číslo jednací: S0409/2018/VZ-36114/2018/523/VHm

Instance I.
Věc Zajištění služeb pro pořádání Sportovní ligy základních škol o Pohár ministra školství na školní rok, resp. ročník 2015/2016 a Sportovní ligy základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017
Účastníci
  1. Asociace školních sportovních klubů, z. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 21. 12. 2018
Dokumenty file icon 2018_S0409.pdf 528 KB

Č. j.: ÚOHS-S0409/2018/VZ-36114/2018/523/VHm

 

Brno: 4. prosince 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14. 10. 2018 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • obviněný –Asociace školních sportovních klubů, z. s., IČO 45773688, se sídlem José Martího 269/31, 162 00 Praha,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při poptávání plnění od dodavatele – IMA PRODUCTION s.r.o., IČO 25736990, se sídlem Pod Hájkem 1, 180 00 Praha 8, které bylo předmětem veřejných zakázek na zajištění služeb pro pořádání

  • Sportovní ligy základních škol o Pohár ministra školství na školní rok, resp. ročník 2015/2016 na základě objednávky ze dne 7. 7. 2015, a
  • Sportovní ligy základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 na základě dvou objednávek ze dne 11. 7. 2016 včetně jejich příloh,

rozhodl takto:

I.

Obviněný –Asociace školních sportovních klubů, z. s., IČO 45773688, se sídlem José Martího 269/31, 162 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 odst. 2 a 3 citovaného zákona, když veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění spočívající v zajištění služeb pro pořádání Sportovní ligy základních škol o Pohár ministra školství na školní rok 2015/2016, resp. ročník 2015/2016 na základě objednávky ze dne 7. 7. 2015, v hodnotě 2 211 860,-Kč po zaokrouhlení na koruny bez DPH, tedy v hodnotě podlimitní veřejné zakázky, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle výše citovaných ustanovení zákona, ale předmětné plnění poptal bez provedení jakéhokoli zadávacího řízení u dodavatele IMA PRODUCTION s.r.o., IČO 25736990, se sídlem Pod Hájkem 1, 180 00 Praha 8,  přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

 

II.

Obviněný –Asociace školních sportovních klubů, z. s., IČO 45773688, se sídlem José Martího 269/31, 162 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ust. § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět jedné podlimitní veřejné zakázky na zajištění služeb pro pořádání Sportovní ligy základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 na plnění poptávané na základě dvou objednávek ze dne 11. 7. 2016, když tato plnění vykazují vzájemné místní (plnění se týkalo téže soutěže pro děti označené jako Sportovní liga základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 s celorepublikovým rozsahem), časové (objednávky vystaveny v tentýž den se shodnou platností od 11. 7. 2016 do konce roku 2017) a věcné souvislosti (plnění se týkalo zajištění produkčních služeb pro tutéž soutěž), čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ust. § 12 odst. 2 citovaného zákona, v důsledku čehož obviněný tuto veřejnou zakázku v hodnotě 2 997 458,- Kč po zaokrouhlení na koruny bez DPH, tedy v hodnotě podlimitní veřejné zakázky, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona, přičemž předmětné plnění poptal bez provedení zadávacího řízení od dodavatele IMA PRODUCTION s.r.o., IČO 25736990, se sídlem Pod Hájkem 1, 180 00 Praha 8, a tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

 

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Asociace školních sportovních klubů, z. s., IČO 45773688, se sídlem José Martího 269/31, 162 00 Praha – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 150 000,- Kč (sto padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 26. 4. 2018 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Asociace školních sportovních klubů, z. s., IČO 45773688, se sídlem José Martího 269/31, 162 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“), přičemž ve vztahu k šetřenému případu Úřad vyhodnotil jako podstatné následující informace:

a.             Odbor kontroly Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) provedl ve dnech 4. 12. 2017 až 10. 1. 2018 veřejnosprávní kontrolu u zadavatele a ve vzorku kontrolovaných faktur byly doloženy faktury společnosti IMA PRODUCTION s. r. o., IČ 25736990, se sídlem Pod Hájkem 1, 180 00 Praha (dále jen „dodavatel“), jejichž celková výše činila 1 940 848,- Kč včetně DPH.

b.             V podnětu uvedené Středisko služeb školám, Plzeň ve svém vyjádření uvedlo, že dodavateli byla v roce 2016 zadavatelem vyplacena celková částka 3 336 748,- Kč včetně DPH.

c.              Odboru kontroly MŠMT nebyly předloženy doklady prokazující konání zadávacího řízení, jehož účastníkem by byl výše uvedený dodavatel.

2.             Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele příslušnou dokumentaci vztahující se k poptávání plnění, další podklady a opakovaně i stanoviska k relevantním skutečnostem. Obdobně Úřad žádal o části dokumentace k šetřeným plněním i dodavatele a kontrolní orgán MŠMT, příp. další subjekty, přičemž z uvedených podkladů zjistil následující skutečnosti.

3.             Středisko služeb školám, Plzeň, je příspěvkovou organizací kraje, která prováděla kontrolu účetnictví zadavatele na přání jeho nového vedení. Svá zjištění vtělená do vyjádření ze dne 20. 6. 2017 pak poskytla MŠMT. Obsahem vyjádření jsou především zjištěná pochybení obviněného ve vztahu k zákonu č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k šetřeným plněním pak obsahuje přehled faktur nad 100 000,- Kč vystavených na dodavatele v souhrnu činících částku 1 940 848,- Kč. Suma 3 336 748,- včetně DPH pak představuje součet všech částek vyplacených zadavatelem dodavateli v roce 2016. V této sumě jsou pak zahrnuty i částky za plnění, které Úřad s ohledem na požadavek zohledňovat věcnou, místní a časovou souvislost plnění tvořících veřejnou zakázku do šetřených veřejných zakázek nezahrnul.

4.             V souvislosti s poznatky uvedenými v bodě 1. tohoto rozhodnutí se Úřad při šetření postupu zadavatele od počátku zabýval otázkou, na základě jakého právního titulu (např. smlouvy o dílo, smlouvy o zajištění služeb, objednávky) byly dodavateli vyplaceny částky uvedené v podnětu.

5.             Úřad se v této věci obrátil na zadavatele, který po personální obměně svého statutárního orgánu oslovil[1] bývalé členy statutárního orgánu s otázkou, na základě jaké právní skutečnosti, či skutečností byla v roce 2016 vyplacena dodavateli částka v souhrnu činící 3 336 748,- Kč včetně DPH. V odpovědi na uvedenou žádost bývalí členové statutárního orgánu zadavatele uvádí následující: „Služby společnosti IMA PRODUCTION s.r.o. byly pro Asociaci školních sportovních klubů poskytovány na základě objednávek na jednotlivé fáze přípravy a realizace Školní sportovní ligy ZŠ – O pohár ministra pro aktuální kalendářní rok…“.

6.             Dne 30. 3. 2015 byla rozhodnutím MŠMT č. 502015_3_002_A o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky v oblasti sportu na rok 2015 zadavateli přidělena dotace určená mimo jiné na pravidelnou „sportovní činnost žáků školních a univerzitních klubů ve věkové kategorii 6 – 26 let, včetně soutěží republikového charakteru…“ v celkovém objemu dotace ve výši 19 000 000,- Kč. Tato částka byla na základě Dodatku č. 1 k rozhodnutí č. 502015_3_002_A ze dne 9. 7. 2015 navýšena na 27 000 000,- Kč s tím, že „[d]otace ve výši 8.000.000,- Kč je účelově určena na podporu akce Pohár ministra.“

7.             Dne 7. 7. 2015 byla generálním sekretářem zadavatele podepsána objednávka na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministra školství, školní rok 2015/2016 ve prospěch dodavatele IMA PRODUCTION. Objednávka byla uvozena následujícím sdělením: „Vážení, dle předběžné dohody a na základě dlouhodobé spolupráce objednáváme u vás zajištění a zprostředkování následujících služeb pro Sportovní ligu ZŠ o Pohár ministra školství pro školní rok 2015/2016 s platností do 30. 6. 2016.“ V článku I. objednávky jsou vymezeny zajišťované služby po celý rok: Vedení projektu, technické zajištění a koordinace dodavatelů, grafické zpracování tiskovin a materiálů – tisková výroba a služby, marketing, PR podpora a mediální komunikace, koordinace mediálních a ostatních partnerů včetně smluvního zajištění, správa webových stránek projektu, správa facebookových stránek projektu, organizace, produkční a technické zajištění tiskových konferencí, organizační, produkční a technické zajištění organizačních výborů, seminářů, školení pořadatelů Sportovní ligy základních škol a v neposlední řadě materiálně technické zajištění projektu. V článku II. objednávky jsou pak specifikovány služby, vážící se k 6 republikovým finále (dále jen „RF“) Sportovní ligy základních škol, konkrétně obhlídka lokalit před RF, koordinace přípravy pozic pro každé RF, komunikace s družstvy postupujícími do RF, grafické zpracování a výroba materiálu pro RF a tiskové služby, zajištění účasti hostů a VIP osobností na RF, komunikace s lokálními i celostátními médii před RF i v rámci RF, správa webových stránek projektu, správa facebookových stránek projektu, organizace, produkční a technické zajištění 6 RF, doprovodný program RF, skladování materiálů a prvků včetně průběžné údržby materiálů potřebných k zajištění RF, příprava a tisk drobných grafických materiálů na RF, monitoring tisku a rešerše včetně přípravy pro závěrečnou dokumentaci, doprava agentury a materiálně technické zajištění po RF, zajištění ubytování, stravování a dopravy účastníků RF, partnerů a VIP hostů.

8.             Objednávku ze dne 7. 7. 2015 na zajištění produkčních služeb pro sportovní soutěž dětí a mládeže Sportovní liga základních škol o Pohár ministra školství na školní rok 2015/2016 Úřad obdržel jako součást podání dodavatele dne 23. 7. 2018 a plnění poskytnuté na jejím základě Úřad následně (v návaznosti na další zjištěné skutečnosti) označil za veřejnou zakázku č. 1 (dále jen „veřejná zakázka č. 1)“.   

9.             Ve výroční zprávě o činnosti zadavatele za rok 2015 z května 2016, zadavatel uvádí: „Druhým rokem pokračoval nový projekt Sportovní ligy základních škol O pohár ministra školství, který byl rovněž financován z účelových prostředků MŠMT…. Hlavním problémem uplynulého roku však bylo celkové snížení státní podpory sportu na činnost AŠSK o 2.300 tis. korun oproti roku 2014. Navíc přidělení prostředků bylo časově rozděleno do dvou období, kdy nebylo do konce července jasné, kolik finančních prostředků bude přiděleno na SLZŠ. Nakonec byly prostředky přiděleny až na další dodatečnou žádost na MŠMT v měsíci srpnu, ale ne v původně garantované výši, ale částka byla o 2 mil. Kč nižší.“

10.         Dne 3. 5. 2016 byla rozhodnutím MŠMT č. 502016_9_005_A o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky v oblasti sportu na rok 2016 zadavateli přidělena dotace účelově určená na organizaci školního sportu, konktrétně na organizaci soutěží a tělovýchovných akcí pro školy prostřednictvím školních sportovních klubů, okresních nebo krajských rad v celé ČR, v celkovém objemu dotace ve výši 26 000 000,- Kč. Tato částka byla dvakrát navýšena až na finální částku 35 363 000,-Kč, kdy na základě Dodatku č. 2 k rozhodnutí č. 502016_9_005_A ze dne 16. 2. 2016 bylo z důvodů hodných zvláštního zřetele zadavateli přiznáno navýšení o 4 000 000,- Kč.

11.         Dne 11. 7. 2016 byla generálním sekretářem zadavatele podepsána objednávka na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministryně školství, školní rok 2016/2017 ve prospěch dodavatele IMA PRODUCTION. Objednávka byla uvozena následujícím sdělením: „Vážení, dle předběžné dohody a na základě dlouhodobé spolupráce objednáváme u vás zajištění a zprostředkování následujících služeb (podrobný popis služeb viz příloha) pro Sportovní ligu ZŠ o Pohár ministryně školství pro školní rok 2016/2017 (konkrétně pro 7 republikových finále viz níže) s platností do konce roku 2017.“ Objednány byly tyto služby: Obhlídka lokalit před RF, koordinace přípravy propozic pro každé RF, komunikace s družstvy postupujícími do RF, grafické zpracování a výroba materiálu pro RF, zajištění účasti hostů, médií a VIP osobností na RF, spolupráce s generálním mediálním partnerem Českou televizí, komunikace s lokálními i celostátními médii před RF i v rámci RF, správa webových stránek projektu, správa facebookových stránek projektu, organizace, produkční a technické zajištění 7 RF, doprovodný program RF, doprava agentury, subdodavatelů a materiálně technického zajištění po RF, zajištění ubytování, stravování a dopravy účastníků RF a VIP hostů.

12.         Dne 11. 7. 2016 byla generálním sekretářem zadavatele rovněž podepsána druhá objednávka se shodně formulovaným plněním, tj. na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministryně školství, školní rok 2016/2017 ve prospěch dodavatele IMA PRODUCTION. Rovněž tato objednávka byla uvozena sdělením: „Vážení, dle předběžné dohody a na základě dlouhodobé spolupráce objednáváme u vás zajištění a zprostředkování následujících služeb (podrobný popis služeb viz příloha) pro Sportovní ligu ZŠ o Pohár ministryně školství pro školní rok 2016/2017 s platností do konce roku 2017.“ Objednány byly tyto služby: Vedení projektu, technické zajištění a koordinace dodavatelů, grafické zpracování tiskovin a materiálů, tisková výroba a služby, marketing, PR podpora a mediální komunikace, komunikace s lokálními médii, pravidelná tvorba obsahu, koordinace mediálních a ostatních partnerů včetně smluvního zajištění, správa webových stránek projektu, správa facebookových stránek projektu, organizace, produkční a technické zajištění tiskových konferencí, organizační, produkční a technické zajištění seminářů a školení pořadatelů Sportovní ligy základních škol a v neposlední řadě materiálně technické zajištění projektu.

13.         Obě objednávky (včetně příloh) ze dne 11. 7. 2016 na zajištění produkčních služeb pro sportovní soutěž dětí a mládeže Sportovní liga základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok 2016/2017 Úřad obdržel jako součást podání dodavatele dne 22. 8. 2018 a plnění poskytnuté na jejich základě Úřad označil za veřejnou zakázku č. 2 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“).

14.         Z vyjádření bývalých členů statutárního orgánu zadavatele (k tomu srovnej bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí), znění úvodních částí všech tří objednávek (k tomu srovnej body 6., 10. a 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí) dodaných Úřadu dodavatelem a zajištěných faktur Úřad dovodil, že zadavatel při poptávání plnění od dodavatele na veřejnou zakázka č. 1 a veřejnou zakázku č. 2 neprovedl zadávací řízení. 

15.         Dne 2. 3. 2017 byla rozhodnutím Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy č. 50_09_0001/2017 o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky na rok 2017 zadavateli přidělena dotace ve výši 52 545 200,- Kč účelově určena na sportovní činnost žáků školních sportovních klubů, sportovní soutěže, činnost ústředních orgánů a činnost v oblasti sportovní reprezentace školního sportu.

16.         Úřad žádostí o stanovisko č. j. ÚOHS-P0156/2018/VZ-23488/2018/523VHm ze dne 15. 8. 2018 ověřil, zda zadavatel pořádal či organizoval v letech 2015, 2016 nebo 2017 v rámci své činnosti, kterou je organizace sportovních aktivit dětí a mládeže, a to především v době mimo vyučování, nějakou sportovní soutěž, jež by byla hrazena z více než 50% z vlastních (soukromých) peněžních prostředků, tady takových, jež nepocházejí z veřejných rozpočtů. V odpovědi doručené Úřadu dne 21. 8. 2018 se zadavatel vyjádřil tak, „že si není vědom organizování sportovní soutěže v letech 2015 – 2017, jež by byla hrazena z více než 50 % z vlastních (soukromých) peněžních prostředků“.

17.         Úřad dodává, že samotné objednávky včetně příloh na veřejnou zakázku č. 2, tj. na ročník soutěže 2016/2017 obdržel, přes opětovné výzvy adresované zadavateli, až od dodavatele v podání doručeném Úřadu dne 22. 8. 2018. Objednávka na veřejnou zakázku č. 1 byla Úřadu dodavatelem doručena dne 23. 7. 2018.

18.         Rovněž doklady svědčící o financování veřejných zakázek č. 1 a č. 2. z veřejných zdrojů, tj. rozhodnutí č. 502015_3_002_A o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky v oblasti sportu na rok 2015 včetně dodatku č. 1 ze dne 9. 7. 2015 vedeného Ministerstvem pod č. j. MSMT-22 012/2015  a rozhodnutí č. 50_09_0001/2017 o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky na rok 2017 Úřad obdržel až dne 30. 8. 2018, a to nikoliv od zadavatele, ale jako součást podání MŠMT. Pro úplnost Úřad dodává, že rozhodnutí č. 502016_9_005_A včetně dodatku č. 2 od zadavatele obdržel dne 27. 6. 2018 jako odpověď na opětovnou výzvu k zaslání dokumentace o veřejné zakázce.

19.         Na tomto místě Úřad pro úplnost a bližší vysvětlení konstatuje, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), a proto je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”), ode dne účinnosti cit. zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“, pozn. Úřadu). Totéž lze pak vztáhnout i k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci podezření ze spáchání přestupků, je obviněný v tomto rozhodnutí označován v souladu se zákonem o přestupcích právě jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele, pozn. Úřadu).

20.         Úřadu na základě skutečností zjištěných při šetření podnětu vznikla pochybnost, zda se obviněný nedopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nezadal veřejnou zakázku č. 1 na zajištění služeb pro pořádání Sportovní ligy základních škol o Pohár ministra školství na školní rok 2015/2016, resp. ročník 2015/2016, které poptal na základě objednávky ze dne 7. 7. 2015, v hodnotě 2 211 860,- Kč (po zaokrouhlení na koruny bez DPH), tedy v hodnotě podlimitní veřejné zakázky, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle § 21 zákona, když předmětné plnění poptal bez provedení zadávacího řízení od dodavatele, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

21.         Úřadu dále na základě skutečností zjištěných při šetření podnětu vznikla pochybnost, zda obviněný v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 2 nejednal v rozporu s § 13 odst. 3 zákona a nerozdělil předmět této veřejné zakázky spočívající v zajištění služeb pro pořádání Sportovní ligy základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 na plnění poptávané na základě dvou objednávek ze dne 11. 7. 2016, když tato plnění vykazují vzájemné místní (plnění se týkalo téže soutěže pro děti Sportovní liga základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 s celorepublikovým rozsahem), časové (objednávky vystaveny v tentýž den se shodnou platností od 11. 7. 2016 do konce roku 2017) a věcné souvislosti (plnění se týkalo zajištění produkčních služeb pro soutěž Sportovní liga základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017), tedy zda tímto způsobem nedošlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně, a zda se tak nedopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona za situace, kdy veřejnou zakázku č. 2 v hodnotě 2 997 458,- Kč (po zaokrouhlení na koruny bez DPH), tedy v hodnotě podlimitní veřejné zakázky, nezadal v některém z v úvahu připadajícího druhu zadávacího řízení podle § 21 zákona, ale předmětné plnění poptal bez provedení zadávacího řízení od dodavatele, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

22.         S ohledem na výše uvedené proto Úřad zahájil dne 14. 10. 2018 správní řízení z moci úřední ve věci postupu zadavatele při poptávání plnění od dodavatele IMA PRODUCTION s.r.o., IČO 25736990, se sídlem Pod Hájkem 1, 180 00 Praha 8, jehož předmětem bylo zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministra školství na školní rok, resp. ročník 2015/2016 na základě objednávky ze dne 7. 7. 2015 (veřejná zakázka č. 1), a zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 na základě dvou objednávek ze dne 11. 7. 2016 včetně jejich příloh (veřejná zakázka č. 2).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

23.         Oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0409/2018/VZ-29716/2018/523/VHm ze dne 12. 10. 2018 bylo dne 14. 10. 2018 doručeno obviněnému, a tímto dnem bylo v souladu s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) ve spojení s ust. § 113 zákona správní řízení zahájeno.

24.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0409/2018/VZ-29759/2018/523/VHm ze dne 12. 10. 2018 stanovil obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn podle § 36 odst. 1 správního řádu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S0409/2018/VZ-31856/2018/523/VHm ze dne 5. 11. 2018 stanovil obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

25.         Obviněný se ve stanovených lhůtách ani později nevyjádřil.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

26.         Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména na základě zajištěných listin, jednotlivých vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění rozhodl ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí tak, že se zadavatel dopustil přestupků podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za což mu byla uložena pokuta uvedená ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení obviněného jako zadavatele

27.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda byl obviněný při výběru dodavatele veřejných zakázek č. 1 a č. 2 v postavení zadavatele podle zákona.

28.         Ve vztahu k této otázce lze uvést, že Úřad dospěl k závěru, že obviněný naplňuje znaky dotovaného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, neboť předmětné veřejné zakázky byly z více než 50 % hrazeny z peněžních prostředků z veřejných zdrojů ve smyslu § 17 písm. u) zákona.

29.         Při posuzování této skutečnosti Úřad vycházel ve vztahu k veřejné zakázce č. 1 z rozhodnutí č. 502015_3_002­_A o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky v oblasti sportu na rok 2015 vydaného pod č. j. MSMT - 6663/2015 dne 30. 3. 2015 včetně dodatku č. 1, č. j. MSMT – 22 012/2015 ze dne 9. 7. 2015 v celkovém objemu 27 000 000,- Kč, rozhodnutí č. 502016_9_005_A o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky v oblasti sportu na rok 2016 vydané pod č. j. MSMT – 12433/2016-2 dne 3. 5. 2016 včetně dodatku č. 2, č. j. MSMT – 36 240/2016-6 ze dne 16. 12. 2016 v celkovém objemu 35 363 000,- Kč. Pokud jde o posledně uvedené rozhodnutí, Úřad uvádí, že se vztahuje rovněž k veřejné zakázce č. 2, ke které řadí dále rozhodnutí č. 50_09_0001/2017 MŠMT vedené pod č. j. MSMT-4574/2017-1 a vydané dne 2. 3. 2017 o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky na rok 2017, přičemž celkový rozpočet dotace dle posledně uvedeného rozhodnutí činí 52 545 200,- Kč.

30.         Pro podporu výše uvedeného závěru odkazuje Úřad také na Výroční zprávy o činnosti Asociace  školních sportovních klubů, z. s. za roky 2015, 2016 a 2017 a dále též na vyjádření zadavatele. Ve Výroční zprávě za rok 2015 je v kapitole 3. 1. „Zpráva o hospodaření“ na str. 19 uvedeno: „Druhým rokem pokračoval nový projekt Sportovní ligy základních škol O pohár ministra školství, který byl rovněž financován z účelových prostředků MŠMT.“ Obdobně ve Výroční zprávě za rok 2016: „Také v roce 2016 měla Asociace školních sportovních klubů České republiky jako hlavní zdroje příjmů již tradičně finanční prostředky určené na uskutečnění Veřejně prospěšných programů (VPP) vypsaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pro oblast sportu… Třetím rokem pokračoval nový projekt Sportovní ligy základních škol O pohár ministryně školství, který byl rovněž financován z účelových prostředků MŠMT“.  Vyjádření ve stejném smyslu obsahuje i Výroční zpráva zadavatele za rok 2017. Uvedené skutečnosti Úřad ověřil žádostí o stanovisko č. j. ÚOHS-P0156/2018/VZ-23488/2018/523VHm ze dne 15. 8. 2018, ve které se mj. obviněného dotazoval, zda obviněný pořádal či organizoval v letech 2015, 2016 nebo 2017 v rámci své činnosti, kterou je organizace sportovní činnosti dětí a mládeže, a to především v době mimo vyučování, nějakou sportovní soutěž, jež by byla hrazena z více než 50 % z vlastních (soukromých) peněžních prostředků, tady takových, jež nepocházejí z veřejných rozpočtů. V odpovědi doručené Úřadu dne 21. 8. 2018 se zadavatel vyjádřil tak, „že si není vědom organizování sportovní soutěže v letech 2015 – 2017, jež by byla hrazena z více než 50 % z vlastních (soukromých) peněžních prostředků“.

31.         S ohledem na uvedené skutečnosti lze nyní uzavřít, že obviněný naplňuje ve vztahu k veřejným zakázkám č. 1 a č. 2 znaky dotovaného zadavatele ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona.

32.         Úřad dále uvádí, že jiná situace by nenastala ani tehdy, bylo-li by postavení zadavatele posuzováno dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), jež nabyl účinnosti dne 1. 10. 2016.

33.         Dle § 4 odst. 2 písm. a) ZZVZ je zadavatelem osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 000 000 Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele.

34.         Z výše uvedeného je zřejmé, že právní úprava postavení zadavatele, který k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 50 % peněžních prostředků poskytnutých z rozpočtu veřejného zadavatele, se kromě nové terminologie nezměnila.

35.         Pojem dotovaný zadavatel byl z nové právní úpravy vypuštěn a nově je použit jednotný termín „zadavatel“, přičemž kritéria pro charakteristiku peněžních prostředků poskytnutých z veřejných zdrojů se nezměnila. Dle Úřadu lze proto dílčí závěry učiněné výše k otázce postavení dotovaného zadavatele dle zákona bezezbytku vztáhnout i na úpravu v ZZVZ, o které tak není možné tvrdit, že je to právní úprava pro zadavatele v tomto ohledu příznivější.

Relevantní ustanovení zákona

36.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37.         Dle § 7 odst. 1 je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

38.         Podle § 10 odst. 1 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

39.         Podle § 12 odst. 1 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

40.         Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle odstavce 1.

41.         Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

42.         Podle § 13 odst. 8 zákona při stanovení předpokládané hodnoty je zadavatel povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu účetního období. To neplatí pro dodávky nebo služby, jejichž jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel tyto dodávky nebo služby pořizuje opakovaně podle svých aktuálních potřeb; zadavatel je však povinen vždy dodržet zásady podle § 6 odst. 1 zákona.

43.         Ustanovení § 21 odst. 1 zákona upravuje tyto druhy zadávacích řízení: a) otevřené řízení, b) užší řízení, c) jednací řízení s uveřejněním, d) jednací řízení bez uveřejnění, e) soutěžní dialog, f) zjednodušené podlimitní řízení.

44.         Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

45.         Podle § 21 odst. 3 zákona může veřejný zadavatel pro zadávání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zjednodušené podlimitní řízení.

46.         Podle § 2 odst. 2 písm. b) bod 4. nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění nařízení vlády č. 456/2013, činí finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby zadávanou v období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2015 pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 3 zákona (dotované zadavatele) částku ve výši 5 244 000,- Kč. 

47.         Podle § 2 odst. 2 písm. b) bod 4. nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění Nařízení vlády č. 393/2015 Sb., činí finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby zadávanou v období od 1. 1. 2016 do 30. 9. 2016 pro zadavatele uvedené v § 2 odst. 3 zákona (dotované zadavatele) částku ve výši 5 706 000,- Kč.

K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí

48.         Úřad předně uvádí, že zadáváním je podle § 17 písm. m) zákona závazný postup zadavatele podle zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky. Zadávací řízení ve smyslu zákona je tedy postupem zadavatele směřujícím k zadání veřejné zakázky. Podle § 2 odst. 3 zákona se za dotovaného zadavatele považuje právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000,- Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby. Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Jedná se tedy o plnění, které obsahuje prvek úplaty a je zadáváno osobou, která je v postavení zadavatele podle zákona, na základě smluvního vztahu s dodavatelem, přičemž se podle předmětu plnění jedná o veřejnou zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.

49.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v ustanovení § 21 odst. 2 a 3 zákona stanovil, že zadavatel, resp. dotovaný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít následující druhy zadávacích řízení, a to otevřené řízení, užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, soutěžní dialog a zjednodušené podlimitní řízení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle ustanovení § 21 odst. 2 a 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 18 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle výše citovaných ustanovení zákona.

50.         Úřad uvádí, že zadavatel je v souvislosti s peněžními prostředky poskytnutými z veřejných zdrojů v postavení dotovaného zadavatele ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona (viz body 27. – 35. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad pro úplnost doplňuje, že v šetřeném případě se nejedná o výjimku z povinnosti zadávat podle zákona, přičemž z povahy věci se nejedná ani o veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému nebo o veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové smlouvy (kdy v uvedených případech by zadavatele povinnost postupovat v zadávacím řízení nestíhala). Vzhledem k shora uvedenému tak zadavateli, nejedná-li se o veřejné zakázky malého rozsahu (hodnotami veřejných zakázek se Úřad zabývá níže, viz k tomu body 53. a 67. tohoto rozhodnutí), vznikla povinnost postupovat podle zákona a veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení.

Zjištěné skutečnosti a učiněné závěry ve vztahu k veřejné zakázce č. 1

51.         Úřad ve správním řízení zjistil, že zadavatel nezadal veřejnou zakázku č. 1, již časově vymezil (počátek plnění váže k datu podpisu objednávky a její konec stanovil výslovně „do 30. 6. 2016“) v objednávce na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministra školství na školní rok 2015/2016, resp. ročník 2015/2016, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle § 21 zákona odst. 2. a 3., když předmětné plnění poptal bez provedení zadávacího řízení od dodavatele IMA PRODUCTION. O této skutečnosti svědčí také vyjádření zadavatele, které Úřad eviduje jako součást podání zadavatele pod č. j.: ÚOHS-15856/2018 a vyjádření zadavatele obsažené v úvodní pasáži objednávky ze dne 7. 7. 2015.

52.         Ve vztahu k veřejné zakázce č. 1 pak byly dodavatelem vystaveny následující faktury vážící se k objednávce ze dne 7. 7. 2018 na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministra školství na školní rok 2015/2016, resp. ročník 2015/2016:

Faktury za roky 2015 a 2016:

  • Číslo faktury: 15/3/216, DUZP[2] 12. 8. 2015 na částku 125 230,- Kč bez DPH
  • Číslo faktury: 15/3/278, DUZP 26. 10. 2015 na částku 97 724,88 Kč bez DPH
  • Číslo faktury: 15/3/280, DUZP 27. 10. 2015 na částku 236 256,- Kč bez DPH
  • Číslo faktury: 15/3/327, DUZP 17. 12. 2015 na částku 52 561,97 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0076 DUZP 25. 4. 2016, částka 17 395,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0077 DUZP 25. 4. 2016, částka 154 892,50 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0078 DUZP 25. 4. 2016, částka 77 596,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0079 DUZP 25. 4. 2016, částka 18 182,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0080 DUZP 25. 4. 2016, částka 158 892,50,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0081 DUZP 25. 4. 2016, částka 79 732,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0082 DUZP 25. 4. 2016, částka 104 964,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0128 DUZP 3. 6. 2016, částka 18 713,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0129 DUZP 3. 6. 2016, částka 142 861,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0130 DUZP 3. 6. 2016, částka 85 720,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0131 DUZP 27. 5. 2016, částka 15 270,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0132 DUZP 27. 5. 2016, částka 154 886,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0133 DUZP 27. 5. 2016, částka 63 560,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0156 DUZP 29. 6. 2016 částka 24 931,50 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0157 DUZP 29. 6. 2016, částka 144 078,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0158 DUZP 29. 6. 2016, částka 51 044,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0159 DUZP 29. 6. 2016, částka 27 413,50 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0160 DUZP 29. 6. 2016, částka 140 852,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0161 DUZP 29. 6. 2016, částka 53 104,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0162 DUZP 29. 6. 2016, částka 166 000,- Kč bez DPH

 

53.         Jak plyne ze součtu faktur uvedených v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, náklady na zajištění produkčních služeb, jež byly předmětem plnění veřejné zakázky č. 1, činily 2 211 860,- Kč po zaokrouhlení na koruny bez DPH, a dle § 12 odst. 2 zákona (ve znění zákona ke dni podepsání příslušné objednávky) tak překračují limit pro podlimitní veřejné zakázky na služby ve výši 2 000 000 Kč bez DPH. Úřad ve vztahu k uvedenému plnění nemá pochyb o splnění kritérií veřejné zakázky dle § 7 odst. 1 zákona, neboť bylo realizováno na základě smluvního vztahu mezi zadavatelem (obviněným) a dodavatelem, jehož předmětem bylo úplatné poskytnutí služeb spočívajících v produkčním zajištění soutěže Sportovní liga základních škol o Pohár ministra školství na školní rok 2015/2016, resp. ročník 2015/2016. Zadavatel tak byl povinen při poptávání předmětného plnění postupovat v některém z v úvahu připadajícího druhu zadávacího řízení dle § 21 odst. 2 a 3 zákona.

54.         Z výše uvedeného je zřejmé, že se obviněný svým jednáním dopustil přestupku tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 a 3 zákona, když veřejnou zakázku č. 1 nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle výše citovaných ustanovení zákona, ale předmětné plnění poptal bez provedení jakéhokoli zadávacího řízení u dodavatele.

55.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný provedl zadávací řízení podle zákona, mohl obdržet i jiné nabídky od dalších dodavatelů (další potenciální dodavatelé se z povahy věci nemohli dozvědět o možnosti ucházet se o realizaci dané veřejné zakázky), kteří mohli nabídnout výhodnější podmínky plnění pro obviněného, než tomu bylo v případě dodavatele, u kterého obviněný plnění veřejné zakázky č. 1 poptal.

56.         Úřad na tomto místě pro úplnost dodává, že v posuzovaném případě bylo též nezbytné posoudit, zda pozdější právní úprava, případně právní úprava zakotvená v ZZVZ není pro obviněného příznivější, a zda ji tudíž není nutno s ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod na šetřený případ aplikovat. V této souvislosti lze uvést, že pozdější úpravy nejsou pro obviněného příznivějšími, neboť zákonné limity v ustanovení § 12 odst. 2 zákona se neměnily (k zákonu nebyly přijaty žádné další novely, jež by měnily limit pro podlimitní veřejné zakázky).

57.         Pokud jde o povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, ta je v ZZVZ výslovně upravena v § 2 odst. 3 tak, že zadavateli vzniká, nejedná-li se o rámcovou dohodu, dynamický nákupní systém, nebo veřejnou zakázku pořizovanou prostřednictvím centrálního zadavatele nebo od něj a nevztahují-li se na ni výjimky zakotvené v ZZVZ (k tomu srov. ust. § 29 a § 30 ZZVZ). Úřad uvádí, že v šetřeném případě se nejedná o výjimku z povinnosti zadávat podle ZZVZ (z povahy věci se nejedná ani o veřejnou zakázku v rámci dynamického nákupního systému nebo o veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody, ani tu pořizovanou prostřednictvím centrálního zadavatele), kdy v uvedených případech by zadavatele povinnost postupovat v zadávacím řízení nestíhala. Vzhledem k shora uvedenému i skutečnosti, že se nejedná o veřejnou zakázky malého rozsahu [k tomu viz § 27 písm. a) ZZVZ], vznikla by zadavateli povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení i podle ZZVZ.  Rovněž tak nedošlo ani k navýšení zákonných limitů po přijetí právní úpravy v ZZVZ, neboť podle § 26 ZZVZ je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota přesahuje hodnoty stanovené v § 27 ZZVZ, přičemž tato hodnota činí pro veřejné zakázky na služby rovněž 2 000 000 Kč.

58.         Co se týče jednání zadavatele, Úřad konstatuje, že jednání zadavatele je v šetřeném případě přestupkem podle všech pozdějších právních předpisů [k tomu viz § 120 odst. 1 písm. a) zákona, § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ], přičemž zadavateli by při ukládání sankce podle ZZVZ hrozila stejně vysoká pokuta [srov. ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona a ust. § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ] jako podle právní úpravy aplikované v šetřeném případě. Jednání zadavatele tudíž Úřad posuzoval v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod podle právní úpravy účinné v době spáchání přestupku. Pokud jde o postavení obviněného jako zadavatele, zabýval se Úřad úpravou v zákoně a ZZVZ podrobně výše. Závěrem v této souvislosti lze uvést, že uplatnění výše uvedeného principu v rámci správního trestání vyplývá rovněž z judikatury Nejvyššího správního soudu, konkrétně pak např. z rozsudku sp. zn. 5 Afs 68/2011 ze dne 21. 3. 2012, v němž Nejvyšší správní soud dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu spočívajícího v povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro obviněného příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2012 ze dne 12. 4. 2013).

59.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Zjištěné skutečnosti a učiněné závěry ve vztahu k veřejné zakázce č. 2

60.         Zadavatel věcně vymezil veřejnou zakázku č. 2 ve dvou objednávkách (včetně příloh) ze dne 11. 7. 2016 vystavených na dodavatele. Zadavatel sice má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku toho došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. Pro určení, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku či o více veřejných zakázek, je rozhodující věcná, místní a časová souvislost plnění, případně skutečnost, zda plnění tvoří jeden funkční celek. Vzhledem k tomu, že plnění, jež jsou obsažena v předmětných objednávkách na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministryně školství pro školní rok 2016/2017 včetně příloh, kdy obě objednávky jsou datovány 11. 7. 2016 (jedna objednávka formulovaná na zajištění republikových finále soutěže Sportovní ligy základních škol a druhá formulovaná obecně na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol), mají shodný věcný charakter, přičemž obě objednávky byly vystaveny s platností do konce roku 2017, měla být předmětná plnění zadávána jako jediná veřejná zakázka na služby.

61.         Pro výše uvedené svědčí dvě objednávky na zajištění služeb pro Sportovní ligu základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok 2016/2017, resp. ročník 2016/2017 včetně příloh a následující faktury na jejich základě vydané:

  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0298 , částka 56 000,- bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0297, částka 72 641,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_FV01_0296, částka 50 212,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0302, částka 105 866,70 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0301, částka 493 000,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0300, částka 125 796,50 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0299, částka 154 137,50 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0298, částka 172 262,96 Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0102, částka 25 690,-  Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0101, částka 31 790,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0100, částka 168 736,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0099, částka 17 467,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0098, částka 42 042,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0097, částka 130 624,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0096, částka 19 424,-  Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0083, částka 100 000,-  Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0082, částka 57 522,-  Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0081, částka 36 664,- Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0080, částka 166 424,-  Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0079, částka 20 158,-  Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0303, částka 376 000,-  Kč bez DPH
  • Číslo dokladu: 2016_DZV1_0012, částka 421 487,61 Kč bez DPH (zálohová faktura k vyúčtovací faktuře)
  • Číslo dokladu: 2017_FV01_0003, částka 133 512,39 Kč bez DPH (vyúčtovací faktura k výše uvedené zálohové faktuře)

62.         Zákon o veřejných zakázkách nezakazuje samotné rozdělení veřejné zakázky na části (ust. § 98 odst. 1 zákona). Není však přípustné, aby tímto způsobem zadavatel uměle rozdělil jedinou veřejnou zakázku na více veřejných zakázek a v důsledku toho snížil hodnotu zakázky (respektive zakázek) pod zákonný finanční limit (ust. § 13 odst. 3 zákona) s cílem vyhnout se jejich formalizovanému zadání postupem dle zákona.

Blíže k věcné, místní a časové souvislosti veřejné zakázky č. 2

63.         Je zřejmé, že obě části veřejné zakázky č. 2 vtělené do dvou objednávek byly vedeny jednotným cílem, konkrétně zajistit produkční služby pro sportovní soutěž školní mládeže Sportovní liga základních škol jako celek. Není přitom rozhodné, že jedna objednávka byla vystavena jmenovitě na 7 republikových finále soutěže, když charakter poskytovaného plnění je obdobný, resp. prakticky shodný jako v případě služeb zajišťovaných pro nižší patra soutěže (k tomu srovnej body 7., 11. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je tak zřejmé, že sportovní soutěž školní mládeže Sportovní liga základních škol je nutno považovat za jediný funkční celek. Obě části jediné veřejné zakázky spolu úzce věcně, ekonomicky a funkčně souvisí. O této skutečnosti svědčí i postup zadavatele, když sám zadal veřejnou zakázku č. 2 jednomu dodavateli. Tímto postupem, tj. absolutní ignorací zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek, zadavatel znemožnil naplnění jejího základního cíle, jímž je zabezpečení otevřeného konkurenčního prostředí vedoucího v konečném důsledku k úspoře veřejných prostředků zadavatele.

64.         Jak již bylo uvedeno výše, časová souvislost veřejné zakázky č. 2 je dána zejména ročníkem (školním rokem soutěže) s určitým přesahem pro přípravu a vyhodnocení, jakož i tím, že sám zadavatel vymezil předmětné plnění dvěma objednávkami (tj. od 11. 7. 2016 do konce roku 2017).

65.         Místní souvislost je dána, jak již bylo také výše zmíněno, Českou republikou. Do nižší úrovně soutěže se zapojily školy ze všech krajů České republiky a sama soutěž vrcholila 7 republikovými finále Sportovní ligy základních škol v jednotlivých sportech (volejbal, házená, a další).

66.         Z výše uvedeného je zřejmé že zadavatel v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 2 jednal v rozporu s § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět této veřejné zakázky spočívající v zajištění služeb pro pořádání Sportovní ligy základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 na plnění poptávané na základě dvou objednávek ze dne 11. 7. 2016, neboť tato plnění vykazují vzájemné místní (plnění se týkalo téže soutěže pro děti Sportovní liga základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017 s celorepublikovým rozsahem), časové (objednávky vystaveny v tentýž den se shodnou platností od 11. 7. 2016 do konce roku 2017) a věcné souvislosti (plnění se týkalo zajištění produkčních služeb pro soutěž Sportovní liga základních škol o Pohár ministryně školství na školní rok, resp. ročník 2016/2017). Tím, že zadavatel rozdělil předmět plnění jedné veřejné zakázky do dvou objednávek, došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v zákoně, a dopustil se tak přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť ve svém souhrnu veřejná zakázka č. 2 představuje hodnotu ve výši 2 997 458,- Kč (po zaokrouhlení na koruny) bez DPH, tedy jde o hodnotu odpovídající podlimitní veřejné zakázce. Obviněný tedy byl povinen zadat veřejnou zakázku v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle § 21 zákona, přesto předmětné plnění poptal bez provedení zadávacího řízení přímo od dodavatele. K uvedenému Úřad dodává, že také vyjádření bývalých členů statutárního orgánu obviněného evidované Úřadem pod č. j. ÚOHS-15856/2018 a vyjádření obviněného obsažené v úvodní pasáži objednávek ze dne 11. 7. 2016 svědčí pro tuto skutečnost.

67.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by zadavatel provedl zadávací řízení podle zákona, mohl obdržet i jiné nabídky od dalších dodavatelů (další potenciální dodavatelé se z povahy věci nemohli dozvědět o možnosti ucházet se o realizaci plnění), kteří mohli nabídnout výhodnější podmínky plnění pro zadavatele, než tomu bylo v případě dodavatele, u kterého obviněný plnění veřejné zakázky č. 2 poptal. V důsledku toho mohlo dojít k úspoře financí z veřejných zdrojů, což je ostatně základním účelem a cílem zákona, neboť jednáním obviněného byla zároveň zcela vyloučena hospodářská soutěž.

68.         Úřad na tomto místě pro úplnost dodává, že opět posoudil, zda právní úprava zakotvená v ZZVZ není pro obviněného příznivější, a zda ji tudíž není nutno s ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod na šetřený případ aplikovat. V této souvislosti lze uvést, že z hlediska merita vedeného správního řízení není ZZVZ právní úpravou příznivější, jelikož obsahuje stejná pravidla pro výpočet předpokládané hodnoty [§ 13 odst. 3 a § 18 odst. 1 a 2 zákona, § 16 a § 24 ZZVZ]; rozdílem je pouze odlišná konstrukce téhož pravidla: zatímco zákon upravuje zákaz dělení, ZZVZ hovoří o povinnosti sčítat předpokládanou hodnotu souvisejících plnění. Ač jsou tedy použita rozdílná východiska, závěr je totožný. Nezapočtením části předpokládané hodnoty plnění podle ZZVZ (tj. dělením podle zákona) dochází k obcházení zákonné úpravy. ZZVZ není příznivější právní úpravou ani ve vztahu k finančním limitům pro určení podlimitní veřejné zakázky na služby [§ 12 odst. 1 zákona a § 26 odst. 1 ZZVZ]. Co se týče jednání obviněného, lze uvést, že jeho jednání je v šetřeném případě přestupkem podle obou právních předpisů [k tomu viz § 120 odst. 1 písm. a) zákona, § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ], přičemž obviněnému by při ukládání sankce podle ZZVZ hrozila stejně vysoká pokuta [srov. ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona a ust. § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ] jako podle právní úpravy aplikované v šetřeném případě. Jednání obviněného tudíž Úřad posuzoval v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod podle právní úpravy účinné v době spáchání přestupku. V této souvislosti Úřad opětovně odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu (k tomu blíže viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

69.         S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.  

K výroku III. tohoto rozhodnutí

70.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

71.         Jak vyplývá z výroků I., II. a shora uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel se v šetřených případech dopustil přestupků, když nezadal veřejné zakázky č. 1 a č. 2 v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení, přičemž předmětná plnění poptal bez provedení zadávacího řízení podle § 21 zákona.  

72.         Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném od 6. 3. 2015 do 30. 9. 2016, tedy ve znění účinném v době spáchání předmětných přestupků) odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Totožně upravoval dobu, ve které dochází k zániku odpovědnosti za přestupek, od 1. 10. 2016 do 30. 6. 2017 i § 270 odst. 3 ZZVZ. Podle § 270 ZZVZ ve znění účinném od 1. 7. 2017 činí (objektivní) promlčecí doba taktéž 5 let.

73.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

74.         V návaznosti na uvedená ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě (ve vztahu k veřejným zakázkám č. 1 i č. 2) se Úřad o spáchání přestupků dozvěděl shodně dne 26. 4. 2018, kdy obdržel podnět k přezkoumání postupu obviněného v této věci. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 7. 7. 2015, kdy zadavatel vystavil objednávku na dodavatele. Ke spáchání přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 11. 7. 2016, kdy zadavatel vystavil objednávky. Správní řízení ve věci možného spáchání přestupků konstatovaných ve výrocích I. i II. tohoto rozhodnutí bylo zahájeno dne 14. 10. 2018. Z právě uvedeného plyne, že v šetřeném případě byla zachována subjektivní i objektivní lhůta, ve které je možno zahájit správní řízení směřující k uložení pokuty za spáchané přestupky, a to podle všech potenciálně aplikovatelných právních úprav, přičemž neuplynula ani promlčecí lhůta dle § 270 ZZVZ ve znění účinném od 1. 7. 2017. Úřad tedy na tomto místě činí závěr, že žádná z pozdějších právních úprav – o jejíž aplikaci by bylo možno uvažovat s ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod – není pro zadavatele příznivější v tom smyslu, že by jeho odpovědnost za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí zanikla.

75.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., a II. tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu těchto přestupků. Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

76.         Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se ani způsob trestání sbíhajících se přestupků. Úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

77.         V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

78.         Jak vyplývá z faktur uvedených v bodu 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí vystavených dodavatelem na základě objednávky ze dne 7. 7. 2015, cena veřejné zakázky č. 1, při jejímž zadání se zadavatel dopustil přestupku, a za který může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 2 211 860,- Kč po zaokrouhlení na koruny bez DPH, přičemž výše DPH odpovídající sazbě 21 % činí 464 491,- Kč po zaokrouhlení na koruny, tzn. celková cena veřejné zakázky č. 1 dosahuje částky 2 676 351,- Kč vč. DPH po zaokrouhlení na koruny.

79.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 mil. Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona. Z výše uvedeného vyplývá, že za spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu po zaokrouhlení do výše 267 635,- Kč.

80.         Jak vyplývá z faktur uvedených v bodu 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí vystavených dodavatelem na základě dvou objednávek zadavatele ze dne 11. 7. 2016, cena veřejné zakázky č. 2, při jejímž zadání se zadavatel dopustil přestupku, a za který může být zadavateli uložena pokuta, činí 2 997 458,- Kč po zaokrouhlení na koruny bez DPH, přičemž výše DPH odpovídající sazbě 21 % činí 629 466,- Kč po zaokrouhlení na koruny, tzn. celková cena veřejné zakázky č. 2 dosahuje částky 3 626 924,- Kč vč. DPH. Z ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona pak vyplývá, že za spáchání přestupku dle výroku II. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu po zaokrouhlení do výše 362 692,- Kč.

81.         Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí je přísněji trestný, neboť jak plyne z výše uvedeného, je možné za něj uložit vyšší pokutu. Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí a ke spáchanému přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí přihlédl jako k přitěžující okolnosti. Pro úplnost Úřad dodává, že ověřil případnou existenci dalších sbíhajících se přestupků obviněného řešených Úřadem. Úřad k uvedenému konstatuje, že neshledal existenci další sbíhajících se přestupků obviněného mimo projednávaných v tomto rozhodnutí, ke kterým by bylo nutné přihlédnout.

82.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Podle § 112 odst. 3 zákona o přestupcích na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti zákona o přestupcích použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li pro pachatele výhodnější. Úřad proto rovněž přihlédne k § 37 a násl. zákona o přestupcích, neboť obsahuje širší výslovný katalog skutečností než úprava obsažená v zákoně (která je svojí povahou speciální), které je nutno při určení druhu a výměru správního trestu zvažovat.

83.         Podle § 37 zákona o přestupcích při určení druhu a výměry správního trestu se přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, dále k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchání jedním skutkem nebo více skutky nebylo rozhodnuto ve společném řízení a dále k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku, okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti cit. ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

84.         Hlavním kritériem, které je dle citovaných ustanovení zákona a přestupkového zákona rozhodné pro určení druhu a výměry správního trestu, je povaha a závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupkového jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Oba uvedené právní předpisy pak demonstrativním výčtem vymezují, co lze pod pojem závažnost přestupku podřadit (význam zákonem chráněného zájmu, význam a rozsah jeho následků, způsob jeho spáchání, okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti přestupku, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující, kdy je třeba konstatovat, že katalog polehčujících a přitěžujících okolností uvedený v § 39 a § 40 zákona o přestupcích je toliko demonstrativní.

85.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“ Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

86.         Co se týče způsobu, resp. okolností za kterých byl spáchán přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že obviněný jednal v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky č. 2 tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona, a v důsledku toho nezadal tuto podlimitní veřejnou zakázku v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle § 21 odst. 1 zákona, přičemž předmětné plnění poptal bez provedení zadávacího řízení (na základě dvou objednávek, do kterých poptávané plnění rozdělil) od dodavatele, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

87.         Pokud jde o způsob spáchání přestupku, Úřad uvádí, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona považuje postup zadavatele (obviněného) spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků (coby hlavního účelu zákona). Nezákonné rozdělení veřejné zakázky v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona lze považovat za jedno z nejzávažnějších porušení zákona, neboť obviněný svým postupem fakticky obešel zákon a nezadal předmět plnění veřejné zakázky v některém z druhů zadávacích řízení stanovených zákonem. Obviněný totiž svým postupem neumožnil podání nabídek dalších potenciálních dodavatelů a výrazně tak narušil soutěžní prostředí. Případy, kdy zadavatelé při zadávání veřejné zakázky postupují zcela mimo režim zákona, dosahují obecně velmi vysokého stupně intenzity porušení zákona, neboť zadavatelé tímto postupem narušují soutěžní prostředí.

88.         Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání přestupku. V daném případě spáchaný přestupek způsobil, že dodavatel, jemuž obviněný veřejnou zakázku č. 2 zadal, nebyl vystaven žádné konkurenci, které vystaven být mohl, kdyby veřejnou zakázku obviněný zadal v odpovídajícím druhu zadávacího řízení. Obviněný tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nelze totiž vyloučit, že nabídka jiného dodavatele (který neměl informaci o možnosti ucházet se o předmětná plnění) mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů.

89.         Jako výraznou přitěžující okolnost Úřad shledal, že se obviněný dopustil také přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, který je rovněž typově nejzávažnějším přestupkem, neboť i v tomto případě zadavatel zadal veřejnou zakázku č. 1 „napřímo“ dodavateli, který ani v tomto případě v důsledku postupu zadavatele nebyl vystaven jakékoli konkurenci.

90.         Polehčující okolnosti Úřad v posuzovaném případě neshledal.

91.         Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 62 Af 123/2013, zohlednil ve prospěch jejího snížení rovněž skutečnost, že od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I.  tohoto rozhodnutí uplynulo více než tři roky a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí uplynulo více než dva roky, neboť jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“.

92.         Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta – ať už uložená v jakékoli výši – může jevit jako krajně „nespravedlivá“, a to konkrétně v situaci, kdy by zcela „zmařila“ ekonomickou podstatu pachatele přestupku. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z poslední výroční zprávy o činnosti zadavatele za rok 2017 zveřejněné na internetové stránce AŠSK[3] vyplývá, že zadavatel dosahoval v daném období aktiv ve výši v řádech desítek milionů korun. Pozdější výsledky hospodaření nejsou ze strany obviněného zveřejněny. S přihlédnutím k této skutečnosti nepovažuje Úřad pokutu uloženou ve výši 150 000,- Kč za likvidační nebo nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

93.         V souvislosti s  uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

94.         V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení sankce.

95.         Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

96.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným přestupkům obviněného přistoupil k uložení pokuty, ve výši uvedené ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

97.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

 Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

Asociace školních sportovních klubů, z. s., José Martího 269/31, 162 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 


[1] Úřad uvedenou žádost zadavatele o vyjádření a zaslání dokumentace a odpověď na ni eviduje (jako součásti podání zadavatele) pod č. j.:  ÚOHS-15856/2018.

[2] Pozn. Úřadu: DUZP zkratka pro datum uskutečnění zdanitelného plnění

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz