číslo jednací: 04590/2020/541/JCh
spisová značka: S0068/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: Nákup technického automobilu pro potápěčskou skupinu II
• Účastníci:
  1. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 21. 2. 2020

Spisová značka:
ÚOHS-S0068/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-04590/2020/541/JCh		Brno: 11. února 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jichž se dopustil obviněný

• Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Nákup technického automobilu pro potápěčskou skupinu II” ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 3. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P17V00000705,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Nákup technického automobilu pro potápěčskou skupinu II” ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 3. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P17V00000705, nedodržel pravidlo stanovené v § 122 odst. 3 písm. a) a c) citovaného zákona, když nevyzval vybraného dodavatele – WISS CZECH, s.r.o., IČO 29305934, se sídlem Halenkovice 10, 763 63 Halenkovice – k předložení všech originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv je neměl v dispozici, a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 citovaného zákona, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 téhož zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, neboť na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 29. 6. 2017 se jmenovaným vybraným dodavatelem kupní smlouvu č. HSAA-1893-16/2017.

II.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Nákup technického automobilu pro potápěčskou skupinu II” ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 3. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P17V00000705, nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem – WISS CZECH, s.r.o., IČO 29305934, se sídlem Halenkovice 10, 763 63 Halenkovice – smlouvu na realizaci předmětu plnění uvedené veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru jmenovaného dodavatele, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, neboť na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 29. 6. 2017 se jmenovaným vybraným dodavatelem kupní smlouvu č. HSAA-1893-16/2017.

III.

Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 126 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Nákup technického automobilu pro potápěčskou skupinu II” ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 28. 3. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P17V00000705, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě 30  dnů od uzavření smlouvy ze dne 29. 6. 2017 s vybraným dodavatelem – WISS CZECH, s.r.o., IČO 29305934, se sídlem Halenkovice 10, 763 63 Halenkovice – na realizaci předmětu plnění, tedy nejpozději do dne 31. 7. 2017, ale učinil tak až dne 11. 10. 2017.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až III. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 40.000,- Kč (čtyřicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], zahájil dne 28. 3. 2017 uveřejněním výzvy k podání nabídky z téhož dne zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup technického automobilu pro potápěčskou skupinu II”, přičemž předmětná výzva byla na profilu zadavatele[2] uveřejněna pod identifikátorem P17V00000705 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dle bodu 2. „Předmět a rozsah veřejné zakázky” zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky dodávka 1 ks technického automobilu pro potápěčskou skupinu.

3. Dle bodu 4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 726 639,- Kč bez DPH.

4. Dne 19. 6. 2017 zadavatel uveřejnil na svém profilu rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 16. 6. 2017.

5. Zadavatel uzavřel dne 29. 6. 2017 s vybraným dodavatelem WISS CZECH, s.r.o., IČO 29305934, se sídlem Halenkovice 10, 763 63 Halenkovice (dále jen „vybraný dodavatel“), kupní smlouvu č. HSAA-1893-16/2017 na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“). Cena za předmět plnění smlouvy činí dle článku VI. bodu 1 smlouvy 2 705 000,- Kč bez DPH, tedy 3 273 050,- Kč vč. DPH.

6. Z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 10. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 12. 10. 2017.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, v rozhodném znění (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil dne 24. 6. 2019 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly ze dne 21. 6. 2019, č. j. ÚOHS-K0010/2019/VZ-015815/2019/544/AHn, zadavateli kontrolu postupu zadavatele mimo jiné při zadávání veřejné zakázky.

8. Dne 4. 7. 2019 obdržel Úřad v roli kontrolního orgánu od zadavatele dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.

9. Úřad v protokolu o kontrole ze dne 22. 11. 2019, č. j. ÚOHS-K0010/2019/VZ-32011/2019/544/AHn (dále jen „protokol o kontrole“) dospěl mimo jiné k závěru, že obviněný

• v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou nepostupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 zákona,
• v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou nepostupoval v souladu s § 246 odst. 1 písm. a) zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele,
• v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou nepostupoval v souladu s § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

10. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v rozhodném znění (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

11. Úvodem Úřad již nyní pro bližší upřesnění konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), je třeba, s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na jiné správní delikty, ode dne účinnosti citovaného zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích Pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“. Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že správní řízení je vedeno ve věci podezření za spáchání přestupků, bude zadavatel označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

12. Podle § 90 odst. 1 zákona o přestupcích může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

Relevantní ustanovení zákona

13. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

14. Podle § 53 „Zjednodušené podlimitní řízení“ odst. 5 zákona pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.

15. Podle § 53 „Zjednodušené podlimitní řízení“ odst. 6 věty první zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně.

16. Podle § 53 „Zjednodušené podlimitní řízení“ odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až 127 zákona obdobně.

17. Podle § 104 odst. 2 zákona je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, aby jako podmínku pro uzavření smlouvy předložil

a) identifikační údaje všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob podle písmene a) k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

18. Podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.

19. Podle § 122 odst. 3 písm. c) zákona zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona, je-li vybraný dodavatel právnickou osobou; v takovém případě se postupuje podle § 46 odst. 1 obdobně.

20. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

21. Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.

22. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

23. Podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, o výběru dodavatele nebo proti úkonu dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu.

24. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

25. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 268 odstavce 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odstavce 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 268 odstavce 1 písm. a) až c) zákona.

26. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu při uveřejňování podle zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu se zákonem.

27. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona za správní delikt se uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 269 odstavce 1 zákona.

K výroku I. příkazu

28. Úřad nejprve uvádí, že k zadání předmětné veřejné zakázky, resp. ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, došlo v době účinnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. (účinný do 30. 6. 2017).

29. Podle čl. 40 odst. 6 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“) platí, že se trestnost činu posuzuje a trest ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

30. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod tedy zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty. Nejvyšší správní soud například v rozsudku ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002, dovodil, že: „Ústavní záruka vyjádřená v článku 40 odst. 6 in fine Listiny základních práv a svobod a spočívající v přípustnosti trestání podle nového práva, jestliže je taková úprava pro pachatele výhodnější, platí i v řízení o sankci za správní delikty. Ve svých důsledcích znamená, že rozhodnutí, které za účinnosti nového práva ukládá trest podle práva starého, se musí ve svých důvodech vypořádat s otázkou, zda nové právo vůbec převzalo staré skutkové podstaty, a pokud ano, zda tresty za takové delikty ukládané jsou podle nového práva mírnější nebo přísnější než podle práva starého. Rozhodnutí, které se s touto otázkou vůbec nevypořádá a zcela ji pomine, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.“ Obdobně se Nejvyšší správní soud vyjádřil i v rozsudku ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011, či v rozsudku ze dne 12. 4. 2013, č. j. 2 Afs 64/2012.

31. Vzhledem k šetřené věci lze konstatovat, že stávající právní úprava (nyní účinný zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.) není pro posuzování viny či trestu obviněného příznivější. Porovnáním dřívější a stávající úpravy je zřejmé, že jednání obviněného je co do viny stále trestné podle obou norem. Rozdíl mezi zmiňovanými normami je však vzhledem k šetřené věci patrný u § 122 odst. 3 písm. c) zákona v dřívějším znění. Nyní účinná právní úprava není pro zadavatele příznivější – nadále zadavatel již vybranému dodavateli neodesílá výzvu k předložení informací a dokladů podle § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona v dřívějším znění (v případě, že vybraný dodavatel je právnickou osobou), nýbrž zadavatel si nyní tuto informaci dle § 122 odst. 4 zákona ve stávajícím znění musí zjistit sám, a dále ji uvést v dokumentaci o zadávacím řízení. Až v případě, že uvedeným postupem není zadavatel schopen údaje o skutečném majiteli zjistit, vyzve vybraného dodavatele k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích dodavatele (§ 122 odst. 5 zákona). Povinnosti zadavatele vzhledem ke zjištění skutečného majitele vybraného dodavatele, vyjma změny v postupu získávání těchto informací, tak zůstává fakticky stejná. Z uvedeného důvodu Úřad dále při posuzování a rozhodování o vině a trestu vychází ze znění zákona, které bylo účinné v době zadání veřejné zakázky, resp. spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

32. Úřad v obecné rovině uvádí, že poté, co zadavatel vyhodnotí předložené nabídky, a tedy de facto zjistí, kdo se má stát vybraným dodavatelem, s nímž má být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, má podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona povinnost odeslat tomuto vybranému dodavateli výzvu, jejímž obsahem musí být žádost o předložení mimo jiné následujících dokumentů:

• originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, kterými vybraný dodavatel prokazoval splnění zadavatelem požadovaných podmínek kvalifikace, a to za předpokladu, že je zadavatel již nemá k dispozici (např. z důvodu, že vybraný dodavatel již sám a dobrovolně ve své nabídce nebo žádosti o účast předložil zadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů, jimiž prokazoval splnění podmínek kvalifikace),
• dokladů o identifikačních údajích všech osob, které jsou skutečnými majiteli vybraného dodavatele, jenž je právnickou osobou, a to podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v rozhodném znění. Zadavatel tak musí požadovat po vybraném dodavateli, aby mu tento předložil v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky doklady, z nichž vyplývá vztah skutečného majitele/majitelů k tomuto dodavateli. Za tyto doklady přitom lze považovat zejména výpis z obchodního rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárních orgánů o vyplacení podílů na zisku, společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu nebo stanovy.

33. V šetřeném případě byla veřejná zakázka zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení. Proto se Úřad zabýval nejprve tím, zda byl zadavatel v šetřeném případě povinen postupovat podle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, neboť obecně platí, že zadavatel, který zadává veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, není povinen postupovat dle pravidel zákona, která se týkají zadávání nadlimitních veřejných zakázek (konkrétně jde o pravidla stanovená v části čtvrté zákona), pokud na ně výslovně neodkazuje ustanovení § 53 zákona, jež upravuje zjednodušené podlimitní řízení, nebo pokud se zadavatel sám nerozhodne na základě nich postupovat.

34. Podle ustanovení § 53 odst. 6 věty první zákona se na postup zadavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí mimo jiné ustanovení § 114 až § 122 obdobně. Výraz „obdobně“ je dle „Metodické pomůcky pro přípravu návrhů právních předpisů (III. část)“, vypracované autorským kolektivem Odboru vládní legislativy Úřadu vlády pod vedením JUDr. Josefa Vedrala, Ph.D., nutno vykládat tak, že: „Jestliže se mají určité vztahy řídit v plném rozsahu určitou právní úpravou, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova ‚obdobně‘; nemají-li se určité vztahy řídit určitou právní úpravou v plném rozsahu nebo mají-li se řídit jen některými částmi určité právní úpravy, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova ‚přiměřeně‘.“

35. Výše uvedené výkladové pravidlo je vyjádřeno také v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 612/2006 ze dne 5. 6. 2007, ve kterém se uvádí, že: „Legislativní termín ‚přiměřeně‘ je nutno chápat jako interpretační pravidlo, jehož obsahem je takový postup při použití právního předpisu, při kterém se na právní vztahy aplikují jen některé odpovídající části jiné právní úpravy, jež má být přiměřeně použita; na rozdíl od legislativního termínu ‚obdobně‘, které ve spojení s odkazem na jiné ustanovení téhož nebo jiného právního předpisu vyjadřuje, že toto ustanovení se vztahuje na vymezené právní vztahy v plném rozsahu […].“.

36. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že v šetřeném případě bylo povinností zadavatele, jenž zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, postupovat podle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, a tedy vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již neměl k dispozici, a rovněž informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. a) a b) zákona, neboť jak vyplývá z identifikace vybraného dodavatele (viz bod 4. tohoto rozhodnutí), je vybraný dodavatel právnickou osobou.

37. Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky však vyplývá, že její součástí není výzva vybranému dodavateli ve smyslu ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, tj. výzva vybranému dodavateli k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle ustanovení § 104 odst. 2 zákona. Ve vyjádření zadavatele ze dne 6. 8. 2019 v rámci kontroly vedené pod sp. zn. K0010/2019/VZ je v této souvislosti mimo jiné uvedeno, že: „Dokumenty dokládající skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tj. že vyzval dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli, zadavatel nedisponuje, a proto je nemůže Úřadu předložit. Zadavatel sděluje, že dodavatel nebyl vyzván k předložení výše uvedeného z důvodu administrativního pochybení administrátora, který měl tuto veřejnou zakázku na starosti.”. Sám zadavatel tedy konstatuje a nikterak nepopírá, že při zadávání předmětné veřejné zakázky nedostál své zákonné povinnosti dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona.

38. Pro úplnost se však Úřad rovněž zabýval tím, zda v šetřeném případě nebyla naplněna podmínka výjimky z povinnosti zadavatele vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, tj. zda zadavatel neměl tyto doklady k dispozici v originálním znění či v ověřených kopiích již z dřívějška. K tomu Úřad uvádí následující.

39. V bodu 9 „Kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Dodavatel je povinen nejpozději do lhůty stanovené pro podání nabídek prokázat svoji kvalifikaci. Splněním kvalifikace se rozumí:

a. splnění základní způsobilosti dle § 74 zákona,

b. splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 1 zákona a

c. splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 1 zákona.“

40. V bodu 9.1 „Způsob prokázání kvalifikace“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Dodavatel prokazuje splnění kvalifikace doklady stanovenými zákonem a doklady požadovanými zadavatelem v této ZD.“ V bodu 9.2 „Prokázání kvalifikace výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Dodavatel může k prokázání kvalifikace předložit výpis ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů vydaný provozovatelem seznamu (§ 228 zákona). Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu, který nebude starší než 3 měsíce k poslednímu dni, ke kterému má být základní způsobilost nebo profesní způsobilost prokázána, nahrazuje tento doklad prokázání:

a. profesní způsobilosti podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti a

b. základní způsobilost podle § 74.“

41. V bodu 9.8 „Doklady o kvalifikaci a jejich stáří“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Ve zjednodušeném podlimitním řízení předkládá, dle § 53 odst. 4 zákona, dodavatel doklady o kvalifikaci v nabídce v kopiích a může je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87. Před uzavřením smlouvy si zadavatel od vybraného dodavatele vyžádá předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem zahájení zadávacího řízení.“

42. Z bodu 12.1. „Nabídka účastníka zadávacího řízení” zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce vyplývá, že nabídky na veřejnou zakázku mohly být podány pouze elektronicky prostřednictvím Národního elektronického nástroje. Stejným způsobem, tedy elektronicky, proto musely být předkládány rovněž doklady prokazující splnění kvalifikace.

43. Z dokumentace o zadávacím řízení předmětné veřejné zakázky vyplývá, že součástí nabídky vybraného dodavatele jsou ve vztahu k prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele „Čestné prohlášení” ze dne 2. 5. 2017, „Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů” ze dne 19. 4. 2017 a „Čestné prohlášení dodavatele o splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ZZVZ)” ze dne 2. 5. 2017 (dále jen „doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele”). Doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele mají přitom formu „skenu” (elektronické kopie) listinné podoby příslušných dokumentů a nejsou opatřeny doložkou o konverzi[3]. Vzhledem k tomu, že s ohledem na uvedené je třeba doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele posuzovat jako jejich prosté kopie, má Úřad za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě předmětné doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele v originálech či ověřených kopiích již dříve k dispozici neměl, a proto mu prokazatelně vznikla povinnost vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií těchto dokumentů.

44. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti, obsah dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky a vyjádření zadavatele ze dne 6. 8. 2019 v rámci kontroly vedené pod sp. zn. K0010/2019/VZ, Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, neboť nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 zákona.

45. Úřad konstatuje, že nedodržení výše citovaných zákonných ustanovení ze strany obviněného mohlo ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel svým postupem (kdy nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele) nepostavil před ostatními účastníky zadávacího řízení (i před sebou samým) najisto (zajištěním zákonem předvídané podoby dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele), zda má vybraný dodavatel dostatečnou kvalifikaci pro poptávané plnění dle stanovených podmínek a pravidel v rámci zadávací dokumentace, a zda k uzavření smlouvy zadavatel přistoupí s dodavatelem, u něhož jsou známy údaje o jeho skutečném majiteli, jak předvídá zákon. Postup obviněného v roli zadavatele se tak v šetřeném případě ve svém důsledku stal netransparentním, tedy nejasným, čímž vzbuzuje reálné pochyby o kompetentnosti vybraného dodavatele a potažmo i o skutečných motivech obviněného, tedy zapříčinil i porušení zásady transparentnosti stanovené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Nelze přitom vyloučit, že v případě, kdy by obviněný dostál svým zákonným povinnostem, mohla v průběhu zadávacího řízení vzniknout i situace, kdy by vybraný dodavatel potřebné údaje a doklady podle § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona nepředložil, pročež by byl zadavatel povinen dle § 122 odst. 5 zákona vybraného dodavatele z účasti na zadávacím řízení vyloučit. Výběr dodavatele by pak pokračoval mezi zbylými účastníky zadávacího řízení.

46. Posledním znakem skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je zadání veřejné zakázky, tedy uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel dne 29. 6. 2017 smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem, došlo k naplnění i tohoto znaku skutkové podstaty přestupku.

47. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání předmětné veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení všech originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv je neměl v dispozici, a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele podle § 104 odst. 2 zákona, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 29. 6. 2017 s vybraným dodavatelem smlouvu, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

48. Úřad v obecné rovině uvádí, že oznámením o výběru dodavatele zadavatel informuje účastníky zadávacího řízení o tom, který z účastníků zadávacího řízení bude zadavatelem vyzván k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Z uvedeného úkonu je pak zřejmé, že ostatní účastníci zadávacího řízení se dozvědí, že nebyli se svou nabídkou úspěšní, tedy že se nestali vybraným dodavatelem, a mohou zvážit svůj další postup, tj. např. podat námitky, pokud z oznámení o výběru dodavatele zjistí, že vybraný dodavatel podle jejich názoru nepředložil „nejlepší“ nabídku, nesplnil zadávací podmínky, případně jiné skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Oznámení výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení je tak základním předpokladem pro zachování a případné uplatnění práva účastníků zadávacího řízení na ochranu před eventuálním nesprávným postupem zadavatele – tedy práva podat námitky, případně následně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, přičemž dále platí, že podle ustanovení § 246 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, kdy tato lhůta činí podle ustanovení § 242 odst. 2 zákona 15 dnů a počíná běžet dnem následujícím po dni doručení oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení (podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění [dále jen „občanský zákoník”], lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek). V případě zjednodušeného podlimitního řízení pak zadavatel podle ustanovení § 53 odst. 5 zákona může, pokud si to vyhradil v zadávací dokumentaci, oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele, přičemž v takovém případě se oznámení o výběru dodavatele považuje za doručené všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jeho uveřejnění.

49. Z předložené dokumentace je zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě využil možnosti zakotvené v ustanovení § 53 odst. 5 zákona, když v bodu 13.5. „Uveřejnění oznámení o výběru dodavatele” zadávací dokumentace k veřejné zakázce stanovil, že „si, v souladu s § 53 odst. 5 zákona, vyhrazuje právo na zveřejnění oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považuje za doručené všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.” Z předložené dokumentace je zřejmé, že k uveřejnění „Oznámení o výběru dodavatele” ze dne 17. 8. 2017 na profilu zadavatele došlo dne 26. 9. 2017, avšak k uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem došlo již dne 29. 6. 2017, tedy téměř o tři měsíce dříve. S ohledem na výše uvedené časové údaje Úřad konstatuje, že zadavatel v posuzovaném případě nedodržel zákonem stanovenou lhůtu 15 dnů, ve které nebyl oprávněn uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. V souvislosti s výše uvedeným Úřad pro úplnost uvádí, že z dokumentu „Elektronické úkony - Verejna_zakazka: 75896666” ze dne 2. 7. 2019 vyplývá, že dne 17. 8. 2017 zadavatel celkem pětkrát odeslal „Oznámení o výběru dodavatele”. Vzhledem k tomu, že prostřednictvím odeslání oznámení o výběru dodavatele mohl být výběr dodavatele všem pěti účastníkům zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle výše uvedeného dokumentu oznámen nejdříve dne 17. 8. 2017, tedy až po dni 29. 6. 2017, kdy došlo k uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, je i v tomto kontextu zřejmé, že zadavatel nemohl dodržet zákonem stanovenou lhůtu 15 dnů, ve které nebyl oprávněn uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

50. V souvislosti s výše uvedeným Úřad pro úplnost uvádí, že dne 19. 6. 2017 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele rozhodnutí o výběru dodavatele, přičemž i pokud by bylo možné okamžik uveřejnění rozhodnutí o výběru dodavatele na profilu zadavatele považovat za okamžik doručení oznámení výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, je zřejmé, že ani v takovém případě by zadavatel nemohl dostát své zákonné povinnosti stanovené v ustanovení § 246 odst. 1 písm. a) zákona, neboť lhůta pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele by s ohledem na ustanovení § 605 odst. 1 občanského zákoníku v takovém případě uplynula až dne 4. 7. 2017, tj. až po dni 29. 6. 2017, kdy došlo k uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

51. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti a obsah dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ustanovení § 246 odst. 1 písm. a) zákona, neboť uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, čímž naplnil první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

52. Dalším znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívá v tom, že nedodržení pravidel stanovených zákonem ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele. Aby tedy došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k ovlivnění nebo k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele. Je tedy nutné prokázat, zda výše uvedený nezákonný postup zadavatele ovlivnil nebo mohl potenciálně ovlivnit výběr vybraného dodavatele.

53. V šetřeném případě, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, mohla tato skutečnost ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že kdyby zadavatel dodržel pravidlo stanovené zákonem a řádně vyčkal s uzavřením smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem do uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, mohli ostatní účastníci zadávacího řízení v této lhůtě využít svého zákonného práva a podat námitky, které, pokud by jim ze strany zadavatele bylo vyhověno, mohly vést i ke zrušení výběru vybraného dodavatele a v konečném důsledku i k následnému uzavření smlouvy s jiným dodavatelem. Lze tedy učinit dílčí závěr, že zadavatel tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) zákona, když dne 29. 6. 2017 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky, mohl ovlivnit výběr dodavatele, a tudíž skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v alespoň potenciálním ovlivnění výběru dodavatele byla naplněna.

54. Posledním znakem skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je zadání veřejné zakázky, tedy uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel dne 29. 6. 2017 smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem, došlo k naplnění i tohoto znaku skutkové podstaty přestupku.

55. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění uvedené veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 29. 6. 2017 s vybraným dodavatelem smlouvu, naplnil znaky přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu

56. Úřad nejprve k uveřejňovacím povinnostem zadavatele v obecné rovině uvádí, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, a mají tak své opodstatnění, i z hlediska možnosti veřejné kontroly (viz níže). Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků.

57. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení), což je podmíněno mimo jiné i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly na poli zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností.

58. Úřad dále uvádí, že zadavatel má podle zákona mimo jiné povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením.

59. Podle ustanovení § 126 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle ustanovení § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 126 zákona je tedy nezbytné kumulativní splnění podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky uskutečnit jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému a podmínky učinit tak způsobem podle ustanovení § 212 zákona. Pokud zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 126 zákona.

60. Podle ustanovení § 53 odst. 7 zákona se přitom pro postup při ukončení zjednodušeného podlimitního řízení použijí ustanovení § 124 až 127 zákona obdobně.[4]V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že bylo povinností zadavatele, jenž zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, postupovat dle ustanovení § 126 zákona, přičemž vzhledem k tomu, že se v posuzované věci jednalo s ohledem na předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky ve výši 2 726 639,00 Kč bez DPH o podlimitní veřejnou zakázku, měl zadavatel podle ustanovení § 212 odst. 3 písm. a) zákona povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek.

61. Úřad konstatuje, že zadavatel uzavřel smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem dne 29. 6. 2017. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 126 zákona ve spojení s ustanovením § 212 odst. 3 písm. a) zákona byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od jejího uzavření. Podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 občanského zákoníku lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (v šetřeném případě dnem následujícím po dni uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, tj. dnem 30. 6. 2017). Z ustanovení § 607 občanského zákoníku poté vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující (zde připadl poslední den lhůty na den 29. 7. 2017, tj. na sobotu). S ohledem na uvedené byl tedy zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nejpozději dne 31. 7. 2017.

62. Z oddílu V. „Doplňující informace”, bodu V.2) „Datum odeslání tohoto oznámení” „Oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení” uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2017 však vyplývá, že zadavatel odeslal předmětné oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 11. 10. 2017.

63. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti a obsah dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky Úřad konstatuje, že obviněný v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ustanovení § 126 zákona ve spojení s ustanovením § 212 odst. 3 písm. a) zákona, neboť oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, tedy nejpozději do dne 31. 7. 2017, ale učinil tak až dne 11. 10. 2017, přičemž tímto postupem se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. příkazu – uložení pokuty

64. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto příkazu.

65. Jak vyplývá z ustanovení § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal přestupky podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a přestupek při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je prvním úkonem v řízení o přestupku, je zadavatel v tomto příkazu označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného.

66. Vzhledem ke zjištěným přestupkům Úřad přistoupil k uložení pokuty. K tomu Úřad opakuje, že podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější, kdy skutečnost, že se předmětná ústavní zásada uplatní jak pro správní trestání, vyplývá ze soudní judikatury, která byla zároveň reflektována v § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, pročež Úřad v tomto případě postupuje při ukládání sankce podle zákona; v rámci posouzení zániku odpovědnosti za spáchaný přestupek z hlediska „příznivosti pozdějších úprav“ pak Úřad posoudil zákon, zákon ve znění účinném od 1. 7. 2017 a přestupkový zákon, neboť právní úprava zániku odpovědnosti se v těchto právních předpisech liší.

67. Podle § 270 odst. 3 zákona (ve znění účinném do 30. 6. 2017) odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

68. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona (ve znění účinném od 1. 7. 2017) činí 5 let.

69. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

70. V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona, zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) došlo dne 29. 6. 2017. Ke spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona došlo dne 1. 8. 2017, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl po proběhnuvší kontrole, a to na základě protokolu o kontrole ze dne 22. 11. 2019. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za předmětné přestupky tedy nezanikla, a to ani ve smyslu zákona, zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017 ani zákona o přestupcích.

71. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

72. Výše zmíněné ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích do oblasti správního trestání přenáší zásadu absorpce, neboť mj. zakotvuje institut tzv. úhrnného trestu (blíže k výkladu pojmů sbíhajících se přestupků, vč. úhrnného nebo souhrnného trestu lze v plné míře odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 21. 10. 2019, č. j. R0142/2019/VZ-28843/2019/322/PJe, bod 68. a  následující odůvodnění citovaného rozhodnutí).

73. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad v přestupkovém řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, a to v prvé řadě s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

74. V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (viz výroky I. a II. tohoto příkazu) a jednoho přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona (viz výrok III. tohoto příkazu).

75. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

76. Ve výroku I. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky, nedodržel pravidlo stanovené v § 122 odst. 3 písm. a) a c) zákona, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Ve výroku II. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky, nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy částku 3 273 050,- Kč vč. DPH (viz bod 4. odůvodnění tohoto příkazu). Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí u obou uvedených přestupků částku 327 305,- Kč.

77. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

78. Ve výroku III. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od uzavření smlouvy. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200.000,- Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

79. Úřad posoudil jako nejzávažnější spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, a to z důvodu nejvyšší míry škodlivosti jednání obviněného, kdy dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona jde o protiprávní čin s nejvyšší výměrou správního trestu (shodně s přestupkem dle výroku I. tohoto přestupku), v jehož důsledku bylo vyloučeno, aby dodavatelé, kteří v předmětném zadávacím řízení podali nabídku, mohli ještě před uzavřením smlouvy v případě jejich pochybností o správnosti úkonů obviněného využít svého práva na podání námitek, resp. návrhu na zahájení správního řízení, čímž mohl tak být ovlivněn výběr dodavatele. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a III. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

80. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

81. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

82. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

83. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku ve smyslu § 37 písm. a) zákona o přestupcích Úřad konstatuje, že obviněný nedodržel pravidlo dle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění uvedené veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Pokud by zadavatel postupoval v souladu s § 246 odst. 1 písm. a) zákona, mohli by dodavatelé, kteří v předmětném zadávacím řízení podali nabídku, v případě jejich pochybností o správnosti úkonů obviněného využít svého práva na podání námitek, které by, pokud by byly shledány opodstatněnými, mohly vést ke zrušení výběru dodavatele. Účastníci zadávacího řízení tak následkem pochybení zadavatele nemohli podat námitky zadavateli proti výběru dodavatele a následně se bránit případným podáním návrhu u Úřadu, který by mohl v době, kdy by to ještě bylo efektivní (před uzavřením smlouvy) nařídit opatření k nápravě eventuálního nezákonného postupu zadavatele. Pro úplnost Úřad dodává, že z hlediska intenzity zásahu do právem chráněného zájmu (právo dodavatelů na podání námitek jako opravného prostředku proti nesprávnému postupu zadavatele v zadávacím řízení) se jedná o jedno z nejzávažnějších porušení zákona ze strany obviněného, neboť v daném případě obviněný od rozhodnutí o výběru dodavatele ignoroval práva ostatních účastníků zadávacího řízení. Z uvedeného je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o závažné porušení zákona.

84. Co se týče způsobu spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona, či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

85. Následek spáchání přestupku pak spočívá v tom, že smlouva byla uzavřena s vybraným dodavatelem za okolností, které v důsledku nezákonného postupu obviněného vyloučily možnost dalších účastníků zadávacího řízení zpochybnit v době před uzavřením smlouvy výběr dodavatele.

86. Ve vztahu ke kritériu uvedenému v § 37 písm. c) zákona o přestupcích, podle kterého Úřad při určení druhu trestu a jeho výměry přihlédne k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, Úřad uvádí následující. Porušení zákona zadavatelem bylo nutno kvalifikovat jako závažné, neboť zadavatel naprosto nepřijatelným způsobem potlačil právo ostatních účastníků zadávacího řízení na případné podání opravných prostředků. Úřadu je rovněž z jeho dozorové činnosti nad zadáváním veřejných zakázek známo, že takové jednání zadavatelů je zcela ojedinělé.

87. Na druhou stranu Úřad v šetřeném případě jako polehčující okolnost při úvahách o výši pokuty ve prospěch zadavatele zohlednil to, že zadavatel nevyloučil soutěžní prostředí a veřejnou zakázku zadával v zadávacím řízení, jasně stanovil hodnotící kritéria, na jejichž základě vybral dodavatele pro plnění předmětné veřejné zakázky.

88. Jako polehčující okolnost lze v daném případě rovněž zohlednit, že obviněný ve svém vyjádření ze dne 29. 10. 2019, na které obviněný odkazuje ve svém vyjádření ze dne 5. 12. 2019 (obviněný k odkazovanému vyjádření ze dne 29. 10. 2019 mj. ke sp. zn. K0009/2019/VZ chybně uvedl č. j. HSAA-7408-4/2019 namísto č. j. HSAA-7406-4/2019) a které bylo zaslaného v reakci na kontrolní zjištění Úřadu mj. v rámci kontroly vedené pod sp. zn. K0009/2019/VZ, uvádí, že „[v] době porušení citovaných ustanovení ZoVZ byla u Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy zcela odlišná situace, kdy nebyl dostatečně nastaven vnitřní řídící a kontrolní systém (dále jen „VŘKS“) a nebyla řádně ošetřena rizika. Od té doby došlo k mnoha zásadním opatřením včetně personálních a organizačních změn.“ Následně obviněný uvádí opatření, která jím byla v odkazovaném směru přijata. Ve svém vyjádření ze dne 5. 12. 2019 obviněný dále uvedl: „S nálezy a kontrolními zjištěními zcela souhlasíme a námitky proti protokolu nepodáváme.“ Celkově tedy obviněný reflektoval svá předchozí provinění a, dle vlastních slov, přizpůsobil svůj chod a vnitřní organizaci tak, aby svým zákonným povinnostem mohl dále dostát. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.

89. Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a III. tohoto příkazu.

90. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

91. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu dne 29. 6. 2017 (tj. den, kdy obviněný uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil (okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty) ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. časové rozmezí o délce více než dva a půl roku.

92. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2018, obsaženého ve „Zprávě o stavu požární ochrany za rok 2018“ dostupné z: https://www.hzscr.cz/hzs-hlavniho-mesta-prahy-menu-sluzby-pro-verejnost.aspx, Úřad zjistil, že obviněný v roce 2018 hospodařil s částkou 752 000 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovená výše pokuty 40 000 Kč nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou podstatu (a v tomto smyslu nespravedlivou).

93. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, v němž uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

94. Po zvážení všech okolností případu, Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty v hodnotě 40 000 Kč vzhledem k okolnostem případu jako dostačující. Uložená pokuta tak naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

95. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

96. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

Česká republika - Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Sokolská 1595/62, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]  Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele. Z ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že hasičské záchranné sbory krajů jsou organizačními složkami státu a účetními jednotkami.  Vzhledem ke skutečnosti, že obviněný je organizační složkou státu, je tedy veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

[2] https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-65299907/SeznamUzavrenychZadavacichPostupu-65299907/ZakladniInformaceOZadavacimPostupuM-75896666-65299906/ZadavaciDokumentace-75896666-65299906/

[3] Pozn. Úřadu: K autorizované konverzi dokumentů Úřad uvádí, že podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, v rozhodném znění, se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Ustanovení § 22 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl.

[4] Pozn. Úřadu: K výkladu pojmu „obdobně” a k možnosti aplikace pravidel týkajících se zadávání nadlimitních veřejných zakázek i na postup zadavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení odkazuje Úřad na bod 34. tohoto příkazu, týkající se povinnosti zadavatele vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a informací a dokladů o skutečném majiteli vybraného dodavatele.