní stranou vedle zadavatele bylo sdružení GORRE.

53. Zadavatel pro ilustraci rozdílů mezi smlouvami SPU… a smlouvami S… uzavřenými na základě RMS srovnává text smluv SPU… a smlouvy č. 1S/2013:

V záhlaví smlouvy č. 1S/2013 je uveden zadavatel jako mandant a jako mandatář jsou zde uvedeni všichni členové sdružení GORRE, kdy je ve smlouvě uvedeno: „jednající společně na základě smlouvy o sdružení uzavřené dne 4.2.2009 dle ust. § 829 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů jako Sdružení GORRE, se sídlem Ústí nad Labem, Masarykova 1688/49, PSČ 400 01, zastoupeni společností ROPRO a.s., vedoucím účastníkem sdružení na základě plné moci ze dne 10.2.2012...“. Ve smlouvách SPU… je uvedena jako mandatář společnost ROWAN LEGAL, a to bez jakéhokoliv odkazu na jednání za sdružení GORRE či na zmocnění k jednání za toto sdružení. Smlouvy SPU… rovněž neodkazují na žádnou plnou moc, kterou by byla společnost ROWAN LEGAL zmocněna k zastupování sdružení GORRE.
V čl. 3.2 smlouvy č. 1S/2013 je uvedeno: „Komplexní zajištění administrace konkrétní veřejné zakázky bude fakticky realizovat účastník sdružení GORRE určený vedoucím účastníkem tohoto sdružení společností ROPRO a.s. Tím není nijak dotčena společná a nerozdílná odpovědnost účastníků sdružení GORRE vůči mandantovi dle Rámcové mandátní smlouvy.“ Smlouvy SPU… neobsahují čl. 3.2 ani jemu obsahově obdobné ustanovení.
Poslední věta čl. 8.1 smlouvy č. 1S/2013, který upravuje povinnost dokončit plnění v případě zániku smlouvy, stanoví: „V tom případě ponese mandatář, resp. účastníci sdružení GORRE společně a nerozdílně, vůči mandantovi odpovědnost ve stejném rozsahu, jako by ji nesli dle Rámcové mandátní smlouvy, zejména jejího článku 4.“ Smlouvy SPU… neobsahují žádné obsahově obdobné ustanovení.
Smlouva č. 1S/2013 je podepsána všemi členy sdružení GORRE s označením: „Mandatář: Účastníci sdružení GORRE... Eurotender s.r.o.... GORDION, s.r.o.... ROPRO a.s.... ROWAN LEGAL advokátní kancelář s.r.o.“ Smlouvy SPU… jsou podepsány jednatelem ROWAN LEGAL s označením: „ROWAN LEGAL advokátní kancelář s.r.o.“ S ohledem na výše uvedené nelze ani při veškeré snaze o interpretaci právního jednání ROWAN LEGAL jako jednání za sdružení GORRE dospět k závěru, že stranou smluv SPU… je vedle zadavatele jiný subjekt než ROWAN LEGAL.

54. U všech smluv S… uzavřených mezi zadavatelem a sdružením GORRE na základě RMS je totiž z jejich obsahu jednoznačně patrné, že smluvní stranou je vedle zadavatele na druhé straně sdružení GORRE. Naopak u smluv SPU… neexistuje jediná objektivní skutečnost, ze které by bylo možné dovodit, že smluvní stranou těchto smluv bylo sdružení GORRE. Je tak zjevné, že právní jednání ROWAN LEGAL směřující k uzavření smluv SPU… nelze považovat za právní jednání za sdružení GORRE.

55. Pokud jiní členové sdružení GORRE dodatečně tvrdí, že proti uzavření smluv SPU… nic nenamítají a považují ho za jednání sdružení GORRE, jsou tato tvrzení vedena snahou dodatečně „zhojit“ a skrýt porušování zákona, ke kterým při uzavírání smluv SPU… docházelo.

56. Přestože RMS umožňovala zadavateli pověřit konkrétního člena sdružení GORRE administrací konkrétní veřejné zakázky, musela by být smlouva uzavřena se sdružením GORRE jako uchazečem vybraným v zadávacím řízení na uzavření RMS. Jiný postup odporuje zákonu.

57. Rozdíl mezi uzavřením smluv s ROWAN LEGAL nebo se sdružením GORRE není v žádném případě pouze teoretický. Pokud by při administraci zadávacího řízení na základě smluv SPU… vznikla zadavateli škoda, mohl by ji uplatňovat pouze po ROWAN LEGAL, vzhledem k tomu, že ostatní členové sdružení GORRE nebyli smluvní stranou smluv SPU….

58. Ze všech relevantních skutečností tak vyplývá závěr, že smlouvy SPU… byly v rozporu se zákonem uzavřeny s ROWAN LEGAL, ačkoliv podle RMS měly být uzavřeny se sdružením GORRE, jak správně uzavřel Úřad v původním rozhodnutí Úřadu.

K administraci veřejnýchzakázek (smlouvy S…)

59. Vzhledem k tomu, že se předseda Úřadu ve svém rozhodnutí o rozkladu nezabýval rozkladovými námitkami zadavatele k otázce porušení zákona ve vztahu k uzavření smluv 1S - 31S (smlouvy S…), požaduje zadavatel, aby jeho námitky byly zohledněny při opětovném rozhodování ve věci Úřadem.

60. K otázce, zda byly smlouvy 1S - 31S uzavřeny v rozporu se zákonem po ukončení účinnosti RMS zadavatel uvádí, že ve světle zjištění policejního orgánu v usnesení Policie ČR, nelze jednoznačně uzavřít, že smlouvy S… byly uzavřeny po ukončení účinnosti RMS.

61. Policejní orgán v usnesení Policie ČR uvádí: „Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá závěr, že datování smlouvy [pozn. zadavatele: smlouvou se myslí mandátní smlouvy 1S až 31S] ze strany SPÚ [pozn. zadavatele: SPÚ se myslí zadavatel] bylo až po podpisu všech účastníků. Smlouva byla uzavřena již akceptací požadavku vzneseného ze strany SPÚ a to v době účinnosti rámcové mandátní smlouvy [pozn. zadavatele: rámcovou mandátní smlouvou se myslí Rámcová smlouva]. Písemná verze smlouvy byla vyhotovena v době po akceptaci smlouvy, kdy se na daném předmětu smlouvy již pracovalo. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že toto uzavření všech výše uvedených mandátních smluv bylo v době účinnosti rámcové mandátní smlouvy.“

62. Jak dále vyplývá z usnesení Policie ČR, všechny vyslýchané osoby v rámci prověřování shodně uvedly, že k uzavření smluv 1S - 31S došlo dříve než 30.7.2013, když toto datum bylo na smlouvy doplněno nedopatřením až dodatečně sekretariátem ředitele zadavatele. Sekretariát ředitele zadavatele podle zjištění policejního orgánu smlouvy zakládal a opatřoval datem až po podpisu těchto smluv ze strany ředitele zadavatele, a to zpravidla s odstupem i několika dní.

63. Ze zjištění policejního orgánu tak vyplývá, že zadavatel nepostupoval při uzavírání smluv 1S - 31S v rozporu se zákonem, když tyto smlouvy měly být uzavřeny v souladu s § 92 zákona na základě RMS, a to ještě v době její účinnosti. Z výše uvedených důvodů podal zadavatel rozklad, aby zajistil, že zadavateli nebude uložena pokuta za jednání, u něhož nebylo jednoznačně prokázáno, že bylo porušením zákona.

64. Zadavatel podal rozklad proti výrokům I. a III. původního rozhodnutí Úřadu s ohledem na zjištění policejního orgánu, podle kterých měly být smlouvy 1S/2013 - 31S/2013 uzavřeny před ukončením účinnosti RMS. Policejní orgán vycházel ve svých závěrech z výpovědí osob, které vyslechl v přípravném řízení, konkrétní listinné důkazy o okamžiku uzavření mandátních smluv 1S/2013 - 31S/2013 však k dispozici neměl (s výjimkou kopií mandátních smluv s datem podpisu 30.7.2013). Za účelem zjištění skutkového stavu v tomto řízení vyzval Úřad zadavatele dne 12.10.2016 k předložení písemných výzev k poskytnutí plnění podle § 92 odst. 1 zákona týkajících se smluv 1S/2013 - 31S/2013. V návaznosti na výše uvedenou výzvu prohledal zadavatel veškerou dokumentaci, kterou měl k výše uvedeným smlouvám k dispozici, písemné výzvy k poskytnutí plnění se mu však nepodařilo dohledat.

65. Zadavatel závěrem uvedl, že okamžik uzavření smluv 1S/2013 - 31S/2013 je tak stále nejasný, přičemž jediným objektivním důkazem v řízení jsou kopie mandátních smluv 1S/2013 - 31S/2013, resp. datum uvedené v podpisové doložce těchto smluv.

Právní služby na zastupování v soudních sporech (mandátní smlouva SA č. 34/12 ze dne 10.12.2012) – výrok II. původního rozhodnutí

66. Zadavatel ve svých vyjádřeních předkládá v souvislosti s vyjádřením vybraného uchazeče 1 rovněž argumentaci vztahující se k výroku II. původního rozhodnutí, který nebyl podaným rozkladem napaden, a proto nabyl již dne 19.4.2016 právní moci (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se proto právě s ohledem na právní účinky tohoto pravomocného výroku II. původního rozhodnutí touto argumentací zadavatele v odůvodnění tohoto rozhodnutí nezabývá.

IX. Závěry Úřadu

67. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona postup zadavatele a po zhodnocení všech podkladů včetně předložených smluv, argumentace zadavatele, rozhodnutí předsedy Úřadu a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení části správního řízení a o uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí – administrace veřejných zakázek – smlouvy S… – zastavení části správního řízení

Relevantní ustanovení zákona

68. Podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy.

69. Podle § 3 správního řádu …postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti…

70. Podle § 117a písm. d) zákona v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a.

Zjištěné skutečnosti

71. Dne 29.7.2009 uzavřelo Ministerstvo zemědělství ČR s vybraným uchazečem 2 „Rámcovou mandátní smlouvu“, jejímž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek vybraným uchazečem 2. Podle čl. 5. 1. RMS nabývá účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami a uzavírá se na dobu čtyř let. RMS tedy byla účinná do 29.7.2013, a tudíž všechny dílčí mandátní smlouvy uzavřené po tomto datu by byly uzavřeny mimo účinnost RMS.

72. Ze zadavatelem předložených podkladů vyplývá, že zadavatel uzavřel na základě RMS s vybraným uchazečem 2 celkem 31 mandátních smluv, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek, označených č. 1S/2013 - 31S/2013 (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí) opatřených na straně zadavatele datem 30.7.2013. Na straně vybraného uchazeče 2 byly smlouvy č. 1S/2013- 31S/2013 opatřeny datem 24.7.2013, resp. 26.7.2013.

