číslo jednací: 05341/2020/532/VZi
spisová značka: S0468/2019/VZ

• Instance: I.
• Věc: Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.
• Účastníci:
  1. Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace
  2. DATALAN, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2019
• Datum nabytí právní moci: 4. 3. 2020

Spisová značka:
ÚOHS-S0468/2019/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-05341/2020/532/VZi		Brno: 17. února 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 12. 2019 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena obchodní společností eCENTRE, a.s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7, na základě plné moci udělené dne 11. 9. 2019,
• navrhovatel – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 20. 12. 2019 o námitkách stěžovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – jež byly zadavateli doručeny dne 5. 12. 2019, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, a to:

k námitce, že v době implementace NIS u subjektu Generální ředitelství Sboru vězeňské a justiční stráže byl celkový počet lůžek tohoto subjektu 324,

čímž se výše uvedené rozhodnutí o námitkách uvedeného stěžovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – uvedeného ve  výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 12. 2019 o námitkách stěžovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – učiněné v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808.

III.

Zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0426/2019/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – ze dne 25. 11. 2019 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena obchodní společností eCENTRE, a.s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7, na základě plné moci udělené dne 11. 9. 2019 (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 18. 4. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. V čl. 1. 2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace signované dne 18. 4. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen následovně: „Předmětem zakázky je modernizace (výměna stávajícího systému za nový) a rozšíření funkcionalit nemocničního informačního systému (NIS) v oblasti elektronizace procesů (např. v oblasti elektronické zdravotnické dokumentace, elektronizace vizity apod.), dlouhodobá elektronická archivace zdravotnické dokumentace, podpora nových procesů v rámci nemocnice a jejich elektronizace a možnost jejich realizace nejen v nemocnici, ale i vzdáleně a nové funkce v NIS. Předmět veřejné zakázky je rozdělen do tří etap, definovaných v příloze č. 1 této zadávací dokumentace.

Jedná se o veřejnou zakázku na dodávky a předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka a implementace informačního systému včetně návazných agend a hardware, a zajištění servisních služeb včetně rozvoje systému.

Předmět plnění veřejné zakázky je dále blíže specifikován v přílohách č. 1 a 2 této zadávací dokumentace.“.

3. Podle čl. 1. 4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky a maximálně přípustná cena“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 44 833 940 Kč bez DPH.

4. Z čl. 7. 2. „Místo pro podání nabídek“ zadávací dokumentace vyplývá, že místem pro podání nabídek je elektronický nástroj Tender arena. Z „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 k zadávacím podmínkám“ ze dne 30. 5. 2019 následně vyplývá, že zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 17. 6. 2019, do 10:00 hod.

5. Z přílohy č. 1 „Seznam nabídek“ „Protokolu o otevírání nabídek v elektronické podobě“ ze dne 17. 6. 2019 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 4 nabídky, včetně nabídky navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“).

6. Dne 20. 11. 2019 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení signované téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) odeslal zadavatel navrhovateli téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje. Vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zdůvodnil zadavatel tím, že navrhovatel »nesplňuje požadovanou kvalifikaci dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek zveřejněné ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, ze dne 10. 5. 2019. Zadavatel stanovil jako podmínku naplnění požadavku na prokázání kvalifikace účastníka, doložit formou čestného prohlášení realizaci alespoň jedné významné dodávky obdobného charakteru, která mimo jiné splňuje: „…komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice“.«.

7. Dne 5. 12. 2019 obdržel zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje „Námitky proti rozhodnutí Zadavatele o vyloučení Stěžovatele v zadávacím řízení“ z téhož dne (dále jen „námitky“). Námitky navrhovatele zadavatel svým rozhodnutím ze dne 20. 12. 2019, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje, odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 30. 12. 2019 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele o vyloučení navrhovatele v zadávacím řízení (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9. Navrhovatel se podaným návrhem domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

10. Navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že jeho opětovné vyloučení bylo provedeno chybně a v rozporu se zákonem. Navrhovatel rovněž uvádí, že je dlouhodobým dodavatelem současného Nemocničního informačního systému NIS zadavatele, a že je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit, přičemž neexistují okolnosti, které by jeho schopnost splnit předmět veřejné zakázky jakkoliv zpochybňovaly. Navrhovatel dále uvádí, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí a následně odmítnutím podaných námitek hrozí závažná újma na jeho právech tím, že v důsledku chybného a nezákonného postupu zadavatele nebude veřejná zakázka zadána navrhovateli, ale jiné osobě, přestože by při dodržení zásad zadávacího řízení tomu tak být mohlo a mělo. Navrhovatel přitom konstatuje, že zadavatel evidentně nepřestává v naplnění svého úmyslu s cílem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a to navíc obdobným způsobem, který již v předcházejícím rozhodnutí Úřad označil jako nezákonný, když v rámci rozhodnutí č. j. UOHS-S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi konstatoval nedodržení pravidel stanovených v ustanovení § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona a zároveň nedodržení zásady transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

11. Navrhovatel uvádí, že dne 20. 11. 2019 mu bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona, přičemž jako důvod pro vyloučení zadavatel uvedl, že navrhovatel nesplnil požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, když nesplnil požadovanou kvalifikaci dle článku 2 odstavce 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek zveřejněné ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 10. 5. 2019 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“; pozn. Úřadu). Navrhovatel shrnuje, že dle odůvodnění rozhodnutí o námitkách se zadavatel dne 4. 11. 2019 dotázal Ministerstva zdravotnictví SR, kam lze adresovat dotaz ke zjištění počtu lůžek v konkrétním zdravotnickém zařízení a zda je případně taková databáze dostupná online. Dne 7. 11. 2019 zadavatel obdržel odpověď Ministerstva zdravotnictví SR s doporučením žádat předmětné informace od Národního centra zdravotnických informaci“ (dále také jen jako „NCZI“). Zadavatel následně dne 7. 11. 2019 požádal e-mailem NCZI o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálního ředitelství Sboru vězeňské a justiční stráže (dále rovněž „objednatel reference“; pozn. Úřadu), a požádal o jejich jmenovitý výčet. Dne 12. 11. 2019 zadavatel obdržel odpověď e-mailem od NCZI, ve které byl uveden rozpis lůžek zdravotnických zařízení objednatele reference. Na základě odpovědi NCZI zadavatel učinil závěr, ženavrhovatelem uvedená významná dodávka nesplňuje podmínku, že jde o dodávku „…ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek“, když objednatel reference měl v roce 2016, tedy v roce kdy měla proběhnout významná dodávka, registrováno jen 177 lůžek.

12. Navrhovatel dále uvádí, že nesouhlasil s rozhodnutím zadavatele o svém vyloučení ze zadávacího řízení a dne 5. 12. 2019 proti němu podal námitky. Navrhovatel přitom v námitkách uvedl, že zadavatel měl již kvalifikaci, byť na základě chybného dotazu, v dané části ověřenou přímo od objednatele reference. Podle navrhovatele pak i v případě, že by zadavatel na základě svých předcházejících pochybení při prvním vyloučení navrhovatele vyhodnotil, že pro něj není daná odpověď objednatele reference na základě zmatečného a pochybného dotazu použitelná, měl zaslat v prvé řadě dotaz na ověření reference opět objednateli reference a tentokrát již v souladu se zásadou transparentnosti a dle zákona. Dle názoru navrhovatele za předpokladu, že by následně zadavatel vyhodnotil transparentním a ověřitelným způsobem objednatele referenční zakázky jako nedůvěryhodného nebo nevěrohodného, měl se obrátit na jeho nadřízený orgán, tedy na Ministerstvo spravedlnosti SR, a popřípadě kdyby zadavatel vyhodnotil i informace Ministerstva spravedlnosti SR jako nedůvěryhodné nebo nevěrohodné, měl nejprve ověřit, jakým způsobem eviduje a rozděluje NCZI zdravotnická pracoviště dle jeho struktury a „položit dotaz ve stejné struktuře, jak byl dán Navrhovatelem prokázanou kvalifikací“.

13. Navrhovatel dále uvádí citaci rozhodnutí o námitkách, přičemž poukazuje na rozpor jednání zadavatele s ustanovením § 39 zákona tím, že zadavatel měl postupovat v zadávacím řízení podle pravidel stanovených zákonem a byl přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Zadavatel přitom dle navrhovatele nedodržel pravidla stanovená v § 48 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona, tj. možnost vyloučení navrhovatele zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem a to pouze, pokud údaje nebo doklady předložené navrhovatelem v rámci zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. Argumentace zadavatele uvedená v rozhodnutí o odmítnutí námitek vedoucí k domnělému zpochybnění reference ze strany objednatele reference je podle navrhovatele zcela irelevantní, neboť naopak dokazuje splnění požadavku na 300 lůžek v jednom zdravotnickém zařízení. Navrhovatel dále uvádí, že z doložené smlouvy v rámci předcházejícího řízení před Úřadem (správní řízení sp. zn. S0345/2019/VZ; pozn. Úřadu) potvrzující referenci není pochyb, že cílem plnění smlouvy navrhovatelem je další rozvoj a implementace v rámci organizační struktury objednatele reference, tedy instituce mající jedno IČO a vystupující jako jedno zdravotnické zařízení. Zadavatel tak dle názoru navrhovatele porušil základní zásady zadávání veřejných zakázek definovaných § 6 zákona, když transparentně nevyhodnotil věrohodnost, resp. nevěrohodnost objednatele reference, ani přiměřeným způsobem neuvedl a nevysvětlil důvody, které ho k uvedenému nepochopitelnému postupu vedly.

14. Navrhovatel dále uvádí, že zásada transparentnosti a přiměřenosti je přitom řazena k nejvýznamnějším zásadám, o něž se opírá právní úprava zadávání veřejných zakázek a je tak dle něj nezbytné důrazně dbát na její dodržování v jakékoli fázi zadávacího řízení, jak je ostatně dáno stálou rozhodovací praxi Úřadu, přičemž uvádí citaci části odůvodnění rozhodnutí Úřadu č. j. S524/2013/VZ-14156/2014/514/MDl ze dne 4. 7. 2014 a dále rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007.

15. Navrhovatel má za to, že zadavatel nepostupoval při ověření splnění kvalifikace transparentním a přiměřeným způsobem, neboť položil Ministerstvu zdravotnictví SR a následně NCZI zmatečnou a nejednoznačnou otázku „[p]rosím o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.“, na kterou pak podle názoru navrhovatele obdržel ve vztahu k zadávacímu řízení nerelevantní odpověď. Navrhovatel je toho názoru, že měl zadavatel nejprve ověřit, v jaké struktuře realizuje NCZI statistické šetření, popř. se dotázat, jakým způsobem zjišťuje NCZI statistické informace o poskytované zdravotní péči jednotlivých zdravotnických zařízení. Pokud by takovou odpověď zadavatel obdržel, mohl relevantně položit otázku a také obdržet odpovídající odpověď. Z otázky ani odpovědi tak dle navrhovatele není zřejmé, kterého typu zařízení se uvedená odpověď týká. Otázka zadavatele byla dle navrhovatele prokazatelně formulována nesprávně a zavádějícím způsobem, neboť v čase implementace NIS u objednatele reference byl celkový počet lůžek 324 a to ve členění: Nemocnice pro obviněné a odsouzené a ÚVTOS Trenčín 189 lůžek; ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek; ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek; ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek; ÚVTOS pro mladistvé Sučany 15 lůžek.

16. Navrhovatel shrnuje výše uvedené tak, že se zadavatel jednak namísto přímého dotazu na kontaktní osobu objednatele reference dotázal Ministerstva zdravotnictví SR a následně NCZI a současně položil předmětnou otázku účelově takovým způsobem, že NCZI odpověděl pouze základním rozdělení zdravotnických pracovišť dle jeho struktury, aniž by zadavatel současně ověřil, zda je „dotaz ve stejné struktuře, jak byl dán Navrhovatelem prokázanou kvalifikací“.

17. Dle názoru navrhovatele je přitom nepochopitelné, že se zadavatel ani nijak nevypořádal s rozporem údajů statistických informací NCIZ o poskytované zdravotní péči jednotlivých zdravotnických zařízení a předcházející odpovědí na e-mailový dotaz ze 14. 7. 2019 na objednatele reference. Pokud tedy dle navrhovatele zadavatel na základě svých předcházejících pochybení při prvním vyloučení navrhovatele vyhodnotil, že pro něj není daná odpověď objednatele reference na základě zmatečného a pochybného dotazu použitelná, měl zaslat v prvé řadě dotaz na ověření reference opět objednateli reference a tentokrát již v souladu se zásadou transparentnosti a dle zákona.

18. Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatel v rozhodnutí o odmítnutí námitek uvedl, že „postupoval při prověřování reference (implementace v jednom zdravotnickém zařízení o min. velikosti 300 lůžek) zcela transparentně, když požádal o odpověď úřední osobu, zmocněnou k poskytování takových informací zákonem“. Dle navrhovatele přitom není nijak zřejmé, dle jakého zákona je údajně NCZI zmocněno jako úřední osoba zákonem k poskytování informací na prověření reference. Navrhovatel dále uvádí, že posouzení splnění má zadavatel provést na základě údajů nebo dokladů poskytnutých navrhovatelem v zadávacím řízení s tím, že může ověřovat jejich věrohodnost, přičemž však musí vždy dodržet zásady transparentnosti a přiměřenosti. Zadavatel podle navrhovatele vydáním nového rozhodnutí potvrzuje netransparentní a nezákonný postup vůči navrhovateli v tomto zadávacím řízení, neboť opět v kontextu zavádějících a zmatečných otázek, netransparentního a nepřiměřeného postupu míří k neobhajitelnému odůvodnění vyloučení navrhovatele. Skutečnost, že navrhovatel prokázal jak splnění požadované kvalifikace, tak to, že je dlouhodobým dodavatelem zadavatele, přitom dle navrhovatele poskytuje zadavateli jistotu, že je navrhovatel po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit a neexistují okolnosti, které by jeho schopnost splnit předmět veřejné zakázky, jakkoliv zpochybňovaly.

19. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl ničím nepodloženou úvahu, dle které údajně nabyl „pochybnosti o skutečném rozsahu zakázky a pravdivosti Čestného prohlášení účastníka“, neboť podle názoru zadavatele ze „Zmluvy o poskytovaní vývojove podpory a servisních služieb na aplikačné programové vybavenie v rámci informačního systému Zboru väzenskej a justičnej stráže“ nevyplývá, že »společnost DATALAN, a. s., dodávala kompletní informační systém GRZVJS, který zahrnuje širokou oblast řízení vězeňské služby. Zdravotnického informačního systému (jehož součástí je „nemocnice“) se dle smlouvy týká pouze jedna odrážka ve výčtu oblastí dalšího rozvoje (Příloha č. 9, str. 29). Zdravotnický modul je tak jen minoritní položkou celého systému, tedy nejednalo se o zakázku, jejímž předmětem je implementace nemocničního informačního systému nebo systému, kterého významnou součástí by byla jeho implementace«. Dle navrhovatele ovšem z obsahu rozhodnutí o vyloučení není nijak zřejmé, jak k uvedenému závěru zadavatel dospěl. Zadavatel se pak dle navrhovatele nijak nevypořádal ani s argumenty navrhovatele uvedenými v námitce, pouze opakoval, že měl důvody, které jej vedly k pochybnostem o pravdivosti předložené reference.

20. Navrhovatel k tomuto uvádí, že hodnota významné zakázky „Implementácia a integrácia ZIS (Zdravotníckeho informačného systém) pre Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže“ byla ve výši 24.218.846,75 Kč (933 576,70 EUR). Z uvedené smlouvy je přitom dle navrhovatele zřejmé, že navrhovatel implementoval a následně podporoval informační systém ZSV (Zdravotná starostlivosť o väzňov) a v rámci integrovaného informačního systému odpovídajícím příloze č. 1 zadávací dokumentace veřejné zakázky a celková hodnota byla výrazně vyšší. V případě, že měl zadavatel potřebu ověřit si, zda údaje obsažené v čestném prohlášení účastníka odpovídají skutečnosti, měl vyzvat navrhovatele k objasnění nebo doplnění údajů, popř. požádat objednatele těchto služeb, resp. uvedenou kontaktní osobu objednatele významné služby o vyjádření.

21. Navrhovatel uvádí, že zadavatel si počíná vůči navrhovateli diskriminačním a nezákonným způsobem, přičemž z rozhodnutí o vyloučení i z rozhodnutí o odmítnutí námitek je nepochybné, že zadavatel při ověřování informací vztahujících se k referenční službě postupoval netransparentně a nijak se nezabýval skutečnostmi vztahujícími se k uvedenému čestnému prohlášení. Navrhovatel rovněž dodává, že pravé důvody jednání zadavatele dle jeho názoru podtrhují i nesoulady v datech rozhodnutí o námitkách, které v preambuli uvádí, že „v souladu s ust. § 245 odst. 1 zákona informujeme stěžovatele, že zadavatel neshledal důvody pro vyhovění námitkám, a proto dne 20. 12. 2019 rozhodl tak, že je odmítá“, přičemž konverze dokumentu do datové zprávy do podoby elektronické byla provedena již o den dříve, tj. 19. 12. 2019. Z uvedeného nesouladu je podle navrhovatele zřejmé, že zadavateli bylo již v předstihu dne 19. 12. 2019 známo, jak rozhodne 20. 12. 2019.

22. Navrhovatel závěrem uvádí, že jako účastník zadávacího řízení, který nabídl nejvýhodnější nabídku s ohledem na výši své celkové nabídkové ceny a ověřenou kvalitu nabízeného plnění důvodně předpokládá, že by se jeho nabídka umístila na prvním pořadí. Navrhovatel je dále přesvědčen, že rozhodnutí o vyloučení bylo provedeno netransparentně na základě zavádějících a chybných dotazů. Navrhovatel ve smyslu uvedeného ustanovení navrhuje, aby Úřad zrušil jednotlivý úkon zadavatele, a to úkon spočívající v rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

III.           VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU           

23. Zadavatel úvodem svého vyjádření k návrhu signovaného dne 9. 1. 2020, které bylo Úřadu doručeno téhož dne, uvádí, že dne 30. 12. 2019 obdržel prostřednictvím datové schránky od navrhovatele stejnopis návrhu.

24. Zadavatel uvádí, že navrhovatel v návrhu předkládá shodné argumenty jako v podaných námitkách, přičemž zcela odmítá rozhodnutí o vyloučení a jeho odůvodnění. Zadavatel k tvrzení navrhovatele v návrhu uvádí, že významná služba, kterou navrhovatel označil v čestném prohlášení jako referenční zakázku, byla realizovaná v roce 2016, nicméně zadavatel obdržel od objednatele ověření referenční zakázky z roku 2015. Z uvedeného důvodu zadavatel k tomuto tvrzení nepřihlédl, ale provedl vlastní ověření z dostupných a důvěryhodných zdrojů. Zadavatel dodává, že k tomuto postupu přistoupil po zjištění obsahu a identifikaci smlouvy na referenční zakázku, kterou současně přikládá jako důkaz. Dle zadavatele přitom z doložené smlouvy jednoznačně vyplývá, že objednatel požadoval především systém, který řeší komplexní chod vězeňské služby a že „Zdravotnická starostlivosť o väzňov“ je jen nepatrnou částí celého systému (obsahující moduly ambulance, nemocnice a výsledky drogových testů - Příloha č. 9 smlouvy, strana 29). Zadavatel dále uvádí, že obdobně je smlouva hodnocena i v rozhodnutí Úradu pre verejne obstarávanie č. 23802-6000/2016-ODI, kde je výslovně uvedeno: „Informačný systém Zboru väzenskej a justičnej stráže predstavuje komplexný systém, ktorého vývoj do súčasnosti trval 11 rokov, pričom optimálne spĺňa všetky požiadavky na zabezpečenie prevádzky verejného obstarávateľa, ktorou je predovšetkým bezpečný chod ústavou na výkon väzby a na výkon trestu odňatia slobody.“.

25. Zadavatel dále uvádí, že na základě označení významné dodávky navrhovatele byl zadavatelem odeslán dotaz na NCZI ověřující údaje k přesně označenému subjektu Generální ředitelství Sboru vězeňské a justiční stráže.

26. Tvrzení navrhovatele, dle kterého měl zadavatel nejprve ověřit referenci u zadavatele referenční zakázky nebo jemu nadřízenému orgánu, tedy Ministerstva spravedlnosti SR, považuje zadavatel za nesprávné a zcela neopodstatněné. Zadavatel uvádí, že je v souladu s § 39 odst. 5 zákona oprávněn ověřit pravdivost předložených údajů. S ohledem na skutečnost, že zadavatel stanovil jako předmět veřejné zakázky nemocniční informační systém a požadoval referenci ze zdravotnického zařízení o velikosti min. 300 lůžek, se proto zadavatel dne 4. 11. 2019 obrátil s dotazem na Ministerstvo zdravotnictví SR, kam lze adresovat dotaz ke zjištění počtu lůžek v konkrétním zdravotnickém zařízení, případně, zda je taková databáze dostupná on-line. Zadavatel dále uvádí, že Ministerstvo zdravotnictví SR, do jehož působnosti zdravotnická zařízení spadají, odkázalo zadavatele na NCZI, které poskytuje zdravotnické informace dle zákona č. 211/2000 Z. z., o slobodnom prístupe k informáciám a o zmene a doplnení niektorých zákonov (zákon o slobode informácií). Zadavatel byl tedy úřední autoritou odkázán na kompetentní organizaci, která má k dispozici potřebné údaje. Zadavatel následně zaslal dne 7. 11. 2019 NCZI dotaz: „Prosím o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.“. NCZI následně zadavateli zaslalo odpověď v následujícím znění: „Národnému centru zdravotníckych informácií (NCZI) bola doručená dňa 07.11.2019 žiadosť o poskytnutie informácií o počte lůžek v roce 2016 za zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.

V tabuľke nižšie Vami žiadané údaje za rok 2016:

Počet postelí/ odbor 177

vnútorné lekárstvo 43

pneumológia a ftizeológia 22

neurológia 30

psychiatria 82“.

27. Zadavatel uvádí, že velikost zdravotnického zařízení je mimo jiné vyjádřena také počtem lůžek, která jsou registrována pro poskytování akutní hospitalizační péče. Tato lůžka jsou přitom dle zadavatele rozhodná pro velikost a robustnost nemocničního informačního systému. Z tohoto důvodu také zadavatel požadoval, aby kvalifikace byla prokázána ve zdravotnickém zařízení, které disponuje min. 300 lůžky. Zadavatel uvádí, že právě proto ověřoval u státní zdravotnické autority, kolik lůžek měl v roce 2016 registrováno objednatel reference. Z  odpovědi přitom dle zadavatele jednoznačně vyplývá, že registrováno bylo 177 lůžek. Ohledně odvolávání se navrhovatele na metodiku zdravotnického šetření zadavatel upozorňuje na skutečnost, že např. ambulantní lůžka nejsou registrována pro poskytování akutní hospitalizační péče, a proto neindikují velikost zdravotnického zařízení. Zadavatel přitom nevidí rozpor mezi informací NCZI a původní odpovědí kontaktní osoby objednatele reference, která uvedla počet lůžek 324, když zřejmě započetli i lůžka denních stacionářů, která však dle zadavatele neindikují velikost zdravotnického zařízení a nejsou registrována u NCZI. Zadavatel dodává, že ověřoval reference všech účastníků zadávacího řízení, a proto tedy přistoupil i k ověření reference navrhovatele, k čemuž oprávněn je dle § 39 odst. 5 zákona, kde je výslovně uvedeno, že zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů a může si je opatřovat také sám. Zadavatel shrnuje výše uvedené tak, že vyloučil navrhovatele na základě zjištění nepravdivých a zavádějících údajů, uvedených navrhovatelem v nabídce v části prokázání technické kvalifikace.

28. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel Úřadu podsouvá závěr, že dotaz zadavatele byl zmatečný, když si nejprve zadavatel neověřil, v jaké struktuře realizuje NCZI statistické šetření. Zadavatel k tomuto uvádí, že položil svou otázku NCZI v souladu s předloženým čestným prohlášením navrhovatele a s předloženou významnou zakázkou. Zde pak dle zadavatele vyvstává otázka, jakého vlastně zařízení se dokument s předloženou významnou zakázkou týká, a samotný dokument tak není dle názoru zadavatele jednoznačný a pravdivý.

29. Ohledně tvrzení navrhovatele, týkající se skutečnosti, že navrhovatel je stávajícím dodavatelem zadavatele, zadavatel uvádí, že systém implementovaný navrhovatelem u zadavatele nesplňuje kvalifikační podmínky, jinak by jej navrhovatel použil jako referenci. Doba implementace současného systému je dle zadavatele starší než požadovaných 6 let a rozsah implementace neodpovídá příloze č. 1 zadávací dokumentace. Stávající systém je dle zadavatele v současnosti celkově nedostatečný, a proto zadavatel vypsal veřejnou zakázku na pořízení zcela nového systému, přičemž nový systém již musí odpovídat novým legislativním požadavkům na digitalizaci zdravotnické dokumentace a celkovou elektronizaci procesů. Zadavatel rovněž uvádí, že v lednu 2020 navrhovatel jakožto dodavatel stávajícího systému implementoval se zpožděním modul eNeschopenka, čímž zadavatele vystavil případným sankcím. Zadavatel dodává, že nemohl stanovit, že technickou kvalifikaci nebude požadovat u dodavatelů, s nimiž má uzavřenou smlouvou v obdobném oboru s poukazem na fakt, že tyto dodavatele zná a je o jejich schopnosti splnit zakázku přesvědčen. Takové jednání by dle názoru zadavatele bylo diskriminační a nezákonné.

30. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel je stávajícím dodavatelem s měsíční fakturací za servisní podporu NIS a podle názoru zadavatele je tímto motivován a činí své kroky tak, aby všemi možnými způsoby znemožnil zadavateli vybrat nového dodavatele a implementovat tak nový NIS splňující všechny nároky zadavatele a aktuální legislativní požadavky.

31. Ohledně tvrzení navrhovatele ohledně skutečné hodnoty smlouvy na referenční zakázku zadavatel uvádí, že hodnota Implementácie a integrácie ZIS (Zdravotníckeho informačného systém) ve výši 24.218.846,75 Kč (933 576,70 EUR) je tvrzením navrhovatele, které není ve smlouvě ničím podložené. Toto tvrzení rovněž nic nemění na důvodnosti závěru zadavatele, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky a to v prokázání naplnění požadavku na počet lůžek nemocničního zařízení, pro které dodal komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek.

32. Ohledně nesouladu v datu vydání rozhodnutí a jeho konverze zadavatel uvádí, že rozhodnutí zadavatele je administrativní proces, který vyžaduje určité administrativní úkony a zadavatel je povinen je provést v čase tak, aby rozhodnutí bylo vydáno (tedy odesláno) navrhovateli včas, tedy ve lhůtě. Zadavatel proto prováděl jednotlivé kroky tak, aby dne 20. 12. 2019 mohl řádně vydat své rozhodnutí a odeslat jej v elektronické podobě navrhovateli. Datem rozhodnutí, a zároveň datem, od kterého se počítá běh lhůt, je datum odeslání dokumentu prostřednictvím elektronického nástroje, a to bylo provedeno 20. 12. 2019, jak je uvedeno v dokumentu. Zadavatel si také byl vědom dočasné nefunkčnosti systému na konverzi dokumentů, proto provedl konverzi tak, aby mu případná krátkodobá odstávka nezabránila splnit jeho zákonnou povinnost.

33. Zadavatel má za to, že řádně a včas vypořádal veškeré námitky navrhovatele a tento jen opakuje své argumenty, aniž by bral v úvahu argumentaci a odpovědi zadavatele. Zadavatel dodává, že musí ke všem účastníkům zadávacího řízení přistupovat s rovným zacházením a kvalifikaci posuzovat pro všechny stejně a nemůže stávajícím dodavatelům zjednat výhodu tím, že by jim odpustil splnění technické kvalifikace akceptací referenční zakázky, která nesplňuje podmínky dané zadávací dokumentací ve smyslu následných vysvětlení zadávací dokumentace, které jsou její nedílnou součástí.

IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

34. Úřad obdržel návrh dne 30. 12. 2019 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

35. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

36. Dopisem č. j. ÚOHS-00046/2020/532/VZi ze dne 2. 1. 2020 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

37. Výrokem 1. usnesení č. j. ÚOHS-02978/2020/532/VZi ze dne 28. 1. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Výrokem 2. citovaného usnesení stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

38. Dne 4. 2. 2020 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel ve svém vyjádření shrnuje jednotlivé úkony v zadávacím řízení, které ho vedly k podání návrhu.

39. Ve vztahu k vyjádření zadavatele k návrhu pak navrhovatel sděluje, že poznámka zadavatele ve vztahu k současnému informačnímu systému provozovaného navrhovatelem je v kontextu obsahu zadávacího řízení irelevantní, a to zejména z důvodu, že sám zadavatel neumožnil navrhovateli rozšíření stávajícího systému o nové funkcionality, přičemž navrhovatel uvádí, že v jím podané nabídce na veřejnou zakázku jsou funkcionality obsaženy v novém NIS ORDNIS, které plně odpovídají zadávacím podmínkám. Ohledně tvrzení zadavatele týkajícího se převzetí smluvních závazků dřívějšího provozovatele navrhovatelem, navrhovatel dále uvádí, že tvrzení zadavatele je zcela účelové a nemá oporu ani v právním řádu České republiky, ani ve výkladové praxi Úřadu, přičemž zdůrazňuje, že změna vlastníka nemá vliv na platnost ani účinnost smluv, ve kterých vystupoval převodce jako dodavatel. Navrhovatel rovněž uvádí, že na trhu působí 30 let a poskytuje řádně, kvalitně a transparentně služby spojené s NIS. Sdělení zadavatele týkající se věci e-neschopenky pak není dle názoru navrhovatele relevantní, neboť se týká roku 2020, přičemž k vyloučení navrhovatele došlo již v listopadu 2019. Navrhovatel dále považuje zadavatelem uvedené rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0071/2018/VZ-11729/2018/523/HVo za nerelevantní, neboť má za to, že bezezbytku naplnil zadávací podmínky. Navrhovatel rovněž upozorňuje na nepoměr přístupu k účastníkům zadávacího řízení, kdy měl zadavatel údajně ve vztahu k jiným účastníkům ověřovat reference přímo u objednatelů a pouze ve vztahu k navrhovateli odlišným způsobem a to prostřednictvím dotazu na Ministerstvo zdravotnictví SR a následně na NCZI.

40. Navrhovatel závěrem svého vyjádření uvádí, že je tak stále přesvědčen, že zadavatel porušil při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení příslušná ustanovení zákona a že rozhodnutí o vyloučení bylo provedeno netransparentně. Navrhovatel je přitom přesvědčen, že jedinou možností řešení navrácení se do stavu předpokládaného zákonem je zrušení napadeného rozhodnutí a všech úkonů na něj navazujících.

V.            ZÁVĚRY ÚŘADU          

41. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

42. Dle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

43. Dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

44. Dle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

45. Dle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

46. Dle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

47. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 je uvedeno následující: „(…) Zadavatel na základě průzkumu trhu upravuje znění textu v čl. 2. 6. Technická kvalifikace dle § 79 zákona:

2.6. Technická kvalifikace dle § 79 zákona – účastník zadávacího řízení předloží:

2.6.1. Seznam[u] významných dodávek dle ust. § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, poskytnutých dodavatelem za posledních 6 let před zahájením zadávacího řízení. Zadavatel vymezuje minimální úroveň pro doložení čestného prohlášení o řádném poskytnutí a dokončení významných dodávek obdobného charakteru jako je předmět této veřejné zakázky takto:

2.6.1.1. Alespoň 1 dodávka nabízeného systému, její[mž] předmětem byla dodávka vč. implementace a následné podpory nemocničního informačního systému v rozsahu odpovídajícím příloze č. 1 této zadávací dokumentace v minimálním finančním rozsahu alespoň jedné dodávky (bez podpory) ve výši 5 000 000 Kč bez DPH, přičemž požadovaný minimální finanční objem se musí vztahovat pouze k samotné dodávce a implementaci informačního systému, nikoli k dodání souvisejícího hardware nebo dalších zařízení a systémů. Pro účely prokázání technického kvalifikačního kritéria se nemocničním informačním systémem rozumí komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.(…).“.

48. Z dokumentu „Čestné vyhlásenie o riadnom poskytnutí a dokončení významných dodávok obdobného charakteru ako je predmet zákazky“ ze dne 3. 7. 2019, který navrhovatel doručil zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele dne 4. 7. 2019, vyplývají mimo jiné následující informace:

„Zoznam významných dodávok:

Významná zakázka č. 1
Identifikačné údaje objednávateľa významné zákazky	Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže, Šagátová ulica č. 1, 813 04 Bratislava, Slovenská republika
Názov významné služby	Implementácia a integrácia ZIS (Zdravotníckeho informačného systém) pre Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže
Popis významné služby	Dodávka a implementácia nemocničného informačného systému. Pre NIS je poskytovaná kontinuálna servisná podpora a úpravy na základe požiadaviek zákazníka, ktorý prevádzkuje viac ako 300 lôžok. Funkcionalita NIS obsahuje modul pre vykazovanie výkonov poisťovniam v Českej republike aj Slovenskej republike. NIS je v súlade s Dátovým štandardom Ministerstva zdravotnictví ČR.

(…).“.

49. V e-mailové zprávě odeslané objednatelem reference zadavateli dne 14. 7. 2019 je uvedeno mimo jiné následující: »(…) Zároveň Vám zasielam odpovede na Vaše otázky :

1.    Provozuje Generálne riadiťelstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže zdravotnické zařízení, které má alespoň 300 lůžek a  byl v něm implementován zdravotnický informační systém  společnosti DATALAN, a. s.?

„ZVJS prevádzkuje Nemocnicu pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín, ktorej súčasťou sú je okrem vlastnej nemocnice v Trenčíne  dislokované pracoviská v 18 väzenských zariadeniach a na Generálnom riaditeľstve ZVJS, z toho ide o 4 stacionáre určené na výkon ochranných liečení a 18 zdravotníckych zariadení poliklinického typu (všeobecná ambulancia, stomatologická ambulancia a niektoré ambulancie špecialistov), ktoré sú umiestnené priamo vo väzniciach. Spolu nemocnica disponuje teda 324 lôžkami. Vo všetkých zdravotníckych zariadeniach je používaný zdravotnícky informačný systém (ďalej len „ZIS“) dodaný firmou DATALAN a.s..(…)“.«.

50. V e-mailové zprávě odeslané NCZI zadavateli dne 12. 11. 2019, je uvedeno následující: „(…) Národnému centru zdravotníckych informácií (NCZI) bola doručená dňa 07.11.2019 žiadosť o poskytnutie informácií o počte lůžek v roce 2016 za zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.

V tabuľke nižšie Vami žiadané údaje za rok 2016:

Počet postelí/ odbor	177
vnútorné lekárstvo	43
pneumológia a ftizeológia	22
neurológia	30
psychiatria	82

(…).“.

Námitky navrhovatele ze dne 5. 12. 2019

51. V odůvodnění námitek navrhovatele ze dne 5. 12. 2019 je mimo jiné uvedeno následující: »Zadavatel nejen, že nepostupoval při ověření splnění kvalifikace uvedeným způsobem, navíc položil Ministerstvu zdravotnictví a následně NCZI zmatečnou a nejednoznačnou otázku „Prosím o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.“ , na kterou tak pochopitelně  obdržel nesprávnou odpověď. Nejprve se měl Zadavatel dotázat, jakým způsobem zjišťuje NCZI statistické informace o poskytované zdravotní péči jednotlivých zdravotnických zařízení. Pokud by takovou odpověď Zadavatel obdržel, mohl relevantně položit otázku a také obdržet odpovídající odpověď. Z otázky, ani odpovědi není zřejmé, kterého typu zařízení se uvedená odpověď týká. Otázka tak prokazatelně byla formulována nesprávně a zavádějícím způsobem, neboť v čase implementace NIS v GŘSVJS byl celkový počet lůžek 324 a to členění:

Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín 189 lůžek

Stacionáře v:     ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek

ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek

ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek

ÚVTOS pre mladistvých Sučany 15 lůžek«.

Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 20. 12. 2019

52. Ve výroku rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 12. 2019 je uvedeno následující: „V souladu s ust. § 245 odst. zákona informujeme stěžovatele, že zadavatel neshledal důvody pro vyhovění námitkám, a proto dne 20. 12. 2019 rozhodl tak, že je odmítá.“.

53. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách ze dne 20. 12. 2019 je uvedeno mimo jiné následující: „Zadavatel k tomu uvádí, že ÚOHS ve svém rozhodnutí č. j. S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi, zrušil předchozí rozhodnutí zadavatele o vyloučení stěžovatele ze zadávacího řízení a konstatoval, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když vyloučil stěžovatele na základě chybně položeného dotazu (dotaz zněl na zakázku realizovanou v roce 2013, když referenční zakázka byla realizována v roce 2016), a zároveň v odpovědi bylo uvedeno, že zakázka byla provedena v roce 2015. Zadavatel na základě rozhodnutí ÚOHS musel znovu posoudit kvalifikaci stěžovatele a nemůže přihlížet k odpovědi GŘSVJS, která je tedy nerelevantní, neboť není zřejmé, ke které zakázce se vlastně vztahuje. Ostatně toto stěžovatel namítal i v námitkách proti prvnímu vyloučení, a také ve svém Návrhu na řízení o přezkoumání úkonů Zadavatele o vyloučení Navrhovatele v zadávacím řízení, ze dne 5. 9. 2019. Zadavatel tedy považuje dovolávání se stěžovatele na předmětné potvrzení své reference ze strany GŘSVJS za zcela tendenční, když jej nejprve zpochybňuje, protože by dokazovalo, že se nejedná o 300 lůžek v jednom zdravotnickém zařízení a nyní se jej dovolává jako potvrzení existence jakýchkoliv 300 lůžek pod GŘSVJS.“.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

54. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a  zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takovéprvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelnýma nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých krokůzadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Úřad dodává, že uvedená judikatura se vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, avšak uvedené závěry lze analogicky aplikovat na zákon, neboť princip podání námitek zůstal zachován.

55. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantními. Za takové situace není naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde ještě není hodnoceno, zda důvodné či nikoliv), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

56. Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

57. Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006 – 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.

58. Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

59. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

60. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

61. Se zřetelem na vše shora uvedené, tedy Úřad předně přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

K postupu zadavatele při vyřizování námitek

62. Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 5. 12. 2019 námitky navrhovatele z téhož dne, které dne 20. 12. 2019 svým rozhodnutím o námitkách odmítl.

63. Úřad již na tomto místě konstatuje, že zadavatel se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám navrhovatele, a to konkrétně k námitce, že v čase implementace NIS u objednatele reference byl celkový počet lůžek tohoto subjektu 324 (dále jen „nevypořádaná námitka“).

64. V podaných námitkách navrhovatel mimo jiné zadavateli předložil své přesvědčení, že při ověřování splnění kvalifikace navrhovatele položil zadavatel Ministerstvu zdravotnictví SR a následně NCZI zmatečnou a nejednoznačnou otázku „Prosím o sdělení, jaký počet lůžek měly v roce 2016 zdravotnická zařízení Generálneho riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže SR a také prosím o jejich jmenovitý výčet.“. Dále v podaných námitkách navrhovatel uvedl, že se zadavatel měl nejprve dotázat, jakým způsobem zjišťuje NCZI statistické informace o poskytované zdravotní péči jednotlivých zdravotnických zařízení. Navrhovatel přitom dospěl k názoru, že výše uvedená otázka byla formulována nesprávně a zavádějícím způsobem, o čemž podle něj svědčí skutečnost, že v době implementace NIS u objednatele reference byl celkový počet lůžek u tohoto subjektu 324, přičemž uvedl rovněž rozpis členění lůžek u jednotlivých pracovišť objednatele reference.

65. Po podrobném seznámení se s celým obsahem rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že ve vztahu k nevypořádané námitce z rozhodnutí o námitkách vyplývají následující skutečnosti.

66. V rozhodnutí o námitkách se zadavatel žádným způsoben nevyjádřil k tvrzení navrhovatele, že celkový počet lůžek u objednatele reference činí 324 lůžek. Zadavatel nicméně uvedl ve vztahu k objednateli reference, že na základě rozhodnutí Úřadu č. j. S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi musel opětovně posoudit kvalifikaci navrhovatele a že přitom nemohl přihlédnout k předešlé komunikaci s objednatelem reference, která je nerelevantní, neboť z ní není zřejmé, ke které zakázce se vlastně vztahuje. Zadavatel současně v rozhodnutí o námitkách uvedl, že považuje dovolávání se navrhovatele na předmětné potvrzení své reference ze strany objednatele reference za zcela tendenční, když jej nejprve zpochybňuje, protože by dokazovalo, že se nejedná o 300 lůžek v jednom zdravotnickém zařízení a nyní se jej dovolává jako potvrzení existence jakýchkoliv 300 lůžek v rámci organizace objednatele reference.

67. K důvodům zrušení rozhodnutí o námitkách uvádí Úřad následující skutečnosti.

68. Úřad učinil ohledně nevypořádané námitky navrhovatele následující zjištění. Navrhovatel v rámci podaných námitek uvedl argumentaci, dle které otázka, kterou vznesl zadavatel vůči NCZI v rámci posuzování splnění požadavků na kvalifikaci navrhovatele, byla formulována nesprávně a zavádějícím způsobem, což mimo jiné dle jeho názoru prokazuje skutečnost, že v době implementace NIS u objednatele reference byl celkový počet lůžek u tohoto subjektu 324. Navrhovatel takto upozornil na počet lůžek objednatele reference, který figuroval již v e-mailové komunikaci mezi zadavatelem a objednatelem reference vedené za účelem ověření reference navrhovatele. Zadavateli takto vznikla povinnost se podle § 245 odst. 1 zákona rovněž k této navrhovatelem tvrzené skutečnosti podrobně a srozumitelně vyjádřit. Zadavatel přitom v rozhodnutí o námitkách zareagoval způsobem, kdy uvedl, že na základě rozhodnutí Úřadu č. j. S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi musel opětovně posoudit kvalifikaci navrhovatele, avšak nemohl přihlížet k předešlé komunikaci s objednatelem reference, která je podle jeho názoru nerelevantní, neboť z ní není zřejmé, ke které zakázce se vlastně vztahuje. Dále zadavatel již pouze uvedl, že námitku navrhovatele považuje za tendenční. Na samotnou argumentaci navrhovatele operující s tvrzeným počtem lůžek u objednatele reference ve výši 324 však již zadavatel věcně nezareagoval. Argumentace zadavatele vycházející z výše uvedeného rozhodnutí Úřadu je přitom nesprávná a zavádějící, neboť již samotná skutečnost, že navrhovatel v podaných námitkách předložil tvrzení o počtu 324 lůžek, založila zadavateli povinnost se opětovně s touto tvrzenou skutečností vypořádat, přičemž zadavatel se této povinnosti nemohl zprostit pouhým tvrzením, že na základě výše citovaného rozhodnutí Úřadu nemohl přihlížet k dřívější komunikaci s objednatelem reference. Rovněž pak ani tvrzení zadavatele o tendenčnosti námitky, kdy podle zadavatele navrhovatel nejprve zpochybňuje potvrzení své reference od jejího objednatele, protože by dokazovalo, že se nejedná o 300 lůžek v jednom zdravotnickém zařízení a nyní se jej dovolává jako potvrzení existence jakýchkoliv 300 lůžek v rámci organizace objednatele reference, nelze vnímat jako podrobné a srozumitelné vyjádření se zadavatele ke vznesené námitce.

69. Navrhovatel v podaných námitkách totiž rozporuje zadavatelem uváděný důvod jeho vyloučení ze zadávacího řízení s odkazem na to, že disponuje referencí, která zahrnuje plnění s počtem 177, avšak navrhovatel k tomu (nejen v námitkách) uvádí, že disponuje referencí čítající více než 300 lůžek, přičemž v podaných námitkách uvádí, že jím doložená reference se vztahuje ke zdravotnickému zařízení, které čítá 324 lůžek. Aby bylo možno rozhodnutí o námitkách považovat za podrobné a srozumitelné, je potřeba v kontextu této zcela konkrétní námitky navrhovatele, aby byl zadavatel schopen přezkoumatelným způsobem navrhovateli vysvětlit, proč případně pro něj není při posuzování splnění podmínek technické kvalifikace relevantní údaj o 324 lůžkách. Popřípadě je potřeba tuto námitku vnímat z pohledu zadavatele i v kontextu toho, aby si zvážil, zda je schopen argumentaci navrhovatele ustát ve vztahu k učiněnému vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (tímto Úřad nikterak nepodsouvá, jakým způsobem zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení).

70. Navrhovatel na základě podaných námitek neobdržel srozumitelné vysvětlení, proč zadavatel nepovažuje jím tvrzený počet lůžek u objednatele reference ve výši 324 za relevantní informaci, resp. proč nadále spatřuje jako relevantní informaci předloženou NCZI, dle kterého je počet lůžek objednatele reference 177. Jak již bylo řečeno výše, zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Dle názoru Úřadu nemůže obstát takové rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel tvrdí, že navrhovatelem předložená reference v sobě zahrnuje 177, avšak navrhovatel uvádí, že referenční zkušenost se týká zdravotnického zařízení s 324 lůžky, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že je to sám zadavatel, kdo získal na základě jím provedeného dotazování informaci o možnosti, že referenční zkušenost se týká plnění s 324 lůžky. Zadavatel musí být za takové situace v rozhodnutí o námitkách být schopen odůvodněně vysvětlit, proč informace o počtu lůžek v rozsahu 324 není relevantní. S ohledem na výše uvedené tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 20. 12. 2019 porušil ve vztahu k nevypořádané námitce svou povinnost se podle § 245 odst. 1 zákona se k této námitce podrobně a srozumitelně vyjádřit.

71. Úřad zdůrazňuje, že podání námitek má v obecné rovině zadavatele přivést k ověření, zda skutečně disponuje všemi relevantními informacemi a zdali je tak schopen svůj postup, proti kterému byly námitky podány, transparentně a přezkoumatelně obhájit.  Zadavatel tak  měl v řešeném případě na základě vznesené námitky navrhovatele ověřit, resp. vysvětlit, zda je ve vztahu k posuzované části kvalifikace navrhovatele skutečně schopen obhájit jakožto relevantní skutečnost informaci o počtu lůžek objednatele ve výši 177, kterou mu poskytnulo NCZI, či zda je touto relevantní skutečností počet lůžek ve výši 324, jak tvrdil navrhovatel v podaných námitkách.

72. Úřad na tomto místě rovněž upozorňuje na skutečnost, že již z čestného prohlášení navrhovatele ze dne 3. 7. 2019 měl zadavatel k dispozici informaci, dle které byla v rámci referenční zakázky poskytována kontinuální servisní podpora a úpravy na základě požadavků objednatele provozujícího více než 300 lůžek. Zadavatel pak rovněž nemohl zastírat, že mu není známo, že v předešlé komunikaci s objednatelem reference již informace o počtu lůžek ve výši 324 zazněla. Tuto skutečnost nelze bagatelizovat pouze s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi ze dne 18. 10. 2019, které již dříve ve věci řešeného zadávacího řízení zadavatele Úřad vydal a zadavatel ji ne zcela správně interpretuje. Úřad v případě rozhodnutí č. j. S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi dospěl k závěru o netransparentnosti postupu zadavatele při ověřování referenční zakázky u objednatele reference z důvodu zmatečného uvádění údajů o době plnění referenční zakázky, přičemž mimo jiné dospěl k závěru, že „již na základě zřejmé rozpornosti v období realizace referenční zakázky navrhovatele, jejímž prostřednictvím navrhovatel prokazoval v rámci zadávacího řízení technickou kvalifikaci (rok 2016) a období realizace referenční zakázky navrhovatele, kterou zadavatel dle odůvodnění rozhodnutí o vyloučení ověřoval u objednatele reference (rok 2013) lze konstatovat, že zadavatel odůvodnil své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ověřením jiné referenční zakázky, než jakou ve skutečnosti navrhovatel zadavateli doložil.“. Z citovaného rozhodnutí však v žádném případě nevyplývá zákaz zadavateli dále vést s objednatelem reference transparentní dialog za účelem ověření referenční zakázky navrhovatele, a že by nebylo možno nějakým způsobem reflektovat zde uváděný počet lůžek. Úřad v citovaném rozhodnutí pouze dospěl k závěru, že způsob ověřování referenční zakázky u jejího objednatele byl ze strany zadavatele veden zmatečným způsobem, aniž by se přitom vyjadřoval ke skutečnému splnění podmínek kvalifikace navrhovatele. Úřad předmětným rozhodnutím naopak naváděl zadavatele na to, aby si u vystavitele reference ověřil, že se „baví“ o totožné referenční zakázce, kterou je technická kvalifikace navrhovatelem prokazována, a to s ohledem na nesourodé označení doby plnění, jež bylo zapříčiněno již v tomto ohledu nesprávně formulovaným dotazem zadavatele.

73. Pokud tedy zadavatel obdržel dva rozdílné údaje o počtu lůžek objednatele reference, přičemž informace o počtu lůžek ve výši 324 obdržel opakovaně, měl především rozdílné údaje o počtu lůžek objednatele reference konfrontovat a následně se vypořádat s tvrzeným údajem o počtu lůžek 324 v tom smyslu, zda mohl být tento počet lůžek v navrhovatelem předloženém členění skutečně splněním požadavku na kvalifikaci dodavatele s ohledem na podmínku zadavatele (podle níž mělo jít o zdravotnické zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek) ve smyslu vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, či zda by podmínky kvalifikace v tomto případě z nějakého důvodu splněny nebyly. Určitou úvahu, proč není navrhovatelem doložený údaj o počtu 324 lůžek relevantní, uvedl zadavatel až ve vyjádření k návrhu. Z rozhodnutí o námitkách se však navrhovatel vůbec nedozvídá to, proč zadavatel nepracuje s jím tvrzeným údajem o počtu 324 lůžek. V tomto kontextu nelze přehlédnout to, že k později (tzn. v průběhu vedeného správního řízení) uplatněné argumentaci zadavatelem nelze přihlížet, neboť by to popíralo smysl „námitkového řízení“. Zadavatel je povinen všechny relevantní skutečnosti vyjevit navrhovateli, aby ten se na základě těchto informací mohl rozhodnout, zda podá návrh k Úřadu či nikoliv.

74. Úřad nepředjímá, zda samotné vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení skutečně nemohlo být za daných okolností ze strany zadavatele obhajitelné a zda jsou zde dány důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v návaznosti na informaci o počtu lůžek objednatele ve výši 177 a následně v rozhodnutí o námitkách dostatečně neobjasnil, proč údaj o počtu lůžek objednatele reference ve výši 324 není relevantní nebo z jakého důvodu jej nelze považovat za splňující podmínky zadavatele. Byť tedy rozhodnutí o vyloučení navrhovatele obsahuje relevantní informace o tom, proč zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (požadavek na minimálně 300 lůžek vs. zadavatelův závěr ohledně reference čítající 177 lůžek), nelze však následně přehlížet to, že proti vyloučení ze zadávacího řízení stojí v námitkách protiargument navrhovatele, že zadavateli byla předložena reference ve vztahu k plnění, ke kterému se váže 324 lůžek. Za takové situace musí být zadavatel schopen minimálně prostřednictvím rozhodnutí o námitkách, poté co byl závěr v oznámení o vyloučení ohledně počtu lůžek zpochybněn, věrohodně zdůvodnit, proč je oprávněný jeho postup, když navrhovatele vyloučil z důvodu, že pro referenční zakázku je eventuálně uznatelných pouze 177 lůžek. Tuto skutečnost však zadavatel dostatečně neobjasnil. Úřad tak dospěl k závěru, že v řešeném případě zadavatel neunesl zákonnou povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

75. S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání posuzované veřejné zakázky postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v rozhodnutí ze dne 20. 12. 2019 o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách stěžovatele (navrhovatele), když se podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce, že v době implementace NIS u subjektu Generální ředitelství Sboru vězeňské a justiční stráže byl celkový počet lůžek tohoto subjektu 324, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

76. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření

77. Vzhledem k tomu, že Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele (navrhovatele), jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

78. Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

79. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

80. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

81. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení nákladů řízení

82. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

83. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

84. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2019000468.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží:

1. eCENTRE, a.s., Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7

2. DATALAN, a.s., Krasovského 14, 851 01 Bratislava – městská část Petržalka, doručováno do datové schránky DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na hlinách 1786/16, Kobylisy, 182 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy