číslo jednací: S0304/2019/VZ-27344/2019/522/RCh

• Instance: I.
• Věc: Inteligentní dopravní systém v Hradci Králové
• Účastníci:
  1. statutární město Hradec Králové
  2. VDT Technology a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2019
• Datum nabytí právní moci: 30. 12. 2019
• Související rozhodnutí: S0304/2019/VZ-27344/2019/522/RCh; R0193/2019/VZ-35770/2019/322/BVí

Č. j.: ÚOHS-S0304/2019/VZ-27344/2019/522/RCh

Brno: 7. října 2019

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 8. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové, zastoupeno na základě plné moci ze dne 25. 7. 2019 společností Erste Grantika Advisory, a.s., IČO 25597001, se sídlem Jánská 448/10, 602 00 Brno,
• navrhovatel – VDT Technology a.s., IČO 06957021, se sídlem Evropská 2588/33a, Dejvice, 160 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Inteligentní dopravní systém v Hradci Králové“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 2. 2019 pod ev. č. Z2018-029718, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2019, dne 11. 3. 2019, dne 28. 3. 2019, dne 1. 4. 2019, dne 25. 4. 2019, dne 20. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 023-049715, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 046-105397, dne 12. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 050-114804, dne 29. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 063-146516, dne 3. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 066-154373, dne 25. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 081-193526, dne 21. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 097-234534 a dne 3. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 105-255819,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – VDT Technology a.s., IČO 06957021, se sídlem Evropská 2588/33a, Dejvice, 160 00 Praha 6 – ze dne 2. 8. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Inteligentní dopravní systém v Hradci Králové“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 2. 2019 pod ev. č. Z2018-029718, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2019, dne 11. 3. 2019, dne 28. 3. 2019, dne 1. 4. 2019, dne 25. 4. 2019, dne 20. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 023-049715, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 046-105397, dne 12. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 050-114804, dne 29. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 063-146516, dne 3. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 066-154373, dne 25. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 081-193526, dne 21. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 097-234534 a dne 3. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 105-255819, se v části týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení, nedostatečného vymezení zadávacích podmínek týkajících se dodání incidentních kamer, strategických detektorů a dispečinku VHD, skrytě diskriminačního vymezení zadávacích podmínek a neprodloužení lhůty pro podání nabídek podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – VDT Technology a.s., IČO 06957021, se sídlem Evropská 2588/33a, Dejvice, 160 00 Praha 6 – ze dne 2. 8. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Inteligentní dopravní systém v Hradci Králové“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 1. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 2. 2019 pod ev. č. Z2018-029718, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2019, dne 11. 3. 2019, dne 28. 3. 2019, dne 1. 4. 2019, dne 25. 4. 2019, dne 20. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 023-049715, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 046-105397, dne 12. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 050-114804, dne 29. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 063-146516, dne 3. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 066-154373, dne 25. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 081-193526, dne 21. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 097-234534 a dne 3. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 105-255819, se v části týkající se tvrzeného porušení § 98 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, které dle navrhovatele spočívalo v tom, že zadavatel v e-mailu ze dne 19. 6. 2019 identifikoval dodavatele, kterým je tento e-mail zaslán, čehož se dle navrhovatele dopustil identifikace dodavatele, který požádal o vysvětlení zadávací dokumentace, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel –statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové, zastoupeno na základě plné moci ze dne 25. 7. 2019 společností Erste Grantika Advisory, a.s., IČO 25597001, se sídlem Jánská 448/10, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 30. 1. 2019 ve smyslu § 56 odst. 1 zákona odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Inteligentní dopravní systém v Hradci Králové“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 2. 2019 pod ev. č. Z2018-029718, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2019, dne 11. 3. 2019, dne 28. 3. 2019, dne 1. 4. 2019, dne 25. 4. 2019, dne 20. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 2. 2019 pod ev. č. 2019/S 023-049715, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 046-105397, dne 12. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 050-114804, dne 29. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 063-146516, dne 3. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 066-154373, dne 25. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 081-193526, dne 21. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 097-234534 a dne 3. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 105-255819.

2. V čl. III. „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace ze dne 30. 1. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) je uvedeno, že předmětem veřejné zakázky je „vybudování IDS (inteligentního dopravního systému - dále jen „IDS“ – pozn. Úřadu), zahrnující provedení všech dodávek materiálu a zařízení, prací, dodávku software, dokumentace, zajištění všech povolení, implementace, otestování, uvedení do provozu, školení, poskytnutí licencí a poskytnutí veškerého dalšího souvisejícího plnění, dále poskytování servisních služeb a služeb rozvoje IDS spočívajících v úpravách IDS, realizaci změnových požadavků a poskytování dalších souvisejících plnění – tzv. ad hoc služby.“ Předmět zakázky je blíže specifikován v příloze č. 8 zadávací dokumentace – Podrobná technická specifikace systému vč. příloh (dále jen „Technická specifikace“[1]).

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 346.855.200,- Kč bez DPH. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že podané nabídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti na základě nejnižších nákladů životního cyklu.

4. Zadavatel provedl předběžnou tržní konzultaci ve smyslu § 33 zákona, v rámci které oslovil Výzvou k účasti na předběžných tržních konzultacích ze dne 30. 8. 2018 okruh sedmi potenciálních dodavatelů. Součástí této výzvy byla také série dotazů, na které zadavatel obdržel odpověď od pěti z oslovených dodavatelů.

5. Dle Protokolu o otevírání nabídek ze dne 9. 7. 2019 obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek dvě nabídky, přičemž obě splňovaly náležitosti dle § 109 odst. 2 zákona.

6. Dne 8. 7. 2019 podala společnost VDT Technology a.s., IČO 06957021, se sídlem Evropská 2588/33a, Dejvice, 160 00 Praha 6 (dále jen „navrhovatel“) námitky proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a úkonům zadavatele v rámci zadávacího řízení z téhož dne (dále jen „námitky ze dne 8. 7. 2019“). Tyto námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 23. 7. 2019 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

7. Navrhovatel se s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, a proto podal dne 2. 8. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení. Zároveň také vyslovuje přesvědčení, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Dále v návrhu pak navrhovatel namítá pět pochybení zadavatele, která dále rozvádí.

9. První námitka se týká porušení § 6 odst. 2 a § 98 odst. 3 zákona, kterého se dle navrhovatele zadavatel dopustil tím, že dne 19. 6. 2019 odeslal určité skupině potenciálních dodavatelů prostřednictvím e-mailu Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10, čímž dle navrhovatele došlo ke zvýhodnění této skupiny dodavatelů oproti jiným potenciálním dodavatelům, kteří nepodávali žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, a nedisponují tak informací o potenciálních účastnících zadávacího řízení. Kromě porušení zásady rovného zacházení se dle navrhovatele tímto jednáním dopustil zadavatel rovněž porušení § 98 odst. 3 zákona, neboť identifikoval „dodavatele, který o vysvětlení zadávací dokumentace žádal.“

10. Další námitka navrhovatele směřuje proti nedostatečnému vymezení zadávacích podmínek, konkrétně pak technických podmínek pro dodání incidentních kamer a strategických detektorů. Navrhovatel je toho názoru, že ačkoliv zadavatel stanovil požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky vymezením požadavků na výkon nebo funkci a popisem účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, nebyly dostatečně určitě specifikovány technické podmínky a zadavatel tak přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Takto vymezené technické podmínky navíc dle navrhovatele neumožňují podání porovnatelných a konkurenceschopných nabídek, neboť zadavatel v zadávacích podmínkách například neuvádí, jaká data mají být sbírána, jaká data z detektorů zadavatel požaduje a co má být výstupem měření, přičemž konkrétní požadavky na funkci detektorů a data, která z nich mají být získávána, jsou esenciálním předpokladem pro zvolení správné technologie, vytvoření technického řešení a rozvoj konkrétních aplikací. Navrhovatel je přesvědčen, že nelze spravedlivě posoudit návrh systému strategických detektorů a incidentních kamer, aniž by zadavatel definoval jejich přibližné pozice, přesné počty, požadované incidenty. Navrhovatel se pozastavuje nad tím, na základě čeho tak má účastník vytvořit návrh systému, když nejsou k dispozici podklady o intenzitách provozu, kolizních místech, místech s častými nehodami, místech s tvořícími se kolonami atd. Navrhovatel se domnívá, že jakákoliv navržená řešení, i pokud budou splňovat požadavky zadavatele, nebudou funkčně ekvivalentní, neboť pro dodavatele je nemožné závazně určit počet úseků a počet pruhů míst měření tak, aby byly jednotlivé nabídky vzájemně porovnatelné.

11. Třetí námitka navrhovatele opět směřuje proti nedostatečnému vymezení technických podmínek, ovšem tentokrát ve vztahu k vytvoření dohledového dispečinku veřejné hromadné dopravy (dále jen „VHD“). Zadavatel dle navrhovatele opět přenáší odpovědnost za správnost zadávacích podmínek na dodavatele, když požaduje, aby konkrétní technickou podobu spolupráce dispečinků IREDO[2] a městského dispečinku VHD navrhl dodavatel. Dále navrhovatel považuje za nejasné sdělení zadavatele, že „data jsou k dispozici v obvyklých formátech využívaných v ČR ve shodě s platnou legislativou a standardy.“ Dle navrhovatele žádné takové datové formáty pro předávání dat nejsou právními předpisy České republiky ani standardy upraveny.

12. Navrhovatel dále ve svém návrhu namítá skrytě diskriminační vymezení zadávacích podmínek a porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, kterého se měl zadavatel dopustit tím, že všem dodavatelům neposkytl veškeré relevantní podklady v souvislosti s naceněním kabelových tras. V odpovědi na dotaz č. 10.4 zadavatel uvedl, že kabely budou navrhovány nové a to do nových či stávajících kabelových tras, přičemž účastník by měl při stanovení ceny vycházet z ceny nové kabeláže a ceny nových kabelových tras, přičemž dílčí informace o trasách stávajícího kabelového vedení byly součástí zadávací dokumentace. Dle navrhovatele je zřejmé, že zadavatel neposkytuje všem dodavatelům relevantní podklady, neboť potenciálním dodavatelem v  této veřejné zakázce je rovněž stávající správce dopravního systému zadavatele, přičemž navrhovatel je přesvědčen, že stávající správce nepochybně disponuje informacemi o současných kabelových trasách, respektive je mu známo, které trasy lze využít a které je nutno vyměnit za nové. Na tomto skrytě diskriminačním jednání zadavatele dle názoru navrhovatele nemění nic ani fakt, že stávajícím správcem dopravního systému je společnost TECHNICKÉ SLUŽBY HRADEC KRÁLOVÉ, IČO 64809447, se sídlem Na Brně 362/15, 500 06 Hradec Králové (dále jen „TSHK, p. o.“),příspěvková organizace zřizovaná zadavatelem. Dle navrhovatele nelze vyloučit, že předmětnými údaji může disponovat i jiný uchazeč, který pak může přizpůsobit svou nabídkovou cenu skutečnému stávajícímu stavu kabelových tras.

13. Poslední námitkou, kterou navrhovatel uvádí ve svém návrhu, je neprodloužení lhůty pro podání nabídek v rozporu s § 99 odst. 2 zákona. Navrhovatel se domnívá, že se zadavatel odpověďmi na dotazy č. 157 a 191 v rámci vysvětlení zadávací dokumentace dopustil změny zadávacích podmínek, když stanovil nový parametr pro minimální spolehlivost čtení ADR tabulek,[3] a měl proto náležitě prodloužit lhůtu pro podání nabídek. Předmětná změna totiž dle navrhovatele může způsobit změnu okruhu potenciálních dodavatelů, neboť tím zaniká možnost účasti dodavatelům, kteří technologií s požadovaným parametrem nedisponují.

14. Závěrem se navrhovatel domáhá, aby Úřad uložil nápravné opatření v podobě zrušení předmětného zadávacího řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 2. 8. 2019, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

16. Podle § 256 zákona jsou účastníky správního řízení:

• zadavatel,
• navrhovatel.

17. Zahájení správního řízení Úřad jeho účastníkům oznámil přípisem č. j. ÚOHS-S0304/2019/VZ-21543/2019/522/RCh ze dne 6. 8. 2019.

18. Dne 12. 8. 2019 obdržel Úřad prostřednictvím datové zprávy vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“) spolu s dokumentací o zadávacím řízení.

Vyjádření k návrhu

19. Ve svém vyjádření se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým námitkám navrhovatele uvedeným v návrhu. K první námitce (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel uvádí, že je zřejmé, že svým e-mailem ze dne 19. 6. 2019 pouze informuje dodavatele o skutečnosti, že na profilu zadavatele bylo uveřejněno Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10, přičemž tento e-mail zaslal všem dodavatelům, kteří podali žádost o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel dále odkazuje na své odůvodnění rozhodnutí o námitkách a dodává, že tím, že odeslal e-mail s vysvětlením zadávací dokumentace několik týdnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek jakékoliv skupině dodavatelů, nemohl, z povahy věci, poskytnout žádnou informaci o tom, kdo se zadávacího řízení účastní. Dle zadavatele znalost okruhu dodavatelů, kteří požádali o vysvětlení zadávací dokumentace, žádného z dodavatelů nijak nezvýhodňuje. Obdobné informace o interakci s některými dodavateli lze dle zadavatele získat již při předběžné tržní konzultaci, která v tomto zadávacím řízení proběhla, nebo například při prohlídce místa plnění. Zadavatel tak nesouhlasí s tím, že se svým jednáním dopustil porušení zásady rovného zacházení. Zadavatel rovněž dodává, že námitka ohledně porušení § 98 odst. 3 zákona nebyla vznesena v rámci navrhovatelových námitek, jedná se tak dle něj o nepřípustné rozšíření tvrzení oproti tvrzením obsažených v námitkách a navrhuje, aby Úřad správní řízení v této části návrhu zastavil.

20. V souvislosti s druhou navrhovatelovou námitkou (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel důrazně odmítá tvrzení, že přenesl odpovědnost za zpracování zadávacích podmínek na dodavatele. Technické podmínky byly dle něj stanoveny v dostatečné míře podrobnosti s ohledem na to, že jsou celé zadávací podmínky koncipovány tak, aby to byli právě dodavatelé, kteří musí zvolit vhodnou technologii splňující požadavky zadavatele. Protože jsou strategické detektory součástí funkce řízení dopravy, není dle zadavatele z hlediska zadání podstatné, jaká konkrétní data mají mít tyto detektory na výstupu, ale jak se tyto detektory promítnou do funkcí řízení dopravy, přičemž požadavky na tyto funkce jsou dle zadavatele součástí např. kapitoly 3.2.4 až 3.2.6 Technické specifikace. Zadavatel uvádí, že k tomuto způsobu vymezení zadávacích podmínek přistoupil záměrně, aby se stanovením přesných technických parametrů vyhnul diskriminaci některých dodavatelů a nevyloučil tak technologie, metody a zejména celkové systémové funkce některého nabízeného řešení. Výše uvedené dle zadavatele platí také pro strategické detektory, neboť opět existuje více technických variant řešení, od nichž se odvíjí počet a konkrétní umístění jednotlivých detektorů. Zadavatel zdůrazňuje, že dodavatelům byla poskytnuta možnost navrhnout optimální variantu přesného umístění dle jimi zvolené technologie, přičemž ale funkční princip spočívající v detekci incidentů v definovaných lokalitách je platný a musí být dodržen. Výčet sledovaných incidentů je uveden v příloze č. 10 zadávací dokumentace – Smlouva o plnění předmětu veřejné zakázky vč. příloh (dále jen „smlouva o dílo“, příp. „vzor smlouvy o dílo“[4]), konkrétně pak v příloze č. 9 „Podmínky předání a převzetí díla“ vzoru smlouvy o dílo. Pro zadavatele je dle jeho vyjádření podstatné naplnění požadavků daných zadávací dokumentací, bez ohledu na konkrétní technické řešení.

21. K třetí námitce navrhovatele (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel uvádí, že požadovaná funkcionalita pro dispečink VHD je popsána v čl. 3.5 Technické specifikace, a to dostatečně podrobně pro účely podání nabídky. Zadavatel uvádí, že konkrétní technologie propojení pro něj není podstatná, jediný jeho požadavek je, aby spolu předmětné dispečinky IREDO a městské VHD spolupracovaly, bez ohledu zda to bude na bázi hlasové, textové či jiné komunikace. K námitce týkající se datových formátů zadavatel odpovídá, že požadovaná shoda s platnou legislativou a standardy platí samozřejmě pouze pro datové položky, které jsou touto legislativou či standardy upraveny. Příkladmo uvádí platné jízdní řády VHD v předepsaném formátu pro celostátní informační systém. Dodává, že se jedná o obecně platné skutečnosti, které by měl odborně způsobilý dodavatel znát. Pro ostatní položky se dle zadavatele využijí obvyklé formáty využívané v České republice pro přenos polohových dat z vozidel do dispečinku, což je téměř bezvýjimečně formát otevřeného XML, což je opět skutečnost, kterou by měl dle zadavatele odborně způsobilý dodavatel znát.

22. Zadavatel nesouhlasí ani se čtvrtou námitkou navrhovatele (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ke které se vyjadřuje v tom smyslu, že poskytl všem dodavatelům shodné podklady pro realizaci veřejné zakázky v dostatečné úrovni podrobnosti. Veškeré dostupné informace, které má ke kabelovým trasám k dispozici, byly dle zadavatele obsaženy v zadávací dokumentaci. Doplňuje, že aktuálně nemá k dispozici dokumentaci všech kabelových tras na dané úrovni podrobnosti, což byl důvod pro vymezení zadávacích podmínek tak, aby dodavatelé při stanovování nabídkové ceny postupovali tak, jakoby se realizovala veškerá kabeláž včetně veškerých kabelových tras nově. Odmítá, že by jím zřízená příspěvková organizace TSHK, p. o. mohla patřit mezi potenciální dodavatele předmětu veřejné zakázky, a dodává, že vzhledem k tomu, že stávající kabelové trasy spravuje výhradně uvedená příspěvková organizace prostřednictvím vlastních pracovníků, nemůže mít informace o skutečném stavu kabelových tras žádný jiný subjekt.

23. Poslední námitku navrhovatele (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí) považuje zadavatel za zcela nedůvodnou. Tím, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace vysvětlil požadavek na spolehlivost detekce tabulek ADR, zadavatel dle svého přesvědčení nezměnil zadávací podmínky způsobem, který by mohl mít za následek změnu okruhu možných dodavatelů. Dodává, že k tomuto upřesnění přistoupil pouze za účelem vyloučení účelového výkladu uvedeného dodavatelem v rámci žádosti č. 191 o vysvětlení zadávací dokumentace. Hranice, kterou však zadavatel určil, je dle něj splnitelná všemi technologiemi a nemůže žádným způsobem rozšířit nebo omezit okruh účastníků zadávacího řízení. Proto dle zadavatele nebylo třeba prodlužovat lhůtu pro podání nabídek.

24. Závěrem svého vyjádření zadavatel namítá, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele neobsahuje obecné náležitosti stanovené v § 37 odst. 1 správního řádu, neboť neobsahuje podpis osoby, která jej činí. Z návrhu dle něj nelze zjistit, která osoba tento úkon v zastoupení navrhovatele učinila a zda byl návrh učiněn osobou k tomu oprávněnou ve smyslu příslušných ustanovení správního řádu.

25. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítl.

Další průběh správního řízení

26. Dne 13. 8. 2019 obdržel Úřad přípis navrhovatele z téhož dne, jehož obsahem bylo sdělení, že navrhovatel „[v] zadávací dokumentaci nepovažuje žádné údaje za údaje obsahující utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti“, a že „[ž]ádné skutečnosti obsažené v zadávací dokumentaci nepovažuje za obchodní tajemství.“

27. Usnesením č. j. ÚOHS-S0304/2019/VZ-25341/2019/522/RCh ze dne 13. 9. 2019 Úřad účastníkům řízení určil lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

28. Dne 16. 9. 2019 umožnil Úřad navrhovateli a dne 17. 9. 2019 zadavateli nahlédnout do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0304/2019/VZ.

29. Dne 20. 9. 2019 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Ve svém vyjádření zadavatel pouze krátce uvádí, že dle jeho názoru podklady pro rozhodnutí obsažené ve správním spisu v plném rozsahu potvrzují tvrzení zadavatele, přičemž výslovně zmiňuje informace o normě ČSN 01 8245, která popisuje komunikaci mezi dispečerskými systémy dopravců. Tato norma se tak týká funkce dohledového dispečinku VHD a vyvrací tvrzení navrhovatele uvedená v bodě 26 jeho návrhu (viz také bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel dále trvá na zamítnutí návrhu na zahájení správního řízení.

30. Dne 23. 9. 2019 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Ve svém vyjádření navrhovatel předně uvádí, že podklady rozhodnutí neobsahují aktuální verze Technické specifikace a Smlouvy o dílo, dále pak žádnou z verzí Rozpočtu předmětu veřejné zakázky a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, 8, 11, 12 a 13. Domnívá se, že zadavatel zřejmě nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení a dopustil se tak přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Dále navrhovatel opakuje svou argumentaci k první námitce obsažené v návrhu na zahájení řízení (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž doplňuje, že nesouhlasí se zastavením řízení v části návrhu týkající se porušení § 98 odst. 3 zákona, jak navrhuje zadavatel, poněvadž se domnívá, že tato námitka logicky vyplývá z textace jeho námitek ze dne 8. 7. 2019. Navrhovatel dále rozvádí svou argumentaci ohledně námitky týkající se nedostatečného vymezení zadávacích podmínek týkajících se dodávky strategických detektorů a incidentních kamer (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž trvá na svém tvrzení, že jsou zadávací podmínky vymezeny nejasně, nekompletně a nelze na jejich základě obdržet porovnatelné nabídky a spravedlivě posoudit návrh systému. K námitce ohledně nedostatečného vymezení zadávacích podmínek týkajících se dodávky dispečinku VHD (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí) navrhovatel pouze doplňuje, že „ze strany zadavatele nebyl výslovně definován protokol, na základě něhož by se data integrovala do navrhované aplikace.“ Obdobně navrhovatel trvá na své argumentaci ohledně skrytě diskriminačního vymezení zadávacích podmínek (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž považuje za prokázané, že TSHK, p. o. je potenciálním dodavatelem v předmětném zadávacím řízení. Navrhovatel také nadále považuje odpovědi zadavatele v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 (viz dále bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí) za změnu zadávací dokumentace, se kterou mělo nutně být spojeno prodloužení lhůty pro podání nabídek. Závěrem navrhovatel uvádí, že oproti tvrzením zadavatele považuje svůj návrh za řádně podaný, splňující veškeré náležitosti a tedy v souladu se zákonem.

31. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0304/2019/VZ-26160/2019/522/RCh ze dne 24. 9. 2019 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení.

32. Usnesením č. j. ÚOHS-S0304/2019/VZ-26166/2019/522/RCh ze dne 24. 9. 2019 Úřad účastníkům řízení určil s ohledem na doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí (aktuální verze Technické specifikace, aktuální verze Smlouvy o dílo a rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0304/2019/VZ-26160/2019/522/RCh ze dne 24. 9. 2019) novou lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

33. Dne 1. 10. 2019 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Ve svém vyjádření navrhovatel uvádí, že i přes doplnění dokumentů uvedených v usnesení č. j. ÚOHS-S0304/2019/VZ-26166/2019/522/RCh ze dne 24. 9. 2019 do správního spisu (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí) má za to, že zadavatel nezaslal Úřadu kompletní zadávací dokumentaci a dopustil se tak přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona neboť podklady rozhodnutí nezahrnují žádnou z verzí Rozpočtu předmětu veřejné zakázky a Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, 8, 11, 12 a 13.

34. Zadavatel se ve stanovené lhůtě ani později v průběhu řízení k podkladům řízení již nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek účastníků řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl výrokem I. tohoto rozhodnutí podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí části návrhu týkající se tvrzeného porušení zásady rovného zacházení, nedostatečného vymezení zadávacích podmínek týkajících se dodání incidentních kamer, strategických detektorů a dispečinku VHD, skrytě diskriminačního vymezení zadávacích podmínek a neprodloužení lhůty pro podání nabídek, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a výrokem II. tohoto rozhodnutí podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části návrhu týkající se tvrzeného porušení § 98 odst. 3 zákona, které dle navrhovatele spočívalo v tom, že zadavatel v e-mailu ze dne 19. 6. 2019 identifikoval dodavatele, kterým je tento e-mail zaslán, čehož se dle navrhovatele dopustil identifikace dodavatele, který požádal o vysvětlení zadávací dokumentace, neboť této části návrhu nepřecházely řádně a včas podané námitky. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

36. Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37. Dle § 33 zákona je zadavatel oprávněn vést tržní konzultace s odborníky či dodavateli s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž; ustanovení § 211 odst. 1 zákona se použije obdobně.

38. Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

39. Dle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

40. Dle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy

a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129 odst. 4,

b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo

c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.

41. Dle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

42. Dle § 98 odst. 3 věty první zákona pokud o vysvětlení zadávací dokumentace písemně požádá dodavatel, zadavatel vysvětlení uveřejní, odešle nebo předá včetně přesného znění žádosti bez identifikace tohoto dodavatele.

43. Dle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

44. Dle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

45. Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Zadávací dokumentace

46. Dle čl. III „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 1 zadávací dokumentace je „[ú]čelem této veřejné zakázky (…) vybudování a zajištění provozu a rozvoje inteligentního dopravního systému (dále jen „IDS“ nebo „systém“) ve městě Hradec Králové. Předmětem této veřejné zakázky je vybudování IDS, zahrnující provedení všech dodávek materiálu a zařízení, prací, dodávku software, dokumentace, zajištění všech povolení, implementace, otestování, uvedení do provozu, školení, poskytnutí licencí a poskytnutí veškerého dalšího souvisejícího plnění, dále poskytování servisních služeb a služeb rozvoje IDS spočívajících v úpravách IDS, realizaci změnových požadavků a poskytování dalších souvisejících plnění – tzv. ad hoc služby (…).“

47. Dle čl. V „POŽADAVKY NA KVALIFIKACI“ odst. 4 „Profesní způsobilost“ písm. b) zadávací dokumentace mimo jiné „[ú]častník předloží výpis ze živnostenského rejstříku (…) alespoň v tomto rozsahu:

i. projektová činnost ve výstavbě,

ii. instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení[,]

iii. provádění staveb, jejich změn a odstraňování,

iv. projektování elektrických zařízení,

v. poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků,

vi. montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,

vii. poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály,

nebo na jiné, rovnocenné činnosti, které zahrnují dodávky předmětu veřejné zakázky, vydávaných v jiných státech EU.“

48. Dle čl. XIII „POŽADAVKY NA OBSAH NABÍDKY“ písm. e) zadávací dokumentace „[ú]častníci zpracují a ve svých nabídkách předloží podrobný popis návrhu technického řešení předmětu veřejné zakázky (dále jako „návrh technického řešení“), ze kterého musí být jednoznačně a srozumitelně patrný způsob splnění všech požadavků zadavatele uvedených v příloze č. 7 této zadávací dokumentace – požadavky na popis návrhu technického řešení nabídky účastníka. Účastník dále jako součást své nabídky uvede výslovnou deklaraci o akceptaci a splnění všech požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky, uvedených zejména v Podrobné technické specifikaci, Rozpočtu a ve Smlouvě o dílo (vč. všech jejich příloh).“

49. Dle čl. 3 „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ Technické specifikace je „[p]ředmětem zakázky (…) pořízení:

1) dodávky podrobného prováděcího projektu a

2) dodávky díla,

a to k projektu Inteligentního dopravního systému města Hradec Králové.“

50. Dle čl. 3.2 „Řízení dopravy, dohledu a sběru dat“ Technické specifikace mj. „[z]hotovitel zpracuje dokumentace pro realizaci Projektu ke všem pracím souvisejícím s rekonstrukcí SSZ[5] s napojením stávajících, nebo nových zařízení na sdělovací přípojky a NN přípojky[6] v souladu se zadávacími podmínkami této veřejné zakázky. V rámci projektu bude zpracována stavební i technologická část, ze které bude zřejm[ý] rozsah díla, obnovy či dodávky systému včetně přesného zaměření a podkladů pro následný pasport.“

51. Dle čl. 3.2.1 „Systémové požadavky“ Technické specifikace „[v]ýkonné prvky na dopravní infrastruktuře musí obsahovat a splňovat následující systémové požadavky:

- Všechny jednotlivé detektory a aktory[7] v této vrstvě jsou propojeny do přenosové sítě[.]

- Hlavní úlohou každého prvku je zajištění činnosti senzoru nebo aktoru a související komunikace s centrálním prvkem[.]

- Prvek využívá vlastní logiku, příp. data z lokálních senzorů a signály z centrální části systému[.]

- Prvek musí být schopný zabezpečit plnění základní funkce, jako je např. řízení uzlu, sběr dat apod.

Přenosová síť:

-Výkonné prvky jsou připojeny k centrálnímu systému prostřednictvím přenosové sítě.

Centrální část systému musí splňovat následující systémové požadavky:

- Centrální část systému představuje hlavní monitorovací a řídící prvek celé infrastruktury.

- Integrovaná data jsou v centrální databázi, která poskytuje rozhraní pro dispečink[.]

- Umožňuje řízení jednotlivých systémů, jednotlivých oblastí včetně jejich správy a diagnostiky.

- Pro třetí strany poskytuje otevřené integrační rozhraní.

- Pro funkci řízení vykonává tato vrstva oblastní i centrální funkce řízení.“

52. Dle čl. 3.2.4 „Dokumentace“ Technické specifikace mj. „[z]hotovitel zahrne do nabídky v části řízení SSZ následující činnosti:

- zpracování nového dopravního řešení všech křižovatek ve městě – převáděné dopravně závislé signální plány do SW nového řadiče musí odpovídat aktuálním dopravním intenzitám (…). Zhotovitel zahrne do nabídkové ceny případn[ě] HW vybavení, kterým je třeba SSZ dovybavit, aby funkce křižovatek a jejich vzájemná koordinace byla optimální;

- zpracování kompletního dopravního řešení včetně vývojových diagramů pro dopravně závislé řízení a preferenci pro každou křižovatku řízenou SSZ předmětného díla. Toto musí být schváleno dotčenými orgány;

- výpočet mezičasů všech lokalit SSZ;

- objednatel požaduje dodávku nových řadičů na předmětné lokality uvedené v příloze č. 1 dále připojení řadičů k dopravní ústředně;

- objednatel požaduje do řadiče doplnění zařízení pro komunikaci s vozidly MHD pro zajištění jejich preference;

- objednatel požaduje výměnu původních žárovkových návěstidel SSZ za návěstidla LED;

- objednatel požaduje rekonstrukci křižovatek SSZ, zahrnující nezbytnou výměnu stožárů, kabeláže, tlačítek a dalšího vybavení včetně souvisejících zemních prací;

- součástí plnění je i připojení všech SSZ k dopravní ústředně prostřednictvím otevřeného protokolu;

- zhotovitel uvede popis způsobu, jakým se budou zajišťovat případné úpravy SW při doplňování požadavků objednatele.“

53. Dle čl. 3.2.5 „Požadavky na návrh systému“ Technické specifikace mj. „[o]bjednatel požaduje, aby zhotovitel provedl návrh celého systému a jeho detailních funkcí, přičemž objednatel předepisuje následující systémové požadavky pro zajištění udržitelnosti, funkčnosti a kompatibility zařízení:

- V rámci definovaných oblastí (Příloha č. 2 „Oblasti SSZ“) budou doplněny křižovatky o nové strategické detektory pro podporu řízení dopravy nejen na křižovatkách[,] ale i v jejich okolí. (…)

- Další detekcí jsou strategické detektory a incidentní čidla, které jsou připojeny k místům kamerového dohledu.

54. Z čl. 3.2.6 „Funkční požadavky“ Technické specifikace mj. vyplývá:

- „Algoritmus řízení křižovatky musí zohledňovat úrovně řízení na konkrétních SSZ.

- Systém bude přijímat, ukládat a zpracovávat příchozí informace z detektorů. (…)

- Na základě detekce bude navržené řešení eliminovat negativní dopady přetížení silniční sítě nebo negativům předcházet.

- Budou upravena, nebo nově navržena nezbytně nutná dopravní řešení pro správnou funkčnost Projektu, objednatel musí zajistit součinnost se zhotovitelem díla.

- Algoritmus dopravně závislého řízení bude umožňovat jeho úpravu a zásahy dle vyhodnocení zkušebního provozu nebo změn na silniční síti.

- Řešení musí vycházet z parametrů silniční sítě oblasti a řešit ji jako celek s přesahem na okolní silniční síť.

- Reakce systému musí být při vyhodnocení algoritmu v reálném čase.

- Systém a algoritmus řízení musí reagovat na mimořádné události. (…)

- Detekční body umístěné na obrázcích (Příloha č. 2 „Oblasti SSZ“) se mohou lišit od vlastního počtu detektorů s ohledem na definované vzdálenosti a množství ramen, které bude zpřesněné v projektu.

- Strategické detektory mohou být alternativně řešeny i jiným způsobem než je videodetekce (např. indukční smyčka, ultrazvukový detektor, infračervený detektor, apod.)

- Vzhledem k preferenci neintruzivního řešení se předpokládá strategické detektory řešit právě formou videodetekce s tím, že může být použita i pro prosté řešení řízení vlastních SSZ.

- Projekt musí obsahovat definici incidentů, které mají být detekovány. Projekt musí obsahovat i stanovení typu použitých kamer (ve smyslu pevná/otočná).

- Detekce incidentu bude řešena spolu s kamerovým dohledem s tím, že se jedná o specializované kamery vybavené algoritmem detekce incidentů.“

55. Dle čl. 3.2.7 „Obecné požadavky“ Technické specifikace mj. „[v]nitřní struktury systému musí být navrženy tak, aby bylo možné v budoucnu přidávat nové typy dopravních detektorů, a to v rozsahu přenosu alespoň veličin intenzity, obsazenosti detektoru a rychlosti.“

56. Z čl. 3.2.8 „Obměna světelných signalizačních zařízení“ Technické specifikace mj. vyplývá, že „[v] rámci přípravy podkladů k zadávací dokumentaci na IDS HK byla v červnu 2018 zpracována Pasportizace SSZ pro celé území Hradce Králové. Zpracovatelem dokumentace je Fakulta dopravní ČVUT v Praze. Jedná se o vizuální pasportizaci, která probíhala přímo v místě výskytu jednotlivých stožárů bez možnosti kontroly zemního uložení.“

57. Z čl. 3.3.1 „Měřidla umístěné na dopravní infrastruktuře“ Technické specifikace mj. vyplývá, že makety zachytávají všechny průjezdy vozidel daným profilem, kdy u každého průjezdu vozidla zachytávají mimo jiné také registrační značku vozidla v případě úsekového měření z důvodu párování dat, přičemž maketa musí při instalaci dosahovat přesnosti v rozpoznání minimálně 90% při optimálních světelných a klimatických podmínkách. Měřidla pak musí při instalaci dosahovat přesnosti rozpoznání registračních značek minimálně 95% při optimálních světelných a klimatických podmínkách. Měřidla paralelně detekují vozidla s nebezpečným nákladem podle ADR. Měřidla pak plní souběžnou funkcionalitu monitorování dopravního proudu, kdy opět zachytávají všechny průjezdy vozidel daným profilem, kdy u každého průjezdu vozidla zachytávají mimo jiné registrační značku vozidla v případě úsekového měření z důvodu párování dat, přičemž měřidla musí při instalaci dosahovat přesnosti v rozpoznání minimálně 90% při optimálních světelných a klimatických podmínkách.

58. V čl. 3.5.1 „Systémové požadavky“ Technické specifikace jsou uvedeny mj. tyto požadované vlastnosti dopravně-informačního dispečinku:

- „Průběžné statistické vyhodnocení stavu dopravy, účinnosti dopravně-telematického systému města či různých dalších zásahů do dopravního systému a využití pro dlouhodobé a strategické plánování v oblasti města i jeho okolí.

- Dohledový dispečink VHD, který bude přebírat aktuální data z dispečinku IREDO, kombinovat s dalšími daty a zpřístupňovat je ve formě mapového obrazu, tabulkových přehledů reportů a služeb využitelných v jiných systémech a aplikacích. Subsystém Integrace VHD umožní také přímou komunikaci s operátory dispečinku IREDO pro podporu řešení aktuálních či predikovaných problémových situací apod.“

59. Z čl. 3.5.2 „Funkční požadavky“ Technické specifikace mj. vyplývá, že „[v] rámci funkcí systému pro VHD budou řešeny především následující integrace se stávajícími systémy, zdroji dat a služeb: dispečink IREDO, dispečink Dopravního podniku města Hradec Králové, geografický informační systém a další informační systémy Magistrátu města Hradec Králové, Technických služeb města Hradec Králové atd.“

60. Z přílohy č. 2 zadávací dokumentace „Oblasti SSZ“ (dále jen „Oblasti SSZ“) mj. vyplývá následující: „Návrh řešení a základních scénářů vychází z rozmístění křižovatek v řešené oblasti. (…) Vzhledem k nutnosti provedení důkladné dopravně-inženýrské analýzy se ovšem jednotlivé oblasti mohou v některých dílčích bodech změnit. Důležitým vodítkem pro implementaci je zpracování příslušné dokumentace a dopravně inženýrské analýzy. Taktéž důležitým prvkem pro řízení nadstavbového systému s adaptivními funkcemi řízení dopravy je dovybavení oblasti o strategické detektory, které budou přesně určovat stav dopravy a dopravně inženýrských parametrů. Důležitou funkcí, kterou budou všechny uvedené křižovatky mít, je dopravně závislá volba signálních plánů. (…) Konektivita strategických detektorů je, až na výjimky zajištěna pomocí řadičů SSZ. Rozdělení tedy opět vychází z těchto logických celků, oblastí, a jistě to neznamená, že strategické detektory jsou využívány jen pro oblast, ve které jsou umístěny (v dokumentu uvedeny). (…) Přesné umístění prvků na infrastruktuře bude muset stanovit projektant systému s ohledem na vybranou technologii senzorů a aktorů. Umístění detekčních bodů na obrázcích je provedeno předběžným odhadem se zájmem neumísťovat vybavení na pozemky soukromých vlastníků. (…) Detekční body se u projektového návrhu potom mohou lišit i počtem, a to podle definované vz[d]álenosti předsazení detektoru, oblasti snímání a množství osazených ramen křižovatky. Technologická realizace detektorů je možná i jinou cestou, než je videodetekce (např. indukční smyčka, ultrazvukové senzory, infrasenzory apod.). Vzhledem k preferenci neinvazivního řešení se předpokládá strategické detektory řešit formou videodetekce s tím, že může být použito i pro prosté řešení řízení vlastních SSZ. Při použití videodetekce je možné ze strategických detektorů sbírat data o intenzit[á]ch cyklodopravy, na komunikacích, v křižovatkách, nebo ve vyhrazených cyklopruzích tak, jak je kde vhodné. (…) Návrh a realizace dopravně závislého řízení vyššími algoritmy řízení bude využívat základní vstupní data z navržených strategických detektorů, detektorů křižovatek i nově navržených detektorů incidentu, kter[é] budou součástí nebo mohou být doplněny do kamer televizního dohledu (KTD) na vydefinovaných křižovatkách nebo na místech mimo křižovatky SSZ (…). Pro sledování definované oblasti jsou navrženy pro dohled příslušné kamery, aby bylo možné také navrhovaný a popsaný nadstavbový algoritmus parametry testovat a ladit včetně sledování oblastí z hlediska kolon apod.“

61. Z čl. 2.1 smlouvy o dílo vyplývá, že „[ú]čelem této Smlouvy je komplexní dodávka a uvedení do provozu inteligentního dopravního systému ve městě Hradec Králové (dále jen „IDS“) a jeho následný provoz a rozvoj. Inteligentní dopravní systém pomáhá dosahovat efektivnějšího využití komunikací, zvyšovat bezpečnost a spolehlivost dopravy i snižovat jízdní doby a dopady na životní prostředí aktivním řízením dopravních proudů. Mezi základní aglomerační efekty patří:

- řízením jednotlivých křižovatek ve městě ve vazbě na jejich zatížení dopravními proudy a komunikací mezi jednotlivými křižovatkovými řadiči bude docíleno vazeb mezi jednotlivými dopravními proudy na území města a v případě páteřních komunikací, které vstupují do intravilánu města, bude mít dopad přesah i na aglomeraci. (…).“

62. Z čl. 5.1 smlouvy o dílo vyplývá, že „[p]ostup provedení Díla bude blíže specifikován v projektové dokumentaci zpracované Zhotovitelem dle specifikace uvedené v přílohách této Smlouvy a akceptované Objednatelem za podmínek stanovených v této Smlouvě.“

63. Z Přílohy č. 9 – „Podmínky předání a převzetí Díla“ smlouvy o dílo mj. vyplývá, že požadavky na dodávku detektoru nebo detekční kamery pro SSZ jsou mimo jiné stanoveny v oblasti detekce incidentu, a to vzniku kolony, nehody, zastavení vozidla apod. Způsob prokázání této funkce proběhne kontrolou funkce reálné detekce a sčítání vozidel a simulace detekce incidentu a vyhodnocení tohoto stavu.

64. Z odpovědi k dotazu č. 10.4 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 1. 3. 2019 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“) vyplývá, že „[k]abely budou navrhovány nové, a to do nových či stávajících tras (pokud tyto trasy budou shledány jako funkční pro celou dobu životnosti díla). Navyšování či úpravy cen se nepředpokládají, resp. účastník by měl při stanovení ceny vycházet z ceny nové kabeláže a nových kabelových tras. Dostupná informace o trasách stávajícího kabelového vedení je k dispozici v pasportu (součást zadávací dokumentace).

Specifikace rozsahu prací bude závislá na konkrétním návrhu technického řešení účastníka, které při plnění veřejné zakázky zvolí. Jakékoliv upřesnění nad rámec informací uvedených v zadávací dokumentaci ze strany zadavatele na způsob realizace veřejné zakázky nebo způsob technického řešení, by mohlo znamenat zvýhodnění některého účastníka a tedy porušení obecných zásad zadávání veřejných zakázek, jak je vymezuje § 6 ZZVZ. Zadavatel je však přesvědčen, že jím vymezená zadávací dokumentace je dostatečná pro zpracování a předložení porovnatelných nabídek.“

65. Z odpovědi k dotazu č. 24 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 7. 3. 2019 vyplývá, že „[v] souladu s čl. XIII písm. e) zadávací dokumentace účastníci zpracují a ve svých nabídkách předloží podrobný popis návrhu technického řešení předmětu veřejné zakázky (dále jako „návrh technického řešení“), ze kterého musí být jednoznačně a srozumitelně patrný způsob splnění všech požadavků zadavatele uvedených v příloze č. 7 zadávací dokumentace – požadavky na popis návrhu technického řešení nabídky účastníka. Tento požadavek zadavatele se vztahuje i na návrh konkrétního řešení penalizačního systému. Zadavatel v současnosti nedisponuje studií proveditelnosti pro penalizační systém, kterou by mohl poskytnout.

Vzhledem k tomu, že mají účastníci ve svých nabídkách předložit podrobný popis návrhu technického řešení předmětu veřejné zakázky, vč. návrhu konkrétního řešení penalizačního systému, je zadávací dokumentace tomuto požadavku uzpůsobena.

Z tohoto důvodu zadavatel:

i. nepovažuje za možné srovnávat specifikaci poptávky v této dokumentaci s popisovanou obvyklou poptávkou samotného penalizačního systému (tak, jak je v dotazu poukazováno).

ii. bude (na základě požadavků Mě. Policií a DI PČR) subjektem určujícím přesné umístění měřících detektorů v jednotlivých místech. Toto určení proběhne akceptací „Návrhu technického řešení“ (dle čl. XIII písm. e) zadávací dokumentace).

Zadavatel nemůže v současné době upřesnit technický rozsah požadovaného měření pro penalizační systémy. Zadavatel tímto umožňuje nediskriminační podmínky pro účastníky, nezávislé na technologii, kterou účastník nabízí. Zadání přesných pozic je s ohledem na přenositelnost (resp. univerzálnost v případě použití stacionární technologie) měřící technologie irelevantní. Proto zadavatel udává rámcové vymezení pomocí ulic a křižovatek, které je z tohoto pohledu jednoznačné a dostatečné. Účastník zvolí takovou konfiguraci (a cenu) dodávky, která umožní instalovat zařízení do uvedených ulic a křižovatek. Bude se jednat o takové technické řešení, které je možné umístit na více bodů či úseků uvedených ulic nebo křižovatek. Projekt na instalaci konkrétní technologie bude součástí dodávky.“

66. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 25. 3. 2019 zadavatel odpovídal na dotaz č. 68, který zněl následovně: „Zadavatel v zadávací dokumentaci Příloze 2 Oblasti SSZ píše: ‚Vzhledem k nutnosti provedení důkladné dopravně-inženýrské analýzy se ovšem jednotlivé oblasti mohou v některých dílčích bodech změnit. Technologická realizace detektorů je možná i jinou cestou, než je videodetekce (např. indukční smyčka, ultrazvukové senzory, infrasenzory apod.). Vzhledem k preferenci neinvazivního řešení se předpokládá strategické detektory řešit formou videodetekce s tím, že může být použito i pro prosté řešení řízení vlastních SSZ. Při použití videodetekce je možné ze strategických detektorů sbírat data o intenzitách cyklodopravy, na komunikacích, v křižovatkách, nebo ve vyhrazených cyklopruzích tak, jak je kde vhodné.‘

Další konstatování typu ‚může‘ a je ‚možné‘ je v textu uvedeno více. Při takto nejednoznačném zadání, kde zadavatel navíc předpokládá možné změny po provedení analýzy, není možné, aby jednotliví účastníci podali vzájemně porovnatelné nabídky.

Žádáme zadavatele o stanovení jednoznačných požadavků tak, aby obdržel ve veřejné zakázce srovnatelné nabídky.“

67. Jako odpověď na dotaz č. 68 zadavatel uvedl následující:

„Zadavatel požaduje, aby účastník zpracoval řešení podle známých nebo předpokládaných faktů a následně ocenil náklady na realizaci. Jedná se o standardní postup při metodě soutěžení Design & Build, přičemž pro Zadavatele je podstatné naplnění funkčních požadavků daných ZD a netrvá na jednotném způsobu technického řešení.“

68. Z odpovědi na dotaz č. 86 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 29. 3. 2019 vyplývá, že „[p]odklady ke všem dostupným skříním pro SSZ jsou součástí pasportu SSZ (součást přílohy č. 8 zadávací dokumentace, soubor ‚5_Situacni_plany_pasportizovanych_krizovatek.pdf‘), ve kterém jsou všechny skříně označeny jako řadič, a jejich poloha je znázorněna ve výkresu pro každou lokalitu. V pasportu jsou zachyceny všechny skříně, ke kterým měl zadavatel při tvorbě pasportu podklady. Typ skříně je odvislý od typu řadiče, který je rovněž uveden v dokumentaci pasportu (součást přílohy č. 8 zadávací dokumentace, soubor ‚2_Vybrane_relevantni_informace_ke_krizovatkam.xlsx‘). Zadavatel předpokládá, že pokud dodavatel použije odlišný typ řadiče od stávajícího, bude nutné vyměnit i skříň, to znamená, že nebude možné zachovat a využít stávající skříň. Polohu skříně je možné změnit, případně vytvořit novou polohu pro novou potřebnou skříň – pro takové lokality zadavatel předpokládá využití pozemků, kde vlastníkem je Statutární město Hradec Králové, případě příslušný vlastník pozemní komunikace. Pasport tras kabelového vedení je součástí pasportu SSZ pro lokality, kde měl zadavatel k dispozici podklady (soubor ‚5_Situacni_plany_pasportizovanych_krizovatek.pdf‘). Pro všechny lokality SSZ zadavatel požaduje veškeré kabelové vedení pro SSZ realizovat nově. Na základě uvedených požadavků zadavatele by měl uchazeč vycházet při stanovování ceny nabídky.“

69. Z odpovědi na dotaz č. 147 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 16. 5. 2019 vyplývá, že „[z]adavatel požaduje, aby konkrétní technickou podobu spolupráce dispečinků navrhl účastník (vč. toho, zda dispečink zadavatele má opravdu přímo komunikovat s operátory dispečinku IREDO), dle požadavků dokumentu PŘÍLOHA Č. 7 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE, POŽADAVKY NA POPIS NÁVRHU TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ NABÍDKY ÚČASTNÍKA.

Dispečink IREDO v současné době disponuje informacemi o platných jízdních řádech a informacemi o poloze vozidel (ve vztahu k vozidlům integrovaného dopravního systému IREDO). Data jsou k dispozici v obvyklých formátech využívaných v ČR ve shodě s platnou legislativou a standardy.

Zadavatel zajistí při následné realizaci součinnost s dodavatelem systému dispečinku IREDO a předání definovaných dat.“

70. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 6 ze dne 16. 5. 2019 zadavatel odpovídal na dotaz č. 157, který zněl následovně: „Zadavatel v požadavcích na měřidla uvádí, že ‚Měřidla paralelně detekují vozidla s nebezpečným nákladem podle ADR‘.

Uchazeč žádá zadavatele o vyjádření, kam se budou tyto informace zasílat.

Dále uchazeč žádá o upřesnění, k čemu budou tyto informace využity a jaké tabulky se mají detekovat (tabulky zepředu vozidla, tabulky z boku vozidla apod.).

Má dodavatel detekovat i prázdné tabulky ADR.

S jakou spolehlivostí mají být tabulky čteny?“

71. Jako odpověď na dotaz č. 157 zadavatel uvedl následující:

„Zadavatel požaduje detekci a uložení informací o průjezdech vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí v Centrálním systému.

Principy detekce a dostupnost informací pro jednotlivé subsystémy a organizace pracující se systémem IDS Zadavatel požaduje, aby navrhl účastník, v duchu požadavku dokumentu PŘÍLOHA Č. 7 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE, POŽADAVKY NA POPIS NÁVRHU TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ NABÍDKY ÚČASTNÍKA.

Zadavatel nestanovuje spolehlivost čtení tabulky ADR měřidlem jako samostatný             parametr.“

72. Z odpovědi na dotaz č. 171 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 ze dne 29. 5. 2019 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7“) vyplývá, že „[z]adavatel vysvětluje (ve shodě s kapitolou 3.2.5), že požaduje, aby zhotovitel provedl návrh celého systému a jeho detailních funkcí, přičemž objednatel předepisuje v kapitole uvedené systémové požadavky. Mezi tyto požadavky nepatří konkrétní počty zařízení uvedené v Příloze č. 2 Oblasti SSZ, ani jejich detailní technická specifikace.

- V návaznosti na vysvětlení výše, zadavatel netrvá na technické[m] připojení kamer k nějakému konkrétnímu bodu.

- Viz 3.2.6. ‚Projekt musí obsahovat definici incidentů, které mají být detekovány. Projekt musí obsahovat i stanovení typu použitých kamer (ve smyslu pevná/otočná)‘[.] Zadavatel, tedy předpokládá návrh umístění i konkrétních funkcí ze strany účastníka.

- Jak bylo zmíněno výše, zadavatel předpokládá návrh umístění ze strany účastníka a v tomto smyslu nejsou závazná umístění žádného z prvků v dokumentu Oblasti SSZ. V tomto duchu zadavatel nepovažuje za potřebné, ani jakkoliv přínosné dokreslovat do situace lokalizaci scházejícího bodu A.

- V kontextu výše uvedeného danou tabulku Zadavatel záměrně k ZD nepřiložil. Zadavatel se tak snaží o co největší otevřenost zadávacího řízení.“

73. Z odpovědi na dotaz č. 186 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 vyplývá, že „[z]adavatel specifikoval technické podmínky předmětu veřejné zakázky v souladu s § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny. Tento způsob vymezení předmětu veřejné zakázky v sobě zahrnuje jak projekční část, tak samotnou realizaci zakázky. Návrh řešení předmětu zakázky daného účastníka nutně ovlivní podobu jeho nabídky. Zadavatel očekává, že od různých účastníků obdrží různé nabídky, všechny však musí splňovat jím vymezené technické podmínky předmětu veřejné zakázky a všechny tak budou mezi sebou porovnatelné. Zadavatel je přesvědčen, že v zadávací dokumentaci předložil technické podmínky předmětu veřejné zakázky, ve kterých jsou srozumitelně a jasně popsány všechny požadavky na výkon nebo funkci. Tento způsob zadání se někdy označuje jako design & build a v zahraničí jde o běžně užívaný způsob zadání komplexních veřejných zakázek.“

74. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 ze dne 11. 6. 2019 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9“) zadavatel odpovídal na dotaz č. 191, který zněl následovně: „Ve vysvětlení ZD č. 6 jako odpověď na dotaz č. 157 nestanovil svůj požadavek, ale ponechal jej na návrhu uchazeče. Návrh, resp. parametry navrženého systému však nejsou předmětem hodnocení. Namítáme, že tímto zadavatel vytvořil podmínky pro podání nesrovnatelných nabídek. Podle současného zadání můžeme nabídnout špičkový produkt s vysokou spolehlivostí (avšak vyšší cenou) nebo produkt, který některé ADR tabulky detekovat někdy bude, a někdy nebude. Spokojíte se například s detekcí jedné tabulky z deseti tisíc? [Může] zadavatel upravit zadání tak, aby definovalo nějaké parametry, které umožní podání porovnatelných nabídek?“

75. Jako odpověď na dotaz č. 191 zadavatel uvedl následující:

„Zadavatel požaduje spolehlivost detekce tabulek ADR (rozpoznání tabulky bez čtení konkrétních hodnot) min. 90 % ze všech vozidel s ADR tabulkami. Spolehlivost čtení tabulek ADR včetně informací na nich obsažených musí být min. 80 % ze všech vozidel s ADR tabulkami.“

Námitky ze dne 8. 7. 2019

76. Vzhledem ke skutečnosti, že se zadavatel ve svém vyjádření vymezoval proti nově namítaným skutečnostem v návrhu na zahájení řízení, které absentovaly v námitkách (viz bod 19. odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí Úřad ve stručnosti obsah navrhovatelových námitek.

77. Úvodem námitek navrhovatel specifikuje újmu, která mu na základě jednání zadavatele hrozí. Ta spočívá ve ztrátě příležitosti účastnit se zadávacího řízení a plnit veřejnou zakázku.

78. Dále již navrhovatel vyjmenovává jednotlivé námitky, přičemž první z nich směřuje proti porušení zásady rovného zacházení, kterou měl zadavatel porušit tím, že dne 19. 6. 2019 odeslal formou e-mailu Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 ze dne 19. 6. 2019 určité skupině dodavatelů, čímž došlo k jejich zvýhodnění oproti jiným dodavatelům.

79. Zadavatel dále dle navrhovatele nedostatečně vymezil zadávací podmínky, čímž se dopustil porušení § 36 odst. 3 a § 89 odst. 1 zákona. Navrhovatel se domnívá, že nespecifikoval technické podmínky dostatečně určitými požadavky na výkon nebo funkci a přenesl tak odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Obdobně navrhovatel namítá nedostatečné vymezení technických podmínek pro dodání incidentních kamer a strategických detektorů a pro vytvoření dohledového dispečinku VHD.

80. Navrhovatel také namítá skrytě diskriminační vymezení zadávacích podmínek a porušení § 36 odst. 1 zákona, kdy dle něj zadavatel neposkytl všem dodavatelům relevantní podklady potřebné k vyhotovení porovnatelných nabídek týkající se umístění a stavu kabelového vedení. Zadavatel tímto údajně zvýhodňuje stávajícího provozovatele infrastruktury, který těmito informacemi bezesporu disponuje a je ve své podstatě potenciálním dodavatelem.

81. Poslední námitka směřuje proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek v rozporu s § 99 odst. 2 zákona, kdy dle navrhovatele zadavatel v rámci odpovědi na dotaz č. 191 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 změnil zadávací podmínky a byl tak povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

Právní posouzení

82. Předmětem uvedeného správního řízení je posouzení souladu úkonů zadavatele se zákonem. Mezi účastníky správního řízení je sporná otázka, zda se zadavatel svým jednáním nedopustil porušení zásady rovného zacházení tím, že zaslal e-mailem vysvětlení zadávací dokumentace určitému okruhu dodavatelů, zda zadavatel dostatečně vymezil zadávací podmínky a nepřenesl odpovědnost za jejich správnost a úplnost na dodavatele, dále zda se nedopustil skryté diskriminace tím, že neposkytl všem dodavatelům relevantní podklady a konečně zda byl zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek v souvislosti s odpovědí na dotaz č. 191 v rámci vysvětlení zadávací dokumentace.

K námitce chybějících náležitostí návrhu na zahájení správního řízení dle § 37 odst. 1 správního řádu

83. Vzhledem k tomu, že zadavatel ve svém vyjádření vyslovil pochybnosti ohledně základních náležitostí návrhu na zahájení správního řízení ze dne 2. 8. 2019 z důvodu, že podání neobsahuje podpis osoby, která jej činí, a nelze tak zjistit, která osoba tento úkon v zastoupení navrhovatele učinila a zda tedy byl návrh učiněn osobou k tomu oprávněnou (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zabýval se nejprve Úřad náležitostmi tohoto návrhu.

84. Dle § 30 odst. 1 správního řádu jménem právnické osoby činí úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle zvláštního zákona, přičemž tímto zvláštním zákonem je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský soudní řád“).

85. Dle § 30 odst. 2 správního řádu může v téže věci za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osoba.

86. Dle § 21 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna, nebo její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen.

87. Dle § 8 odst. 3 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), je k přístupu do datové schránky právnické osoby oprávněn statutární orgán právnické osoby, člen statutárního orgánu právnické osoby nebo vedoucí organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něhož byla datová schránka zřízena.

88. Dle § 8 odst. 6 písm. b) zákona o elektronických úkonech je dále k přístupu do datové schránky oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby nebo vedoucím organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, pro něž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jimi stanoveném.

89. Dle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech má úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.

90. Z výše uvedeného je zřejmé, že správní řád v kombinaci s občanským soudním řádem upravuje procesní jednání právnických osob samostatně, tj. nezávisle na hmotném právu (viz také usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4124/2008 ze dne 27. 7. 2010). Úprava právního jednání právnických osob v oblasti hmotného práva je totiž postavena na jiných principech a pro svou složitost neodpovídá požadavkům procesního práva. Požadavku jednoznačnosti procesní úpravy jednání právnických osob odpovídá pravidlo, že procesní úkony činí vždy jediná osoba. Společné (současné) procesní jednání více osob za právnickou osobu není přípustné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 982/2004 ze dne 29. 3. 2005). I když tedy stanovy nebo společenská smlouva stanoví, že společnost zastupuje více jednatelů společně, v procesních vztazích jedná za společnost každý z nich samostatně (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2921/2004 ze dne 3. 5. 2005).

91. K povaze datových schránek pak Úřad uvádí, že datová schránka je striktně individuálně přidělena konkrétnímu subjektu, v tomto případě právnické osobě. V rámci právnické osoby má pak do této datové schránky přístup výhradně statutární orgán či jeho člen, případně osoba pověřená tímto statutárním orgánem. V informačním systému datových schránek je pak datová zpráva tvořena obálkou i všemi dokumenty, které jsou do ní vloženy. Autentizace obálky podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech se vztahuje nejen na obálku, ale i na dokumenty, které jsou v ní vloženy. V informačním systému datových schránek tudíž obálka plní mimo jiné autentizační funkci, tj. informuje adresáta o tom, že zpráva včetně příloh byla odeslána na základě zákonné autentizace uživatele nahrazující podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech vlastnoruční podpis toho, kdo činí podání prostřednictvím datové schránky. Elektronický dokument, který byl zaslán prostřednictvím datové schránky odesílatele, tak nemusí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem, neboť se považuje, jak vyplývá z citovaného ustanovení, za podepsaný, tj. má z hlediska jeho podpisu stejné právní účinky jako elektronický dokument v podobě datové zprávy podepsaný uznávaným elektronickým podpisem. Zákon tímto stanovuje fikci podpisu. Z výše uvedeného tedy plyne, že pokud žádná část datové zprávy není podepsána elektronickým podpisem žádného typu, považuje se datová zpráva za podanou osobou autentizovanou systémem datových schránek. Jde-li o osobu, pro kterou byla zřízena datová schránka, jde o perfektní podání v elektronické podobě. Výše uvedené závěry vyplývají mimo jiné ze stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Plsn 1/2015 ze dne 5. 1. 2017.

92. K výše uvedenému je nutno připomenout, že dle zákona o elektronických úkonech má do datové schránky právnické osoby přístup toliko statutární orgán, případně jeho člen či osoba pověřená tímto statutárním orgánem, tedy osoby, které jsou bezesporu oprávněny činit úkony za právnickou osobu. Co do procesního úkonu, který prostřednictvím datové schránky činí oprávněná osoba uvedená v § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech nebo pověřená osoba, pokud k tomu byla pověřena, uvedená v § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech, nejde o to, zda taková osoba je podle příslušných procesních předpisů oprávněna jednat za osobu, pro kterou byla zřízena datová schránka, nýbrž jde o to, že její oprávnění podle § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech nebo pověření podle § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech založilo fikci podpisu osoby, pro kterou byla zřízena datová schránka. Je pak na osobách uvedených v § 8 odst. 1 až 4 zákona o elektronických úkonech, komu umožní činit úkony za danou osobu (tj. za držitele datové schránky) tím, že z nich udělením pověření učiní osoby pověřené ve smyslu § 8 odst. 6 zákona o elektronických úkonech.

93. Konečně Úřad dodává, že každý procesní úkon je nutno posuzovat podle toho, jak byl navenek projeven, nikoliv podle toho, jestli mezi projeveným procesním úkonem a vnitřní vůlí jednajícího je skutečný souhlas. Ani podstatný omyl účastníka mezi tím, co procesním úkonem projevil, a tím, co jím projevit chtěl, nemá žádný vliv na procesní úkon a jeho účinnost. Výše uvedené je podpořeno nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 699/02 ze dne 29. 5. 2003, ze kterého vyplývá, že soudu nepřísluší posuzovat, zda k podání správní žaloby a ke sjednání povinného právního zastoupení došlo v souladu s interními předpisy žalobce; zastavení řízení z důvodu jiného názoru soudu na výklad interních předpisů je proto třeba hodnotit jako porušení čl. 36 odst. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

94. Z výše uvedeného tak plyne závěr, že tím, že byla datová zpráva odeslána z datové schránky přidělené právnické osobě, do které mají přístup pouze osoby oprávněné či pověřené, a datová zpráva neobsahovala elektronický podpis žádného typu, byla založena fikce podpisu osoby, pro kterou byla založena datová schránka. Nemůže být tak žádných pochyb o tom, že předmětný úkon byl učiněn navrhovatelem, z datové schránky pro něj zřízené. Úřadu pak již nepřísluší posuzovat, zda v rámci vnitřní struktury navrhovatele byl úkon učiněn osobou k tomu oprávněnou, případně pověřenou, na základě navrhovatelových vnitřních předpisů či postupů, a návrh tak považuje za řádně podaný a splňující veškeré náležitosti dle zákona i správního řádu.

95. Vzhledem k výše uvedenému se tedy Úřad dále zabýval jednotlivými námitkami uvedenými v návrhu.

K výroku I. tohoto rozhodnutí - k námitce porušení zásady rovného zacházení

96. První námitka, kterou se Úřad v odůvodnění tohoto rozhodnutí bude zabývat, směřuje proti postupu zadavatele, který dne 19. 6. 2019 odeslal formou e-mailu dokument označený jako Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 ze dne 19. 6. 2019 (dále jen „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10“). Tento e-mail byl adresovaný mimo jiné určité skupině dodavatelů, čímž dle navrhovatele došlo ke zvýhodnění právě tohoto okruhu dodavatelů, neboť ti tak vědí, kdo se zadávacího řízení účastní. Úřad proto zkoumal, zda toto jednání bylo způsobilé poskytnout některému dodavateli výhodu oproti jiným dodavatelům, tedy těm, kterým předmětná emailová zpráva nebyla adresována.

97. Z komentářové literatury vyplývá, že „[r]ovným zacházením s jednotlivými dodavateli lze rozumět takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný, nezvýhodňující přístup zadavatele ke všem dodavatelům, tj. zajištění stejných příležitostí pro všechny dodavatele. Z pohledu evropské rozhodovací praxe spočívá princip rovného zacházení v tom, že žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním dodavatelům jakkoliv zvýhodněn či preferován, přičemž tento princip je nutno aplikovat ve všech stadiích zadávacího řízení.“[8]

98. Jako projev porušení zásady rovného zacházení by v šetřeném případě přicházela v úvahu například situace, kdy by zadavatel vybraným dodavatelům zaslal e-mailem výše uvedenou informaci se značným předstihem, než byla uveřejněna na profilu zadavatele, či případ, že by na profilu zadavatele nebyla uveřejněna vůbec. Tato časová diference by pak byla o to závažnější, pokud by k odeslání předmětného e-mailu došlo krátce před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Navrhovatel nicméně spatřuje porušení zásady rovného zacházení toliko v tom, že je z předmětného e-mailu zřejmé, kterým dodavatelům byl odeslán, a tito tak mají informaci o tom, kdo z dodavatelů projevil zájem o účast v zadávacím řízení.

99. Úřad uvádí, že předmětný e-mail byl dodavatelům odeslán ve stejný den, kdy bylo Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 zveřejněno na profilu zadavatele, tj. 19. 6. 2019. Nelze tedy spatřovat nerovný přístup zadavatele v tom, že by některým dodavatelům poskytl určité informace výrazně dříve než jiným dodavatelům. Úřad dále uvádí, že  v období od odeslání předmětného e-mailu, resp. od zveřejnění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10 na profilu zadavatele do konce lhůty pro podání nabídek, tj. do dne 9. 7. 2019, byla zveřejněna ještě další čtyři vysvětlení zadávací dokumentace a do konce lhůty pro podání nabídek zbývalo ještě 20 dní. Těžko tak lze spatřovat porušení zásady rovného zacházení v souvislosti s adresností e-mailu určitým dodavatelům, oproti prostému zveřejnění na profilu zadavatele, neboť i takoví dodavatelé, kteří nebyli e-mailem uvědoměni o zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace, měli dostatek času se s tímto vysvětlením zadávací dokumentace seznámit a přiměřeně na něj zareagovat při přípravě své nabídky.

100. Porušení zásady rovného zacházení pak Úřad nespatřuje ani ve skutečnosti, že je z e-mailu zřejmé, kterým dodavatelům bylo vysvětlení zadávací dokumentace zasláno, a dává za pravdu zadavateli, který ve svém vyjádření k návrhu na zahájení řízení argumentuje mimo jiné tím, že zákon zná více institutů, kdy mají dodavatelé možnost se v rámci zadávacího řízení dozvědět, kdo další projevil zájem o předmětnou veřejnou zakázku, avšak bez informace, zda tito dodavatelé plánují podat v předmětném zadávacím řízení nabídku. Takovýmto institutem může být například předběžná tržní konzultace dle § 33 zákona, která v posuzovaném zadávacím řízení proběhla, nebo také prohlídka místa plnění dle § 97 zákona, která běžně probíhá hromadně pro více dodavatelů, i když se tento postup nedoporučuje. Z předmětného e-mailu rovněž nijak nevyplývá informace o tom, kdo v posuzovaném zadávacím řízení je či bude účastníkem zadávacího řízení, neboť ve smyslu § 47 odst. 1 písm. b) zákona se v otevřeném řízení dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení okamžikem, kdy podá nabídku.

101. Úřad tak s ohledem na výše uvedené uzavírá, že předmětný e-mail nebyl způsobilý obeslaným dodavatelům poskytnout jakoukoliv výhodu oproti dodavatelům, kteří tento e‑mail neobdrželi, a zadavatel se tak nedopustil porušení zásady rovného zacházení.

K výroku I. tohoto rozhodnutí – k námitce nedostatečného vymezení zadávacích podmínek pro dodání incidentních kamer a strategických detektorů

102. Další námitka, kterou se Úřad zabýval, se týká tvrzeného nedostatečného vymezení zadávacích podmínek, konkrétně technických podmínek pro dodání incidentních kamer a strategických detektorů. Zadavatel dle navrhovatele nespecifikoval technické podmínky dostatečně určitými požadavky na výkon nebo funkci, čímž se dopustil porušení § 36 odst. 3 a § 89 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele zadavatel zejména neuvádí požadavky týkající se toho, jaká data mají být sbírána, potažmo jaká data z detektorů požaduje, a co má být výstupem měření. Navrhovatel je rovněž názoru, že nelze spravedlivě posoudit návrh systému strategických detektorů a incidentních kamer, aniž by zadavatel definoval jejich přibližné pozice, přesné počty, požadované incidenty a na základě čeho má účastník návrh vytvořit, když nejsou k dispozici podklady o intenzitách provozu, kolizních místech, místech s častými nehodami, místech s tvořícími se kolonami atd.

103. Z komentářové literatury lze obecně k vymezení zadávacích podmínek dovodit následující. Vzhledem ke skutečnosti, že na základě zadávacích podmínek se potenciální dodavatelé rozhodují, zda se budou ucházet o předmětnou veřejnou zakázku či nikoliv, je nezbytné, aby tyto podmínky byly zpracovány s maximální pečlivostí. Zadávací podmínky musí být nastaveny tak, aby vůči všem potenciálním dodavatelům působily nediskriminačně. Z tohoto základního pravidla vyplývá, že zadávací podmínky nesmí určitému okruhu dodavatelů či přímo jednomu dodavateli bezdůvodně přímo či nepřímo zajišťovat jakoukoli konkurenční výhodu. Zároveň zadavatel nesmí tyto podmínky stanovit tak, aby v jejich důsledku docházelo bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli předmětu plnění veřejné zakázky. Zadávací podmínky tak mohou ve svém důsledku vytvářet určitou nerovnováhu mezi dodavateli, ale pouze za předpokladu, že pro to existuje závažný a objektivní důvod na straně zadavatele, a zároveň není v možnostech zadavatele, jak takovou nerovnováhu odstranit jiným způsobem, který by pro zadavatele neznamenal nepřiměřené náklady či obtíže. Protože jsou zadávací podmínky klíčovým dokumentem, na základě něhož dodavatelé rovněž vypracovávají své nabídky, je nezbytné, aby zadavatel věnoval kvalitnímu zpracování zadávacích podmínek nezbytnou pozornost.S výše uvedeným tak souvisí i skutečnost, že zadávací podmínky musí být určité a jednoznačné. Zadavatel by při jejich přípravě neměl připustit, aby si tyto podmínky mohli různí dodavatelé vykládat různě, případně aby vznikaly pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.Je však třeba zdůraznit, že hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by se mělo provádět z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí s přihlédnutím k podmínkám na trhu, do nějž předmět veřejné zakázky svým věcným vymezením a rozsahem spadá. Nelze proto přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si je některý z dodavatelů vyložil nesprávně, neboť nedisponoval obvyklými znalostmi či nevynaložil obvyklou péči při studiu zadávacích podmínek.[9]

104. Jak dále vyplývá z komentářové literatury, zadavatel je především vázán tím, že své požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, tj. technické podmínky může formulovat pouze některým ze zákonem předvídaných způsobů, a to například prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny, což znamená, že zadavatel popíše požadovaný výsledek realizace veřejné zakázky. Zákon nestanovuje hierarchii, jakým konkrétním způsobem stanovit technické podmínky. Bude tedy vždy záležet na konkrétním druhu a předmětu veřejné zakázky, ale do značné míry i na volbě a preferencích zadavatele, zda bude chtít stanovit veškeré parametry, či mu půjde spíše o účel či cíl předmětné zakázky, který má být naplněn. Ačkoliv zákon o zadávání veřejných zakázek tuto podmínku výslovně již neupravuje, v souladu se zadávacími směrnicemi musí být parametry vyjadřující požadavky zadavatele na výkon a funkci vždy dostatečně přesné a určité. Způsob formulace a stanovení technických podmínek na výkon a funkci totiž klade na zadavatele vyšší nároky z hlediska přesného vymezení svých požadavků a charakteristik. Konkrétnost požadavků a charakteristik ze strany zadavatele týkající se výkonu nebo funkce požadovaného plnění musí být přesná a zřejmá do takové míry, aby dodavatelům umožnila identifikovat jednoznačně potřeby zadavatele z hlediska předmětu veřejné zakázky a aby tito dodavatelé mohli podat zadavateli porovnatelné nabídky. Zadavateli pak přesné vymezení předmětu veřejné zakázky umožňuje zadat ve svém důsledku předmětnou veřejnou zakázku.[10]

105. Úřad na tomto místě připomíná, že zadávací dokumentaci a podmínky v ní obsažené je potřeba vnímat jako celek, tedy ne pouze v rovině například dokumentu označeného jako „Zadávací dokumentace“, ale také ve spojení s dalšími dokumenty a údaji poskytnutými potenciálním účastníkům v průběhu zadávacího řízení spolu s tímto dokumentem. Obdobný názor vyplývá rovněž z konstantní judikatury, kdy lze příkladně odkázat na závěr Krajského soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 41/2012-60 ze dne 6. 6. 2013, v jehož rámci soud mimo jiné dovodil, že „text jednotlivých ustanovení zadávací dokumentace je nutno vykládat v jejich vzájemné souvislosti.“

106. Úřad proto přezkoumal zadávací podmínky v jejich souhrnu z hlediska toho, co z nich vyplývá, přičemž na tyto podmínky nahlížel optikou odborně způsobilého dodavatele. Zároveň vzal Úřad v potaz, že se jedná o vysoce specializovanou veřejnou zakázku cílenou na vysoce specializované dodavatele, přičemž jedním ze stěžejních argumentů zadavatele je, že se jedná o veřejnou zakázku zadávanou způsobem design and build. Dle odborné literatury je metoda design and build „metodou dodávky výstavbových projektů, která je charakteristická tím, že odpovědnost za zpracování projektové dokumentace projektu a tím i celkovou kvalitu provedení je přenesena zcela, nebo částečně, na zhotovitele stavby. Objednatel (…) obvykle specifikuje ve svém zadání pouze účel, standardy, rozsah a výkonová kritéria plnění.“[11]Výhodou této metody je mimo jiné vyšší jistota dodržení nabídkové ceny, která nebude ovlivněna změnami v projektové dokumentaci provedené zhotovitelem při realizaci díla, neboť tento se nemůže odvolávat na chyby v projektové dokumentaci, kterou sám zpracovával. Podstatou této metody tak je, že dodavatel navrhne kompletní řešení předmětu veřejné zakázky (specifikovaného zadavatelovými požadavky na výkon, funkci, případně účel) – tedy část „design“, a toto své navržené řešení pak sám realizuje – část „build“. Úřad nevidí důvod, proč by se využití této metody muselo striktně omezovat výlučně na výstavbové projekty ve smyslu veřejných zakázek na stavební práce, a proč by obdobným způsobem nemohl zadavatel postupovat i u jiných zakázek, jejichž předmět plnění je pro takový přístup vhodný. Za situace, kdy je možné daný předmět plnění veřejné zakázky realizovat více způsoby, resp. za využití více variant technického řešení, a tato jsou funkčně ekvivalentní, lze pak konstatovat, že taková zakázka je vhodná pro využití metody „design and build“. Z pohledu zadavatele je pak účelné využít odborných znalostí dodavatelů na relevantním trhu a ponechat konkrétní návrh technického řešení na nich, oproti variantě, kdy zadavatel povahu technického řešení závazně určí sám a tím se nejen potenciálně dopustí porušení zásady zákazu diskriminace, ale zároveň si znemožní získat pro svůj předmět plnění veřejné zakázky takové technické řešení, které by mohlo být oproti jeho návrhu vhodnější.

107. Předmětem posuzované veřejné zakázky je ve zkratce návrh a dodávka IDS. Ze zadávacích podmínek (mimo jiné z dokumentu „Oblasti SSZ“, který je součástí zadávací dokumentace, viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že dodavatel musí za účelem vypracování návrhu IDS provést dopravně-inženýrskou analýzu. Účelem provedení této analýzy je pak právě zjištění informací o intenzitách provozu, kolizních místech, místech s častými nehodami, místech s tvořícími se kolonami atd. Zadavatel v rámci zadávací dokumentace poskytl nákresy jednotlivých křižovatek, dle kterých je možné analyzovat kolizní místa a míru jejich rizikovosti, přičemž dodavateli nic nebrání doplnit analýzu těchto nákresů místním šetřením. Na základě této analýzy je pak možné dovodit, na kterých místech hrozí riziko vzniku konkrétních typů incidentů a mimořádných událostí, přičemž zadavatel učinil příkladný výčet těchto incidentů součástí přílohy č. 9 vzoru smlouvy o dílo (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Je pak opět nutno vnímat povahu zadávací dokumentace, kdy je to právě dodavatel, který má na základě své analýzy vytvořit podrobný technický návrh řešení, jehož součástí bude i určení konkrétních míst, na které mají být instalovány detektory dle odborného uvážení dodavatele (typ, počet, apod.), a typů incidentů, které budou těmito detektory snímány, potažmo jaký vliv budou tato data mít na řízení provozu na vymezeném území. Lze si například snadno představit situaci, že detekce dopravní nehody na jedné křižovatce bude mít vliv na řízení provozu na souvisejících křižovatkách za účelem zajištění co nejplynulejšího provozu na celém vymezeném území, což je mimo jiné cílem zavedení IDS. Zadavateli přitom nezáleží na konkrétním druhu technického řešení, nýbrž pouze na výsledné funkčnosti celého systému. Úřad také dovozuje, že se v rámci předmětné zakázky pohybujeme v oblasti silničního provozu a pro odborně způsobilého dodavatele by neměl být problém identifikovat typy incidentů a mimořádných událostí, které mohou v rámci silničního provozu nastat a tento negativně ovlivňovat, neboť těchto je jistě omezený výčet.

108. Zadavatel v rámci zadávací dokumentace vymezil devět podoblastí zahrnujících křižovatky opatřené SSZ, kde požaduje zavést systém řízení dopravy, a to jak na samotných křižovatkách, tak v jejich okolí. Strategické detektory pak mají ze své povahy sloužit k určování stavu dopravy a dopravně-inženýrských parametrů, což jsou např. intenzita dopravy, obsazenost pruhů, počet vozidel, rychlost vozidel atd. Křižovatky pak mají být řízeny ve vazbě na jejich zatížení dopravními proudy (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je zřejmé, že je nutno detekovat právě tyto dopravní proudy. Křižovatky mají mít dále funkci dopravně závislé volby signálních plánů (viz bod 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z čehož lze opět vyvodit, že je třeba sledovat intenzitu dopravy a na jejím základě volit signální plány, které budou jistě odlišné v době dopravní špičky a v době menšího zatížení.

109. Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že dodavatelem navržené technické řešení má mimo jiné:

- Pomoci dosahovat efektivnějšího využití komunikací,

- Zvyšovat bezpečnost a spolehlivost dopravy,

- Snižovat jízdní doby a dopady na životní prostředí,

- Eliminovat negativní dopady přetížení silniční sítě nebo negativům předcházet,

- Reagovat na mimořádné události,

a to aktivním řízením dopravních proudů (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí). IDS má dále sledovat vymezené oblasti z hlediska kolon.

110. Z výše uvedeného tak vyplývá, že v zadavatelem uvedených oblastech má být sledována mimo jiné intenzita dopravy, rychlost projíždějících vozidel, vznik kolon a další faktory, které mohou ohrozit efektivitu, bezpečnost a spolehlivost dopravy. Systém má také eliminovat negativní dopady přetížení silniční sítě nebo jim předcházet (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí), z čehož plyne, že je třeba detekovat vznik či možnost vzniku tohoto přetížení, například sledováním intenzity dopravy, což je jeden z hlavních dopravně-inženýrských parametrů, a to sčítáním vozidel. Systém má také reagovat na mimořádné události (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí), což pochopitelně znamená, že aby byl systém schopen reagovat, je nutné tyto mimořádné události také detekovat. Mimořádnými událostmi mohou být vznik kolony, nehoda, zastavení vozidla apod., jak je také uvedeno v rámci zadávací dokumentace (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Systém proto musí být schopen tyto události rozeznat.

111. Na základě všeho výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel vymezil zadávací podmínky dostatečně podrobně a určitě, aby dal odborně způsobilému dodavateli dostatek informací ohledně výsledné funkčnosti a účelu IDS. Zadávací dokumentace v celém svém souhrnu obsahuje požadavky a vodítka, na základě kterých může dodavatel ve spojení s vlastní dopravně-inženýrskou analýzou vytvořit návrh technického řešení celého systému, jak je od něj ostatně v zadávací dokumentaci požadováno. Zadavatel v rámci zadávací dokumentace i vysvětlení zadávací dokumentace opakovaně klade důraz na skutečnost, že sám nepreferuje ani nevyžaduje žádný konkrétní druh technického řešení, ani počet, druh či konkrétní umístění strategických detektorů či incidentních kamer. Tento aspekt řešení předmětu veřejné zakázky ponechává na dodavateli, přičemž sám požaduje pouze systém, který bude plnit výše popsané funkce (viz bod 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K výroku I. tohoto rozhodnutí – k námitce nedostatečného vymezení technických podmínek pro vytvoření dohledového dispečinku VHD

112. Třetí námitkou, kterou ve svém návrhu vznesl navrhovatel a kterou se Úřad zabýval, je, že zadavatel v rámci zadávací dokumentace nedostatečně vymezil požadavky na funkčnost dohledového dispečinku VHD a opět tak přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Navrhovateli zejména scházejí informace ohledně povahy spolupráce dispečinku VHD a dispečinku IREDO. Navrhovatel dále považuje za nejasné tvrzení zadavatele, že „data jsou k dispozici v obvyklých formátech využívaných v ČR ve shodě s platnou legislativou a standardy“, když dle navrhovatele žádné takové datové formáty pro předávání dat nejsou právními předpisy ani standardy upraveny.

113. Ve světle výše uvedených závěrů (zejména body 103., 104., 106., 107. a 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je opět potřeba vzít v potaz způsob, jakým je koncipována celá zadávací dokumentace, resp. způsob zadání veřejné zakázky formou obdobnou přístupu „design and build“. Zadavatelův požadavek je vymezen tak, že „[d]ohledový dispečink VHD, který bude přebírat aktuální data z dispečinku IREDO, kombinovat s dalšími daty a zpřístupňovat je ve formě mapového obrazu, tabulkových přehledů reportů a služeb využitelných v jiných systémech a aplikacích. Subsystém Integrace VHD umožní také přímou komunikaci s operátory dispečinku IREDO pro podporu řešení aktuálních či predikovaných problémových situací apod.“ (viz bod 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tedy požaduje, aby spolu oba dispečinky přímo komunikovaly a sdílely si data, ovšem již nekonkretizuje technické řešení, které má být pro tuto komunikaci využito. Takové vymezení požadavků na výslednou funkci a účel je ovšem v duchu celé zadávací dokumentace, kdy zadavatel opakovaně uvádí, že mu nezáleží na konkrétním technickém řešení, ale na tom, zda bude dodavatelem navržené technické řešení plnit zadavatelem požadovanou funkci. Stejným způsobem se zadavatel vyjadřuje i v otázce komunikace dispečinků, kdy mu nezáleží na způsobu komunikace, který dodavatel pro své řešení zvolí, jako spíše na komunikaci samotné. Zadavatel navíc v zadávací dokumentaci vyžaduje integraci nejen s dispečinkem IREDO, ale také dispečinkem Dopravního podniku města Hradec Králové, geografickým informačním systémem a dalšími informačními systémy Magistrátu města Hradec Králové, Technických služeb města Hradec Králové atd. (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž opět není ze strany zadavatele konkretizována povaha ani způsob této integrace. Nabízí se tedy otázka, proč navrhovatel spatřuje nedostatečnost vymezení technických podmínek v zadávací dokumentaci právě a pouze ohledně komunikace, resp. integrace s dispečinkem IREDO, ovšem nikoliv s ostatními dispečinky. Úřad tak uzavírá, že požadavek zadavatele, aby dodavatel navrhl způsob komunikace mezi dispečinkem VHD a dispečinkem IREDO, nehodnotí jako nepřiměřený či vybočující z celkové koncepce vymezení zadávací dokumentace.

114. Navrhovatel dále namítá, že žádné datové formáty pro předávání dat nejsou právními předpisy České republiky či standardy upraveny. S tímto tvrzením však Úřad nemůže souhlasit, a to z důvodu existence normy ČSN 01 8245 (018245) s názvem „Informační systémy ve veřejné dopravě osob - Celostátní systém informací v reálném čase (CISReal)“. Dle anotace tato norma „definuje způsob výměny dat a minimální požadavky na komunikaci mezi dispečerskými systémy jednotlivých dopravců, dopravních systémů (MHD, IDS) a provozovatele dráhy (SŽDC) (…). Tato norma dále upravuje možnost výměny dat s využitím centralizovaného prvku – Celostátního systému informací v reálném čase (dále jen CISReal)“. Je tedy zřejmé, že se tvrzení navrhovatele v tomto případě nezakládá na pravdě a Úřad je nucen na tomto místě dát za pravdu zadavateli, který se v této otázce vyjádřil tím způsobem, že se jedná o obecně platné skutečnosti, které by měl odborně způsobilý dodavatel znát.

115. S ohledem na výše uvedené proto Úřad ani ve vztahu k této námitce navrhovatele neshledal, že by zadavatel při vymezení technických podmínek pro vytvoření dohledového dispečinku VHD postupoval v rozporu se zákonem.

K výroku I. tohoto rozhodnutí – k námitce skrytě diskriminačního vymezení zadávacích podmínek

116. Další námitka navrhovatele směřuje proti skryté diskriminaci, které se měl zadavatel dopustit tím, že neposkytl všem dodavatelům relevantní podklady týkající se stávající kabeláže a kabelových tras, do kterých je tato kabeláž uložena. Zadavatel v rámci odpovědi na dotaz č. 10.4 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 upřesnil, že dodavatelé mají při přípravě své nabídky a při sestavování nabídkové ceny postupovat tak, jako kdyby se měnila kompletní kabeláž a všechny kabelové trasy (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zároveň v zadávací dokumentaci poskytl nákresy, kde jsou některé ze stávajících kabelových tras zaneseny. Dle navrhovatele však tyto informace nejsou kompletní, nelze z nich zjistit současný stav kabelových tras s tím, že některé z nich mohou být stále ve stavu, kdy jejich výměna nebude nutná, čímž je zvýhodněn stávající správce dopravního systému zadavatele jako potenciální dodavatel v rámci předmětné veřejné zakázky. Dle navrhovatele na skrytě diskriminačním jednání zadavatele nic nemění ani fakt, že současným správcem dopravního systému je TSHK, p. o. zřízená zadavatelem, neboť nelze vyloučit, že informacemi o stavu kabelových tras nedisponuje i jiný dodavatel. Tato znalost stavu kabelového vedení by tak byla využitelná k umělému ponížení nabídkové ceny.

117. Úřad v obecné rovině uvádí, že diskriminací se rozumí jiný, rozdílný přístup k jedné skupině než k jiné skupině či celku. Podstatou této zásady je, aby žádný z (ani potenciálních) dodavatelů nebyl postupem zadavatele zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům. Zásadu zákazu diskriminace je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, a to už i v době příprav zadávacích podmínek. Zadávací podmínky tedy musí být nastaveny tak, aby vůči všem potenciálním dodavatelům působily rovně a nediskriminačně (srov. § 6 odst. 2 zákona), přičemž z těchto základních zásad vyplývá, že zadávací podmínky nesmí určitému okruhu dodavatelů či přímo jednomu dodavateli bezdůvodně zajišťovat jakoukoli konkurenční výhodu. Porušení zásady zákazu diskriminace pak nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou (přímou), tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším dodavatelům, ale též na diskriminaci skrytou (nepřímou). Nejvyšší správní soud např. v rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 konstatoval, že „[p]ojem ‚diskriminace‘ podle § 6 zákona (…) v prvé řadě implikuje rozdílný, jiný přístup k jednotlivci než k celku, tedy odlišné zacházení s jednotlivcem ve srovnání s ostatními členy srovnávané skupiny.“ V tomto rozsudku se dále uvádí, že „(…) toto ustanovení (...) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…) smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Citovaný rozsudek se sice vztahuje k postupu zadavatele dle již neúčinné právní úpravy (zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), ale uvedené zásady a principy postupu v zadávacím řízení zůstaly zachovány i ve stávajícím zákoně o zadávání veřejných zakázek. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je tedy třeba považovat například postup zadavatele, který určitému okruhu dodavatelů neposkytl kompletní informace o předmětu plnění veřejné zakázky a o souvisejících aspektech, které by mohly mít vliv na úspěch dodavatele v zadávacím řízení, přičemž zadavatel by tyto informace měl k dispozici a poskytl je pouze konkrétnímu dodavateli či okruhu dodavatelů.

118. Zadavatel uvádí, že poskytl všem dodavatelům shodné podklady, a to veškeré, kterými v současné době disponuje, neboť aktuálně nemá k dispozici dokumentaci všech kabelových tras na dané úrovni podrobnosti. Informace o trasách stávajícího kabelového vedení jsou k dispozici v pasportizaci SSZ, která, jak je zřejmé ze zadávací dokumentace, proběhla pouze vizuálně, tedy bez možnosti kontroly zemního uložení (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

119. Úřad toto tvrzení ověřil, přičemž dospěl k závěru, že z poskytnuté dokumentace o zadávacím řízení, resp. informací zveřejněných na profilu zadavatele nelze zjistit ani prokázat, že by zadavatel některému z dodavatelů poskytl více informací než ostatním dodavatelům a ani, že by takovými informacemi disponoval. Nic konkrétního ostatně v tomto ohledu netvrdí ani navrhovatel; s výjimkou spekulace ve vztahu k TSHK, p. o. neoznačil žádného dodavatele, kterému by se mělo dostat preferenčního zacházení.

120. Za situace, kdy zadavatel poskytl všem dodavatelům totožné podklady, resp. totožnou zadávací dokumentaci (přičemž v rámci správního řízení nebyl zjištěn opak) a navíc v rámci vysvětlení zadávací dokumentace výslovně uvedl, že mají všichni dodavatelé při stanovování nabídkové ceny vycházet ze stejných údajů, tedy jako by se prováděla veškerá kabeláž a kabelové vedení nově (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí), skutečně nelze jednání zadavatele hodnotit jako diskriminační, neboť všichni dodavatelé mají pokyn jednat na základě stejných východisek, bez ohledu na skutečný stav a využitelnost stávajících kabelových tras. Zadavatel tak svým postupem zajistil rovné podmínky a jednotný přístup ke všem dodavatelům. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že pasportizace, na základě které zadavatel čerpal informace o stavu kabelového vedení a která proběhla pomocí externího subjektu, naopak svědčí o tom, že zadavatel vynaložil určitou míru úsilí k tomu, aby k diskriminaci dodavatelů, ať přímé či nepřímé, nedošlo.

121. Co se týče společnosti TSHK, p. o. a její potenciální účasti v předmětném zadávacím řízení, Úřad konstatuje, že tato je těžce představitelná z vícero důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že zadavatel v rámci profesní způsobilosti požaduje živnostenské oprávnění (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí) v rozsahu, který dle výpisu z obchodního rejstříku nesplňuje TSHK, p. o. ani v jediném bodě. Za potenciálního dodavatele ji tak lze považovat pouze v případě, že by tuto nedostatečnou profesní způsobilost kompletně prokázala prostřednictvím jiného dodavatele. Je také otázkou, proč by zadavatel přistupoval k realizaci procesu zadávacího řízení, když by mohl s úmyslem zadat veřejnou zakázku své příspěvkové organizaci využít postupu dle § 11 zákona. Argument navrhovatele, že nelze vyloučit, že příslušnými podklady o kabelových trasách může disponovat i jiný uchazeč, je pak nutno označit za ryze spekulativní.

122. Úřad tak uzavírá, že v jednání zadavatele, kdy tento poskytl všem dodavatelům totožné podklady a v části, kde nedisponoval veškerými informacemi, těmto dodavatelům uložil, ať postupují na základě totožných východisek, nespatřuje diskriminační jednání, a to ani za situace, kdy je současným správcem dopravního systému příspěvková organizace zřízená zadavatelem, neboť tuto nelze považovat za potenciálního dodavatele předmětu veřejné zakázky.

K výroku I. tohoto rozhodnutí – k námitce neprodloužení lhůty pro podání nabídek v rozporu s § 99 odst. 2 zákona

123. Poslední námitka, kterou se Úřad ve svém odůvodnění ve vztahu k výroku I. rozhodnutí zabýval, směřuje proti postupu zadavatele, který dle navrhovatele v rámci odpovědi na dotaz č. 191 v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí) změnil zadávací podmínky tím, že stanovil nový parametr pro minimální spolehlivost čtení tabulek ADR, čímž došlo ke změně okruhu potenciálních dodavatelů a zadavatel tak byl povinen odpovídajícím způsobem prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což však neučinil.

124. Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání nabídek za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení těchto lhůt vyžaduje. Zákon tak nechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávacích podmínek vyžadují prodloužení lhůty pro podání nabídek. Posouzení povahy této změny nebo doplnění sice náleží do kompetencí zadavatele, nicméně postup zadavatele by vždy měl směřovat k dodržení základních zásad zadávacího řízení. Pokud tedy změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžadují přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, je nezbytné, aby tak zadavatel opravdu učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil. Jestliže však zadavatel dojde k závěru, že jím provedená změna nebo doplnění zadávací dokumentace jsou způsobilé rozšířit okruh možných dodavatelů, je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku změny činila celou původní délku lhůty pro podání nabídek.[12]

125. Úřad se proto zabýval povahou odpovědi na dotaz č. 191 v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9, tedy zda tato odpověď skutečně představovala změnu zadávacích podmínek a zda byla způsobilá změnit okruh potenciálních uchazečů.

126. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, detekce vozidel s nebezpečným nákladem podle ADR je součástí subsystému penalizace, přičemž požadavky na funkčnost tohoto systému jsou uvedeny v kapitole 3.3 Technické specifikace (viz bod 57. odůvodnění tohoto odůvodnění). Z těchto požadavků mimo jiné vyplývá, že tuto detekci mají paralelně provádět tatáž měřidla, která musí kromě rychlosti projíždějících vozidel také rozpoznávat registrační značky s přesností minimálně 95 % při optimálních světelných a klimatických podmínkách. Zadavatel v rámci odpovědi na dotaz č. 191, kterou považuje pouze za upřesnění zadávacích podmínek, nikoliv jejich změnu, uvedl, že požaduje spolehlivost detekce tabulek ADR min. 90 % ze všech vozidel s ADR tabulkami a spolehlivost čtení tabulek ADR včetně informací na nich obsažených min. 80 % ze všech vozidel s ADR tabulkami. Jedná se tedy o spolehlivost o 15 % nižší, než jaká je požadována při čtení registračních značek. Podoba ADR tabulek vyplývá z Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí, přičemž tato tabulka musí mít rozměry minimálně 30cm x 40cm a je oranžové barvy s černým rámováním. Písmena na této tabulce pak mají velikost 10 cm. Běžná registrační značka má pak rozměry 52 cm x 11 cm. Velikost písmen a číslic na registračních značkách pak není určena žádným právním předpisem, ovšem vzhledem k rozměrům a běžné podobě registračních značek dosahují výšky cca max. 8 cm. Logicky lze tedy dovodit, že čtení registračních značek bude technicky náročnější na spolehlivost než čtení ADR tabulek, které jsou graficky výraznější a mají větší rozměry. Vzhledem ke skutečnosti, že toto rozpoznávání registračních značek a ADR tabulek má za úkol jedno a totéž měřidlo, lze si těžko představit technologii, která je schopná s 95% přesností rozpoznat registrační značku, ovšem již není schopná s 80% přesností rozpoznat ADR tabulku.

127. Vzhledem k výše uvedenému lze tedy souhlasit s vyjádřením zadavatele, že se z jeho strany jednalo pouze o vysvětlení či upřesnění zadávacích podmínek, nikoliv o jejich změnu, nadto snad dokonce změnu, která by byla způsobilá rozšířit okruh potenciálních dodavatelů. Zadavatel proto nebyl povinen v souvislosti s odpovědí na dotaz č. 191 v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 9 prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

Shrnutí

128. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že po přezkoumání všech rozhodných skutečností dospěl k závěru, že ani v jedné z částí návrhu, tedy v části týkající se porušení zásady rovného zacházení, nedostatečného vymezení zadávacích podmínek týkajících se dodání incidentních kamer, strategických detektorů a dispečinku VHD, skrytě diskriminačního vymezení zadávacích podmínek a neprodloužení lhůty pro podání nabídek, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad proto rozhodl ve vztahu k těmto částem návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. návrh v daných částech zamítl.

K tvrzení navrhovatele ohledně nezaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení

129. K domněnce navrhovatele obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že zadavatel nezaslal Úřadu kompletní dokumentaci o zadávacím řízení (viz bod 30. a 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že seznam dokumentace o zadávacím řízení, kterou obdržel od zadavatele, je obsahem podrobných záznamů o doručené dokumentaci, které jsou součástí správního spisu. Veškerá tato dokumentace (a to včetně Přílohy č. 8 ZD – pts_ids_hk_zd_příloha č. 1 VZD č. 3, Příloha č. 10 ZD – Smlouva o dílo_příloha č. 3 VZD č. 3, Příloha č. 9 ZD – Rozpočet předmětu veřejné zakázky_příloha č. 2 VZD č. 3 i jeho starší verze a také Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5, 8, 11, 12 a 13) je pak obsahem přílohy ke správnímu spisu, přičemž samotný správní spis pak již obsahuje pouze ty dokumenty, které jsou podkladem pro rozhodnutí. Pro úplnost pak Úřad dodává, že při vedení předmětného správního řízení neshledal, že by zadavatel nesplnil svou povinnost ve smyslu § 252 odst. 1 zákona. S ohledem na právě uvedené Úřad považuje domněnku navrhovatele o možném spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona zadavatelem za nepřípadnou.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

130. Úřad nepřehlíží, že navrhovatel ve svém návrhu mj. namítá porušení § 98 odst. 3 zákona, když zadavatel v e-mailu ze dne 19. 6. 2019 identifikoval dodavatele, kterým je tento e-mail zaslán, čehož se dle navrhovatele dopustil identifikace dodavatele, který požádal o vysvětlení zadávací dokumentace.

131. Úřad v této souvislosti uvádí, že přezkoumal kompletní obsah námitek navrhovatele ze dne 8. 7. 2019 a shledal, že námitky navrhovatele se vztahují pouze k porušení zásady rovného zacházení, nedostatečného vymezení zadávacích podmínek týkajících se dodání incidentních kamer, strategických detektorů a dispečinku VHD, skrytě diskriminačního vymezení zadávacích podmínek a neprodloužení lhůty pro podání nabídek (viz bod 76. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel tento důvod údajné nezákonnosti zadavatelova postupu nerozporoval ve svých námitkách ze dne 8. 7. 2019.

132. Pro úplnost Úřad dodává, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by navrhovatel podal jiné námitky, které by předcházely podání návrhu ze dne 2. 8. 2019 (ostatně ani sám navrhovatel toto netvrdí). V tomto případě pak nelze konstatovat, že se ze strany navrhovatele jedná o nové skutečnosti, které nemohl dříve tvrdit vůči zadavateli, neboť se jedná o námitku proti skutečnostem, které byly navrhovateli v době podání námitek známy. Uvedený závěr Úřadu podporuje i skutečnost, že se navrhovatel ve svém návrhu omezil pouze na prosté vymezení námitky bez toho, aby zdůvodnil, proč tuto námitku vznáší až v rámci návrhu, resp. nijak neprokázal, že se jedná o skutečnost, kterou nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

133. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

134. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad uzavírá, že části návrhu týkající se námitky ohledně porušení § 98 odst. 3 zákona (které dle navrhovatele spočívalo v tom, že zadavatel v e-mailu ze dne 19. 6. 2019 identifikoval dodavatele, kterým je tento e-mail zaslán, čehož se dle navrhovatele dopustil identifikace dodavatele, který požádal o vysvětlení zadávací dokumentace) nepředcházely řádné a včasně podané námitky a zároveň se v daném případě nejedená o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona. Úřad proto ve vztahu k této části návrhu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tj. správní řízení v dané části zastavil.

135. Obiter dictum Úřad uvádí, že se neztotožňuje s navrhovatelovým hodnocením jednání zadavatele jako porušujícího ustanovení § 98 odst. 3 zákona, které mělo spočívat v identifikaci dodavatele, který požádal o vysvětlení zadávací dokumentace. Úřad pro úplnost přezkoumal podobu e-mailu ze dne 19. 6. 2019, včetně dokumentu Vysvětlení zadávací dokumentace č. 10, a zjistil, že uvedený dokument neobsahuje identifikaci žádného dodavatele v jakémkoliv směru. Výčet adresátů uvedených v předmětném e-mailu pak také nevypovídá nic o skutečnosti, který z osmi obeslaných dodavatelů položil konkrétní dotaz, nýbrž dokonce ani o skutečnosti, který z obeslaných dodavatelů žádost o vysvětlení zadávací dokumentace podal a zda to byl pouze jeden z nich či více. Smysl uvedeného ustanovení dle názoru Úřadu spočívá v tom, že dotazy na vysvětlení zadávací dokumentace často směřují ke konkrétním aspektům zadávacích podmínek a mohou teoreticky poukazovat na technické či jiné schopnosti dodavatele, který dotaz vznáší, či mohou případně vypovídat o jeho obchodních praktikách či zkušenostech. Identifikací dodavatele dle § 98 odst. 3 zákona je tak dle Úřadu myšleno přímé spojení konkrétního dodavatele s konkrétním dotazem, k čemuž v posuzovaném případě nedošlo. Úřad proto závěrem dodává, že i v případě, že by uvedený argument navrhovatele byl obsažen již v námitkách a Úřad by se jím v rámci správního řízení zabýval, nebylo by shledáno porušení zákona, a tedy ani zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek.

Rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1.         Erste Grantika Advisory, a.s., Jánská 448/10, 602 00 Brno

2.         VDT Technology a.s., Evropská 2588/33a, Dejvice, 160 00 Praha 6

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v odůvodnění tohoto rozhodnutí odkazováno na Technickou specifikaci, vždy se jedná o dokument ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 25. 3. 2019

[2] Integrovaná regionální doprava – pozn. Úřadu

[3] Tabulky označující vozidla převážející nebezpečné věci, resp. nebezpečný náklad – pozn. Úřadu

[4] Pokud je v odůvodnění tohoto rozhodnutí odkazováno na smlouvu o dílo, resp. vzor smlouvy o dílo, vždy se jedná o dokument ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 25. 3. 2019

[5] Světelné signalizační zařízení – pozn. Úřadu

[6] Přípojka nízkého napětí – pozn. Úřadu

[7] Aktory jsou zařízení určená pro ovládání spotřebičů, světel, topení, garážových vrat, příjezdových bran apod. – pozn. Úřadu

[8] PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA Jan, JANOUŠEK, Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Wolters Kluwer, Praha, 2016.

[9] PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA Jan, JANOUŠEK, Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Wolters Kluwer, Praha, 2016.

[10] PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA Jan, JANOUŠEK, Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Wolters Kluwer, Praha, 2016.

[11] KLEE, L., Stavební smluvní právo, Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2015

[12] PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA Jan, JANOUŠEK, Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Wolters Kluwer, Praha, 2016.