Právní posouzení

73. Vzhledem k tomu, že všechny smlouvy označené č. 1S/2013 - 31S/2013 byly na straně zadavatele opatřeny datem 30.7.2013, posoudil Úřad v původním rozhodnutí tyto smlouvy, jako smlouvy uzavřené po ukončení účinnosti RMS, neboť v době vydání původního rozhodnutí neměl žádné indicie o tom, že by mohly být uzavřeny dříve než dne 30.7.2013. Ostatně sám zadavatel ve svém „Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“ z února 2015, na základě kterého Úřad obdržel podnět v dané věci, uváděl, že smlouvy označené č. 1S/2013 - 31S/2013 byly uzavřeny po uplynutí účinnosti RMS.

74. Až v podaném rozkladu, tj. po vydání původního rozhodnutí zadavatel poprvé uvádí, že zjištění Úřadu o okamžiku, kdy došlo k uzavření smluv, může být věcně nesprávné, k čemuž odkazuje na usnesení Policie ČR, které bylo přílohou rozkladu, a podle kterého k faktickému uzavření smluv S… uzavřených s vybraným uchazečem 2, které jsou na straně zadavatele opatřeny datem 30.7.2013, došlo dříve. Konkrétně zadavatel cituje z usnesení Policie ČR následující „Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá závěr, že datování smlouvy ze strany SPÚ bylo až po podpisu všech účastníků. Smlouva byla uzavřena již akceptací požadavku vzneseného ze strany SPÚ a to v době účinnosti rámcové mandátní smlouvy. Písemná verze smlouvy byla vyhotovena v době po akceptaci smlouvy, kdy se na daném předmětu smlouvy již pracovalo. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že toto uzavření všech výše uvedených mandátních smluv bylo v době účinnosti rámcové mandátní smlouvy.“ V rámci prověřování prováděného Policií ČR totiž strany mandátních smluv v záhlaví označených S… shodně uvedli, že k uzavření smluv došlo dříve, přičemž datum na smlouvy bylo doplněno až později sekretariátem ředitele, který smlouvy zakládal a opatřoval datem až po jejich faktickém uzavření, a to s odstupem i několika dnů. Z uvedeného tedy podle názoru zadavatele jednoznačně vyplývá, že k uzavření předmětných smluv došlo ještě za účinnosti RMS, čímž tak nedošlo k porušení zákona a nedošlo ani k naplnění skutkové podstaty správního deliktu.

75. S ohledem na argumentaci zadavatele a rozhodnutí o rozkladu tedy byl Úřad povinen se otázkou, zda smlouvy označené č. 1S/2013 - 31S/2013 byly uzavřeny ještě za účinnosti RMS nebo po ukončení její účinnosti. K tomu Úřad uvádí, že podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona „je-li rámcová smlouva uzavřena pouze s jedním uchazečem a veškeré podmínky plnění jsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy.“ Za účelem zjištění stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti proto vyzval Úřad zadavatele k doložení písemných výzev k poskytnutí plnění podle § 92 odst. 1 zákona, a to ke všem smlouvám označeným č. 1S/2013 - 31S/2013, aby mohl přezkoumat, zda k uzavření těchto smluv došlo ještě za účinnosti (do 29.7.2013) RMS.

76. Zadavatel k výzvě Úřadu sdělil, že i když prohledal veškerou dokumentaci, kterou měl k výše uvedeným mandátním smlouvám k dispozici, písemné výzvy k poskytnutí plnění se mu nepodařilo dohledat.

77. Z usnesení Policie ČR vyplývá, že podle ředitele zadavatele v době uzavření mandátních smluv 1S/2013 - 31S/2013, bylo datum na smlouvě vyplňováno následně po podpisu smluv, k čemuž mohlo dojít i dva až tři dny po podpisu těchto dokumentů. Tuto praxi potvrzovali i jiní zaměstnanci zadavatele včetně zaměstnankyně sekretariátu zadavatele. Jednotliví zástupci účastníků vybraného uchazeče 2 podle usnesení Policie ČR mj. uvedli, že k uzavření dílčích mandátních smluv došlo již na základě akceptace výzvy k poskytnutí plnění, zahájení práce administrace veřejné zakázky je dnem akceptace požadavku ze strany vedoucího účastníka sdružení … písemná verze smlouvy byla vyhotovena později … ze strany sdružení GORRE bylo datováno vždy dnem podpisu smlouvy, před vypršením účinnosti rámcové smlouvy bylo vydefinováno několik požadavků na administraci posledních veřejných zakázek a na ně byly vystaveny dne 26.7.2013 dílčí mandátní smlouvy, které byly podepsány za sdružení GORRE mandatářem a za zadavatele ve stejný den ředitelem zadavatele, ale datum za zadavatele bylo doplněno ex post, a to datem 30.7.2013.

78. Dále z usnesení policie ČR vyplývá, že do spisové dokumentace byl v rámci podání vysvětlení doložen listinný důkaz, a to kopie „Mandátní smlouvy 30S/2013, která je podepsána všemi účastníky sdružení GORRE dne 26.7.2013 v Ústí nad Labem a za Českou republiku – SPÚ, … ústřední ředitel SPÚ, ale bez označení místa a data podpisu.“

79. Úřad uvádí, že vzhledem k výše uvedenému stále zůstává neurčitý okamžik uzavření mandátních smluv 1S/2013 - 31S/2013, tedy den, ve kterém byly uzavřeny. V šetřeném případě byla RMS uzavřena s jedním uchazečem, a to s vybraným uchazečem 2, přičemž veškeré podmínky plnění byly v RMS konkrétně vymezeny. V takovém případě podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona uzavírá veřejný zadavatel smlouvu s uchazečem na realizaci veřejné zakázky na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření smlouvy, a písemného potvrzení této výzvy uchazečem, jež je přijetím návrhu smlouvy. Smlouvy 1S/2013 - 31S/2013 byly na straně vybraného uchazeče 2, tedy mandatáře opatřeny datem 24.7.2016, resp. datem 26.7.2016 (smlouvy 29S/2013, 30S/2013 a 31S/2013). Proto lze důvodně předpokládat, že výzvy k poskytnutí plnění byly vybranému uchazeči 2 doručeny před datem 24.7.2013, resp. 26.7.2013, o čemž svědčí i preambule v mandátních smlouvách 1S/2013 - 31S/2013 „Smluvní strany, vědomy si svých závazků, které tato mandátní smlouva bude mít na jejich vzájemné závazky z Rámcové mandátní smlouvy a s úmyslem být touto Mandátní smlouvou vázány, dohodly se na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění dle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů na následujícím znění mandátní smlouvy:“ K uzavření smluv 1S/2013 - 31S/2013 tedy mohlo dojít i za účinnosti RMS, přičemž za předpokladu existence písemné výzvy k poskytnutí plnění ve smyslu § 92 odst. 1 písm. a) zákona, jež je návrhem na uzavření smlouvy, lze za písemné potvrzení této výzvy považovat právě smlouvy 1S/2013 - 31S/2013, které jsou na straně mandatáře (vybraného uchazeče 2) opatřeny datem 24.7.2013, resp. 26.7.2013, tedy před 29.7.2013, kdy skončila účinnost RMS.

80. Úřad ve světle výše uvedených skutečností v návaznosti na závěry uvedené v druhostupňovém rozhodnutí uzavírá, že smlouvy 1S/2013-31S/2013 mohly být uzavřeny jak před datem 30.7.2013, tak i v tento den, avšak skutečnost, že k uzavření smluv S… došlo skutečně až dne 30.7.2013 se nepodařilo v rámci správního řízení postavit najisto.

81. Úřadu proto nezbývá než konstatovat, že zadavatel sice předložil Úřadu smlouvy, na nichž je uvedeno datum uzavření 30.7.2013, avšak s ohledem na další zjištěné okolnosti vyplývající z výše uvedeného usnesení Policie ČR, které dle pokynu obsaženého v druhostupňovém rozhodnutí musel Úřad zohlednit, nelze prostřednictvím údaje na smlouvách, jednoznačně prokázat, že skutečné datum uzavření smluv je 30.7.2013, přičemž pochybnost Úřadu je o to větší za situace, kdy zadavatel Úřadu sdělil, že se mu písemné výzvy k poskytnutí plnění podle § 92 odst. 1 zákona nepodařilo dohledat. Úřad uvádí, že v šetřeném případě není možné zjistit skutkový stav věci, na jehož základě b bylo lze bez pochybností prokázat spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.

82. Úřad uvádí, že správní orgán může konstatovat spáchání správního deliktu a uložit sankci za jeho spáchání pouze v případě, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Úřad dále připomíná zásadu, že je nutné, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro vyřešení věci. V řízení ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se proto nelze spokojit s tím, že se subjekt tohoto správního deliktu pravděpodobně dopustil. Není-li mimo jakoukoli pochybnost prokázáno, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty, nemůže Úřad učinit závěr, že byl správní delikt spáchán.

83. Výše uvedené vyplývá z významné trestněprávní zásady in dubio pro reo, která se dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. v rozsudku sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11. 7. 2013) užije rovněž pro oblast správního trestání. V souladu s touto zásadou proto není-li v řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného.

84. Úřad v návaznosti na uvedené odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 115/2012 – 25 ze dne 11.4.2013, v němž je uvedeno, že „v přestupkovém právu se uplatňují stejné zásady jako v trestním právu, zejména zásada presumpce neviny, zásada in dubio pro reo, zásada postihu za zaviněné jednání (nikoli jen za způsobení škodlivého následku). Z toho vyplývá, že pouze v případě, bylo-li prokázáno, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku, může správní orgán uložit za jeho spáchání sankci (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.5.2006, č. j. 2 As 46/2005 - 55, www.nssoud.cz). V řízení o přestupku se proto nelze spokojit s tím, že skutečnost, že obviněný se dopustil přestupku, je pravděpodobná, nebo dokonce nejpravděpodobnější verzí skutkového stavu. Není-li mimo jakoukoliv pochybnost prokázáno, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku, nemůže být učiněn závěr, že byl spáchán přestupek (zásada in dubio pro reo). Jak již zdůraznil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22.1.2009, č. j. 1 As 96/2008 - 115 publ. pod č. 1856/2009 Sb. NSS a na www.nssoud.cz „v přestupkovém řízení správní orgán rozhoduje o vině přestupce a o trestu za přestupek; zkoumá se tu tedy oprávněnost trestního obvinění v širším slova smyslu, jak je chápe čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (publikována pod č. 209/1992 Sb.; dále jen „Úmluva“). Jak judikatura opakovaně dovodila, platí pro správní trestání obdobné principy jako pro trestání soudní.“

85. Také Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 864/11 ze dne 16.6.2011 uvedl, že „princip presumpce neviny vyžaduje, aby to byl stát, kdo nese konkrétní důkazní břemeno; existují-li jakékoliv rozumné pochybnosti, nelze je vyložit v neprospěch obviněného, resp. obžalovaného, ale naopak je nutno je vyložit v jeho prospěch. Z principu presumpce neviny plyne pravidlo in dubio pro reo, dle kterého, není-li v důkazním řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, nutno rozhodnout ve prospěch obviněného [viz nález sp. zn. I. ÚS 733/01 ze dne 24.2.2004 (N 26/32 SbNU 239)]. Jakkoli vysoký stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit zákonný podklad pro odsuzující výrok [viz nález sp. zn. IV. ÚS 36/98 ze dne 13.5.1998 (N 54/11 SbNU 43)]. Jinak řečeno, trestní řízení vyžaduje v tomto ohledu ten nejvyšší možný stupeň jistoty, který lze od lidského poznání požadovat, alespoň na úrovni obecného pravidla „prokázání mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost“ (viz nález sp. zn. IV. ÚS 260/05). Podle názoru Ústavního soudu musí obecný soud dodržet vysoký standard i pokud jde o hodnocení vypovídací schopnosti a hodnověrnosti důkazu samotného. Jde-li o hodnocení důkazů, procesní předpisy sice ponechávají volnost soudci obecného soudu, avšak nemůže jít o úvahu absolutní, nevázanou na zkušenostmi prověřenou pravděpodobnost určitých skutečností. Důkaz musí být odrazem skutečných událostí a situací, což má garantovat, aby byl jednotlivec uznán vinným na podkladě objektivních a skutečnosti odpovídajících zjištění, protože pouze ona jsou způsobilá ospravedlnit krajní opatření spočívající zbavení jednotlivce jeho osobní svobody. Právě z tohoto důvodu Ústavní soud zformuloval určité principy vážící se k provádění a hodnocení důkazů, např. princip opomenutého důkazu, princip možnosti verifikace důkazů směřujících proti obžalovanému či zásadu zákazu deformace důkazů, v němž jde o zákaz vyvozování z důkazu takových skutkových zjištění, která při racionálním zhodnocení nevyplývají z provedeného důkazu, a lze dodat, že nejsou podporována ani obecnou zkušeností [nález sp. zn. II. ÚS 1975/08 ze dne 12.1.2009 (N 7/52 SbNU 73)].“

86. Dle názoru Úřadu i závěry obsažené v usnesení Policie ČR nelze nijak nadřazovat jiným důkazním podkladům. Úřad se tedy zabýval všemi důkazy a jelikož na základě Úřadu dostupných informací ve vztahu k okamžiku uzavření smluv S… není možné průkazným způsobem zjistit a postavit najisto, zda v šetřeném případě zadavatel skutečně uzavřel smlouvy S… dne 30.7.2013 nebo se pouze vyznačení data uzavření smluv S… uskutečnilo později než došlo k uzavření smluv S…, či zda k uzavření dílčích mandátních smluv došlo již na základě akceptace výzvy k poskytnutí plnění, nezbývá než z pohledu Úřadu akceptovat a zohlednit zjištění vyplývající z usnesení Policie ČR.

87. Vzhledem k tomu, že Úřad nemá k dispozici potřebné podklady pro posouzení skutečnosti, zda byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, není mu dána jistota o existenci relevantních skutkových okolností, které nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu. V případech, kdy existují rozumné pochybnosti o relevantních skutkových okolnostech, nelze je v souladu s výše uvedenou zásadou in dubio pro reo vyložit v neprospěch zadavatele, ale naopak je nutno je vyložit v jeho prospěch. Dle Úřadu výše uvedenou zásadu je třeba plně vztáhnout i na šetřený případ, neboť zcela zásadní pro závěr, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 21 zákona a nezadal veřejnou zakázku, na niž uzavřel smlouvy S…, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, když tyto smlouvy zadal až po skončení účinnosti RMS, je určení okamžiku uzavření těchto smluv. Je zjevné, že pouze při zjištění tohoto okamžiku je možno následně učinit právní posouzení, zda smlouvy na plnění veřejné zakázky byly uzavřeny ještě v době účinnosti nebo již po skončení účinnosti RMS. Není-li tedy možno postavit najisto okamžik uzavření smlouvy, nelze dle Úřadu tuto pochybnost při uplatnění zásady in dubio pro reo vyložit v neprospěch zadavatele a učinit závěr, že smlouvy byly uzavřeny až po skončení účinnosti RMS.

88. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad, přestože má nadále pochybnosti o tom, zda smlouvy S… skutečně nebyly uzavřeny až dne 30.7.2013, tedy v den uvedený na smlouvách S… a až po ukončení účinnosti RMS, v souladu se zásadou in dubio pro reo o zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – administrace veřejných zakázek – smlouvy SPU…

Relevantní ustanovení právních předpisů

89. Podle § 12 odst. 1 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

90. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) zákona, kterým je Česká republika, činil v roce 2013 finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 256 000 Kč bez DPH.

91. Podle § 13 odst. 3 zákona nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

92. Podle § 13 odst. 8 zákona při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky nebo služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6 odst. 1.

93. Podle § 14 odst. 3 zákona základem pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky, jejímž předmětem jsou opakující se nebo trvající dodávky, je

a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky stejného či podobného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo

b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek, které mají být zadavatelem pořízeny během následujících 12 měsíců.

94. Podle § 15 odst. 1 zákona ustanovení § 14 odst. 1, 3 a 4 se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby použijí obdobně.

95. Podle § 21 odst. 1 zákona lze pro zadání veřejné zakázky využít tyto druhy zadávacích řízení:

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§ 28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§ 35),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

96. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

97. Podle § 120 odst. 2 písm. a) se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d).

Skutečnosti vyplývající z předložené dokumentace

98. Dne 29.7.2009 uzavřela Česká republika – Ministerstvo zemědělství ČR s vybraným uchazečem 2 „Rámcovou mandátní smlouvu“, jejímž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek vybraným uchazečem 2 v souladu s § 11 zákona. Na základě této smlouvy se vybraný uchazeč 2 zavázal, že pro Ministerstvo zemědělství ČR na jeho účet bude za úplatu zařizovat úkony a činnosti (které jsou blíže specifikovány v této smlouvě a které jsou nutné k řádnému zadání dané veřejné zakázky podle příslušných částí zákona) a Ministerstvo zemědělství ČR se zavázalo vybranému uchazeči 2 zaplatit za to úplatu blíže specifikovanou v RMS. Podle čl. 5. 1. RMS nabývá tato smlouva účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami a uzavírá se na dobu čtyř let. Účinnost smlouvy tedy byla sjednána na období od 29.7.2009 do 29.7.2013.

99. Dne 15.5.2013 Ministerstvo zemědělství ČR uzavřelo se zadavatelem a s vybraným uchazečem 2 smlouvu označenou jako „Dohoda o vypořádání vztahů při administrací veřejných zakázek dle rámcové mandátní smlouvy“ (dále jen „dohoda o narovnání“), na základě níž zadavatel převzal práva a povinnosti z RMS.

100. Ze zadavatelem předložených podkladů vyplývá, že dne 18.6.2013, dne 10.7.2013 a dne 30.7.2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 celkem 17 (dílčích mandátních) smluv označených zkratkou „SPU…“, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek (dále také jen „mandátní smlouvy na administraci veřejných zakázek“).

101. Souhrnná prokazatelná celková cena za poskytování služeb při administraci veřejných zakázek na základě smluv SPU… činila podle předložených faktur za rok 2013 celkem 3 632 980 Kč bez DPH, 4 395 906 Kč včetně DPH a za rok 2014 celkem 2 312 947,53 Kč bez DPH, 2 798 6666,51 Kč včetně DPH. Při výpočtu celkové ceny veřejné zakázky na poskytování služeb při administraci veřejných zakázek zadané na základě smluv SPU… uzavřených ve dnech 18.6.2013, 10.7.2013 a 30.7.2013 mezi zadavatelem a vybraným uchazečem 1 Úřad vycházel z cen, které zadavatel prokazatelně uhradil na základě předložených faktur vystavených v letech 2013 a 2014, jejichž soupis je obsahem následující tabulky.


Číslo smlouvy + datum vystavení faktury	číslo faktury	Rok 2013	Rok 2013	Rok 2014	Rok 2014
Číslo smlouvy + datum vystavení faktury	číslo faktury	Cena v Kč bez DPH	Cena v Kč včetně DPH	Cena v Kč bez DPH	Cena v Kč včetně DPH
SPU246051/2013

31.10.2013	FV1312010281	19 800	23 958
26.11.2013	FV1312010412	11 000	13 310
3.12.2013	FV1312010448	17 600	21 296
15.1.2014	FV1312010651			4 400	5 324

SPU246100/2013

15.7.2013	201310151	71 500	86 515
10.10.2013	FV1312010180	6 600	7 986
3.12.2013	FV1312010437	4 400	5 324

SPU245320/2013

15.7.2013	201310155	80 300	97 163
15.8.2013	201310279	34 100	41 261
31.10.2013	FV1312010276	9 900	11 979
26.11.2013	FV1312010410	4 400	5 324
3.12.2013	FV1312010450	6 600	7 986
15.1.2014	FV1312010650			152 900	185 009
15.2.2014	FV1312010814			42 900	51 909
14.3.2014	FV1312010926			48 400	58 564
neuhrazeno
15.5.2014	FV131201168
119 900	145 079
14.7.2014	FV1412010057
2 200	2 662
celkem
122 100	147 741

SPU245517/2013

15.7.2013	201310153	136 400	165 044
15.8.2013	201310277	17 600	21 296
10.10.2013	FV1312010182	108 900	131 769
26.11.2013	FV1312010416	44 210	53 494,10
15.12.2013	FV1312010452	15 400	18 634
6.2.2014	FV1312010722			44 210	53 494,10
15.2.2014	FV1312010810			13 200	15 972
14.3.2014	FV1312010924			165 000	199 650
neuhrazeno
16.9.2014	FV1412010274
22 543	27 278
15.8.2014	FV1412010171
3 300	3 993
14.7.2014	FV1412010056
26 400	31 944
10.6.2014	FV1312011236
81 400	98 494
15.4.2014	FV1312011050
25 300	30 613
15.5.2014	FV1312011166
52 800	63 888
celkem
211 743	256 210

SPU283762/2013

10.10.2013	FV1312010183	15 400	18 634
31.10.2013	FV1312010278	20 900	25 289
3.12.2013	FV1312010449	19 800	23 958
15.1.2014	FV1312010649			64 900	78 529
15.2.2014	FV1312010811			125 400	151 734
14.3.2014	FV1312010925			42 900	51 909
neuhrazeno
15.5.2014	FV1412011167
11 000	13 310

SPU314713/2013

15.8.2013	201310275	104 500	126 445
2.10.2013	FV1312010159	253 000	306 130
31.10.2013	FV1312010283	106 700	129 107
26.11.2013	FV1312010403	36 300	43 923
3.12.2013	FV1312010436	91 300	110 473
15.1.2014	FV1312010644			26 400	31 944
15.2.2014	FV1312010807			3 300	3 993
neuhrazeno
15.5.2014	FV1412011163
8 800	10 648

SPU314701/2013

10.10.2013	FV1312010181	25 300	30 613
26.11.2013	FV1312010407	5 500	6 655
3.12.2013	FV1312010447	9 900	11 979

SPU246103/2013

31.10.2013	FV1312010277	6 600	7 986
26.11.2013	FV1312010408	48 400	58 564
3.12.2013	FV1312010451	20 900	25 289
15.5.2014	FV1312011165			19 800	23 958

SPU245374/2013

15.7.2013	201310154	69 300	83 853
15.8.2013	201310278	12 100	14 641
11.9.2013	FV1312010090	466 610	564 598,10
10.10.2013	FV1312010184	107 800	130 438
31.10.2013	FV1312010279	97 900	118 459
26.11.2013	FV1312010415	9 900	11 979
15.1.2014	FV1312010642			33 000	39 930
4.3.2014	FV1312010865			630	762,3
14.3.2014	FV1312010921			2 200	2 662
15.4.2014	FV1312011047			23 100	27 951
15.4.2014	FV1312011054			467 627,53	565 829,31
5.6.2014	FV1312011217			466 400	564 344
neuhrazeno
15.5.2014	FV1312011162
26 400	31 944
14.7.2014	FV1412010055
42 900	51 909
10.6.2014	FV1312011235
60 500	73 205
15.8.2014	FV1412010170
46 200	55 902
celkem
176 000	212 960

SPU245054/2013

15.7.2013	201310157	47 300	57 233
15.8.2013	201310274	26 400	31 944
2.10.2013	FV1312010158	15 400	18 634
31.10.2013	FV1312010282	40 700	49 247
26.11.2013	FV1312010417	44 210	53 494,10
15.12.2013	FV1312010433	40 700	49 247
15.1.2014	FV1312010643			2 200	2 662
6.2.2014	FV1312010721			44 210	53 494,10
14.3.2014	FV1312010922			39 600	47 916
neuhrazeno
15.4.2014	FV1312011048
5 710	6909,1
celkem
5 710	6909,1

SPU314689/2013

15.8.2013	201310273	4 400	5 324
2.10.2013	FV1312010154	19 800	23 958
15.5.2014	FV1312011161			38 500	46 585

SPU245609/2013

15.7.2013	201310156	25 300	30 613
10.10.2013	FV1312010187	40 700	49 247
31.10.2013	FV1312010284	24 200	29 282

SPU245528/2013

2.10.2013	FV1312010156	75 900	91 839
31.10.2013	FV1312010287	64 000	77 440
26.11.2013	FV1312010402	3 300	3 993
3.12.2013	FV1312010431	32 210	38 974,10

SPU283765/2013

2.10.2013	FV1312010160	23 100	27 951
31.10.2013	FV1312010288	79 620	96340,2
31.10.2013	FV1312010275	55 000	66 550
15.12.2013	FV1312010434	33 000	39 930
15.1.2014	FV1312010645			14 300	17 303
6.2.2014	FV1312010724			57 410	69 466,10
15.2.2014	FV1312010808			63 800	77 198
14.3.2014	FV1312010923			49 500	59 895
15.5.2014	FV1312011164			2 200	2 662
9.5.2014	FV1312011108			17 810	21 550,10

SPU283737/2013

15.8.2013	201310280	134 200	162 382
2.10.2013	FV1312010156	81 400	98 494
10.10.2013	FV1312010185	72 600	87 846
31.10.2013	FV1312010280	9 900	11 979
31.10.2013	FV1312010290	64 210	77 694,10
26.11.2013	FV1312010411	50 600	61 226
15.12.2013	FV1312010454	74 800	90 508
15.1.2014	FV1312010665			38 500	46 585
14.3.2014	FV1312010920			16 420	19 868,20

SPU283755/2013

15.8.2013	201310281	81 400	98 494
2.10.2013	FV1312010161	17 600	21 296
2.10.2013	FV1312010157	5 500	6 655
26.11.2013	FV1312010404	5 500	6 655
3.12.2013	FV1312010435	41 800	50 578
15.1.2014	FV1312010646			90 200	109 142
6.2.2014	FV1312010723			32 210	38 974,10
15.2.2014	FV1312010809			11 000	13 310
14.3.2014	FV1312010919			48 210	58 334,10

SPU246092/2013

15.7.2013	201310150	26 400	31 944
15.8.2013	201310276	23 100	27 951
10.10.2013	FV1312010179	48 400	58 564
31.10.2013	FV1312010289	80 210	97 054,10
26.11.2013	FV1312010405	3 300	3 993
14.3.2014	FV1312010912			210	254,1


		3 632 980	4 395 906	2 312 947,53	2 798 666,51

102. Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že celková cena šetřené veřejné zakázky na poskytování služeb administrace veřejných zakázek na základě smluv SPU… za roky 2013 a 2014 činila 5 945 927,53 Kč bez DPH, 7 194 572,51 Kč včetně DPH.

Právní posouzení

K věcné, časové a místní souvislosti

103. Úřad nejprve obecně uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet, mimo jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, obsažené v § 13 odst. 3 zákona, pokud by v důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené mj. v § 12 zákona. Při posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o jednu či více veřejných zakázek, musí Úřad přihlížet zejména k věcným, časovým a místním souvislostem zadavatelem poptávaného plnění. Vždy je nutné posoudit, zda se v případě zadávaných plnění jedná o dílčí části předmětu plnění jedné veřejné zakázky, či jde o samostatné veřejné zakázky. Platí, že ze strany zadavatele nesmí dojít k obcházení zákona, tedy k záměrnému dělení veřejné zakázky za účelem jejího postupného zadávání méně formálnějšími postupy, či dokonce za účelem úplnému se vyhnutí postupu podle zákona.

104. K problematice dělení předmětu veřejné zakázky se rovněž vyslovil Krajský soud v Brně např. ve svém rozsudku č. j. 62 Af 44/2010 ze dne 12.1.2011, ve kterém se mj. uvádí: „Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. … Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ Jak tedy z výše uvedeného plyne, o jedinou veřejnou zakázku se jedná tehdy, jestliže plnění, která v ní byla zahrnuta, jsou plněními, jež se svým charakterem vzájemně neodlišují, tedy plnění stejného nebo srovnatelného druhu.

105. Nelze pominout např. ani rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15.12.2010 (obdobně také rozsudek č.j. 2 Afs 198/2006-69 ze dne 26.7.2007), ve kterém bylo m.j. uvedeno, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud dále zobecnil, že „pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je (…) rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

106. Podle Nejvyššího správního soudu je tedy pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona.

107. Předmětem všech šetřených mandátních smluv na administraci veřejných zakázek (označených zkratkou „SPU…“) bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek, tedy provádění úkonů, které je nutno činit v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Z toho je zcela zřejmé, že se jedná o předmět plnění stejného nebo srovnatelného druhu (vzhledem k tomu, že ve všech zadávacích řízeních nemusí být nutně prováděny vždy identické úkony – např. vždy nemusí být řešeny žádosti o dodatečné informace, nemusí docházet k doplňování kvalifikace, apod.). Ačkoliv tedy konkrétní průběh jednotlivých zadávacích řízení může přinášet určitá různá specifika, tyto drobné odlišnosti nemohou ničeho změnit na dílčím závěru, že se jedná o plnění, která se svým charakterem nijak neodlišují a jde o plnění totožné či obdobné. Aspekt věcné souvislosti je tedy u předmětných mandátních smluv na administraci veřejných zakázek naplněn.

108. Z hlediska časové souvislosti Úřad uvádí, že s ohledem na skutečnost, že k uzavření mandátních smluv na administraci veřejných zakázek (smluv SPU…) došlo v období necelých dvou měsíců (18.6.2013, 10.7.2013 a 30.7.2013) a dále, že k poskytování těchto služeb došlo v průběhu let 2013 a 2014, je zjevné, že je naplněna i souvislost časová.

109. Pokud se jedná o souvislost místní, Úřad konstatuje, že s ohledem na povahu předmětu veřejné zakázky, kterým je poskytování služeb spočívajících v administraci veřejných zakázek zadavateli, jehož sídlem je hl. město Praha, je i naplnění místní souvislosti v daném případě nesporné. Vzhledem k povaze plnění veřejné zakázky (na rozdíl od např. zakázky na stavební práce) však jednotící prvek v podobě místní souvislosti není nijak zásadní pro právní posouzení věci.

110. S ohledem na výše uvedené lze učinit závěr, že všechny smlouvy SPU… nepochybně vykazují aspekt věcné, časové i místní souvislosti, když předmětem těchto smluv byly služby, spočívající v administraci veřejných zakázek.

K posouzení, zda smlouvy SPU… byly uzavřeny s vybraným uchazečem 1 nebo vybraným uchazečem 2

111. Z dokumentace předložené zadavatelem vyplývá, žedne 18.6.2013, dne 10.7.2013 a dne 30.7.2013 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 celkem 17 smluv, jejichž předmětem bylo poskytování služeb spočívajících v komplexním zajištění administrace veřejných zakázek. Jednalo se o smlouvy označené zkratkou „SPU…“ (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tyto smlouvy byly uzavřeny mimo rámec RMS, neboť je zadavatel uzavřel jen s vybraným uchazečem 1, ačkoliv smluvní stranou RMS, tedy poskytovatelem služeb spočívajících v administraci veřejných zakázek byl vybraný uchazeč 2. Na této skutečnosti nic nemění fakt, že vybraný uchazeč 1 byl členem (součástí) vybraného uchazeče 2 (sdružení GORRE). K tomuto závěru vedly Úřad následující rozdíly mezi smlouvami SPU… a celkem 31 mandátními smlouvami označenými č. 1S/2013 – 31S/2013 (smlouvy S…), opatřenými na straně zadavatele datem 30.7.2013, uzavřenými s vybraným uchazečem 2.

112. S ohledem na obsah rozhodnutí o rozkladu i tam uvedený odkaz na soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1082/2003 ze dne 25.11.2014 se Úřad dále bude zabývat podrobně otázkou, zda smlouvy SPU… byly uzavřeny s vybraným uchazečem 1 nebo s vybraným uchazečem 2, jehož součástí byl i uchazeč 1, tedy otázkou, zda jednání vybraného uchazeče 1 může být považováno za jednání jménem vybraného uchazeče 2 (tedy za sdružení GORRE). K tomu Úřad uvádí následující.

113. Již zadavatel ve svém vyjádření ze dne 11.10.2016 poukazuje na některé rozdíly mezi smlouvami SPU… a smlouvami S… (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Také Úřad zjistil mezi smlouvou č. SPU 314713/2013 uzavřenou dne 30.7.2013 (ostatní smlouvy SPU… obsahují totožná ustanovení) mezi zadavatelem a vybraným uchazečem 1 a smlouvou č. 1S/2013 (ostatní smlouvy S… obsahují totožná ustanovení) uzavřenou mezi zadavatelem a vybraným uchazečem 2, opatřenou na straně zadavatele datem 30.7.2013, kterou použil ke srovnání i zadavatel, při jejich porovnání následující rozdíly.

114. V záhlaví smlouvy č. 1S/2013 je uveden zadavatel jako mandant a jako mandatář jsou zde uvedeni všichni členové sdružení GORRE, kdy je ve smlouvě uvedeno: „jednající společně na základě smlouvy o sdružení uzavřené dne 4.2.2009 dle ust. § 829 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů jako Sdružení GORRE, se sídlem Ústí nad Labem, Masarykova 1688/49, PSČ 400 01, zastoupeni společností ROPRO a.s., vedoucím účastníkem sdružení na základě plné moci ze dne 10.2.2012...“. Ve smlouvách SPU… je uvedena jako mandatář společnost ROWAN LEGAL, a to bez jakéhokoliv odkazu na jednání za sdružení GORRE či na zmocnění k jednání za toto sdružení. Dílčí mandátní smlouvy SPU… rovněž neodkazují na žádnou plnou moc, kterou by byla společnost ROWAN LEGAL zmocněna k zastupování sdružení GORRE.

115. Preambule smlouvy č. 1S/2013 stanoví, že: „Smluvní strany, vědomy si svých závazků, které tato mandátní smlouva bude mít na jejich vzájemné závazky z Rámcové mandátní smlouvy a s úmyslem být touto Mandátní smlouvou vázány, dohodly se na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění dle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů na následujícím znění mandátní smlouvy:“ Preambule smlouvy č. SPU 314713/2013 stanoví, že: „Smluvní strany, vědomy si svých závazků v této smlouvě obsažených a s úmyslem být touto smlouvou vázány, dohodly se na následujícím znění smlouvy:“. Na základě porovnání obou textů lze s vysokou mírou pravděpodobnosti usuzovat, že uzavření smlouvy č. SPU 314713/2013 ani ostatních smluv SPU… písemné výzvy podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona nepředcházely.

116. Ve smlouvě č. 1S/2013 (3. Práva a povinnosti účastníků, čl. 3.2) je uvedeno: „Komplexní zajištění administrace konkrétní veřejné zakázky bude fakticky realizovat účastník sdružení GORRE určený vedoucím účastníkem tohoto sdružení společností ROPRO a.s. Tím není nijak dotčena společná a nerozdílná odpovědnost účastníků sdružení GORRE vůči mandantovi dle Rámcové mandátní smlouvy.“ Smlouva č. SPU 314713/2013 ani ostatní smlouvy SPU… čl. 3.2 obdobné ustanovení neobsahují.

117. Smlouva č. 1S/2013 (8. Závěrečná ustanovení, čl. 8.1, poslední věta) obsahuje mj. ujednání týkající se povinnosti dokončit plnění v případě zániku smlouvy: „…V tom případě ponese mandatář, resp. účastníci sdružení GORRE společně a nerozdílně, vůči mandantovi odpovědnost ve stejném rozsahu, jako by ji nesli dle Rámcové mandátní smlouvy, zejména jejího článku 4.“ Smlouva č. SPU 314713/2013 ani ostatní smlouvy SPU… neobsahují žádné obsahově obdobné ustanovení.

118. Smlouva č. 1S/2013 (8. Závěrečná ustanovení, čl. 8.2) obsahuje mj. ujednání: „V případě jakéhokoli rozporu mezi zněním jednotlivých ustanovení této Mandátní smlouvy a Rámcové mandátní smlouvy, mají přednost ustanovení Rámcové mandátní smlouvy“. Oproti tomu smlouva č. SPU 314713/2013 ani ostatní smlouvy SPU… takové ustanovení o přednosti aplikace RMS před dílčí mandátní smlouvou neobsahují.

119. Podle smlouvy č. 1S/2013 (8. Závěrečná ustanovení, čl. 8.5) „Tato Smlouva je vyhotovena v šesti (6) stejnopisech, z nichž mandant obdrží dva (2) a mandatář čtyři (4) stejnopisy.“ Oproti tomu podle smlouvy SPU 314713/2013 (5. Závěrečná ustanovení, čl. 5.4) „Tato Dílčí mandátní smlouva byla vyhotovena a smluvními stranami podepsána ve dvou (2) stejnopisech, z nichž každá strana obdrží jedno (1) vyhotovení.“

120. Smlouva č. 1S/2013 je podepsána všemi členy sdružení GORRE s označením: „Mandatář: Účastníci sdružení GORRE... Eurotender s.r.o.... GORDION, s.r.o.... ROPRO a.s.... ROWAN LEGAL advokátní kancelář s.r.o.“, a to za všechny členy sdružení GORRE členem představenstva ROPRO a.s. Smlouva č. SPU 314713/2013 je podepsána jednatelem společnosti ROWAN LEGAL s označením: „ROWAN LEGAL advokátní kancelář s.r.o.“

121. Při srovnávání smluv S… a SPU… však nelze pominout ani Smlouvu o sdružení ze dne 4.2.2009 upravující vzájemná práva a povinnosti účastníků vybraného uchazeče 2, tedy účastníků sdružení GORRE (dále jen „smlouva o sdružení“). Podle smlouvy o sdružení (2. Účel a předmět smlouvy, čl. 2.4) „Sídlem sdružení je sídlo ROPRO. Sdružení se nazývá „GORRE“, ROPRO bude reprezentovat smluvní strany vůči Zákazníkovi i třetím osobám a přijímat všechny platby od zákazníka či třetích osob.“ (pozn. Úřadu: Zákazníkem se rozumí zadavatel – k tomu viz bod 98. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

122. V této souvislosti Úřad uvádí, že RMS byla za všechny účastníky vybraného uchazeče 2 podepsána předsedou představenstva ROPRO a.s. „Na základě zmocnění smlouvy o sdružení ze dne 4.2.2009 a plné moci ze dne 14.5.2009“. Rovněž jednotlivé smlouvy S… byly za vybraného uchazeče 2 jako mandatáře uzavírány vždy „společností ROPRO, a.s., vedoucím účastníkem sdružení na základě plné moci ze dne 10.2.2012“. Rovněž faktury vystavené zadavateli na základě smluv S… byly vystaveny společností ROPRO a.s., a to i v případech, kdy administraci konkrétních veřejných zakázek vykonával jiný účastník uchazeče 2 než ROPRO a.s. V případě smluv SPU… byly faktury vystavovány jen uchazečem 1 (ROWAN LEGAL).

123. V době uzavření smluv S… datovaných na straně zadavatele dnem 30.7.2013 tedy za vybraného uchazeče 2 uzavírala (podepisovala) smlouvy společnost ROPRO a.s. na základě plné moci (viz bod 122. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Smlouvy SPU… byly vždy uzavřeny přímo vybraným uchazečem 1, přičemž zadavatel spolu s předloženými smlouvami ani vybraný uchazeč 1 v rámci svého podání, kterým žádal o nahlédnutí do správního spisu, ani ve svém vyjádření ze dne 28.11.2016, nepředložil ke své argumentaci, ve které tvrdil, že byl oprávněn jednat za vybraného uchazeče 2, žádný dokument, ze kterého by takové oprávnění vyplývalo.

124. Ani sám zadavatel závěr Úřadu učiněný v původním rozhodnutí, a to, že smlouvy SPU… byly uzavřeny s vybraným uchazečem 1 a nikoliv s vybraným uchazečem 2 vůbec nezpochybňoval ani v podaném rozkladu a ani nyní při pokračování správního řízení. Rovněž v „Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“ z února 2015, na základě kterého Úřad obdržel podnět v dané věci, sám zadavatel uvádí, že smlouvy SPU… byly uzavřeny pouze s vybraným uchazečem 1 a nikoliv s vybraným uchazečem 2. Zadavatel tedy v této otázce zastává stejný postoj, přičemž vzhledem ke skutkovým okolnostem šetřené věci zejména on sám by měl nejlépe vědět, s kým smlouvy SPU… uzavřel a jeho názor v této věci nemůže být pro Úřad nevýznamný.

125. K otázce, zda jednání vybraného uchazeče 1 může nebo nemůže být považováno za jednání jménem vybraného uchazeče 2, Úřad dále uvádí, že sdružení GORRE (vybraný uchazeč 2) bylo v rozhodné době sdružením podle § 829 a násl. občanského zákoníku. Subjektem právních vztahů vznikajících v souvislosti s činností sdružení mohou být pouze účastníci sdružení, kteří jednají sami nebo prostřednictvím zástupců. V šetřeném případě byl k jednání za sdružení GORRE pověřen ostatními účastníky sdružení GORRE jeden z jeho účastníků, a to společnost ROPRO a.s., jak vyplývá z výše uvedených skutečností, a na základě tohoto pověření byly uzavřeny i všechny smlouvy S… opatřené na straně zadavatele datem 30.7.2013. Žádné jiné pověření k jednání za sdružení GORRE (vybraného uchazeče 2) nebylo v průběhu správního řízení žádným subjektem doloženo, a tudíž lze důvodně předpokládat, že ani neexistuje. Dne 30.7.2013 byly uzavřeny i tři smlouvy SPU… mezi zadavatelem a vybraným uchazečem 1, přičemž pokud by tyto smlouvy měly být uzavřeny jménem vybraného uchazeče 2, není zřejmý důvod, proč neobsahují totožná ustanovení jako smlouvy S…. ani to, proč by 31 smluv 1S/2013 - 31S/2013 opatřených datem 30.7.2013 uzavřela za sdružení GORRE na základě pověření společnost ROPRO a.s. a tři smlouvy SPU… (SPU 314689/2013, SPU 314701/2013 a SPU 314713/2013) bez jakéhokoliv pověření k jednání za sdružení GORRE vybraný uchazeč 1 (ROWAN LEGAL). Také na základě těchto skutečností lze uzavřít, že smlouvy SPU… uzavřel se zadavatelem vybraný uchazeč 1 a nikoliv vybraný uchazeč 2.

126. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda by se v šetřeném případě nemohlo jednat o situaci právně vyjádřenou v § 33 odst. 2 občanského zákoníku, a to „Překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí.“, tedy o tzv. nezmocněné jednatelství. K tomu Úřad uvádí, že v průběhu správního řízení nebylo žádným subjektem doloženo, že by se mohlo jednat o situaci, kdy by ten, za koho mělo být jednáno (tedy ostatní účastníci vybraného uchazeče 2), právní úkony vybraného uchazeče 1 spočívající v uzavření smluv SPU… dodatečně bez zbytečného odkladu schválil. Pouze v usnesení Policie ČR ze dne 3.3.2016 je uvedeno, že „Policejní orgán vznesl v rámci prověřování dotaz na všechny účastníky sdružení GORRE, kteří všichni shodně uvedli, že toto jednání není porušení jakýchkoliv norem“. Z toho ovšem podle Úřadu nevyplývá, že by ostatní účastníci vybraného uchazeče 2 právní úkony vybraného uchazeče 1 spočívající v uzavření smluv SPU… schválili, zejména by však nebyla naplněna podmínka schválení právního úkonu „dodatečně bez zbytečného odkladu“; pokud by tomu tak bylo nepochybně by zadavatel již v „Oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“ z února 2015 neuváděl, že smlouvy SPU… byly uzavřeny s vybraným uchazečem 1. Lze tedy uzavřít, že smlouvy SPU… byly uzavřeny pouze s vybraným uchazečem 1 a nikoliv s vybraným uchazečem 2.

127. Pokud se tedy jedná o soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1082/2003 ze dne 25.11.2014 (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že závěry učiněné Úřadem v tomto jeho rozhodnutí nejsou v rozporu s výše specifikovaným soudním rozhodnutím, které se týkalo i otázky jednání za sdružení.

128. V souvislosti s výše uvedeným nelze pominout ani článek 2.3 dohody o narovnání, podle kterého je zadavatel oprávněn „určit konkrétní osobu ze sdružení, která bude činnost administrace vykonávat. V případě zájmu SPÚ o poskytnutí služeb dle předchozí věty SPÚ vyzve Mandatáře k plnění dílčí smlouvy ve smyslu Rámcové mandátní smlouvy s konkrétními právy a povinnostmi mezi Mandatářem a SPÚ…“. Zadavatel (v dohodě o narovnání označený SPÚ) tedy byl oprávněn na základě dohody o narovnání určit konkrétní osobu ze sdružení GORRE (v dohodě o narovnání označený jako Mandatář), která bude činnost administrace konkrétních veřejných zakázek vykonávat. Tato skutečnost ovšem nic nemění na tom, že jednotlivé smlouvy uzavřené na základě RMS musely být uzavřeny vybraným uchazečem 2 (tedy sdružením GORRE) jako mandatářem, tak jako tomu bylo v případě smluv 1S/2013 - 31S/2013 uzavřených až po uzavření dohody o narovnání, a nikoliv pouze vybraným uchazečem 1 (ROWAN LEGAL). K tomu viz také bod 114. a 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

129. Pokud se jedná o argumentaci vybraného uchazeče 1 (ROWAN LEGAL) obsaženou v jeho vyjádření ze dne 28.11.2016 a čestné prohlášení bývalého člena představenstva ROPRO a.s. (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že tato argumentace ani čestné prohlášení nepřináší žádné nové skutkové zjištění v tom smyslu, že vybraný uchazeč 1 a zadavatel interpretují i nadále otázku, kdo byl vedle zadavatele druhou smluvní stranou smluv SPU…, rozdílně. Vybraný uchazeč 1 v zásadě pouze své tvrzení nově dokládá i čestným prohlášením Václava Kotory, bývalého člena představenstva ROPRO a.s., datované 16.11.2016, kde výše jmenovaný prohlašuje, že „ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., byla oprávněna jednat jménem „Sdružení GORRE“ a z uvedených smluv tudíž byla zavázána společnost ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o. jakožto účastník „Sdružení GORRE“ se všemi důsledky vyplývajícími pro ostatní účastníky Sdružení GORRE z účastenství v tomto sdružení.“. Vzhledem k tomu, že však Úřad vzal již před doručením vyjádření vybraného uchazeče 1 ze dne 28.11.2016 při právním posouzení věci plně v úvahu i tu skutečnost, že vybraný uchazeč 1 zastává názor zásadně odlišný od zadavatele ohledně toho, zda jednal jménem sdružení GORRE či nikoliv, a že za zásadní skutková zjištění pro posouzení věci považuje zejména rozdíly oproti textu jiných smluv, u nichž není pochybnost, že by je zadavatel neuzavíral s vybraným uchazečem 2, jak je popsáno v bodech 114. až 120. odůvodnění tohoto rozhodnutí, nestanovoval již s ohledem na zásadu procesní ekonomie opětovně zadavateli lhůtu pro vyjádření k podkladům pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu. Svůj závěr k otázce, kdo byl vedle zadavatele druhou smluvní stranou smluv SPU…, proto Úřad učinil na základě skutečností uvedených v bodech 113. – 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí a konstatuje, že smlouvy SPU… byly uzavřeny pouze s vybraným uchazečem 1 (ROWAN LEGAL) a nikoliv s vybraným uchazečem 2 (sdružení GORRE).

K povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem podle § 21 zákona

130. Souhrnná prokazatelná cena za realizaci předmětných smluv SPU… na administraci veřejných zakázek za roky 2013 a 2014 činila 5 945 927,53 Kč bez DPH, 7 194 572,51 Kč včetně DPH. Při výpočtu celkové ceny veřejné zakázky na poskytování služeb při administraci veřejných zakázek v období od 18.6.2013 do 30.7.2013 Úřad vycházel z cen, které zadavatel prokazatelně uhradil podle předložených faktur vystavených v letech 2013 a 2014 na základě smluv SPU….

131. Podle § 12 odst. 1 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) zákona, kterým je Česká republika, činil v roce 2013 finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 256 000 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že cena za realizaci předmětných mandátních smluv SPU… na administraci veřejných zakázek za roky 2013 a 2014 činila 5 945 927,53 Kč bez DPH, Úřad došel k závěru, že se prokazatelně jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, kterou byl zadavatel povinen zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona.

132. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda v současné době, není v účinnosti právní úprava, podle které by uzavření smluv SPU… na poskytování služeb administrace veřejných zakázek bylo souladné s takovouto právní úpravou. V této souvislosti je nutno vzít v úvahu, že dne 1.10.2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZZVZ“), a to s ohledem na ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle kterého se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

133. Eventuální příznivější právní úprava by v šetřeném případě mohla být aplikována, pokud by služby spočívající v administraci veřejných zakázek poskytnuté zadavateli na základě smluv SPU… uzavřených mezi zadavatelem a vybraným uchazečem 1 (kterým je advokátní kancelář ROWAN LEGAL) mohly být podřazeny pod právní služby, které ZZVZ vyjímá z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle ZZVZ. Podle § 29 písm. k) ZZVZ „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o právní služby, (1) které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v bodě 1, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v bodě 1, (3) které musí poskytovat notář na základě jiného právního předpisu v rámci osvědčování a ověřování listin, nebo (4) při kterých na základě jiného právního předpisu, byť i příležitostně, vykonává dodavatel veřejnou moc.“ Zbylé právní služby se pak podle ZZVZ mohou zadávat ve zjednodušeném režimu podle části páté zákona, jelikož podle § 129 odst. 1 ZZVZ se ve zjednodušeném režimu zadávají mimo jiné i veřejné zakázky na jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 ZZVZ, ve které jsou právě právní služby nevyloučené podle § 29 písm. k) ZZVZ uvedeny.

134. Podle ZZVZ tedy existují dva režimy pro zadávání veřejných zakázek na právní služby, přičemž volba tohoto režimu záleží na povaze předmětu veřejné zakázky, tedy na konkrétní povaze právní služby. Část právních služeb podle ZZVZ není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení podle zákona, tzn. lze využít zákonodárcem poskytnuté obecné výjimky. Právní služby, které svým charakterem neodpovídají výjimce dle § 29 písm. k) ZZVZ, je pak zadavatel i podle ZZVZ povinen zadat v zadávacím řízení dle zákona, přičemž je oprávněn postupovat ve zjednodušeném režimu.

135. Úřad při výkladu uvedené výjimky vychází z obecného pravidla, že výjimky z povinnosti zadavatele postupovat v zadávacím řízení je třeba vždy vykládat restriktivně. Tento přístup Úřadu plyne ze skutečnosti, že důsledkem aplikace výjimky na konkrétní případ je stav, kdy se dané plnění nemusí zadávat v zadávacím řízení podle zákona. Dochází tak k situaci, kdy veřejné prostředky, jež budou za toto plnění zaplaceny, nebudou vynaloženy na základě otevřené a transparentní hospodářské soutěže, která je základním prostředkem k dosažení efektivního, účelného a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, které je hlavním účelem a smyslem regulace veřejného zadávání. Restriktivní výklad výjimek přitom zaručuje, že z povinnosti zadávat veřejné zakázky v zadávacím řízení, tedy způsobem, který je pro dosažení stavu efektivní hospodářské soutěže určen, budou vyňaty pouze ty případy, které zákonodárce explicitně vymezil.

136. Pokud jde o restriktivní výklad výjimek z povinnosti zadat veřejnou zakázku postupem, který znamená zajištění hospodářské soutěže, Úřad odkazuje na skutečnost, že tuto doktrínu již aprobovala i judikatura, a to jak národní, tak evropská, a to zejména ve vztahu k podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění (dále také „JŘBU“). Na úrovni práva Evropské unie restriktivní přístup k použití JŘBU, tedy nejméně transparentního druhu zadávacího řízení, judikoval Soudního dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 14.9.2004 ve věci C-385/02, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:2004:522, kde Soudní dvůr konstatoval, že ustanovení směrnic, která umožňují výjimky z pravidel zadávání veřejných zakázek (a za takovou výjimku v dané věci Soudní dvůr považoval právě „odklon“ od přísnějšího postupu formou jednacího řízení bez uveřejnění), musí být vykládána restriktivně, přičemž důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících aplikaci výjimky nese ten, kdo se jich dovolává.

137. Obdobnost restriktivního pojetí prokazování podmínek pro aplikaci výjimky plynulo i z dřívější rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie, a to z rozsudku ve věci C-199/85, Komise proti Itálii, ECLI:EU:C:1987:115, ze dne 10.3.1987 a z rozsudku ve věci C-71/92, Komise proti Španělsku, ECLI:EU:C:1993:890, ze dne 17.11.1993, čímž lze konstatovat, že se se jedná ze strany Soudního dvora Evropské unie o pojetí konstantní.

138. Podle prvního bodu výjimky upravené v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ nemusí zadavatel zadávat v zadávacím řízení právní služby, které poskytuje advokát v rámci zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů. Úřad konstatuje, že povaha právních služeb, jež spadají pod tuto část výjimky, je z jazykového výkladu zcela jasná. Jedná se o právní služby, které spočívají v zastoupení klienta advokátem před soudem, správním orgánem, či jiným orgánem, vyjmenovaným v příslušném ustanovení. Obecně je pro použití této části výjimky potřeba, aby právní služba, která je předmětem veřejné zakázky, naplňovala následující kritéria: (1) předmětem veřejné zakázky je zastupování klienta v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízení před soudem, tribunálem nebo jiným veřejným orgánem nebo v řízení před mezinárodními orgány pro řešení sporů, (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát ve smyslu ustanovení § 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), respektive (s ohledem na zákaz diskriminace členských států EU, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace) další fyzická osoba, která je oprávněna poskytovat v České republice za podmínek stanovených zákonem o advokacii a způsobem v něm uvedeným právní služby ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii (dále jen „advokát“).

139. Druhý bod výjimky z povinnosti zadávat veřejnou zakázku na právní služby v zadávacím řízení se vztahuje na právní služby, které poskytuje advokát při přípravě na řízení uvedená v první části výjimky, nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky. Úřad konstatuje, že v případě této výjimky se jedná o dvě samostatné situace, na které tato výjimka dopadá, respektive se jedná o dvě samostatné výjimky. První věta tohoto bodu dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem jsou služby spočívající v přípravě na řízení dle prvního bodu výjimky, tedy řízení, ve kterém je zadavatel zastoupen advokátem a (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát. Druhá věta tohoto bodu výjimky dopadá na právní služby (1) jejichž předmětem je věc (ve smyslu kauza, nikoliv věc ve smyslu občanského zákoníku), u které okolnosti nasvědčují tomu, že se s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení uvedeného v první části výjimky a (2) vybraným uchazečem a poskytovatelem služby je advokát.

140. Úřad konstatuje, že pro potřeby dalšího posouzení skutkového stavu je potřeba podrobně vyložit, jaké právní služby patří pod druhý bod výjimky, přičemž dle názoru Úřadu se zejména v tomto případě, kdy samotný text ustanovení jasné vodítko neposkytuje, uplatní výše zmíněný restriktivní výklad.

141. Důvodová zpráva k ZZVZ k výjimce uvedené v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ uvádí, že „[d]ůvodem pro výjimku je specifická povaha právních služeb, jejichž poskytování je zejména ve sporných případech postaveno na důvěře mezi zadavatelem (klientem) a dodavatelem (advokátem), kterou není možné hodnotit na základě objektivních kritérií. U naléhavých případů je navíc zcela nezbytné, aby zadavatel co nejrychleji reagoval na vzniklou potřebu právního zastoupení, což mu formalizovaný postup podle zákona neumožňuje“. Úřad uvádí, že právě specifický vztah mezi klientem a advokátem a potřeba pružně reagovat na vzniklé spory je základním smyslem zakotvení této výjimky, který by měl být určující ve výkladu pojmů u jejího druhého bodu.

142. Úřad obecně uvádí, že ustanovení § 29 písm. k) bod 2. ZZVZ musí být vykládáno v kontextu celé výjimky, tedy v kontextu ustanovení § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ. Tedy tak, že pokud druhá část výjimky odkazuje na řízení uvedené v bodě 1., je potřeba ji vykládat právě v jejím kontextu a jako činnost realizovanou v úzké spojitosti s konkrétním řízením podle bodu 1.

143. Pokud tedy ZZVZ hovoří v bodě 2. výjimky o „přípravě na řízení uvedené v bodě 1.“, je nutné toto ustanovení vykládat tak, že se jedná o službu, která má přímou návaznost na konkrétní řízení (byť toto řízení ještě nemusí být formálně zahájeno, ale je jasně určeno a konkrétně definováno, například jako spor), jež splňuje definici řízení v bodě 1, přičemž je z logiky věci jasné, že advokát, který se na toto řízení připravuje (bod 2. výjimky), musí být ten stejný advokát, který následně zadavatele v řízení zastupuje (bod 1. výjimky), jelikož smyslem této výjimky je (právě) nejen úmysl zákonodárce vyčlenit z formalizovaného procesu zadávání podle zákona služby advokáta spojené se zastupováním klienta, ale i služby spočívající v přípravě na toto zastupování, jež jsou službou navázanou a věcně související, přičemž by nedávalo smysl, aby tato služba (například studium spisu před převzetím zastoupení) musela být zadávána v řízení podle zákona. Podmínkou ale je, že jsou tyto dvě služby (tedy služba podle bodu 2. a podle bodu 1.) navzájem provázané a na sebe navazující.

144. Stejným způsobem se pak dle Úřadu musí vykládat i ustanovení věty druhé, kdy „okolnosti nasvědčují tomu, že se věc s vysokou pravděpodobností stane předmětem řízení v bodě 1,“ a to právě v kontextu skutečnosti, že základním účelem vyjmutí těchto právních služeb z povinnosti zadávat v zadávacím řízení podle ZZVZ je právě následné zastupovaní klienta (tedy zadavatele) advokátem v řízení. Aby se tedy dalo hovořit o právních službách, které se s vysokou pravděpodobností stanou předmětem řízení, musí se jednat o vymezené řízení, které v takovém případě může nastat – zadavatel tedy může na základě této části výjimky poptat pouze takové právní služby, u kterých je konkrétně definovaná hrozba vzniku konkrétního řízení, ve kterém bude zadavatel zastupován advokátem, který činí předchozí kroky podle věty druhé. Tuto část výjimky naopak nelze použít na případy, kdy je hrozba vzniku takového řízení neurčitá, například co se do subjektu či objektu týče, a není tedy jasné dáno konkrétní řízení, v němž by advokát zadavatele (klienta) zastupoval.

145. Nelze též přehlížet, že ZZVZ dále v rámci věty druhé bodu 2. obsahuje pojem „s vysokou pravděpodobností“. Úřad i v této části odkazuje na důvodovou zprávu k ZZVZ, která říká, že „(…) je třeba upozornit na skutečnost, že předmětná výjimka nedopadá na běžné zastupování klienta advokátem ve věcech, kde nehrozí vysoká pravděpodobnost shora uvedených sporů (např. zpracování běžných smluv).“ Aby se dalo konstatovat, že se věc stane předmětem řízení s vysokou pravděpodobností, nepostačí pouze samotná pravděpodobnost, že se věc stane předmětem řízení, ale tato míra pravděpodobnosti musí být dle zákonodárce v kvalitě „vysoké“. Pokud by tomu okolnosti případu nenasvědčovaly, nebylo by možné dovodit, že byly splněny takové podmínky pro aplikaci této výjimky. Pokud by Úřad přistoupil na výklad, dle kterého je možné výjimku použít i tehdy, pokud není konkrétně daná hrozba vzniku řízení a žádné okolnosti tomu nenasvědčují, dovedeno do absurdního výkladu by pod tuto výjimku spadalo v podstatě každé právní jednání, jelikož téměř každé právní jednání se může stát předmětem některého z řízení uvedených v bodě 1.

146. Úřad pro přehlednost shrnuje, na základě jakých podmínek může zadavatel využít výjimky podle ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. Musí se jednat o takové služby, které poskytuje advokát jako zástupce klienta v konkrétně určeném řízení, respektive se musí jednat o úkony, které tento advokát poskytuje v rámci přípravy na toto řízení či se jedná o úkony, u kterých je konkrétní, reálná a vysoká pravděpodobnost vzniku takového řízení, přičemž v případě úkonů, které nejsou přímo zastoupením, se musí vždy jednat o úkony, které mají konkrétní návaznost na konkrétní a určité řízení, splňující definici řízení, na něž se výjimka (podle bodu 1.) vztahuje.

147. Na základě shora uvedeného výkladu přistoupil Úřad k posouzení toho, zda je možné zadavatelem některé poptávané služby podřadit pod vybraná ustanovení [§ 29 písm. k) bod 1. a 2.] ZZVZ týkající se obecných výjimek na právní služby. K tomuto uvádí Úřad následující.

148. S ohledem na skutečnost, že v projednávaném případě byly smlouvy SPU… na administraci veřejných zakázek ze strany zadavatele poptávány bez jakéhokoliv zadávacího řízení, Úřad konstatuje, že podle ZZVZ by takový postup byl v souladu se zákonem, pokud by ovšem všechny tyto služby spadaly svým charakterem pod výjimku uvedenou v ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ. V případě takových právních služeb, které svým charakterem ustanovení § 29 písm. k) ZZVZ neodpovídají, by však nebyla právní úprava ZZVZ pro pachatele deliktu v projednávaném případě příznivější, jelikož i podle ZZVZ by byl zadavatel povinen takové právní služby zadávat, přičemž jejich zadáním mimo režim zákona by nedostál ani povinnostem, které ZZVZ stanovuje pro zjednodušený režim.

149. Lze konstatovat, že v případě tohoto druhu služeb se s určitostí nejedná o žádnou formu zastoupení klienta (zadavatele) advokátem (advokátní kanceláří) v soudním, rozhodčím, smírčím nebo správním řízením [bod 1. § 29 písm. k) ZZVZ], neboť zadávací řízení je svou povahou zvláštním (přísně regulovaným) způsobem uzavírání smlouvy (na jejíž jedné straně vystupuje osoba, které svědčí postavení zadavatele podle ZZVZ), kdy vztahy v jeho rámci mají stále soukromoprávní charakter. I pokud se proces zadávacího řízení posoudí ve vztahu k možné aplikaci obecné výjimky uvedené pod bodem 2. § 29 písm. k) ZZVZ, tedy jako na přípravu advokáta na ve výjimce uvedená řízení, nebo s ohledem na možnost, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem sporného řízení, je třeba konstatovat, že ani v tomto případě podmínky aplikace výjimky nenastanou. Zadávací řízení nepředstavuje žádnou z taxativního výčtu možností uvedených v bodě 1. předmětného ustanovení ZZVZ, a proto nelze v dané věci hovořit ani o přípravě advokáta (advokátní kanceláře) na takovéto typy řízení. Bylo by přitom absurdní dovozovat, že by služby spočívající v administraci veřejných zakázek, kdy zadavatel vybírá poskytovatele těchto služeb, který ani nemusí být advokátem či advokátní kanceláří, ještě před zahájením zadávacího řízení pro tvorbu zadávacích podmínek, tzn. aniž by bylo vůbec zahájeno zadávací řízení, natož aby např. zadavatel dostal určitou námitku proti nezákonnému postupu v tomto zadávacím řízení, byly vysoce pravděpodobně spojeny s nějakým konkrétním řízením ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ.

150. V šetřené věci se v případě smluv SPU… jednalo o vždy o administraci veřejných zakázek, přičemž podle předmětu těchto smluv se vybraný uchazeč 1 (ROWAN LEGAL) zavázal poskytovat zadavateli „…veškeré služby stanovené Rámcovou mandátní smlouvou…“. V čl. 1. RMS (Předmět smlouvy) byly specifikovány jednotlivé služby, resp. úkony, které měly být zadavateli poskytovány v souvislosti s administrací veřejných zakázek.

151. V článcích 1.1, 1.2, 1.3, 1.4.2, 1.4.3 a 1.5 RMS byly specifikovány úkony a činnosti, které měly být v rámci administrace zadávacích řízení zadavateli poskytovány a které mají charakter běžných administrativních činností v souvislosti s prováděním zadávacího řízení, a které nemusejí být nutně svou povahou ani považovány za právní služby a nemusejí být nutně ani poskytovány advokátem. Navíc jde o činnosti, které jsou poskytovány v souvislosti s věcmi, u nichž nelze bez dalšího shledat s vysokou pravděpodobností, že se stanou předmětem řízení uvedeného v ustanovení § 29 písm. k) bodu 1. ZZVZ. Takové služby pod výjimku podle § 29 písm. k) ZZVZ tedy nespadají.

152. V čl. 1. 4 RMS pak bylo stanoveno, že mandatář (v případě smluv SPU… vybraný uchazeč 1) je povinen poskytnout mandantovi (v případě smluv SPU… zadavatel) „odborné konzultační a poradenské služby při řešení případných opravných prostředků v rámci konkrétního organizačního zajištění zadávacího řízení. Tato pomoc není zahrnuta do ceny za realizaci příslušného zadávacího řízení.…“. Úřad zjistil, že v době uzavření RMS ani smluv SPU… ovšem nebylo zahájeno zadávací řízení, když v rámci administrace měl být teprve např. podle bodu 1.3.2., připraven návrh zadávací dokumentace, resp. podle bodu 1.3.3 provedeny potřebné úkony a připraveny návrhy příslušných dokladů souvisejících se zajištěním zákonem požadované publicity („tj. úkony směřující k zahájení zadávacího řízení“), a tudíž ani u těchto poskytovaných služeb nelze hovořit o vysoké míře vzniku pravděpodobnosti spojení těchto odborných konzultačních a poradenských služeb s nějakým konkrétním řízením ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ. Případný vznik takového nejspíše správního řízení by byl reálný pouze v souvislosti s eventuálním podáním námitek proti úkonům zadavatele a následným vydáním rozhodnutí, kterým by zadavatel námitkám nevyhověl, což je ovšem v době uzavírání smluv SPU… pouhou spekulací a nikoliv vysokou mírou vzniku pravděpodobnosti spojení těchto odborných konzultačních a poradenských služeb s nějakým konkrétním řízením ve smyslu § 29 písm. k) bod 1. ZZVZ.

153. Lze tudíž učinit závěr, že poskytování služeb spočívajících v administraci veřejných zakázek na základě smluv SPU… nelze podřadit pod výjimku upravenou § 29 písm. k) ZZVZ a že i při případné aplikaci právní úpravy obsažené v ZZVZ by zadavatel byl povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení.

154. S ohledem na výše uvedené dílčí závěry považuje Úřad za nezbytné zabývat se i otázkou naplnění i dalšího znaku skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a to vlivem na výběr nejvhodnější nabídky, neboť podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

155. K potencialitě vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky Úřad konstatuje, že veřejná zakázka na poskytování služeb administrace veřejných zakázek je z pohledu výše ceny, která byla za její realizaci prokazatelně uhrazena na základě předložených faktur, nadlimitní veřejnou zakázkou. Úřad má za to, že v šetřeném případě, kdy zadavatel šetřenou veřejnou zakázku vůbec nezadal v zadávacím řízení a kdy k uzavření smluv SPU… na poskytování služeb administrace veřejných zakázek došlo před více než třemi lety, nelze provést takový průzkum trhu, který by poskytl objektivní informace o stavu dotčené oblasti trhu v době uzavření předmětných smluv, jelikož není možné získat informace potřebného charakteru o každém dodavateli, který v daném období působil na dotčeném trhu a který mohl být v daném případě považován za potenciálního uchazeče o předmětnou veřejnou zakázku. Takováto analýza by šla nad rámec dostupných možností v procesu vedeného správního řízení a zjevně by překračovala požadavek na doložení potenciality vlivu, jak je definován ve skutkové podstatě podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. S ohledem na výše uvedené skutkové zjištění, že šetřená zakázka je nadlimitní veřejnou zakázkou, byl zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení, v němž je informován o zadávacím řízení předem nijak neomezený okruh dodavatelů. S ohledem na toto zjištění má Úřad za prokázané, že lze konstatovat alespoň potenciální vliv nezákonného jednání zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že by na základě uveřejněného oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek podali nabídku jiní dodavatelé, přičemž jejich nabídka mohla být výhodnější než nabídka vybraného uchazeče 1. Úřadu je totiž z jeho činnosti známo, že na dotčeném trhu existovala řada administrátorů veřejných zakázek včetně specializovaných advokátních kanceláří (např. Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o., IČO 24225029, se sídlem Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1, OTIDEA a.s., IČO 27142442, se sídlem Thámova 681/32, 186 00 Praha 8, Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1), kterým však i přes relativně vysokou cenu veřejné zakázky v hodnotě 7 194 572,51 Kč včetně DPH nebyla dána žádná šance, aby se vůbec mohli seznámit s možností zvážit svou účast v zadávacím řízení na takovouto veřejnou zakázku.

156. Úřad dále k potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky uvádí, že zákon k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, jak ostatně dokládá i ustálená rozhodovací praxe Úřadu i soudů.

157. Jak mj. uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ- 1837/2009/310/ASc již ze dne 12.2.2009 „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně" se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. ...k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

158. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu....již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

159. Se shora uvedeným závěrem Krajského soudu v Brně vyslovil souhlas i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 4 As 61/2016-38 ze dne 28.6.2016, když konstatoval, že v případě, kdy správní orgán (Úřad) shledá, že „se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu (…) Nejvyšší správní soud se v tomto směru ztotožňuje s názorem (…), že takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“ Úřad proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že v projednávaném případě byl naplněn i tento znak skutkové podstaty správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

160. Posledním znakem skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. K tomu Úřad uvádí, že v šetřeném případě došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty správního deliktu dne 18.6.2013, dne 10.7.2013 a dne 30.7.2013, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem 1 smlouvy SPU…, jejichž předmětem bylo poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek.

161. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když předmět veřejné zakázky spočívající v poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek v letech 2013 a 2014 na základě smluv SPU… nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a na uvedenou veřejnou zakázku uzavřel smlouvy s vybraným uchazečem 1.

162. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Výrok III. rozhodnutí – uložení pokuty

163. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

164. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svými postupy naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad totiž v rámci správního řízení sp. zn. S0049,0094/2016/VZ shledal

ve výroku II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016, který nabyl právní moci dne 19.4.2016, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona při zadání veřejné zakázky na právní služby (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a
ve výroku II. tohoto rozhodnutí, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona při zadání veřejné zakázky na poskytování služeb na zajištění administrace veřejných zakázek na základě smluv SPU… uzavřených s vybraným uchazečem 1.

165. Před uložením pokuty se ovšem Úřad nejprve zabýval délkou subjektivní a objektivní lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek č.j. 6 A 126/2002 ze dne 27.10.2004) aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

166. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

167. V nyní šetřené věci však došlo po zahájení správního řízení s účinností od 6.3.2015 k novelizaci § 121 odst. 3 zákona, resp. dne 1.10.2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle kterého (§ 270 odst. 3 ZZVZ) odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Proto Úřad v šetřeném případě aplikoval princip zakotvený v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdější právní úpravy, neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

168. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (resp. (§ 270 odst. 3 ZZVZ). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 9.7.2015, přičemž správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů byla zahájena dne 29.1.2016 (S49/2016/VZ) a dne 19.2.2016 (S94/2016/VZ). Vzhledem k tomu, že ke spáchání správních deliktů vymezených ve výroku II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016, který nabyl právní moci dne 19.4.2016, a ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo v letech 2012 až 2014 uzavřením mandátní smlouvy na poskytování právních služeb dne 10.12.2012, dodatku č. 1 dne 21.12.2012 a dodatku č. 2 dne 9.9.2013, a smluv SPU… na administraci veřejných zakázek dne 18.6.2013, dne 10.7.2013 a dne 30.7.2013, lze konstatovat, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo a odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla, a to ani v případě, kdyby Úřad posuzoval splnění podmínek pro zánik odpovědnosti zadavatele podle pozdější (a vzhledem k tomu, že zakotvuje kratší lhůty, v tomto smyslu pro zadavatele příznivější) právní úpravy.

169. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016 a ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18.6.2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 (publikován ve Sb. NSS 2248/2011), popřípadě rozsudek NSS ze dne 16.9.2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16.4.2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

170. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

171. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

172. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze zadavateli podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

173. Cena veřejné zakázky na administraci veřejných zakázek, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí podle doložených faktur celkem 7 194 572,51 Kč včetně DPH a v případě veřejné zakázky na poskytování právních služeb podle doložených faktur celkem 2 904 867 Kč včetně DPH. Vyšší cena tedy byla sjednána v případě veřejné zakázky na poskytování služeb administrace veřejných zakázek, přičemž horní hranice možné pokuty u této veřejné zakázky (10 % z ceny této veřejné zakázky) tedy činí částku 719 457,251 Kč.

174. S ohledem na výše uvedené ukládá Úřad pokutu za správní delikt uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí spáchaný v souvislosti s uzavřením smluv na administraci veřejných zakázek a ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S0049,0094/2016/VZ-13696/2016/513/JLí ze dne 1.4.2016 přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

175. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

176. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

177. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, Úřad uvádí, že nedodržení postupu stanoveného zákonem spočívá v nepoužití zákonem určených druhů zadávacího řízení, a tudíž se jedná o jedno z nejzávažnějších porušení zákona s potenciálním vlivem na výběr nejvhodnější nabídky. Následek spáchání správního deliktu pak spočívá v tom, že postupem zadavatele mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by zadavatel smlouvu na veřejnou zakázku na administraci veřejných zakázek uzavřel v zadávacím řízení, a tedy by postupoval transparentněji, mohl by zadavatel obdržet i výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče 2.

178. Při stanovení konkrétní výše sankce se dále Úřad zabýval i tím, zda lze při úvahách ohledně výše ukládané pokuty zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním deliktu a samotným potrestáním zadavatele za spáchání tohoto správního deliktu. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9.4.2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch zadavatele zohlednil tu skutečnost, že správní delikt byl zadavatelem spáchán před více než třemi lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.

179. Zásadní polehčující okolností, kterou Úřad ve prospěch zadavatele zohlednil, je ovšem skutečnost, že na možné porušení zákona upozornil dobrovolně sám zadavatel, přičemž bez tohoto upozornění by předmětná správní řízení sp. zn. S49/2016/VZ a S94/2016/VZ zřejmě vůbec nebyla vedena a že zadavatel v průběhu šetření s Úřadem spolupracoval. Další skutečností hovořící ve prospěch zadavatele je, že zadavatel si je svých nezákonných postupů vědom a činí opatření k nápravě. Úřad však uvádí, že ani tyto zásadní skutkové okolnosti, které vzal Úřad v úvahu, nemohou být důvodem pro uložení výše pokuty pouze v symbolické výši.

180. Dále se Úřad zabýval otázkou, zda delikt, za který je zadavateli nyní ukládán trest, není ještě v souběhu s dalšími delikty zadavatele. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (viz bod 169. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

181. Úřad konstatuje, že v právě projednávaném případě je delikt zadavatele v souběhu s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S34/2014/VZ-6074/2014/524/ZKu ze dne 20.3.2014 (právní moc dne 9.4.2014), který byl spáchán dne 3.1.2014 (veškerá rozhodnutí Úřadu jsou dostupná online na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html).

182. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

183. Měl-li by Úřad uložit zadavateli pokutu za všechny uvedené delikty a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok II. rozhodnutí č.j. ÚOHS-S34/2014/VZ-6074/2014/524/ZKu ze dne 20.3.2014), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávané správní delikty zohlední předchozí uložené pokuty za delikty, jež jsou s projednávaným deliktem v souběhu, tj. pokutu uloženou rozhodnutím č.j. ÚOHS-S34/2014/VZ-6074/2014/524/ZKu ze dne 20.3.2014 za spáchání správního deliktu.

184. S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že zadavateli uložil za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 90 000 Kč, a to při respektování absorpční zásady ve formě analogického použití institutu souhrnného trestu.

185. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda pokuta uložená ve výši 90 000 Kč nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření zadavatele, který je organizační složkou státu, přičemž dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá hospodaření ani působení zadavatele negativně ovlivnit.

186. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

187. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 90 000 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující, přičemž Úřad zdůrazňuje, že vzhledem k závažnosti správního deliktu by bez zohlednění skutečností uvedených v bodu 179. odůvodnění tohoto rozhodnutí, byla uložena pokuta nejméně v horní polovině zákonné sazby.

188. Pokuta uložená ve výroku III. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Mgr. Petr Holešínský, advokát, Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: