číslo jednací: 19728/2020/321/TMi
spisová značka: R0088/2020/VZ

Instance II.
Věc Dodávky jízdních dokladů - část 1 „Jízdní doklad POP“
Účastníci
  1. České dráhy, a.s.
  2. EPOS spol. s r.o.
  3. Integraf, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozhodnutí v části potvrzeno, v části změněno
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 29. 6. 2020
Související rozhodnutí 11729/2020/531/VNe
19728/2020/321/TMi
Dokumenty file icon 2020_R0088.pdf 399 KB

Spisová značka:

 

 

ÚOHS-R0088/2020/VZ

 

 

Číslo jednací:

 

 

ÚOHS-19728/2020/321/TMi

 

                 Brno 29. června 2020

 

 

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 5. 5. 2020 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • EPOS spol. s r.o., IČO 40942031, se sídlem Paseky 455, 763 11 Želechovice nad Dřevnicí,

podanému proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0109/2020/VZ č. j. ÚOHS-11729/2020/531/VNe ze dne 20. 4. 2020, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 28. 2. 2020 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1, ve správním řízení zastoupena Mgr. Jitkou Frischholzovou, zaměstnankyní,

učiněných při zadávání části 1 „Jízdní doklad POP“ veřejné zakázky „Dodávky jízdních dokladů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 9. 2019, a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-033089, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 11. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 185-451299, ve znění opravy uveřejněné dne 5. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 213-524301, jehož účastníkem je vybraný dodavatel –

  • Integraf, s.r.o., IČO 47451980, se sídlem Myslbekova 273, Staré Město nad Metují, 547 01 Náchod, ve správním řízení zastoupena Mgr. Tomášem Krutákem, ev. č. ČAK 10739, IČO 71333673, advokátem a společníkem obchodní společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:

 

I.

 

Výrok I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0109/2020/VZ č. j. ÚOHS-11729/2020/531/VNe ze dne 20. 4. 2020 podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad v celém rozsahu

 

z a m í t á m.

 

 

 

II.

 

Výrok II. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0109/2020/VZ č. j. ÚOHS-11729/2020/531/VNe ze dne 20. 4. 2020 podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) téhož zákona

 

m ě n í m

 

tak, že nově zní takto:

 

„Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – EPOS spol. s r.o., IČO 40942031, se sídlem Paseky 455, 763 11 Želechovice nad Dřevnicí – ze dne 28. 2. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky jízdních dokladů“ – část 1 „Jízdní doklad POP“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 9. 2019, a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-033089, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 11. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 185-451299, ve znění opravy uveřejněné dne 5. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 213-524301, v části návrhu týkající se tvrzení, že vybraný dodavatel – Integraf, s.r.o.,IČO 47451980, se sídlem Myslbekova 273, Staré Město nad Metují, 547 01 Náchod – v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení neposkytl ani jednu dodávku jízdních dokladů v minimální hodnotě 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli, se podle ustanovení § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.“

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jako „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon[1]), k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 28. 2. 2020 návrh (dále jako „návrh“) navrhovatele – EPOS spol. s r.o., IČO 40942031, se sídlem Paseky 455, 763 11 Želechovice nad Dřevnicí (dále jako „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1, ve správním řízení zastoupen Mgr. Jitkou Frischholzovou, zaměstnankyní, zastoupení ověřeno na základě pověření ze dne 8. 10. 2018 (dále jako „zadavatel“) – učiněných při zadávání části 1 „Jízdní doklad POP“ veřejné zakázky s názvem „Dodávky jízdních dokladů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 9. 2019, a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 23. 9. 2019 pod ev. č. Z2019-033089, ve znění opravy uveřejněné dne 4. 11. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 9. 2019 pod ev. č. 2019/S 185-451299, ve znění opravy uveřejněné dne 5. 11. 2019 pod ev. č. 2019/S 213-524301 (dále jako „veřejná zakázka“).

2.             Dle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „správní řád“), došlo dne 28. 2. 2020, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, k zahájení správního řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

3.             Dne 3. 4. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0109/2020/VZ č. j.  ÚOHS-10272/2020/531/VNe, kterým rozhodl o nařízení předběžného opatření, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na předmětnou část 1 veřejné zakázky.

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Dne 20. 4. 2020 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0109/2020/VZ č. j. ÚOHS-11729/2020/531/VNe (dále jako „napadené rozhodnutí“).

5.             Úřad výrokem I. napadeného rozhodnutí rozhodl o tom, že návrh navrhovatele se v části týkající se tvrzení, že vybraný dodavatel neprokázal splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, a to konkrétně požadavek jmenovaného zadavatele na doložení referenční dodávky jízdních dokladů v celkovém součtu finančního objemu minimálně 4 mil. Kč bez DPH, přičemž alespoň jedna dodávka jízdních dokladů musela být o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli, stanovený v čl. 11. „Požadavky na kvalifikaci“, odst. 11.4 „Technická kvalifikace“, zadávací dokumentace, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť v intencích této části návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

6.             Výrokem II. napadeného rozhodnutí pak Úřad rozhodl o tom, že návrh navrhovatele se v části týkající se tvrzení, že vybraný dodavatel v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení neposkytl ani jednu dodávku jízdních dokladů v minimální hodnotě 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli, se podle ustanovení § 257 písm. h) zákona zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

7.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad k výroku I. konstatoval, že vybraný dodavatel – Integraf, s.r.o., IČO 47451980, se sídlem Myslbekova 273, Staré Město nad Metují, 547 01 Náchod (dále jako „vybraný dodavatel“) – uvedl v seznamu významných dodávek dvě dodávky, které v jejich součtu prokazatelně přesahují částku 4 mil. Kč bez DPH, přičemž tato skutečnost ani není mezi stranami sporná, když, jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel splnění tohoto požadavku zadavatele nijak nezpochybňuje. Z pohledu Úřadu došlo ke splnění předmětného požadavku, neboť vybraným dodavatelem předložená fakturace obsahuje faktury v celkové hodnotě 7 162 431,- Kč bez DPH, z čehož plyne, že vybraným dodavatelem byly v rozhodném období realizovány dodávky v hodnotě, jež evidentně přesahuje částku 4 mil. Kč bez DPH, která byla zadavatelem v zadávacích podmínkách požadována. Úřad dále z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, resp. ověřil, že vybraný dodavatel pro objednatele Dopravný podnik Bratislava, akciová spoločnosť, IČO 00492736, se sídlem Olejkárska ulica č. 1, 814 52 Bratislava 1, Slovenská republika (dále jako „DP Bratislava“) vystavil mj. faktury, u nichž byla jako právní titul, na základě něhož došlo k plnění, uvedena „Rámcová dohoda na dodanie cestovných lístkov“ č. O87/2018 ze dne 9. 8. 2018, ve znění dodatku č. 1 ze dne 14. 1. 2019 (dále jen „rámcová dohoda“) v celkové finanční výši 2 286 803,- Kč bez DPH. Z pohledu Úřadu je tedy evidentní, že plnění z rámcové dohody přesahovalo částku 2 mil. Kč bez DPH, čímž došlo k naplnění i druhé dílčí podmínky týkající se kritéria technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona, podle níž musel dodavatel prokázat, že v rozhodném období realizoval alespoň jednu dodávku jízdních dokladů v celkové hodnotě min. 2 mil. Kč bez DPH pro jednoho odběratele. Úřad upozorňuje, že se již v rámci posouzení věci dále nezabýval úvahami, zda lze i další dokládané plnění vybraného dodavatele považovat za splnění podmínky jednoho smluvního vztahu vůči jednomu odběrateli či nikoliv, jelikož již bylo shora ověřeno a postaveno najisto, že minimálně fakturace ve výši 2 286 803,- Kč bez DPH na základě rámcové dohody vedla ke splnění předmětné podmínky.

8.             Co se týče otázky „ponížení“ hodnoty předmětné referenční dodávky o částku cca 1 mil. Kč, kterou argumentoval navrhovatel, neboť pro vybraného dodavatele zajistil a dodal DP Bratislava část daného plnění, pak je Úřad toho názoru, že i pokud by se jednalo o plnění ze strany navrhovatele související s plněním vybraného dodavatele pro objednatele DP Bratislava v návaznosti na uzavřenou rámcovou dohodu, nejsou dány důvody pro provedení tohoto odpočtu. Úřad konstatoval, že z obsahu předmětných faktur je sice možno dovodit, že mezi navrhovatelem a vybraným dodavatelem byl uzavřen kontrakt na dodávku příslušného počtu kusů jízdních dokladů, avšak z dostupných dokumentů lze současně učinit závěr, že tento kontrakt nebyl nijak promítnut do smluvního vztahu mezi vybraným dodavatelem coby poskytovatelem plnění a DP Bratislava coby objednatelem. Navrhovatel nebyl samostatným subjektem, který by byl zavázán plnit přímo na základě rámcové dohody. Jediným dodavatelem na základě rámcové dohody tak byl vybraný dodavatel, který se objednateli zavázal poskytnout kvalitní, řádné a včasné plnění, a který za tento závazek nesl plnou odpovědnost. Vzhledem k tomu, že pouze vybraný dodavatel byl v přímém smluvním vztahu s DP Bratislava, je Úřad přesvědčen, že vybraný dodavatel může toto plnění uplatnit jako referenční zakázku v plném rozsahu.

9.             K výroku II. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že pokud měl navrhovatel za to, že vybraný dodavatel v rozhodném období nerealizoval ani jednu dodávku jízdních dokladů o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli, v důsledku čehož neprokázal kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, měl takovou námitku uplatnit ve lhůtě dle § 242 odst. 2 zákona, tedy nejpozději do 4. 2. 2020, což však navrhovatel neučinil. Úřad podotknul, že předmětnou námitku navrhovatel u zadavatele vůbec neuplatnil a tuto učinil až součástí návrhu ze dne 28. 2. 2020. Úřad proto v této části návrhu podle § 257 písm. h) zákona správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele zastavil.

III.           Rozklad navrhovatele

10.         Dne 5. 5. 2020 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 20. 4. 2020. Rozklad tak byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

11.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že v návrhu nerozporoval celkovou výši významných dodávek vybraného dodavatele, ale skutečnost, že dle jeho názoru žádná z nich nebyla o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli. Z tabulky uvedené v bodě 62 odůvodnění napadeného rozhodnutí je dle navrhovatele zřejmé, že žádná dodávka pro Dopravní podnik města Brna, a.s., IČO 25508881, se sídlem Hlinky 64/151, 603 00 Brno (dále jako „DPMB“) požadovaného objemu nedosáhla, a proto je nutné posoudit, zda vybraný dodavatel realizoval alespoň jednu dodávku v požadovaném finančním objemu pro DP Bratislava. K tomu navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel nedodával společnosti DP Bratislava jízdenky sám, neboť jízdenky do výdejních automatů (kotoučky) dodával prostřednictvím navrhovatele. Dle navrhovatele je proto třeba od hodnoty dodávek realizovaných vybraným dodavatelem dle rámcové dohody odečíst částku 1 081 073,06 Kč bez DPH, čímž dojde ke snížení hodnoty předmětných dodávek na částku 1 205 729,94 Kč bez DPH, což má za následek nesplnění podmínky technické kvalifikace pro řešenou část veřejné zakázky.

12.         Dále navrhovatel v rozkladu uvádí, že předpokládá, že Úřad do hodnoty plnění vybraného dodavatele pro DP Bratislava správně zahrnul pouze dodávky dokončené v rámci relevantního období. Přesto však navrhovatel výslovně žádá prošetření dodržení tohoto postupu v rámci řízení o rozkladu.

13.         Navrhovatel též namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí chybně uvádí, že námitky navrhovatele směřovaly pouze proti části 2 „Jízdní doklad vnitrostátní“ předmětné veřejné zakázky, tzn. proti části veřejné zakázky, jež není předmětem přezkumu v rámci tohoto správního řízení, a jiné námitky navrhovatel v rámci šetřeného zadávacího řízení nepodal. Navrhovatel k této námitce uvádí, že Úřad zřejmě v námitkách přehlédl některé části textu, z nichž je zřejmé, že námitky směřovaly vůči oběma částem veřejné zakázky. Navrhovatel tak trvá na tom, že splnil požadavek zákona, aby námitky obsahovaly tvrzení, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem ve vztahu k oběma dotčeným částem veřejné zakázky.

14.         Navrhovatel v rozkladu dodává, že jestliže v návrhu předložil bližší detaily týkající se dodávek uskutečněných vybraným dodavatelem pro DP Bratislava, neznamená to změnu jeho již v námitkách prokazatelně obsaženého stanoviska ve věci splnění podmínek technické kvalifikace u první části veřejné zakázky, nýbrž pouze další konkretizaci téhož, navíc ve vazbě na zjištění a odůvodnění uvedená zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. I kdyby byl však Úřad opačného názoru, měl dle navrhovatele aplikovat ustanovení § 251 odst. 4) zákona a k takovým dalším detailům (jakožto novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách) pouze nepřihlédnout. Namísto toho Úřad dle navrhovatele pochybil, když konstatoval, že navrhovatel nesplnil jednu ze základních podmínek pro podání návrhu, kterou je podání námitek řádně a včas. Pochybení úřadu pak nelze zhojit ani odkazem na bod 77 rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010-105 ze dne 25. 1. 2011, neboť v odkazovaném případě jde o skutkově i právně zcela odlišnou situaci, pročež závěry citovaného rozhodnutí nelze na námitky ani návrh ve shora uvedené věci aplikovat tak, jak je uvedeno v rozhodnutí. Úřad měl naopak dle názoru navrhovatele přihlédnout spíše k jeho bodu 22, podle kterého musí námitky směřovat proti první části veřejné zakázky alespoň částečně.

Závěr rozkladu

15.         Navrhovatel z výše uvedených důvodů navrhuje, aby předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušil.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

16.         Dne 13. 5. 2020 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele.

17.         Zadavatel v něm uvádí, že trvá na tom, jak již podrobně uvedl ve svém vyjádření k návrhu na zahájení řízení, že v zadávacím řízení postupoval zcela v souladu se zákonem a nedopustil se pochybení. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí má zadavatel za to, že existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, které vyžadují pokračování v zadávacím řízení. Vzhledem ke specifické povaze předmětu veřejné zakázky a zejména s ohledem na situaci, že zadavatel nemůže odložit potřebu pořízení předmětu plnění veřejné zakázky na dobu do ukončení přezkumného řízení, má zadavatel za to, že následky které by vznikly tím, že zadavatel nebude mít možnost dokončit zadávací řízení a uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, jsou natolik závažné, že by měly být v rámci rozkladového řízení zohledněny.

18.         Zadavatel k rozkladu navrhovatele uvádí, že se již v rozhodnutí o námitkách řádně, podrobně a ve všech souvislostech vyjádřil ke všem tvrzením navrhovatele. Zadavatel upozorňuje především na to, že navrhovatel v návrhu může uvádět pouze skutečnosti, které uváděl již v námitkách. Předmětem přezkumného řízení před Úřadem tak mají být pouze domnělá porušení zákona, na něž zadavatel mohl reagovat při vypořádání námitek. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu, které nebyly namítány již v námitkách, pak přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, což je navrhovatel povinen prokázat. O takové skutečnosti se v tomto případě zcela jistě nejedná, jak ostatně potvrdil Úřad v napadeném rozhodnutí.

19.         Zadavatel dále namítá, že postup, kdy navrhovatel z jednotlivě zvýrazněných slov vyvozuje, že námitky směřovaly vůči oběma částem veřejné zakázky, je nesprávný. Zadavatel má za to, že při interpretaci jednotlivého podání je nutno vždy vycházet z celého znění daného podání a interpretovat jej v kontextu, do kterého je text zasazen. Na obsah námitek je dle zadavatele nutno klást vysoké nároky, a to přinejmenším do té míry, aby bylo jednoznačně zřejmé, jaké skutečnosti navrhovatel napadá, čeho se domáhá a kam námitkami směřuje. Jedině v takovém případě se totiž může zadavatel podanými námitkami zabývat v plném rozsahu a vyřídit námitky v plném rozsahu a jedině tak může námitkové řízení a následný přezkumný proces dostát nárokům zásady transparentnosti zadávacího řízení.

20.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel rozhodl o námitkách pro obě části veřejné zakázky, zadavatel uvádí, že tak učinil jednak z procesní opatrnosti a zadruhé z toho důvodu, že na základě podaných námitek měl pochybnosti o správnosti rozhodnutí o výběru dodavatele v části 2 veřejné zakázky. U části 1 veřejné zakázky naopak zadavatel žádné pochybnosti neměl, musel proto rozhodnout o obou částech veřejné zakázky zvlášť. Neznamená to však, že by navrhovatel v námitkách dostatečně určitě namítal skutečnosti, které předložil až v návrhu na zahájení řízení, nýbrž vzhledem k tomu, že žádné takové skutečnosti v námitkách nenamítal, zadavatel rozhodl o odmítnutí těchto námitek, neboť navrhovatel se omezil pouze na obecná konstatování a konkrétním způsobem brojil pouze proti části technické kvalifikace prokazované vybraným dodavatelem, která však vzhledem ke svému rozsahu nemohla nic změnit na závěrech zadavatele ohledně splnění technické kvalifikace vybraným dodavatelem v části 1 veřejné zakázky.

21.         Zadavatel dále k tvrzení navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje potřebnou technologií pro plnění předmětu veřejné zakázky, uvádí, že vybraný dodavatel splňuje veškeré kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem a zároveň vybraný dodavatel vyjádřil souhlas se smluvními podmínkami a nic nenasvědčuje tomu, že by předmět veřejné zakázky nemohl řádně plnit. Zadavatel dále konstatuje, že stanovil zadávací podmínky, včetně kvalifikačních předpokladů, tak, jak považoval za nezbytné a přiměřené pro prokázání schopnosti plnit předmět veřejné zakázky a jako takové zadavateli postačuje prokázání poskytnutí významných dodávek, jak bylo stanoveno v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

22.         V dalších podrobnostech se zadavatel odkazuje na dříve zaslané vyjádření zadavatele ze dne 9. 3. 2020 k obdrženému návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

23.         Zadavatel závěrem konstatuje, že se ztotožňuje se závěry Úřadu uvedenými v napadeném rozhodnutí, kterým Úřad návrh navrhovatele zamítl. Zadavatel se proto domnívá, že by výše napadené rozhodnutí měl potvrdit i předseda Úřadu.

Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu

24.         Dne 13. 5. 2020 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k rozkladu navrhovatele.

25.         Vybraný dodavatel v něm uvádí, že nesouhlasí se závěry navrhovatele, které prezentoval v rámci svých podání v průběhu správního řízení, neboť tyto nemají oporu ve skutkovém stavu, ani v samotné právní úpravě procesu zadávání veřejných zakázek. Vybraný dodavatel odkazuje na svá předchozí vyjádření zaslaná Úřadu v průběhu správního řízení, která staví najisto, že jeho kvalifikace byla v zadávacím řízení plně prokázána, když doložil i osvědčení jednotlivých objednatelů o splnění referenčních dodávek. Předmětné reference pak byly vždy realizovány na základě smluvních vztahů, v nichž vystupoval na straně dodavatelské jako jediný subjekt, který nesl odpovědnost za celou realizaci plnění, a proto je nositelem referencí obsažených v jeho nabídce.

26.         Co se týče procesního pochybení navrhovatele, jenž rozšířil skutková tvrzení v návrhu nad rámec námitek, pak je vybraný dodavatel přesvědčen, že Úřad v napadeném rozhodnutí posoudil předmětnou situaci správně, v souladu s dosavadní rozhodovací praxí, judikaturou i zákonem samotným.

27.         Vybraný dodavatel závěrem shrnuje, že se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí ve všech jeho bodech a jelikož splnění technické kvalifikace prokázal v souladu se zadávací dokumentací, je vybraným dodavatelem oprávněně.

IV.          Řízení o rozkladu

28.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

29.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

30.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl po meritorní stránce správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele a rovněž ke změně výroku II. napadeného rozhodnutí, kde je opravena pouze zjevná chyba v psaní.

V.            K námitkám rozkladu

K výroku I. napadeného rozhodnutí

31.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že vybraný dodavatel nedodával společnosti DP Bratislava jízdenky sám, neboť jízdenky do výdejních automatů dodával prostřednictvím navrhovatele v pozici poddodavatele, pročež vybraný dodavatel nemůže referenční dodávku uplatnit v plném rozsahu, nýbrž pouze v té výši, v jaké dodávky skutečně poskytnul, tedy bez části dodávky realizované navrhovatelem. Po odečtení dodávek realizovaných navrhovatelem by hodnota dodávek vybraného dodavatele pro DP Bratislava klesla na částku 1 205 729,94 Kč bez DPH, což by mělo za následek nesplnění podmínky technické kvalifikace pro část 1 veřejné zakázky.

32.         K této námitce považuji za nutné uvést, jaký je smysl a účel prokazování technické kvalifikace za pomoci referenčních zakázek. Tímto smyslem je ověření, zda je dodavatel opravdu schopen splnit skutečnosti, které stanoví zadavatelé a které určitým způsobem reflektují jejich potřeby. Podrobněji se k tomu vyjádřil Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 15/2014 ze dne 2. 9. 2015, v němž konstatoval, že „[s]myslem požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace (§ 50 odst. 1 písm. d/ a § 56 ZVZ) je ze strany osoby ucházející se o získání veřejné zakázky doložit, že plnění, jež je obdobné tomu, jaké je (nyní v aktuálně běžícím zadávacím řízení) poptáváno, již v minulosti úspěšně zrealizoval. Uplatnění požadavků na kvalifikaci – a na doložení splnění zvláště technických kvalifikačních předpokladů – směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost a zkušenost; tím je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, jež je veřejnou zakázkou. Zadavatelem uplatněné požadavky na splnění technických kvalifikačních požadavků tedy mají zajistit, aby se o přidělení veřejné zakázky účinně ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení po přidělení veřejné zakázky též plnit, což mohou nejlépe po stránce materiální prokázat již realizovanými plněními.

33.         Z citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně vyplývá, že prokázání technické kvalifikace prostřednictvím referenčních zakázek poskytuje zadavateli určitou míru jistoty, že je dodavatel schopný zakázku podobného rozsahu a specializace splnit. Je potom na dodavateli, zda zakázku v celém rozsahu realizuje svépomocí, nebo její část dodá prostřednictvím poddodavatele. Z pohledu zadavatele je však stěžejní, že ověřená technická kvalifikace dodavatele zaručí (zvýší pravděpodobnost), že dojde ke splnění veřejné zakázky.

34.         K námitce navrhovatele, podle níž vybraný dodavatel nemůže jako referenční plnění využít ty dodávky, které pro DP Bratislava dodal navrhovatel, lze zmínit rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 41/2014 ze dne 8. 10. 2015, ve kterém tento konstatoval, že „[a]by tedy mohl konkrétní subjekt … disponovat tzv. referencí coby ‚dodavatel‘ … musel by plnění, k němuž se tzv. reference váže … poskytovat jako smluvní strana kontraktu, jehož uskutečnění je tzv. referencí prokazováno, tedy svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost.“ Z citovaného rozhodnutí vyplývá, že vybraný dodavatel může jako referenční plnění použít takovou zakázku, v níž byl stranou kontraktu a vykonával zakázku svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost. Tyto podmínky všechny dodávky pro DP Bratislava, kterými vybraný dodavatel prokazuje technickou kvalifikaci, splňují, když v nich vybraný dodavatel figuruje jako jediný subjekt na straně dodavatele.

35.         K odkazu navrhovatele na komentářovou literaturu v bodě 14 rozkladu považuje předseda Úřadu za nutné uvést, že řešená otázka není zcela vyjasněna, což dokazuje existence konkurenčních názorů v komentářové literatuře: „Ve čtvrtém odstavci komentovaného ustanovení zákonodárce opět reaguje na aplikační obtíže spojené se zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Výslovně totiž umožňuje dodavateli prokázat kvalifikační kritérium dle odst. 2 písm. a) nebo b) komentovaného ustanovení prostřednictvím zakázek realizovaných ve spolupráci s jinými subjekty a pro tyto případy poskytuje podrobnější pravidla. Od těchto pravidel se však zadavatel může prostřednictvím zadávacích podmínek odchýlit tím, že stanoví pravidla odlišná. Za vhodné se v této souvislosti jeví zejména potlačení principu dle písm. a) ve prospěch principu dle písm. b) v případě, že zakázka použitá k prokázání kvalifikace sice byla realizována dodavateli společně, avšak tito dodavatelé neodpovídali objednateli zakázky společně a nerozdílně. (…) V případě zakázky poskytnuté společně s jinými dodavateli je dodavatel oprávněn použít tuto zakázku k prokázání kvalifikačního kritéria dle odst. 2 písm. a) nebo b) komentovaného ustanovení v rozsahu, v jakém se dodavatel prokazující plnění kvalifikace na plnění takové zakázky podílel. Zákonodárce tak bere v úvahu, že především v rámci zakázek realizovaných mimo režim zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (tedy zejména zakázek v komerční sféře) mohla být odpovědnost dodavatelů za společně realizovanou zakázku smluvně rozdělena na jiném principu než na společné a nerozdílné odpovědnosti, přičemž rovněž zákon v případě podání společné nabídky striktně nevyžaduje společnou a nerozdílnou odpovědnost dodavatelů, jak je patrné z jeho § 103 odst. 1 písm. f). Z těchto důvodu lze k prokázání kvalifikace v příslušném rozsahu uplatnit jen tu část zakázky, na níž se dodavatel sám reálně podílel.“ (viz Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁŘ, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK: Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016. Komentář k § 79 odst. 4, s. 361).

36.         K navrhovatelem uvedenému odkazu na komentářovou literaturu je nutno poznamenat, že předseda Úřadu nikterak nerozporuje její závěry. Je však nutné rozlišovat mezi situací, kdy zadavatel poptává určité komplexní plnění a dodavatel svou technickou kvalifikaci prokazuje prostřednictvím srovnatelné komplexní referenční zakázky, jejíž určitou část pro dodavatele vykonal poddodavatel (jako je tomu v předmětném řízení), a situací, kdy dodavatel pro zakázku s určitým užším specifickým předmětem plnění bude chtít uplatnit referenční zakázku, kdy v rámci jím realizované komplexní zakázky ono specifické plnění vykonal poddodavatel. K druhé uvedené situaci dle předsedy Úřadu směřuje právě navrhovatelem citovaný komentář, jehož závěry jsou pro takové případy zcela aplikovatelné. V řešeném případě však vybraný dodavatel prostřednictvím referenční zakázky prokazuje, že má zkušenosti s realizací a koordinací srovnatelné komplexní zakázky a také soutěží o ni. Z toho důvodu není pro uplatnění referenční zakázky podstatné, že určitou část této zakázky splnil vybraný dodavatel prostřednictvím navrhovatele v pozici poddodavatele, když zároveň vybraný dodavatel nechce uplatnit jako referenční zakázku výhradně plnění poskytnuté poddodavatelem. Využití poddodavatele je navíc zcela legitimním postupem, který může vybraný dodavatel využít i u současné veřejné zakázky a bylo by tedy proti smyslu prokazování technické kvalifikace, kdyby využití postupu, který zajistil splnění referenční zakázky, diskvalifikovalo vybraného dodavatele ze soutěže o srovnatelnou veřejnou zakázku.

37.         Ustanovení § 79 odst. 4 písm. a), na které navrhovatel odkazuje v rozkladu, potom stanovuje, že dodavatel může k prokázání technické kvalifikace použít dodávky, které poskytl společně s jinými dodavateli, pouze v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel. Toto ustanovení se však týká další možné situace, kdy na straně dodavatele ve smlouvě na veřejnou zakázku stojí více subjektů společně, a tedy i odpovědnost za splnění zakázky nesou společně. U referenční zakázky vybraného dodavatele pro DP Bratislava však k této situaci nedošlo, vybraný dodavatel byl jediným subjektem na straně dodavatele, pročež odpovědnost za splnění veřejné zakázky nesl samostatně. Skutečnosti, že část zakázky realizoval prostřednictvím poddodavatele, se předseda Úřadu blíže věnuje výše v bodě 36 tohoto rozhodnutí. Ve světle citované judikatury a závěrů komentářové literatury je tedy zřejmé, že pokud odpovědnost za splnění veřejné zakázky vůči zadavateli nesl vybraný dodavatel samostatně, je nutné mu dát za pravdu, když tvrdí, že jako referenční může uplatnit i tu část zakázky pro DP Bratislava, kterou jako poddodavatel vykonal navrhovatel. Tento závěr je také v souladu s výše uvedeným účelem a smyslem prokazování technické kvalifikace. Námitky navrhovatele proti výroku I. napadeného rozhodnutí tak lze en bloc označit za nedůvodné.

K výroku II. napadeného rozhodnutí

38.         Při posouzení rozkladu navrhovatele došlo k odhalení zjevné chyby ve výroku II. napadeného rozhodnutí, kdy Úřad u vybraného dodavatele uvedl identifikační údaje patřící navrhovateli. Ve zbytku napadeného rozhodnutí označuje Úřad vybraného dodavatele správnými identifikačními údaji, a sice „Integraf, s.r.o., IČO 47451980, se sídlem Myslbekova 273, Staré Město nad Metují, 547 01 Náchod, pročež jsem došel k závěru, že chybné označení vybraného dodavatele ve výroku II. napadeného rozhodnutí nebylo způsobilé vyvolat pochybnost o tom, který subjekt zamýšlel Úřad označit, a tedy ani nemohlo způsobit nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Z toho důvodu jsem přistoupil ke změně výroku II. napadeného rozhodnutí v tom smyslu, že došlo k opravě této zjevné nesprávnosti tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. V dalších bodech tohoto rozhodnutí se věnuji přezkumu věcných námitek navrhovatele proti výroku II. napadeného rozhodnutí a oprávněnosti rozkladu proti němu.

K námitkám rozkladu proti výroku II. napadeného rozhodnutí

39.         Navrhovatel v rozkladu označuje výrok II. za nezákonný, neboť Úřad dle něj nepostupoval dle ustanovení § 244 odst. 1 zákona a též dle ustanovení § 251 odst. 4 zákona. Uvádí k tomu, že námitky podal včas a obsahovaly veškeré náležitosti stanovené zákonem.

40.         Z průběhu správního řízení vyplynulo, že zadavatel podal námitky řádně a včas. Sporným se však v řízení stalo to, vůči kterým skutečnostem námitky směřovaly. Dle navrhovatele směřovaly námitky nejen vůči části 2 „Jízdní doklad vnitrostátní“ veřejné zakázky (dále jako „část 2 veřejné zakázky“), ale také vůči její části 1 „Jízdní doklad POP“ (dále jako „část 1 veřejné zakázky“). Úřad tak podle něj pochybil, když rozhodl, že návrhu v rozsahu tvrzených skutečností vůči části 1 veřejné zakázky nepředcházely řádně a včas podané námitky.

41.         Pro přehlednost celé situace považuji za nutné shrnout, jaké podmínky na prokázání technické kvalifikace stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci. Bod 11.4 zadávací dokumentace určil, že pro část 1 veřejné zakázky musí dodavatel doložit, že v posledních třech letech realizoval „dodávky jízdních dokladů v celkovém součtu finančního objemu minimálně 4 mil. Kč bez DPH, přičemž alespoň jedna dodávka jízdních dokladů byla o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu objednateli“; pro část 2 potom musí dodavatel doložit, že v posledních třech letech realizoval „dodávky jízdních dokladů v celkovém součtu finančního objemu minimálně 6 mil. Kč bez DPH, přičemž alespoň jedna dodávka jízdních dokladů byla o finančním objemu minimálně 3 mil. Kč bez DPH vůči jednomu objednateli“.

42.         Výše uvedené podmínky pro každou část veřejné zakázky jsou složeny ze dvou samostatných kumulativních podmínek, a sice u části 1 veřejné zakázky „dodávky jízdních dokladů v celkovém součtu finančního objemu minimálně 4 mil. Kč bez DPH“ a „alespoň jedna dodávka jízdních dokladů o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu objednateli“. U části 2 veřejné zakázky se jedná o stejnou složenou podmínku, pouze s vyšší požadovanou hodnotou plnění.

43.         Navrhovatel ve svých námitkách ze dne 3. 2. 2020 nejprve uvedl, že vybraný dodavatel poskytl DP Bratislava plnění ve výši maximálně 2 526 601,09 Kč, což nelze považovat za splnění požadavku zadavatele stanoveného v ZD pro druhou část veřejné zakázky, aby alespoň jedna dodávka jízdních dokladů byla o finančním objemu minimálně 3 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli.

44.         Navrhovatel dále v námitkách zpochybnil souhrnnou výši dodávek vybraného dodavatele pro DPMB, přičemž konstatoval, že ne všechny jízdní doklady, které vybraný dodavatel dodal DPMB jsou jízdními doklady ve smyslu zadávací dokumentace a celkový součet finančního objemu relevantních dodávek pro DPMB tedy bude pravděpodobně ještě nižší, než částka 3 187 500 Kč, ke které se dopočítal navrhovatel. Po přičtení dodávek vybraného dodavatele pro DP Bratislava vyčíslil navrhovatel výslednou částku všech referenčních dodávek vybraného dodavatele na 5 714 101,09 Kč a došel tak k závěru, že vybraný dodavatel „nesplnil minimálně podmínku technické kvalifikace u druhé části veřejné zakázky“.

45.         Dle § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Komentářová literatura k tomuto ustanovení uvádí následující: „Právní jednání tvoří jeden celek, který směřuje k vyvolání zamýšlených právních následků. Jednotlivé pojmy a výrazy, jakož i jednotlivá ujednání obsažená v právním jednání působí společně a ve vzájemných vazbách, nikoli samostatně a na sobě nezávisle. Z tohoto důvodu je třeba každý výraz, pojem či ujednání vykládat v kontextu celého právního jednání a jeho účelu.“ (viz Petr LAVICKÝ a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014. Komentář k § 556, s. 1996).

46.         Ve světle výše uvedeného interpretačního pravidla právních jednání je třeba nahlížet také na námitky navrhovatele, které je tak nutno hodnotit v kontextu celého textu námitek, a nikoli izolovaně, jak to provádí navrhovatel ve svém rozkladu, když selektivně označuje slova za účelem navození dojmu, že námitky směřovaly také proti splnění podmínky, aby dodavatel doložil alespoň jednu dodávku jízdních dokladů o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu objednateli. Ačkoliv jsou námitky institutem zákona, který má jistý procesně právní aspekt, stále jde o komunikaci mezi zadavatelem a stěžovatelem, kde se výkladové korektivy obsažené ve výše uvedeném občanském zákoníku uplatní.

47.         Z kontextu celého textu a systematického členění námitek navrhovatele je však zřejmé, že navrhovatel formulaci „že Integraf nesplnil minimálně podmínku technické kvalifikace u druhé části veřejné zakázky“ směřoval vůči splnění minimální souhrnné výše referenčních zakázek, tedy 6 mil. Kč, když v přechozích odstavcích rozebíral právě souhrnnou výši referenčních zakázek. V námitkách se tak vůbec neobjevuje argumentace směřující vůči splnění požadavku alespoň jedné zakázky v hodnotě 3 mil. Kč u části 2 veřejné zakázky nebo v hodnotě 2 mil. Kč u části 1 veřejné zakázky. Ze slova „minimálně“ je potom zřejmé, že navrhovatel zamýšlel rozšířit svou námitku i na část 1 veřejné zakázky, což Úřad v napadeném rozhodnutí nikterak nezpochybňuje. Z kontextu celého podání však vyplývá, že navrhovatel v námitkách napadal u části 1 veřejné zakázky pouze dosažení souhrnné výše referenčních zakázek vybraným dodavatelem, tedy 4 mil. Kč, a nikoli naplnění druhé části podmínky (aby dodavatel doložil alespoň jednu dodávku jízdních dokladů o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu objednateli), jak tvrdí navrhovatel v rozkladu.

48.         Dle § 257 odst. h) zákona Úřad řízení zastaví, pokud návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Smyslem námitkového řízení totiž je předložení veškeré věcné argumentace obou stran, a tedy i potenciální vyjasnění rozporů, které mezi zadavatelem a navrhovatelem jsou. Pokud tedy navrhovatel v návrhu rozšíří rozsah svých původních námitek, zbavuje zadavatele nejen možnosti přednést vlastní argumentaci k daným námitkám, ale také možnosti námitkám vyhovět, pokud je shledá opodstatněnými. Jestliže tedy navrhovatel chtěl brojit proti splnění podmínky technické kvalifikace u části 1 veřejné zakázky spočívající v doložení alespoň jedné dodávky jízdních dokladů o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu objednateli, měl tak učinit již ve svých námitkách ze dne 3. 2. 2020.

49.         K námitce navrhovatele, podle níž Úřad pochybil, když z důvodu uvedení upřesňujících informací týkajících se tvrzeného nenaplnění podmínky technické kvalifikace u části 1 veřejné zakázky, které nebyly součástí námitek, řízení výrokem II. zastavil a chybně tak neaplikoval ustanovení § 251 odst. 4 zákona, považuji za nutné uvést, že z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Úřad řízení nezastavil z důvodu uvedení upřesňujících informací k již tvrzenému pochybení zadavatele, nýbrž z důvodu uvedení tvrzení zcela nového, které navrhovatel mohl namítat již v námitkovém řízení, ale neučinil tak. Z toho důvodu Úřad v souladu s ustanovením § 257 odst. h) zákona řízení v rozsahu nové námitky zastavil.

50.         Lze tak uzavřít, že Úřad postupoval v souladu se zákonem, když řízení v části návrhu týkající se tvrzení, že vybraný dodavatel v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení neposkytl ani jednu dodávku jízdních dokladů v minimální hodnotě 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli, výrokem II. napadeného rozhodnutí zastavil a je na místě jeho rozhodnutí potvrdit.

51.         Nad rámec uvedeného předseda Úřadu poznamenává, že i kdyby bylo navrhovateli vyhověno a výrok II. napadeného rozhodnutí zrušen, věcné posouzení případu by se nezměnilo, jelikož vzhledem k odůvodnění tohoto rozhodnutí vybraný dodavatel splnil i podmínku, aby alespoň jedna referenční dodávka jízdních dokladů byla o finančním objemu minimálně 2 mil. Kč bez DPH vůči jednomu odběrateli.

K ověření relevance uplatněných faktur

52.         Navrhovatel v rozkladu vznesl požadavek na přezkoumání, zda Úřad při stanovení hodnoty plnění realizovaného vybraným dodavatelem pro DP Bratislava zahrnul pouze dodávky spadající do relevantního období, tedy od 9. 8. 2018, jakožto nejdřívějšího možného data platnosti a účinnosti rámcové dohody, do 22. 9. 2019.

53.         K této námitce předesílám, že Úřad se plněním na základě rámcové dohody uzavřené dne 9. 8. 2018 mezi vybraným dodavatelem a DP Bratislava (dále jako „rámcová dohoda“) důkladně zabýval již v napadeném rozhodnutí. Na žádost navrhovatele jsem však přistoupil k přezkumu toho, zda jednotlivá dílčí plnění na základě této rámcové smlouvy proběhla v rámci vymezeného relevantního období, tedy od 22. 6. 2016 do 22. 9. 2019.

54.         K uzavření rámcové dohody došlo dne 9. 8. 2019. Vybraný dodavatel v rámci referenční zakázky pro DP Bratislava doložil celkem 9 daňových dokladů prokazujících dodávky pro DP Bratislava na základě rámcové dohody. Jedná se o následující daňové doklady:

-          faktura č. 5180676 na částku 9 451,20 EUR s datem uskutečnění plnění dne 19. 9. 2018

-          faktura č. 5190017 na částku 5 486,40 EUR s datem uskutečnění plnění dne 5. 10. 2018

-          faktura č. 5190081 na částku 8 870,40 EUR s datem uskutečnění plnění dne 5. 11. 2018

-          faktura č. 5190155 na částku 17 529,60 EUR s datem uskutečnění plnění dne 3. 12. 2018

-          faktura č. 5190176 na částku 274,32 EUR s datem uskutečnění plnění dne 5. 12. 2018

-          faktura č. 5190177 na částku 9 464,04 EUR s datem uskutečnění plnění dne 11. 12. 2018

-          faktura č. 5190538 na částku 11 567,16 EUR s datem uskutečnění plnění dne 6. 6. 2019

-          faktura č. 5190554 na částku 26 400,00 EUR s datem uskutečnění plnění dne 12. 6. 2019

-          faktura č. 5190693 na částku 320,04 EUR s datem uskutečnění plnění dne 11. 9. 2019

55.         Z výše uvedeného výčtu daňových dokladů je zřejmé, že všechna započítaná plnění spadají do výše vymezeného relevantního období.

VI.          Závěr

56.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zohlednění účastníky řízení uvedených skutečností a důkazů, na základě zjištění, že Úřad postupoval v případě napadeného rozhodnutí v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

57.         Právní závěr jak napadeného rozhodnutí, tak nynějšího rozhodnutí o rozkladu stojí z části na názoru, že dodavatel může předkládat reference i na části plnění, které pro něj realizoval poddodavatel. Klíčovým aspektem pro posouzení možnosti uplatnit referenci (kdy tento názor se objevuje jak v tuzemské judikatuře, tak např. v jednom z komentářů k zákonu), je otázka odpovědnosti za řádné a včasné plnění závazku. V nyní řešeném případě byl vybraný dodavatel jediným odpovědným subjektem konkrétnímu zadavateli, pročež byla předložená reference „uznatelná“ v plném rozsahu a zadavatel tak nepochybil, když dospěl ke stejnému závěru.

58.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Mgr. Jitka Frischholzová, České dráhy, a.s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1

2.             EPOS spol. s r.o., Paseky 455, 763 11 Želechovice nad Dřevnicí

3.             Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 56 odst. 1 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz