číslo jednací: S0437/2019/VZ-33378/2019/542/JBr

Instance I.
Věc Nákup termokamer
Účastníci
  1. Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2019
Datum nabytí právní moci 13. 12. 2019
Dokumenty file icon 2019_S0437.pdf 383 KB

Č. j.: ÚOHS-S0437/2019/VZ-33378/2019/542/JBr

 

Brno: 4. prosince 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil

  • obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Nákup termokamer“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 13. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-65299907/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-65299907 pod systémovým číslem N006/18/V00003415 téhož dne,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti  se zadáváním veřejné zakázky „Nákup termokamer“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 13. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-65299907/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-65299907 pod systémovým číslem N006/18/V00003415 téhož dne,  nedodržel pravidlo stanovené v § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 citovaného zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a uzavřel dne 19. 6. 2018 s vybraným dodavatelem Dräger Safety s.r.o., IČO 26700778, se sídlem Obchodní 124, 251 01 Čestlice, smlouvu na plnění dané veřejné zakázky.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 15 000,- Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 13. 4. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele dostupném z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-65299907/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-65299907 (dále jen „profil zadavatele“) zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup termokamer“ vedené pod systémovým číslem N006/18/V00003415 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle části 2) výzvy k podání nabídky ze dne 13. 4. 2018 (dále jen „výzva k podání nabídek“) dodávka 10 kusů termokamer.

3.             Dle části 5) výzvy k podání nabídek se „[n]abídky (…) podávají elektronicky v českém jazyce, prostřednictvím webového formuláře v systému Národního elektronického nástroje“.

4.             Dle části 6) výzvy k podání nabídek byl uchazeč povinen prokázat nejpozději do uplynutí lhůty pro podání nabídek splnění základní způsobilosti dle ustanovení § 74 zákona, splnění profesní způsobilosti dle ustanovení § 77 zákona a splnění technické kvalifikace dle ustanovení § 79 odst. 2 zákona.

5.             Z nedatované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že v zadávacím řízení byly podány čtyři nabídky a jako nejvýhodnější byla na základě nejnižší nabídkové ceny vybrána nabídka dodavatele – Dräger Safety s.r.o., IČO 26700778, se sídlem Obchodní 124, 251 01 Čestlice (dále jen „vybraný dodavatel“). Při následném posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení bylo hodnotící komisí zjištěno, že vybraný dodavatel nedoložil výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence a byl proto dne 3. 5. 2018 prostřednictvím systému Národního elektronického nástroje vyzván k doplnění své nabídky. Dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a protokolu o výběru dodavatele vybraný dodavatel požadovaný dokument ve stanovené lhůtě doložil a hodnotící komise tak posoudila nabídku vybraného dodavatele jako úplnou. Další dokumenty hodnotící komise po vybraném dodavateli nepožadovala.

6.             Nabídka vybraného dodavatele obsahovala následující doklady týkající se prokázání kvalifikace dodavatele:

„Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vedeného podle § 226 a násled. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“ ze dne 3. 4. 2018,

„Čestné prohlášení o splnění základní kvalifikační způsobilosti dle § 74 zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ ze dne 26. 4. 2018,

„Čestné prohlášení o splnění technické kvalifikační způsobilosti dle § 79 zákona č. 134/2016 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů“ ze dne 27. 4. 2018,

(dále jen „doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele“).

7.             Dne 19. 6. 2018 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž dle bodu 1. článku VI. této kupní smlouvy byla cena díla stanovena na částku 1 135 700,- Kč bez DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

8.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil dne 24. 6. 2019 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-K0012/2019/VZ-16725/2019/544/PŠi ze dne 21. 6. 2019 zadavateli kontrolu postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky.

9.             Dne 3. 7. 2019 obdržel Úřad v roli kontrolního orgánu od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou. Následně vyzval Úřad žádostí č. j. ÚOHS-K0012/2019/VZ-19625/2019/544/PŠi ze dne 1. 8. 2019 zadavatele v rámci poskytnutí součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu k zaslání nabídky vybraného dodavatele a kupní smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem dne 19. 6. 2018, a dále k zaslání dokumentů dokládajících, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, tj. že vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, případně o sdělení, z jakého důvodu zadavatel vybraného dodavatele nevyzval k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a z jakého důvodu nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele.

10.         Dne 7. 8. 2019 obdržel Úřad v reakci na žádost č. j. ÚOHS-K0012/2019/VZ-19625/2019/544/PŠi ze dne 1. 8. 2019 nabídku vybraného dodavatele a kupní smlouvu ze dne 19. 6. 2018 společně s vyjádřením zadavatele ze dne 6. 8. 2019.

11.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2019 uvedl, že „[d]okumenty dokládající skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) odst. 4 zákona, tj. že vyzval dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli, zadavatel nedisponuje, a proto je nemůže Úřadu předložit. Zadavatel sděluje, že dodavatel nebyl vyzván k předložení výše uvedeného z důvodu administrativního pochybení administrátora, který měl tuto veřejnou zakázku na starosti“.

12.         Úřad v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0012/2019/VZ-27345/2019/544/MDb ze dne 7. 10. 2019 dospěl k závěru, že obviněný při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

13.         Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

14.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

Relevantní ustanovení zákona

15.         Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

16.         Podle ustanovení § 53 odst. 6 věty prvé zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně.

17.         Podle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona odešle zadavatel vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.

18.         Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona zadavatel u vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „skutečný majitel“) z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II zákona umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu.

19.         Nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona, zadavatel využije postup uvedený v ustanovení § 122 odst. 5 zákona. V případě že žádný z těchto postupů nepovede k naplnění účelu, zadavatel podle ustanovení § 122 odst. 7 zákona vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle § 122 odst. 3 nebo 5 zákona nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

20.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

21.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

K výroku I. příkazu

22.         Úřad obecně uvádí, že v dané věci jsou klíčová ustanovení § 122 odst. 3 a odst. 4 zákona. Ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona ukládá zadavateli, aby po vyhodnocení předložených nabídek vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici. Vybraný dodavatel tak nemusí originály či ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci opětovně dokládat, pokud byly například již součástí nabídky. Při vymezení rozsahu požadovaných dokladů a informací musí zadavatel vycházet z požadavků, které jak co do jejich druhu či obsahových náležitostí, tak co do způsobu jejich prokazování stanovil v zadávací dokumentaci.

23.         Ustanovení § 122 odst. 4 zákona pak stanoví zadavateli povinnost zjistit údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je právnickou osobou. Rozsah údajů, které má zadavatel zjistit, vymezuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon proti praní špinavých peněz“). Vlastnickou strukturu vybraného dodavatele zadavatel prověří v takovém rozsahu, aby zjistil identitu fyzických osob, které mají na vybraného dodavatele – právnickou osobu relevantní vliv, definovaný zákonem proti praní špinavých peněz. Zdrojem těchto informací je evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž zjištěné údaje je pak zadavatel povinen uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Teprve v případě, že touto cestou nelze údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele zjistit, postupuje zadavatel dle ustanovení § 122 odst. 5 zákona, tj. výzvou podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a rovněž k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob, jež naplňují definici skutečného majitele, k vybranému dodavateli (zákon současně uvádí příkladný výčet dokumentů, jimiž lze tyto informace doložit). Údaje o skutečném majiteli slouží zadavateli mimo jiné k posouzení, zda na straně dodavatele nedošlo ke střetu zájmů.

24.         Úřad úvodem konstatuje, že je nejprve nutné postavit najisto, zda byl zadavatel v šetřeném případě povinen postupovat podle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, neboť v rámci zjednodušeného podlimitního řízení platí, že zadavatel není povinen postupovat podle pravidel zákona, jež se týkají zadávání nadlimitních veřejných zakázek (jedná se o pravidla stanovená v části čtvrté zákona), pokud na ně neodkazuje výslovně § 53 zákona, případně pokud se zadavatel sám nerozhodne podle nich postupovat.

25.         Dle ustanovení § 53 zákona, konkrétně podle § 53 odst. 6 zákona se při postupu zadavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí mimo jiné ustanovení § 114 až § 122 zákona obdobně. Stěžejní je tedy slovo „obdobně“, jež je dle „Metodické pomůcky pro přípravu návrhů právních předpisů (III. část)“, vypracované autorským kolektivem odboru vládní legislativy Úřadu vlády pod vedením JUDr. Josefa Vedrala, Ph.D., nutno vykládat tak, že „[j]estliže se mají určité vztahy řídit v plném rozsahu určitou právní úpravou, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova ‚obdobně‘; nemají-li se určité vztahy řídit určitou právní úpravou v plném rozsahu nebo mají-li se řídit jen některými částmi určité právní úpravy, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova ‚přiměřeně‘.“.

26.         Podobně se k této otázce vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 612/2006 ze dne 5. 6. 2007, ve kterém se uvádí, že: „Legislativní termín ‚přiměřeně‘ je nutno chápat jako interpretační pravidlo, jehož obsahem je takový postup při použití právního předpisu, při kterém se na právní vztahy aplikují jen některé odpovídající části jiné právní úpravy, jež má být přiměřeně použita; na rozdíl od legislativního termínu ‚obdobně‘, které ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu (…)“.

27.         Úřad uvádí, že zadavatel v nyní šetřené věci zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 53 odst. 1 zákona, což vyplývá z výzvy k podání nabídky ze dne 13. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele[1], kde je mimo jiné uvedeno, že tato výzva „je výzvou o zahájení zadávacího řízení a je vypracována jako podklad pro podání nabídek a k prokázání splnění kvalifikace v rámci zjednodušeného podlimitního řízení podle § 52 písm. a) zákona, na veřejnou zakázku na dodávky.“.

28.         Úřad má na základě výše uvedeného za to, že je obecnou povinností zadavatele, jenž zadává veřejnou zakázku v režimu zjednodušeného podlimitního řízení, postupovat dle ustanovení § 122 zákona a vyžádat si tak od vybraného dodavatele originály či ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, v rozsahu dle zadávacích podmínek, pokud je již nemá k dispozici, a rovněž zjistit údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele.

29.         V dokumentaci o zadávacím řízení veřejné zakázky, kterou zadavatel poskytl Úřadu, však není žádný doklad o tom, že by zadavatel vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci nebo že by zjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, ačkoli je vybraný dodavatel právnickou osobou. V dokumentaci není založen ani vytištěný výpis z evidence údajů o skutečných majitelích, záznam o zjištěných údajích, ani výzva vybranému dodavateli k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo dokladů, z nichž je možné předmětné informace zjistit.

30.         Zadavatel Úřadu navíc sám ve svém přípisu ze dne 6. 8. 2019 sdělil, že „[d]okumenty dokládající skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) odst. 4 zákona, tj. že vyzval dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli, zadavatel nedisponuje, a proto je nemůže Úřadu předložit. Zadavatel sděluje, že dodavatel nebyl vyzván k předložení výše uvedeného z důvodu administrativního pochybení administrátora, který měl tuto veřejnou zakázku na starosti“. Zadavatel tedy sám doznává, že vybraného dodavatele k předložení výše uvedených dokumentů nevyzval.

31.         Úřad rovněž zkoumal, zda zadavatel potřebnými dokumenty, tj. originály nebo ověřenými kopiemi dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele, již v rámci daného zadávacího řízení nedisponoval. Doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele, jež byly součástí jeho nabídky, však měly formu prostého skenu (elektronické kopie) listinné podoby dokumentu a nebyly opatřeny řádně doložkou o autorizované konverzi dle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, pročež na ně nelze nahlížet jako na originály či ověřené kopie ve smyslu ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona. Stejnou vadou je stižen i vybraným dodavatelem dodatečně poskytnutý výpis z obchodního rejstříku, jenž je také nutné považovat za pouhý prostý sken listinné podoby dokumentu. Pro úplnost lze uvést, že nabídky byly v šetřeném zadávacím řízení podávány elektronicky prostřednictvím systému Národního elektronického nástroje a elektronicky byly předkládány též doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele.

32.         Zadavatel tedy vybraného dodavatele nevyzval k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci (ač tyto dokumenty neměl k dispozici) a ani nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, ačkoli na základě ustanovení § 53 zákona ve spojení s § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona tak učinit měl.

33.         Úřad konstatuje, že nedodržení výše citovaných zákonných ustanovení ze strany obviněného mohlo ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel svým postupem (kdy nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele) nepostavil před ostatními účastníky zadávacího řízení (i před sebou samým) najisto (zajištěním zákonem předvídané podoby dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele), zda má vybraný dodavatel dostatečnou kvalifikaci pro poptávané plnění dle stanovených podmínek a pravidel v rámci zadávací dokumentace, a zda k uzavření smlouvy zadavatel přistoupí s dodavatelem, u něhož jsou známy údaje o jeho skutečném majiteli, jak předvídá zákon. Postup obviněného v roli zadavatele se tak v šetřeném případě ve svém důsledku stal netransparentním, tedy nejasným, jenž vzbuzuje reálné pochyby o kompetentnosti vybraného dodavatele a potažmo i o skutečných motivech obviněného, tedy zapříčinil i porušení zásady transparentnosti stanovené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Nelze přitom vyloučit, že v případě, kdy by obviněný dostál svým zákonným povinnostem, mohla v průběhu zadávacího řízení vzniknout i situace, kdy by vybraný dodavatel potřebné údaje a doklady podle § 122 odst. 3 nebo odst. 5 zákona nepředložil, pročež by byl zadavatel povinen dle § 122 odst. 7 zákona vybraného dodavatele z účasti na zadávacím řízení vyloučit. Výběr dodavatele by pak pokračoval mezi zbylými účastníky zadávacího řízení.

34.         Závěrem lze uvést, že zadavatel ve sdělení ze dne 29. 10. 2019, které Úřad obdržel dne 30. 10. 2019, uvedl, že s nálezy a kontrolními zjištěními uvedenými mj. v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0012/2019/VZ-27345/2019/544/MDb zcela souhlasí a námitky proti protokolu nepodává.

35.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 19. 6. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět plnění dané veřejné zakázky, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

36.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při zadávání veřejné zakázky podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak bylo konstatováno výše.

37.         Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona přestupek. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného.

38.         Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

39.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí (objektivní) promlčecí doba u přestupků 5 let.

40.         Podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

41.         Podle § 270 odst. 6 zákona se promlčecí doba přerušuje

a) oznámením o zahájení řízení o přestupku,

b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným.

42.         Podle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

43.         Podle § 270 odst. 8 zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

44.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 19. 6. 2018, kdy zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl v souvislosti s vedením kontroly K0012/2019/VZ (kontrolní zjištění o porušení § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona byla uvedena v protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-K0012/2019/VZ-27345/2019/544/MDb ze dne 7. 10. 2019). Řízení o přestupku je zahájeno doručením příkazu. Z uvedených údajů vyplývá, že promlčecí doba (dle § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek z důvodu uplynutí promlčecí doby tak nezanikla.

45.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

46.         Pro potřeby stanovení horní hranice možné pokuty vycházel Úřad v šetřeném případě z ceny veřejné zakázky, která činí dle bodu 1. článku VI. kupní smlouvy částku ve výši 1 135 700 Kč bez DPH, resp. částku ve výši 1 374 197 Kč včetně DPH. Horní hranici možné pokuty (10 % z 1 374 197 Kč) v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona tedy určuje částka ve výši 137 419,7 Kč.

47.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

48.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

49.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

50.         Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, neboť obviněný vybraného dodavatele nevyzval k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci (ač tyto dokumenty neměl k dispozici) a ani nezjišťoval údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele (i když byl vybraný dodavatel právnickou osobou). Zde uvedeným postupem, kdy obviněnému byly zákonem dány povinnosti oslovit vybraného dodavatele za účelem předložení příslušných dokumentů dokládajících splnění jeho kvalifikace v podobě stanovené zákonem a mít najisto postavené informace týkající se skutečného majitele vybraného dodavatele, jenž vystupuje jako právnická osoba (popř. i v této věci vybraného dodavatele oslovit za účelem doložení potřebných údajů), které však obviněný nesplnil, když bez oslovení vybraného dodavatele za účelem doložení potřebných dokumentů a bez učiněných příslušných kroků za účelem zjištění skutečného majitele vybraného dodavatele přímo přistoupil k uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, u něhož však mohly stále nastat podmínky pro jeho vyloučení (viz bod 33. odůvodnění tohoto příkazu), obešel obviněný zajištění náležité hospodářské soutěže mezi jednotlivými účastníky zadávacího řízení, tedy elementární účel zákona.

51.         Postupem obviněného tak došlo k porušení zákonem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži při zadávání veřejné zakázky. Obviněný svým postupem zcela ignoroval předmětné zákonem stanovené požadavky na průběh zadávacího řízení, jejichž splnění je dáno jako předpoklad transparentního postupu zadavatele vedoucího k výběru vítězného dodavatele, což představuje závažný stupeň porušení zákona, neboť je tak vyloučeno i naplnění základního cíle zákona, jímž je transparentní nakládání s veřejnými prostředky.

52.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívajícího v nedostatečném ověření splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení při absenci originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, a v upuštění od zjištění údajů o skutečném majiteli vybraného dodavatele, mohlo vést k ovlivnění řádného výběru dodavatele, neboť zákon předpokládá, že k uzavření smlouvy zadavatel přistoupí s dodavatelem, u něhož jsou dané dokumenty a údaje známy. Je nutné opětovně připomenout, že nelze vyloučit, že v rámci řádně vedeného zadávacího řízení mohla nastat situace, kdy by k plnění předmětu veřejné zakázky byla vybrána nabídka jiného dodavatele, a tudíž nelze vyloučit, že důsledkem postupu obviněného došlo k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví.

53.         Jako polehčující okolnost lze v šetřeném případě zohlednit skutečnost, že obviněný ve svém vyjádření ze dne 29. 10. 2019 přiznal své provinění nyní formulované ve výroku I. tohoto příkazu. V předmětném vyjádření, stejně jako již ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2019, obviněný dále sdělil a stručným shrnutím uvedl opatření, která byla z jeho strany od doby spáchání předmětného přestupku přijata. Obviněný tedy doznal své porušení zákona, přičemž dle svého tvrzení reflektoval dané provinění z hlediska přizpůsobení svého chodu a vnitřní organizace.

54.         Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při stanovení konkrétní výše sankce zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

55.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 19. 6. 2018 (tj. uzavřením kupní smlouvy s vybraným dodavatelem). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě nezohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. přibližně časové rozmezí o délce rok a pět měsíců, a to vzhledem ke stále relativně krátkému časovému rozestupu.

56.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter.

57.         Z rozpočtu obviněného za rok 2018[2] (poslední veřejně dostupné ucelené údaje o finanční situaci obviněného uvedené v jeho zprávě o stavu požární ochrany za rok 2018, pozn. Úřadu) Úřad zjistil, že obviněný v roce 2018 hospodařil s částkou 752 000 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty 15 000 Kč nelze vzhledem k finančním prostředkům, s kterými obviněný hospodaří, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

58.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty v šetřeném případě podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

59.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené přistoupil k uložení pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

60.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Sokolská 1595/62, 120 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz