číslo jednací: S0091/2017/VZ-12797/2017/522/KČe

• Instance: I.
• Věc: Správa domovního fondu svěřeného m.č. Praha 10
• Účastníci:
  1. městská část Praha 10
  2. IKON spol. s r. o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2017
• Datum nabytí právní moci: 4. 7. 2017

Č. j.: ÚOHS-S0091/2017/VZ-12797/2017/522/KČe

Brno: 20. dubna 2017

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 3. 2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10,
• navrhovatel – IKON spol. s r.o., IČO 45800031, se sídlem Nehvizdská 22/8, 198 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 13. 2. 2017 Mgr. Janem Mauricem, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 12233, se sídlem Branická 1884/193, 140 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Správa domovního fondu svěřeného m.č. Praha 10“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 12. 2015 a  uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2015 pod ev. č. 523276  a v Úředním věstníku EU pod zn. 2015/S 248-452008 dne 23. 12. 2015, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6. 2. 2017,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10 – při zadávání veřejné zakázky „Správa domovního fondu svěřeného m.č. Praha 10“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 12. 2015 a  uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2015 pod ev. č. 523276 a v Úředním věstníku EU pod zn. 2015/S 248-452008 dne 23. 12. 2015, přičemž oznámení o zrušení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6. 2. 2017, nedodržel postup stanovený v  § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku zrušil, aniž by důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí ze dne 31. 1. 2017 označeném jako „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ spočívající v tom, že „na základě podaných námitek přehodnotil předmět plnění veřejné zakázky, zejména v části současného, resp. očekávaného stavu spravovaného majetku a došel k závěru, že na základě zadávacích podmínek nelze obdržet porovnatelné nabídky“, bylo možno považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, jež se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10 – uvedeného ve výroku I.  tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 1. 2017 označené jako „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“, kterým jmenovaný zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Správa domovního fondu svěřeného m.č. Praha 10“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 12. 2015 a  uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2015 pod ev. č. 523276 a v Úředním věstníku EU pod zn. 2015/S 248-452008 dne 23. 12. 2015.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení

1. Zadavatel – městská část Praha 10, IČO 00063941, se sídlem Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“),[1] dne 17. 12. 2015 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Správa domovního fondu svěřeného m.č. Praha 10“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 12. 2015 pod ev. č. 523276 a v Úředním věstníku EU pod zn. 2015/S 248-452008 dne 23. 12. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel současně na profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=40866 (dále jen „profil zadavatele“) uveřejnil kvalifikační dokumentaci k veřejné zakázce.

3. Jak je uvedeno v oznámení o zakázce, předmětem veřejné zakázky je správa domovního fondu svěřeného městské části Praha 10. Předmětem správy budou celé bytové domy nerozdělené na jednotky, ve kterých se nacházejí byty a nebytové prostory, a bytové a nebytové jednotky nacházející se v domech, kde proběhla privatizace bytového fondu a kde vzniklo společenství vlastníků. Jako předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel uvedl částku 40 mil. Kč. Zadavatel v oznámení o zakázce stanovil lhůtu pro podání žádostí o účast do 27. 1. 2016.

4. Z protokolu o dokončení posouzení kvalifikace ze dne 15. 3. 2016 je zřejmé, že zadavatel obdržel celkem pět žádostí o účast, přičemž po posouzení kvalifikace nebyl žádný ze zájemců zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučen. Zadavatel následně výzvou ze dne 28. 11. 2016 všechny zájemce vyzval k podání nabídek. Konečnou lhůtu pro podání nabídek zadavatel v rámci dodatečných informací IV. ze dne 20. 1. 2017 (viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí) stanovil do 1. 2. 2017.

5. Zadavatel následně předmětné zadávací řízení svým rozhodnutím ze dne 31. 1. 2017 s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušil. Zadavatel současně dne 31. 1. 2017 odeslal všem zájemcům písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení. Oznámení o výsledku (zrušení) zadávacího řízení bylo zadavatelem odesláno k uveřejnění dne 1. 2. 2017 a  ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 6. 2. 2017.

6. Zadavatel dne 13. 2. 2017 obdržel námitky zájemce – IKON spol. s r.o., IČO 45800031, se sídlem Nehvizdská 22/8, 198 00 Praha 9, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 13. 2. 2017 Mgr. Janem Mauricem, advokátem, zapsaným u ČAK pod č. 12233, se sídlem Branická 1884/193, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel rozhodnutím ze dne 23. 2. 2017 námitkám navrhovatele nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatel obdržel dne 24. 2. 2017. Navrhovatel následně podal dne 3. 3. 2017 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dopisem z  téhož dne návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II.             Obsah návrhu

7. Navrhovatel uvádí, že podal žádost o účast v zadávacím řízení. Následně obdržel výzvu k podání nabídky a byl připraven podat nabídku, avšak než uplynula lhůta pro podání nabídek (tj. do 1. 2. 2017), obdržel rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 1. 2017 o zrušení zadávacího řízení. Z jeho obsahu vyplývá, že zadavatel zrušil zadávací řízení ve smyslu § 82 odst. 2 písm. e) zákona, přičemž uvedl, že na základě podaných námitek „přehodnotil předmět veřejné zakázky“, zejména v části současného, resp. očekávaného stavu spravovaného majetku, a došel k závěru, že na základě zadávacích podmínek nelze obdržet porovnatelné nabídky. Navrhovatel má za to, že toto rozhodnutí bylo učiněno v rozporu se zákonem, neboť v daném případě nelze shledat žádné důvody hodné zvláštního zřetele, na něž zadavatel odkazuje.

8. Navrhovatel dále uvádí, že předmětem veřejné zakázky je správa nemovitostí ve správě zadavatele, přičemž odměna za správu byla v čl. IV návrhu příkazní smlouvy stanovena jako součet odměn všech v daném měsíci skutečně spravovaných nemovitostí a pohledávek, stanovených dle jednotkových cen. Pro výpočet odměny byl stanoven vzorec, nikoli pevná částka, což dle navrhovatele zohledňuje, že počet nemovitostí a pohledávek, které měly být spravovány, se může v čase lišit. Při sjednávání déletrvajících smluvních vztahů nebo vztahů uzavřených na dobu neurčitou nelze předem přesně stanovit, jaké podmínky budou po dobu trvání smlouvy panovat. Nicméně je dle navrhovatele běžnou praxí, že takové smluvní vztahy jsou uzavírány, a to i v podmínkách zákona.

9. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel zadávací řízení zrušil z důvodu, že na základě námitek přehodnotil předmět veřejné zakázky a došel k závěru, že na základě zadávaných podmínek nelze obdržet porovnatelné nabídky. Navrhovatel takové zdůvodnění považuje za velmi obecné a neurčité. Protože je důvod uváděný zadavatelem nepřezkoumatelný, je dle názoru navrhovatele rovněž nepřípustným důvodem pro zrušení zadávacího řízení.

10. Navrhovatel dále upozorňuje, že zadavatel zadávací řízení zrušil s ohledem na námitky podané dvěma uchazeči o veřejnou zakázku, které poukazovaly na neurčitost zadávacích podmínek. Argumentacezadavatele se navrhovateli nicméně jeví jako účelová, neboť zadávací dokumentace stanoví jasné parametry, z nichž mají zájemci při přípravě nabídek vycházet a které jsou pro všechny zájemce stejné, což neporovnatelnost nabídek vylučuje. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na dodatečné informace k zadávacím podmínkám ze dne 11. 1. 2017, kde zadavatel stanovil konkrétní počet bytových a nebytových jednotek, který má být při zpracování nabídky zohledněn. V rámci správy nemovitého majetku ve vlastnictví samosprávných celků je dle navrhovatele běžné, že se jeho skladba mění. Z tohoto důvodu považuje navrhovatel argumentaci zadavatele za účelovou. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že společnosti, které podaly zadavateli předmětné námitky proti zadávacím podmínkám, pro zadavatele správu nemovitostí doposud vykonávají, a to i navzdory tomu, že rozsah spravovaných nemovitostí může být privatizací kdykoli ovlivněn.

11. Navrhovatel dále uvádí, že otázka porovnatelnosti nabídek byla judikaturou správních soudů již dostatečně řešena s tím závěrem, že bez ohledu na budoucí skutečný stav založený smlouvou, je pro účely zadávacího řízení zásadní, zda v okamžiku hodnocení lze vzájemně porovnávat podané nabídky,přičemž zásadním předpokladem je, aby při vypracování nabídek bylo možné vycházet z totožných údajů zadání. Pokud jsou výchozí informace jednoznačné a pro všechny stejné, není důvod zpochybňovat vzájemnou porovnatelnost nabídek.

12. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel zadávací řízení zrušil s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona, dle kterého je důvod pro zrušení zadávacího řízení naplněn, pokud jsou kumulativně splněny tyto podmínky: vyskytly se důvody hodné zvláštního zřetele a současně se jedná o důvody, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení.  V otázce posuzování existence důvodů zvláštního zřetele hodných navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010, resp. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 28/2008 ze dne 7. 4. 2009, ze kterých vyplývá, že se jedná pouze o „důvody, které stojí vně zadavatele, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech.“ Navrhovatel konstatuje, že to byl zadavatel, kdo stanovil konkrétní smluvní podmínky při správě nemovitostí, a proto nemohou být tyto považovány za důvod pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu zákona. Navrhovatel v této souvislosti uzavírá, že proměnlivý rozsah spravovaného majetku nemůže být považován za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

13. Navrhovatel dále uvádí, že v předmětném případě není splněna ani druhá podmínka ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť zadavatel již od počátku počítal s tím, že k privatizaci části nemovitostí dojde a ve smlouvě stanovil úkony, které bude příkazník povinen v souvislosti s privatizací provést. Z toho důvodu odpovídajícím způsobem navrhl smluvní podmínky, zejména určení odměny příkazce jako součin jednotkové ceny a počtu spravovaných nemovitostí. Tato skutečnost byla známa všem zájemcům. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna ani jedna zákonná podmínka uvedená v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, zadavatel nebyl oprávněn zadávací řízení zrušit.

14. S ohledem na výše uvedené navrhovatel žádá, aby Úřad rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 1. 2017 o zrušení zadávacího řízení zrušil a umožnil tak naplnění účelu veřejné zakázky, tj. uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 3. 2017 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

16. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0091/2017/VZ-08126/2017/522/KČe ze dne 7. 3. 2017.

18. Dne 13. 3. 2017 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a část dokumentace o veřejné zakázce. Dne 14. 3. 2017 Úřad od zadavatele obdržel kompletní dokumentaci o veřejné zakázce.

Vyjádření zadavatele ze dne 13. 3. 2017 k návrhu navrhovatele

19. Zadavatel uvádí, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel námitky dvou zájemců, a to společností AUSTIS správa s.r.o., IČO 27573974, se sídlem K Austisu 680, 154 00 Praha 5 (dále jen „AUSTIS s.r.o.“) a CENTRA a.s., IČO 18628966, se sídlem Plzeňská 3185/5b, 154 00 Praha 5 (dále jen „CENTRA a.s.“), kteří shodně namítali vymezení zadávacích podmínek v rozporu s dikcí § 44 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona, neboť podle jejich názoru zadavatel neurčil skutečný rozsah předmětu veřejné zakázky, v závislosti na množství a době případné privatizace bytového a nebytového fondu, tedy konečný stav spravovaného majetku, který je klíčovým parametrem pro stanovení nabídkové ceny. Zadavatel na základě argumentů uvedených v námitkách dospěl k závěru, že skutečnosti, týkající se privatizace bytového a nebytového fondu, mají zásadní vliv na rozsah a náročnost předmětu veřejné zakázky a že by jejich neurčitost mohla způsobovat neporovnatelnost nabídkových cen, pakliže by tato závisela pouze na spekulaci jednotlivých uchazečů o budoucím rozhodnutí zadavatele. Vzhledem k tomu, že zadavatel nebyl schopen ani přibližně odhadnout, zda k privatizaci dojde, případně kdy a v jakém rozsahu, neboť toto rozhodnutí je v kompetenci zastupitelstva městské části, přistoupil ke zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

20. Zadavatel dále uvádí, že ačkoliv je odůvodnění zrušení zadávacího řízení koncipováno velice stručně, má všechny obsahové náležitosti dle § 84 odst. 8 zákona, a proto nelze dojít k závěru o jeho nepřezkoumatelnosti. Zadavatel v rozhodnutí uvádí, že předmět veřejné zakázky přehodnotil na základě podaných námitek, přičemž rozhodnutí o námitkách zájemců Centra a.s. a AUSTIS s.r.o. bylo všem zájemcům v souladu s § 111 odst. 3 zákona zasláno v rámci oznámení o podaných námitkách. O nepřezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele nemůže jít v případě, pokud i z textu námitek navrhovatele je zřejmé, že je mu důvod zrušení zadávacího řízení znám, pouze s ním věcně nesouhlasí.

21. Navrhovatel dále namítá, že nabídková cena má být stanovena na základě vzorce, nikoliv jako pevná částka, což zohledňuje skutečnost, že počet nemovitostí a objem pohledávek, které mají být spravovány, se v průběhu času může lišit. Zadavatel k tomu uvádí, že při stanovení nabídkové ceny, resp. jednotkových cen, se však musí vycházet z předpokládaného rozsahu plnění, který má v konečném důsledku vliv i na výši jednotkových cen. Vzhledem k tomu, že nelze předvídat, zda k privatizaci bytového a nebytového fondu dojde či nikoliv, případně v jakém rozsahu, je skutečný rozsah činností dle zadavatele nepředvídatelný a nelze je stanovit ani rámcově. Zadavatel pro koncepci stanovení nabídkové ceny nevycházel z předpokládaného množství, ale z množství maximálního, což se však ukázalo jako nesprávná úvaha, protože v rámci spekulativně podané nabídky by byly nabídkové ceny vzájemně neporovnatelné. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 7 Afs 66/2010 ze dne 26. 10. 2011, ve kterém soud judikoval, že „ani odborně zdatný uchazeč nemůže při zpracování nabídky vycházet z nedostatečných podkladů, resp. nabídka zpracována na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele, nepodloženou spekulací uchazeče“.

22. Zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl odkaz na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, které zadavateli dává možnost zrušit zadávací řízení v případě, že „se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Dle důvodové zprávy k zákonu může být důvodem pro zrušení zadávacího řízení např. porušení postupu stanoveného zákonem, které zadavatel zjistil nebo na ně byl upozorněn v rámci námitek. S ohledem na uvedené je zadavatel přesvědčen, že zákonný důvod pro zrušení zadávacího řízení relevantně existoval.

23. Zadavatel v  této souvislosti dále cituje závěry uvedené v rozhodnutí Úřadu sp.zn. ÚOHS-S44/2014/VZ ze dne 23. 5. 2014, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp.zn. ÚOHS-R194/2014/VZ ze dne 24.8.2015. V daném případě bylo rozhodnuto o zrušení zadávacího řízení s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona s tím, že v odůvodnění rozhodnutí zadavatele bylo uvedeno, že „po prostudování námitky zadavatel zkonstatoval, že zadávací podmínky stanovil diskriminačně. Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel není v adekvátně krátké době schopen zadávací podmínky prověřit a upravit odpovídajícím způsobem tak, aby diskriminaci obsaženou v zadávacích podmínkách odstranil, a současně aby do zadávacích podmínek zahrnul všechny své požadavky, přistoupil ke zrušení zadávacího řízení“. Koncepčně se tedy dle zadavatele jedná o totožné odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.

24. Úřad v citovaném rozhodnutí konstatoval závěry, které jsou dle zadavatele pro posouzení věci zásadní. Za prvé, Úřad dospěl k závěru, že odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení není nedostatečné. Za druhé, k „důvodům hodným zvláštního zřetele“ Úřad uvádí, že by se mělo jednat o objektivní důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, čímž mohou být také důvody, které zadavatel sám zjistil a u nichž již nemá možnost přijmout opatření k nápravě, aniž by nedošlo k porušení postupu předepsaného zákonem. Úřad zde odkazuje také na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010, kde je uvedeno, že mezi důvody hodné zvláštního zřetele se řadí i „porušení postupu předepsaného zákonem pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel sám zjistil. Musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření k nápravě, kterým by porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkoumání úkonu zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt“. Úřad zde dále dodává, že „uvedenou situací může být mj. také stav, kdy zadavatel zjistí, že zadávací podmínky nejsou stanoveny v souladu se zákonem a nápravy tohoto stavu již nelze při dodržení zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona dosáhnout“. Úřad v citovaném rozhodnutí dále konstatuje, že „zadavatel vyhodnotil správně situaci jako stav, kdy nové nastavení zadávacích podmínek bude znamenat změnu podstatného charakteru, přičemž tuto skutečnost nelze vyřešit přijetím opatření k nápravě ve formě změny zadávacích podmínek, aniž by nebylo ohroženo dodržení zásad stanovených v § 6 odst. 1 zákona, a proto předmětné zadávací řízení oprávněně zrušil s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona“.

25. Ve vztahu k povinnosti správného a úplného vymezení zadávacích podmínek zadavatel dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp.zn. ÚOHS-R91/2014/VZ ze dne 20. 1. 2015, kde Úřad uvádí, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Odpovědnost za její zpracování leží plně na zadavateli. Tento soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek tvoří společně nejdůležitější dokument, na jehož základě uchazeči zpracovávají nabídky, a proto musí být zpracován s maximální pozorností dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, která v podaných nabídkách ovlivní také další aspekty, zejména výši nabídkové ceny“.

26. Pokud tedy ve vztahu k vymezení předmětu plnění zadavatel obdržel dvě námitky, je tato skutečnost podle zadavatele jasnou indicií pro stanovení závěru, že povinnost uloženou mu dikcí § 44 odst. 1 zákona nedodržel, a proto se zadavatel rozhodl tak, jak je uvedeno výše. Na základě uvedeného proto zadavatel žádá, aby Úřad návrh dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítnul, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 a 2 zákona.

Další průběh správního řízení

27. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S0091/2017/VZ-09499/2017/522/KČe ze dne 20. 3. 2017 zadavateli určil lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.

28. Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S0091/2017/VZ-09478/2017/522/KČe ze dne 20. 3. 2017 určil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

29. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27. 3. 2017 uvedl, že nemá k podkladům rozhodnutí žádné další připomínky.

30. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 27. 3. 2017 k podkladům rozhodnutí uvedl následující. Navrhovatel předně upozorňuje, že zejména u veřejných zakázek na služby, kde je smlouva uzavírána na dobu neurčitou, je běžnou praxí, že rozsah plnění je definován přibližně, neboť přesná identifikace rozsahu plnění není z objektivních důvodů možná. Zadavatel již od počátku počítal s tím, že přesný rozsah plnění nelze určit a nabídková cena tak vychází z jednotkových cen, kdy odměna dodavatele bude určena na konci každého měsíce jako součet odměn za všechny příkazníkem v daném měsíci skutečně spravované nemovitosti. Zadavatel rovněž v zadávací dokumentaci výslovně upozorňuje na skutečnost, že v budoucnu může dojít k privatizaci některých jednotek (viz čl. V. příkazní smlouvy). Zadávací dokumentace byla tudíž dle navrhovatele připravena v podrobnostech nezbytných pro zpracování srovnatelných nabídek. Jelikož nabídková cena a odměna za následné plnění vychází z jednotkových cen, nelze souhlasit ani s tím, že by zadávací dokumentace dávala prostor ke spekulaci. Jednotkové ceny nejsou totiž v daném případě závislé na případných budoucích výkyvech v rozsahu poskytovaného plnění.

31. Navrhovatel dále uvádí, že v případě, že neexistují důvody, které stojí vně zadavatele, jež napadají samotný smysl dokončení zahájeného zadávacího řízení, nejsou dány ani důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by bylo možné zadávací řízení zrušit. Jelikož podmínky spolupráce při správě nemovitostí stanovil zadavatel, a to na základě skutečností, které se v průběhu zadávacího řízení nezměnily (k privatizaci doposud nedošlo), nelze dle navrhovatele dojít k závěru, že by byla splněna první z podmínek ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Jak z výše uvedeného vyplývá, nebyla splněna ani druhá z podmínek téhož ustanovení zákona, neboť důvod, na kterém zadavatel staví zrušení zadávacího řízení, se nevyskytl v průběhu zadávacího řízení. Ze zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel od počátku počítal s tím, že se rozsah spravovaných nemovitostí bude časem měnit, což ovlivní i rozsah povinností při správě nemovitostí. Vzhledem k tomu, že nebyla splněna ani jedna zákonná podmínka ve smyslu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, má navrhovatel za to, že zadavatel nebyl oprávněn zadávací řízení zrušit.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

32. Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

33. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici zadavatele veřejné zakázky ve smyslu § 2 zákona.

34. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hl. městě Praze“), upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce a dále postavení městských částí. Z uvedeného vyplývá, že hlavní město Praha je územní samosprávný celek.

35. Podle § 3 odst. 1 zákona o hl. městě Praze se hlavní město Praha člení na městské části.

36. Podle § 3 odst. 2 zákona o hl. městě Praze, městské části v rozsahu stanoveném tímto zákonem a  Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona postavení městských částí, jejich orgánů a jejich působnost stanoví zákon o hl. městě Praze, zvláštní zákony a Statut.

37. Podle § 4 odst. 1 zákona o hl. městě Praze je městská část spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta městské části, úřad městské části a zvláštní orgány městské části. Podle § 4 odst. 3 téhož zákona mají městské části vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem a Statutem hospodaří podle něj.

38. Podle § 2 odst. 1 zákona o hl. městě Praze úkoly patřící do samosprávy hlavního města Prahy plní hlavní město Praha v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a v rozsahu odpovídajícím potřebám hlavního města Prahy. Úkoly patřící do samosprávy městských částí plní městské části v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy a v rozsahu odpovídajícím potřebám městských částí.

39. Podle § 34 odst. 3 zákona městské části nakládají za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem.

40. Úřad na tomto místě konstatuje, že je-li předmětem veřejné zakázky správa domovního fondu svěřeného městské části Praha 10 (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze konstatovat, že veřejná zakázka souvisí s výkonem samostatné působnosti městské části Praha 10.

41. Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je územním samosprávným celkem. Pro úplnost Úřad dodává, že postavení městské částí Praha 10 jako zadavatele předmětné veřejné zakázky ve smyslu zákona není skutečností, která by byla účastníky správního řízení jakkoliv rozporovaná.

Relevantní ustanovení zákona

42. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

43. Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona zadávací dokumentace musí obsahovat požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny.

44. Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

45. Podle § 84 odst. 8 zákona je zadavatel povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce

46. Z protokolu o dokončení posouzení kvalifikace ze dne 15. 3. 2016 je zřejmé, že zadavatel obdržel celkem pět žádostí o účast v zadávacím řízení, přičemž po posouzení kvalifikace zájemců nebyl žádný z nich ze zadávacího řízení zadavatelem vyloučen. Kromě navrhovatele podali v zadávacím řízení žádost o účast mj. rovněž zájemci AUSTIS s.ro. a CENTRA a.s.

47. Po posouzení kvalifikace zájemců zadavatel dopisem ze dne 28. 11. 2016 všechny zájemce vyzval k podání nabídky (dále jen „výzva“). Jako základní hodnotící kritérium nabídek zadavatel ve výzvě stanovil ekonomickou výhodnost nabídky s tím, že dílčími kritérii budou „výše nabídkové ceny v Kč bez DPH“ s váhou 60 % a „metodika činností při výkonu správy“ s váhou 40 %. Jak je uvedeno v bodě 2. výzvy, „předmětem veřejné zakázky je správa nemovitostí (bytových domů) nacházejících se ve vlastnictví hl. m. Prahy, které byly svěřeny do správy zadavateli... Bližší specifikace předmětu plnění je uvedena v „Základních údajích zadávací dokumentace´, které jsou přílohou výzvy“.

Zadávací dokumentace

48. Úřad úvodem konstatuje, že v následujících citacích z  dokumentace o veřejné zakázce vychází z  definitivní verze zadávacích podmínek, které byly zájemcům zadavatelem poskytnuty v rámci dodatečných informací III. ze dne 11. 1. 2017.

49. V příloze výzvy označené jako „Základní údaje zadávací dokumentace k nadlimitní veřejné zakázce zadávané v užším řízení“ (dále jen „základní údaje“) je v čl. 2. Vymezení předmětu veřejné zakázky v  bodě 2.1. uvedeno: „Předmětem správy jsou celé bytové domy nerozdělené na jednotky, ve kterých se nacházejí byty a nebytové prostory, bytové a nebytové jednotky nacházející se v domech, kde proběhla privatizace bytového fondu, a vzniklo společenství vlastníků, pozemky souvisejícími s bytovými domy, v nichž zadavatel realizoval prodej bytových jednotek oprávněným nájemcům […] a zůstaly ve vlastnictví zadavatele a pohledávky vzniklé v souvislosti se správou bytového fondu zadavatele. Aktuální počty majetku, jež jsou předmětem správy, jsou dále vymezeny v přílohách zadávací dokumentace“.

50. V základních údajích v bodě 2.2. je uvedeno: „Byty a nebytové jednotky se nacházejí ve 195 bytových domech, zbytek bytů a nebytových jednotek se nachází v domech, kde proběhla privatizace bytového fondu a vznikla společenství vlastníků (jednotek). Pozn.: Výše uvedený počet není stálý a konečný, dokončuje se prodej bytů oprávněným nájemcům, probíhá prodej volných bytových jednotek a prodej nebytových jednotek. Počet bytů a nebytových jednotek bude aktualizován ke dni uzavření smlouvy.“

51. V základních údajích v bodě 2.3. je uvedeno: „Součástí předmětu správy jsou pohledávky, jež vznikly v souvislosti s nemovitostmi, které jsou předmětem správy,… bez ohledu na to, zda v průběhu realizace této veřejné zakázky došlo k převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem. Součástí předmětu správy jsou dále pohledávky, jež příkazci vznikly… před uzavřením smlouvy na tuto veřejnou zakázku, bez ohledu na datum vzniku pohledávky (dále jen „historické pohledávky“). Pozn.: Počet historických pohledávek bude aktualizován ke dni uzavření smlouvy.“

52. V základních údajích v bodě 2.4. je uvedeno: „Předmětem činnosti bude správa bytových domů, bytových a nebytových jednotek, pozemků a pohledávek v oblasti technické, ekonomické, účetní, daňové, právní, administrativně-technické a evidenční“.

53. V základních údajích v bodě 2.5. je uvedeno: „Předmětem činnosti bude dále realizace činností v zastoupení zadavatele, ke kterým by byl zadavatel povinen jako vlastník budovy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v případě, že by došlo k rozhodnutí o prodeji bytových jednotek oprávněným nájemcům ve vybraných bytových domech…“

54. V základních údajích v bodě 2.7. je uvedeno: „Součástí předmětu činnosti bude rovněž zajištění havarijní technické služby v režimu 24/7 v základních řemeslných oborech (min. v rozsahu instalatérství – voda, kanalizace, plyn; elektroinstalační práce; topenářské práce; zámečnické práce; zednické práce; výtahy)“.

55. V základních údajích v bodě 2.9. je uvedeno: „Bližší specifikace předmětu plnění je obsažena v příloze č. 4 zadávací dokumentace – Návrh příkazní smlouvy včetně příloh“.

56. V základních údajích v čl. 6. Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny je v bodě 6.1. uvedeno: „Uchazeč v nabídce stanoví celkovou nabídkovou cenu za celý předmět plnění této veřejné zakázky za první 4 roky plnění, a to absolutní částkou v CZK“.

57. V základních údajích v bodě 6.2. je uvedeno: „Pro výpočet nabídkové ceny uchazeč použije přílohu č. 5 zadávací dokumentace - Specifikace nabídkové ceny“.

58. V základních údajích v bodě 6.3. je uvedeno: „Nabídková cena bude uvedena v členění: nabídková cena bez DPH, samostatně DPH a nabídková cena včetně DPH. Nabídková cena v této skladbě bude uvedena na Krycím listu nabídky a bude zpracována v souladu se zadávacími podmínkami. Nabídková cena musí zahrnovat veškeré náklady dodavatele na zhotovení předmětu plnění, provozní náklady a jakékoliv další výdaje spojené s realizací předmětu plnění této veřejné zakázky. Nabídková cena bude stanovena jako cena nejvýše přípustná“.

59. V základních údajích v čl. 7. Termín plnění je uvedeno: „Předpokládaný termín zahájení plnění: 1. 3. 2017 a termín dokončení plnění: smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou“.

60. V základních údajích v čl. 23. Další část zadávací dokumentace je uveden seznam příloh zadávací dokumentace, které tvoří:

• příloha č. 1 – Obsah nabídky (vzor)
• příloha č. 2 – Krycí list nabídky (vzor)
• příloha č. 3 – Subdodavatelé (vzor)
• příloha č. 4 – Návrh příkazní smlouvy včetně příloh
• příloha č. 5 – Specifikace nabídkové ceny
• příloha č. 6 – Návrh smlouvy o nájmu nebytových prostor

61. Příloha č. 5 – Specifikace nabídkové ceny – která slouží uchazeči pro stanovení jeho nabídkové ceny ve smyslu požadavků zadavatele specifikovaných v čl. 6. základních údajů (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí) – je zadavatelem koncipována ve tvaru přehledné tabulky ve formátu aplikace Microsoft Office Excel (viz následující tabulka).

Celkový počet bytových domů		195	Stav k 30.11.2016
Celkový počet bytů a bytových jednotek		3 422	Stav k 30.11.2016
Celkový počet nebytových prostor a  jednotek		640	Stav k 30.11.2016
Celkový počet samostatných pozemků		60	Stav k 30.11.2016
Celkový počet historických pohledávek		1 115	Stav k 10.1.2016
		Měrná jednotka	počet jednotek	Jednotková cena za 1 jednotku za 1 měsíc bez DPH		Cena celkem za 1 měsíc bez DPH	Cena za 48 měsíců bez DPH
Správa bytů a nebytových prostor v nezprivatizovaných domech		byt	3 017	- Kč		- Kč	- Kč
		nebytový prostor	368	- Kč		- Kč	- Kč
Správa bytových a nebytových jednotek v domech, kde proběhla privatizace bytového fondu a kde vznikla SVJ (SV)		byt	405	- Kč		- Kč	- Kč
		nebytový prostor (jednotka)	272	- Kč		- Kč	- Kč
Správa samostatných pozemků		pozemek	60	- Kč		-Kč	- Kč
Správa historických pohledávek		pohledávka (dlužník)	1 115	- Kč		- Kč	- Kč
Celkem správa nemovitostí a pohledávek						- Kč	- Kč
	Měrná   jednotka		počet jednotek	Jednotková cena za 1 ks bez DPH			Cena celkem bez DPH
Realizace činností v zastoupení zadavatele při privatizaci bytových domů (jednorázová odměna po skončení činností)	bytový dům		195	- Kč			- Kč
Celková nabídková cena bez DPH							- Kč
DPH 21%							- Kč
Celková nabídková cena včetně DPH							- Kč

62. V příloze č. 4 základních údajů – Návrh příkazní smlouvy, včetně příloh (dále jen „smlouva“) je v  čl. I. Úvodní ustanovení v bodě 1. uvedeno: „Předmětem smlouvy je závazek příkazníka osobně, jménem a na účet příkazce (zadavatele) úplatně obstarávat správu nemovitostí, včetně souvisejících pohledávek,… které byly svěřeny do správy příkazce…, a to v rozsahu stanoveném smlouvou a závazek příkazce zaplatit příkazníkovi za řádně provedené služby odměnu dle článku IV. smlouvy“.

63. V čl. I. v bodě 4. smlouvy je uvedeno: „Součástí předmětu správy jsou pohledávky, jež vznikly v souvislosti s nemovitostmi, které jsou předmětem správy, z titulu nedoplatků… bez ohledu na datum vzniku pohledávky a bez ohledu na to, zda v průběhu platnosti této smlouvy došlo k převodu vlastnického práva k těmto nemovitostem. Součástí předmětu správy jsou dále pohledávky, jež příkazci vznikly z titulu nedoplatků […] před uzavřením této smlouvy, včetně jejich příslušenství, bez ohledu na datum vzniku pohledávky (dále jen  ̗historické pohledávky´). Soupis historických pohledávek bude pořízen při předání předmětu správy a stane se přílohou č. 6 smlouvy“.

64. V čl. I. v bodě 5. smlouvy je uvedeno: „Předmětem činnosti dle této smlouvy je dále realizace činností při privatizaci jednotek dle čl. V této smlouvy, pokud se pro ni příkazce rozhodne“.

65. V článku IV. Odměna a platební podmínky v  bodě 1. smlouvy je uvedeno: „Příkazníkovi náleží měsíční odměna stanovená jako součet odměn za všechny příkazníkem v daném měsíci skutečně spravované nemovitosti a pohledávky dle jednotkových cen stanovených přílohou č. 4 smlouvy“.

66. V článku IV. v  bodě 3. smlouvy je uvedeno: „Rozhodne-li se příkazce pro privatizaci bytových jednotek dle čl. V. této smlouvy a budou-li příkazníkem realizovány činnosti dle čl. V. této smlouvy, náleží příkazníkovi jednorázová odměna za každý privatizovaný dům ve výši dle přílohy č. 1 této smlouvy“.

67. V článku IV. v  bodě 8. smlouvy je uvedeno: „Příkazník potvrzuje, že odměna zahrnuje veškeré náklady nezbytné k řádnému, úplnému a kvalitnímu výkonu správy nemovitostí a zohledňuje všechna rizika a vlivy související s jejím výkonem, jsou mu známy vzhledem k jeho odbornosti a zkušenosti veškeré náklady spojené s plněním této smlouvy, a že není oprávněn požadovat jejich úhradu nad rámec sjednané odměny, nestanoví-li tato smlouva výslovně jinak“.

68. V článku V. Privatizace jednotek v  bodě 1. smlouvy je uvedeno: „Příkazník bere na vědomí možnost, že některé z jednotek obsažených v seznamu jednotek v příloze č. 1 této smlouvy budou v době trvání této smlouvy privatizovány. Privatizací se pro účely této smlouvy rozumí prodej bytových jednotek oprávněným nájemcům na základě vnitřních předpisů příkazce.“

69. V článku VII. Trvání a ukončení smlouvy v bodech 1. a 2. je uvedeno: „Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou. Tato smlouva může být písemně vypovězena oběma smluvními stranami, a to i bez udání důvodu. Výpovědní lhůta činí 6 měsíců a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé smluvní straně.“

70. V čl. IX. Závěrečná ustanovení v bodě 11. smlouvy je uvedeno, že nedílnou součástí smlouvy jsou:

• příloha č. 1 Seznam domů, bytů (bytových jednotek), nebytových prostor (jednotek) a pozemků, které jsou předmětem správy (bude doplněn)
• příloha č. 2 Plná moc udělená příkazcem příkazníkovi (bude doplněn)
• příloha č. 3 Základní zásady činnosti správce
• příloha č. 4 Specifikace smluvní odměny
• příloha č. 5 Metodika správy nemovitostí (bude doplněn)
• příloha č. 6 Seznam historických pohledávek (bude doplněn)

71. Úřad doplňuje, že příloha č. 5 Metodika správy nemovitostí měla být součástí nabídky s tím, že bude předmětem hodnocení v rámci dílčího kritéria „metodika činností při výkonu správy“ (viz také bod 13.6.5. základních údajů „dodavatel předloží metodiku, která bude předmětem hodnocení“). Přílohy č. 1, 2 a 6 měly být doplněny zadavatelem při podpisu smlouvy.

Dodatečné informace

72. Zadavatel v průběhu lhůty pro podání nabídek poskytl zájemcům celkem čtyři dodatečné informace k zadávacím podmínkám.

73. Zadavatel v dodatečných informacích I. ze dne 15. 12. 2016 na dotaz dodavatele: „Prosím o upřesnění informace jaký je předpokládaný odhad MČ Praha 10 na konečný stav počtu bytových a nebytových jednotek v obou kategoriích po skončení procesu prodeje bytů oprávněným nájemcům a jaký je předpoklad prodeje jednotek v domech, kde již proběhla privatizace.“ – uvedl – „Zadavatel je v tuto chvíli schopen odhadnout poklesy počtu (bytových i nebytových) pouze ve vztahu k jednotkám, které se nacházejí v domech, kde již proběhl prodej bytových jednotek oprávněným nájemcům na základě příslušných usnesení ZMČ Praha 10.

• prodej volných bytových jednotek - zadavatel předpokládá ke konci roku 2017 pokles o 73 jednotek,
• prodej bytových jednotek oprávněným nájemcům (privatizace) - v procesu prodeje se aktuálně nachází 192 bytových jednotek, lze předpokládat, že do poloviny roku 2018 budou tyto jednotky prodány,
• prodej nebytových jednotek - k prodeji je schváleno celkem 86 nebytových jednotek. Nelze odhadnout, zda a v jakém časovém horizontu budou tyto nebytové jednotky prodány“.

74. Zadavatel v dodatečných informacích III. ze dne 11. 1. 2017 mj. na dotaz dodavatele: „Dle článku 2.5. zadávací dokumentace bude předmětem plnění také realizace činností v zastoupení zadavatele, ke kterým by byl zadavatel povinen jako vlastník budovy, a to  v případě, že by došlo k rozhodnutí o prodeji bytových jednotek oprávněným nájemcům, za účelem nacenění služeb žádáme o sdělení počtu bytových jednotek, jejichž prodej zadavatel předpokládá.“ – uvedl – „Zadavatel již v dodatečných informacích I. ze dne 15.12.2016 sdělil předpokládaný počet bytových a nebytových jednotek, jejichž prodej předpokládá v roce 2017. Rozhodnutí o případném dalším prodeji bytových jednotek oprávněným nájemcům bytů (tzv. privatizace) a jeho rozsahu náleží do výlučné kompetence Zastupitelstva m.č. Praha 10. Zadavatel v současné době není schopen ani přibližně odhadnout, zda prodej bytových jednotek oprávněným nájemcům bytů bude Zastupitelstvem po dobu plnění veřejné zakázky schválen, a bude-li, pak kdy a v jakém rozsahu. Proto požaduje, aby uchazeči při stanovení nabídkové ceny vycházeli z maximálního možného rozsahu prodeje.“

75. Přílohou dodatečných informací III. byly upravené verze zadávacích podmínek, a to:

• Základní údaje zadávací dokumentace
• Příloha č. 4 - Návrh příkazní smlouvy
• Příloha č. 5 - Specifikace nabídkové ceny
• Příloha č. 6 - Návrh smlouvy o nájmu nebytových prostor
• Pasporty bytových domů
• Tabulky
• Plán 1. NP budovy C ÚMČ Praha 10

76. Zadavatel následně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to do 1. 2. 2017.

Námitky

77. Zadavatel dne 19. 1. 2017 obdržel námitky zájemce AUSTIS s.r.o. proti zadávacím podmínkám. Zájemce namítal, že předmět veřejné zakázky není vymezen tak, aby zadavatel obdržel porovnatelné nabídky. Přestože zadavatel uvedl, že uchazeči mají při stanovení nabídkové ceny vycházet z maximálního možného rozsahu prodeje majetku, není zřejmé, jaký bude skutečný rozsah předmětu plnění. Proto uchazeči, kteří budou spekulovat, že k privatizaci vůbec nedojde, budou cenově zvýhodněni oprotiuchazečům, kteří nabídku nacení dle doporučení zadavatele. Postup zadavatele je tak v rozporu s ustanovením § 44 odst. 1 a § 6 odst. 1 zákona. Z uvedeného důvodu zájemce požadoval, aby zadavatel zadávací řízení zrušil. Zadavatel v rozhodnutí ze dne 30. 1. 2017 zájemci sdělil, že jeho námitkám vyhovuje a že rozhodl o zrušení zadávacího řízení.

78. Zadavatel dne 27. 1. 2017 obdržel námitky zájemce CENTRA a.s. proti zadávacím podmínkám. Tento zájemce obdobně jako AUSTIT s.r.o. namítal, že ze zadávací dokumentace, resp. dodatečných informací je zřejmé, že zadavatel není schopen přesně uvést konečný stav spravovaného majetku, a požadoval, aby zadavatel zadávací řízení zrušil a vypsal nové, až bude schopen uvést veškeré parametry spravovaného majetku, aby uchazeči mohli objektivně připravit cenovou nabídku. Zadavatel v rozhodnutí ze dne 30. 1. 2017 zájemci sdělil, že i jeho námitkám vyhovuje, a že rozhodl o zrušení zadávacího řízení.

79. Zadavatel dopisem ze dne 31. 1. 2017 oznámil všem zájemcům podání námitek, přičemž přílohou tohoto oznámení byly kopie rozhodnutí zadavatele o námitkách.

Zrušení zadávacího řízení

80. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 31. 1. 2017 zadávací řízení s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) zákona zrušil. V odůvodnění tohoto rozhodnutí zadavatel uvedl, že: „Zadavatel výše uvedenou veřejnou zakázku zrušil v souladu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, a to z důvodu, že zadavatel na základě podaných námitek přehodnotil předmět plnění této veřejné zakázky, zejména v části současného, resp. očekávaného stavu spravovaného majetku a došel k závěru, že na základě zadávacích podmínek nelze obdržet porovnatelné nabídky.“

81. Zadavatel dopisem ze dne 31. 1. 2017 oznámil všem zájemcům zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přičemž v odůvodnění oznámení uvedl, že: „zadavatel nadlimitní veřejné zakázky  ̗Správa domovního fondu svěřeného m. č. Praha 10´ na služby zadávané v užším řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek pod evidenčním číslem 523276, Vám tímto oznamuje zrušení výše uvedeného zadávacího řízení.“ Přílohou tohoto oznámení byla kopie rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 1. 2017 o zrušení zadávacího řízení.

Právní posouzení

K možnosti zrušit zadávací řízení

82. Úřad uvádí, že zrušení zadávacího řízení je jedním ze způsobů ukončení zadávacího řízení. Výkladu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tj. možnosti zrušit zadávací řízení z důvodů hodných zvláštního zřetele, se opakovaně věnovaly ve své judikatuře rovněž správní soudy. V této souvislosti lze příkladně odkázat na závěry vyplývající z rozsudku Krajského soud v Brně sp. zn. 30 Af 65/2013 ze dne 15. 10. 2015 (potvrzeném rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 291/2015 ze dne 2. 6. 2016), kde soud uvedl, že: „Zákon o veřejných zakázkách mimo výjimky uvedené v § 84 odst. 4 a 5 podmiňuje zrušení zadávacího řízení existencí přesně vymezených okolností. Jde jednak o okolnosti, při jejichž existenci je zadavatel povinen zadávací řízení zrušit, a dále o okolnosti, které dávají zadavateli možnost (nikoliv však povinnost) zadávací řízení zrušit. Důvody pro obligatorní zrušení zadávacího řízení jsou obsaženy v prvním odstavci § 84 zákona o veřejných zakázkách […] Ve druhém navazujícím odstavci jsou pak uvedeny fakultativní důvody pro zrušení zadávacího řízení, tedy toto ustanovení dává zadavateli možnost, zda bude v řízení pokračovat, anebo je zruší, pokud nastane některá z podmínek v tomto ustanovení uvedená. […] Zrušení zadávacího řízení s poukazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách přichází v úvahu za kumulativního splnění dvou podmínek: ke zrušení zadávacího řízení musí dojít bez zbytečného odkladu (poté, co nastal důvod, o který se zrušení zadávacího řízení opírá), a zrušit lze zadávací řízení pouze tehdy, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“ Krajský soud v této souvislosti dále uvádí, že „podmínkou, která musí být kumulativně splněna […] je, že se jedná o důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Protože zákon o veřejných zakázkách ani jiný na něj případně navazující a s § 84 odst. 2 písm. e) související právní předpis nestanoví, co se rozumí důvody hodnými zvláštního zřetele, […] je třeba tuto podmínku vyložit ve světle účelu každého zadávacího řízení a ve světle konstrukce celého § 84 zákona o veřejných zakázkách. Podle důvodové zprávy takovým důvodem může být například porušení postupu předepsaného zákonem o veřejných zakázkách pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel (dodatečně) sám zjistil. Musí se přitom jednat o případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření, kterým by uvedené porušení zákona napravil, a při následném řízení o přezkum úkonů zadavatele by došlo k uložení nápravného opatření nebo pokuty za správní delikt.“ A dále: „ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona o veřejných zakázkách a zejména slovní spojení  ̗důvody zvláštního zřetele hodné´ je nutné vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“

83. Lze tedy shrnout, že při posuzování důvodů, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, je nezbytné, aby tyto důvody nastaly objektivně, tj. nezávisle na vůli zadavatele, a dále aby podmínky pro zrušení zadávacího řízení byly naplněny kumulativně, tj. k úkonu zrušení zadávacího řízení musí dojít bez zbytečného odkladu a dále důvody, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, se musí vyskytnout v průběhu zadávacího řízení. Při posouzení postupu zadavatele je pak třeba explicitně vycházet z důvodů uvedených v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kde musí zadavatel uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. Nelze tedy akceptovat takový postup, kdy budou důvody pro zrušení zadávacího řízení rozšiřovány až následně, v rámci rozhodnutí o námitkách, případně v řízení před Úřadem. Samotné odůvodnění rozhodnutí o zrušení pak musí být konkrétní a srozumitelné, zejména z hlediska jeho přezkoumatelnosti.

K důvodům pro zrušení zadávacího řízení uváděným zadavatelem

84. V šetřeném případě zadavatel odůvodňuje zrušení zadávacího řízení tím, že na základě posouzení argumentů uvedených v  námitkách zájemců AUSTIS s.ro. a CENTRA a.s. „přehodnotil předmět plnění veřejné zakázky“ v části současného, resp. očekávaného stavu spravovaného majetku, a dospěl k závěru, že zadávací dokumentace není podle jeho názoru zpracována v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona, neboť s ohledem na probíhající privatizaci bytového a nebytového fondu zadavatel není schopen určit konečný stav spravovaného majetku, tedy skutečný rozsah předmětu plnění veřejné zakázky, který je podle jeho názoru zásadním pro stanovení nabídkových cen tak, aby byly tyto vzájemně porovnatelné. Vzhledem k tomu přistoupil ke zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona (viz 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

85. Předně Úřad při reflektování závěrů vyplývajících z výše citované judikatury uvádí, že za situace kdy zadavatel v průběhu zadávacího zjistí, že skutečně došlo k porušení postupu předepsaného zákonem, přičemž zadavatel již nemá možnost zvolit jiné vhodné opatření k nápravě tohoto pochybení, lze tuto situaci považovat obecně vzato za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona. Úřad v této souvislosti akcentuje, že nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v jednání, kterým porušuje zákon, pokračoval, a vystavoval se tak do budoucna např. riziku uložení sankce za spáchání správního deliktu, případně nápravného opatření ze strany Úřadu. Aby byla naplněna zákonná dikce ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona, musí pak zadavatel k tomuto zrušení zadávacího řízení přistoupit bezodkladně. Pokud jde o zadavatelem uváděné důvody zrušení zadávacího řízení, Úřad se zabýval s ohledem na právě uvedené tím, zda je lze skutečně pokládat za „důvody zvláštního zřetele hodné“ ve smyslu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona, resp. výše citované judikatury správních soudů, tedy zda v daném případě zadavatel během zadávacího řízení skutečně porušil zákon (jednáním, které vymezil v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení). Úřad se proto zabýval údajnou „nedostatečností“ zadávací dokumentace vyvozovanou zadavatelem, která vedla k nutnosti „přehodnotit předmět plnění“.

86. Úřad úvodem připomíná, že zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají nabídky. Smyslem požadavků uvedených v ustanovení § 44 odst. 1 zákona je zajištění korektní soutěže, tj. situace, kdy nabídky jednotlivých uchazečů budou jednak odpovídat požadavkům zadavatele, jednak budou vzájemně porovnatelné. Požadavky zadavatele tedy musí být v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude všemi subjekty chápán stejně.

87. Jak Úřad uvedl podrobně již výše, předmětem veřejné zakázky je správa nemovitého majetku nacházejícího se ve správě zadavatele. Úřad konstatuje, že věcně je předmět (náplň) jednotlivých činností v rámci správy majetku zadavatele jednoznačně definován v zadávací dokumentaci, a to jejich popisem a výčtem v základních údajích a ve smlouvě, resp. v dalších přílohách výzvy k podání nabídek. Souhrnně lze uzavřít, že v předmětném případě se jedná o komplexní správu bytových domů, bytových a nebytových jednotek, pozemků a pohledávek, o zajištění základní havarijní služby a dále také o realizacitzv. činností v zastoupení zadavatele, ke kterým by byl zadavatel povinen jako vlastník budovy v případě, že by došlo k rozhodnutí o prodeji bytových či nebytových jednotek (činností při privatizaci).

88. Co se týče stanovení způsobu zpracování nabídkové ceny, Úřad konstatuje, že konstrukce nabídkové ceny je zadavatelem jednoznačně stanovena v  příloze č. 5 zadávací dokumentace – Specifikace nabídkové ceny. Nabídková cena, která je předmětem hodnocení v rámci dílčího kritéria „výše nabídkové ceny v Kč bez DPH“ s váhou 60 %, vychází z ocenění dílčích základních činností předmětu plnění veřejné zakázky (jejichž věcná náplň je specifikována v zadávací dokumentaci) pomocí jednotkových cen. Celková nabídková cena je pak dána součinem těchto jednotkových cen a stanoveného počtu měrných jednotek, které stanovil zadavatel, resp. následnou sumarizací cen jednotlivých činností (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

89. Co se týče zohlednění případné privatizace bytového a nebytového fondu při kalkulaci nabídkové ceny, Úřad konstatuje, že všichni vyzvání zájemci měli vycházet z údajů zadavatele poskytnutých zájemcům v rámci dodatečných informací I. ze dne 15. 12. 2016, ve kterých zadavatel uvedl odhad poklesu počtu bytových a nebytových jednotek v důsledku privatizace v časovém horizontu 2017 – 2018, s upřesněním v dodatečných informacích III. ze dne 11. 1. 2017, kde zadavatel mj. uvedl, že požaduje, aby uchazeči při stanovení nabídkové ceny vycházeli z maximálního možného rozsahu prodeje. Základní rámec kalkulace nabídkové ceny pak přestavuje, jak je uvedeno již výše, předmětná příloha č. 5 zadávací dokumentace – Specifikace nabídkové ceny, v definitivní verzi zadávacích podmínek, poskytnutých zájemcům v rámci dodatečných informací III. ze dne 11. 1. 2017, kde je uveden konkrétní, v daném čase a místě dostupný počet jednotek, ze kterého měli zájemci při zpracování svých nabídek vycházet.

90. Na základě těchto zjištění Úřad konstatuje, že zadávací dokumentace obsahuje jednak jasné a srozumitelné informace o tom, jaké plnění je zadavatelem věcně poptáváno, ale zejména jednoznačné informace jakým způsobem má být stanovena nabídková cena, včetně zohlednění případné privatizace bytového a nebytového fondu, a to na základě všech relevantních informací, které zadavatel má v této souvislosti aktuálně k dispozici. Úřad z uvedeného proto vyvozuje, že každý ze zájemců a  potenciálních uchazečů měl v tomto smyslu v rámci zadávacích podmínek k dispozici stejné výchozí podklady a informace pro zpracování nabídky a pro kalkulaci nabídkové ceny.

91. Zadavatel v reakci na námitky proti zadávacím podmínkám (viz výše body 77. až 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v rozhodnutí o námitkách uvedl, že není schopen určit skutečný rozsah plnění předmětu veřejné zakázky a to „z důvodu možné privatizace bytového fondu.“ Úřad již na tomto místě uvádí, že v případě veřejných zakázek na služby je v mnoha případech obecně velice problematické, ne-li prakticky nereálné, určit přesně „skutečný rozsah“ plnění předmětu veřejné zakázky. To ale samozřejmě nemůže vést k tomu, aby zakázky na služby nebyly zadávány vůbec, resp. byly dle zákona „nezadatelné“. Lze potvrdit, že v této souvislosti je nezbytné, aby zadavatel uchazečům prezentoval alespoň přibližný rámcový rozsah plnění, který by měl reflektovat právě zadavateli známé a dostupné aktuální údaje. Neurčitost (a v tomto smyslu nezákonnost) zadávací dokumentace nicméně nemůže vyvolávat pouze ta skutečnost, že rozsah předmětu není a nemůže být při zohlednění všech budoucích aspektů znám s naprostou přesností; při jejím posuzování je třeba zkoumat to, zda jsou údaje pro výpočet „modelové nabídkové ceny“ jasné, srozumitelné, resp. při zpracování nabídkové ceny uchazeči a při samotném hodnocení zadavatelem, neměnné. Ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá (viz např. bod 50. a bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a všem zájemcům tak byla tato informace od počátku známa, že počet bytů není s ohledem na očekávanou privatizací bytového fondu stálý a konečný. Ze smlouvy, která je součástí zadávacích podmínek, pak jednoznačně vyplývá, že i samotná měsíční odměna není stanovená fixní, paušální částkou, ale je odvislá právě od konkrétních činností, které vybraný dodavatel reálně vykoná v daném měsíci dle jednotkových cen. Relevantní otázkou v této souvislosti je tedy to, zda informace uvedené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky umožnuji podání srovnatelných nabídek v určitém čase a místě.

92. Úřad v této souvislosti považuje za nezbytné odkázat na relevantní závěry vyplývající z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 75/2011 ze dne 3. 1. 2013, kdy je v odůvodnění tohoto rozsudku mimo jiné uvedeno: „Hodnocení nabídek mělo proběhnout podle hodnotících kritérií, která byla předem jasně stanovena [...]. Vzorec pro výpočet nabídkové ceny, který byl zadavatelem uveden v zadávací dokumentaci, podle soudu odpovídal charakteru veřejné zakázky a obsahoval transparentní informaci o tom, jakým způsobem budou podané nabídky zadavatelem hodnoceny. […] Podstatné je však to, že možnost promítnout „cenu dřeva“ do jednotlivých nabídek podle úvahy jednotlivých uchazečů, a to i na základě spekulací ohledně budoucí indexace, byla dána jasně, srozumitelně a shodně všem dodavatelům, kteří zvažovali a připravovali podání nabídky, a že tak, jak za uvedených podmínek byly nabídky podány, byly také hodnoceny. Netransparentnost zadávacího řízení, konkrétně netransparentnost konstrukce nabídkové ceny, tedy nevyvolává to, že někteří uchazeči mohli na cenu dříví po následné indexaci spekulovat, ... [to] je věcí obchodního rozhodování účastníka kontraktačního jednání... Jestliže tedy žalobce namítá, že uchazeči mohli záměrně nabídnout položku za „cenu dříví“ spekulativně se zahrnutím vlastního očekávání toho, jak bude cena dříví v budoucnu indexována, podstatné je, že tak mohli učinit všichni uchazeči za shodných podmínek.“  Dále zde Krajský soud v předmětném rozsudku uvádí: „Klíčové je splnění požadavku na porovnatelnost nabídek v okamžiku jejich hodnocení. To implikuje jasný a srozumitelný návod na zpracování nabídek a následně jejich hodnocení podle pravidel, která byla předem zadavatelem stanovena. […] V okamžiku zahájení plnění veřejné zakázky se již nabídky neporovnávají; plnění realizuje ten uchazeč, s nímž byla uzavřena smlouva na základě výběru nejvhodnější z nabídek, které konstrukci stanovené zadavatelem vyhověly.“

93. Citovaný rozsudek byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 4/2013 ze dne 15. 8. 2013, ve kterém Nejvyšší správní soud mj. v uvedl: „Stěžovatel vytýká řízení zejména vzájemnou neporovnatelnost nabídek, které jsou v důsledku své konstrukce v okamžiku hodnocení jiné, než jaké mohou být v průběhu samotného plnění. V okamžiku hodnocení nabídek totiž skutečně není známo, jakým způsobem se v závislosti na změně indexu cen dříví výsledné ceny v průběhu plnění vyvinou. V závislosti na této skutečnosti však právě získává na důležitosti okamžik hodnocení nabídek, ke kterému se tyto možné fluktuace zafixují. Tento okamžik dle názoru soudu slouží jako nezbytný záchytný bod, ve kterém je možné nabídky všech uchazečů objektivně porovnat. […] Je totiž skutečně klíčové splnění požadavku na porovnatelnost nabídek v okamžiku jejich hodnocení. Naopak v okamžiku zahájení plnění veřejné zakázky se již nabídky neporovnávají, neboť by to, například s ohledem na delší trvání plnění, a tedy i různé čtvrtletní obměny indexu, bylo prakticky nemožné. […] Stěžovatelovy výtky míří rovněž ke skutečnosti, že v rámci konstrukce nabídkové ceny měl každý účastník možnost zvolit, jakou měrou se v jeho nabídce index promítne. Výsledkem tedy byla vyšší možnost spekulace při tvorbě nabídky. Soud se však při posouzení této otázky přiklání k argumentaci krajského soudu, který považuje za podstatné to, že možnost promítnout  ̗cenu dřeva´ do nabídek podle úvahy jednotlivých uchazečů, a to i na základě spekulací ohledně budoucí indexace, byla dána jasně, srozumitelně a shodně všem dodavatelům. Účastníci tedy měli rovné postavení a bylo pouze na jejich uvážení, do jaké míry se rozhodnou dát váhu možným proměnám indexu. Samotnou možnost spekulovat o budoucím vývoji indexu v rámci nabídek nevnímá soud jako skutečnost zakládající porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Není totiž ani pravdou, že změna indexu může vést ke změně pořadí jednotlivých uchazečů. Toto pořadí je pevně dané v okamžiku hodnocení jednotlivých nabídek, a jakmile je jednou stanoveno, ostatní uchazeči již ̗vypadávají ze hry´ a nedává smysl je s vítězným uchazečem jakkoliv dále poměřovat.“

94. Ve smyslu citovaných judikátů lze tedy dle názoru Úřadu obdobně ve vztahu k šetřenému případu konstatovat, že je na každém z dodavatelů, zda bude zadávací podmínky vymezené zadavatelem akceptovat či nikoli, přičemž z ničeho nevyplývá, že by v šetřeném případě mohla být nastavením zadávacích podmínek férová soutěž o veřejnou zakázku omezena. Všichni potenciální uchazeči (zde tedy zájemci vyzvaní zadavatelem k podání nabídky) byli, co se týče předmětu plnění, vdané situaci vybaveni stejným množstvím výchozích informací a podkladů, které mohl zadavatel reálně poskytnout. Co se týče zohlednění případného rozsahu „privatizace“ v rámci kalkulace nabídkové ceny, Úřad uvádí, že podstatné je zejména to, že možnost promítnutí tohoto aspektu (ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, tj. ať již ve smyslu zvýšení či snížení některé z jednotkových cen) do nabídky dle vlastní úvahy, a to i na základě spekulací ohledně jejího budoucího průběhu (tedy faktického rozsahu), byla dána srozumitelně a za shodných podmínek všem zájemcům. Z přílohy č. 5 zadávací dokumentace - Specifikace nabídkové ceny jasně vyplývá, že zadavatel požadoval ocenit určitý konkrétní počet jednotek (konkrétně 195) spolu s uvedením jednotkové ceny za 1 ks bez DPH za realizaci činností v zastoupení zadavatele souvisejících s privatizací bytových domů. V tomto ohledu Úřad akcentuje, že relevantním údajem je zejména jednotková cena, samotný propočet formou určité hodnoty, případně koeficientu, je pro potřeby hodnocení zcela irelevantní, jelikož tento údaj je pro všechny uchazeče stejný. Ostatně jak vyplývá ze smlouvy, odměna bude poskytována vybranému dodavateli za reálně vykonané služby, právě na základě uvedených jednotkových cen (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jinými slovy, jak vyplývá ze závěrů výše citované judikatury, podstatné je to, zda se nabídková cena určí podle předem daného pravidla, vzorce, resp. v daném případě modelu, který bude následně v procesu hodnocení samozřejmě dodržen. Jak vyplývá ze závěrů citovaných judikátů, podstatné je určit jakýsi „záchytný bod,“ ve kterém jsou nabídky porovnávány a ve kterém dojde k určení konkrétního pořadí. Nelze uvažovat v tom smyslu, že konkrétní rozsah privatizace v rámci samotné realizace plnění veřejné zakázky by pak mohl ovlivnit pořadí nabídek, jelikož toto pořadí je pevně dané v okamžiku hodnocení jednotlivých nabídek, a jakmile je jednou stanoveno, ostatní uchazeči již „vypadávají ze hry“. 

95. Uchazeči o veřejnou zakázku měli v tomto smyslu rovné postavení a bylo pouze na jejich uvážení, do jaké míry se rozhodnou dát váhu případným proměnám předmětu v čase plnění veřejné zakázky, neboť toto je věcí obchodního rozhodování každého z nich. Úřad opětovně připomíná, že ze smlouvy na veřejnou zakázku jednoznačně vyplývá, že měsíční odměna je stanovena jako součet reálně provedených činností v daném měsíci dle konkrétních jednotkových cen. Jinými slovy ze zadávacích podmínek nevyplývá, že uchazeč by měl nárok na určitý garantovaný měsíční příjem. S tímto uchazeč musí počítat již na počátku. Pakliže zadavatel argumentuje tím, že nabídková cena bude určena pouze na základě „spekulací“ (zejména jednotková cena související se službami privatizace) jednotlivých uchazečů a může obsahovat rovněž nereálné údaje, je nutné uvést následující. Předně nelze vycházet z toho, že každý uchazeč o veřejnou zakázku se chová při podání nabídek iracionálně a vědomě ocení plnění částkou, která se následně v procesu plnění ukáže jako nereálná. Pakliže by ale tato situace nastala, a uchazeč skutečně stanoví nabídkovou cenu v této části zcela spekulativně, tedy tím způsobem, že by v nabídce uvedl údaj naprosto nereálný, za který tuto část předmětu nelze vykonat, Úřad upozorňuje, že institutem, který zákon zadavateli k řešení takové situace dává, je posouzení takové nabídky z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny (s možností následného vyloučení takového uchazeče). 

96. Naopak, pokud uchazeč přistupuje k nacenění všech položek s tím, že jeho obavy způsobuje spíše ten aspekt privatizace, že v jejím důsledku dojde k jisté redukci poskytovaných služeb (a řekněme např. ke zkrácení předpokládaných „úspor z rozsahu“), lze očekávat, že takový uchazeč naopak jednotkové ceny ocení vyšší částkou, a to z důvodu zohlednění všech rizik, kterým může v průběhu plnění veřejné zakázky čelit. Jinými slovy Úřad má za to, že lze předpokládat, že uchazeči jednotlivé složky nabídkové ceny přizpůsobí dle svých odhadů, s ohledem na své podnikatelské riziko. Uchazeči měli v kontextu všech informací vyplývajících ze zadávacích podmínek a zejména pak z dodatečných informací poskytnutých zadavatelem stejné, jasné a zejména v daném čase aktuální dostupné údaje o stavu bytového fondu. To že tento údaj nebude naprosto přesně odpovídat v čase plnění veřejné zakázky reálnému stavu, je z pohledu aspektu hodnocení nabídek irelevantní skutečnost.

97. Z pohledu zákona tedy není dle názoru Úřadu problematické, pokud by se zadavatelem nyní modelově uváděný předpokládaný stav spravovaného majetku měl lišit od faktického stavu v době plnění veřejné zakázky, neboť by se tak stalo na základě pravidla předvídaného zadavatelem již na počátku zadávacího řízení. Konstrukce nabídkové ceny s přihlédnutím k aspektu „privatizace“ tedy v šetřeném případě nezpůsobuje nejistotu v tom, jak budou nabídky hodnoceny, ani nejednotný postup ve vztahu k jednotlivým uchazečům. Všichni zájemci byli před podáním nabídek informováni shodně a měli stejnou možnost tento případný budoucí vývoj ve svých nabídkách zohlednit. V okamžiku hodnocení nabídek by proto nabídkové ceny byly vzájemně porovnatelné, neboť by se zakládaly na veličinách všem zájemcům známým. Zákon zadavateli nepředepisuje hodnotit nabídky k okamžiku budoucí realizace jejich plnění. Takovýto postup by byl s ohledem na proměnlivou realitu a dlouhodobost zakázek těžko dosažitelný.

98. Úřad dodává, že v opačném případě, tedy pokud by měly být uzavírány smlouvy týkající se pouze konkrétního počtu nemovitostí, byla by správa majetku samosprávných celků zřejmě naprosto paralyzována, resp. zadání souvisejících služeb v režimu zákona prakticky nemožné. Uvedený pohled lze vztáhnout prakticky i na zadávání služeb v režimu zákona obecně. Právě tyto veřejné zakázky jsou často soutěženy na základě modelově určených cen. Například při zadávání veřejné zakázky na právní služby zadavatel zcela logicky nemůže vědět přesný počet právních úkonů či jiných situací, kdy bude využívat služby vybraného dodavatele. Ostatně i v případě předmětné veřejné zakázky je součástí předmětu plnění rovněž správa pohledávek, které vzniknou při správě bytového fondu, případně též činností havarijních a technických služeb, kdy je potřeba zajistit servisní služby v případě potřeby v režimu 24/7. Rozsah těchto služeb samozřejmě nelze zcela přesně kvantifikovat, to nicméně samo o sobě neznamená, že tato absence přesného rozsahu způsobuje nemožnost ocenit tyto služby jednotkovou cenou. Nelze akceptovat takové mechanické nazírání na prostředí veřejných zakázek, kterého důsledkem by mělo být, že zadavatel musí v zadávacích podmínkách uvádět vždy naprosto přesné informace o budoucím rozsahu plnění předmětu veřejné zakázky, a to s ohledem na komfortní pozici v úvahu přicházejících dodavatelů. Naopak, v tomto smyslu Úřad zastává názor, že je nutné poskytnout zadavateli určitý prostor, a případné riziko související s aktuálním rozsahem plnění ve fázi realizace předmětu veřejné zakázky ponechat na dodavateli.

99. Po přezkoumání zadavatelem uváděných důvodů v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tedy Úřad konstatuje, že zadavatelem uváděné důvody nikterak neprokazují porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek týkajících se vymezení předmětu veřejné zakázky, resp. při stanovení podmínek pro konstrukci nabídkové ceny. Zadavatel s ohledem na důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nepostupoval v rozporu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona, resp. neporušil v této spojitosti ani základní zásady zadávacího řízení vyjádřené v § 6 odst. 1 zákona, jak sám vyvozuje ve svém vyjádření k návrhu ze dne 13. 3. 2017.

100. Úřad doplňuje, že podání námitek samo o sobě nelze považovat za samostatný a relevantní důvod ke zrušení zadávacího řízení ve smyslu zákona. Zadavatel nemůže pouze z důvodu, že neví, jak dostatečně, a zejména pak logicky argumentovat, uzavřít, že raději přistoupí ke zrušení zadávacího řízení s uvedením stručného důvodu. Úřad připouští, že samotné námitky k zadávacím podmínkám mohou u zadavatele vyvolat určité pochybnosti, mohou být určitou indicií o jeho nesprávném postupu. Tato skutečnost nicméně sama o sobě nemůže být přeceňována.

101. Úřad v této souvislosti proto uzavírá, že žádnou ze skutečností uváděných zadavatelem v odůvodnění jeho rozhodnutí ze dne 31. 1. 2017 o zrušení zadávacího řízení nelze považovat za „důvod hodný zvláštního zřetele“ ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

102. Pro úplnosti Úřad k námitce navrhovatele, že odůvodnění rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je vágní a nekonkrétní, uvádí následující. Úřad připouští, že samotné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je stručné, když je samotný důvod uveden pouze v jedné větě, nicméně lze z něj dle Úřadu identifikovat konkrétní důvod, pro který zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, a sice skutečnost, že zadavatel se s ohledem na nejednoznačnost zadávacích podmínek v části očekávaného stavu spravovaného majetku domnívá, že v zadávacím řízení by neobdržel porovnatelné nabídky.

K dalším argumentům zadavatele

103. Z důvodů srozumitelnosti Úřad předesílá, že skutečnosti, které jsou předmětem tohoto správního řízení, označuje dále jako „šetřený případ“ a případy odkazované zadavatelem v judikátech a rozhodnutích Úřadu, které zadavatel uvádí ve svém vyjádření k návrhu, bude Úřad dále označovat jako „daný případ“.

104. K argumentaci zadavatele rozsudkem Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 66/2010 ze dne 26. 10. 2011 (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí), resp. zadavatelem citovanému závěru soudu, že „nabídka zpracována na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele, nepodloženou spekulací uchazeče…“ Úřad doplňuje, že soud však zde současně také uvádí, že „[k]rajský soud se dostatečně nezabýval zejména tím, zda bylo v možnostech zadavatele poskytnout v zadávací dokumentaci podrobnější informace k předmětu veřejné zakázky a nakolik konkrétně byla zadávací dokumentace formulována a nakolik obsahovala relevantní informace pro určení nabídkové ceny.“  Úřad k argumentaci zadavatele proto uvádí, že se v šetřeném případě otázkou, nakolik konkrétně byla zadávací dokumentace formulována a nakolik obsahovala relevantní informace pro stanovení nabídkové ceny, zabývalvýše v  odůvodnění podle svého názoru natolik podrobně, aby mohl na základě zjištění vyplývajících ze zadávací dokumentace konstatovat, že předmět veřejné zakázky byl v zadávací dokumentaci specifikován dostatečně přesně a určitě a relevantní informace pro stanovení nabídkové ceny byly formulovány prostřednictvím zadávací dokumentace, resp. dodatečných informací I. ze dne 15. 12. 2016 a dodatečných informací III. ze dne 11. 1. 2017, natolik srozumitelně a korektně, aby zohlednění aspektu „privatizace“ do nabídkové ceny nebylo pouhou „spekulací“, ke které by se musel uchazeč uchýlit z důvodu neúplných podkladů v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.

105. K argumentaci zadavatele rozhodnutím Úřadu sp.zn. ÚOHS-S44/2014/VZ ze dne 23. 5. 2014, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu sp.zn. ÚOHS-R194/2014/VZ ze dne 24. 8. 2015 (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že v daném případě byl posuzován postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, který zadavatel odůvodnil tím, že na základě podaných námitek usoudil, že zadávací podmínky stanovil diskriminačně a proto zadávací řízení zrušil, přičemž Úřad tento postup zadavatele akceptoval. Podle názoru zadavatele se koncepčně jedná o totožnou situaci jako v šetřeném případě. Úřad k této  argumentaci zadavatele uvádí, že v daném případě zadavatel podle názoru Úřadu (který byl prezentován v rozhodnutí v odkazovaném případě) mohl při vymezení předmětu veřejné zakázky zvýhodnit dodavatele, kteří měli v dané lokalitě již vybudované přenosové zařízení pro poskytování poptávaného plnění, čímž rovněž mohl znevýhodnit dodavatele, kteří zde toto zařízení vybudováno neměli, ale poptávané plnění mohli poskytnout jinou technologií, což zadávací podmínky neumožňovaly. Jinými slovy, v daném případě Úřad jednoznačně dovodil, že zadavatel vyhodnotil správně nezákonnost zadávacích podmínek a přistoupil ke zrušení zadávacího řízení. Úřad zde tedy nespatřuje žádnou spojitost či obdobnou situaci s  šetřeným případem, neboť žádnou diskriminaci, resp. nezákonnost v  souvislosti s vymezením zadávacích podmínek Úřad v šetřeném případě nezjistil. Výchozí pozice pro zpracování nabídky byla pro všechny zájemce naprosto stejná. Z uvedeného důvodu Úřad nepřistoupil ani na argumentaci zadavatel citací z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010, který mezi důvody hodné zvláštního zřetele řadí i porušení postupu předepsaného zákonem, které zadavatel sám zjistil, neboť v šetřeném případě zadavatel při vymezení zadávacích podmínek postupoval dle zjištění Úřadu v souladu se zákonem.

106. Obdobně pak k argumentaci zadavatele rozhodnutím předsedy Úřadu sp.zn. ÚOHS-R91/2014/VZ ze dne 20. 1. 2015 ve vztahu k povinnosti správného a úplného vymezení zadávacích podmínek s tím, že zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení, Úřaduvádí, že tuto skutečnost nezpochybňuje, nicméně v souvislosti s již výše uvedeným Úřad neměl v šetřeném případě důvod nesoulad postupu zadavatele při vymezení zadávacích podmínek konstatovat. Lze tedy uzavřít, že rozsudky, případně rozhodovací praxe, resp. citace z těchto rozhodnutí, které prezentuje na podporu svého postupu zadavatel, představují pouze teoretické východiska, která, jakkoli obecně správná, nemohou mít sama o sobě pro řešení šetřeného případu zásadní význam. Naopak, při formulování právních závěrů je nutné vnímat veškeré závěry Úřadu, resp. závěry judikatury v odkazovaných případech, které zadavatel ať už vědomě nebo nedopatřením přehlíží.

107. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Správa domovního fondu svěřeného m.č. Praha 10“ nedodržel postup stanovený v  § 84 odst. 2 písm. e) zákona tím, že zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil, aniž by důvody uvedené zadavatelem v rozhodnutí ze dne 31. 1. 2017 označeném jako „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ spočívající v tom, že „na základě podaných námitek přehodnotil předmět plnění veřejné zakázky, zejména v části současného, resp. očekávaného stavu spravovaného majetku a došel k závěru, že na základě zadávacích podmínek nelze obdržet porovnatelné nabídky“, bylo možno považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, jež se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

V.            ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

108. Úřad je při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má k dosažení nápravy stavu zvolit.

109. V šetřeném případě Úřad konstatoval, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Protože tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější) a současně dosud nedošlo (a ani dojít nemohlo) k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 31. 1. 2017 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VI.          NÁKLADY ŘÍZENÍ

110. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení"). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis – vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.

111. Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím byl zrušen úkon zadavatele – „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 31. 1. 2017 – rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000091.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

V z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží:

1. Městská část Praha 10, Vršovická 1429/68, 101 38 Praha 10

2. Mgr. Jan Mauric, advokát, Branická 1884/193, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v tomto rozhodnutí dále uveden odkaz na zákon, jedná se vždy, není-li uvedeno jinak, o znění účinné ke dni zahájení předmětného zadávacího řízení, tj. ke dni 17. 12. 2015.