číslo jednací: S0728,0767/2016/VZ-02921/2017/523/ASo

Instance	I.
Věc	Poskytování právních služeb pro JIC
Účastníci	JIC, zájmové sdružení právnických osob Frank Bold advokáti, s.r.o. KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok	2016
Datum nabytí právní moci	15. 2. 2017
Dokumenty	2016_S0728-0767.pdf 546 KB

Č. j.: ÚOHS-S0728,0767/2016/VZ-02921/2017/523/ASo Brno: 27. ledna 2017

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0728,0767/2016/VZ, do kterého byla spojena usnesením č. j. ÚOHS-S0728,0767/2016/VZ-00040/2017/523/ASo ze dne 2. 1. 2017 správní řízení sp. zn. S0728/2016/VZ (zahájené dne 1. 12. 2016 na návrh z téhož dne) a sp. zn. S0767/2016/VZ (zahájené dne 29. 12. 2016 z moci úřední), jehož účastníky jsou

zadavatel – JIC, zájmové sdružení právnických osob, IČO 71180478, se sídlem Purkyňova 649/127, 612 00 Brno,
navrhovatel – Frank Bold advokáti, s.r.o., IČO 28359640, se sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno,
vybraný uchazeč – KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., IČO 29310571, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb pro JIC“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,

rozhodl takto:

Zadavatel – JIC, zájmové sdružení právnických osob, IČO 71180478, se sídlem Purkyňova 649/127, 612 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb pro JIC“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne postup stanovený v ust. § 44 odst. 3 písm. h) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ust. § 78 odst. 5 citovaného zákona, když zadavatelem vymezený podrobný popis hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 4 „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky - vzdělání, praxe, dovednosti a zkušenosti jednotlivých osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ uvedený v článku 6. zadávací dokumentace, resp. bodové hodnoty, které zadavatel zamýšlel v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria uchazečům (dle délky odborné praxe a počtu realizovaných zakázek dvou advokátů zapojených do realizace veřejné zakázky) přidělit, neodpovídá váze, kterou zadavatel kritériu č. 4 přidělil (tj. váze 50 %), když počet bodů, které uchazeč v rámci tohoto kritéria získá (dle tabulky uvedené v zadávací dokumentaci maximálně 5 + 5, tj. 10 bodů) měl být dle popisu hodnocení vynásoben vahou daného kritéria (tj. 50 %), tedy výsledný maximální počet bodů v tomto dílčím hodnotícím kritériu mohl být 5 (10 x 50 %, tedy 10 x 0,5), zatímco nejvýhodnější nabídka v ostatních dílčích hodnotících kritériích mohla získat 20 (v případě dílčího hodnotícího kritéria č. 1 „Výše měsíční paušální smluvní odměny v Kč bez DPH“) či 15 (v případě dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Cena za 1 hodinu poskytování služeb obecného právního poradenství v Kč bez DPH“ a č. 3 „Cena za 1 hodinu poskytování služeb specializovaného právního poradenství v Kč bez DPH“) bodů, čímž zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, neboť nestanovil způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 4 natolik srozumitelně a přesně, aby si uchazeči o veřejnou zakázku mohli vytvořit jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny, a aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – JIC, zájmové sdružení právnických osob, IČO 71180478, se sídlem Purkyňova 649/127, 612 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Poskytování právních služeb pro JIC“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne.

III.

Správní řízení se v části, jejíž předmět byl vymezen obsahem návrhu navrhovatele – Frank Bold advokáti, s.r.o., IČO 28359640, se sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno – ze dne 1. 12. 2016, o němž bylo původně pod sp. zn. S0728/2016/VZ vedeno samostatné správní řízení, podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť žádost navrhovatele se v důsledku zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování právních služeb pro JIC“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 29. 9. 2016 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, stala zjevně bezpředmětnou.

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – JIC, zájmové sdružení právnických osob, IČO 71180478, se sídlem Purkyňova 649/127, 612 00 Brno – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – JIC, zájmové sdružení právnických osob, IČO 71180478, se sídlem Purkyňova 649/127, 612 00 Brno (dále jen „zadavatel“ či „sdružení“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 29. 9. 2016 odesláním výzvy k podání nabídek z téhož dne, která byla tentýž den také uveřejněna na profilu zadavatele, zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytování právních služeb pro JIC“ (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel se při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením nechal zastoupit společností CA ADP s.r.o., IČO 26226553, se sídlem Marie Steyskalové 14, 616 00 Brno.

2. V části 6. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl následující: „Nabídky budou hodnoceny v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. a) zákona na základě kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanovené dílčími hodnotícími kritérii:

Č.	Dílčí hodnotící kritérium	Váha
1	Výše měsíční paušální smluvní odměny v Kč bez DPH	20 %
2	Cena za 1 hodinu poskytování služeb obecného právního poradenství v Kč bez DPH	15 %
3	Cena za 1 hodinu poskytování služeb specializovaného právního poradenství v Kč bez DPH	15 %
4	Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky - vzdělání, praxe, dovednosti a zkušenosti jednotlivých osob zapojených do realizace veřejné zakázky	50 %

Uchazeč uvede hodnoty pro účely hodnocení v rámci výše uvedených hodnotících kritérií do krycího listu nabídky (viz příloha č. 1 k této zadávací dokumentaci).

Nabídky budou ve vztahu k jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím č. 1 – 3 hodnoceny tak, že pro zadavatele nabídkou výhodnější je nabídka s nižší nabídkovou cenou, a to takto:

Počet bodů

nejnižší nabídková cena

= ------------------------------------------------------------------------

hodnocená nabídková cena

x 100 x váha

Pro dílčí hodnotící kritérium č. 4 použije hodnotící komise následující bodovací stupnici:

	Body	Hodnocení
Advokát 1: má mimořádnou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 15 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 6 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	5	nejlepší
Advokát 2: má mimořádnou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 10 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 5 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	5	nejlepší
Advokát 1: má vysokou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 12 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 5 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	4	dobrý
Advokát 2: má vysokou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 8 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 4 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	4	dobrý
Advokát 1: má přiměřenou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 10 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 4 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	3	průměrný
Advokát 2: má přiměřenou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 5 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 3 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	3	průměrný
Advokát 1: má obvyklou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 8 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 4 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	2	slabší
Advokát 2: má obvyklou úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 4 roky v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 2 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	2	slabší
Advokát 1: má základní úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 5 let v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 3 zakázek dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	1	ještě vyhovující
Advokát 2: má základní úroveň vzdělání a odborné praxe (více než 2 roky v pozici advokáta zapsaného v seznamu advokátů) a zkušeností (realizace více než 1 zakázky dle bodu 3.3 písm. a) této zadávací dokumentace)	1	ještě vyhovující

Pro přidělení příslušného počtu bodů je nezbytné, aby byly splněny oba požadavky na konkrétní pozici, tj. jak délka odborné praxe, tak počet realizovaných zakázek. Uchazeč je povinen zřetelně a srozumitelně označit tyto údaje pro účely hodnocení v životopisu jednotlivých členů realizačního týmu tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, jakou konkrétní odbornou praxí a kterými konkrétními zakázkami uchazeč naplňuje požadavky zadavatele a usiluje o přidělení bodového hodnocení.

Nabídky budou ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu č. 4 hodnoceny tak, že za úroveň odborné praxe a zkušeností bude ke každé pozici (advokát 1 a advokát 2) přidělen příslušný počet bodů dle délky odborné praxe a počtu realizovaných zakázek. Součet těchto dvou bodových hodnot bude vynásoben vahou dílčího hodnotícího kritéria č. 4.

U každé nabídky budou sečteny body, které daná nabídka získala v rámci všech dílčích hodnotících kritérií.

Celkové pořadí nabídek je dáno absolutní hodnotou bodové hodnoty nabídky tak, že nejvýhodnější je nabídka, která získá nejvyšší celkový počet bodů.

V případě rovnosti bodových hodnot dvou či více nabídek rozhoduje o celkovém pořadí nabídek pořadí v kritériu Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky. Pokud i v tomto případě budou bodové hodnoty dvou či více nabídek shodné, rozhodne o pořadí nabídek los za účasti těch uchazečů, jejichž nabídky získaly shodné bodové hodnoty“.

3. Z dokumentace o veřejné zakázce, zejména ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 10. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 6 nabídek. Po provedeném hodnocení byla zjištěna rovnost bodových hodnot dvou nabídek, a to nabídky uchazeče KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., IČO 29310571, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno, a uchazeče Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s., IČO 25589644, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4 (dále jen „Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s.“), přičemž v souladu s článkem 6. zadávací dokumentace bylo o pořadí těchto dvou nabídek rozhodnuto losem za přítomnosti uvedených uchazečů. Na základě losování, jehož průběh byl zaznamenán ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 24. 10. 2016, byla vybrána jako nejvhodnější nabídka uchazeče KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., IČO 29310571, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“), jak vyplývá rovněž z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 31. 10. 2016.

4. Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 31. 10. 2016 podal navrhovatel – Frank Bold advokáti, s.r.o., IČO 28359640, se sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – dopisem ze dne 10. 11. 2016 námitky, které zadavatel obdržel dne 11. 11. 2016 a kterým po přezkoumání jejich obsahu nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 1. 12. 2016na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

5. Návrh směřuje proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dle § 114 odst. 1 písm. d) zákona.

6. Navrhovatel předně zadavateli vytýká, že neprovedl minimálně v případě nabídky vybraného uchazeče a nabídky uchazeče Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s. posouzení z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. že tato skutečnost nevyplývá z dokumentace o veřejné zakázce. Navrhovatel uvádí, že postup zadavatele není přezkoumatelný, neboť se hodnotící komise nezabývala všemi aspekty a signály hovořícími o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž dle navrhovatele zadavatel měl v daném případě nadměrné množství signálů, z nichž bylo možné usuzovat na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny. Tímto signálem měla být, dle navrhovatele, skutečnost, že nabídkové ceny vybraného uchazeče a uchazeče Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s. se odlišovaly o méně než 1 Kč od cen, které zadavatel v zadávacích podmínkách označil za ceny, jež bude považovat za mimořádně nízké, přičemž nabídkové ceny těchto dvou uchazečů činí 36,8 %, 34,2 % a 42 % průměru nabídkových cen ostatních uchazečů. Dále navrhovatel uvádí, že vybraný uchazeč předpokládá plnění veřejné zakázky prostřednictvím subdodavatele, s čímž jsou obvykle spojeny dodatečné náklady, které se v nabídkové ceně vybraného uchazeče nijak neodráží. Navrhovatel má za to, že za nabídkové ceny prvních dvou uchazečů není možné veřejnou zakázku plnit.

7. Zadavatel se tedy, dle názoru navrhovatele, měl zabývat všemi signály hovořícími o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, obzvláště pak v případě, kdy na ně byl navrhovatelem v námitkách upozorněn. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel tuto námitku posoudil jako opožděnou, neboť směřuje proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel je však toho názoru, že toto tvrzení je zcela nepřípadné, neboť brojil proti skutečnosti, že hodnotící komise neprovedla posouzení nabídek z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. že tento postup nevyplývá z dokumentace o veřejné zakázce.

8. Navrhovatel dále brojí proti postupu zadavatele při hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4, když zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil pro výpočet bodů získaných v rámci tohoto kritéria zvláštní vzorec, přičemž při hodnocení nabídek použil k výpočtu bodů vzorec, jenž měl sloužit pro přepočet bodů v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3, navíc však s obměnou čitatele a jmenovatele v tomto vzorci, což, jak tvrdí navrhovatel, zadavatel uvedl přímo v rozhodnutí o námitkách.

9. Taková interpretace zadávacích podmínek nemůže, dle navrhovatele, obstát, neboť uvedl-li zadavatel vzorec pro přepočet získaných bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 – 3 a neuvedl-li současně tento vzorec pro přepočet získaných bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4, pak nemohl navrhovatel, dle svého tvrzení, vůbec uvažovat o tom, že by měl být vzorec pro přepočet získaných bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 – 3, natožpak s obměnou čitatele a jmenovatele, na přepočet bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 aplikován.

10. Navrhovatel uvádí, že se striktně řídil zadávacími podmínkami, a jelikož shledal, že faktický význam hodnotícího kritéria č. 4 je marginální, nepřistupoval na rozdíl od jiných uchazečů k využití subdodávek či společné nabídky.

11. Navrhovatel trvá na to, že se zadavatel nedržel způsobu hodnocení nabídek tak, jak bylo stanoveno v zadávacích podmínkách a nehodnotil tak nabídky způsobem, který by bylo možné označit za spravedlivý a transparentní.

12. Vzhledem k výše uvedeným argumentům navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 31. 10. 2016 a zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

13. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 1. 12. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

14. Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel,
vybraný uchazeč.

15. Zahájení správního řízení ve věci vedené pod sp. zn. S0728/2016/VZ, jejíž předmět je vymezen obsahem návrhu navrhovatele ze dne 1. 12. 2016, oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0728/2016/VZ-47947/2016/523/ASo ze dne 2. 12. 2016. Vyjádření zadavatele k návrhu včetně dokumentace o veřejné zakázce obdržel Úřad ve dnech 13. 12. 2016 a 14. 12. 2016.

16. Dne 7. 12. 2016 bylo zástupkyni vybraného uchazeče Bc. Veronice Tursinové na základě plné moci ze dne 6. 12. 2016 umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0728/2016/VZ.

17. Dne 14. 12. 2016 bylo zástupkyni vybraného uchazeče Bc. Veronice Tursinové na základě plné moci ze dne 13. 12. 2016 umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0728/2016/VZ.

18. Z dokumentace o veřejné zakázce, která byla Úřadu poskytnuta zadavatelem v rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0728/2016/VZ zahájeného na návrh ze dne 1. 12. 2016, získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem [zejména zda zadavatel v souvislosti se stanovením dílčího hodnotícího kritéria č. 4 „Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky - vzdělání, praxe, dovednosti a zkušenosti jednotlivých osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ postupoval v souladu s § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 44 odst. 3 písm. h) a § 78 odst. 5 zákona] a zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0767/2016/VZ. Tuto skutečnost oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0767/2016/VZ-50620/2016/523/ASo/LSt ze dne 23. 12. 2016.

19. Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S0767/2016/VZ-50625/2016/523/ASo/LSt ze dne 23. 12. 2016 Úřad rozhodl v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení z moci úřední o nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku dříve, než bude případ řádně prošetřen, případně než bude zjednána náprava.

20. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0728,0767/2016/VZ-00040/2017/523/ASo ze dne 2. 1. 2017 v zájmu dodržení zásady uvedené v ustanovení § 6 odstavec 2 správního řádu, podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a s ohledem na skutečnost, že obě shora uvedená správní řízení byla zahájena ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, výše uvedená správní řízení sp. zn. S0728/2016/VZ a sp. zn. S0767/2016/VZ spojil do společného řízení dále vedeného pod sp. zn. S0728,0767/2016/VZ.

21. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0728,0767/2016/VZ-00044/2017/523/ASo ze dne 2. 1. 2017 vyrozuměl účastníky řízení o spojení správních řízení a zároveň stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

22. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S0728,0767/2016/VZ-50910/2016/523/ASo ze dne 2. 1. 2017 stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

23. Dne 5. 1. 2017 bylo zástupci navrhovatele panu Filipu Mazlovi na základě plné moci ze dne 3. 1. 2017 umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0728,0767/2016/VZ.

24. Dne 10. 1. 2017 bylo zástupci vybraného uchazeče Mgr. Maroši Sovákovi na základě plné moci ze dne 9. 1. 2017 umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0728,0767/2016/VZ.

25. Usnesením č. j. ÚOHS-S0728,0767/2016/VZ-01923/2017/523/ASo ze dne 17. 1. 2017 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se dále nevyjádřil.

26. Dne 20. 1. 2017 bylo zástupci navrhovatele Martinu Štípovi na základě plné moci ze dne 19. 1. 2017 umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0728,0767/2016/VZ.

27. Dne 20. 1. 2017 bylo zástupkyni zadavatele Michaele Kopecké na základě plné moci ze dne 17. 1. 2017 umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0728,0767/2016/VZ.

Vyjádření zadavatele k návrhu

28. Zadavatel ve svém vyjádření, které Úřad obdržel dne 13. 12. 2016, uvádí, že v průběhu celého zadávacího řízení i při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v souladu se zákonem.

29. K argumentu navrhovatele, že nabídky nebyly posouzeny s ohledem na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, zadavatel uvádí, že stanovil způsob identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny v části 4 zadávací dokumentace tak, že zohlednil předmět veřejné zakázky, situaci na trhu, pravděpodobnost podání nabídek a daný segment trhu. Zadavatel uvádí, že pokud stanovil v zadávací dokumentaci parametry pro identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny, je povinen se při posuzování mimořádně nízkých nabídkových cen od těchto parametrů neodchylovat. Zadavatel považuje tuto námitku navrhovatele za námitku směřující proti zadávacím podmínkám, pro jejíž podání již uplynula lhůta.

30. Zadavatel uvedl, že stanovil-li dopředu v zadávací dokumentaci způsob identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny, tedy konkrétní cenové hranice, vycházela hodnotící komise z jasného porovnání předložených nabídkových cen vůči těmto hodnotám v zadávací dokumentaci.

31. K argumentu netransparentního hodnocení na základě dílčího hodnotícího kritéria č. 4 zadavatel uvádí, že uchazeči byli obeznámeni s tím, které skutečnosti budou pro zadavatele při hodnocení nabídek rozhodné, když zadavatel definoval poměr vah jednotlivých hodnotících kritérií v článku 6. zadávací dokumentace.

32. Zadavatel uvádí, že popsaný způsob výpočtu bodů získaných v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 neznamená, že bude přidělen uchazeči počet bodů odpovídající bodové hodnotě získané v dílčím hodnotícím kritériu č. 4 děleno dvěma, ale právě počet bodů vyjadřující míru úspěšnosti v dílčím hodnotícím kritériu č. 4 vůči celku.

33. Zadavatel má za to, že navrhovatel měl v případě nejasností požádat zadavatele o dodatečné informace k zadávacím podmínkám, což neučinil. Zadavatel uvádí, že neobdržel žádost o dodatečné informace ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu č. 4, pokud jde o způsob hodnocení, od žádného z uchazečů.

34. Závěrem zadavatel uvádí, že i pokud by přidělil každé nabídce body o jeden řád nižší, neměl by tento postup vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 20. 12. 2016

35. K námitce navrhovatele týkající se neprovedení posouzení nabídek z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný uchazeč uvádí, že hodnotící komise je oprávněna zkoumat mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, nikoli ve vztahu k ostatním nabídkám či předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

36. Dle názoru vybraného uchazeče zadavatel postupoval správně, když v zadávací dokumentaci vymezil bezpečnou cenovou hranici, jejíž nedodržení je možné považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, s tím, že hodnotící komise se této hranice při posuzování nabídkových cen držela. Vybraný uchazeč tedy považuje postup zadavatele za jednoznačný a zpětně přezkoumatelný.

37. K hodnocení nabídek na základě dílčího hodnotícího kritéria č. 4 vybraný uchazeč uvádí, že interpretace navrhovatele neodpovídá zcela jednoznačně vyjádřenému úmyslu zadavatele přidělit tomuto dílčímu hodnotícímu kritériu největší váhu a podle toho provést hodnocení nabídek.

38. Dle vybraného uchazeče ze zadávací dokumentace jasně vyplývá vůle zadavatele stanovit váhu dílčího hodnotícího kritéria č. 4 jako 50 % součtu vah všech dílčích hodnotících kritérií s tím, že maximální dosažitelný počet bodů získaný v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria představuje 50 % maximálního dosažitelného počtu bodů, tj. 50 bodů ze 100 možných. Vybraný uchazeč má za to, že postup zadavatele odpovídal tomu, co je uvedeno v zadávací dokumentaci, přičemž stejným způsobem si, dle názoru vybraného uchazeče, tento postup vyložili i ostatní uchazeči, kteří k dílčímu hodnotícímu kritériu č. 4 přistoupili s odpovídající váhou.

39. Vybraný uchazeč uvádí, že postup zadavatele považuje za transparentní a v souladu se zákonem s tím, že i kdyby Úřad postup zadavatele shledal chybným, má vybraný uchazeč za to, že by to nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky a navrhovateli by nemohla být způsobena jakákoli újma. Z důvodů uvedených výše vybraný uchazeč navrhuje, aby Úřad návrh v souladu s § 118 odst. 5 písm. a) zamítl.

Vyjádření navrhovatele ze dne 10. 1. 2017

40. Navrhovatel s odkazem na vyjádření zadavatele k návrhu uvádí, že zákon o veřejných zakázkách, resp. jeho ustanovení § 77, nepočítá s tím, že by zadavatel stanovil hranice mimořádně nízké nabídkové ceny a činí tedy tento postup zadavatele sporným. Navrhovatel dále uvádí, že ani nová právní úprava obsažená v zákoně o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek), nezbavuje zadavatele povinnosti posoudit nabídkové ceny z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny. Stanovení cenových hranic pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu, dle navrhovatele, neslouží k tomu, aby se zadavatel své povinnosti posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu vyhýbal.

41. K hodnocení nabídek dle dílčího hodnotícího kritéria č. 4 navrhovatel opětovně uvádí, že způsob, jakým zadavatel přepočetl body získané v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, neodpovídá tomu, co je uvedeno v zadávacích podmínkách, když zadavatel neuvedl, že by pro výpočet měl být použit vzorec pro dílčí hodnotící kritéria č. 1 – 3. Dle názoru navrhovatele vymezil zadavatel způsob přidělování bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 nepřesně.

42. Navrhovatel uvádí, že v průběhu zadávacího řízení nebyl dán důvod k podání žádosti o dodatečné informace, neboť měl za to, že zadávací podmínky v části týkající se nastavení dílčích hodnotících kritérií ve svém důsledku znamenají, že zadavatel hodlal upřednostnit především nabídkové ceny.

43. K vyjádření vybraného uchazeče ze dne 20. 12. 2016 navrhovatel uvádí, že zjevný nepoměr nabídky vybraného uchazeče, jakož i uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí (Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s.), k předpokládané hodnotě veřejné zakázky i k nabídkám ostatních uchazečů, shledává jako jeden ze signálů, z nichž je možné usuzovat na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny s tím, že je povinností hodnotící komise, resp. zadavatele, tyto signály pečlivě prověřovat a vypořádat se s nimi.

44. Navrhovatel s odkazem na komentářovou literaturu a na nabídkové ceny (resp. hodinové sazby) uchazečů v jiných, co do předmětu plnění obdobných, veřejných zakázkách jiných zadavatelů, uvádí, že nabídková cena uchazečů, kteří se umístili na prvních dvou místech, je zjevně mimořádně nízkou nabídkovou cenou.

45. Navrhovatel pak odkazuje na vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém sám zadavatel uvedl, že využil pro výpočet získaných bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 právě opačný vzorec, který uvedl u hodnocení dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3, což však, dle navrhovatele, nemá oporu v zadávací dokumentaci.

Vyjádření zadavatele ze dne 11. 1. 2017

46. Zadavatel s odkazem na část 6. zadávací dokumentace uvádí, že nastavil způsob hodnocení dle dílčího hodnotícího kritéria tak, že podíl bodového hodnocení bude vůči celku 50 % s tím, že ten, kdo získá maximální počet bodů v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria, získá 50 bodů z celkového počtu 100 bodů. Získaný počet bodů tedy, dle zadavatele, vyjadřuje míru úspěšnosti v dílčím hodnotícím kritériu č. 4 vůči celku, stejně jako v případě dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3, avšak v opačném poměru.

47. Zadavatel se domnívá, že takto nastavený způsob hodnocení byl od počátku všem uchazečům zřejmý s tím, že žádný uchazeč postup zadavatele při nastavení hodnotících kritérií nerozporoval.

48. Zadavatel má za to, že uchazeči měli od počátku zcela jasnou představu o tom, že nejvýhodnější nabídka obdrží 50 % z celkového počtu bodů.

49. Zadavatel opětovně uvádí, že přidělení bodů o řád nižších by nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, k čemuž ale zadavatel dle svého tvrzení vůbec nebyl oprávněn, neboť stanovil danému kritériu váhu 50 % a nikoli 5 %.

50. Zadavatel žádá o zastavení správního řízení a zrušení předběžného opatření, jímž mu byl uložen zákaz uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 16. 1. 2017

51. Ve svém vyjádření ze dne 16. 1. 2017 se vybraný uchazeč vyjadřuje k důvodům zahájení správního řízení z moci úřední a uvádí, že pochybnost Úřadu ohledně dílčího hodnotícího kritéria č. 4 není na místě vzhledem k jednoznačně vyjádřenému úmyslu zadavatele přidělit tomuto dílčímu hodnotícímu kritériu největší váhu, tj. 50 %, a podle toho provést hodnocení nabídek.

52. Dle vybraného uchazeče zadávací dokumentace ve vztahu k popisu dílčího hodnotícího kritéria č. 4, s ohledem na zřejmý úmysl zadavatele, nepřipouští možnost dvojího výkladu.

53. Vybraný uchazeč poté shrnuje, že žádný z uchazečů nepodal ve lhůtě námitky proti zadávacím podmínkám, přičemž i kdyby byl výpočet dílčího hodnotícího kritéria č. 4 stanoven jakkoli, neměla by tato skutečnost vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

54. Vybraný uchazeč navrhuje, aby Úřad správní řízení v rozsahu, v jakém bylo zahájeno z moci přední, zastavil. Co se týče skutečností, jež jsou předmětem řízení o návrhu, odkázal vybraný uchazeč na svá předchozí podání ve věci.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

55. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, stanovisek účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

56. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

57. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a. Česká republika,

b. státní příspěvková organizace,

c. územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d. jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

58. Úřad pro přehlednost dodává, že dle ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) zákona o veřejných zakázkách musí právnická osoba, pokud má být považována za veřejného zadavatele, splňovat následující podmínky:

a. musí být založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, přičemž tyto potřeby nemohou mít průmyslovou nebo obchodní povahu, a zároveň

b. musí být

i. financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo

ii. ovládána státem či jiným veřejným zadavatelem nebo

iii. stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu,

přičemž podmínky sub. a) a b) musí být naplněny kumulativně a u podmínek sub. b) i. až b) iii. postačí, pokud budou naplněny alternativně.

59. K právní formě zadavatele Úřad s odkazem na úplné znění stanov sdružení uvádí, že sdružení bylo založenou zakladatelskou smlouvou ze dne 17. 7. 2003 podle ust. § 20f a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění. Dle ust. § 20i odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, je sdružení právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností. Nadto Úřad odkazuje na ust. § 3051 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který s účinností od 1. 1. 2014 nahradil zákon č. 40/1964 Sb., dle kterého zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle dosavadních právních předpisů se i nadále řídí dosavadními právními předpisy.

60. Ohledně podmínky § 2 odst. 2 písm. d) zákona, podle které musí být právnická osoba založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, přičemž tyto potřeby nemohou mít průmyslovou nebo obchodní povahu, Úřad uvádí, že ze stanov sdružení vyplývá, že účelem sdružení je správa podnikatelských inkubátorů a poskytování služeb pro začínající podnikatele ve spolupráci se specializovanými právnickými či fyzickými osobami, správa vědeckotechnických parků a center transferu technologií do hospodářské praxe, které jsou ve vlastnictví členů sdružení, nebo jejichž jsou členové sdružení zakladateli, dále poradenství při získávání grantů a dotací, navazování kontaktů s investory, účast na správě fondu pro začínající podnikatelské subjekty, podpora a vyhledávání podnikatelských inovačních aktivit v regionu, soustřeďování ekonomického a koordinace inovačního potenciálu, expertní poradenské činnosti atd.

61. Z etického kodexu sdružení vyplývá, že sdružení podporuje inovační podnikání, konkurenceschopnost jihomoravských firem a vznik kvalifikovaných pracovních míst v regionu. Dále rozvíjí podnikání ve všech fázích, přičemž začínající firmy sdružení podporuje při startu i v rozvoji, s rozvinutými společnostmi pak spolupracuje na identifikaci a využití růstových příležitostí. Sdružení dále podporuje firmy ve vytváření inovativních procesů, v navazování spolupráce s výzkumnými týmy a jejich uplatněním na globálních trzích. Jak je v etickém kodexu dále uvedeno, sdružení „je veřejná poradenská agentura a respektovaný partner v oblasti inovačního úsilí v rámci celé ČR, který svými aktivitami řeší oblasti, kde trh selhává (kvůli nadměrnému riziku, potřebě zkoordinovat aktivity většího počtu aktérů s různými zájmy, apod.). Vstupujeme do projektů zejména tam, kde situace vyžaduje zásah podporovaný z veřejných zdrojů. JIC přináší do regionu dobré příklady aktivit ze zahraničí, kterými se inspiruje a tím pomáhá kraji dosahovat jeho cílů“. Z internetových stránek sdružení dostupných z https://www.jic.cz/pribeh/ dále vyplývá, že sdružení vzniklo na základě RIS JMK (Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje je základním strategickým dokumentem Jihomoravského kraje a statutárního města Brna pro realizaci politiky na podporu konkurenceschopnosti, založené zejména na inovacích a maximalizaci hospodářských přínosů veřejných investic do výzkumu a vzdělávání) a je pověřeno její koordinací a podporou podnikatelů (nejen) v Jihomoravském kraji.

62. K podmínce § 2 odst. 2 písm. d) zákona, podle které musí být právnická osoba financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo ovládána státem či jiným veřejným zadavatelem nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu, Úřad uvádí, že členy sdružení jsou:

Jihomoravský kraj, IČO 70888337, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 601 82 Brno,
Statutární město Brno, IČO 44992785, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, 602 00 Brno,
Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno,
Masarykova univerzita, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno,
Mendelova univerzita v Brně, IČO 62156489, se sídlem Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno,
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, IČO 62157124, se sídlem Palackého 1/3, 612 42 Brno.

Ze stanov sdružení vyplývá, že členové sdružení mají právo zejména účastnit se prostřednictvím svého zástupce zasedání valné hromady, hlasovat na ní, požadovat na ní vysvětlení a uplatňovat návrhy, využívat know-how získané činností sdružení, podílet se na jmenování orgánů sdružení, nahlížet do dokladů sdružení apod.

Úřad má za prokázané, že sdružení je ovládáno jiným veřejným zadavatelem, resp. jinými veřejnými zadavateli, kteří zároveň volí více než polovinu členů v jeho statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

63. Z výše uvedeného tedy plyne, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu ust. § 2 odst. 2 písm. d) zákona, což v průběhu správního řízení nezpochybnil žádný z jeho účastníků.

Relevantní ustanovení zákona

64. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

65. Podle ust. § 44 odst. 3 písm. h) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

66. Podle ust. § 78 odst. 1 písm. a) zákona základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky.

67. Podle ust. § 78 odst. 5 je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

68. Podle ust. § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

Ke stanovení dílčích hodnotících kritérií

69. Úřad v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek je jednou z nejdůležitějších fází celého procesu zadávání veřejných zakázek a má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Hodnocení tak musí probíhat podle hodnotících kritérií, která byla jasně a srozumitelně definována zadavatelem v zadávací dokumentaci, a to v souladu se zákonem a objektivním způsobem. Při hodnocení nabídek je zadavatel povinen nastavit základní hodnotící kritérium, a to výši nabídkové ceny nebo ekonomickou výhodnost nabídky.

70. Zásadní pro odlišení jednotlivých hodnotících kritérií je to, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek a na základě čeho bude nabídka uchazeče moci být označena jako nejvhodnější. U hodnocení podle kritéria nejnižší nabídkové ceny jde o hodnocení z principu jednokriteriální, kdy jediným kritériem hodnocení je nabídková cena uchazečů. V rámci tohoto základního hodnotícího kritéria tak nemohou být hodnotící komisí brány v úvahu jiné vlastnosti nabídky. Takové vlastnosti však naopak mohou být posuzovány, pokud zadavatel zvolí jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, neboť zadavatel může pro hodnocení nabídky zvolit taková dílčí hodnotící kritéria, která vyjadřují vztah užitné hodnoty a ceny ve smyslu ust. § 78 odst. 4 zákona. Hodnocení podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky je tak hodnocením vícekriteriálním, kdy hodnotící komise hodnotí nabídku podle dílčích hodnotících kritérií, které zadavatel označil a kterým přiřadil určitou váhu. Při hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky je úkolem hodnotící komise provedení vzájemného srovnávání a vážení jednotlivých nabídek v rámci dílčích kritérií. Za situace, kdy probíhá hodnocení podle ekonomické výhodnosti, pak vítěznou nabídkou musí být ta, která nabízí nejlepší plnění z hlediska vztahu jeho užitné hodnoty a ceny vyjádřeného prostřednictvím jednotlivých dílčích kritérií.

71. Úřad v obecné rovině dále uvádí, že hodnotící kritéria jsou klíčovou částí zadávací dokumentace, neboť jejich prostřednictvím dochází k hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů. Proto by měla být přesně specifikována, transparentně stanovena a na základě toho také zpětně přezkoumatelná. Samo hodnotící kritérium (respektive jednotlivá dílčí hodnotící kritéria v případě hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky) nemusí být mnohdy dostatečným vodítkem pro dodavatele při zpracování nabídek, proto je vhodné stanovit, jaké parametry budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení nabídky provedeno. V zákoně není uvedena jednotná metoda hodnocení nabídek, proto zadavatel musí tento postup v zadávací dokumentaci srozumitelně vymezit za účelem transparentního hodnocení nabídek.

72. Úřad uvádí, že zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek, vyjádřená v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se ve své rozhodovací činnosti již opakovaně zabývaly soudy, např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 uvádí, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení“.

73. Úřad doplňuje, že velmi rozsáhle se zásadou transparentnosti zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v Brně podanou v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010 tak, že požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Navíc je tento závěr rovněž v plném souladu s výkladem této zásady ze strany Soudního dvora Evropské unie, např. stanoviskem generální advokátky Christine Stix-Hackl ze dne 12. 4. 2005 ve věci C-231/03 Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora, a k problému uvádí, že „transparentnost podle směrnic obsahuje více než pouhé aspekty spojené s publicitou konkrétních zadávacích řízení“. Princip transparentnosti představuje naopak vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení, která v sobě zahrnuje rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.

74. Z výše uvedeného tedy plyne povinnost dodržovat zásadu transparentnosti po celý proces zadávacího řízení, tedy v daném případě nejen v rámci stanovení hodnotících kritérií, ale taktéž v rámci specifikací dílčích hodnotících kritérií.

75. K povinnosti transparentnosti nastavení hodnotících kritérií se také vyjadřuje Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 A 9/2002 - 62 ze dne 16. 3. 2004. Soud v tomto rozhodnutí aplikuje zákon č. 199/1994 Sb., o veřejných zakázkách, avšak jeho závěry jsou zároveň platné pro rozhodné znění zákona v posuzovaném případě, když v předmětném rozsudku soud uvedl, že „[v]olba kritérií hodnocení a jejich počet, jakož i jejich samotné vyhodnocení, je výlučně v kompetenci zadavatele, který musí respektovat jisté podmínky, přičemž zejména počet kritérií musí být přiměřený předmětu a rozsahu VZ, kritéria musejí být transparentní a hodnotitelná, stanovena s ohledem na potřeby zadavatele a jedním z kritérií musí být vždy nabídková cena.“

76. Skutečnost, že jednotlivá dílčí hodnotící kritéria musí být přesná a jednoznačná, pak potvrdil Krajský soud v Brně, jehož rozsudek č. j. 62 Ca 33/2007 - 175 ze dne 20. 3. 2008 byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 87/2008 - 234 ze dne 26. 3. 2009. Krajský soud v předmětném rozhodnutí uvedl, že „[j]ednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelné a jednoznačné, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota“.

77. Poté, co Úřad obecně vyložil požadavky na proces hodnocení, přistoupí k přezkumu dílčích hodnotících kritérií v předmětné veřejné zakázce.

78. Zadavatel v článku 6. zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny na základě kritéria ekonomické výhodnosti nabídky s tím, že dílčími hodnotícími kritérii budou 1. výše měsíční paušální odměny v Kč bez DPH (váha 20 %), 2. cena za 1 hodinu poskytování služeb obecného právního poradenství v Kč bez DPH (váha 15 %), 3. cena za 1 hodinu poskytování služeb specializovaného právního poradenství v Kč bez DPH (váha 15 %) a 4. kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky – vzdělání, praxe, dovednosti a zkušenosti jednotlivých osob zapojených do realizace veřejné zakázky (váha 50 %).

79. Současně v článku 6. zadávací dokumentace zadavatel pro výpočet získaných bodů v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3 stanovil vzorec, kdy je celkový počet bodů tvořen podílem nejnižší nabídkové ceny a hodnocené nabídkové ceny násobený stem a násobený vahou dílčího hodnotícího kritéria (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V případě dílčího hodnotícího kritéria č. 1 může být po přepočtu bodů dle uvedeného vzorce maximální počet bodů roven 20. U uchazeče, který předloží nejnižší cenovou nabídku měsíční paušální odměny, bude podíl nejnižší nabídkové ceny a hodnocené nabídky roven 1, přičemž po vynásobení stem a vahou kritéria, tedy 1 x 100 x 0,2 získá tento uchazeč v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 celkem 20 bodů. V případě dílčích hodnotících kritérií č. 2 a 3, jejichž váha je 15 %, bude maximální bodový zisk 15 bodů. Za dílčí hodnotící kritéria č. 1 – 3 lze tedy získat maximálně 50 bodů.

80. Pro výpočet bodů získaných v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 stanovil zadavatel v článku 6. zadávací dokumentace bodovou stupnici v rozsahu 1 – 5 bodů udílených za délku praxe a konkrétní profesní zkušenosti dvou advokátů zapojených do realizace veřejné zakázky, přičemž každému z těchto advokátů budou body v rozsahu 1 – 5 přidělovány zvlášť. Současně pak zadavatel v tomtéž článku zadávací dokumentace stanovil, že „[n]abídky budou ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu č. 4 hodnoceny tak, že za úroveň odborné praxe a zkušeností bude ke každé pozici (advokát 1 a advokát 2) přidělen příslušný počet bodů dle délky odborné praxe a počtu realizovaných zakázek. Součet těchto dvou bodových hodnot bude vynásoben vahou dílčího hodnotícího kritéria č. 4“.

81. Zadavatel tedy přiřadil dílčímu hodnotícímu kritériu č. 4 váhu 50 % a zároveň stanovil, že celkový počet bodů bude získán tak, že každému ze dvou advokátů bude přiřazen příslušný počet bodů s tím, že součet těchto bodů, tj. maximálně 10, bude vynásoben vahou dílčího hodnotícího kritéria. Maximální počet bodů, které je možné získat v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4, je tedy 10 x 0,5, tj. 5 bodů.

82. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatelem vymezený podrobný popis hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 4 obsahuje zřejmý rozpor, neboť bodové hodnoty, které zadavatel zamýšlel v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria uchazečům přidělit (tj. max. 10 bodů násobených vahou daného kritéria – tedy 0,5), neodpovídají v konečném součtu všech bodů za jednotlivá dílčí hodnotící kritéria váze, kterou zadavatel kritériu č. 4 přidělil (tj. 50 %), a tedy není zcela zřejmé, jak bude provedeno hodnocení nabídek, když maximální počet získaných bodů za dílčí hodnotící kritérium, které by mělo mít dle zadavatele nejvyšší váhu, je 5 bodů (z čehož vyplývá, že hodnotil-li by zadavatel nabídky přesně podle podrobného popisu hodnocení daného kritéria, jeho váha by byla ve skutečnosti nižší než 10 %).

83. Existence rozporu ve váze, kterou zadavatel dílčímu kritériu č. 4 stanovil, a způsobu, jaký zadavatel určil pro přepočet bodů získaných v rámci dílčího hodnotícího kritéria, vede nutně k závěru, že ze zadávací dokumentace není zřejmé, jak budou podané nabídky hodnoceny, resp. co bude pro uchazeče o veřejnou zakázku výhodnější z hlediska získání vyššího počtu bodů v rámci hodnocení nabídek. Z popisu dílčích hodnotících kritérií není možné vyčíst, zda zadavatel přikládá větší váhu jednotlivým cenovým nabídkám hodnoceným v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3 či kvalifikaci a zkušenostem osob zapojených do realizace veřejné zakázky, v situaci, kdy ačkoli má dílčí hodnotící kritérium č. 4 stanovenou váhu nejvyšší, tj. 50 %, je reálný bodový zisk v případě uvedeného přepočtu minimální.

84. Z dokumentace o veřejné zakázce je zřejmé, že na tento rozpor upozornil ve svých námitkách ze dne 24. 10. 2016, které směřovaly proti zadávacím podmínkám, uchazeč Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.), který vyjádřil svou pochybnost o srozumitelnosti, transparentnosti a přezkoumatelnosti zadavatelem zvoleného a popsaného způsobu a metody hodnocení. Uchazeč Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. ve svých námitkách mimo jiné uvedl, že „uchazeč i při dosažení maximálního počtu bodů pro jednotlivé členy realizačního týmu, tj. advokáta 1 a advokáta 2, nemůže dosáhnout počtu 50 bodů. Nastavení dílčího hodnotícího kritéria č. 4 lze považovat za netransparentní, a to zejména z důvodu nedostatečné určitosti způsobu hodnocení“.

85. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uchazeče Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. uvedl, že „uchazeči byli zcela konkrétně obeznámeni s tím, které skutečnosti budou pro zadavatele při hodnocení rozhodné, když zadavatel jednoznačně definoval poměr vah hodnotících kritérií ve zcela přehledné tabulce v úvodu kapitoly 6. zadávací dokumentace. Z této tabulky vyplývá, že zadavatel stanovil, že na dílčí hodnotící kritérium připadá maximálně 50 bodů…“. Zadavatel uvedl, že uchazeč Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. nevyužil institutu žádosti o dodatečné informace k zadávacím podmínkám. V závěru zadavatel sdělil, že uchazeč Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. měl k dispozici „institut námitky proti zadávacím podmínkám v relevantní době před uplynutí lhůty pro podání nabídek, který nevyužil“. Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že končila-li lhůta pro podání nabídek dne 17. 10. 2016, pak lhůta dle § 111 odst. 3 zákona pro podání námitek proti zadávacím podmínkám uplynula v pondělí 24. 10. 2016 (tj. dle obecných pravidel počítání času platí, že připadá-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den), a tedy není pravdou, jak uvádí zadavatel v rozhodnutí o námitkách uchazeče Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., že námitky proti zadávacím podmínkám měly být podány „v relevantní době před uplynutím lhůty pro podání nabídek“. Nadto Úřad v souvislosti s výše uvedeným pouze na okraj uvádí, že podání žádosti o dodatečné informace je toliko právem a nikoli povinností dodavatele. Zadavatel je povinen stanovit zadávací podmínky natolik přesně, srozumitelně a jednoznačně, aby o jejich významu nemohly vzniknout pochybnosti. Zadavatel tedy nemůže klást uchazečům jakkoli k tíži, že jej neupozornili (např. prostřednictvím žádosti o dodatečné informace) na nejasnosti v zadávacích podmínkách, nicméně je-li zadavatel na takové nejasnosti upozorněn, měl by se takovou námitkou podrobně zabývat a případně přijmout efektivní opatření k nápravě.

86. Úřad uvádí, že každý potenciální dodavatel v případě zvažování účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku bezpochyby zohledňuje způsob, jakým bude jeho případná nabídka hodnocena, a lze konstatovat, že tato skutečnost je pro něj veskrze zásadní, neboť nastavení konkrétních hodnocených parametrů nabídky rozhoduje o tom, zda bude následně taková nabídka konkurenceschopná a zda bude mít potenciál stát se nabídkou nejvýhodnější.

87. Nejasný a nejednoznačný popis hodnotícího kritéria č. 4 v daném případě vyústil v podání námitek a později návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, ve kterém navrhovatel mimo jiné uvedl, že se striktně řídil zadávacími podmínkami, a jelikož shledal, že faktický význam hodnotícího kritéria č. 4 je marginální, nepřistupoval na rozdíl od jiných uchazečů k využití subdodávek či společné nabídky.

88. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 16. 11. 2016 ke způsobu výpočtu bodů získaných v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 uvádí, že „zadavatel stanovil, že na dílčí hodnotící kritérium připadá maximálně 50 bodů s ohledem na váhu tohoto dílčího hodnotícího kritéria (tj. 50 %). Pokud jde o přepočet bodů ve vztahu k váze dílčího hodnotícího kritéria, popsaný způsob neznamená, že bude přidělen uchazeči počet bodů odpovídající bodové hodnotě získané v dílčím hodnotícím kritériu č. 4 děleno dvěma, ale právě počet bodů vyjadřující míru úspěšnosti v dílčím hodnotícím kritériu č. 4 vůči celku – tj. odpovídající 50 % z celkového bodového hodnocení, stejně jako v případě dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3, avšak v opačném poměru (tj. za nejvýhodnější není považována nejnižší hodnota jako u nabídkové ceny, ale hodnota nejvyšší)“.

89. Ačkoli se shora uvedená interpretace způsobu přepočtu bodů získaných v rámci dílčího kritéria č. 4 může na první pohled jevit jako logická, nelze dospět k závěru, že by tento výklad vyplýval ze zadávací dokumentace, resp. z popisu, který zadavatel do článku 6. zadávací dokumentace vtělil, tj. že „úroveň odborné praxe a zkušeností bude ke každé pozici (advokát 1 a advokát 2) přidělen příslušný počet bodů dle délky odborné praxe a počtu realizovaných zakázek. Součet těchto dvou bodových hodnot bude vynásoben vahou dílčího hodnotícího kritéria č. 4“.

90. Dle výkladu zadavatele by tedy uchazeč, jenž dosáhne nejvyššího počtu bodů za úroveň odborné praxe a zkušenosti dvou advokátů zapojených do realizace veřejné zakázky (tj. 10 bodů), získal po přepočtu v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 pravděpodobně 50 bodů. Z formulace uvedené v zadávacích podmínkách však vyplývá, že by byl součet bodových hodnot získaných dle odborné praxe a zkušeností násobený vahou dílčího hodnotícího kritéria ve stejném případě pouze 5 bodů.

91. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že uchazeči, kteří se umístili jako první a druhý v pořadí (vybraný uchazeč a Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s.) získali po přepočtu zadavatele v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 shodně 50 bodů, když bodový zisk advokátů zapojených do realizace veřejné zakázky činil v součtu 10 bodů. Jak už bylo výše uvedeno, z formulace uvedené v zadávacích podmínkách plyne, že by tito dva uchazeči měli obdržet nikoli 50, ale pouze 5 bodů.

92. Nadto Úřad poukazuje na zjevnou nejasnost výkladu zadavatele, a to na situaci, kdy by uchazeč, který se umístil jako první v pořadí, nezískal za úroveň praxe a zkušeností advokátů nejvyšší možný počet bodů (tj. 5 + 5), ale např. pouze bodů 9 (tj. 5 + 4). Není zcela jasné, zda by i v takovém případě obdržel od zadavatele plný počet bodů (tj. 50), coby nejúspěšnější ze všech hodnocených uchazečů (tak, jak tomu je v případě přepočtu bodů získaných v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3), či zda by došlo k přepočtu míry úspěšnosti s tím, že uchazeč byl v daném dílčím hodnotícím kritériu úspěšný z 90 %, resp. získal 90 % z maximálního počtu bodů, a jeho celkový bodový zisk tedy bude tvořit 90 % z celkového počtu 50 bodů, tj. 45 bodů. Naproti tomu dle doslovného znění zadávacích podmínek (součet bodových hodnot udělených za praxi advokátů násobený vahou dílčího hodnotícího kritéria č. 4) by celkový bodový zisk tvořil 4,5 bodu (9 x 0,5).

93. Úřad konstatuje, že způsob hodnocení nabídek podle jednotlivých hodnotících kritérií je podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona obligatorní náležitostí zadávací dokumentace a současně základním podkladem pro zpracování nabídek, jakož i pro jejich následné posouzení a hodnocení. Proto je potřeba klást na určení hodnotících kritérií značný důraz. Za situace, kdy zadavatel stanovil způsob hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, bylo jeho povinností dostatečně vymezit dílčí hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek podle těchto kritérií tak, aby hodnotící kritéria byla přehledná a umožňovala jednoznačné hodnocení nabídek. Je zcela nutné, aby uchazeči, kteří se rozhodnou pro účast v soutěži o veřejnou zakázku, měli možnost ze zadávací dokumentace získat takové informace, aby byli reálně schopni předložit nabídky, které nejlépe odpovídají představám zadavatele. Prostřednictvím hodnotících kritérií musí mít všichni potenciální uchazeči možnost předem si vytvořit jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny, např. co bude pro uchazeče o veřejnou zakázku výhodnější z hlediska získání vyššího počtu bodů v rámci hodnocení nabídek. Není tedy přijatelné, aby zadavatel svým laxním postupem nutil dodavatele „číst mezi řádky“ a hledat skutečný význam zadávacích podmínek.

94. K tomu Úřad dodává, že zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout korektní soutěž, v jejímž rámci bude vybrána nejvhodnější nabídka. Požadavek jednoznačnosti a přesnosti plyne i z obecné zásady transparentnosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zároveň musí obsahovat informace vymezené v takovém rozsahu, aby si jakýkoliv potenciální dodavatel po seznámení se se zadávací dokumentací dokázal udělat jasnou představu o tom, co bude předmětem hodnocení a zda se daného zadávacího řízení zúčastní. Pokud zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené požadavky zadavatele na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá ze zákona zadavatel, který posléze posuzuje a hodnotí nabídky právě podle požadavků, které sám stanovil.

95. Úřad má v dané věci za prokázané, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když zadavatelem vymezený podrobný popis hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 4, resp. bodové hodnoty, které zadavatel zamýšlel v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria uchazečům (dle délky odborné praxe a počtu realizovaných zakázek dvou advokátů zapojených do realizace veřejné zakázky) přidělit, neodpovídá váze, kterou zadavatel kritériu č. 4 přidělil (tj. váze 50 %), když počet bodů, které uchazeč v rámci tohoto kritéria získá (dle tabulky uvedené v zadávací dokumentaci maximálně 5 + 5, tj. 10 bodů) měl být dle popisu hodnocení vynásoben vahou daného kritéria (tj. 50 %), tedy výsledný maximální počet bodů v tomto dílčím hodnotícím kritériu mohl být 5 (10 x 50 %, tedy 10 x 0,5), zatímco nejvýhodnější nabídka v ostatních dílčích hodnotících kritériích mohla získat 20 (v případě dílčího hodnotícího kritéria č. 1 „Výše měsíční paušální smluvní odměny v Kč bez DPH“) či 15 (v případě dílčích hodnotících kritérií č. 2 „Cena za 1 hodinu poskytování služeb obecného právního poradenství v Kč bez DPH“ a č. 3 „Cena za 1 hodinu poskytování služeb specializovaného právního poradenství v Kč bez DPH“) bodů, čímž zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť nestanovil způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 4 natolik srozumitelně a přesně, aby si uchazeči o veřejnou zakázku mohli vytvořit jasnou představu o tom, jak budou jejich nabídky hodnoceny, a aby se mohli na počátku svých úvah i kvalifikovaně rozhodnout o své účasti v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku.

96. Úřad se tedy dále bude zabývat dopadem zadavatelova postupu na soutěžní prostředí, resp. možným vlivem na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž řešena bude otázka, zda postup zadavatele spočívající v nejednoznačném nastavení způsobu přepočtu bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 mohl mít za následek ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, a to jak faktické, tak i v rovině potenciální.

97. Úřad nejprve zvažoval, zda provedená změna zadávacích podmínek mohla mít vliv na pořadí nabídek, které zadavatel obdržel. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel určil pořadí jednotlivých nabídek po provedeném hodnocení následovně:

1. Vybraný uchazeč (100 bodů, za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 50 bodů),

2. Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s. (100 bodů; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 50 bodů),

3. Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 29055130, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 (62 bodů; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 45 bodů),

4. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. (58,8 bodu; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 35 bodů),

5. Weinhold Legal, v.o.s., IČO 25628470, se sídlem Na Florenci 15, 110 00 Praha 1 (54,4 bodu; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 40 bodů),

6. Navrhovatel (44,3 bodu; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 20 bodů).

98. V případě, že by zadavatel udělil v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 počet bodů získaných pouhým součtem bodů udělených za praxi advokátů a jeho vynásobením vahou dílčího hodnotícího kritéria, dospěl by k následujícímu pořadí jednotlivých nabídek:

1. Vybraný uchazeč (55 bodů; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 5 bodů),

2. Advokátní kancelář Zrůstek, Lůdl a partneři v.o.s. (55 bodů; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 5 bodů),

3. Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o. (27,4 bodu; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 3,5 bodů),

4. Navrhovatel (26,3 bodu; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 2 body),

5. Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 29055130, se sídlem Karolinská 654/2, 186 00 Praha 8 (21,5 bodů; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 4,5 bodů),

6. Weinhold Legal, v.o.s., IČO 25628470, se sídlem Na Florenci 15, 110 00 Praha 1 (18,5 bodu; za dílčí hodnotící kritérium č. 4 získáno 4 bodů).

99. Na základě výše uvedených skutečností Úřad nemůže uzavřít, že by postup zadavatele v daném případě fakticky ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Ačkoli se zcela změnilo pořadí nabídek umístěných na místě 3. – 6. místě, nedošlo ke změně v pořadí nabídek umístěných na místě prvním a druhém.

100. Úřad však dále zkoumal, zda pochybení zadavatele mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky v rovině potenciality, přičemž uzavírá, že nejasně stanovený popis hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 mohl sehrát roli při zvažování potenciálních dodavatelů, zda podat nabídku či nikoli, případně jakým způsobem ji sestavit.

101. Situaci, kdy odlišné způsoby hodnocení nabídek zasahují do jejich výsledného pořadí, lze demonstrovat i na teoretickém příkladu.

Dodavatel č. 1 nabídne:

v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 měsíční paušální smluvní odměny ve výši 20 000 Kč,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 cenu za 1 hodinu poskytování služeb obecného právního poradenství ve výši 1000 Kč,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3 cenu za 1 hodinu poskytování služeb specializovaného právního poradenství ve výši 1 500 Kč
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 získá 8 bodů

Dodavatel č. 2 nabídne

v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 měsíční paušální smluvní odměny ve výši 35 000 Kč,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 cenu za 1 hodinu poskytování služeb obecného právního poradenství ve výši 1000 Kč,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3 cenu za 1 hodinu poskytování služeb specializovaného právního poradenství ve výši 1 500 Kč
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 získá 10 bodů

Dojde-li v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 - 3 k přepočtu bodů dle vzorce a v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 dle postupu, který skutečně použil zadavatel, pak dodavatel č. 1 získá:

v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 20 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 40 bodů,

přičemž celkový bodový zisk činí 90 bodů.

v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 11,4 bodu,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 50 bodů,

přičemž celkový bodový zisk činí 91 bodů.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud budou body v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 přepočteny postupem zadavatele, bude jako ekonomicky nejvýhodnější vybrána nabídka dodavatele č. 2. Zvítězí tedy nabídka, která je méně výhodná z hlediska měsíční paušální smluvní odměny, daný uchazeč však disponuje (dle měřítek zadavatele) zkušenějším týmem osob zapojených do realizace veřejné zakázky.

Dojde-li v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 - 3 k přepočtu bodů dle vzorce a v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 dle postupu, který zadavatel popsal v článku 6. zadávací dokumentace, pak dodavatel č. 1 získá:

v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 20 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 4 body,

přičemž celkový bodový zisk činí 54 bodů.

v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 1 11,4 bodu,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 2 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3 15 bodů,
v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 5 bodů,

přičemž celkový bodový zisk činí 46 bodů.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud budou body v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 přepočteny postupem, který zadavatel popsal v zadávací dokumentaci, bude jako ekonomicky nejvýhodnější vybrána nabídka dodavatele č. 1. Zvítězí tedy nabídka, která je výhodnější z hlediska měsíční paušální smluvní odměny.

102. Jak již bylo výše uvedeno, způsob hodnocení nabídek je pro dodavatele zásadní z hlediska nastavení konkrétních hodnocených parametrů nabídky a rozhoduje o tom, zda bude následně taková nabídka konkurenceschopná. Nemožnost zvolit při tvorbě nabídky optimální strategii (nastavení cen hodnocených v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3 vůči konkrétní praxi advokátů zapojených do realizace veřejné zakázky), resp. nejistota dodavatelů spočívající v nejasné formulaci způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4, kdy na straně jedné mohl být bodový zisk v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 zcela rozhodující pro konečné pořadí nabídek a na straně druhé šlo pouze o „doplňkové“ body k těm, které budou získány v rámci dílčích hodnotících kritérií č. 1 – 3 (což vyplývá i z návrhu navrhovatele, který považoval faktický význam hodnotícího kritéria č. 4 za marginální), tedy zcela jistě mohla odradit některé potenciální dodavatele od podání nabídky.

103. V souvislosti s výše uvedeným má Úřad v šetřené věci za prokázané, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem (viz shora uvedené odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (blíže viz body 97. až 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

104. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

105. Úřad je při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad rovného zacházení a nediskriminace uchazečů.

106. Úřad má za to, že postup zadavatele mohl ve smyslu § 118 odst. 1 zákona ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že nejednoznačné nastavení způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 v zadávací dokumentaci mohlo hrát roli při zvažování potenciálních dodavatelů, zda podat nabídku či nikoli, resp. je možné, že nejednoznačnost nastavení způsobu hodnocení nabídek mohla odradit potenciální dodavatele od podání nabídky.

107. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil v šetřeném případě při vymezení zadávacích podmínek v části týkající se nastavení způsobu hodnocení nabídek a nápravu tak již nelze učinit jinak, než zrušením zadávacího řízení, rozhodl Úřad o zrušení předmětného zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

108. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 84 odst. 7 zákona zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí (v daném případě po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí). Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. Nadto Úřad odkazuje na ust. § 84 odst. 9 zákona, dle kterého zruší-li zadávací řízení Úřad, užijí se odstavce 7 a 8 obdobně. Lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.

K zastavení části správního řízení

109. Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

110. Pro úplnost Úřad dodává, že pojem „bezpředmětnost“ je nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoli rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení navrhovatele. Jelikož je výrokem I. tohoto rozhodnutí konstatováno, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v ust. § 44 odst. 3 písm. h) zákona ve spojení s ust. § 78 odst. 5 zákona a zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, na základě čehož je výrokem II. jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele rušeno zadávací řízení na veřejnou zakázku, dochází k zániku zadávacího řízení, které mělo být Úřadem přezkoumáno v rámci řízení o návrhu. Návrh navrhovatele ze dne 1. 12. 2016, kterým bylo požadováno právě zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, resp. zadávacího řízení na veřejnou zakázku jako celku, je tak zjevně bezpředmětným, neboť po přezkoumání postupu zadavatele došlo k takové změně okolností (zrušení zadávacího řízení výrokem II. tohoto rozhodnutí), že rozhodnutí Úřadu o žádosti (v tom smyslu, zda zadavatel postupoval při posouzení či hodnocení nabídek v souladu se zákonem, či nikoli) by již nemělo pro navrhovatele význam. Je tomu tak proto, že k navrhovanému zrušení jednotlivých úkonů zadavatele či zadávacího řízení jako celku již nelze přikročit za situace, kdy zadávací řízení na veřejnou zakázku je již Úřadem rušeno z důvodu pochybení zadavatele při stanovení zadávacích podmínek, resp. z důvodu nejednoznačného nastavení způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4 v zadávací dokumentaci. Způsob hodnocení nabídek zadavatelem v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 4, jehož přezkumu se domáhal navrhovatel, je pak následkem pochybení zadavatele, které vede v nyní projednávané věci ke zrušení zadávacího řízení.

111. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl o zastavení té části společného správního řízení, jejíž předmět byl vymezen obsahem návrhu navrhovatele ze dne 1. 12. 2016, o němž bylo původně pod sp. zn. S0728/2016/VZ vedeno samostatné správní řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

112. Pro úplnost Úřad uvádí, že nabytí právní moci výroku III. tohoto rozhodnutí je závislé na nabytí právní moci výroku I. a II. tohoto rozhodnutí (tj. tento výrok nemůže samostatně nabýt právní moci).

K nákladům řízení

113. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30.000,- Kč.

114. Vzhledem k tomu, že výrokem II. tohoto rozhodnutí Úřad ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

115. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 201607280767.

Poučení

Proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí může zadavatel do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

Proti výroku III. tohoto rozhodnutí mohou všichni účastníci správního řízení do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

1. JIC, zájmové sdružení právnických osob, Purkyňova 649/127, 612 00 Brno

2. Frank Bold advokáti, s.r.o., Údolní 567/33, 602 00 Brno

3. KROUPAHELÁN advokátní kancelář, s.r.o., Jakubská 121/1, 602 00 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: