číslo jednací: S0768/2016/VZ-06778/2017/523/LSt

Instance	I.
Věc	Úklid stanic metra
Účastníci	Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost AZURA A-Z servis, s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok	2016
Datum nabytí právní moci	10. 3. 2017
Dokumenty	2016_S0768.pdf 523 KB

Č. j.: ÚOHS-S0768/2016/VZ-06778/2017/523/LSt

Brno: 21. února 2017

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 12. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9,
navrhovatel – AZURA A-Z servis, s.r.o., IČO 25765841, se sídlem Mikšovského 836/38, 158 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 12. 2016 Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Úklid stanic metra“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 646190, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 185-333393, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 11. 2016 pod ev. č. 2016/S 220-401535,

rozhodl takto:

Zadavatel – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Úklid stanic metra“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 646190, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 185-333393, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 11. 2016 pod ev. č. 2016/S 220-401535, ust. § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, neboť v zadávacích podmínkách odkazuje na vlastní interní předpisy, aniž by tyto předpisy zpřístupnil v rozsahu, v jakém na ně odkazuje, když v dodatečné informaci k zadávacím podmínkám č. 4. pouze uvedl, že „ZD základní informace ze směrnic a předpisů obsahuje“, a to konkrétně v příloze č. 2 smlouvy – „[ú]klid stěn v kolejišti stanice“, kde zadavatel uvádí, že „vstup (výstup) zaměstnance zhotovitele do (z) kolejiště se uskuteční dle předpisu D 2/1, § 24“, dále v příloze č. 9 smlouvy – „[z]ásady pro zajišťování úklidu stanic metra“, kde uvádí, že „[p]ráce jsou zajišťovány v souladu s § 32 Dopravní směrnice DP – Metro Ds 2/1“, dále v téže příloze v rámci části „[m]ístní pracovní a bezpečnostní pře[d]pisy (MPBP) pro zaměstnance úklidových firem vstupujících do prostoru staničních kolejí“ konkrétně uvádí, že „[p]racovníci vstupující do prostoru staničních kolejí musí splňovat tyto podmínky pro vyznačení symbolu č. 5 do identifikační karty: a) znalost ustanovení předpisu D 1/1, návěst č. 30, 56; b) znalost ustanovení předpisu D 2/1, § 17, bod 1, 2, 3, 4, 5; § 18, bod 3, a, b; § 19, bod 1, 2, 3; c) znalost ustanovení směrnice Ds 2/1, § 32; d) znalost směrnice 24-2011-00 řešící MPBP – body 5; 5.1; 5.2.1; 5.3.1,“ dále v článku V. bod 5.7 návrhu smlouvy uvádí, že „[p]oskytovatel je povinen při používání nákladních výtahů postupovat a řídit se předpisy a směrnicemi objednatele, se kterými se poskytovatel seznámil (…)“, dále v bodu 5.11 uvádí, že „[p]oskytovatel je povinen dodržovat bezpečnostní a požární předpisy platné u objednatele se kterými byl seznámen (…)“ a dále v příloze č. 7 smlouvy – Podrobná specifikace odstraňování graffiti ve stanicích metra uvádí, že „[z]hotovitel si zajistí u objednatele ,[s]ouhlas k činnosti cizí organizace v Metru' a bude se řídit pokyny v něm uvedenými“, přičemž tyto interní předpisy byly dle dodatečných informací k zadávacím podmínkám č. 4 (odpověď na dotaz č. 5) a č. 6 označeny jako důvěrné a mají být poskytnuty pouze vybranému uchazeči v době po uzavření smlouvy na realizaci cit. veřejné zakázky, čímž potenciálním dodavatelům znemožnil vyhodnotit dopad těchto nezpřístupněných částí interních předpisů na povahu a náročnost předmětu veřejné zakázky, popř. stanovení nabídkové ceny, zejména pokud dle bodu 10. zadávací dokumentace „[n]abídková cena bude zahrnovat veškeré náklady nezbytné k řádnému, úplnému a kvalitnímu plnění předmětu veřejné zakázky včetně všech rizik a vlivů souvisejících s plněním předmětu veřejné zakázky“ a současně tak nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 cit. zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Úklid stanic metra“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 646190, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 185-333393, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 11. 2016 pod ev. č. 2016/S 220-401535.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9,

ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886, se sídlem Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 (dále jen „zadavatel“), zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Úklid stanic metra“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 9. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 9. 2016 pod ev. č. 646190, ve znění opravy uveřejněné dne 14. 11. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 9. 2016 pod ev. č. 2016/S 185-333393, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 11. 2016 pod ev. č. 2016/S 220-401535 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Jak je uvedeno v oznámení o zakázce a v bodu 3 zadávací dokumentace, předmětem veřejné zakázky „je poskytování služeb spočívajících v zajišťování pravidelného úklidu prostor všech stanic metra včetně odstraňování graffiti, opravy a ochrana ploch. Bližší specifikace plnění je uvedena zejména v příloze č. 1 a 4 zadávací dokumentace, které jsou její nedílnou přílohou. Specifikace plnění je dále dána přílohami č. 1 – 13 smlouvy o poskytování služeb“. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky s dobou trvání 72 měsíců zadavatel v oznámení uvedl ve výši 599 877 433 Kč. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel stanovil ekonomickou výhodnost nabídky. Konec lhůty pro podání nabídek zadavatel stanovil do 14. 11. 2016 ve 12:00 hod, tuto lhůtu následně dodatečnými informacemi č. 5 k zadávacím podmínkám prodloužil do 5. 12. 2016 ve 12:00 hod. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel v uvedeném termínu obdržel pět nabídek.

3. Zadavatel dne 9. 12. 2016 obdržel námitky společnosti AZURA A-Z servis, s.r.o., IČO 25765841, se sídlem Mikšovského 836/38, 158 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“), proti zadávacím podmínkám. Námitkám navrhovatele zadavatel rozhodnutím ze dne 15. 12. 2016, které bylo navrhovateli doručeno dne 20. 12. 2016, nevyhověl. Navrhovatel následně podal dne 23. 12. 2016 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dopisem z téhož dne návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a s ním spojený návrh na nařízení předběžného opatření dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona.

II. Obsah návrhu

4. Navrhovatel aspekty, ve kterých podle jeho názoru zadavatel porušil zákon, specifikuje v rámci jednotlivých bodů návrhu.

5. Navrhovatel se v námitkách domáhal zrušení zadávacího řízení z důvodu nezákonnosti a netransparentnosti zadávacích podmínek, které spatřoval v

i. neposkytnutí podkladů pro zpracování nabídek

ii. nezákonnému stanovení hodnotících kritérií

iii. netransparentnímu určení okamžiku zahájení plnění veřejné zakázky

iv. nezákonnosti způsobu poskytnutí dodatečných informací

Neposkytnutí podkladů pro zpracování nabídek

6. Dle navrhovatele zadávací dokumentace neobsahuje všechny informace, které jsou pro podání nabídky a její řádné nacenění potřebné, konkrétně mají dle navrhovatele absentovat interní směrnice zadavatele a plánky venkovních prostor.

7. Navrhovatel má za to, že pokud zásady pro zajišťování úklidu stanic metra, přejímání prací a kontroly dodavatelů obsažené v příloze č. 9 návrhu smlouvy o poskytování služeb (dále také jako „návrh smlouvy“), které jsou bezesporu součástí zadávacích podmínek, odkazují na ustanovení interních směrnic jako je Dopravní směrnice DP – Metro Ds 2/1, v některých případech dokonce vyžadují znalost ustanovení interních předpisů - D 1/1, D 2/1, pak všichni potenciální dodavatelé mají právo tyto interní předpisy znát před tím, než podají nabídku. V opačném případě nejsou dle navrhovatele schopni podat nabídku, která by v sobě zohledňovala veškeré aspekty předmětu plnění veřejné zakázky. Obdobně podle čl. 5.7 návrhu smlouvy je poskytovatel povinen při používání nákladních výtahů postupovat a řídit se předpisy a směrnicemi objednatele, se kterými se poskytovatel seznámil, a dále je podle článku 5.11 návrhu smlouvy poskytovatel povinen dodržovat bezpečnostní a požární předpisy platné u objednatele.

8. Navrhovatel má dále za to, že zadavatel odkazem na interní směrnice a plánky venkovních prostor evidentně chtěl tyto informace začlenit do zadávacích podmínek, nicméně bez bližšího popisu těchto odkazů učinil zadávací dokumentaci neurčitou a netransparentní. Tato skutečnost může zásadním způsobem ovlivnit transparentnost procesu hodnocení nabídek, neboť dodavatelé neobeznámení s pravidly platnými u zadavatele budou nuceni vlivy a rizika ve smyslu článku 10 zadávací dokumentace víceméně odhadovat (a jediný, kdo má v tomto směru výhodu, je stávající poskytovatel služeb). To se může odrazit v rámci zadávacího řízení v absolutní nesouměřitelnosti nabídkových cen. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 11. 2010.

Nezákonné stanovení hodnotících kritérií

9. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel stanovil hodnotící kritérium ekonomické výhodnosti nabídky v rozporu se zákonem, když určil dílčí hodnotící kritéria „nabídková cena v Kč bez DPH za poskytnutí služeb uvedených pod body č. 1-6 přílohy č. 5 ZD“, dále „jednotková nabídková cena v Kč bez DPH za m2 za poskytnutí služby Odstranění graffiti a aplikace ochranného nátěru“ a třetí dílčí hodnotící kritérium „reakční dobu na provedení operativního úklidu v minutách“, neboť zadavatel použil dvě cenová kritéria s odlišnou vahou.

Netransparentní určení okamžiku zahájení plnění veřejné zakázky

10. Navrhovatel uvádí, že není předem zřejmé, k jakému datu bude vybraný uchazeč povinen zahájit plnění, když okamžik účinnosti smlouvy, k němuž má být zahájeno plnění, stanoví zadavatel tak, že toto datum má být do smlouvy teprve doplněno. Takové určení je dle navrhovatele pro uchazeče velmi nejasné a nejisté, neboť při podání nabídky si nemůže uchazeč udělat jasnou představu o tom, od kdy bude muset plnění veřejné zakázky poskytovat, což mu znemožňuje s dostatečným předstihem zajistit nezbytné personální a technické kapacity k realizaci. Jediný, pro koho může být tato podmínka bezproblémová, je dle navrhovatele stávající poskytovatel služeb. Dle navrhovatele může mít právě uvedené vliv na okruh potencionálních dodavatelů, kteří se s ohledem na nejasný počátek plnění do zadávacího řízení nepřihlásí. Jedná se přitom o nadlimitní veřejnou zakázku, jejíž rozsah vyžaduje zajištění značného počtu personálu a dostatečné vybavení pro realizaci veřejné zakázky, proto by dle navrhovatele měl zadavatel stanovit dostatečný časový prostor mezi uzavřením smlouvy a zahájením plnění veřejné zakázky a především by měli dodavatelé dopředu vědět, jak dlouhý tento prostor bude.

11. Vzhledem k tomu, že okamžik plnění veřejné zakázky nebyl v době podání nabídek znám a není vyloučeno, že zadavatel stanoví pouze krátký časový okamžik mezi uzavřením smlouvy a počátkem plnění veřejné zakázky, nemůže být dle navrhovatele požadavek transparentnosti splněn.

Nezákonnost dodatečných informací

12. Navrhovatel zpochybňuje vydání dodatečné informace č. 4 a č. 7 v souladu se zákonem, neboť zadavatel se údajně nevypořádal s dotazy dodavatelů transparentně a nediskriminačně, přičemž neprodloužil lhůty po úpravě zadávacích podmínek.

13. Navrhovatel se dále z dodatečných informací č. 7 dozvěděl, že zadavatel poskytoval řadu dodatečných informací v průběhu prohlídky místa plnění, přičemž na svém profilu nezveřejnil kompletní znění všech dotazů a odpovědí k zadávacím podmínkám, které byly na prohlídce místa plnění řešeny.

14. Dodatečné informace jsou dle navrhovatele jakékoliv vysvětlující informace k zadávací dokumentaci. Informace o podmínkách a specifikacích uklízených ploch, o četnosti prací, frekvenci plnění jsou dle navrhovatele evidentně informace vztahující se k zadávací dokumentace a ty je možno pokládat a odpovídat na ně pouze prostřednictvím dodatečných informací, které dle § 49 odst. 1 zákona mají stanovenou písemnou podobu. Zadavatel v tomto evidentně pochybil, když písemnou formu nedodržel.

15. Navrhovatel dále uvádí, že podle § 40 odst. 3 zákona provede-li zadavatel úpravu zadávacích podmínek, je povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Zákon dle navrhovatele jasně ukládá povinnost zadavateli, že při každé změně je nutné prodloužit lhůtu. Dle navrhovatele měl zadavatel přistoupit k prodloužení lhůty, když připouští, že ke změně zadávacích podmínek došlo, neboť v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že Dodatečné informace č. 7 neobsahují takovou změnu zadávacích podmínek, na základě níž by měl lhůtu prodloužit. Dle navrhovatele současně ovšem dikce cit. ustanovení zákona znamená, že měl povinně přistoupit k prodloužení lhůty pro podání nabídek. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že v rámci Dodatečných informací č. 7 byly poskytnuty například takové informace jako vzor nájemní smlouvy nebo doplnění chybějící definice pojmu „detalcolová zkouška“.

16. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách nezabýval námitkou navrhovatele, že zadavatel v rozporu s vyhláškou č. 133/2012 Sb. nezveřejňoval dokumenty na profilu opatřené elektronickým podpisem založeném na kvalifikovaném certifikátu, a zadavatel se tak nevypořádal se všemi námitkami navrhovatele. Kdyby zadavatel postupoval v souladu s cit. vyhláškou, pak by dle navrhovatele nikdy nevznikl problém s nejasným a zmatečným číslováním odstavců u vzorového návrhu smlouvy, který byl údajně zveřejněn pouze ve formátu docx bez elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.

17. Zadavatel se dále dle názoru navrhovatele vypořádal nezákonně s dotazy dodavatelů v rámci dodatečných informací, když jim údajně odpovídal značně formálně a odmítl jim poskytnout zcela zásadní informace pro zpracování a podání nabídky. Zadavatel například na dotaz č. 23 v rámci dodatečných informací č. 7 ohledně požadavku na podání nabídky v kopii a další nepřiměřené formální náležitosti pouze konstatoval, že se jedná o naprosto standardní požadavek, který mu umožňuje § 44 odst. 3 zákona. Zadavatel však dle navrhovatele zvolil jen formalistickou a vyhýbavou odpověď. Ani v rozhodnutí o námitkách se zadavatel s touto námitkou řádně nevypořádal. Další příkladem formalistického vypořádání je dle navrhovatele odpověď na dotaz č. 31 z Dodatečných informací č. 7 týkající se vlastních zaměstnanců započítávaných do průměrného počtu zaměstnanců, kde zadavatel na jednoznačně položenou otázku údajně odpověděl na něco zcela jiného. Obdobných pochybení se dle navrhovatele dopustil zadavatel rovněž v dodatečných informací č. 4, kde na dotaz č. 4 týkající se bližší specifikace „mimořádného úklidu vozů metra“ a jeho ocenění, zadavatel uvedl, že mimořádný úklid vozů metra se nedá dopředu specifikovat, proto není součástí náměrů uklízených prostor.

Návrh na nařízení předběžného opatření

18. Vzhledem k výše uvedeným důvodům navrhovatel žádá, aby Úřad v zájmu zabránění zásadního poškození práv navrhovatele a dalších potenciálních uchazečů nařídil předběžné opatření podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona, kterým až do právní moci rozhodnutí ve věci uloží zadavateli zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na plnění veřejné zakázky.

19. Navrhovatel na základě výše uvedených skutečností navrhuje, aby Úřad po provedeném řízení zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

III. Průběh správního řízení

20. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 23. 12. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno.

21. Účastníky správního řízení jsou podle § 116 zákona:

zadavatel,
navrhovatel.

22. Zahájení správního řízení Úřad účastníkům řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-50673/2016/523/LSt dne 27. 12. 2016.

23. Úřad dne 3. 1. 2017 od zadavatele obdržel část dokumentace o veřejné zakázce, kterou zadavatel spolu se stanoviskem k návrhu doplnil dne 4. 1. 2017.

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 1. 2017

24. K námitce neposkytnutí podkladů pro zpracování nabídek zadavatel uvádí, že požadavky na dodržování zásad bezpečnosti, které zadavatel formuluje jednak odkazem na obecně závazné právní předpisy, jednak odkazem na své vnitřní normy, nemají vliv na rozsah úklidových služeb, a tedy ani dopad do nabídkové ceny. Náměry ploch v rozlišení standardním i pro veškeré ostatní prostory úklidu, tj. podlahy/stěny/stropy, jsou součástí zadávacích podkladů, konkrétně přílohy č. 1 Smlouvy. Dle zadavatele se bezpečnostní a provozní normy zadavatele ovšem přímo k předmětu plnění nevztahují. Zadavatel vymezil „podstatu svých požadavků" na dodržování zásad bezpečnosti dostatečně a zcela jasně, a to s odkazem na dílčí ustanovení svých vnitřních předpisů (§ 32 Dopravní směrnice DP - Metro Ds 2/1 mytí nástupiště). Zadavatel požadoval, aby pracovníci dodavatele byli před započetím práce seznámeni s ustanovením § 36 „názvy dep, stanic, jejich zkratky a názvy vestibulů; obsazovaná stanoviště dep a stanic“ směrnice Ds 2/1, požaduje, aby pracovníci dodavatele vstupující do prostoru staničních kolejí (výhradně za účelem sběru nečistot v kolejišti nebo mytí stěn kolejiště ve stanici) splňovali podmínky školení s přezkoušením v oblasti bezpečnostních předpisů. Dodavatelé znají povahu a základní rámec informací, „mají ohledně vymezení předmětu plnění jasno a mohou vyhodnotit dopad utajované informace do výše nabídkové ceny“, cituje zadavatel z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0571/2016/VZ-42865/2016/521/ZKu, kterého se navrhovatel v námitkách dovolával.

25. Zadavatel k tomu dále uvádí, že nezveřejněné předpisy a směrnice v tom omezeném rozsahu, který se podává v přílohách zadávací dokumentace, neobsahují informace, které by byly potřebné pro zpracování nabídky, nevymezují technické podmínky plnění či jejich část, jejich charakter je uchazečům předem znám a jejich podstatný obsah je vtělen do příloh zadávací dokumentace (zejména těch, které upravují „zásady“ zajišťování úklidu).

26. Dle zadavatele je legitimní očekávat, že dodavatel bude bezpečnostní a provozní normy dodržovat i s ohledem na podobnost s normami obecně závaznými, taktéž v zadávací dokumentaci uvedenými. Veškerá dokumentace, která byla zadavatelem uveřejněna na profilu zadavatele, a byla tím zpřístupněna všem potenciálním uchazečům, dle zadavatele dostatečným způsobem definuje základní podmínky pro řádné vypracování nabídky ze strany uchazečů. Veškeré parametry, podstatné pro „nacenění“ nabídky, v zadávací dokumentaci obsaženy jsou. Zadavatel je přesvědčen o tom, že navrhovatelem vymiňovaná detailní ustanovení uvedených předpisů, jakož ani plánky uklízených prostor, nemají dopad do nabídkové ceny. Dle názoru zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky tak, aby uchazeči mohli řádně zpracovat svoje nabídky, přičemž zadavatel obdržel celkem pět nabídek, které jsou dle jeho předběžných závěrů vzájemně porovnatelné.

27. K námitce nezákonného stanovení hodnotících kritérií zadavatel odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, č. j. 62 Ca 43/2009. Dle navrhovatele Úřad uvedl, že je třeba rozlišovat mezi hodnotícími kritérii „ekonomická výhodnost nabídky" a „nejnižší nabídková cena". V případě, kdy zadavatel zvolil kritérium ekonomické výhodnosti nabídky, respektive i v takovém případě, je podle označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně stanovení dílčích hodnotících subkritérií nabídkové ceny právně konformní a Úřad tento závěr soudu dle navrhovatele nerozporoval. Navrhovatel dále uvedl, že 2 cenová hodnotící kritéria nemohou být považována za duplicitní, neboť význam obou těchto hodnotících kritérií je odlišný.

28. K netransparentnímu určení okamžiku zahájení plnění veřejné zakázky zadavatel uvádí, že samotný okamžik zahájení plnění veřejné zakázky přirozeně nelze předem určit, protože je třeba dbát na kontinuitu s věcně související stávající službou (vypořádání se stávajícím dodavatelem úklidových služeb). V případě výběru příslušného uchazeče Veřejné zakázky se z povahy věci zcela jistě nebude započínat s plněním bezprostředně po uzavření smlouvy o poskytování služeb, ale až po proškolení příslušných pracovníků a poté, co bude ukončen smluvní vztah se stávajícím poskytovatelem. Zadavatel rovněž nemůže předpokládat, kdy a s jakým výsledkem samotné zadávací řízení skončí, takže určení okamžiku zahájení plnění se bude odvíjet od mnoha skutečností, z nichž některé jsou pro zadavatele doposud neznámé.

29. K nezákonnosti dodatečných informací (údajné poskytnutí dodatečných informací v průběhu prohlídky místa plnění) zadavatel uvádí, že prostřednictvím této dodatečné informace č. 7 měl spíše správně sdělit, že by byl tazatel s příslušnými spornými okruhy, které vymezil v dotazu č. 36, seznámen během této prohlídky, kdyby se jí účastnil. K tomu ostatně prohlídka dle zadavatele slouží. Logicky vzato mají účastníci prohlídky místa plnění dle zadavatele vždy více informací, než ti uchazeči, kteří se k prohlídce neregistrovali, a to už z titulu samotné prohlídky. Povaha zjištění, učiněných účastníky prohlídky, nemá potenciál jakkoli doplňovat zadávací podmínky. Pokud případný uchazeč na doporučenou prohlídku vzorového místa plnění rezignuje a dotazy nevznáší řádnou cestou, pak dle zadavatele musí akceptovat, že se odpovědi na dotazy jiného uchazeče dozvídá až z dodatečných informací. Zadavatel dále uvádí, že žádné informace, týkající se zadávacích podmínek, které by byly „podstatné pro vypracování a nacenění nabídky“, na prohlídce místa plnění neposkytoval, neboť dotazy, předcházející dodatečným informacím č. 7, směřovaly k podmínkám a specifikacím uklízených ploch, k četnosti prací, frekvenci plnění.

30. Zadavatel dále upozornil, že část odpovědí na dotaz č. 36 v dodatečné informaci č. 7 již byla zadavatelem poskytnuta v rámci dodatečných informací č. 1-6. Zadavatel v zadávacích podmínkách všem uchazečům rovněž doporučil, aby se, s ohledem na předmět veřejné zakázky, prohlídky místa plnění účastnili. Taktéž je upozornil, že během prohlídky vzorového místa plnění nebudou sdělovány žádné informace, týkající se zadávacích podmínek, a pokud by měli uchazeči zájem o další takové informace, musí je adresovat zástupci zadavatele.

31. K neprodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatel uvádí, že soubor odpovědí, poskytnutých v dodatečných informacích č. 7, nepředstavuje takovou změnu zadávacích podmínek (některé odpovědi dokonce opakují již dříve poskytnuté dodatečné informace), které by odůvodňovaly prodloužení této lhůty jako v návaznosti na relevanci informací, poskytnutých uchazečům dne 31. 10. 2016, kdy zadavatel lhůtu přiměřeně, o 21 dnů prodloužil.

32. Ke zveřejnění vzorového návrhu smlouvy pouze ve formátu docx bez elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu zadavatel uvádí, že stávající znění smlouvy je dostatečně určité a srozumitelné. Formát souborů s příponou docx je standardem v prostředí Microsoft, který podporují i programy konkurující Microsoft Word a dle zadavatele je ostatně i formátem, který výslovně akceptuje navrhovatelem citovaná vyhláška č. 133/2012 Sb.

33. K požadavku na podání nabídky v kopii a další nepřiměřené formální náležitosti zadavatel uvádí, že tento požadavek by byl nepřiměřený v případě, že by zadavatel absenci kopie sankcionoval vyloučením uchazeče ze zadávacího řízení, což v přezkoumávaném případě zjevně nečiní, a proto v tomto smyslu nelze navrhovatelem citované rozhodnutí Úřadu aplikovat. Požadavek na podání nabídky v kopii je podle zadavatele „ve smyslu ostatních zadávacích řízení“ zcela standardní a má zadavateli zajistil, aby samotné posouzení nabídek uchazečů ze strany jednotlivých členů hodnotící komise bylo dostatečně časově efektivní a hospodárné tak, aby to nemělo za následek nepřiměřené prodloužení zadávacího řízení.

34. K nezákonnosti vypořádánídotazu na počet vlastních zaměstnanců započítávaných do průměrného počtu zaměstnanců zadavatel uvádí, že k dotazu č. 31 v rámci dodatečných informací č. 7 poskytl informaci, z níž nevyplývá, že by požadoval výhradně vlastní zaměstnance navrhovatele; to ostatně ani činit nemůže. Podle ustanovení § 56 odst. 2 písm. g) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky. Zadavatel tedy nemůže zužovat, a ani nezužuje, zákonný požadavek pouze na zaměstnance, ale je povinen akceptoval i „jiné osoby“, tj. osoby vykonávající předmětnou činnost pro dodavatele na základě smlouvy příkazního typu atp. Zadavatel hovoří o osobách zapojených do činnosti dodavatele, které dodavatel využívá k realizaci zakázek obdobného charakteru.

35. K nezákonnosti vypořádání dotazu č. 4 v rámci dodatečných informací č. 4 na bližší specifikaci „mimořádného úklidu vozů metra“ a jeho ocenění zadavatel uvedl, že mimořádný úklid vozů metra přirozeně blíže specifikovat nemůže. Představuje dle zadavatele situaci nahodilou, nepředvídanou a nelze specifikovat výměry uklízené plochy.

36. Zadavatel na základě výše uvedeného navrhuje, aby Úřad rozhodl o návrhu navrhovatele tak, že správní řízení dle ustanovení § 117a písm. f) zákona zastaví, protože dle zadavatele „v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a zákona“.

Další průběh správního řízení

37. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-00340/2017/523/LSt ze dne 4. 1. 2017 zadavateli určil lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení provede v zadávacím řízení.

38. Navrhovatel dopisem ze dne 9. 1. 2017 požádal o nahlédnutí do spisu správního řízení, což mu bylo Úřadem umožněno dne 11. 1. 2017.

39. Úřad na návrh navrhovatele rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-01407/2017/523/LSt ze dne 12. 1. 2017 zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

40. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-01415/2017/523/LSt ze dne 12. 1. 2017 vyzval zadavatele k objasnění, kde konkrétně v textu zadávacích podmínek se nachází jednotlivé skutečnosti uvedené v odpovědi zadavatele na dotaz č. 36 v dodatečných informacích č. 7 k zadávacím podmínkám. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-01979/2017/523/LSt ze dne 18. 1. 2017 zadavateli prodloužil lhůtu, jež mu byla stanovena k objasnění výše uvedených skutečností. Zadavatel poskytl své stanovisko podáním ze dne 19. 1. 2017, které bylo Úřadu doručeno dne 23. 1. 2017.

41. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-03328/2017/523/LSt ze dne 1. 2. 2017 účastníkům řízení určil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 1. 2017

42. Zadavatel se v návaznosti na usnesení č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-01415/2017/523/LSt ze dne 12. 1. 2017, v němž Úřad žádal v souvislosti s prohlídkou místa plnění o objasnění skutečností uvedených v odpovědi zadavatele na dotaz č. 36 v dodatečných informacích č. 7 k zadávacím podmínkám ze dne 1. 12. 2016, vyjádřil k jednotlivým bodům své odpovědi na předmětné dotazy uchazeče.

43. Zadavatel nejprve uvádí, že předmět plnění veřejné zakázky je vymezen v čl. II. návrhu smlouvy o poskytování služeb, přičemž ve vztahu k provozním prostorám zadavatele je to vymezeno konkrétně v čl. 2.1.2. písm. a), b), e) a f) návrhu smlouvy s výslovným odkazem na její přílohu, specifikující plnění v prostorách JPM (jednotky Provoz Metro) a právě i v příloze č. 1.1 zadávací dokumentace - Podrobná specifikace plnění jednotky Provoz Metro. Zadavatel nevymezil konkrétní místnosti, ale vymezil tyto prostory typově (nástupiště, technické prostory, vestibuly + podchody, venkovní plochy), stanovil v jejich rámci výměry ploch v m2, lokalizoval je příslušnými stanicemi metra, což vyplývá z přílohy č. 1 Smlouvy. Četnost úklidu v provozních prostorách zadavatele (JPM) je vymezena v příloze č. 1.1 zadávací dokumentace.

44. Dle zadavatele je tedy zcela zřejmé, že např. zametání a mytí provozních místností zaměstnanců zadavatele je zahrnuto v režimu každodenního úklidu v rámci fixního plánu úklidu, naceňovaného uchazeči podle rozpisu, tvořícího přílohu č. 1 Smlouvy. Žádná operativní změna rozsahu či četnosti úklidu ze zadávacích podmínek nevyplývá. V rámci měsíčního úklidu JPM má tedy dodavatel zamést a umýt všechny plochy provozních prostor zadavatele v úhrnné výměře, odpovídající stanovené frekvenci prací (denně).

45. Zadavatel dále uvádí, že mytí jídelních stolů je zahrnuto do pravidelného každodenního úklidu, což vyplývá z přílohy 1.1 zadávací dokumentace. Není stanoveno, kdo konkrétně bude mytí jídelních stolů vyžadovat, tato činnost je vymezena jako pravidelná. Obdobně tak je dle zadavatele vymezena činnost spočívající v mytí lednic, mrazniček, pečících trub apod., jejichž počet nelze předem stanovit. Podle přílohy č. 1.1 zadávací dokumentace spadá tento druh úklidu do úklidových činností vykonávaných 1 x za týden, přičemž není stanoveno, kdo konkrétně jej bude vyžadovat, neboť je vymezen jako pravidelný. Proto bude zadavatel toto řešit operativně – upozorněním, a nikoliv procedurálně, prostřednictvím nějaké koordinující osoby.

46. Určení povrchů, z nichž bude poskytovatelem odstraňováno graffiti, vyplývá dle zadavatele z přílohy č. 2 Smlouvy - Úklid stěn v kolejištích stanic, kde je stanoveno, jakým materiálem jsou obloženy stěny v jednotlivých stanicích metra, a dále z přílohy č. 3 Smlouvy, vymezující věcný rozsah prostorů stanic, opatřených antigraffitovým nátěrem. Poskytovatel se podle čl. VIII. odst. 8.2 Smlouvy zavazuje postupovat takovým způsobem, aby nebyl narušen podkladový materiál. Zadavatel jinak neurčuje, jak má být graffiti odstraněno. Kdyby to činil, vystavil by se pravděpodobně riziku námitky diskriminačního jednání. Poskytovatel má postupovat šetrně. Ostatně ve všech případech, kde se tazatel dotazoval na technologii a chemii odstraňování nečistot (graffiti, umělecká díla), lze odkázat na závěrečné ustanovení (mimořádnosti) Přílohy č. 9 Smlouvy - Zásady pro zajišťování úklidu stanic metra, v němž se podává, že lze použít jen takové čisticí prostředky, jež odpovídají platné legislativě.

47. Sběr drobných nečistot v kolejištích stanic probíhá 1 x za 3 týdny. Tento harmonogram zadavatel vymezuje přímo v příloze č. 1.1 zadávací dokumentace v rubrice „1 x za 3 týdny“. Úklid staničních kolejí dále upravuje v příloze 9 Smlouvy - Zásady pro zajišťování úklidu stanic metra, přejímání prací a kontroly dodavatelů na str. 3 a 4 této přílohy.

48. Technologický postup při mytí osvětlovacích těles a odrazových ploch, při čištění stropních součástí a uměleckých děl dle zadavatele v zadávací dokumentaci řešen není. Zadavatel ponechává volbu mechanizace výšky a technologie čištění na poskytovateli. V případě osvětlovacích těles a odrazových ploch stanovuje, a to v příloze 1.1 zadávací dokumentace, že mytí provádí v součinnosti se službou Elektrotechnika a že harmonogram úklidu (v rubrice „2 x za rok“) bude korespondovat s touto službou.

49. Zadavatel dále uvádí, že v rámci dodatečných informací č. 1 vypořádal mj. i dotaz, navazující na přílohu č. 6 Smlouvy, a to „[j]akým způsobem má být zajištěno mytí prosklených přepážek (vstupních vestibulů), světla, atd., a zda je k dispozici buď výměra m2 a nebo počty ks, způsob mytí? Plošinou? Z lešení? Kdo zodpovídá za zajištění tohoto technického vybavení?“. Zadavatel zde mj. uvedl, že prosklené vstupní přepážky jsou v m2 - (součást náměrů stěn). Za způsob mytí a zajištění technického vybavení odpovídá dodavatel. Malují se nepravidelně provozní místnosti, jedná se o běžný úklid, přičemž hrubý úklid zajišťuje malířská firma.

50. Z uvedeného dle zadavatele vyplývá jednak to, že pro výškové práce nepředepisuje způsob zajištění technologického vybavení a způsob zdvihu, jednak to, že úklid po malování provozních místností se prování cca 1 x za dva roky a že se jedná o úklid běžný, protože hrubý úklid zajišťuje malířská firma. Předstižná lhůta pro oznámení požadavku úklidu tohoto typu v zadávacích podmínkách ani v dodatečných informacích obsažena není.

51. Vysvětlení nejasnosti ohledně roštů, kryjících roštové šachty, obsahuje dle zadavatele informaci o váhovém limitu (do 15 kg) a o tom, že tyto rošty lze zvednout. S ohledem na to, že zadavatel požaduje pravidelné mytí stropních částí příslušných prostor metra, je nasnadě, že úklid bude zčásti vyžadovat i práci ve výškách, což je upraveno nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost zdraví při práci s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, ve znění pozdějších předpisů. Tyto informace v zadávacích podmínkách dle zadavatele obsaženy nejsou a stejně tak ani informace o způsobu výzvy k pohotovostnímu úklidu. Toto bylo v rámci dodatečných informací č. 7 vyjasněno a zadavatel je toho názoru, že tímto vysvětlením nezaložil nové podmínky měnící podstatným způsobem zadávací podmínky stávající. K prohlídce vzorového místa plnění zadavatel uvádí, že tato prohlídka slouží právě k tomu, aby si její účastníci spontánně učinili konkrétní představu o předmětu plnění i v tak detailních bodech, jako je čištění roštových šachet či manipulace s kontejnery, jak bylo též žádáno o vyjasnění v dotazu č. 36 v dodatečných informacích č. 7.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 2. 2017

52. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel se ve stanovisku vyjadřuje pouze k jednomu z ustanovení jedné interní směrnice, zatímco zadávací dokumentace odkazuje na celou řadu dalších informací a dokumentů, které mají zásadní význam pro předložení nabídky a stanovení nabídkové ceny. Konkrétně se dle navrhovatele jedná o přílohu 9 návrhu smlouvy, kde odkazuje na ustanovení interních směrnic jako je Dopravní směrnice DP – Metro Ds 2/1, v některých případech dokonce vyžaduje znalost ustanovení interních předpisů - D 1/1, D 2/1. Obdobně i v čl. 5.7 návrhu smlouvy, dle kterého je poskytovatel povinen při používání nákladních výtahů postupovat a řídit se předpisy a směrnicemi objednatele, se kterými se poskytovatel seznámil, což stvrzuje podpisem této smlouvy, nebo dle čl. 5.11 návrhu smlouvy je poskytovatel povinen dodržovat bezpečnostní a požární předpisy platné u objednatele, se kterými byl seznámen, což stvrzuje podpisem této smlouvy. Dle navrhovatele je nepochybné, že se jedná o faktory mající dopad do plnění veřejné zakázky, a tedy vlivy s plněním související ve smyslu čl. 10 zadávací dokumentace.

53. Navrhovatel shrnuje, že zadávací dokumentace je neurčitá a netransparentní, neboť neobsahuje všechny informace, které jsou potřeba pro podání nabídky a řádné nacenění předmětu plnění. Zadavatel ve svém vyjádření dle navrhovatele žádnou relevantní skutečností, ani důkazem toto tvrzení nevyvrací.

54. Navrhovatel dále ve svém stanovisku již jen jinými slovy opakuje svá přechozí tvrzení k jednotlivým bodům návrhu.

55. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí v návaznosti na usnesení č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-03328/2017/523/LSt ze dne 1. 2. 2017 nevyjádřil.

IV. Závěry Úřadu

56. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

57. Dle ust. § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

58. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že jediným akcionářem zadavatele je hlavní město Praha. Veřejný zadavatel hlavní město Praha jako územní samosprávný celek je tak stoprocentním vlastníkem zadavatele.

59. V této souvislosti Úřad dále odkazuje na ust. § 16 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že „[h]lavní město Praha v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů (…)“.

60. Zadavatel tak dle Úřadu naplňuje obě podmínky stanovené v ust. § 2 odst. 2 písm. d) zákona, neboť byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je jiným veřejným zadavatelem ovládán. Zadavateli tedy svědčí postavení zadavatele veřejného.

61. Podle ust. § 2 odst. 7 zákona vykonává-li veřejný zadavatel jednu či více relevantních činností podle § 4, platí pro něj ustanovení zákona vztahující se na sektorového zadavatele za předpokladu, že veřejná zakázka má být zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele.

62. V souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností rozumí i činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy a provozování veřejné autobusové dopravy.

63. Ve vztahu k předmětu veřejné zakázky vymezeném v bodu 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že veřejná zakázka je zadávána v souvislosti s výkonem relevantní činnosti veřejného zadavatele, a proto se na něj v souladu s ust. § 2 odst. 7 zákona v souvislosti s přezkoumávanou veřejnou zakázkou použijí ustanovení zákona vztahující se na sektorové zadavatele.

64. Podle § 19 odst. 1 zákona sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.

65. Podle § 12 odst. 1 věty první zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez DPH dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

66. Podle nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, činí finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na služby pro zadavatele dle § 2 odst. 6 zákona 11 413 000 Kč.

67. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle bodu II.2.1 oznámení o zakázce činí 599 887 443,- Kč bez DPH. V šetřeném případě se tedy jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, kterou zadavatel musí zadávat v zadávacím řízení postupem podle zákona.

Relevantní ustanovení zákona

68. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

69. Podle § 17 písm. l) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

70. Podle § 44 odst. 1 zákona zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

Shrnutí relevantních skutečností

71. Zadavatel v příloze č. 2 návrhu smlouvy nazvané „Úklid stěn v kolejišti stanice“, k nadpisu „[d]oba pro provádění prací“ uvedl:

„1. Práce lze provádět pouze v nočních přepravních výlukách, v čase určeném odpovědným zaměstnancem objednatele.

2. Vstup (výstup) zaměstnance zhotovitele do (z) koleje se uskuteční dle předpisu D 2/1, § 24.

3. Práce v kolejišti je třeba ukončit nejpozději do 3,15 hod. včetně ohlášení výstupu DS (SPT). V případě neohlášení výstupu DS (SPT) [pozn. Úřadu dozorčí stanice,samostatný provozní technik] prohlédne staniční koleje a pokud zaměstnance zhotovitele nenajde, ohlásí tuto skutečnost OZP JPM ve směně [pozn. Úřadu: odpovědný zástupce provozu a jednotka Provoz Metro]. DS (SPT) zapůjčí na požádání zaměstnancům zhotovitele svítilnu.

4. Zaměstnanci zhotovitele provádějí úklid kolejiště v přepravních výlukách při vypnutém napájení přívodní kolejnice v příslušném elektrickém úseku. Informování úklidových firem zajišťuje příslušný zaměstnanec odboru Provozní zabezpečení.

5. Po ukončení práce a výstupu zaměstnanců zhotovitele z prostoru kolejí zajistí DS (SPT) opětovné zapnutí napájení přívodní kolejnice. Další podmínkou je, že danou stanici nepojedou žádné služební vlaky.

6. V případě mimořádné jízdy služebních vlaků lze zahájit úklid staničních kolejí až po jejich průjezdu stanicí. DS neohlášených stanic oznámí zahájení úklidu SPT sousedních ohlašovacích stanic. Před návratem vlaku si SPT ohlašovací stanice, z níž se vlak vrací, ověří ukončení úklidu u DS v příslušné stanici, z níž se vlak vrací, ověří ukončení úklidu u DS v příslušném prostorovém oddílu. Tyto skutečnosti evidují DS i SPT v Telefonním zápisníku“.

72. Zadavatel v příloze č. 9 návrhu smlouvy nazvané „Zásady pro zajišťování úklidu stanic metra“ (dále také jako „příloha č. 9 smlouvy“) mj. uvedl: „[p]ráce jsou zajišťovány v souladu s § 32 Dopravní směrnice DP – Metro Ds 2/1 s tím, že u mytí nástupiště se těmito zásadami omezuje ukončení práce ve 3,30 hod. Pracovníci dodavatele musí být před započetím práce seznámeni s ustanovením § 36 ,Názvy dep, stanic, jejich zkratky a názvy vestibulů; obsazovaná stanoviště dep a stanicˊ směrnice Ds 2/1“. Zadavatel dále v dodatečné informaci č. 1 k zadávacím podmínkám doplnil přehled zkratek stanic metra.

73. Zadavatel dále v příloze č. 9 návrhu smlouvy v rámci části označené nadpisem „[m]ístní pracovní a bezpečnostní přepisy (MPBP) pro zaměstnance úklidových firem vstupujících do prostoru staničních kolejí“ uvedl: „[p]rostor staničních kolejí, do kterého je povolen vstup pracovníkům úklidových firem, je vymezen schůdky do kolejiště na obou stranách nástupiště (resp. brankou). Pracovníci vstupující do prostoru staničních kolejí (výhradně za účelem sběru nečistot v kolejišti nebo mytí stěn kolejiště ve stanici) musí splňovat tyto podmínky pro vyznačení symbolu č. 5 do identifikační karty:

a) znalost ustanovení předpisu D 1/1, návěst č. 30, 56;

b) znalost ustanovení předpisu D 2/1, § 17, bod 1, 2, 3, 4, 5;

§ 18, bod 3, a, b;

§ 19, bod 1, 2, 3;

c) znalost ustanovení směrnice Ds 2/1, § 32;

d) znalost směrnice 24-2011-00 řešící MPBP – body 5; 5.1; 5.2.1; 5.3.1 (…)“.

74. Zadavatel v článku V. bod 5.7 návrhu smlouvy uvádí, že „[p]oskytovatel je povinen při používání nákladních výtahů postupovat a řídit se předpisy a směrnicemi objednatele, se kterými se poskytovatel seznámil, což stvrzuje podpisem této smlouvy. Pracovníci musí být vyškoleni a vybaveni ,Průkazem pro obsluhu výtahůˊ. Ostatní pracovníci mohou výtahy používat pouze v doprovodu vyškolených pracovníků“.

75. Zadavatel dále v článku V. bod 5.11 návrhu smlouvy uvádí, že „[p]oskytovatel je povinen dodržovat bezpečnostní a požární předpisy platné u objednatele, se kterými byl seznámen, což stvrzuje podpisem této smlouvy. Poskytovatel je povinen zajistit školení pracovníků ohledně protipožární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu se zvláštními právními předpisy“.

76. Zadavatel dále v příloze č. 7 návrhu smlouvy nazvané „Podrobná specifikace odstraňování graffiti ve stanicích metra“ uvádí, že „[z]hotovitel vybaví zaměstnance jednotným oblečením a označením, dále je povinen dodržovat bezpečností a požární předpisy platné u objednatele, se kterými je seznámí a zajistí proškolení svých zaměstnanců (…) Zhotovitel si zajistí u objednatele ,Souhlas k činnosti cizí organizace v Metruˊ a bude se řídit pokyny v něm uvedenými“.

77. Zadavatel dále v článku IV. bod 4.3 uvádí, že „[c]ena obsahuje veškeré náklady poskytovatele a to včetně těch, které zohledňují všechna rizika a vlivy související s plněním předmětu díla podle smluvních podmínek“. Zadavatel dále v bodu 10. zadávací dokumentace uvádí, že „[n]abídková cena bude zahrnovat veškeré náklady nezbytné k řádnému, úplnému a kvalitnímu plnění předmětu veřejné zakázky včetně všech rizik a vlivů souvisejících s plněním předmětu veřejné zakázky“

78. Zadavatel v dodatečné informaci č. 4 k zadávacím podmínkám na dotaz č. 5, že v „zadávací dokumentaci a smlouvě se zadavatel odkazuje na řadu svých směrnic. Domníváme se, že by měly tyto směrnice být součástí ZD“, odpověděl, že „ZD základní informace ze směrnic a předpisů obsahuje. Přímo s danými směrnicemi a předpisy se vybraný dodavatel seznámí při školeních a budou mu poskytnuty od zadavatele“.

79. Zadavatel v dodatečné informaci č. 6 k zadávacím podmínkám na dotaz, že za „(….) nepřijatelné pak považujeme i odepření poskytnutí vnitřních směrnic zadavatele, na které se odkazuje vzorová smlouva. Zadavatel takto vytváří na naší straně velkou míru nejistoty ohledně parametrů budoucího plnění. Jsme důvodně přesvědčeni, že předmětné směrnice nejsou v organizaci zadavatele nijak utajované, a proto neexistuje žádný rozumný důvod k tomu, aby nám je zadavatel neposkytl. Pokud se zadavatel na tyto normy odkazuje ve vzorové smlouvě, pak je z našeho pohledu zcela nezbytné vědět čeho se týkají (…)“, odpověděl, že „[v]eškeré směrnice, které budou poskytnuty vybranému uchazeči po uzavření smlouvy na realizaci shora označené veřejné zakázky, jsou důvěrné a neobsahují informace, které by byly potřebné pro zpracování nabídky“.

K postupu zadavatele

80. Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky je základním dokumentem zadávacího řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jehož základě zpracovávají dodavatelé své nabídky. Zákon proto zadavateli, který je za zpracování zadávací dokumentace plně odpovědný, ukládá povinnost vymezit jejím prostřednictvím veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat a následně podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zadávací dokumentace, která spolu s požadavky zadavatele uvedenými v oznámení zadávacího řízení či výzvě k podání nabídek, příp. jinými dokumenty obsahujícími vymezení předmětu veřejné zakázky, tvoří zadávací podmínky, poskytuje potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku stěžejní informace, na jejichž základě tito uchazeči zvažují svoji účast v zadávacím řízení. Výše uvedené závěry vyplývají mj. i z tuzemské judikatury, kdy např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za její zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky“.

81. Úřad dále uvádí, že přesné vymezení předmětu veřejné zakázky v zadávacích podmínkách se odráží v klíčovém aspektu podané nabídky, kterým je výše nabídkové ceny. Dodavatelé totiž musí mít možnost učinit si jasnou a konkrétní představu o požadovaném plnění, které by měli pro zadavatele realizovat, a to právě zejména s ohledem na řádné a úplné nacenění nabídek. Důsledkem právě uvedeného je i výše naznačená porovnatelnost nabídek. V tomto smyslu se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 43/2013-106 ze dne 26. 9. 2014, když konstatoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy plnění, které zadavatel požaduje a ve vztahu k němuž mají být podávány nabídky) i způsobu jeho naceňování (je-li hodnotícím kritériem cena plnění), jenž musí být dodavateli při podávání nabídek dodržen, to vše provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky na nediskriminačním principu, její následné transparentní hodnocení zadavatelem, a to především za dodržení pravidla o porovnatelnosti nabídek, a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým podle zadávací dokumentace měl, a zda takové hodnocení neporuší některou ze zásad podle § 6 ZVZ“.

82. V šetřeném případě zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky v bodu 3 „Informace o zadávacím řízení“ zadávací dokumentace (viz také bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kde uvedl, že předmětem veřejné zakázky „je poskytování služeb spočívajících v zajišťování pravidelného úklidu prostor všech stanic metra včetně odstraňování graffiti, opravy a ochrana ploch. Bližší specifikace plnění je uvedena zejména v příloze č. 1 a 4 zadávací dokumentace, které jsou její nedílnou přílohou. Specifikace plnění je dále dána přílohami č. 1 – 13 smlouvy o poskytování služeb“. Zadavatel dále v zadávacích podmínkách odkazuje na řadu ustanovení svých směrnic (viz body 71. - 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v dodatečné informaci č. 4 k zadávacím podmínkám uvedl, že zadávací dokumentace základní informace ze směrnic a předpisů obsahuje, přičemž přímo s danými směrnicemi a předpisy se vybraný dodavatel seznámí při školeních a budou mu poskytnuty od zadavatele. Zadavatel v dodatečné informaci č. 6 k zadávacím podmínkám dále uvedl, ževeškeré směrnice, které budou poskytnuty vybranému uchazeči po uzavření smlouvy na realizaci shora označené veřejné zakázky, jsou důvěrné a neobsahují informace, které by byly potřebné pro zpracování nabídky (viz bod 78. a 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

83. Jak již Úřad uvedl výše, v obecné rovině platí, že zadavatel je povinen prostřednictvím zadávací dokumentace poskytnout dodavatelům veškeré informace potřebné pro zpracování nabídky a řádné nacenění předmětu plnění. Jinými slovy je nezbytné, aby dostatečně vymezil předmět veřejné zakázky, neboť pouze takovým způsobem může docílit toho, že obdrží vzájemně porovnatelné nabídky. K tomu Úřad uvádí, že ze zadávacích podmínek mj. plyne, že dodavatelé musí dodržovat interní předpisy zadavatele a jejich konkrétní ustanovení pro vstup zaměstnanců úklidových společností při úklidu do prostor staničních kolejí, jak je uvedeno například v příloze č. 2 „Úklid stěn v kolejích stanice“ (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V této příloze je v části „Doba pro provádění prací“ v bodě 2. této přílohy odkazováno na předpis D 2/1, § 24, přičemž v dalších v bodech 3 – 5 jsou bez dalšího uvedeny další podmínky ke vstupu do kolejiště. Pro dodavatele tak dle Úřadu neexistuje způsob, jak by si mohli ověřit, že tyto body odpovídají uvedenému ustanovení interního předpisu. Nemohou tak posoudit, zda stojí vedle sebe (tedy zda jde o požadavky nad rámec vnitřního předpisu, ve kterém jsou tak uvedeny požadavky jiné) či jde o vysvětlení či přepis uvedeného ustanovení směrnice. Zadavatel například nikde neuvádí, zda se jedná o výběr textu z předmětného ustanovení vnitřního předpisu, na který odkazuje, ani v zadávacích podmínkách blíže nevysvětluje obsah povinností vtělených v uvedených vnitřních předpisech atd. Obdobně v příloze č. 9 „Zásady pro zajišťování úklidu stanic metra“ zadavatel uvádí, že „práce jsou zajišťovány v souladu s § 32 Dopravní směrnice DP – Metro Ds 2/1 s tím, že u mytí nástupiště se těmito zásadami omezuje ukončení práce ve 3,30 hod“. Z uvedeného není vůbec zřejmé, co je obsahem cit. ustanovení, jestli pouze ukončení prací u mytí nástupiště či něco dalšího (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

84. K příloze č. 9 (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad dále uvádí, že u nadpisu „Místní pracovní a bezpečnostní předpisy (MPBP) pro zaměstnance úklidových firem vstupujících do prostoru staničních kolejí“ je uveden pod písmeny a – d) odkaz na požadavek znalosti konkrétních ustanovení vnitřních předpisů, aniž by byly části těchto předpisů zpřístupněny nebo uvedeno, co je obsahem těchto předpisů, případně kde se základní informace z těchto předpisů nacházejí. Totéž platí pro odkazy na směrnice týkající se používání nákladních výtahů a dodržování bezpečnostních a požárních předpisů u zadavatele, přičemž dodavatel [dle návrhu smlouvy „poskytovatel“] je povinen zajistit školení svých pracovníků ohledně protipožární ochrany a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu se zvláštními právními předpisy (viz body 74. a 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle přílohy č. 7 návrhu smlouvy nazvané „Podrobná specifikace odstraňování graffiti ve stanicích metra“ si zhotovitel má zajistit u objednatele „souhlas k činnosti cizí organizace v metru“ a bude se řídit pokyny v něm uvedenými, aniž by ze zadávacích podmínek dále plynulo, o jaké pokyny se bude jednat a jaké podmínky k činnosti cizí organizace v metru je třeba splnit (viz bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

85. K vymezení zadávacích podmínek Úřad předně uvádí, že pokud zadavatel použil odkazy na své vnitřní předpisy, resp. na jejich konkrétní ustanovení (a tedy tímto způsobem obsah těchto předpisů nebo jejich částí učinil součástí závazných zadávacích podmínek), aniž jejich příslušné části v plném rozsahu zpřístupnil, případně jasně vymezil podmínky pro poskytování plnění dle těchto vnitřních předpisů, a současně na jiném místě zadávacích podmínek tvrdí, že tyto interní směrnice neobsahují informace, které by byly potřebné pro zpracování nabídky (dodatečná informace č. 6 k zadávacím podmínkám), pak je postup zadavatele nutně zatížen netransparentností. Nutno zdůraznit, že zadavatel v tomto posuzovaném případě v návrhu smlouvy o poskytování služeb, který je součástí zadávacích podmínek, uvedl, že poskytovatel se s předpisy a směrnicemi objednatele seznámil, což stvrzuje podpisem této smlouvy. Vzhledem k tomu, že podepsaný návrh smlouvy musí obsahovat již nabídka [k tomu srov. § 68 odst. 2 věta druhá zákona], zadavatel tímto způsobem vytváří stav, kdy de facto nutí dodavatele stvrdit svým podpisem určitou skutečnost (tj. obeznámení dodavatele s vnitřními předpisy a směrnicemi zadavatele), kterou sám svým postupem vyloučil a k jejímuž naplnění tudíž nemohlo dojít, neboť zadavatel předmětné předpisy všem dodavatelům nezpřístupnil, resp. uvedl, že budou k dispozici až vybranému uchazeči. Účelem zásady transparentnosti zakotvené v ust. § 6 odst. 1 zákona je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů o veřejnou zakázku, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady je pak jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007). Podobně se k porušení zásady transparentnosti vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. 5. 2008, který dále uvádí, že „všechny podmínky a pravidla zadávacího řízení jsou jasně, přesně a jednoznačně stanoveny ve vyhlášení zakázky nebo v zadávací dokumentaci. Zásada transparentnosti tedy rovněž předpokládá, že všechny technické informace významné pro správné pochopení vyhlášení zakázky nebo zadávací dokumentace, jsou co možná nejdříve poskytnuty všem subjektům, které se účastní řízení o zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který jednak umožňuje všem přiměřeně informovaným uchazečům, kteří postupují s běžnou řádnou péčí, pochopit jejich přesný rozsah a vykládat je stejným způsobem, a který dále umožňuje zadavateli skutečně ověřit, zda nabídky uchazečů splňují kritéria, kterými se řídí dotčená zakázka“.

86. Pokud zadavatel tvrdí, že interní směrnice neobsahují informace potřebné pro zpracování nabídek, pak tyto odkazy na směrnice dle Úřadu buďto vůbec neměl uvádět, nebo měl do zadávacích podmínek přímo vtělit to, co zadavatel požaduje dodržet, a co je tedy pro dodavatele závazné (tj. bez odkazu na předmětné směrnice). Pokud již zadavatel na interní směrnice odkázal, pak jedinou možností jak dostát požadavkům zákona bylo v rozsahu, ve kterém na ně odkazuje, tyto odkazované vnitřní směrnice uchazečům zpřístupnit (srov. naposledy cit. rozsudek Nejvyššího správního soudu, který klade požadavek mj. na poskytnutí technických informací pro správné pochopení zadávací dokumentace).

87. Postup zvolený zadavatelem je však netransparentní, a to bez ohledu na skutečnost, zda tyto interní směrnice ke zpracování nabídky uchazeči skutečně potřebují. Dodavatelé byli v průběhu zadávacího řízení odkázáni toliko na tvrzení zadavatele o úplnosti všech relevantních informací z interních směrnic a vnitřních předpisů, přičemž neměli možnost tyto skutečnosti jakkoliv ověřit, resp. objektivizovat, zda mají skutečně k dispozici veškeré informace nezbytné pro zpracování nabídky. Úřad na tomto místě uvádí, že není jeho úkolem v tomto správním řízení zkoumat otázku obsahu vnitřních předpisů, ovšem pokud zadavatel uvádí tvrzení k nepotřebnosti různých částí interních směrnic, tak pro úplnost Úřad konstatuje, že tato tvrzení v tomto správním řízení nelze ani ověřit, poněvadž je ani sám dohledový orgán v průběhu tohoto správního řízení neměl k dispozici. Pro posouzení dané věci je přirozeně rozhodný stav existující v době, kdy dodavatelé zpracovávali své nabídky, tj. zejm. kvalita a množství informací, kterou v této době disponovali právě tito dodavatelé. Nelze vyloučit, že jejich zapracování do zadávacích podmínek může být pro uchazeče k posouzení všech aspektů předmětu veřejné zakázky nezbytné, přičemž je třeba zdůraznit, že vyhodnocení, zda se jedná o informace potřebné ke zpracování nabídky, si mohou udělat pouze sami dodavatelé. Zadavatel tedy měl tyto směrnice v naznačeném rozsahu zpřístupnit tak, aby si sami dodavatelé mohli učinit představu o povaze povinností, které jim z uvedených směrnic v souvislosti s plněním veřejné zakázky vyplývají, a zároveň o tom, zda tyto informace ovlivňují nacenění jejich nabídek či nikoliv.

88. Pokud zadavatel dále namítá, že obdržel 5 nabídek, které jsou vzájemně porovnatelné, pak by to i v případě správnosti tohoto tvrzení neznamenalo neexistenci podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, neboť tato skutečnost by sama o sobě nevylučovala existenci dalších dodavatelů, kteří mohli být od podání nabídky nedostatečným vymezením zadávacích podmínek odrazeni (k tomu dále viz níže). V této souvislosti však Úřad též uvádí, že porovnatelnost nabídek nelze mít v této fázi zadávacího řízení před hodnocením nabídek postavenu na jisto. Prvotní otázkou totiž je, zda vůbec nabídka odpovídá tomu, co vše zadavatel požaduje a chce, aby bylo předmětem plnění veřejné zakázky. Jinými slovy jde o to, zda dodavatelé ve svých nabídkách naceňují totéž plnění. Je totiž možné, že někteří dodavatelé mohou ve svých nabídkách fakticky naceňovat plnění odlišné od toho, jež zadavatel skutečně potřebuje, neboť část informací o průběhu plnění nemají (s výjimkou stávajících dodavatelů) k dispozici. Na základě neúplných informací tak může dodavatel naceňovat menší rozsah plnění, než zadavatel požaduje (některé aspekty plnění mu zůstaly skryty), ale není vyloučeno, že z „obavy,“ resp. „opatrnosti“ nacení i plnění, které zadavatel ve skutečnosti nepožaduje (nicméně dodavatel se domnívá, že právě toto by mohlo být obsahem požadavků, které zadavatel nezpřístupnil), tedy nacení navíc jakési riziko spojené s možnými a nejasnými vícepracemi nad rámec výslovně požadovaného. Pouze pro úplnost je vhodné uvést, že nabídková cena uchazečů se liší až o 34 %.

89. Na právě uvedených závěrech nic nemění ani skutečnost, že zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace základní informace ze směrnic a předpisů obsahuje, neboť takové dílčí zpřístupnění výše uvedenou pochybnost nerozptyluje. Navíc v případech, kdy zadavatel nějaké základní informace v zadávacích podmínkách uvedl, je způsob uvedení těchto informací matoucí a neurčitý (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V dalších případech, kdy zadavatel na vnitřní předpisy odkazuje, žádné základní informace u těchto odkazů uvedeny nejsou (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel rovněž kromě tvrzení v dodatečné informaci č. 4, že zadávací dokumentace základní informace ze směrnic a předpisů obsahuje, dále blíže nespecifikuje, kde jsou tyto informace v zadávacích podmínkách obsaženy, ani zřetelně nevysvětlil obsah povinností vtělených v těchto vnitřních předpisech. Pokud lze ze zadávacích podmínek, konkrétně z odkazů na vnitřní předpisy implicitně dovozovat, že je regulován vstup do kolejiště, obsluha nákladních výtahů, otázky související s bezpečností, riziky požáru nebo činností cizí organizace v metru, a není plně řečeno jakým způsobem, tak se uchazeči s takovou regulací potřebují seznámit, už jen pro zjištění, zda může mít vliv na nabídkovou cenu. Úřad proto nemůže přisvědčit námitce zadavatele, když ve svém stanovisku odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0571/2016/VZ a uvádí, že dodavatelé znají povahu a základní rámec informací, přičemž dle uvedeného rozhodnutí „mají ohledně vymezení předmětu plnění jasno a mohou vyhodnotit dopad utajované informace do výše nabídkové ceny“.

90. Zadavatel totiž závěry citovaného rozhodnutí Úřadu vykládá nepřiléhavě. Za prvé je třeba konstatovat, že postup zadavatele by byl – v situaci, kdy by utajovanou či důvěrnou informaci v zadávacích podmínkách popsal pouze obecně – v souladu se zákonem pouze tehdy, pokud by již z tohoto obecného popisu jednoznačně vyplývalo, že dané informace vliv na sestavení nabídky (včetně jejího nacenění) nemohou mít vliv. Situace v projednávaném případě je však zcela odlišná. Pokud je obsahem „důvěrných“ informací, jak bylo shora uvedeno, regulace vstupu do kolejiště (ve kterém má probíhat část plnění veřejné zakázky), obsluha nákladních výtahů (které mají být pro plnění veřejné zakázky používány), otázky související s bezpečností, riziky požáru nebo činností cizí organizace v metru (tedy činností vybraného uchazeče), je možno učinit závěr, že z takovéhoto (a nutno zdůraznit, že navíc spíše implicitního) popisu nelze usuzovat na to, že by dodavatelé dané informace k sestavení své nabídky nepotřebovali. Takto obecně podaná informace o obsahu daných směrnic spíše vede k závěru opačnému, a sice v tom smyslu, že bez daných směrnic není předmět veřejné zakázky popsán dostatečně úplně v souladu se zákonem.

91. Zadavatel navíc uvedl, že zadávací dokumentace obsahuje toliko „základní informace“ z daných směrnic, čímž vzniká na straně dodavatelů další nejistota v tom smyslu, co zadavatel považuje za „základní informace“. Nelze v této souvislosti odhlédnout od toho, že pro „nové“ dodavatele, kteří v pražském metru úklidové služby doposud neposkytovali, může být požadavek na rozsah „základních informací“ zcela odlišný (ve srovnání se zadavatelem nebo stávajícím dodavatelem, kteří jsou oba z povahy věci s „provozem“ podzemní dráhy dobře obeznámeni).

92. Zadavatelé mají obecně umožnit co možná nejširší soutěž mezi dodavateli. V kontextu přezkoumávaného případu pak uplatnění zásady transparentnosti znamená dát uchazečům k dispozici alespoň příslušné části vnitřních předpisů, na které zadavatel odkazuje, aby si všichni uchazeči mohli o zadávací dokumentaci a požadovaném plnění udělat jasnou představu. To znamená rovněž poskytnutí těchto předpisů způsobem, který by jim umožnil pochopit jejich přesný rozsah. Obecně lze pak dodat, že je to i v zájmu zadavatelů, aby měli jistotu, že nabídky uchazečů budou reflektovat veškeré požadované povinnosti, tj. včetně těch zakotvených ve vnitřních předpisech (srov. výše cit. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. 5. 2008).

93. K tomu Úřad dále uvádí, že ze zadávacích podmínek plyne, že dodavatelé, resp. jejich zaměstnanci musí při úklidu dodržovat předpisy pro vstup do kolejiště, předpisy pro obsluhu nákladních výtahů, bezpečnostní a požární předpisy nebo pokyny zadavatele uvedené v souhlasu k činnosti cizí organizace v metru, aniž by přesně věděli, co je obsahem těchto předpisů či pokynů. Dodavatelé jsou však vázáni celými zadávacími podmínkami, které se zákonitě v cenové nabídce uchazečů mohou projevit, resp. dodavatelé musí mít přinejmenším možnost míru takového „projevení“ zvážit. V této souvislosti Úřad odkazuje na ustanovení čl. IV. bodu 4.3 návrhu smlouvy o poskytování služeb, kterým zadavatel uchazeče upozornil, že „cena obsahuje veškeré náklady poskytovatele a to včetně těch, které zohledňují všechna rizika a vlivy související s plněním předmětu díla podle smluvních podmínek“. Obdobně v bodu 10. zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že „[n]abídková cena bude zahrnovat veškeré náklady nezbytné k řádnému, úplnému a kvalitnímu plnění předmětu veřejné zakázky včetně všech rizik a vlivů souvisejících s plněním předmětu veřejné zakázky“. V návaznosti na právě uvedené Úřad konstatuje, že uchazeči měli v důsledku výše popsaného postupu zadavatele ztíženou možnost tuto zadávací a smluvní podmínku požadující v ceně zohlednit všechna rizika a vlivy související s plněním předmětu veřejné zakázky beze zbytku naplnit. Úřad dále uvádí, že zadavatel svým postupem znemožnil uchazečům vyhodnotit dopad těchto nezpřístupněných částí směrnice a pokynů na povahu a náročnost předmětu plnění veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota činí bezmála 600 mil. Kč. Uchazeči tak nemohou dostatečně posoudit veškeré ekonomické, technické a organizační souvislosti plnění předmětu této nadlimitní veřejné zakázky. Z výše uvedeného je dále nade vší pochybnost patrno, že nepostačí, jak tvrdí zadavatel, interní směrnice a předpisy v plném rozsahu zpřístupnit až vybranému uchazeči, neboť dle Úřadu nelze vyloučit jejich dopad na řádné nacenění a potažmo tedy i na plnění veřejné zakázky. Srov. výše cit. rozsudek Nejvyšší správní soud sp. zn. 5 Afs 131/2007 ze dne 12. 5. 2008, v němž se mj. uvádí, že uplatnění zásady transparentnosti rovněž předpokládá, že všechny technické informace významné pro správné pochopení zadávací dokumentace, je nutno poskytnout všem uchazečům co nejdříve. V této souvislosti není zanedbatelné, že pokud by se o veřejnou zakázku ucházeli také dodavatelé, kteří již úklidové služby v metru v minulosti zajišťovali nebo v současné době zajišťují, pak by předmětná ustanovení interních směrnic již znali, a v takovém případě by mohli být oproti novým uchazečům zvýhodněni.

94. Úřad proto na základě výše uvedeného nemůže přisvědčit argumentaci zadavatele, že předmětné interní směrnice, příp. bezpečnostní a provozní normy zadavatele se přímo k předmětu veřejné zakázky nevztahují a dále že nevymezují technické podmínky plnění či jejich část (viz bod. 24. a 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pokud zadavatel reguluje vstup do kolejiště, obsluhu nákladních výtahů, bezpečnostní a požární otázky nebo činnost cizí organizace v metru, pak jde o oblasti, které se k předmětu veřejné zakázky bezpochyby přímo vztahují, neboť se týkají způsobu, jak bude úklid zajišťován. Jedná se tedy o oblasti s (minimálně potenciálním) dopadem na způsob poskytování služeb, které jsou předmětem plnění veřejné zakázky, a tudíž i na nabídkovou cenu. Pokud by například dodavatelé v návaznosti na absenci příslušných směrnic v zadávacích podmínkách tyto otázky související např. s nároky na zaměstnance, jejich počet a jejich výcvik či jejich technické vybavení podhodnotili, pak nabídková cena nebude odrážet zadavatelem ve smlouvě požadovaný (v zadávacích podmínkách však ne zcela vyjádřený) standard. V návaznosti na informační nejistotu, která v důsledku postupu zadavatele panuje, tak mohou dodavatelé naceňovat v dílčích aspektech různá plnění (a podávat tak neporovnatelné nabídky). Co se týče rozsahu úklidových služeb, na který dle zadavatele nemají interní směrnice žádný vliv, a tedy ani dopad do nabídkové ceny, pak Úřad souhlasí, že předmětné interní směrnice nemají vliv na rozsah úklidu, tj. výměry, které jsou předmětem plnění veřejné zakázky. Výměra či rozsah plnění je však pouze jedním z aspektů, které musí dodavatel při sestavování nabídek zohlednit (mezi další nepochybně patří např. způsob provádění úklidu, který může být právě požadavky interních předpisů zadavatele třeba i zásadním způsobem dotčen).

95. Pokud zadavatel dále namítá, že je legitimní očekávat, že dodavatel bude bezpečnostní a provozní normy dodržovat i s ohledem na podobnost s normami obecně závaznými, na které v zadávací dokumentaci rovněž odkazuje, pak tato námitka je lichá, neboť vnitřní předpisy upravující postupy zadavatelů jsou u každého zadavatele jiné v závislosti na předmětu plnění a rizicích, které jsou u zadavatelů různé. Ostatně měla-li by být veřejná zakázka plněna pouze dle obecně závazných právních předpisů, zadavatel by zřejmě necítil potřebu učinit požadavky svých interních norem součástí zadávacích podmínek a ke sporu mezi ním a navrhovatelem by v tomto bodě vůbec nemuselo dojít. Na míru „podobnosti“ interních norem zadavatele s obecně závaznými právními normami pak nelze ze zadávacích podmínek nijak usuzovat. Je jisté, že interní normy zadavatele nemohou být s obecně závaznými právními předpisy v rozporu (contra legem), nicméně vždy existuje značná informační nejistota ohledně toho, jak rozsáhle povinnosti stanovené obecně závaznými předpisy konkretizují či jaké požadavky stanoví nad jejich rámec.

96. Pro úplnost Úřad dodává, že z dokumentace o veřejné zakázce neplyne, že by interní směrnice zadavatele obsahovaly utajované informace ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací, a zadavateli nic nebránilo části interních směrnic, na něž odkazuje, zpřístupnit. Pokud by přesto bylo nutno informace uvedené ve vnitřních předpisech z nějakého důvodu chránit (např. obchodní tajemství atd.), pak mohl zadavatel v souladu s ust. § 152 zákona k tomu stanovit požadavky a podmínky například tak, že by informace nezpřístupnil plošně na svém profilu, ale dal by je k dispozici pouze uchazečům, kteří se zaváží mlčenlivostí a informace použijí pouze pro zpracování nabídky.

97. Úřad shrnuje, že uchazeči musí mít konkrétní informace o celém předmětu veřejné zakázky, z nichž pak mohou vycházet při konstrukci nabídkové ceny. Předmět plnění je tedy obecně třeba vždy vymezit v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, aby uchazeči mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Vágní formulace, resp. ujištění, že interní směrnice neobsahují informace, které by byly potřebné pro zpracování nabídky, a že zadávací dokumentace základní informace ze směrnic a jiných předpisů obsahuje, je s ohledem na výše uvedené nedostatečná a netransparentní, neboť ponechává uchazeče v nejistotě a neumožňuje jim zpracovat nabídku na plnění předmětné veřejné zakázky v souladu se všemi požadavky zadavatele (tedy včetně informací z nezpřístupněných částí vnitřních předpisů), resp. ověřit si, že jimi zpracovaná nabídka opravdu všem podmínkám zadavatele vyhovuje. O výše uvedeném může mj. svědčit i skutečnost, že uchazeči prostřednictvím dodatečných informací k zadávacím podmínkám interní směrnice, na které zadavatel odkazoval, opakovaně po zadavateli požadovali (viz body 78. a 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí). I z právě uvedeného mohl zadavatel dle Úřadu usoudit, že by bylo vhodné části směrnic, na které odkazuje, zpřístupnit.

98. Úřad k posuzované otázce uzavírá, že pokud zadavatel určité oblasti související s předmětem veřejné zakázky určitým způsobem svými vnitřními předpisy reguluje, aniž by tyto předpisy zpřístupnil v rozsahu, v jakém na ně odkazuje, pak nedostatečně vymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky (jinými slovy zadavatel něco vyžaduje, ale neříká otevřeně co), čímž porušil ust. § 44 odst. 1 zákona a současně postupoval netransparentně v rozporu s ust. § 6 odst. 1 zákona, neboť uchazeči si jednak nemohou tvrzení zadavatele, že zadávací dokumentace základní informace ze směrnic a předpisů obsahuje, ověřit, a dále též nemohou posoudit povahu a náročnost předmětu veřejné zakázky v rozsahu potřebném pro nacenění nabídky.

K posouzení podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky

99. K uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona Úřad přistoupí, pokud je současně s nedodržením postupu stanoveného pro zadání veřejné zakázky podle zákona shledáno, že jednání zadavatele podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Úřad proto dále posoudí druhou podmínku pro uložení nápravného opatření, a to, zda postup zadavatel měl nebo mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K otázce posouzení podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky Úřad předně uvádí, že recentní soudní judikatura týkající se této otázky byla vytvořena především ve vztahu k deliktním řízením zahajovaným z moci úřední. Tuto však lze jistě analogicky aplikovat i na řízení zahajovaná na návrh, neboť v případě obou norem [správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a nápravného opatření dle § 118 odst. 1 zákona] je hypotéza z hlediska sledovaných aspektů formulována shodně, tedy v obou případech musí dojít k nedodržení postupu stanoveného zákonem, kdy tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž jediným rozdílem při ukládání nápravného opatření a sankce je skutečnost, zda již došlo k uzavření smlouvy (řízení ve věci možného spáchání správního deliktu jsou vedena po okamžiku uzavření smlouvy).

100. Výkladem podstatného ovlivnění nebo možnosti podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013, podle něhož „[z]e zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky“. V rozsudku sp. zn. 8 As 50/2015 ze dne 13. 10. 2015 se Nejvyšší správní soud dále vyjádřil k otázce vztahu ohrožovacích a poruchových správních deliktů, když uvedl, že „[o]hrožovací následek znamená vyvolání stavu, který představuje pro objekt přestupku (tedy pro určitý zájem společnosti chráněný zákonem) hrozbu jeho poruchy neboli stav nebezpečí. Poruchový následek pak znamená již přímý zásah objektu přestupku“. Nejvyšší správní soud dále v rozsudku sp. zn. 4 As 61/2016 ze dne 28. 6. 2016 uvedl, že „nelze po stěžovateli [Úřadu] požadovat, aby ohrožení právem chráněného zájmu u ohrožovacího správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ podrobně dokazoval, neboť tím by byl stěžovatel nucen prokazovat jinou formu deliktu“. Nejvyšší správní soud dále uvádí, že „nelze přisvědčit požadavku krajského soudu, aby stěžovatel zevrubně prokazoval, že v inkriminované době existoval konkrétní dodavatel, který se předmětného výběrového řízení nemohl zúčastnit jen proto, že žalobce jako zadavatel předmětné veřejné zakázky v rozporu se zněním § 56 odst. 3 ZVZ zkrátil dobu, ve vztahu k níž měl takový dodavatel předložit příslušné reference. V takovém případě by totiž stěžovatel fakticky neprokazoval ohrožení výběru nejvhodnější nabídky, ale již samotné v reálu skutečné porušení povinnosti vybrat nejvhodnější nabídku (…) Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, v konkrétní věci (…) Nejvyšší správní soud se v tomtosměru ztotožňuje s názorem stěžovatele, že takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ“.

101. V rozsudku sp. zn. 9 As 63/2016 ze dne 18. 8. 2016 se Nejvyšší správní soud blíže vyjádřil ke způsobu, jakým má Úřad ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky dovozovat. Nejvyšší správní soud v cit. rozsudku uvádí, že „stěžovatel [Úřad] není u ohrožovací formy správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách (nezákonným postupem zadavatele mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky) povinen prokazovat, že zde existoval konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby stěžovatel v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tj. k ohrožení soutěže o veřejnou zakázku“.

102. S ohledem na závěry Nejvyššího správního soudu Úřad tuto kvalifikovanou úvahu předestírá takto (a odkazuje přitom i na své závěry uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že výše uvedeným postupem zadavatele mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel zpřístupnil znění interních směrnic v rozsahu, v jakém na ně odkazuje, mohli uchazeči o veřejnou zakázku své nabídky ocenit odlišně, resp. nemuseli by pouze odhadovat případný dopad nezpřístupněných částí směrnic, zejména v souvislosti s vyčíslením nákladů na zaměstnance, jejich zaškolení a jejich vybavenost např. v souvislosti se vstupem do kolejiště. Stejně tak nelze vyloučit, že zadavatel mohl v zadávacím řízení obdržet více nabídek na plnění veřejné zakázky, neboť neznalost těchto informací (tím spíše pokud se týkají způsobu plnění, který je v šetřeném případě předmětem veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota činí bezmála 600 mil. Kč) mohla některé potenciální uchazeče od podání nabídky úplně odradit.

103. Jak plyne ze shora uvedeného odůvodnění, zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v ust. § 44 odst. 1 zákona tím, že nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, neboť v zadávacích podmínkách odkazuje na vlastní interní předpisy, aniž by tyto předpisy zpřístupnil v rozsahu, v jakém na ně odkazuje, a uchazečům o veřejnou zakázku tak znemožnil vyhodnotit dopad těchto nezpřístupněných částí směrnic a pokynů na povahu a náročnost plnění předmětu veřejné zakázky, popř. na stanovení nabídkové ceny, i v kontextu toho, že zadavatel v bodu 10. zadávací dokumentace a v čl. IV. bod 4.3 návrhu smlouvy výslovně požadoval, aby nabídková cena zahrnovala veškeré náklady nezbytné k řádnému, úplnému a kvalitnímu plnění předmětu veřejné zakázky včetně všech rizik a vlivů souvisejících s plněním. Tímto postupem zadavatel zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Další pochybení zadavatele

104. Pro úplnost Úřad dodává, že vzhledem k tomu, že již konstatoval, že zadavatel postupoval v rozporu s ust. § 44 odst. 1 zákona a porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v ust. § 6 odst. 1 zákona, jeví se zkoumání dalších námitek uvedených v návrhu navrhovatele jako bezpředmětné, a to zejm. z hlediska toho, že je-li dán jeden důvod pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, je s ohledem na zásadu procesní ekonomie nadbytečné zkoumat další namítané důvody pro jeho případné zrušení (jakýkoli výsledek takového zkoumání by totiž nemohl ovlivnit výsledek vedeného správního řízení), a proto se jimi Úřad dále nezabýval. Nad rámec právě uvedeného přesto Úřad považuje s ohledem na budoucí postup zadavatele v zadávacím řízení za vhodné se k dalším relevantním námitkám navrhovatele alespoň rámcově vyjádřit.

105. Navrhovatel uvádí, že až z dodatečné informace č. 7 se dozvěděl, že zadavatel poskytoval řadu dodatečných informací v průběhu prohlídky místa plnění, přičemž na svém profilu nezveřejnil kompletní znění všech dotazů a odpovědí k zadávacím podmínkám, které byly na prohlídce místa plnění řešeny. K této námitce Úřad uvádí, že zadavatel v bodu 5. zadávací dokumentace uvedl, že během prohlídky vzorového místa plnění nebudou sdělovány žádné informace, přičemž jakékoliv dotazy týkající se zadávacích podmínek musí být adresovány zástupci zadavatele. Zadavatel rovněž uchazečům doporučil, aby se s ohledem na předmět veřejné zakázky prohlídky místa plnění zúčastnili. Zadavatel dále v dodatečné informaci č. 7 v rámci odpovědi na dotaz č. 36 uvedl, že dotazy byly uchazečům odpovězeny během dne, kdy se konala prohlídka místa plnění.

106. Úřad uvádí, že není zcela zřejmý záměr, se kterým zadavatel stanovil předmětnou podmínku, když při prohlídce místa plnění logicky bývají vznášeny dotazy, např. k tomu, co je prohlíženo, a zůstává proto otázkou, zda lze takovou podmínku vůbec dodržet. Navíc zadavatel nejprve sdělil, že žádné dotazy na prohlídce odpovídat nebude, a poté v dodatečné informaci uvedl, že dotazy při prohlídce zodpovězeny byly. K naznačenému postupu zadavatele Úřad konstatuje, že takový postup lze označit za netransparentní, neboť zadavatel nedodržel zadávací podmínky, které si sám stanovil. K námitce navrhovatele Úřad uvádí, že i kdyby v průběhu prohlídky skutečně nějaké dotazy byly zodpovězeny, tak zadavatel neměl povinnost je na svém profilu uveřejnit, neboť se nejednalo o dodatečné informace k zadávacím podmínkám ve smyslu ust. § 49 zákona. Pokud zadavatel dále obdržel písemnou žádost o dodatečné informace, které se měly týkat i informací sdělených při prohlídce, pak na ně následně odpověděl dodatečnou informací č. 7 k zadávacím podmínkám v rámci odpovědi č. 36, a všichni uchazeči tedy s těmito informacemi byli seznámeni. Úřad má dále za to, že nelze zadavateli přičítat k tíži, že se některý z uchazečů prohlídky místa plnění nezúčastnil. Úřad v této souvislosti dále uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce a z odpovědi zadavatele poskytnuté v návaznosti na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0768/2016/VZ-01415/2017/523/LSt ze dne 12. 1. 2017 ověřil, že požadované informace v dotazu č. 36 se v zadávací dokumentaci již nacházejí, resp. plynou již ze zadávacích podmínek, případně se jednalo o jejich upřesnění (viz body 42. - 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zároveň lze uvést, že některé z uvedených informací mohly být (z povahy věci) vnímatelné na prohlídce. Úřad tak k této dílčí otázce uzavírá, že, aniž by s ohledem na zásadu procesní ekonomie (viz výše) zkoumal vliv právě popsaného jednání zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky, lze jeho postup v tomto směru označit minimálně za nevhodný a atakující ve svých důsledcích dodržení zásady transparentnosti.

107. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel na dotaz č. 23 v rámci dodatečných informací č. 7 ohledně požadavku na podání nabídky v kopii a další nepřiměřené formální náležitosti pouze konstatoval, že se jedná o naprosto standardní požadavek, který mu umožňuje § 44 odst. 3 zákona. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel v bodu 11. zadávací dokumentace stanovil mj. povinnost podat nabídku písemně v originále a jedné kopii v souladu se zadávacími podmínkami. Dodavatelé měli dále jako součást nabídky předložit CD případně DVD, které bude obsahovat nabídku v digitální podobě v souboru *.pdf.

108. K tomuto požadavku zadavatele Úřad uvádí, že jak zadavatel, tak uchazeči o veřejnou zakázku, nesou své náklady v souvislosti se zadávacím řízením sami. Zadavatel tudíž ani nesmí přenášet své náklady, které může případné kopírování nabídek nebo jejich převedení do elektronické podoby přinést (za účelem získat více vyhotovení), na dodavatele. Požadavek na více vyhotovení nelze podřadit pod podmínky a požadavky na zpracování nabídky [§ 44 odst. 3 písm. g) zákona], neboť kopie nabídky není vlastní nabídkou k realizaci veřejné zakázky. Absence kopie nabídky proto nemůže být důvodem k vyloučení dodavatele z další účasti v zadávacím řízení. Shodně lze chápat požadavek na předložení elektronické podoby nabídky, neboť skenování je obdobou kopírování. V souvislosti s právě uvedeným Úřad odkazuje taktéž na stanovisko Úřadu uveřejněné na internetových stránkách Úřadu www.uohs.cz pod názvem „Požadavky zadavatele na formální zpracování nabídek a požadavky na kopie nabídek“ a zároveň na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S45/2015/VZ, kde Úřad uvedené pojetí této problematiky potvrdil.

109. Úřad dále uvádí, že ve výše uvedeném nemohl mít požadavek zadavatele na předložení nabídky v kopii a v elektronické podobě vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť Úřad nezjistil, že by byl pro nesplnění tohoto požadavku některý z uchazečů vyloučen. Současně má Úřad za to, že nelze konstatovat, že by byl takový požadavek v posuzovaném případě způsobilý odradit některé uchazeče od podání nabídek. K tomu Úřad pro úplnost uvádí, že nabídky mají průměrně 175 stran, přičemž se jedná o standardizované strany formátu A4, což při běžné ceně kopírovacích služeb cca 1,5 Kč za jednostranné černobílé kopírování formátu A4 činí 263 Kč. Obdobně lze posoudit náklady na skenování pro zajištění elektronické podoby nabídky. V této souvislosti Úřad uvádí, že součástí nabídek nejsou žádné velkoformátové přílohy či rozsáhlé projekty a obrazový materiál, které by vytvářely zvláštní nároky na nadstandardní vybavení dodavatelů, jejichž pořízení by mohlo neúměrně zvyšovat náklady dodavatelů související s jejich účastí v zadávacím řízení. Úřad proto k dané otázce uzavírá, že předmětný požadavek zadavatele (jež jde nad rámec zákona) nemohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze očekávat, že dodavatelé, kteří se uchází o nadlimitní veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou téměř 600 mil. Kč, budou odrazeni povinností vyhotovit další kopii či sken nabídky o rozsahu do 200 stran, a pochybení zadavatele samo o sobě tak nemohlo být důvodem pro uložení nápravného opatření.

Uložení nápravného opatření

110. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

111. Při rozhodování podle ust. § 118 odst. 1 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu. Vzhledem k tomu, že zadavatel v přezkoumávaném případě pochybil při vymezení zadávacích podmínek veřejné zakázky, když nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky, neboť v zadávacích podmínkách odkazuje na vlastní interní předpisy, aniž by tyto předpisy zpřístupnil v rozsahu, v jakém na ně odkazuje, a s ohledem na to, že toto pochybení zadavatele mohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky (k tomu viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad přistoupil ke zrušení předmětného zadávacího řízení. Zrušení zadávacího řízení v posuzovaném případě představuje jediný možný prostředek nápravy nezákonného postupu zadavatele, neboť předmětné pochybení nelze napravit uložením jiného nápravného opatření (např. zrušením pouze některého úkonu zadavatele). Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je konstatováno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

112. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví ve svém § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

113. Vzhledem k tomu, že předmětné zadávací řízení bylo tímto rozhodnutím zrušeno, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

114. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000768.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

1. Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9

2. Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: