číslo jednací: S0339/2018/VZ-31137/2018/513/IHl

• Instance: I.
• Věc: Rámcové dohoda na výkon stavebního dozoru pro zakázky většího rozsahu staveb pozemních komunikací
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR
  2. INFRAPROJEKT s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2018
• Datum nabytí právní moci: 12. 2. 2019
• Související rozhodnutí: S0339/2018/VZ-31137/2018/513/IHl; R0206/2018/VZ-04269/2019/321/EDo

Č. j.:ÚOHS-S0339/2018/VZ-31137/2018/513/IHl

Brno: 6. listopadu 2018

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 8. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – Nusle,
• navrhovatel – INFRAPROJEKT s.r.o., IČO 04476476, se sídlem Nezamyslova 2801/26, Židenice, 615 00 Brno, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 18. 9. 2018 Mgr. Zuzanou Tinthoferovou, advokátkou advokátní kanceláře Tinthoferová, se sídlem Staňkova 557/18a, 602 00 Brno, zapsanou v seznamu ČAK pod ev. č. 14201,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při uzavírání „Rámcové dohoda na výkon stavebního dozoru pro zakázky většího rozsahu staveb pozemních komunikací“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-012101, ve znění oprav ze dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 23. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 21. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 078-174140, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 25. 7. 2018,

vydává toto

usnesení:

I.

Správní řízení v části návrhu navrhovatele – INFRAPROJEKT s.r.o., IČO 04476476, se sídlem Nezamyslova 2801/26, Židenice, 615 00 Brno – ze dne 24. 8. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – Nusle – učiněných při uzavírání „Rámcové dohody na výkon stavebního dozoru pro zakázky většího rozsahu staveb pozemních komunikací“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-012101, ve znění oprav ze dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 23. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 21. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 078-174140, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 25. 7. 2018, týkající se nejasnosti ohledně poskytnutí kanceláří v prostoru staveniště zadavatelem dle čl. IV. vzoru smlouvy (smlouvy o dílo), kde je stanoveno: „Objednatel poskytne konzultantovi na své náklady kanceláře v prostoru staveniště, a to v následujícím rozsahu: [bude doplněno].“, se podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Správní řízení v části návrhu navrhovatele – INFRAPROJEKT s.r.o., IČO 04476476, se sídlem Nezamyslova 2801/26, Židenice, 615 00 Brno – ze dne 24. 8. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – Nusle – učiněných při uzavírání „Rámcové dohody na výkon stavebního dozoru pro zakázky většího rozsahu staveb pozemních komunikací“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 17. 4. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-012101, ve znění oprav ze dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 23. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 21. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 078-174140, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 25. 7. 2018, týkající se extrémního a diskriminačního požadavku na doložení reference z výkonu stavebního dozoru u osoby asistent specialista geotechnika za posledních 10 let až na 6 stavbách ve finančním objemu celkových stavebních nákladů této stavby minimálně 2.000.000.000,- Kč bez DPH, když podle něj mají být hodnoceny osoby s referencemi na činnost, která nebude tvořit předmět veřejné zakázky, se podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů zastavuje, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), dne 17. 4. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení na uzavření „Rámcové dohody na výkon stavebního dozoru pro zakázky většího rozsahu staveb pozemních komunikací“, jež bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 4. 2018 pod ev. č. Z2018-012101, ve znění oprav ze dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 23. 7. 2018; v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 21. 4. 2018 pod ev. č. 2018/S 078-174140, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 5. 2018, 8. 6. 2018, 21. 6. 2018 a 25. 7. 2018 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Podle oznámení o zahájení zadávacího řízení jde o veřejnou zakázku na služby s předpokládanou hodnotou 330 mil. Kč bez DPH.

3. Proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky podal námitky ze dne 31. 7. 2018 dodavatel INFRAPROJEKT s.r.o., IČO 04476476, se sídlem Nezamyslova 2801/26, Židenice, 615 00 Brno,ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 18. 9. 2018 Mgr. Zuzanou Tinthoferovou, advokátkou advokátní kanceláře Tinthoferová, se sídlem Staňkova 557/18a, 602 00 Brno, zapsanou v seznamu ČAK pod ev. č. 14201 (dále jen „navrhovatel“), jež byly zadavateli doručeny téhož dne.   

4. Rozhodnutím ze dne 14. 8. 2018 zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Toto rozhodnutí bylo navrhovateli podle doručenky datové zprávy doručeno 15. 8. 2018.

5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek za zákonný, podal návrh ze dne 24. 8. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 24. 8. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 24. 8. 2018.

7. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

Obsah návrhu ze dne 24. 8. 2018

8. Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že byl vážným zájemcem o účast v zadávacím řízení, nicméně po prostudování zadávací dokumentace veřejné zakázky dospěl k závěru, že obsahuje některé zadávací podmínky, jež jsou stanoveny v rozporu se zákonem a novelou č. 225/2017 Sb. stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a souvisejícím zvláštním právním předpisem, jímž je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 360/1992 Sb.“). Zadávací podmínky rovněž porušují zásadu transparentnosti, přiměřenosti a stanovují nerovné podmínky. Nezákonné nastavení zadávacích podmínek tak navrhovateli podle jeho vyjádření znemožňuje kalkulaci nabídkové ceny a zabraňuje mu v účasti v zadávacím řízení.

9. V dalším textu návrhu se navrhovatel zabývá čtyřmi oblastmi, v nichž spatřuje nezákonnost zadávacích podmínek (viz dále). Současně namítá, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je nedostatečné, neboť zadavatel se s některými dílčími námitkami vůbec nevyrovnal.

10. První oblastí, kterou navrhovatel napadá, je nemožnost srovnatelného nacenění nabídkové ceny, neboť požadavky zadavatele na rozsah a ocenění kanceláří, speciálních mobilních zařízení IT apod. nebyly jasně a přesně definovány, aby bylo možné provést srovnatelné nacenění nabídkové ceny. Navrhovatel uvádí, že podle rámcové dohody má zadavatel poptávat konkrétní služby dle aktuálních potřeb, přičemž požadoval i vybavení pracovníků, zajištění kanceláří apod., jež mají být rovněž oceněny, resp. rozpuštěny do denních/týdenních sazeb dodavatele.

11. V příloze A návrhu rámcové dohody zadavatel podle navrhovatele v rámci kategorie „další běžné služby“, požadoval zajistit „veškeré vybavení vlastních pracovníků IT a spojovací technikou, PC, centrální PC serverem, sítí, měřicími přístroji a dopravními prostředky. Tato cena je součástí jednotkových denních/týdenních sazeb. Součástí jednotkových denních/týdenních sazeb jsou rovněž veškeré související náklady spojené s pojištěním konzultanta a s činností pracovníků (jedná se zejména o ubytování, stravné, dopravné, cestovné, automobil apod.). Součástí nabídky a nabídkové ceny je i zajištění kanceláří v rozsahu nezbytném pro poskytování služeb. Ocenění této služby je samostatnou položkou s denní sazbou.“

12. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 19 ze dne 4. 6. 2018 zadavatel změnil přílohu A – Rozsah služeb, části „Další běžné služby“, kdy nově uvádí, že „Součástí nabídky a nabídkové ceny je i zajištění kanceláří v rozsahu nezbytném pro poskytování služeb. Tato částka je rozpuštěna v denních sazbách Konzultanta.“

13. Podle navrhovatele tak zadavatel požaduje ocenit i blíže nespecifikované technické vybavení pracovníků a jejich zázemí, aniž by jasně definoval svou představu tohoto vybavení co do rozsahu a složení. Nadto zadavatel požaduje tyto neurčité náklady rozpouštět na jednotlivé osoby. Takto vymezené zadávací podmínky vnáší do zadávacího řízení prvek netransparentnosti, který znemožňuje podat vzájemně porovnatelné nabídky.

14. Navrhovatel má za to, že pro řádnou kalkulaci „dalších běžných služeb“ je zapotřebí definovat ze strany zadavatele např. minimální plochu kanceláří, vybavení, zabezpečení, zařízení, sociální či další zázemí; v případě IT a mobilních zařízení pak jejich konkrétní technické parametry, počty kusů apod. Potenciální dodavatelé proto nemohou do denní/týdenní sazby zahrnout náklady na zajištění IT neznámého rozsahu a počtů, pronájem kanceláří neznámých rozsahů a vybavení atd., a tyto nejasné náklady následně někam „rozpustit“.

15. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel neurčitě vymezil předmětný požadavek pro účely jeho ocenění, i když v příloze A návrhu rámcové smlouvy vymezil minimální požadavky na IT a v návrhu rámcové smlouvy odkázal na Metodický pokyn Ministerstva dopravy – výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací (dále jen „Metodický pokyn MD“),[1] jež definuje základní vybavení pro stavební dozor, avšak ani z tohoto Metodického pokynu MD není zřejmé, jak „další běžné služby“ nacenit, resp. co pod tuto položku podřadit, neboť ani zde se neuvádí konkrétní rozsahy, počty, rozměry apod. Rozsah „dalších běžných služeb“ nelze určit ani na základě vysvětlení zadávací dokumentace č. 41, kde zadavatel uvedl, že „pro odstranění všech pochybností při oceňování denních a týdenních sazeb předpokládají u všech pozic trvalé nasazení na stavbě“. Nereálnost a zmatečnost zadávací dokumentace potvrzuje i Soupis prací pro ocenění a zadání typového příkladu, kde nejsou uvedeny u většiny osob plné počty dní v měsíci, i když zadavatel informoval o předpokladu plného nasazení všech osob. Dodavatelům se tak podle navrhovatele nedostalo informací, jak mají zpracovat nabídku, proto nabídky nemohou být mezi sebou porovnatelné. Požadavkem zadavatele na „rozpuštění“ daných položek v denních sazbách dodavatele (dle vysvětlení zadávací dokumentace č. 19) je znemožněna jakákoliv jejich identifikace, jež může vést k neporovnatelnosti nabídek. Navrhovatel v této souvislosti podotýká, že s jeho námitkou týkající se „rozpouštění nákladů“ se zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách vůbec nevypořádal, čímž porušil § 245 odst. 1 zákona.

16. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel při vymezení zadávacích podmínek v příloze A rámcové smlouvy v části tykající se „dalších běžných služeb“ nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona v návaznosti § 36 odst. 3 zákona, neboť požadavky zadavatele na rozsah a ocenění příslušných kanceláří, speciálních mobilních zařízení, IT apod. nezpracoval v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

17. V této souvislosti navrhovatel zmiňuje, že nejasnost předmětné zadávací podmínky potvrzuje i znění čl. IV. Podmínky poskytování služeb vzoru smlouvy o dílo, kde je uvedeno, že „Objednatel poskytne konzultantovi na své náklady kanceláře v prostoru staveniště, a to v následujícím rozsahu: [bude doplněno] …“.

18. Druhá oblast návrhu se týká nezákonnosti požadavků zadavatele na prokazování kvalifikačních předpokladů, jež jsou dle navrhovatele v rozporu s novelou stavebního zákona, se zákonem č. 360/1992 Sb. a se základními zásadami zadávacího řízení. Zadavatel totiž v bodě 4.3 zadávací dokumentace vymezil způsob prokazování technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona pro většinu členů realizačního týmu, a to předložením autorizačního osvědčení v oboru a současně oprávněním k výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací vydaným Ministerstvem dopravy, anebo oprávněním Ministerstva dopravy nebo autorizačním osvědčením v oboru.

19. Navrhovatel k vymezení technických kvalifikačních předpokladů konstatoval, že připuštěním možnosti prokázat technické kvalifikační předpoklady u osob pro výkon technického dozoru stavebníka (stavební dozor) pouze doložením oprávnění Ministerstva dopravy se zadavatel dostal do rozporu s novelou stavebního zákona, která nabyla účinnosti od 1. 1. 2018. Podle § 152 odst. 4 stavebního zákona u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu, tj. podle zákona č. 360/1992 Sb. Pro výkon technického dozoru stavebníka je tudíž nutno prokázat u jednotlivých osob dispozici autorizačním osvědčením (specializací) v oboru, nepostačí doložení pouze oprávnění Ministerstva dopravy, jak zadavatel připustil v zadávací dokumentaci.

20. Pokud se zadavatel rozhodl požadovat prokazování technické kvalifikace (což nebylo jeho povinností), nemůže podle navrhovatele stanovit podmínky pro její prokázání svévolně. Stanovením podmínek, které jsou v rozporu s dalšími právními předpisy, zakládá netransparentnost celého zadávacího řízení. Navrhovatel k vyjádření zadavatele, že předmětná povinnost se vztahuje až na realizaci předmětu plnění, sděluje, že účelem kvalifikace je zajistit, že vítězný dodavatel je dostatečně stabilní a má patřičné znalosti a zkušenosti s předmětem plnění. V takovém případě postrádá podle navrhovatele stanovení technických kvalifikačních předpokladů význam, což vnáší do zadávacího řízení rozpornost a nejasnost.

21. Popsané nesrovnalosti v nastavení kvalifikačních předpokladů způsobují dle navrhovatele nesrozumitelnost zadávacího řízení a nejsou stanoveny tak, jak předpokládá § 73 odst. 6 zákona, tedy tak, aby odpovídaly složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky.

22. Třetí bod návrhu se týká nejasně vymezeného požadavku na složení realizačního týmu. Navrhovatel namítá, že zadavatel nevymezil, která z požadovaných osob na stanovených pozicích bude provádět technický dozor stavebníka dle stavebního zákona a které osoby mají být členy podpůrného týmu. Zadavatel uvedl v bodu 4. zadávací dokumentace minimálně požadovanou strukturu týmu stavebního dozoru, jež čítá 24 osob. Navrhovatel v této souvislosti podotýká, že podle stavebního zákona může technický dozor vykonávat pouze autorizovaná osoba s příslušným oborem nebo specializací. Zadavatel však nestanovil, které z těchto osob budou zastávat rovněž funkci technického dozoru, a které tudíž musí disponovat osvědčením o autorizaci. Takové vymezení požadavku považuje navrhovatel za neurčité a nesrozumitelné. Zadavatel se tak podle navrhovatele dopustil porušení zásady transparentnosti podle § 6 zákona a porušení § 36 odst. 3 zákona.

23. Poslední námitkou uvedenou v návrhu je záměna pojmů a požadavků u pozice „asistent specialista v oboru geotechnika“ a pozice „expert v oboru inženýrské geologie“, kdy se jedná o naprosto rozdílné pozice dle požadavků na vzdělání, oprávnění apod., což vyplývá i z Metodického pokynu MD. Navrhovatel uvádí, že zadavatel požadoval v rámci zadávací dokumentace v části týkající se profesní způsobilosti a dále pak v části týkající se technické kvalifikace u osoby „asistent specialista geotechnika“ doložit mimo jiné „Osvědčení o odborné způsobilosti podle ust. § 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění a ve znění vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, v platném znění.“

24. Navrhovatel má za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách účelově uvedl, že činnosti spadající pod autorizaci v oboru geotechnika nejsou předmětem veřejné zakázky a budou zajišťovány jiným způsobem. Navrhovatel se tudíž domnívá, že zadavatel požaduje osobu „expert v oboru inženýrské geologie“, pro niž požaduje doložit osvědčení a referenci z výkonu stavebního dozoru.

25. V tomto bodě návrhu navrhovatel napadá rovněž zadavatelem požadované reference z výkonu stavebního dozoru jako součásti hodnotících kritérií u osoby asistent specialista geotechnika. Navrhovatel označuje za extrémní a diskriminační požadavek na doložení výkonu stavebního dozoru za posledních 10 let až na 6 stavbách ve finančním objemu min. 2 miliardy Kč bez DPH, když podle něj mají být hodnoceny osoby s referencemi na činnost, která nebude tvořit předmět veřejné zakázky.

26. Navrhovatel svůj návrh uzavírá výčtem ustanovení zákona, jež měl zadavatel porušit. Jde o § 6 odst. 1 zákona (porušení zásady transparentnosti) ve spojení s § 36 odst. 3 zákona, jež měl zadavatel porušit neurčitým vymezením předmětu plnění a požadavků na zpracování nabídkové ceny, porušení § 6 odst. 1 zákona (zásada transparentnosti) stanovením požadavků na kvalifikaci v rozporu se stavebním zákonem a souvisejícím zvláštním právním předpisem, porušení § 73 odst. 6 zákona, kdy technická kvalifikace neodpovídá složitosti a rozsahu veřejné zakázky, porušení § 116 odst. 2 písm. e) zákona tím, že zadavatel stanovil kritériem kvality kvalifikaci nebo zkušenost osob, ačkoli činnost těchto osob nebude tvořit předmět plnění veřejné zakázky a porušení § 245 odst. 1 zákona, když zadavatel se v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil k námitce ohledně „rozpuštění nákladů“.

27. Pokud jde o doklad o doručení námitek zadavateli podle § 251 odst. 1 zákona, navrhovatel jako tento doklad přiložil rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel potvrdil doručení námitek dne 31. 7. 2018, a e-mailovou zprávu o odeslání námitek zadavateli dne 31. 7. 2018.

28. Závěrem svého návrhu navrhovatel konstatuje, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou stiženy netransparentností a neurčitostí. Proto navrhuje, aby Úřad uložil podle § 263 odst. 3 zákona zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Další postup ve správním řízení

29. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ-25152/2018/513/IHl ze dne 28. 8. 2018, který byl účastníkům správního řízení doručen následující den.

30. Část dokumentace o zadávacím řízení od zadavatele obdržel Úřad elektronicky ve dnech 3., 14. a 19. 9. 2018 a v listinné podobě ve dnech 3., 14. a 21. 9. 2018. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 3. 9. 2018 bylo Úřadu doručeno téhož dne (podrobněji viz dále).

31. Usnesením č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ-26044/2018/513/IHl ze dne 6. 9. 2018 byla zadavateli určena lhůta k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které provede v zadávacím řízení, a usnesením č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ-26706/2018/513/IHl ze dne 12. 9. 2018 byla zadavateli určena dodatečná lhůta k doručení zbývajících částí dokumentace o zadávacím řízení.

32. Dne 21. 9. 2018 a 12. 10. 2018 umožnil Úřad nahlížení do správního spisu zástupci navrhovatele. Následně Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ-27878/2018/513/IHl ze dne 25. 9. 2018 a č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ-29842/2018/513/IHl ze dne 15. 10. 2018, jimiž částečně nevyhověl žádosti navrhovatele o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. S0339/2018, a to v rozsahu částí dokumentace o zadávacím řízení, které nejsou podkladem pro vydání rozhodnutí a které tvoří přílohu tohoto spisu.

33. Dne 3. 10. 2018 bylo Úřadu doručeno od zadavatele jeho doplnění vyjádření k návrhu ze dne 1. 10. 2018. Zadavatel své vyjádření doplnil o stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR k autorizaci osob provádějících stavební dozor.

34. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ-29208/2018/513/IHl ze dne 9. 10. 2018 stanovil účastníkům správního řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí nevyjádřil a navrhovatel zaslal Úřadu vyjádření ze dne 17. 10. 2018.

35. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0339/2018/VZ-30475/2018/513/IHl ze dne 18. 10. 2018 nařídil Úřad předběžné opatření, jímž uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 3. 9. 2018

36. Zadavatel v úvodu svého vyjádření podotýká, že náležitostí návrhu je i doklad o doručení námitek zadavateli, což v daném případě navrhovatel nesplnil. Z toho důvodu by mělo být správní řízení zastaveno podle § 257 písm. d) zákona (nepřipojení dokladu o doručení námitek k návrhu). Objektivní okolnost doručení námitek nemůže být podle zadavatele ověřována, resp. dokládána subjektivním prohlášením jedné ze stran, proto rozhodnutí o námitkách jako doklad o jejich doručení neobstojí. Přesto se zadavatel z důvodu procesní opatrnosti vyjádřil i k jednotlivým tvrzením navrhovatele.

37. K tvrzení navrhovatele o nemožnosti nacenění nabídky z toho důvodu, že zadavatel nespecifikoval technické vybavení pracovníků co do rozsahu a složení, zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci jasně stanovil, že veškeré vybavení IT, mobilních zařízení i kanceláří je nucen zajistit vybraný dodavatel v takovém rozsahu, aby mohl řádně poskytovat služby vymezené v rámcové dohodě. To vyplývá z přílohy A rámcové dohody, kde je stanoveno, že součástí služeb je i veškeré vybavení vlastních pracovníků IT a spojovací technikou, PC, centrálním PC serverem, sítí, měřicími přístroji a dopravními prostředky, náklady spojené s pojištěním konzultanta a s činností pracovníků a zajištění kanceláří v rozsahu nezbytném pro poskytování služeb. V témže dokumentu zadavatel vymezil minimální požadavky na IT vybavení, kde uvádí, že pracovníci stavebního dozoru budou standardně vybaveni PC (např. notebook) se softwarovým vybavením (min. ASPE, Office) a mobilním zařízením (telefon, tablet apod.) s operačním systémem Android. Konzultant pro tým stavebního dozoru dále zajistí minimálně jednu tiskárnu umožňující tisk ve formátu A3 a skenování a jednu záložní tiskárnu. Zadavatel odkazuje dále na Metodický pokyn MD (jež je součástí rámcové dohody), kde v čl. 3.4.1 jsou mezi požadavky na materiálně technické zázemí uvedeny mj. kanceláře, technické vybavení, spojové prostředky a dopravní prostředky (vše dále specifikované). Podle zadavatele tak měli dodavatelé dostatek informací k tomu, aby mohli posoudit, jaké konkrétní prostředky a vybavení a v jakém rozsahu bude nezbytné zajistit pro řádné plnění smlouvy. Navíc má zadavatel za to, že dodavatel s praktickou zkušeností s poskytováním stavebního dozoru si musí být vědom, jaké prostředky k této své činnosti potřebuje. Na základě předpokládané odborné zdatnosti a zkušeností uchazečů pak zadavatel stanovil, že prostředky potřebné pro činnosti jednotlivých pracovníků mají být rozpuštěny v nákladech těchto pracovníků.

38. Zadavatel na několika místech svého vyjádření upozorňuje, že návrh obsahuje i nové skutečnosti, které nebyly obsahem námitek a které přitom mohly být tvrzeny již v rámci námitek. Jde o tvrzení o rozdílném výkladu zadávacích podmínek, které navrhovatel uvádí poprvé až v návrhu, když v námitkách namítal toliko nedostatečné vymezení zadávacích podmínek v podrobnostech pro podání nabídky. Totéž se týká skutečností souvisejících s požadavkem na „další běžné služby“ a údajné nejasnosti čl. IV. vzoru rámcové smlouvy; rovněž tyto námitky nebyly tvrzeny již v rámci námitek. Úřad by tak k těmto skutečnostem podle zadavatele neměl přihlížet.

39. Zadavatel připomíná, že veřejná zakázka je zakázkou na uzavření rámcové dohody, z toho důvodu nemohl v zadávací dokumentaci jednoznačně některé skutečnosti určit. Proto byl stanoven předpokládaný rozsah poptávaných služeb jednotlivých pracovníků a stanoveno, že se očekává u všech pozic trvalé nasazení na stavbě. Dodavatelé tedy měli ocenit nabídky tak, že předpokládají trvalé nasazení všech osob s rozsahem dní dle soupisu prací.

40. Tvrzení navrhovatele, že další běžné služby a zajištění kanceláře budou „rozpuštěny“ neznámo kde, zadavatel odmítá, neboť se jedná o náklady spojené s jednotlivými pracovníky, jež měly být součástí sazeb za jednotlivé pracovníky, tj. jako součást kalkulace nákladů.

41. K dalšímu bodu návrhu, a to k tvrzení ohledně nezákonnosti kvalifikačních předpokladů (možnost doložit u klíčových osob pouze oprávnění MD namísto autorizačního osvědčení) zadavatel připomíná, že je pouze na jeho uvážení, zda a v jakém rozsahu přistoupí ke stanovení technické kvalifikace. Zadavatel se rozhodl požadovat v rámci kvalifikace autorizační osvědčení nebo/a oprávnění MD k výkonu stavebního dozoru zejména z důvodu umožnění co nejširší hospodářské soutěže a dodržování zásad zadávacího řízení podle § 6 zákona. Zadavatel uvádí, že si je vědom novelizace stavebního zákona, tj. povinnosti stavebníka zajistit technický dozor nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního předpisu, nicméně je toho názoru, že z tohoto ustanovení pro zadavatele nevyplývá povinnost v rámci kvalifikace jednotlivých osob v zadávacím řízení autorizační osvědčení vyžadovat; tato povinnost se vztahuje až na fázi realizace předmětu plnění. Přitom ohledně technické kvalifikace zákon stanoví, že zadavatel ani technickou kvalifikaci vyžadovat nemusí.

42. Zadavatel dle svého vyjádření požadoval buď autorizační osvědčení ke stavebnímu dozoru a/nebo oprávnění ministerstva dopravy ke stavebnímu dozoru. Požadavek na oprávnění MD k výkonu stavebního dozoru přitom má zcela jasný důvod a přímou souvislost s předmětem veřejné zakázky, kterým je výkon stavebního dozoru.

43. Zadavatel uvádí, že veškeré povinnosti vyplývající mu z veřejnoprávních předpisů je při realizaci stavby připraven dodržovat. Jím vymezené technické kvalifikační předpoklady nejsou v rozporu se zákonem ani se stavebním zákonem, neboť stavební zákon nestanoví zadavateli povinnost vyžadovat již v rámci zadávacího řízení autorizační osvědčení, ale tato povinnost je stanovena až ve fázi realizace stavby, což zadavatel splní.

44. K námitce navrhovatele ohledně nejasného vymezení požadavku na složení realizačního týmu, tj. jaká osoba bude provádět technický dozor dle novely stavebního zákona a které osoby budou členy podpůrného týmu, zadavatel sdělil, že uvedená tvrzení nemají žádný vliv na kalkulaci nabídkové ceny. Dodavatelé totiž měli nacenit nabídku s předpokládaným objemem v části A.1 soupisu prací, a to za předpokladu trvalého nasazení všech osob. Výslovná konstatace, že některé osoby budou provádět pouze technický dozor a některé budou členy podpůrného týmu, by tak neměla žádný vliv na ocenění nabídky.

45. K poslednímu bodu návrhu, a to k pozici asistent specialista v oboru geotechnika, zadavatel předně sděluje, že u této pozice úmyslně požadoval mj. doložení osvědčení o odborné způsobilosti podle § 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění, a ve znění vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 206/2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, v platném znění. Tato osoba totiž bude poskytovat činnosti odpovídající činnostem, které může vykonávat osoba s osvědčením o odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oboru inženýrská geologie dle výše uvedeného zákona. Zadavatel dále uvedl, že osobu s autorizací v oboru geotechnika nepožaduje, jelikož činnosti spadající pod tuto odbornou způsobilost předmětem veřejné zakázky nejsou, protože tyto činnosti jsou pro zadavatele zajišťovány jiným způsobem.

46. Dle zadavatele vymezení pozice jako „asistent specialista geotechnika“ může být možná terminologicky nepřesné, avšak požadavek na tuto pozici i technické kvalifikační předpoklady je stanoven jasně a srozumitelně. V této souvislosti zadavatel odkazuje na čl. 2.5 Metodického pokynu MD, jímž dokládá, že požadavek na tuto osobu je oprávněný a podložený resortním předpisem. Závěrem zadavatel opakuje, že asistent specialista geotechnika bude provádět práce, pro které je vyžadováno osvědčení o odborné způsobilosti v oboru inženýrská geologie, a proto se rozhodl vymezit kvalifikační předpoklady uvedeným způsobem.

47. Své vyjádření k návrhu zadavatel uzavřel konstatováním, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly stanoveny v souladu se zákonem a všemi zásadami zadávacího řízení. Zadavatel z toho důvodu žádá, aby Úřad návrh v celém rozsahu zamítl podle § 265 písm. a) zákona, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

48. V doplnění vyjádření ze dne 1. 10. 2018 zadavatel zaslal Úřadu stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Podle tohoto stanoviska je technický dozor stavebníka jako autorizovaná osoba povinna dle § 12 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb. vykonávat činnosti, pro které byla udělena autorizace, osobně, popřípadě s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Ty činnosti, které nejsou činnostmi technického dozoru stavebníka, nepodléhají regulaci dle stavebního zákona.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 17. 10. 2018

49. Navrhovatel ve vyjádření trvá na skutečnostech uvedených v návrhu. Nejprve se opětovně zabývá dokladem o doručení námitek zadavateli s tím, že tímto dokladem může být i potvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách spolu s e-mailem o odeslání námitek. Navrhovatel dále odmítá tvrzení, že některé skutečnosti uvedené v návrhu by byly skutečnostmi novými; jde o podrobnější argumentaci ke skutečnostem uvedeným v rozhodnutí zadavatele o námitkách.

50. Navrhovatel má za to, že zadavatel způsobil zmatečnost zadávací dokumentace novým vymezením nacenění kanceláří, kdy na tento způsob nacenění nebyla připravena zadávací dokumentace. Aby zadavatel získal navzájem porovnatelné nabídky, bylo nutné, aby poskytnul účastníkům informace o časovém období (doba nasazení), intenzitě poskytování služeb jednotlivými osobami (příp. o změnách této intenzity), což se však nestalo. Není tudíž zřejmé, po jakou dobu a v jakém rozsahu mají být kanceláře dodavatelem zajištěny. Navrhovatel napadá chybně nastavenou koncepci nacenění denních a týdenních sazeb ve vztahu k potřebě kanceláří a dalšího vybavení, což mělo příčinu ve změnách zadávací dokumentace v průběhu zadávacího řízení.

51. Ohledně nastavení kvalifikačních předpokladů navrhovatel trvá na tom, že pokud je již zadavatel stanoví, měly by se vztahovat k předmětu veřejné zakázky. Nezákonné a diskriminační nastavení kvalifikačních předpokladů nelze zhojit následným postupem v průběhu realizace, kdy zadavatel bude požadovat dokumenty, které jsou v souladu s právními předpisy.

52. K pozici „geotechnika“ a „geologa“ navrhovatel sděluje, že hodnota prací geologa pro realizaci zakázky činí 1 – 2 %, hodnota prací geotechnika pak činí 20 %. Záměna pojmů u těchto pozic tak má jednoznačně vliv na nacenění. Ke stanovisku MMR ČR navrhovatel uvádí, že již dotaz Ministerstva dopravy ČR byl zavádějící, neboť se týká dozoru nad prováděním geotechnického průzkumu, zatímco veřejná zakázka se týká dozoru nad dopravními stavbami.

53. Na závěr svého vyjádření navrhovatel požaduje vydání předběžného opatření, jímž by byl zadavateli uložen zákaz uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, pokud by rozhodnutí nebylo vydáno v blokační lhůtě.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

54. Úřad přezkoumal na základě § 248 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména pak relevantní části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastních zjištění, správní řízení v částech návrhu směřujících proti nejasnosti ohledně poskytnutí kanceláří v prostoru staveniště zadavatelem dle čl. IV. vzoru smlouvy o dílo a proti extrémnímu a diskriminačnímu požadavku zadavatele na doložení reference z výkonu stavebního dozoru podle § 257 písm. h) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

55. Dle § 242 odst. 4 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

56. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Zjištění vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

57. Navrhovatel podal proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky námitky ze dne 31. 7. 2018, které byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 14. 8. 2018 odmítl. Toto rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 15. 8. 2018.

58. Navrhovatel v námitkách napadal určité části zadávací dokumentace. Ohledně kanceláří, mobilních zařízení, IT apod. uvedl následující: „Zadavatelem stanovené (nestanovené) požadavky na rozsah a ocenění příslušných kanceláří, speciálních mobilních zařízení, IT apod. nebyly sumarizovány, definovány a jasně vysvětleny. V rámci veřejné zakázky se objevil pojem ROZPOUŠTĚNÍ nákladů. V rámci rovného zacházení a transparentnosti je nutné v zadávací dokumentaci uvést přesné požadavky co zadavatel požaduje, v jakém rozsahu, počtu a termínu apod. Pokud požaduje provést jejich kalkulaci v rámci nabídky je nezbytné uvést např. u kanceláří alespoň min. plochu, požadavky na vybavení, zařízení, zabezpečení, sociální příp. jiné zázemí (sklady, archívy); u mobilních zařízení a IT obecné parametry, počty apod. Jedná se o významný finanční objem (s přímým vlivem na ekonomické hodnocení) u kterého je dále netransparentní, jak se budou tyto náklady oficiálně zadávat, vykazovat, kontrolovat. Není také vůbec zřejmé, zda budou příslušné kanceláře určeny výhradně pro dodavatele nebo je bude využívat i zadavatel, příp. jiný subjekt (např. zhotovitel stavby, apod.) a v jakém rozsahu. Zadavatel v rámci ZD uvádí pouze obecný vzor smlouvy (smlouvy o dílo), který bude údajně precizován až v rámci konkrétní zakázky. Nevyčíslitelné je oceňovat něco u čeho není stanoven rozsah, položky, doba trvání apod. a toto dále rozpouštět na neznámou kalkulační jednici, bez jakékoliv možnosti provést srovnatelné nacenění jednotlivými uchazeči. JE TEDY V RÁMCI ZD NUTNÉ DEFINOVAT PŘESNÉ POŽADAVKY A PODMÍNKY ZEJMÉNA NA SPOLEČNÉ VYBAVENÍ, IT, KANCELÁŘE APOD., STANOVIT PLÁNOVANÉ ROZSAHY STAVEB, PŘEDPOKLÁDANÉ NASAZENÍ OSOB A ZPŮSOB KALKULACE.“

59. Další části námitek se týkají doložení kvalifikačních dokladů jednotlivých osob, určení osob k provádění technického dozoru stavebníka a členů podpůrného týmu a zmatení pojmů a požadavků u pozice „asistent specialista geotechnika“ a „expert v oboru inženýrské geologie“. Navrhovatel na žádném místě námitek nenapadá reference stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci.

Právní posouzení

60. Z § 242 odst. 4 vyplývá, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, námitky proti zadávací dokumentaci musí být doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. V projednávaném případě byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 2. 8. 2018, námitky navrhovatele byly zadavateli doručeny dne 31. 7. 2018, tedy ve lhůtě stanovené zákonem.

61. Navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá, že nejasnost zadávací podmínky týkající se „dalších běžných služeb“ potvrzuje i znění čl. IV. „Podmínky poskytování služeb“ vzoru smlouvy (smlouvy o dílo), kde se uvádí: „Objednatel poskytne konzultantovi na své náklady kanceláře v prostoru staveniště, a to v následujícím rozsahu: [bude doplněno].“

62. Podle zadavatele je tvrzení navrhovatele o údajné nejasnosti v čl. IV. vzoru smlouvy o dílo zcela novou skutečností, kterou navrhovatel v rámci námitek nenamítaI.

63. Úřad srovnal znění námitek s textem návrhu a zjistil, že v námitkách ze dne 31. 7. 2018 není obsaženo tvrzení navrhovatele ohledně nejasnosti čl. IV. vzoru smlouvy o dílo. Navrhovatel v námitkách pouze obecně konstatoval, že „Zadavatel v rámci ZD uvádí pouze obecný vzor smlouvy (smlouvy o dílo), který bude údajně precizován až v rámci konkrétní zakázky.“, aniž rozvedl, v čemž (v jakém článku) spatřuje nejasnost vzoru smlouvy (smlouvy o dílo) ve vztahu k dalším běžným službám, jak pak posléze tvrdil v návrhu. Úřad z toho důvodu nepovažuje námitku týkající se čl. IV. vzoru smlouvy (smlouvy o dílo) za řádně a včas uplatněnou. Navrhovatel tuto námitku poprvé uplatnil až v návrhu z 24. 8. 2018.

64. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel nevyužil v části návrhu týkající se tvrzené nejasnosti čl. IV. vzoru smlouvy (smlouvy o dílo) primární způsob ochrany před nezákonným postupem zadavatele, tedy podání námitek, nezbývá Úřadu než v souladu s § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části návrhu zastavit, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

65. V návrhu navrhovatel dále napadá zadavatelem požadované reference z výkonu stavebního dozoru jako součásti hodnotících kritérií u osoby asistent specialista geotechnika. Navrhovatel označuje za extrémní a diskriminační požadavek na doložení výkonu stavebního dozoru za posledních 10 let až na 6 stavbách ve finančním objemu min. 2 miliardy Kč bez DPH, když podle něj mají být hodnoceny osoby s referencemi na činnost, která nebude tvořit předmět veřejné zakázky.

66. K této části návrhu Úřad sděluje, že se jedná o skutečnost, kterou navrhovatel uvedl až v rámci svého návrhu ze dne 24. 8. 2018, a nikoli již v námitkách ze dne 31. 7. 2018. V námitkách se tvrzení o diskriminačním požadavku na doložení referencí vůbec neobjevuje, navrhovatel se o referencích v námitkách vůbec nezmiňuje. Hodnotící kritéria, resp. porušení § 116 odst. 2 písm. e) zákona, navrhovatel v námitkách nenapadl, poprvé toto tvrzení uplatnil až v rámci návrhu.

67. Úřad uvádí, že námitky jsou procesním institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Zadavatel je v souladu s § 245 odst. 1 zákona povinen se jasně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem v námitkách uvedeným. Účel institutu námitek je, aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel, dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky a argumenty, přičemž uvedené může mít zásadní vliv na rozhodnutí stěžovatele, zda dále brojit proti postupu zadavatele podáním návrhu u Úřadu či nikoliv. Tak jako by bylo nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci týkající se námitek stěžovatele (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl), stejně tak nelze přisvědčit tvrzením navrhovatele, které mohl namítat již zadavateli prostřednictvím námitek.

68. Každý dodavatel má právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele, avšak až poté, co se u něj dotčený uchazeč bránil námitkami podle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137)[2].

69. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel nevyužil v části návrhu ohledně údajného diskriminačního požadavku na doložení referencí primární způsob ochrany před nezákonným postupem zadavatele, tedy podání námitek, nezbývá Úřadu než v souladu s § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části zastavit, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

70. S ohledem na výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1  písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – Nusle

2. Mgr. Zuzana Tinthoferová, advokátka advokátní kanceláře Tinthoferová, Staňkova 557/18a, 602 00 Brno

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Jedná se o Metodický pokyn Ministerstva dopravy – Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací, včetně dodatku č. 1, účinný od 1. 1. 2010, vydaný v Praze v prosinci 2009; dostupný na webových stránkách www.pjpk.cz.

[2] Pozn. Úřadu: uváděný rozsudek se týká předchozího zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., avšak jeho závěry jsou platné i za účinnosti zákona č. 134/2016 Sb.