číslo jednací: S0436/2019/VZ-33377/2019/542/VSv

• Instance: I.
• Věc: Dodávka kontejnerů ochrany obyvatelstva
• Účastníci:
  1. Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2019
• Datum nabytí právní moci: 13. 12. 2019

Č. j.: ÚOHS-S0436/2019/VZ-33377/2019/542/VSv

Brno: 4. prosince 2019

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a), § 269 odst. 1 písm. a) a 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, jehož se dopustil obviněný

• Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka kontejnerů ochrany obyvatelstva“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 9. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2017 pod č. ev. Z2017-026374 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 9. 2017 pod č. ev. 2017/S 185-378658,

vydává dle ustanovení § 90 odst. 1. zákona č. 250/2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a)zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Dodávka kontejnerů ochrany obyvatelstva“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 9. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2017 pod č. ev. Z2017-026374 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 9. 2017 pod č. ev. 2017/S 185-378658,nedodržel pravidlo stanovené v § 122 odst. 3 písm. a) a c) téhož zákona, když nevyzval vybraného dodavatelek předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 téhož zákona, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenouv ustanovení § 6 odst. 1 téhož zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, neboť na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 22. 12. 2017 s vybraným dodavatelem KARBOX s.r.o., IČO 26002370, se sídlem Tovární 1553, 535 01 Přelouč, dříve Havlíčkova 648, 508 01 Hořice, smlouvu.

II.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 téhož zákona ve spojení s ustanovením § 212 odst. 3 písm. b) téhož zákonaneodeslal oznámení o zadání veřejné zakázky „Dodávka kontejnerů ochrany obyvatelstva“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 9. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2017 pod č. ev. Z2017-026374 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 9. 2017 pod č. ev. 2017/S 185-378658, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie v zákonné lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem KARBOX s.r.o., IČO 26002370, se sídlem Tovární 1553, 535 01 Přelouč, dříve Havlíčkova 648, 508 01 Hořice, ze dne 22. 12. 2017 na realizaci předmětu jejího plnění, tedy nejpozději dne 22. 1. 2018, nýbrž tak učinil až dne 9. 8. 2018.

III.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 téhož zákona neuveřejnil na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniU/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-65299907 písemnou zprávu o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka kontejnerů ochrany obyvatelstva“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 9. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2017 pod č. ev. Z2017-026374 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 9. 2017 pod č. ev. 2017/S 185-378658, v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na jmenovanou veřejnou zakázku, tj. od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem KARBOX s.r.o., IČO 26002370, se sídlem Tovární 1553, 535 01 Přelouč, dříve Havlíčkova 648, 508 01 Hořice, ze dne 22. 12. 2017 na realizaci předmětu jejího plnění, tedy nejpozději dne 7. 2. 2018, avšak učinil tak až dne 10. 8. 2018.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha − podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 60 000 Kč (šedesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 22. 9. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka kontejnerů ochrany obyvatelstva“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2017 pod č. ev. Z2017-026374 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 9. 2017 pod č. ev. 2017/S 185-378658 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Předmětem veřejné zakázky bylo dle bodu 2.2. zadávací dokumentace (dokument zadavatelem nazvaný „Zadávací podmínky“ ze dne 21. 9. 2019, dále jen „zadávací dokumentace“) dodání „2 ks kontejnerů ochrany obyvatelstva včetně příslušenství a uloženého materiálu, které budou k dispozici Hasičskému záchrannému sboru hl. m. Prahy, dle technické specifikace (viz příloha č. 1). Budou určeny nejenom pro přepravu obsaženého materiálu, ale současně budou poskytovat alespoň minimální zázemí pro jejich obsluhu, a dále mohou plnit funkci kontaktního bodu (checkpoint) pro zasažené osoby, které však nepotřebují přednemocniční neodkladnou péči. Nedílnou součástí předmětu plnění bude závazek dodavatele o zajištění servisu kontejneru v rámci pravidelných garančních prohlídek a také zajištění servisu kontejneru a jeho příslušenství v místě nasazení (v rámci ČR), nejpozději do 48 hodin od nahlášení závady. Tento závazek se dodavatel zavazuje plnit po celou dobu životnosti předmětu plnění.“

3. Dle téhož bodu zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadavatelem stanovena na částku 5 530 000 Kč bez DPH (7 000 000 Kč včetně DPH).

4. Lhůta pro podávání nabídek byla dle bodu 7.1. zadávací dokumentace stanovena zadavatelem do 8:00 hodin dne 30. 10. 2017.

5. Dne 27. 10. 2017 zadavatel obdržel prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen „NEN“) nabídku dodavatele KARBOX s.r.o., IČO 26002370, se sídlem Tovární 1553, 535 01 Přelouč, dříve Havlíčkova 648, 508 01 Hořice (dále jen „vybraný dodavatel“ a „nabídka vybraného dodavatele“). Jinou nabídku na veřejnou zakázku zadavatel dle doručené dokumentace o zadávacím řízení neobdržel.

6. Jak vyplývá z obsahu „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky“ ze dne 30. 10. 2019, zadavatel vybral nabídku vybraného dodavatele jako ekonomicky nejvýhodnější.

7. Dne 22. 12. 2017 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku ze dne 22. 12. 2017“). Dle článku VI. bodu 2 smlouvy na veřejnou zakázku ze dne 22. 12. 2017 byla cena předmětu plnění stanovena ve výši 5 495 000 Kč bez DPH, tj. 6 648 950 Kč včetně DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu ustanovení § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) ve spojení s ustanovením § 248 odst. 1 písm. e) zákona zahájil dne 24. 6. 2019 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0013/2019/VZ-16741/2019/544/PŠÍ ze dne 10. 10. 2019 zadavateli kontrolu postupu zadavatele u veřejné zakázky.

9. Dne 3. 7. 2019 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V rámci poskytnutí součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu Úřad vyzval zadavatele žádostí č. j. ÚOHS-K0013/2019/VZ-19137/2019/544/MDb ze dne 1. 8. 2019 k zaslání nabídky vybraného dodavatele, smlouvy na veřejnou zakázku ze dne 22. 12. 2017 a výzvy vybranému dodavateli ve smyslu § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, tj. výzvy k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 zákona spolu s dokumenty poskytnutými vybraným dodavatelem na základě této výzvy, případně o sdělení, z jakého důvodu zadavatel vybraného dodavatele nevyzval k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele.

10. Dne 7. 8. 2019 obdržel Úřad od zadavatele nabídku vybraného dodavatele a smlouvu na veřejnou zakázku ze dne 22. 12. 2017. Spolu se zmíněnými dokumenty Úřad obdržel od zadavatele též jeho vyjádření ze dne 6. 8. 2019, ve kterém sám zadavatel mj. uvádí, že „[d]okumenty dokládající skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tj. že vyzval dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli, zadavatel nedisponuje, a proto je nemůže Úřadu předložit. Zadavatel sděluje, že dodavatel nebyl vyzván k předložení výše uvedeného z důvodu administrativního pochybení administrátora, který měl tuto veřejnou zakázku na starosti“.

11. Úřad v protokolu o kontrole ze dne 10. 10. 2019, č. j. ÚOHS-K0013/2019/VZ-27807/2019/544/MDb (dále jen „protokol o kontrole“) dospěl mimo jiné k závěru, že obviněný v souvislosti s veřejnou zakázkou:

• nepostupoval v souladu s § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie do 30 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku ze dne 22. 12. 2017,
• nepostupoval v souladu s § 217 odst. 5 zákona, když neuveřejnil písemnou zprávu o zadávacím řízení veřejné zakázky na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení,
• nepostupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, neboť nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 zákona.

12. Dne 30. 10. 2019 obdržel Úřad od zadavatele dopis ze dne 29. 10. 2019, ve kterém zadavatel v reakci na doručený protokol o kontrole sděluje, že „[s] nálezy a kontrolními zjištěními zcela souhlasíme a námitky proti protokolu o kontrole nepodáváme. V době porušení citovaných ustanovení ZoVZ byla u Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy zcela odlišná situace, kdy nebyl dostatečně nastaven vnitřní řídící a kontrolní systém (dále jen „VŘKS“) a nebyla řádně ošetřena rizika. Od té doby došlo k mnoha zásadním opatřením včetně personálních a organizačních změn.“ Následně přijaté změny rozvádí v podrobnostech.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

13. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

14. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

Relevantní ustanovení zákona

15. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

16. Podle § 104 odst. 2 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, aby jako podmínku pro uzavření smlouvy předložil

a) identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob podle § 104 odst. 2 písm. a) zákona k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

17. Podle § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici, a informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona, je-li vybraný dodavatel právnickou osobou.

18. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

19. Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

20. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

21. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

22. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

23. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

24. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, se uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20000000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

25. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

26. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

27. Podle § 269 odst. 3 písm. b) lze za přestupek uložit pokutu do 200.000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

28. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 287/2018 Sb., zadavatel u vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „skutečný majitel“) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

K výroku I. příkazu

29. Úřad nejprve uvádí, že k zadání předmětné veřejné zakázky, resp. ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, došlo v době účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb. (účinný do 31. 12. 2017).

30. Podle čl. 40 odst. 6 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“) platí, že se trestnost činu posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

31. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod tedy zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002, dovodil, že: „Ústavní záruka vyjádřená v článku 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod a spočívající v přípustnosti trestání podle nového práva, jestliže je taková úprava pro pachatele výhodnější, platí i v řízení o sankci za správní delikty. Ve svých důsledcích znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého, se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.“ Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil i v rozsudku ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011, či v rozsudku ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012.

32. Vzhledem k šetřené věci lze konstatovat, že stávající právní úprava (nyní účinný zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 287/2018 Sb.) není pro posuzování viny či trestu obviněného příznivější. Porovnáním dřívější a stávající úpravy je zřejmé, že jednání obviněného je co do viny stále trestné podle obou norem. Rozdíl mezi zmiňovanými normami je však vzhledem k šetřené věci patrný u § 122 odst. 3 písm. c) zákona v dřívějším znění. Nyní účinná právní úprava není pro zadavatele příznivější – nadále zadavatel již vybranému dodavateli neodesílá výzvu k předložení informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona v dřívějším znění (v případě, že vybraný dodavatel je právnickou osobou), nýbrž zadavatel si nyní tuto informaci dle § 122 odst. 4 zákona ve stávajícím znění musí zjistit sám, a dále ji uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Až v případě, že uvedeným postupem není zadavatel schopen údaje o skutečném majiteli zjistit, vyzve vybraného dodavatele k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích dodavatele (§ 122 odst. 5 zákona). Povinnosti zadavatele vzhledem ke zjištění skutečného majitele vybraného dodavatele, vyjma změny v postupu získávání těchto informací, tak zůstává fakticky stejná. Z uvedeného důvodu Úřad dále při posuzování a rozhodování o vině a trestu vychází ze znění zákona, které bylo účinné v době zadání veřejné zakázky, resp. spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

33. Úřad nejprve obecně uvádí, že poté, co zadavatel vyhodnotí předložené nabídky, a tedy de facto zjistí, kdo se má stát vybraným dodavatelem, s nímž má být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, má zadavatel podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona povinnost odeslat tomuto vybranému dodavateli výzvu, jejímž obsahem musí být žádost o předložení mimo jiné

• originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, kterými vybraný dodavatel prokazoval splnění zadavatelem požadovaných podmínek kvalifikace, a to za předpokladu, že je zadavatel již nemá k dispozici (např. z důvodu, že vybraný dodavatel již sám a dobrovolně ve své nabídce nebo žádosti o účast předložil zadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů, jimiž prokazoval splnění podmínek kvalifikace),
• informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona, je-li vybraný dodavatel právnickou osobou; v takovém případě se postupuje podle § 46 odst. 1 zákona obdobně.

34. K tomu je nutno dodat, že pokud má však zadavatel originály či ověřené kopie dokumentů ke kvalifikaci vybraného dodavatele již k dispozici, potom není povinen je po vybraném dodavateli vyžadovat, což může nastat např. za situace, kdy účastník zadávacího řízení sám a dobrovolně požadované originály či ověřené kopie předložil v podané nabídce. Pokud jde o rozsah dokumentů a informací požadovaných zadavatelem na základě jeho výzvy, je nutné vycházet z požadavků stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci, a to jak u výčtu těchto požadavků, tak u způsobu jejich prokazování.

35. Úřad zdůrazňuje, že zaslání výzvy dodavateli dle § 122 odst. 3 písm. a) a b) zákona je obligatorní součástí zadávacího řízení se shora uvedenými výjimkami. Zadavatel je tak povinen tuto výzvu vybranému dodavateli odeslat s tím, že minimální výčet požadavků na předložení výše uvedených dokumentů je daný zákonem. Zadavatel tak není oprávněn zaslání těchto dokladů po vybraném dodavateli nevyžadovat.

36. Co se týče možného uplatnění výjimky z povinnosti zadavatele vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, tedy zda zadavatel neměl v šetřeném případě tyto doklady k dispozici v originálním znění či v ověřených kopiích již z dřívějška, Úřad uvádí následující.

37. V části 4. zadávací dokumentace zadavatel vymezil rozsah požadavků na prokázání splnění základní a profesní způsobilosti a technické kvalifikace dodavatele. V bodě 4.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[d]odavatel prokáže splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice dle ustanovení § 75 zákona předložením:

a) výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona,

b) potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,

c) písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,

d) písemného čestného prohlášení ve vztahu k§ 74 odst. 1 písm. c) zákona,

e) potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) zákona,

f) výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) zákona."

Dále v bodě 4.2. „Profesní způsobilost dle § 77 ZZVZ" zadavatel stanovil, že „[p]ožaduje po dodavateli, aby v nabídce prokázal splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje." Konečně podle bodu 4.3. „Technická kvalifikace dle § 79 ZZVZ" prokáže dodavatel splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tím, že „předloží seznam významných dodávek realizovaných za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení a to včetně ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele odpovídající obdobnému typu předmětu plnění uvedeného v technické specifikaci (příloha č. 1). Dodavatel v nabídce předloží písemný seznam významných dodávek předmětu plnění formou čestného prohlášení, které bude obsahovat identifikaci objednatele a kontakt na objednatele realizované dodávky."

(dále společně jen „požadované doklady o kvalifikaci").

38. Jak dále vyplývá ze zadávací dokumentace, nabídka na plnění předmětné veřejné zakázky mohla být dodavatelem podána s odkazem na § 211 odst. 3 zákona „pouze písemně elektronickou formou prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen „NEN"). Dodavatel zpracuje svoji nabídku, včetně dokladů prokazujících splnění kvalifikace, plně v elektronické podobě, a to tak, aby mohla být podána prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje NEN.“

39. Z obsahu obdržené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že součástí nabídky zaslané vybraným dodavatelem mimo jiné i doklady o jeho kvalifikaci. Úřad však má za to, že se v případě všech zaslaných dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele jednalo o jejich prosté kopie, a nikoliv o originály či ověřené kopie, neboť v případě, že by se jednalo o ověřené kopie předmětných podkladů, musela by být u těchto dokumentů, které byly zřejmě originálně vyhotoveny v listinné podobě, provedena konverze, což se však prokazatelně nestalo. Úřad v této souvislosti poznamená, že provedením konverze se podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Ustanovení § 22 odst. 2 citovaného zákona stanoví, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl.

40. Úřad má vzhledem k výše uvedenému za to, že zadavatel v šetřeném případě nedisponoval originály či ověřenými kopiemi dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele a byl tedy povinen v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) zákona zaslat vybranému dodavateli po vyhodnocení jeho nabídky výzvu k předložení originálu nebo ověřených kopií dokumentů dokládajících jeho kvalifikaci.

41. Úřad má rovněž za to, že zadavatel byl také povinen vyzvat vybraného dodavatele podle § 122 odst. 3 písm. c) zákona k předložení informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona, neboť vybraný dodavatel byl jako společnost s ručením omezeným coby jedna z forem obchodních společností právnickou osobou. Úřad opakuje, že podmínka stanovená v § 104 odst. 2 zákona byla pro uzavření smlouvy podmínkou obligatorní, která musela být splněna ve všech zadávacích řízeních s výjimkou zjednodušeného režimu dle § 129 zákona. Právě uvedená výjimka se však v případě šetřené veřejné zakázky neuplatnila, neboť tato byla zadávána v otevřeném řízení. Úřad tudíž konstatuje, že zadavatel byl povinen vyzvat vybraného dodavatele dle § 122 odst. 3 písm. c) zákona rovněž i k předložení identifikačních údajů všech osob, které jsou skutečným majitelem vybraného dodavatele podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestně činnosti a financování terorismu a dále dokladů, z nichž vyplývá vztah všech těchto osob k vybranému dodavateli.

42. Skutečnost, že zadavatel vybraného zadavatele k předložení dokladů a informací podle § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona nevyzval, nečiní spornou ani sám zadavatel, neboť ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2019 výslovně uvádí, že „[d]okumenty dokládající skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tj. že vyzval dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli, zadavatel nedisponuje, a proto je nemůže Úřadu předložit. Zadavatel sděluje, že dodavatel nebyl vyzván k předložení výše uvedeného z důvodu administrativního pochybení administrátora, který měl tuto veřejnou zakázku na starosti."

43. Na základě výše uvedeného tedy Úřad shrnuje, že zadavatel byl v šetřené věci povinen v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a rovněž i k předložení identifikačních údajů všech osob, které jsou skutečným majitelem vybraného dodavatele a dokladů, z nichž vyplývá vztah všech skutečných majitelů k vybranému dodavateli. Zadavatel však vybraného dodavatele k předložení výše uvedených podkladů nevyzval.

44. Vzhledem k dopadu na hospodářskou soutěž Úřad konstatuje, že nedodržení uvedeného zákonného pravidla ze strany obviněného mohlo ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jelikož totiž obviněný v roli zadavatele nevyzval vybraného dodavatele k předložení informací a dokladů o splnění kvalifikace a o jeho skutečném majiteli souladně s § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, nepostavil před ostatními účastníky zadávacího řízení (i před sebou samým) najisto, zda má vybraný dodavatel dostatečnou kvalifikaci pro poptávané plnění dle jeho vlastních podmínek a pravidel stanovených v rámci zadávací dokumentace, a zda splňuje podmínku pro uzavření smlouvy dle § 104 odst. 2 zákona. Postup obviněného v roli zadavatele se pro uvedené stal netransparentní – tedy nejasný, vzbuzující reálné pochyby o kompetentnosti vybraného dodavatele, a potažmo i o skutečných motivech obviněného, kdy v dané věci není vyloučeno, že pokud by obviněný v roli zadavatele dostál svým zákonným povinnostem, mohl by být vybraný dodavatel vyloučen ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikace, a veřejná zakázka by nemohla být zadána vybranému dodavateli, čímž byla potenciálně negativně ovlivněna hospodářská soutěž. Je tedy zřejmé, že nedodržení pravidla uvedeného v § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona mohlo výběr dodavatele ovlivnit. Přesto zadavatel uzavřel dne 22. 12. 2017 s vybraným dodavatelem smlouvu ne veřejnou zakázku.

45. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se uvedeným postupem dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

46. Úřad k uveřejňovacím povinnostem zadavatele obecně konstatuje, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků.

47. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení), což je podmíněno mimo jiné i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly na poli zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností.

48. Úřad v dané věci připomíná, že zadavatel má podle zákona mimo jiné povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením.

49. Podle ustanovení § 126 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 126 zákona je tedy nezbytné kumulativní splnění podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky uskutečnit jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému a podmínky učinit tak způsobem podle ustanovení § 212 zákona. Pokud zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 126 zákona.

50. Co se týče způsobu uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení šetřené veřejné zakázky, Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace vyplývá, že se v šetřeném případě jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku. V souladu s § 212 odst. 3 písm. b) zákona tak měl zadavatel povinnost odeslat předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení, resp. oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a rovněž do Úředního věstníku Evropské unie.

51. Smlouva s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 22. 12. 2017. Vzhledem k povinnostem dle ustanovení § 126 v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. b) zákona tak byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení, resp. oznámení o zadání veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a dále do Úředního věstníku Evropské unie v termínu do 30 dnů od uzavření této smlouvy. Přičemž podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. V šetřeném případě tudíž dnem následujícím po dni uzavření smlouvy ze dne 22. 12. 2017, tj. dnem 23. 12. 2017. Z ustanovení § 607 občanského zákoníku poté vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující (zde připadl poslední den lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na den 21. 1. 2018, tj. na neděli). S ohledem na výše uvedené byl tedy zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a také do Úředního věstníku Evropské unie nejpozději dne 22. 1. 2018.

52. Z Úřadem obdržených dokumentů oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek a oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie je však patrné, že uvedená oznámení byla obviněným odeslána k uveřejnění do obou věstníků až dne 9. 8. 2018.

53. Na základě výše uvedených skutečností a obsahu dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky Úřad shrnuje, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ustanovením § 126 zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie do 30 dnů od uzavření smlouvy ze dne 22. 12. 2017 na veřejnou zakázku, tedy nejpozději dne 22. 1. 2018, ale učinil tak až dne 9. 8. 2018.

54. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se uvedeným postupem dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu

55. Úřad uvádí, že podle ustanovení § 217 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení bez ohledu na druh a režim veřejné zakázky či výsledek zadávacího řízení, tedy že tato povinnost zadavatele platí i v případě, kdy bylo zadávací řízení zrušeno.

56. Povinnost zadavatele uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona pak v souladu s výše uvedeným reflektuje úmysl zákonodárce, aby byla do zadávacích řízení vnesena větší míra transparentnosti zadávacího procesu, kdy i uvedená povinnost je důležitá a účelná z hlediska možnosti veřejné kontroly, neboť veřejnost se prostřednictvím písemné zprávy dozvídá jednotlivé skutečnosti rozhodné pro zadávací řízení, jež jsou takto shrnuty v jediném dokumentu.

57. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.

58. Úřad opakuje, že smlouva na veřejnou zakázku byla s vybraným dodavatelem uzavřena dne 22. 12. 2017, přičemž tímto dnem bylo v souladu s § 51 odst. 1 zákona také ukončeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 217 odst. 5 zákona tak byl zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu na svém profilu do 30 pracovních dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení, tj. ode dne 22. 12. 2017, přičemž tato lhůta počala běžet od prvního pracovního dne následujícího po tomto dni, tj. ode dne 27. 12. 2017. Zadavatel byl tedy s ohledem na právě uvedené povinen uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději dne 7. 2. 2018.

59. Z profilu zadavatele dostupného z: https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu‌/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-65299907/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-65‌2‌9‌‌9907 však vyplývá, že písemná zpráva zde byla zveřejněna až dne 10. 8. 2018.

60. Na základě výše uvedených skutečností a obsahu dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky Úřad shrnuje, že zadavatel v šetřeném případě nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona, neboť neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku ze dne 22. 12. 2017, tedy nejpozději dne 7. 2. 2018, ale učinil tak až dne 10. 8. 2018.

61. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se uvedeným postupem dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu – uložení pokuty

62. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, tak, jak je uvedeno ve výrocích I. II. a III. tohoto příkazu.

63. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným přestupkům přistoupil k uložení pokuty.

64. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupků

65. Podle § 29 zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká

a) uplynutím promlčecí doby,

b) smrtí fyzické osoby,

c) zánikem právnické osoby, nemá-li právního nástupce, nebo

d) vyhlášením amnestie.

66. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

67. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

68. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 22. 12. 2017, přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu dne 23. 1. 2018 a přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu dne 8. 2. 2018. Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl po proběhnuvší kontrole, a to na základě protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0013/2019/VZ-27807/2019/544/MDb ze dne 10. 10. 2019. Společné správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu obviněnému. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za předmětné přestupky tedy nezanikla.

69. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednávaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

70. Výše zmíněné ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích do oblasti správního trestání přenáší zásadu absorpce, neboť mj. zakotvuje institut tzv. úhrnného trestu (blíže k výkladu pojmů sbíhajících se přestupků, vč. úhrnného nebo souhrnného trestu lze v plné míře odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 10. 2019, č. j. R0142/2019/VZ-28843/2019/322/PJe, bod 68. a  následující odůvodnění).

71. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad v přestupkovém řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylý přestupek zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, a to v prvé řadě s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

72. Úřad shledal, že nesplněním uvedených zákonných povinností obviněný spáchal tři typově odlišné přestupky, a to přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, resp. podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Za přestupek uvedený v ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona lze v souladu s ustanovením § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do výše 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. To znamená, že v šetřeném případě lze podle tohoto ustanovení uložit obviněnému pokutu až do výše 664 895,- Kč (viz bod 7. odůvodnění). Za přestupky uvedené v ustanovení § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona lze v souladu s ustanovením § 269 odst. 3 písm. b) zákona shodně udělit pokutu do 200 000 Kč. Úřad tudíž konstatuje, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je přísněji trestný a z toho důvodu následně přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

73. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

74. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

75. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

76. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, neboť obviněný nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 zákona (zákonem chráněný zájem na postupu zadavatele v souladu se zásadou transparentnosti a dodržování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu).

77. Co se týče způsobu spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona, či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

78. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona vedlo k (ať již reálnému, či putativnímu) narušení zajištění účinné konkurence a transparentnosti v rámci hospodářské soutěže. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

79. Jako polehčující okolnost lze v daném případě zohlednit, že obviněný ve svém vyjádření ze dne 29. 10. 2019, zaslaného v reakci na kontrolní zjištění Úřadu, uvádí, že „[s] nálezy a kontrolními zjištěními zcela souhlasíme a námitky proti protokolu o kontrole nepodáváme. V době porušení citovaných ustanovení ZoVZ byla u Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy zcela odlišná situace, kdy nebyl dostatečně nastaven vnitřní řídící a kontrolní systém (dále jen „VŘKS“) a nebyla řádně ošetřena rizika. Od té doby došlo k mnoha zásadním opatřením včetně personálních a organizačních změn.“ Následně uvádí opatření, která jím byla v odkazovaném směru přijata. Celkově tedy obviněný reflektoval svá předchozí provinění a, dle vlastních slov, přizpůsobil svůj chod a vnitřní organizaci tak, aby svým zákonným povinnostem mohl dále dostát. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

80. Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto příkazu.

81. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

82. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu dne 22. 12. 2017 (tj. den, kdy obviněný uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil (okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty) ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. časové rozmezí o délce téměř dva roky.

83. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2018, obsažené ve „Zprávě o stavu požární ochrany za rok 2018“ dostupné z: https://www.hzscr.cz/hzs-hlavniho-mesta-prahy-menu-sluzby-pro-verejnost.aspx, Úřad zjistil, že obviněný v roce 2018 hospodařil s částkou 752 000 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovená výše pokuty 60 000 Kč nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou podstatu (a v tomto smyslu nespravedlivou).

84. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, v němž uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

85. Po zvážení všech okolností případu, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty v hodnotě 60 000 Kč vzhledem k okolnostem případu jako dostačující. Uložená pokuta tak naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

86. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

87. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Sokolská 1595/62, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy