číslo jednací: 19314/2020/522/KČe
spisová značka: S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ

Instance	I.
Věc	Tiskařské výrobky
Účastníci	Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2020
Datum nabytí právní moci	18. 9. 2020
Související rozhodnutí	19314/2020/522/KČe 29286/2020/322/MPe
Dokumenty	2020_S0150_S0157_S0162_S0173_S0178.pdf 1.1 MB

Spisová značka:
ÚOHS-S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-19314/2020/522/KČe		Brno: 25.června 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném řízení vedeném pod sp. zn. S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ, jež bylo zahájeno dne 3. 4. 2020 z moci úřední, dne 15. 4. 2020 z moci úřední, dne 20. 4. 2020 z moci úřední, dne 27. 4. 2020 z moci úřední a dne 29. 4. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je

obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8,

ve věci

možného spáchání dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) a jednoho přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů obviněným v souvislosti se zjednodušeným podlimitním řízením označeným jako „Tiskařské výrobky“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohodydne 20. 8. 2018 na základě výzvy k podání nabídek ze dne 20. 8. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,
možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) cit. zákona o zadávání veřejných zakázek obviněným v souvislosti s poptáváním plnění v rámci veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“, kdy předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-032353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 11. 2017 pod zn. 2017/S 222-460923,
možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) cit. zákona o zadávání veřejných zakázek obviněným při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008654 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2017 pod ev. č. 2017/S 069-130403,
možného spáchání tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a), jednoho přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) a jednoho přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) cit. zákona o zadávání veřejných zakázek obviněným při zadávání veřejné zakázky „PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,
možného spáchání tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) cit. zákona o zadávání veřejných zakázek obviněným při zadávání veřejné zakázky „Laboratorní služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578,

rozhodl takto:

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, ževe zjednodušeném podlimitním řízení označeném jako „Tiskařské výrobky“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody dne 20. 8. 2018na základě výzvy k podání nabídek ze dne 20. 8. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 211 odst. 4 cit. zákona neposkytl dodavatelům v rámci zadávacích podmínek veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek, když dodavatelům neposkytl informace týkající se nutnosti registrace v elektronickém nástroji pro podání nabídek, požadavky na HW a SW vybavení nutné pro podání nabídek, maximální velikost vkládaných souborů, šifrování nabídek v souladu vyhláškou č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody nebo alespoň odkaz na nápovědu k použitému elektronickému nástroji tyto informace obsahující a dne 15. 10. 2018 uzavřel „Rámcovou dohodu na tiskařské výrobky“ s vybraným dodavatelem ASTRON print, s.r.o., IČO 26155222, se sídlem Mladoboleslavská 1128, 197 00 Praha 9.

II.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – sedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, ževe zjednodušeném podlimitním řízení označeném jako „Tiskařské výrobky“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody dne 20. 8. 2018 na základě výzvy k podání nabídek ze dne 20. 8. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, nedodržel § 73 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 53 odst. 4 cit. zákona a zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v odst. 6.4 písm. a) zadávací dokumentace stanovil požadavek na splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) cit zákona spočívající v předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, aniž by určil minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace, když dostatečně jasným a určitým způsobem nevymezil, co se rozumí významnou dodávkou či službou, přičemž zároveň neurčil rozsah dodávky či služby, aby mohla být považovaná za významnou a zároveň neurčil počet významných dodávek či služeb, které musí dodavatelé ve svých nabídkách pro splnění kvalifikačního kritéria uvést, a dne 15. 10. 2018 uzavřel „Rámcovou dohodu na tiskařské výrobky“ s vybraným dodavatelem ASTRON print, s.r.o., IČO 26155222, se sídlem Mladoboleslavská 1128, 197 00 Praha 9.

III.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – sedopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, ževrozporu s § 217 odst. 5 cit. zákona neuveřejnil na profilu zadavatelepísemnou zprávu zadavatele týkající se zjednodušeného podlimitního řízení označeného jako „Tiskařské výrobky“ zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody dne 20. 8. 2018na základě výzvy k podání nabídek ze dne 20. 8. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 15. 10. 2018 uzavřením „Rámcové dohody na tiskařské výrobky“ s vybraným dodavatelem ASTRON print, s.r.o., IČO 26155222, se sídlem Mladoboleslavská 1128, 197 00 Praha 9, tedy nejpozději do 26. 11. 2018, přičemž písemnou zprávu zadavatele na citovaném profilu uveřejnil až dne 26. 1. 2020, tj. 426 dnů po uplynutí zákonné lhůty.

IV.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha – Bohnice – sepři zadávání veřejné zakázky„Úklidové služby pro PN Bohnice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008654, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2017 pod ev. č. 2017/S 069-130403, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 123 písm. b) cit. zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákonaneučinilsoučástí oznámení o výběru dodavatele ze dne 26. 5. 2017 výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele –OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102 se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1B, 635 00 Brno, které provedl až následně dne 26. 6. 2017, a účastníkům zadávacího řízení tak odepřel možnost se s předmětným výsledkem posouzení seznámit v průběhu zadávacího řízení, když tento zachytil až po ukončení zadávacího řízení v písemné zprávě zadavatele ze dne 11. 8. 2017, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět výše uvedené veřejné zakázky uzavřel dne 17. 7. 2017 s cit. vybraným dodavatelem „Smlouvu č. 088/2017 na zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB“.

VI.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 25 cit. zákona nezadával veřejnou zakázku „PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“ s ohledem na její předpokládanou hodnotu ve výši 6,3 mil. Kč bez DPH a předmět plnění, jímž je dle části 4. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ odst. 4.1. Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 „provedení profesních výkonů podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle navazující vyhlášky č. 499/2006 o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákonem České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů:

4.1.1. přípravné práce pro projektovou dokumentaci (zaměření stávajícího objektu, stavebně technický průzkum a další),

4.1.2. zpracování a sestavení dokumentace k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (DUR),

4.1.3. zpracování a sestavení dokumentace k žádosti o stavební povolení pro stavbu včetně projektové dokumentace ke stavebnímu povolení (DSP),

4.1.4. zpracování dokumentace pro provedení stavby (DPS), včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr,

4.1.5. při výběru zhotovitele stavby – zpracování dodatečných informací k projektové dokumentaci pro provedení stavby a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr ve stanovených lhůtách dle ZZVZ, posouzení nabídek účastníků řízení na zhotovitele stavby, vyhodnocení nabídek, včetně přehledného srovnání nabídek v tabulkovém editoru,

4.1.6. provádění autorského dozoru při provádění stavby (ATD),

4.1.7. zpracování dokumentace skutečného provedení po dokončení stavby a součinnost uvedení stavby do užívání“,

jakožto nadlimitní veřejnou zakázku na služby v nadlimitním režimu podle části čtvrté cit. zákona, a to v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 cit. zákona, nýbrž ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 cit. zákona, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 19. 5. 2017 uzavřel se společností KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava, na předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky „Smlouvu o dílo“.

VII.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 99 odst. 2 ve spojení s § 53 odst. 3 cit. zákona v návaznosti na změnu/doplnění zadávacích podmínek veřejné zakázky „PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,provedené uveřejněním upravené Výzvy k podání nabídek dne 17. 2. 2017 na profilu zadavatele a spočívající ve změně, resp. zmírnění požadavků na odbornou praxi profesí „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ dle čl. 5.7.5.6. Výzvy k podání nabídek a „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ dle čl. 5.7.5.8. Výzvy k podání nabídek, kdy oproti původním zadávacím podmínkám nově požadoval, aby dodavatelé ve vztahu k profesi „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ doložili odbornou praxi „alespoň na dvou stavbách dle 5.7.5.1. a 5.7.5.2. (může být jedna stavba dle 5.7.5.1. a jedna stavba 5.7.5.2., popř. dvě stavby pouze dle bodu 5.7.5.1. tj. mimo památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky)“, tedy již nebylo nezbytnou povinností dodavatelů doložit i odbornou praxi získanou na stavbě památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky, a ve vztahu k profesi „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ odbornou praxi „projektování v oblasti požárního zabezpečení stavby, jejíž celkové náklady na výstavbu dosáhly min. 80 mil., tj. účastníci mohou dokládat praxi projektování z dané oblasti nejen ve zdravotnictví, ale výstavby administrativních, obchodních budov, budov určených pro bydlení“, tedy již nebylo nezbytnou povinností dodavatelů dokládat odbornou praxi ve „zpracování projektové dokumentace DSP a DPS v části SHZpro výstavbu zdravotnického zařízení“, neprodloužil lhůtu pro podání nabídek ode dne 17. 2. 2017, kdy byla uveřejněna na profilu zadavatele upravená Výzva k podání nabídek, o celou její původní délku, ačkoliv to povaha změny/doplnění zadávacích podmínek vyžadovala, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele,a dne 19. 5. 2017 uzavřel se společností KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava, na předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky „Smlouvu o dílo“.

VIII.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) cit. zákona nevyloučil vybraného dodavatele –KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava – z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku„PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, přestože cit. vybraný dodavatel neprokázal splnění požadavku na kvalifikaci dle čl. 5.7.5.9. Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 na doložení odborné praxe profese „zpracovatel části technika prostředí staveb“ spočívající „ve zpracování projektové dokumentace DSP a DPS pro výstavbu zdravotnického zařízení s investičními náklady o objemu min. 80 mil. Kč (tj. jedné stavby i mimo památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky)“, přičemž tímto postupem ovlivnil výběr dodavatele, a dne 19. 5. 2017 uzavřel s cit. vybraným dodavatelem na předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky „Smlouvu o dílo“.

IX.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 cit. zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se veřejné zakázky „PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne, nejpozději do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne19. 5. 2017uzavřením „Smlouvy o dílo“s vybraným dodavatelem KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava,tedy nejpozději do 30. 6. 2017, a neučinil tak ani později.

XI.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupkupodle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, žestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Laboratorní služby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578, v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 cit. zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 cit. zákona, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci při vymezení předmětu veřejné zakázky podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek (CPV) uvedl jako hlavní a dodatečný kód referenční klasifikace CPV 71900000, který se vztahuje k laboratorním službám v oblasti architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb, ačkoliv předmětem veřejné zakázky jsou laboratorní služby ve zdravotnictví, čímž pro klasifikaci předmětu veřejné zakázky použil zcela nepřiléhavý CPV kód, a dne 31. 1. 2019 uzavřel se společností AeskuLab k.s., IČO 60470488, se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 „Smlouvu na poskytování laboratorních služeb“.

XII.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupkupodle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Laboratorní služby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578, v rozporu s § 115 odst. 1 ve spojení s § 116 odst. 1 cit. zákona, když v čl. 14 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace ze dne 7. 11. 2018 stanovil kritérium hodnocení „Odborná způsobilost a kvalita zdravotnické laboratoře“ takovým způsobem, že nevyjadřuje kvalitativní hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, neboť toliko počet předložených certifikátů a osvědčení bez zohlednění jejich obsahu nikterak nevypovídá o větší odborné způsobilosti či vyšší kvalitě zdravotnické laboratoře, a současně stanovil metodu vyhodnocení nabídek v uvedeném kritériu v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, neboť ze způsobu pro přidělování bodů jednotlivým nabídkám není zřejmé, jaké bodové hodnocení by získala nabídka v pořadí šestého a případně dalšího účastníka řízení, a dne 31. 1. 2019 uzavřel se společností AeskuLab k.s., IČO 60470488, se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 „Smlouvu na poskytování laboratorních služeb“.

XIII.

Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupkupodle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Laboratorní služby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578, v rozporu s § 115 odst. 1 ve spojení s § 116 odst. 3 cit. zákona, neboť v čl. 14 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace ze dne 7. 11. 2018 nestanovil kritéria hodnocení „Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve“ a „Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení“a rovněž metodu vyhodnocení nabídek v uvedených kritériích tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné, neboť:

u kritéria hodnocení „Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve“ nevymezil, jaké parametry budou vypovídat o kvalitě nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve, ani jakým způsobem bude hodnocen způsob použití nabízeného laboratorního materiálu a schopnost tohoto materiálu chránit zdravotnický personál před rizikem,
u kritéria hodnocení „Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení“ nevymezil, který ze tří hodnocených parametrů kritéria preferuje, resp. jaký je mezi těmito parametry vztah a
ze způsobu pro přidělování bodů jednotlivým nabídkám v rámci uvedených kritérií není zřejmé, jaké bodové hodnocení by získala nabídka v pořadí šestého a případně dalšího účastníka řízení,

čímž současně v této souvislosti nedodržel ani zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, a dne 31. 1. 2019 uzavřel se společností AeskuLab k.s., IČO 60470488, se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 „Smlouvu na poskytování laboratorních služeb“.

XIV.

Zaspáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až XIII. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8, podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 625 000 Kč (šest set dvacet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

XV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8, ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 10. 1. 2020 podnět ze dne 7. 1. 2020 s žádostí o prošetření postupu zadavatele – Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“)[1] –

1.) ve zjednodušeném podlimitním řízení označeném jako „Tiskařské výrobky“ zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody dne 20. 8. 2018 na základě výzvy k podání nabídek ze dne 20. 8. 2018, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „zadávací řízení ‚Tiskařské výrobky‘“)

na základě uvedeného podnětu vedeného v této jeho části pod sp. zn. ÚOHS-P0028/2020/VZ si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-01890/2020/523/JMa ze dne 17. 1. 2020 od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a písemné vyjádření k obsahu podnětu,
vyjádření k podnětu ze dne 24. 1. 2020 a dokumentaci o předmětném zadávacím řízení Úřad od obviněného obdržel dne 27. 1. 2020;

2.) v souvislosti s poptáváním plnění v rámci veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“, kdy předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-032353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 11. 2017 pod zn. 2017/S 222-460923 (dále jen „veřejná zakázka ‚Dodávky dezinfekčních prostředků‘“)

na základě uvedeného podnětu vedeného v této jeho části pod sp. zn. ÚOHS-P0012/2020/VZ si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-01656/2020/522/KČe ze dne 16. 1. 2020 od obviněného vyžádal předmětnou dokumentaci a písemné vyjádření k obsahu podnětu,
vyjádření k podnětu ze dne 24. 1. 2020 a předmětnou dokumentaci Úřad od obviněného obdržel dne 27. 1. 2020;

3.) při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 4. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008654 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2017 pod ev. č. 2017/S 069-130403 (dále jen „veřejná zakázka ‚Úklidové služby pro PN Bohnice‘“ nebo „zadávací řízení ‚Úklidové služby pro PN Bohnice‘“)

na základě uvedeného podnětu vedeného v této jeho části pod sp. zn. ÚOHS-P0026/2020/VZ si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-01649/2020/521/RŠu ze dne 17. 1. 2020 od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a písemné vyjádření k obsahu podnětu,
vyjádření k podnětu ze dne 24. 1. 2020 a dokumentaci o předmětném zadávacím řízení Úřad od obviněného obdržel dne 27. 1. 2020;

4.) při zadávání veřejné zakázky „PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „veřejná zakázka na dokumentaci k výstavbě pavilonu“ nebo „zadávací řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu“)

na základě uvedeného podnětu vedeného v této jeho části pod sp. zn. ÚOHS-P0027/2020/VZ si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-01641/2020/521/OPi ze dne 17. 1. 2020 od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a písemné vyjádření k obsahu podnětu,
vyjádření k podnětu ze dne 24. 1. 2020 a dokumentaci o předmětném zadávacím řízení Úřad od obviněného obdržel dne 27. 1. 2020;

5.) při zadávání veřejné zakázky „Laboratorní služby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578 (dále jen „veřejná zakázka ‚Laboratorní služby‘“ nebo „zadávací řízení ‚Laboratorní služby‘“)

na základě uvedeného podnětu vedeného v této jeho části pod sp. zn. ÚOHS-P0025/2020/VZ si Úřad od obviněného přípisem č. j. ÚOHS-01655/2020/522/KČe ze dne 17. 1. 2020 vyžádal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a písemné vyjádření k obsahu podnětu;
vyjádření k podnětu ze dne 24. 1. 2020 a dokumentaci o předmětném zadávacím řízení Úřad od obviněného obdržel dne 27. 1. 2020.

I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO

K postupu obviněného v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“

2. Obviněný zahájil zadávací řízení na uzavření rámcové dohody podle § 53 odst. 1 zákona ve spojení s § 131 odst. 2 zákona dne 20. 8. 2018 uveřejněním písemné výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele, dostupném online na adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilPsychiatrickaLecebnaBohnice (dále jen „profil zadavatele“). Předmětem plnění specifikovaným v odst. 3.1. výzvy k podání nabídek (nazvané obviněným „výzva a zadávací dokumentace k podání nabídek“) ze dne 20. 8. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace ZŘ ‚Tiskařské výrobky‘“) je zajištění kompletních tiskařských prací, nutných pro zhotovení požadovaných výrobků, který bude zadavatel odebírat v průběhu 48 měsíců podle aktuální potřeby. Předpokládaná hodnota plnění na základě rámcové dohody dle čl. IV zadávací dokumentace činí 950 000 Kč.

3. Obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek jedinou nabídku, a to od společnosti ASTRON print, s.r.o., IČO 26155222, se sídlem Mladoboleslavská 1128, 197 00 Praha 9 (dále jen „vybraný dodavatel ASTRON print“), se kterým dne 15. 10. 2018 uzavřel „Rámcovou dohodu na tiskařské výrobky“ . V odst. 3.3 rámcové dohody se zadavatel s vybraným dodavatelem dohodli, že celková cena plnění nepřekročí 1 149 500,- Kč vč. DPH.

4. Žádostí č. j. ÚOHS-09258/2020/523/JMa ze dne 24. 3. 2020 Úřad požádal obviněného o sdělení, zda již bylo zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody ukončeno a zároveň o zaslání přehledu plateb za dodané plnění. Odpověď obviněného Úřad obdržel dne 27. 3. 2020. Obviněný uvedl, že na základě rámcové dohody dosud obdržel 42 faktur od vybraného dodavatel v celkové výši 356 027,03 Kč vč. DPH, přičemž jedna z těchto faktur ve výši 21 888 Kč byla stornována. Vzhledem ke skutečnosti, že rámcová dohoda byla uzavřena na dobu 48 měsíců a celková cena doposud zadaných zakázek nepřesáhla maximální výši dle odst. 3.3 rámcové dohody, má obviněný možnost nadále objednávat plnění na základě rámcové dohody, a nelze tak ke dni vydání tohoto rozhodnutí určit celkovou cenu všech veřejných zakázek, které budou uzavřeny na základě rámcové dohody.

K postupu obviněného při poptávání plnění na veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“

5. Obviněný odeslal předběžné oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 11. 2017; předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-032353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 11. 2017 pod zn. 2017/S 222-460923.

6. Jak vyplývá z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 31. 1. 2018, obviněný obdržel pouze jedinou nabídku, a to od společnosti PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel PROMEDICA PRAHA GROUP“). Obviněný ve zprávě jako použitý druh zadávacího řízení uvedl „nadlimitní nadřízení“.

7. „Smlouvu na dodávky dezinfekčních prostředků a dodávky služeb spojené s dodávkou“ obviněný se jmenovaným dodavatelem uzavřel dne 24. 1. 2018, a to – dle přílohy č. 1 „Specifikace dezinfekčních prostředků“ smlouvy – v celkové ceně 5 128 985,92 Kč bez DPH,[2] resp. 6 206 072,97 Kč s DPH. Obviněný smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 26. 1. 2018.

K postupu obviněného v zadávacím řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“

8. Obviněný zahájil dne 4. 4. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání předmětné nadlimitní veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 4. 2017 pod ev. č. zakázky Z2017-008654, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 4. 2017 pod ev. č. 2017/S 069-130403.

9. Předmětem plnění veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ je dle bodu 3.1 „Obecné vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace VZ ‚Úklidové služby pro PN Bohnice‘“) zajištění pravidelných úklidových služeb ve vybraných odděleních Psychiatrické nemocnice Bohnice. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky obviněný stanovil v bodě 4.3 zadávací dokumentace VZ „Úklidové služby pro PN Bohnice“ na 33 165 600 Kč.

10. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 17. 5. 2017 vyplývá, že obviněný obdržel v zadávacím řízení tři nabídky, a to od společnosti OLMAN SERVICE s.r.o., IČO 26293102 se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1B, 635 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel OLMAN SERVICE“), od společnosti P.DUSSMANN spol. s r.o.[3], IČO 45806276, se sídlem Žitná 1578/52, 120 00 Praha 2, a od společnosti PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 400 03 Ústí nad Labem.

11. Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 25. 5. 2017 vyplývá, že nejnižší paušální cenu bez DPH za 1 měsíc plnění nabídl vybraný dodavatel OLMAN SERVICE. Dne 26. 5. 2017 odeslal obviněný všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele z téhož dne.

12. Ze zprávy o posouzení nabídky vybraného dodavatele OLMAN SERVICE ze dne 26. 6. 2017 vyplývá, že obviněný posuzoval splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u nabídky vybraného dodavatele téhož dne.

13. Obviněný dne 17. 7. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem OLMAN SERVICE „Smlouvu č. 088/2017 na zajištění úklidových služeb pro vybrané objekty PNB“ a „Smlouvu č. 089/2017 o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů“. Podle smlouvy činí měsíční paušální cena veřejné zakázky 597 740,- Kč vč. DPH, přičemž za čtyři roky plnění činí celková cena veřejné zakázky 28 691 520,- Kč vč. DPH.

14. Dne 11. 8. 2017 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele z téhož dne.

K postupu obviněného v zadávacím řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu

15. Uveřejněním Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 (dále jen „Výzva k podání nabídek“) na profilu zadavatele téhož dne zahájil obviněný zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání předmětné veřejné zakázky „PN Bohnice – výstavba nového pavilonu urgentního příjmu a zvýšené psychiatrické péče – zpracování a sestavení dokumentace“.

16. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle části 4. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ odst. 4.1. Výzvy k podání nabídek „provedení profesních výkonů podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle navazující vyhlášky č. 499/2006 o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákonem České národní rady č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů:

4.1.1. přípravné práce pro projektovou dokumentaci (zaměření stávajícího objektu, stavebně technický průzkum a další),

4.1.2. zpracování a sestavení dokumentace k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (DUR),

4.1.3. zpracování a sestavení dokumentace k žádosti o stavební povolení pro stavbu včetně projektové dokumentace ke stavebnímu povolení (DSP),

4.1.4. zpracování dokumentace pro provedení stavby (DPS), včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr,

4.1.6. provádění autorského dozoru při provádění stavby (ATD),

4.1.7. zpracování dokumentace skutečného provedení po dokončení stavby a součinnost uvedení stavby do užívání.“.

17. Dne 19. 5. 2017 uzavřel obviněný se společností KANIA a.s., IČO 26817853, se sídlem Špálova 80/9, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel KANIA“), na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o dílo“ v celkové ceně 5 082 000,- Kč vč. DPH.

K postupu zadavatele v zadávacím řízení „Laboratorní služby“

18. Obviněný zahájil dne 5. 11. 2018 podle § 56 odst. 1 zákona odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání předmětné veřejné zakázky „Laboratorní služby“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578 .

19. Obviněný v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedl, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištění komplexních laboratorních služeb, včetně souvisejících dodávek…“ Jako předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel uvedl částku 96 210 000 Kč a dobu trvání zakázky 48 měsíců.

20. Zadavatel v bodě II.1.2) „Hlavní kód CPV“ oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedl jako hlavní kód předmětu veřejné zakázky CPV 71900000 a pod bodem II.2.2) „Dodatečný(-é) kód(-y) CPV“ uvedl dodatečný kód CPV 71900000.

21. Zadavatel pod bodem II.2.5) „Hodnotící kritéria“ oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil jako hodnotící kritéria:

• „Celková nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH za 1 bod laboratorního výkonu PNB fakturované“ (váha: „65“),

• „Odborná způsobilost a kvalita zdravotnické laboratoře“ (váha: „15“),

• „Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve“ (váha: „15“),

•„Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení“ (váha: „5“).

22. Zadavatel dne 7. 11. 2018 na profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci z téhož dne, ve které v bodu 2 „Identifikace veřejné zakázky“ předmět veřejné zakázky klasifikoval kódem CPV: 71900000-7 Laboratorní služby.

23. Jak vyplývá z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 20. 2. 2019 (dále jen „písemná zpráva VZ ‚Laboratorní služby‘“), obviněný obdržel dvě nabídky, přičemž jednoho z účastníků zadávacího řízení vyloučil. Obviněný proto ve smyslu § 122 odst. 2 zákona neprovedl hodnocení nabídek a jako nejvhodnější vybral nabídku společnosti AeskuLab k.s., IČO 60470488, se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel AeskuLab“).

24. Zadavatel s vybraným dodavatelem AeskuLab uzavřel dne 31. 1. 2019 „Smlouvu na poskytování laboratorních služeb“ (dále jen „smlouva na VZ ‚Laboratorní služby‘“) která, co se týče ceny za laboratorní služby, obsahuje ve smyslu zadávacích podmínek v bodě 6. 1 smlouvy ujednání, že „[n]a základě Vyhlášky č. 350/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních úkonů s bodovými hodnotami,… je každý výkon laboratorního vyšetření bodově ohodnocen. Proto je pro objednatele rozhodující hodnota bodu. Smluvní strany se dohodly, že objednatel bude platit za jeden bod laboratorního výkonu: cena bez DPH 0,25 Kč … cena s DPH 0,2875 Kč. Cena za jeden bod laboratorního výkonu se sjednává ve výši nula celá dvacet pět haléřů bez DPH.“ Obviněný uvedenou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 4. 2. 2019 a v systému registru smluv dne 1. 2. 2019.

25. Z bodu 1.1 smlouvy na VZ „Laboratorní služby“ vyplývá, že jejím předmětem je „závazek poskytovatele provádět pro objednatele řádně a včas komplexní laboratorní služby... dle specifikace uvedené v příloze č. 1 této smlouvy...“, tj. zejm. zpracování biologického materiálu, poskytování spotřebního materiálu a žádanek, svoz a odvoz biologického materiálu, školení a odborné konzultace.

26. Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 25. 2. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 2. 2019 pod zn. 2019/S 040-091014.

II. ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0150/2020/VZ

27. Úřad vydal dne 3. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-10281/2020/523/JMa (dále jen „příkaz ze dne 3. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým rozhodl, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (výroky I. a II. příkazu) a jednoho přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (výrok III. příkazu) a současně obviněnému uložil za spáchání přestupků pokutu ve výši 15 000 Kč (výrok IV. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0150/2020/VZ.

28. Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

29. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 14. 4. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

30. Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-11223/2020/523/JMa ze dne 15. 4 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení. Stanovisko obviněného Úřad obdržel dne 16. 4. 2020.

31. Usnesením č. j. ÚOHS-12958/2020/523/JMa ze dne 30. 4. 2020 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

32. Dne 20. 4. 2020 byly obviněnému na jeho žádost o nahlédnutí do spisu ze dne 16. 4. 2020 zaslány jednotlivé položky spisu prostřednictvím datové schránky, přičemž Úřad dodává, že takovýto postup byl zvolen s ohledem na omezení provozu pro veřejnost v době nouzového stavu.

Odpor ze dne 14. 4. 2020

33. K výroku I. příkazu ze dne 3. 4. 2020 obviněný v podaném odporu uvádí, že se domnívá, že neporušil ust. § 211 odst. 4 zákona, protože všichni dodavatelé měli k dispozici veškeré informace v souladu s § 211 odst. 4 zákona, a to ve formě nápovědy, odkazu na často kladené dotazy nebo kontaktu na horkou linku provozovatele elektronického nástroje. Dle obviněného, pokud se dodavatel dostal k zadávací dokumentaci skrze profil zadavatele, má vždy na spodní liště elektronického nástroje informace dle § 211 odst. 4 zákona k dispozici. Účelem tohoto ustanovení je dle obviněného to, aby zadavatel umožnil elektronické podání nabídek dodavatelům pro účast v zadávacím řízení, zejména si nenechával určité informace pro sebe nebo nezvýhodňoval některého z dodavatelů. Kritické šifrování dle něj zvládá použitý elektronický nástroj TenderArena v podstatě automaticky a uživatel žádný návod pro šifrování nepotřebuje. I kdyby jej potřeboval, má jej k dispozici na stránkách elektronického nástroje, spolu s horkou linkou a často kladenými dotazy.

34. K výroku II. příkazu ze dne 3. 4. 2020 obviněný uvádí, že dle jeho názoru by přísnější vymezení technické kvalifikace nevedlo k podání většího počtu nabídek, ale právě naopak. Obviněný zvolil mírné podmínky záměrně, aby obdržel co nejvyšší množství kvalifikovaných nabídek, resp. odpovídající nabídku za atraktivní cenu.

35. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. příkazu ze dne 3. 4. 2020 se obviněný přiznává.

36. K výroku IV. příkazu ze dne 3. 4. 2020, kterým byla obviněnému uložena pokuta ve výši 15 000,- Kč, obviněný žádá o snížení uložené pokuty či její úplné zrušení z důvodu kritické hospodářské situace v České republice způsobené vyhlášením nouzového stavu. Uvádí, že současná situace klade extrémní nároky na zdravotnická zařízení, včetně obviněného. Zároveň dle něj není přiléhavé posuzovat jeho ekonomickou situaci dle celkových výnosů v roce 2018. Ty dle něj činí příjmy od zdravotních pojišťoven, které přicházejí se zpožděním, přičemž část účetních výnosů tvoří náklady na léčbu nepojištěných cizinců – samoplátců, kterým nemocnice je povinna poskytovat zdravotní služby, ale jejichž pohledávky jsou nedobytné a je nutné je odepsat. Obviněný přitom odkazuje na stav svého cash-flow jakožto odpovídající ukazatel jeho finanční situace. Disponibilní zůstatek na účtu obviněného se měnil každý den a klesl až na úroveň 0,5 milionu Kč, což obviněného donutilo jednat o splátkovém kalendáři s dodavatelem léků a stravy. Pokutu tak považuje za nepřiměřeně zatěžující, snižující možnosti nemocnice reagovat na potřebu mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření.

37. Na závěr podaného odporu obviněný uvádí, že preventivní účel pokuty byl splněn již samotnou veřejnoprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a správním řízením před Úřadem. Přitom odkazuje také na přiznání k přestupku uvedeného ve výroku III. příkazu ze dne 3. 4. 2020, které označuje za polehčující okolnost. Proto žádá, aby bylo od potrestání upuštěno nebo bylo uloženo např. napomenutí.

Vyjádření obviněného ze dne 23. 4. 2020

38. Ve svém vyjádření ze dne 23. 4. 2020, které Úřad obdržel od obviněného téhož dne, obviněný navázal na podaný odpor, když opakovaně upozorňuje na svou velmi obtížnou ekonomickou situaci, přičemž doplňuje výpis z účtu ke dni 17. 3. 2020 a dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne 10. 3. 2020 s dodavatelem léčiv, kterou označuje za nezbytnou pro zajištění kontinuity dodávání léčiv, neboť již na svém účtu neměl disponibilní prostředky pro uhrazení dluhu. Opakuje tak, že pokuta, která se může jevit z pohledu Úřadu jako nízká či symbolická, může mít pro obviněného tíživý dopad.

III. ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0157/2020/VZ

39. Úřad vydal dne 15. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-11256/2020/522/KČe (dále jen „příkaz ze dne 15. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a současně obviněnému za spáchání přestupku uložil pokutu ve výši 220 000 Kč (výrok II. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích, zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0157/2020/VZ.

40. Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

41. Proti uvedenému příkazu ze dne 15. 4. 2020 podal obviněný dne 21. 4. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

42. Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-12143/2020/522/KČe/PKř ze dne 23. 4. 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

43. Usnesením č. j. ÚOHS-13430/2020/522/KČe/PKř ze dne 6. 5. 2020 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Odpor ze dne 21. 4. 2020

44. Obviněný v odporu uvádí, že se dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu ze dne 15. 4. 2020 pouze z důvodu své nezkušenosti, resp., že zákon neporušil úmyslně. Jako polehčující okolnost obviněný vidí skutečnost, že zadávací dokumentaci k veřejné zakázce „Dodávky dezinfekčních prostředků“, která byla uveřejněna na profilu zadavatele, si kromě vybraného dodavatele PROMEDICA PRAHA GROUP „stáhl“ i další dodavatel (což dokládá výpisem z profilu zadavatele), který mohl podat nabídku. Obviněný dále uvádí, že na profilu zadavatele uveřejnil i dokumenty, které nebyl povinen uveřejnit (např. předběžné oznámení nebo rozhodnutí o výběru dodavatele) a dodává, že ačkoliv nebyl dodržen postup dle zákona, výsledkem je dodávka dezinfekce za velmi dobrých cenových podmínek, stejně jako kdyby proběhla standardní soutěž.

45. K výši uložené pokuty obviněný namítá, že Úřad při jejím stanovení vycházel ze závěrečného účtu nemocnice (obviněného) za rok 2018, avšak obviněný však má za to, že výše vyměřené pokuty nemá vzhledem k jeho finanční situaci preventivní, ale značně represivní charakter, neboť značně zatěžuje jeho rozpočet a proto žádá o její snížení nebo zrušení. Obviněný obecně poukazuje na kritickou hospodářskou situaci způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti epidemii COVID-19. Obviněný dále namítá, že posuzovat jeho ekonomickou situaci na základě celkových výnosů v roce 2018 je nepřiléhavé, neboť tyto výnosy tvoří příjmy od zdravotních pojišťoven, které však přicházejí se zpožděním. O skutečné finanční situaci obviněného v době vydání příkazu vypovídá stav cash-flow, kdy disponibilní zůstatek na účtu nemocnice se měnil každý den a v negativním případě klesal až na 0,5 mil. Kč a obviněný byl mj. nucen jednat o splátkovém kalendáři s dodavateli. Za těchto okolností je dle obviněného uložení pokuty nepřiměřeně zatěžující, neboť snižuje jeho možnosti operativně reagovat na potřeby mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření. Dle obviněného byl preventivní účel pokuty splněn již samotnou veřejnosprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a následným správním řízením před Úřadem. Jako polehčující okolnost by měl Úřad dle obviněného zohlednit, že se obviněný ke spáchání přestupku přiznal. Obviněný závěrem žádá, aby Úřad vyslovil výrok o vině, avšak aby upustil od uložení pokuty.

Vyjádření obviněného ze dne 23. 4. 2020

46. Obviněný přípisem ze dne 23. 4. 2020 nadepsaným „Doplnění listinných důkazů ke spisu ‚Dodávky dezinfekčních prostředků‘“, který byl Úřadu doručen téhož dne, v návaznosti na svou argumentaci uvedenou v odporu předložil jako „listinné důkazy“ kopie „Výpisu z účtu“ u České národní banky ke dni 17. 3. 2020, z nějž vyplývá disponibilní zůstatek ve výši cca 11 mil. Kč, a nedatované „Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři“ vč. splátkového kalendáře s dodavatelem PHOENIX lékárenský velkoobchod s.r.o., v níž se zavázal k úročeným splátkám dluhu ve výši cca 15 mil. Kč, aby dle svého vyjádření zajistil kontinuitu dodávání léčiv.

IV. ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0162/2020/VZ

47. Úřad vydal dne 20. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-11773/2020/521/RŠu (dále jen „příkaz ze dne 20. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výrok I. příkazu) a současně obviněnému za spáchání uvedeného přestupku uložil pokutu ve výši 40 000 Kč (výrok II. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích, zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-0162/2020/VZ.

48. Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

49. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 27. 4. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

50. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-12794/2020/521/RŠu ze dne 4. 5. 2020 určil obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

51. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-14847/2020/521/RŠu ze dne 20. 5. 2020 určil obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Odpor obviněného ze dne 27. 4. 2020

52. Obviněný v odporu předně přiznává, že se dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu ze dne 20. 4. 2020, přičemž dále uvádí, že již přijal organizační a personální opatření, aby se obdobná situace v budoucnu neopakovala.

53. Obviněný dále podotýká, že se účastnící zadávacího řízení nejpozději v písemné zprávě zadavatele dozvěděli výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, přičemž nikdo z účastníků nepodal námitky, a to ani proti výběru dodavatele, ani proti chybějícímu posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v oznámení o výběru dodavatele, ani proti zadávacím podmínkám. Obviněný je toho názoru, že i kdyby někdo námitky proti výběru dodavatele podal, nebyly by úspěšné, neboť proces výběru dodavatele učinil obviněný dle svého názoru v souladu se zákonem „a nakonec se materiálně, byť ne možná procesně správně, účastníci všechny důvody výsledku rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele dozvěděli“.

54. Dle obviněného nedošlo k reálné společenské škodlivosti předmětného jednání obviněného, neboť „1. Nikdo z účastníků nepodal námitky a to i přesto, že se v důsledku všechny informace o zadávacím řízení dozvěděl. 2. Zadavatel vybral dodavatele důsledně dle zákona a zadávacích podmínek. 3. Zadavatel obdržel ekonomicky výhodnou nabídku vybraného dodavatele. Jednání zadavatele v důsledku nevykazuje znaky společenské škodlivosti, neboť dočasný, mírný a nechtěný zásah zadavatele do zásady transparentnosti, byl jeho pozdějším jednáním zcela zhojen tak, aby byl výsledkem legitimní výběr vybraného dodavatele.“.

55. V souvislosti s uložením pokuty se obviněný předně vyjadřuje ke své ekonomické situaci, na kterou nelze dle jeho názoru nahlížet dle historických ekonomických výsledků roku 2018, ale dle aktuálního stavu v době vydání rozhodnutí. Ačkoliv se může výše uložené pokuty jevit z pohledu Úřadu jako symbolická, pro obviněného může mít tíživý dopad. V této souvislosti obviněný přikládá výpis z účtu obviněného, ze kterého je patrný disponibilní zůstatek obviněného ke dni 17. 3. 2020, Dohodu o uznání dluhu a splátkový kalendář s dodavatelem léčivých přípravků společností PHOENIX lékárenský velkoobchod s.r.o.

56. Obviněný dále poukazuje na kritickou hospodářskou situaci v České republice způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti celosvětové epidemii onemocnění COVID-19 způsobeném šíření koronaviru. Obviněný dále poukazuje na to, že na úrovni celé státní správy jsou přijímána opatření, která umožní uvolňovat peněžní prostředky na okamžité nákupy ochranných pomůcek.

57. Obviněný dále uvádí, že byl vydán tzv. „generální pardon ministryně financí“, kterým dojde k prominutí příslušenství daně a správních poplatků, pokuty za opožděné tvrzení daně, tolerance pozdního podání daňových přiznání a úhrady daně až do 1. července 2020, prominutí pokut za opožděné podání kontrolního hlášení, prominutí správního poplatku za podání žádosti o posečkání nebo splátkování daně.

58. Obviněný dále poukazuje na to, že současná situace klade enormní nároky na zdravotnická zařízení, kdy v důsledku vládního opatření zdravotníci nemohou čerpat dovolenou po dobu nouzového stavu, byly omezeny operační výkony tak, aby byly vyhrazeny kapacity pro případné pacienty s nemocí COVID-19.

59. Ke své ekonomické situaci obviněný uvádí, že výnosy z roku 2018 jsou tvořeny příjmy od zdravotních pojišťoven, které přicházejí se zpožděním. Část výnosů tvoří náklady na léčbu nepojištěných cizinců-samoplátců, kterým je nemocnice povinna poskytnout zdravotní služby, avšak veškeré tyto pohledávky jsou nedobytné a je nutno je odepsat. O skutečné finanční situaci vypovídá cash-flow. Obviněný dále uvádí, že jeho disponibilní zůstatek na účtu se měnil každý den, kdy ke dni 17. 3. 2020 činil 11 mil. Kč a v témže období byl obviněný nucen uzavřít splátkový kalendář s dodavatelem léčiv.

60. Obviněný dále uvádí, že v předchozích dnech schválil vyplacení příspěvku 500,- Kč pro zdravotníky v „první linii“. Ačkoliv se jednalo o cca 38 000,- Kč, musel obviněný i tento výdaj při současném stavu cash-flow pečlivě zvažovat.

61. Za uvedených okolností považuje obviněný uložení pokuty za nepřiměřeně zatěžující, byť ne likvidační, neboť snižuje možnost obviněného operativně reagovat na potřebu mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření.

62. Závěrem obviněný akcentuje, aby Úřad, který vede ve věci spáchání přestupků obviněným několik správních řízení, zohlednil zásadu absorpce, a aby všechna tato správní řízení případně procesně spojil.

63. Dle obviněného byl preventivní účel pokuty splněn již samotnou veřejnosprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a následným správním řízením před Úřadem. Jako polehčující by měl Úřad dle obviněného zohlednit, že se obviněný ke spáchání přestupku přiznal. Obviněný závěrem žádá, aby Úřad vyslovil výrok o vině, avšak aby upustil od uložení pokuty.

V. ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0173/2020/VZ

64. Úřad vydal dne 27. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-12432/2020/521/OPi (dále jen „příkaz ze dne 27. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (výroky I., II. a III. příkazu), jednoho přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (výrok IV. příkazu) a jednoho přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (výrok V. příkazu) a současně obviněnému za spáchání přestupků uložil pokutu ve výši 100 000 Kč (výrok VI. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0173/2020/VZ.

65. Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

66. Proti uvedenému příkazu ze dne 27. 4. 2020 podal obviněný dne 5. 5. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

67. Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-13422/2020/521/OPi ze dne 6. 5. 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

68. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-14411/2020/521/OPi ze dne 15. 5. 2020 určil obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Odpor obviněného ze dne 5. 5. 2020

69. Obviněný uznává, že se dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. až V. příkazu ze dne 27. 4. 2020, nicméně ve vztahu k výroku IV. příkazu[4] obviněný dodává, že ten se nezakládá na „správné právní kvalifikaci a reálné situaci dodavatelů, kteří podávají nabídky do zadávacích řízení. Pokud si dodavatelé stáhnou nabídky z elektronického nástroje zadavatele a jsou zadavatelem informováni o skutečnosti, že nabídky se skrze uvedený elektronický nástroj podávají, zákonitě očekávají informace a priori o způsobu podání nabídky od provozovatele elektronického nástroje, nikoliv od zadavatele. Nelze tak argumentovat dle názoru zadavatele na jednu stranu tím, že zadávání veřejných zakázek je formalizovaný proces (…), a na stranu druhou vykládat zákon materiálně, tak jak tomu ve zbytku argumentace příkazu je.“ Účelem ust. § 211 zákona dle obviněného je, „aby dodavatelé dokázali podat nabídky do elektronického nástroje; zadavatel jim k uvedenému dal odkaz na elektronický nástroj zadavatele, a pokud podání nabídek nebylo dodavatelům jasné, zákonitě by informace žádali po provozovateli elektronického nástroje (jak by činil ostatně i zadavatel). Elektronický nástroj musí být obligatorně certifikován a vyhovovat požadavkům vyhlášky č. 260/2016 Sb., proto je jeho provoz odpovědností třetí strany – provozovatele elektronického nástroje.“ Obviněný tak má za to, že výrok IV. příkazu obsahuje ze strany Úřadu znaky nepřípustného formalismu, neboť kdyby uvedl informace dle § 211 odst. 4 zákona způsobem dle představ Úřadu, nezměnil by se nijak počet podaných nabídek, jejich kvalita a ani obsah. Dle názoru Obviněného tak ani nebyla porušena žádná ze zásad zadávacího řízení a společenská škodlivost Úřadem shledaného deliktu je rovna nule, nehledě na ust. § 270 odst. 1 zákonem konstruovanou fikci apriorní společenské škodlivosti. Obviněný se dále vyjadřuje k výroku V. příkazu, kdy je názoru, že „sice písemná zpráva nebyla zveřejněna, avšak údaje, které by v ní byly obsaženy[,] lze seznat z v elektronickém nástroji a Věstníku uveřejněných dokumentů a samotné karty veřejné zakázky v elektronickém nástroji, takže z hlediska materiálního zadavatel v konečném důsledku žádnou informaci, kterou měl zveřejnit v písemné zprávě zadavatele[,] nezamlčel.“.

70. Obviněný se dále vyjadřuje k výroku V. příkazu ze dne 27. 4. 2020, kdy je názoru, že „sice písemná zpráva nebyla zveřejněna, avšak údaje, které by v ní byly obsaženy[,] lze seznat z v elektronickém nástroji a Věstníku uveřejněných dokumentů a samotné karty veřejné zakázky v elektronickém nástroji, takže z hlediska materiálního zadavatel v konečném důsledku žádnou informaci, kterou měl zveřejnit v písemné zprávě zadavatele[,] nezamlčel.“.

71. Obviněný dále obdobně jako např. v odporu ze dne 27. 4. 2020 obecně poukazuje na kritickou hospodářskou situaci způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti epidemii COVID-19. Obviněný dále namítá, že posuzovat jeho ekonomickou situaci na základě celkových výnosů v roce 2018 je nepřiléhavé, neboť tyto výnosy tvoří příjmy od zdravotních pojišťoven, které však přicházejí se zpožděním. O skutečné finanční situaci obviněného v době vydání příkazu vypovídá dle jeho přesvědčení stav cash-flow, kdy disponibilní zůstatek na účtu nemocnice se měnil každý den a v negativním případě klesal až na 0,5 milionu Kč a obviněný byl mj. nucen jednat o splátkovém kalendáři s dodavateli. Za těchto okolností je dle obviněného uložení pokuty nepřiměřeně zatěžující, neboť snižuje jeho možnosti operativně reagovat na potřeby mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření. Dle obviněného byl preventivní účel pokuty splněn již samotnou veřejnosprávní kontrolou ze strany Ministerstva zdravotnictví a následným správním řízením před Úřadem. Jako polehčující by měl Úřad dle obviněného zohlednit, že se obviněný ke spáchání přestupku přiznal. Obviněný závěrem žádá, aby Úřad vyslovil výrok o vině, avšak aby upustil od uložení pokuty.

VI. ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0178/2020/VZ

72. Úřad vydal dne 29. 4. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-12791/2020/522/KČe (dále jen „příkaz ze dne 29. 4. 2020“), který byl obviněnému doručen téhož dne a kterým Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil tří přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona (výrok I. až III. příkazu) a současně obviněnému za spáchání přestupků uložil pokutu ve výši 250 000 Kč (výrok IV. příkazu). Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 90 odst. 1 zákona o přestupcích zahájeno správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0178/2020/VZ.

73. Účastníkem uvedeného správního řízení je podle § 256 zákona obviněný.

74. Proti uvedenému příkazu ze dne 29. 4. 2020 podal obviněný dne 6. 5. 2020 odpor. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

75. Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-13551/2020/522/KČe/PKř ze dne 6. 5. 2020 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit své stanovisko v řízení.

76. Usnesením č. j. ÚOHS-14662/2020/522/KČe ze dne 20. 5. 2020 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později se ale obviněný ve správním řízení již dále nevyjádřil.

Odpor obviněného ze dne 6. 5. 2020

77. Obviněný namítá, že s přihlédnutím k účelu, které mají CPV kódy plnit, je třeba brát v úvahu nejen číselné zařazení, ale rovněž slovní význam, který název CPV kódu má. Pokud je tedy heslo ve slovníku „laboratorní služby“, dá se dle obviněného předpokládat, že dodavatelé, kterým není systematika číselné kvalifikace známa, budou pro vyhledávání volit spíše slovní popis kritéria. Nadto se obviněný domnívá, že účel CPV kódu, tj. aby se o existenci veřejné zakázky dozvěděl široký okruh dodavatelů, byl splněn, což dle něj vyplývá z výpisu elektronického nástroje Tender Aréna, dle kterého si zadávací dokumentaci „stáhly“ dva subjekty, a který v kopii přikládá.

78. Obviněný dále namítá, že Úřad přistoupil k argumentaci rozporující hodnotící kritéria manipulativně. Vždy lze tvrdit, že způsob definice hodnotících kritérií měl být přesnější, avšak uvedené povede k situaci, kdy na jedné straně propagované užívání kvalitativních kritérií hodnocení zadavatelé nebudou v důsledku používat, neboť vždy bude možno říci, že hodnoticí kritéria a metoda hodnocení nebyly dostatečné.Obviněný se také neztotožňuje se závěry Úřadu, že nelze dle způsobu jím nastaveného hodnocení hodnotit více než 5 nabídek. Z kontextu zadávacích podmínek dle něj vyplývá, že minimální počet bodů je nula, tj. že nelze získat záporné body. Obviněný dle svého názoru v zadávací dokumentaci u dílčího kritéria hodnocení č. 4 rovněž jasně stanovil, že nejvýše bude hodnocena nabídka, která vytvoří školicí team s nejvyšším počtem odborníků, s nejdelší praxí a s nejvyšším počtem konzultačních hodin. Kritérium zadavatel nečlenil na subkritéria, byť Úřad tohoto dojmu asi nabyl, alejeho záměrem bylo, aby byl dostatečně reflektován vztah užitné hodnoty a ceny. Nejlepší v předmětném kritériu pak dle obviněného byla nabídka, jejíž číselný údaj v hodnoceném kritériu byl prostě nejvyšší, jak z definice metody hodnocení vyplývá. Rovněž se domnívá, že pro způsob hodnocení není nutno stanovit automaticky vzorec.

79. Obviněný jako polehčující okolnost uvádí, že svým postupem dosáhl výrazného snížení ceny za laboratorní služby.Připomíná, že sám Úřad shledává na straně nemocnice polehčujících okolnost, že obviněný mohl zakázku zadávat ve zjednodušeném režimu, přesto však volil přísnější režim.

80. K výši pokuty obviněný namítá, že Úřad při jejím stanovení vycházel ze závěrečného účtu, nemocnice za rok 2018, podle nějž dosáhla celkových výnosů ve výši 1 085 mil. Kč, na základě čehož Úřad v příkazu ze dne 29. 4. 2020 konstatuje, že výši pokuty nelze považovat za likvidační, neboť v této souvislosti představuje pouze marginální částku. Obviněný však má za to, že výše vyměřené pokuty nemá vzhledem k jeho finanční situaci preventivní, ale značně represivní charakter, neboť značně zatěžuje jeho rozpočet a proto žádá o její snížení nebo o úplné zrušení. Obviněný obecně poukazuje na kritickou hospodářskou situaci způsobenou vyhlášením nouzového stavu v rámci mimořádných opatření proti epidemii COVID-19. Obviněný dále namítá, že posuzovat jeho ekonomickou situaci na základě celkových výnosů v roce 2018 je nepřiléhavé, neboť tyto výnosy tvoří příjmy od zdravotních pojišťoven, které však přicházejí se zpožděním. O skutečné finanční situaci obviněného v době vydání příkazu vypovídá dle obviněného stav cash-flow, kdy disponibilní zůstatek na účtu nemocnice se měnil každý den a v negativním případě klesal až na 0,5 milionu Kč a obviněný byl mj. nucen jednat o splátkovém kalendáři s dodavateli. Za těchto okolností je uložení pokuty, nepřiměřeně zatěžující, neboť snižuje možnosti obviněného operativně reagovat na potřebu mimořádného nákupu zdravotních pomůcek a ochranných opatření.

VII. SPOLEČNÉ ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ

81. Dne 15. 5. 2020 obdržel Úřad návrh obviněného ze dne 14. 5. 2020 na spojení správních řízení vedených Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0118/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0150/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0157/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0162/2020/VZ, sp. zn. ÚOHS-S0173/2020/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0178/2020/VZ. Úřad na základě návrhu (žádosti) obviněného spojil dle § 140 odst. 1 správního řádu usnesením č. j. ÚOHS-14664/2020/522/KČe ze dne 21. 5. 2020 správní řízení, resp. řízení o přestupcích vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0150/2020/VZ, pod sp. zn. ÚOHS-S0157/2020/VZ, pod sp. zn. ÚOHS-S0162/2020/VZ, pod sp. zn. ÚOHS-S0173/2020/VZ a pod sp. zn. ÚOHS-S0178/2020/VZ, neboť se týkají stejného účastníka řízení, tj. obviněného a Úřadu nebylo známo, že by spojení řízení bránila povaha věci, účel řízení anebo ochrana práv nebo oprávněných zájmů účastníků správního řízení. Spojením řízení obviněnému rovněž nevzniklo nebezpečí újmy[5].

82. Přípisem č. j. ÚOHS-14696/2020/522/KČe ze dne 21. 5. 2020 byl účastník společného řízení o přestupku (tj. obviněný) o spojení správních řízení informován.

VIII. ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

83. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení.

84. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

85. Podle § 107 odst. 1 zákona se nabídky podávají písemně, a to v elektronické podobě prostřednictvím zadavatelem stanoveného elektronického nástroje nebo v listinné podobě.

86. Podle § 211 odst. 4 zákona při elektronické komunikaci v zadávacím řízení, soutěži o návrh a při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému poskytne zadavatel dodavatelům k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

87. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“

88. V odst. 3. 7. zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ obviněný uvedl, že „zveřejňuje zadávací dokumentaci na profilu zadavatele v elektronickém nástroji TenderArena, kde budou rovněž poskytovány případné dodatečné informace.“

89. V odst. 11. 1. zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ obviněný uvedl, že „Nabídky se podávají v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje TenderArena.“

Právní posouzení

90. Úřad na úvod uvádí, že zadávání veřejných zakázek představuje oproti kontraktaci v soukromoprávním prostředí vysoce formalizovaný proces, přičemž toto „omezení“ se projevuje mj. i v oblasti komunikace mezi zadavatelem a dodavateli, která musí dle § 211 odst. 1 zákona probíhat v zadávacích řízeních a při zvláštních postupech podle části šesté zákona (rámcová dohoda, dynamický nákupní systém, soutěž o návrh) výhradně písemně (není-li v zákoně stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace). V § 211 odst. 3 pak zákon přinesl povinnost, aby písemná komunikace mezi zadavatelem a dodavateli probíhala elektronicky, a to s výjimkou zákonem taxativně vymezených případů. Nabytím účinnosti tohoto ustanovení tak zadavatelé přestali mít možnost mj. přijímat nabídky dodavatelů v listinné podobě (s příp. výjimkami stanovenými zákonem, nicméně v posuzovaném případě byla dokumentace o zadávacím řízení výhradně v elektronické podobě), když povinnost elektronické komunikace se vztahuje i na podání nabídek, které mohly být dále podávány již pouze prostřednictvím elektronického nástroje. Povinnost komunikovat v zadávacím řízení elektronicky a zejména prostřednictvím elektronických nástrojů však s sebou přináší i určitá specifika technické povahy. Proto zákon v § 211 odst. 4 zároveň zavedl povinnost zadavateli, aby při elektronické komunikaci v zadávacím řízení poskytl dodavatelům k dispozici „veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast“.

91. Obviněný v zadávací dokumentaci ZŘ „Tiskařské výrobky“ uvedl, že zadávací dokumentaci zveřejňuje na profilu zadavatele v elektronickém nástroji TenderArena, kde bude poskytovat i případné dodatečné informace. Dále pak uvedl, že nabídky se podávají v elektronické podobě prostřednictvím zmíněného nástroje.

92. Obviněný ke splnění svých povinností podle § 211 odst. 4 zákona ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0028/2020/VZ uvedl, že elektronický nástroj byl jednoznačně určen a zadavatel jej používá ve všech zadávacích řízeních. Připustil přitom, že administrativním pochybením zároveň neposkytl veškeré doprovodné informace pro podání nabídek a komunikaci, avšak že toto pochybení bylo toliko formální a nemohlo mít žádný vliv na průběh ani výsledek zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“. Dle obviněného „zakázka“ neklade žádné specifické nároky na elektronickou komunikaci a uplatní se tak „elementární zásady fungování elektronické komunikace“ související se zadávacím řízením, poskytované typicky ve formě standardizovaného poučení. Takový vzorový dokument je dle obviněného ke stažení na řadě internetových portálů včetně samotné TenderAreny a rovněž je distribuován na školeních Ministerstva pro místní rozvoj k veřejným zakázkám a poskytuje informace technické povahy, přičemž se dle obviněného jedná o krajně obecné informace, které jsou nepochybně známé každému potenciálnímu dodavateli v prostředí veřejných zakázek. Znovu tak zopakoval, že se jedná o pouze formální pochybení, které nemohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení.

93. Úřad na tomto místě uvádí, že ust. § 211 odst. 4 zákona ukládá zadavatelům jasnou a jednoznačnou povinnost, aby v zadávacím řízení něčeho činil. Konkrétně, aby dodavatelům poskytl k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro podání nabídek. Přičemž z povahy tohoto ustanovení plyne, že se jedná o zadávací podmínky, a to konkrétně o podmínky průběhu zadávacího řízení ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Jak plyne ze zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ a koneckonců i z vyjádření obviněného k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0028/2020/VZ, v předmětném zadávacím řízení informace v zákonem předpokládaném rozsahu poskytnuty nebyly, když obviněný toliko uvedl, že prostřednictvím TenderAreny zveřejňuje zadávací dokumentaci a případné dodatečné informace, a že nabídky musí být podány v elektronické podobě prostřednictvím tohoto elektronického nástroje. Chybí tak jakékoliv bližší technické informace týkající se např. šifrování nabídek v souladu vyhláškou č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody (dále jen „vyhláška o elektronických nástrojích“) nebo alespoň odkaz na nápovědu k použitému elektronickému nástroji. Úřad nezpochybňuje, že tyto informace jsou k dispozici ve veřejně dostupných standardizovaných dokumentech, a to v podobě nápovědy, často kladených otázek či horké linky provozovatele elektronického nástroje, nicméně obviněný tyto dokumenty či kontakty dodavatelům nedal k dispozici, ani na ně žádným způsobem neodkázal.

94. Úřad na tomto místě odkazuje zejména na ust. § 5 vyhlášky o elektronických nástrojích, které stanoví povinnosti zadavatele ve vztahu k šifrování nabídek, mezi které patří mj. poskytnutí certifikátu veřejného klíče prostřednictvím svého profilu zadavatele za účelem šifrování obsahu nabídky, případně internetových stránek elektronického nástroje nebo zasláním na základě vyžádání. Obviněný samotný certifikát veřejného klíče sice prostřednictvím profilu zadavatele poskytl, avšak neposkytl dodavatelům žádné informace technické povahy, tj. „návod“, jak certifikát veřejného klíče použít při podání nabídek. Přestože elektronický nástroj může šifrování provádět do velké míry automatizovaně, neposkytl obviněný v zadávacích podmínkách dodavatelům žádný „návod“, jak certifikát veřejného klíče použít.

95. Tvrdí-li obviněný, že pochybení je pouze formální a nemohlo mít vliv na výsledek zadávacího řízení, Úřad k tomu uvádí následující. Stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem je přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, u něhož není vyžadován vliv na výběr dodavatele, ale toliko, aby na základě zadávacího řízení byla uzavřena rámcová dohoda, což se v šetřeném případě stalo. Na tom nic nemění ani tvrzená „formálnost“ nesplněné povinnosti. Zadávací řízení je formalizovaným procesem a zadavatelé jsou povinni tyto formální povinnosti dodržovat, čímž je zároveň dodržena zákonnost tohoto procesu. Nadto zákon v § 270 odst. 1 výslovně uvádí vyvratitelnou domněnku, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý. K tvrzení, že informace technické povahy týkající se komunikace prostřednictvím elektronického nástroje TenderArena jsou nepochybně známé každému potenciálnímu dodavateli, Úřad uvádí, že toto tvrzení obviněného je pouhou spekulací a nic nemění na skutečnosti, že zákonem požadované informace dodavatelům neposkytl a svou povinnost nesplnil, a to ani odkazem na případné standardizované dokumenty tyto informace obsahující. Dodavatelé měli mít veškeré informace nezbytné pro účast v zadávacím řízení k dispozici v zadávacích podmínkách od obviněného, aniž by si je museli jakýmkoliv způsobem sami dohledávat.

96. Úřad tak shrnuje, že obviněný povinnost podle § 36 odst. 3 zákona ve spojení s ust. § 211 odst. 4 zákona nesplnil, když dodavatelům neposkytl veškeré informace týkající se elektronické komunikace, např. informace týkající se šifrování nabídek, nutnosti registrace v elektronickém nástroji pro podání nabídek, požadavky na HW a SW vybavení nutné pro podání nabídek, maximální velikost vkládaných souborů nebo alespoň odkaz na nápovědu k použitému elektronickému nástroji a stanovil tak zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Úřad dále uvádí, že obviněný na základě zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“ dne 15. 10. 2018 uzavřel rámcovou dohodu s vybraným dodavatelem ASTRON print, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, když stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“ v rozporu se zákonem a zároveň uzavřel „Rámcovou dohodu na tiskařské výrobky“.

97. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

98. Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 použije obdobně.

99. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a. která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b. minimální úroveň pro jejich splnění.

100. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

101. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“

102. V odst. 6. 4. písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ obviněný stanovil, že „K prokázání splnění kritérií technické kvalifikace zadavatel požaduje dle § 79 ZZVZ předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, včetně uvedení kontaktu na tyto objednatele (e-mail nebo telefon). Seznam bude zpracovaný formou čestného prohlášení a bude podepsaný oprávněnou osobou dodavatele“.

Právní posouzení

103. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že pokud zadavatel pro zadávací řízení zvolí zjednodušené podlimitní řízení, zákon mu v ust. § 53 odst. 4 dává možnost, nikoliv povinnost použít jednotlivá pravidla pro nadlimitní režim a zároveň mu umožňuje zvolit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než ta uvedená v části čtvrté zákona. Pokud se však zadavatel rozhodne některé pravidlo pro nadlimitní režim v zadávacím řízení použít, je dle názoru Úřadu povinen aplikovat jej stejným způsobem, jako v nadlimitním řízení, nestanoví-li zákon (příp. zadavatel výslovně v zadávací dokumentaci) jinak, a to za dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek.

104. Zadavatel tak ve zjednodušeném podlimitním řízení může zvolit kritérium technické kvalifikace podle ustanovení platných pro nadlimitní režim (ostatně ani u otevřeného řízení není použití technické kvalifikace povinné), nicméně rozhodne-li se pro takový postup, musí zvolit kvalifikační kritéria v souladu se zákonem a stejně tak je v souladu se zákonem definovat v zadávacích podmínkách.

105. Zákon v § 73 odst. 6 výslovně uvádí, že pokud zadavatel požaduje prokázání technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, která kritéria technické kvalifikace požaduje a minimální úroveň pro jejich splnění. Důvodová zpráva k citovanému ustanovení uvádí, v případě kritéria technické kvalifikace na předložení seznamu referenčních stavebních prací je to „například požadavek zadavatele na doložení alespoň 2 významných stavebních prací v určitém rozsahu“. Obdobně tomu pak bude i u kvalifikačního kritéria na předložení seznamu referenčních služeb či dodávek podle § 79 odst. 2 písm. b). Stejně se vyjadřuje i komentářová literatura: „Pokud se zadavatel rozhodne požadovat prokázání ekonomické a/nebo technické kvalifikace, je povinen stanovit vždy i minimální úroveň (jakousi spodní hranici) jejich splnění. Pokud bude například zadavatel požadovat seznam stavebních prací za posledních 5 let dle § 79 odst. 2 písm. a) (tzv. referenční zakázky), je nezbytné, aby stanovil současně i věcný obsah referenční zakázky (definici referenční zakázky, tj. co se bude považovat za referenční zakázku) a jejich minimální počet a/nebo hodnotu každé referenční zakázky a/nebo jiné údaje, ze kterých bude zřejmá minimální úroveň požadovaná zadavatelem po účastnících zadávacího řízení.“[6]

106. Pokud zadavatel pro prokázání technické kvalifikace minimální úroveň referenčních dodávek či služeb nestanoví, nejenže tím nesplní zákonnou povinnost podle § 73 odst. 6 písm. b) zákona, ale zároveň je takový požadavek na kvalifikaci netransparentní. Úřad přitom k nutnosti dodržet zásadu transparentnosti při stanovení zadávacích podmínek odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu Brno sp. zn. 62 Af 5/2010 ze dne 6. 10. 2011, jehož závěry jsou aplikovatelné i pro současnou právní úpravu: „Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být například i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Jestliže pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Je třeba zdůraznit, že je to zadavatel, kdo zadávací dokumentaci vyhotovuje, případně nechává vyhotovovat, a kdo také za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá.“

107. V šetřeném případě (tj. v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“) obviněný požadavky na technickou kvalifikaci dodavatelů stanovil, přičemž stanovil mj. požadavek na předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky, a to s výslovným uvedením, že se jedná o technické kvalifikační předpoklady podle § 79 zákona (srov. bod 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného tak dle Úřadu plyne, že obviněný se dobrovolně podřídil pravidlům stanoveným pro nadlimitní režim pro stanovení technické kvalifikace. Zároveň je z výše uvedeného patrné, že obviněný sice stanovil, jaká kritéria na prokázání technické kvalifikace od dodavatelů požaduje prokázat a jakými doklady, nicméně žádným způsobem nestanovil minimální úroveň plnění, které bude v souladu s kvalifikačním požadavkem podle odst. 6.4 písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ považovat za významnou dodávku či službu a ani žádným způsobem nedefinoval předmět takového plnění.

108. Takto stanovené zadávací podmínky, které nedávají uchazečům zcela jasný návod pro vypracování nabídky, ale naopak umožňují rozdílný výklad, porušují zásadu transparentnosti zadávacího řízení uvedenou v § 6 odst. 1 zákona. Úřad k tomu uvádí, že pro posouzení transparentnosti zadávacích podmínek ve vztahu ke kvalifikaci je podstatné, aby zadávací dokumentace byla tak jednoznačná, aby z ní bylo patrno, co se rozumí významnou dodávkou či službou, jaké parametry musí taková dodávka či služba splňovat (např. jaká musela být cena dodávky či služby, aby mohla být uznána za významnou dodávku) a jaký počet významných služeb musí dodavatelé uvést, aby kvalifikační předpoklad splnili. Absence jednoznačných pravidel pro posuzování kvalifikace v zadávací dokumentaci by mohla vést k libovůli obviněného při následném posuzování nabídek. Nemůže tedy obstát zadávací dokumentace, kde obviněný uvádí pouze jakýsi „přepis“ ust. § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Požadavek na technickou kvalifikaci tak není zcela jednoznačný, tj. pravidla pro posuzování splnění kvalifikace dodavatelů objektivně připouštějí nejednoznačný výklad či je dokonce nelze vyložit vůbec, čímž vzniká dodavatelům interpretační nejistota. Následkem takto netransparentně stanovené kvalifikace pak je také netransparentnost posouzení splnění kvalifikačních předpokladů obviněným. Stejně tak pak netransparentně nastavené kvalifikační předpoklady mohou ovlivnit rozhodnutí dodavatelů, zda v zadávacím řízení vůbec podají nabídku. Pokud obviněný v podaném odporu uvádí, že dle jeho názoru by stanovením „přísnějších podmínek technické kvalifikace neobdržel více nabídek, ale právě naopak“, pak Úřad k tomuto uvádí, že obviněný nemusel podmínky technické kvalifikace stanovit „přísněji“, ale přesněji, tj. tak, aby dodavatelé měli dostatek informací o tom, co bude v rámci technické kvalifikace posuzováno.

109. Na základě uvedených skutečností je nutno dojít k závěru, že obviněný stanovil kvalifikační předpoklad podle odst. 6.4 písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ v rozporu s § 73 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 53 odst. 4 zákona a zároveň v rozporu se zásadou transparentnosti, když v odst. 6.4 písm. a) zadávací dokumentace ZŘ „Tiskařské výrobky“ stanovil požadavek na splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona spočívající v předložení seznamu významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, aniž by určil minimální úroveň pro splnění takového kritéria technické kvalifikace, když dostatečně jasným a určitým způsobem nevymezil, co se rozumí významnou dodávkou či službou, přičemž zároveň neurčil rozsah dodávky či služby, aby mohla být považovaná za významnou a počet významných dodávek či služeb, které musí dodavatelé ve svých nabídkách pro splnění kvalifikačního kritéria uvést.

110. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. a X. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

111. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

112. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

113. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

114. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Právní posouzení

115. Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek a uzavírání rámcových dohod v zadávacím řízení, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávacího řízení, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení týkají.

K výroku III. rozhodnutí

116. Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“ a v zadávacím řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele.

117. Zadávací řízení „Tiskařské výrobky“ bylo ukončeno uzavřením rámcové dohody ze dne 15. 11. 2018 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu o předmětném zadávacím řízení na profilu zadavatele, tj. do 3. 1. 2019.

118. Obviněný ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0028/2020/VZ uvedl, že písemnou zprávu sice dne 30. 10. 2018 zpracoval a zveřejnil, nicméně učinil tak v „nesprávném“ formátu .docx. Dále uvedl, že po zjištění tohoto nedostatku byla z profilu zadavatele stažena a pochybení „bude napraveno“.

119. Vzhledem ke skutečnosti, že z údajů dostupných na profilu zadavatele vyplývá, že písemnou zprávu obviněný uveřejnil až dne 26. 1. 2020, tj. 426 dní po uplynutí zákonem stanovené lhůty, byl obviněný Úřadem výzvou č. j. ÚOHS-04633/2020/523/JMa ze dne 10. 2. 2020 vyzván, aby uvedl, který den byla písemná zpráva uveřejněna na profilu zadavatele a který den z něj byla stažena. Zároveň byl vyzván, aby tvrzené skutečnosti doložil.

120. Obviněný k výzvě č. j. ÚOHS-04633/2020/523/JMa ze dne 10. 2. 2020 Úřadu sdělil, že písemná zpráva zadavatele byla dne 30. 10. 2018 ve formátu .docx na profilu zadavatele „umístěna“ nicméně nebyla „uveřejněna“. Obviněný uvedl, že nápravu sjednal, když písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na profilu zadavatele dne 26. 1. 2020 ve formátu .pdf a dne 17. 2. 2020 rovněž ve formátu .docx.

121. Jak z profilu zadavatele, tak z vyjádření obviněného tedy vyplývá, že obviněný v šetřeném případě písemnou zprávu v zákonem stanovené lhůtě vůbec neuveřejnil a uveřejnil ji až dne 26. 1. 2020, tj. 426 dní po uplynutí zákonem stanovené lhůty.

122. Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele [na rozdíl od přestupku zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku.

123. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“ nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 15. 10. 2018 uzavřením rámcové dohody s vybraným dodavatelem ASTRON print, tedy nejpozději do 26. 11. 2018, přičemž písemnou zprávu zadavatele zveřejnil až dne 26. 1. 2020, tj. 426 dní po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku X. rozhodnutí

124. Zadávací řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu bylo ukončeno uzavřením smlouvy dne 19. 5. 2017 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu o předmětném zadávacím řízení na profilu zadavatele, tj. do 30. 6. 2017.

125. Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele nebyla uveřejněna na profilu zadavatele ve lhůtě do 30. 6. 2017 a ani později.

126. K argumentaci obviněného uvedené v této souvislosti v podaném odporu ze dne 5. 5. 2020, že „sice písemná zpráva zadavatele nebyla zveřejněna, avšak údaje, které by v ní byly obsaženy[,] lze seznat z v elektronickém nástroji a Věstníku uveřejněných dokumentů a samotné karty veřejné zakázky v elektronickém nástroji, takže z hlediska materiálního zadavatel v konečném důsledku žádnou informaci, kterou měl zveřejnit v písemné zprávě nezamlčel.“. Úřad uvádí, že sice souhlasí, že skutečnosti, které musí být obsaženy v písemné zprávě zadavatele (§ 217 odst. 2 zákona), lze seznat z profilu zadavatele, nicméně uvedené nezbavuje obviněného povinnosti vypracovat a zveřejnit písemnou zprávu zadavatele, jakožto dokument shrnující zásadní informace o daném zadávacím řízení, na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona dojde již tím, že zadavatel neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v zákonem stanovené lhůtě, přičemž společenská škodlivost je dána již samotným naplněním formálních znaků daného přestupku (§ 270 odst. 1 zákona).

127. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele týkající se zadávacího řízenína dokumentaci k výstavbě pavilonu nejpozději do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne19. 5. 2017 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem KANIA, tedy nejpozději do 30. 6. 2017, a neučinil tak ani později. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno výroku X. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

128. Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

129. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

130. Podle § 2 odst. 3 věty první zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak.

131. Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

132. Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

133. Podle § 34 zákona je zadavatel oprávněn uveřejnit formou předběžného oznámení svůj úmysl zahájit zadávací řízení. V takovém případě zadavatel odešle předběžné oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona.

134. Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

135. Podle § 56 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

136. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentacek veřejné zakázce „Dodávky dezinfekčních prostředků“

137. Obviněný odeslal předběžné oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 11. 2017; předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-032353 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 11. 2017 pod zn. 2017/S 222-460923 (dále jen „předběžné oznámení“).

138. Obviněný v záhlaví formuláře předběžného oznámení označil pole „[t]oto oznámení je pouze pro předběžné informace“ a jako předpokládané datum zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení uvedl den 27. 11. 2017. Obviněný v předběžném oznámení neoznačil druh zadávacího řízení, neuvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ani odkaz na zadávací dokumentaci. Jako název uvedl obviněný „Dodávky dezinfekčních prostředků“ a do popisu zakázky uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky jsou dodávky dezinfekčních prostředků pro Psychiatrickou nemocnici Bohnice, včetně dopravy a poskytnutí dalších plnění tak, aby byl zajištěn řádný provoz zadavatele“.

139. Obviněný dne 20. 12. 2017 uveřejnil na profilu zadavatele dokument nadepsaný jako „Zadávací dokumentace a pokyny pro zpracování nabídky k veřejné zakázce ̗Dodávky dezinfekčních prostředků a služby spojené s dodávkou‘, zadávané v souladu s § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „zadávací dokumentace VZ ‚Dodávky dezinfekčních prostředků‘“).

140. Podle bodu 1.1. zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je tato „vypracována jako podklad pro podání nabídky v zadávacím řízení, jehož předmětem je uzavření smlouvy na dodávky dezinfekčních prostředků a služby spojené s dodávkou… s jedním dodavatelem“.

141. V čl. 2. „Klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno:

„2.1. Druh veřejné zakázky: veřejná zakázka na dodávky

2.2. Druh zadávacího řízení: veřejná zakázka v nadlimitním režimu

2.3. Zadávací řízení zadavatel zahájil předběžným oznámením podle § 212 ZZVZ ve Věstníku EU a Věstníku veřejných zakázek

⁞

2.6. Doba plnění: 36 měsíců

2.7. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 6 000 000,- Kč bez DPH“.

142. Pod bodem 3.7. zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno, že „[z]adavatel zveřejňuje zadávací dokumentaci na profilu zadavatele v elektronickém nástroji TenderArena, kde budou rovněž poskytovány případné dodatečné informace“.

143. V článku 13. „Lhůta pro podání nabídky“ zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno, že „[l]hůta pro podání nabídek končí dnem 4. 1. 2018 v 12:00 hodin. Rozhodný je čas elektronického nástroje TenderArena“.

144. Pod bodem 14.4. zadávací dokumentace VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je uvedeno, že „[j]ako ekonomicky nejvýhodnější bude vybrána nabídka s nejnižší celkovou nabídkovou cenou“.

145. Z přehledu formulářů týkajících se veřejné zakázky a uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek (viz „Formuláře zakázky“[7]) je zřejmé, že obviněný ve Věstníku veřejných zakázek (a shodně v Úředním věstníku Evropské unie) uveřejnil pouze předběžné oznámení a dále formulář „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ (ve Věstníku veřejných zakázek bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněno dne 31. 1. 2018 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 021-043857). Obviněný v oznámení o výsledku zadávacího řízení uvedl jako druh řízení otevřené řízení. Z podkladů předložených obviněným pak nevyplývá, že by obviněný odeslal další (mimo výše již zmíněné) formulář k uveřejnění.

146. Jak vyplývá z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 31. 1. 2018, obviněný obdržel pouze jedinou nabídku, a to od vybraného dodavatele PROMEDICA PRAHA GROUP. Obviněný ve zprávě jako použitý druh zadávacího řízení uvedl „nadlimitní nadřízení“.

147. „Smlouvu na dodávky dezinfekčních prostředků a dodávky služeb spojené s dodávkou“ (dále jen „smlouva ze dne 24. 1. 2018“), v jejíž preambuli je uvedeno „…navazující na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem ‚Dodávky dezinfekčních prostředků a dodávky služeb spojené s dodávkou‘[8], zadanou v souladu s § 56 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů…“, obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel dne 24. 1. 2018, a to – dle přílohy č. 1 „Specifikace dezinfekčních prostředků“ smlouvy – v celkové ceně 5 128 985,92 Kč bez DPH,[9] resp. 6 206 072,97 Kč s DPH. Obviněný smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 26. 1. 2018.

Právní posouzení

148. Úřad v obecné rovině uvádí, že zákon výslovně stanovuje, že subjekt naplňující definici zadavatele, resp. některou z kategorií zadavatele uvedených v § 4 zákona, je povinen veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení (příp. zadat, resp. pořídit jiným způsobem vymezeným v § 2 odst. 3 zákona). Výjimky z této povinnosti jsou uvedeny v § 29 až § 31 zákona a rovněž připuštěny v případě budoucích změn smlouvy na plnění veřejné zakázky v § 100 a § 222 zákona.

149. Zadavatel je povinen určit režim veřejné zakázky zásadně podle její předpokládané hodnoty,[10] přičemž zákon de facto rozlišuje tři režimy, které jsou určeny hodnotou veřejné zakázky, a to režim veřejné zakázky malého rozsahu (kdy zadávání zakázek v tomto režimu není v zákoně blíže upraveno s ohledem na § 31 zákona, podle kterého zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v zadávacím řízení), režim podlimitní a režim nadlimitní. O podlimitní veřejnou zakázku se pak jedná v případě, kdy výše její předpokládané hodnoty je nižší než limity stanovené pro nadlimitní veřejnou zakázku a současně vyšší než hodnoty stanovené pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

150. Úřad konstatuje, že se v případě veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ v prvé řadě zabýval otázkou, zda obviněný před zadáním předmětné veřejné zakázky, tj. před uzavření úplatné smlouvy s vybraným dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout zadavateli dodávky, postupoval v zadávacím řízení.

151. Ke dni 20. 12. 2017, tj. k datu uveřejnění „zadávací dokumentace“ na profilu zadavatele, ve které zadavatel uvedl předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 6 mil. Kč, činil podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele uvedené v § 4 odst. 1 písm. c) zákona (tj. pro státní příspěvkové organizace) 3 686 000,- Kč[11].

152. Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že s ohledem na obviněným stanovenou předpokládanou hodnotou veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ ve výši 6 mil. Kč se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky. Z této skutečnosti pak vyplývá, že obviněný byl povinen veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“ zadat v nadlimitním režimu, a to v jednom z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 zákona, neboť ani z dokumentace, ani z vyjádření obviněného nevyplývá, že by předmětnou veřejnou zakázku bylo možné podřadit pod jednu z výjimek uvedených ve výše citovaných ustanoveních zákona.

153. Podle § 55 zákona pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění stanovených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství. Jak vyplývá z předmětných ustanovení zákona, otevřené řízení (viz § 56 odst. 1 zákona), užší řízení (viz § 58 odst. 1 zákona), jednací řízení s uveřejněním (viz § 61 odst. 1 zákona), řízení se soutěžním dialogem (viz § 68 odst. 2 zákona), i řízení o inovačním partnerství (viz § 72 odst. 1 zákona) zadavatel zahajuje odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona. Co se týče jednacího řízení bez uveřejnění, zadavatel je zahajuje odesláním výzvy k jednání, výzvy k podání nabídek nebo zahájením jednání s dodavatelem (viz § 67 odst. 1 zákona). Zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona má možnost zahájit užší řízení a jednací řízení s uveřejněním rovněž odesláním předběžného oznámení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, pokud jím vyzývá k projevení předběžného zájmu dodavatelů (viz § 58 odst. 2 zákona a § 61 odst. 2 zákona). V takovém případě však musí v předběžném oznámení uvedené dát najevo, tj. vyznačit, že takové oznámení představuje výzvu k účasti v soutěži.

154. V případě veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ obviněný v předběžném oznámení vyznačil, že toto slouží pouze pro podání předběžné informace o úmyslu zadavatele zahájit zadávací řízení s tím, že jako předpokládané datum uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení zde obviněný uvedl den 27. 11. 2017, aniž by uvedl druh zadávacího řízení, který pro zadání veřejné zakázky použije.

155. Obviněný až v „zadávací dokumentaci“ uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 12. 2017 konstatoval, že veřejná zakázka „Dodávky dezinfekčních prostředků“ je zadávána „…v souladu s § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů…“, tedy ve smyslu odkazovaného ustanovení zákona v otevřeném řízení.

156. V takovém případě byl ovšem obviněný jednoznačně povinen zadávací řízení zahájit v souladu se zákonem, tj. vyplněním příslušného formuláře pro oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho odesláním k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie tak, jak je stanoveno v § 56 odst. 1 zákona.

157. Oznámení o zahájení zadávacího řízení, které zadavatel prostřednictvím uveřejnění příslušného formuláře uveřejňuje ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie, obsahuje základní údaje vztahující se k předmětu veřejné zakázky, ke kritériím hodnocení, k podmínkám účasti v zadávacím řízení a k průběhu samotného zadávacího řízení, resp. v této souvislosti zejména i odkaz na zadávací dokumentaci. V otevřeném řízení, které je zadavatel oprávněn použít bez jakýchkoliv omezení nebo splnění dalších podmínek, zadavatel vyzývá předem neomezený okruh dodavatelů k podání nabídky, a proto je tento druh zadávacího řízení považován s ohledem na zadávací proces za nejtransparentnější.

158. Obviněný však tuto povinnost stanovenou v § 56 odst. 1 zákona spojenou se zahájením zadávacího řízení v šetřeném případě nesplnil a oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, který v rámci Informačního systému veřejných zakázek zajišťuje uveřejňování informací povinně uveřejňovaných zadavatelem dle zákona, neodeslal. Jinými slovy zadávací řízení ve smyslu zákona vůbec nezahájil.

159. Obviněný pouze dne 20. 12. 2017, tedy cca s měsíčním odstupem od avizovaného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejnil na profilu zadavatele „zadávací dokumentaci“, což nelze za zahájení zadávacího řízení ve smyslu § 56 odst. 1 zákona v žádném případě považovat.

160. Uvedený postup obviněného v důsledku vedl k tomu, že se potenciální dodavatel fakticky o uveřejnění „zadávací dokumentace“, která obsahovala veškeré podklady pro zpracování a podání nabídky na poptávané plnění, nemohl dozvědět, resp. že by se o jejím uveřejnění mohl dozvědět toliko náhodným navštívením profilu zadavatele. Pokud by totiž vycházel z informace avizované v předběžném oznámení, k předpokládanému datu uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení by z informací uveřejňovaných ve Věstníku veřejných zakázek či příp. Úředním věstníku Evropské unie (tedy na místech, kde byl ze zákona oprávněn tyto informace očekávat), resp. ani na profilu zadavatele, o zahájení zadávacího řízení nic nezjistil. Na základě této skutečnosti by tak mohl pouze předpokládat, že obviněný od úmyslu zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávky desinfekčních prostředků“ upustil.

161. V tomto smyslu mohl potenciální dodavatel také stěží předpokládat, že obviněný až dne 20. 12. 2017, tedy cca s měsíčním odstupem od avizovaného předpokládaného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, uveřejní toliko na profilu zadavatele (tj. na místě zákonem pro zahájení zadávacího řízení neaprobovaném) „zadávací dokumentaci“ k veřejné zakázce „Dodávky dezinfekčních prostředků“. Tomuto závěru nepochybně nasvědčuje i skutečnost, že obviněný obdržel na předmětnou veřejnou zakázku pouze jednu nabídku, a to navíc od dodavatele, který byl pro zadavatele stávajícím dodavatelem dezinfekčních prostředků. Argumentaci obviněného, že „potenciálním dodavatelům byly v předběžném oznámení poskytnuty veškeré informace potřebné pro jejich účast v zadávacím řízení“, kterou uvedl ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0012/2020/VZ, považuje Úřad nejen vzhledem k obsahu předběžného oznámení (viz bod 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ale zejména k výše uvedeným úvahám (tedy ve stručnosti vzhledem k tomu, že potenciální dodavatelé mohli důvodně očekávat, že se o případném zahájení zadávacího řízení dozvědí na místě k tomu jak národní, tak evropskou legislativou určeném) za zcela neakceptovatelnou.

162. Úřad konstatuje, že zadání veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“, tj. uzavření úplatné smlouvy mezi obviněným a dodavatelem nepředcházelo v šetřeném případě transparentně provedené zadávací řízení ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, které by objektivně dokládalo, že smluvní vztah s vybraným dodavatelem vznikl prostřednictvím řádně fungujícího soutěžního prostředí a při dodržení principů rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady transparentního nakládání s veřejnými prostředky (jak uvedl např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 8 Afs 60/2009-78 ze dne 31. 5. 2010), neboť obviněný fakticky zadávací řízení ve smyslu a postupem podle zákona vůbec nezahájil.

163. Vzhledem k naprosté absenci informací o zahájení zadávacího řízení (neboť nelze po potenciálních dodavatelích požadovat, aby pravidelně „kontrolovali“ profily jednotlivých zadavatelů), které zadavatel ve smyslu zákona podává formou oznámení o zahájení zadávacího řízení a jeho uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek i v Úředním věstníku Evropské unie, obviněný veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“ zadal postupem, který postrádá prvky otevřené soutěže a kterým fakticky znemožnil dalším dodavatelům účastnit se soutěže o tuto veřejnou zakázku. Tento postup zadavatele mohl nepochybně ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení by obviněný obdržel i jiné, ekonomicky výhodnější nabídky, v šetřeném případě s nižší nabídkovou cenou na požadované dodávky.

164. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že obviněný v šetřeném případě nepostupoval dle pravidel stanovených zákonem pro otevřené řízení nikoliv „jen“ proto, že nezahájil zadávací řízení zákonem předvídaným způsobem. Rovněž např. nestanovil lhůtu pro podání nabídek v zákonem předvídané délce (zadávací dokumentaci obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dne 20. 12. 2017 a lhůta pro podání nabídek končila dne 4. 1. 2018). I pokud by tedy potenciální dodavatel zjistil na profilu zadavatele, že obviněný poptává předmět veřejné zakázky, měl by na zpracování své nabídky pouze 15 dní, oproti zákonem (pro otevřené řízení, ve kterém zadavatel dle všeho hodlal původně postupovat) předvídaným (min.) 30 dnům. Rovněž v zadávací dokumentaci neposkytl potenciálním dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek (informace týkající se nutnosti registrace v elektronickém nástroji pro podání nabídek, požadavky na HW a SW vybavení nutné pro podání nabídek, maximální velikost vkládaných souborů, šifrování nabídek) v souladu vyhláškou o elektronických nástrojích.

165. K argumentům obviněného uvedeným v jeho odporu ze dne 21. 4. 2020 Úřad doplňuje následující. K argumentaci obviněného, že se dopustil přestupku pouze z důvodu nezkušenosti, resp. neúmyslně, Úřad konstatuje, že uvedené tvrzení nemůže odůvodnit skutečnost, že obviněný nepostupoval při zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Zákon je účinný natolik dlouho, aby obviněný měl dostatek prostoru se s jeho aplikací seznámit, resp. aby v tomto smyslu přijal adekvátní organizační a personální opatření. Nadto je třeba podotknout, že zcela totožným způsobem (tj. odesláním oznámení o zahájení otevřeného řízení k uveřejnění) bylo otevřené řízení zahajováno již podle předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Z uvedeného důvodu nemůže být tento argument obviněného Úřadem zohledněn jako polehčující okolnost. K argumentaci obviněného, který ve skutečnosti, že si „zadávací dokumentaci“ na profilu zadavatele kromě vybraného dodavatele „stáhl“ i další dodavatel, vidí další polehčující okolnost, Úřad znovu zdůrazňuje, že postup obviněného vedl v důsledku k tomu, že se potenciální dodavatelé o uveřejnění „zadávací dokumentace“ nemohli dozvědět nejen na zákonem předvídaných místech (tj. ve Věstníku veřejných zakázek či v Úředním věstníku Evropské unie), ale ani v situaci, pokud by v období avizovaného uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení „kontrolovali“ profil zadavatele. Sama skutečnost, že si „zadávací dokumentaci“ „stáhl“ i jiný než vybraný dodavatel na výše uvedených závěrech ničeho nemění, nemůže postup obviněného „napravit“ a z uvedeného důvodu ji nelze brát v úvahu jako polehčující okolnost.

166. K argumentaci obviněného, že na profilu zadavatele uveřejnil i dokumenty, které uveřejnit nebyl povinen (např. předběžné oznámení nebo rozhodnutí o výběru dodavatele), Úřad uvádí, že duplicitní uveřejnění předběžného oznámení na profilu zadavatele nic nemění na faktu, že potenciální dodavatelé další úkony obviněného spojené se zadáním veřejné zakázky nemohli, vzhledem k absenci uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, fakticky zjistit. Rovněž uveřejnění rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele na profilu zadavatele nemohlo mít na skutečnosti, že obviněný při zadání veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ nepostupoval v zadávacím řízení, rovněž žádný vliv, neboť se jedná již jen o „konečnou informaci“ o zadání veřejné zakázky. K argumentaci obviněného, že ačkoliv nebyl dodržen postup dle zákona, je výsledkem dodávka dezinfekce za velmi dobrých cenových podmínek, Úřad konstatuje, že toto tvrzení je pouhou nepodloženou spekulací obviněného.

167. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněným dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidla stanovená v § 2 odst. 3 zákona, neboť veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“ nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět veřejné zakázky uzavřel s vybraným dodavatelem PROMEDICA PRAHA GROUPSmlouvu ze dne 24. 1. 2018. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

168. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

169. Podle § 28 odst. 1 písm. h) zákona se pro účely tohoto zákona vybraným dodavatelem rozumí účastník zadávacího řízení, kterého zadavatel vybral k uzavření smlouvy.

170. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

171. Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,(2) V průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c) hodnocení nabídek.

172. Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

173. Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

(1) seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

(2) u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

(3) seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. a) zákona,

(4) výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

174. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

175. Podle § 217 odst. 2 zákona písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b) použitý druh zadávacího řízení,

c) označení účastníků zadávacího řízení,

d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3 zákona, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

176. Podle § 217 odst. 5 zákona zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

177. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

178. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“

179. V bodě 13.1 zadávací dokumentace VZ „Úklidové služby pro PN Bohnice“ obviněný stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti nabídky, přičemž hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková paušální cena bez DPH za 1 měsíc plnění.

180. V bodě 13.2 zadávací dokumentace VZ „Úklidové služby pro PN Bohnice“ obviněný uvádí, že „[z]adavatel vyhodnotí nabídky, které byly podány ve lhůtě pro podání nabídek, podle výše uvedeného hodnoticího kritéria. Výsledek hodnocení oznámí všem účastníkům zadávacího řízení. Následně u vybraného účastníka provede posouzení splnění podmínek účasti.“.

181. V bodě 13.3 zadávací dokumentace VZ „Úklidové služby pro PN Bohnice“ obviněný stanovil, že „[p]okud vítězná nabídka nesplní všechny zadávací a zákonné podmínky a vítězný účastník před podpisem smlouvy nesplní podmínky uvedené v článku XV. této zadávací dokumentace, bude vybraný účastník ze zadávacího řízení vyřazený. Následně bude vybrán a posuzován další účastník v pořadí.

Zadavatel bude výše uvedený postup opakovat až do výběru nabídky a účastníka, se kterým bude možné po splnění všech podmínek uzavřít smlouvu.“.

182. Podle bodu 13.4 zadávací dokumentace VZ „Úklidové služby pro PN Bohnice“ „[p]okud bude v zadávacím řízení pouze jeden účastník, zadavatel nebude hodnotit, přijatou nabídku pouze posoudí.“.

183. Obviněný v oznámení o výběru dodavatele uvádí následující: „Zadavatel tímto v souladu s § 123 ZZVZ oznamuje, že vybraným dodavatelem, jehož nabídka byla v zadávacím řízení na Veřejnou zakázku vybrána, byla nabídka společnosti OLMAN SERVICE s.r.o., IČO: 26293102, se sídlem Jakuba Obrovského 1389/1B, 635 00 Brno.

V souladu s § 123 ZZVZ Zadavatel dále uvádí:

přílohou tohoto oznámení je Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 25. 5. 2017,
posouzení splněn[í] podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení Zadavatel provede ve smyslu článku XIII. zadávací dokumentace k Veřejné zakázce ze dne 4. 4. 2017.

Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele Zadavatel zveřejní v písemné [z]právě Zadavatele.“.

Obviněný dále v oznámení o výběru poučil dodavatele, že mohou proti rozhodnutí o výběru dodavatele podat námitky dle § 242 odst. 2 zákona a uvedl, že námitky musí být obviněnému doručeny nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru dodavatele.

184. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení nabídky vybraného dodavatele, obviněný posuzoval splnění podmínek účasti v zadávacím řízení u nabídky vybraného dodavatele OLMAN SERVICE dne 26. 6. 2017.

185. Obviněný v bodě 9. písemné zprávy zadavatele zachycuje výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele OLMAN SERVICE, přičemž mj. uvádí, že „[v]ybraný dodavatel splnil veškeré požadavky zadavatele na kvalifikaci. Doklady prokazující základní a profesní způsobilost prokazují požadovanou způsobilost nejpozději v době 3 měsíce přede dnem zahájení zadávacího řízení.“.

186. Obviněný dále v bodech 9.1 – 9.4 písemné zprávy zadavatele uvádí seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel OLMAN SERVICE prokázal základní a profesní způsobilost, technickou kvalifikaci a seznam dokladů, které vybraný dodavatel předložil před podpisem smlouvy.

Právní posouzení

187. Úřad v šetřeném případě přezkoumával postup obviněného při oznamování výběru dodavatele podle § 123 zákona, ve kterém obviněný nezachytil výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, ale učinil tak až v písemné zprávě zadavatele. Úřad rovněž posuzoval, zda toto pochybení obviněného ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. K tomu Úřad uvádí následující.

188. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zákon v § 39 odst. 4 zadavateli zásadně umožňuje (není-li stanoveno jinak) volbu pořadí úkonů souvisejících s hodnocením nabídek a posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Je tedy především na zadavateli, zda bude nabídky předně hodnotit dle hodnotících kritérií a následně přistoupí k posouzení splnění podmínek účasti, např. jen u některých nabídek, nebo zda bude předně posuzovat u všech nabídek splnění podmínek účasti a následně hodnotit dle hodnotících kritérií. Povinností, kterou zákon zadavateli v této souvislosti ukládá, je posoudit splnění podmínek účasti a provést hodnocení nabídky vždy u vybraného dodavatele.

189. Zákonným předpokladem pro uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem je tedy mj. skutečnost, že zadavatel u jeho nabídky provede posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Jeho výsledek pak dle § 123 zákona v případě zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu zachytí v oznámení o výběru dodavatele, které je povinen odeslat bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí dle cit. ustanovení oznámení o výběru obsahovat zprávu o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek, a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který musí obsahovat seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace, seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil, a výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil. Úřad akcentuje, že oznámení o výběru dodavatele je zcela zásadním úkonem zadavatele, jehož prostřednictvím jsou ostatní účastníci zadávacího řízení informováni o tom, který dodavatel předložil nabídku, jež byla vybrána jako nejvýhodnější, z jakého důvodu a zda tento dodavatel splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení.

190. V souvislosti s výše uvedeným pak nelze pominout zásadu transparentnosti, kterou je zadavatel v průběhu celého zadávacího řízení povinen dodržovat (spolu s ostatními základními zásadami zadávání veřejných zakázek) a jejímž výkladem se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Ačkoliv se níže uvedené závěry vztahují k předchozí právní úpravě[12], lze je analogicky vztáhnout i na šetřený případ. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010 – 159 ze dne 15. 9. 2010 uvádí, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 uvádí, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Zásada transparentnosti ve vztahu k výběru dodavatele se promítá do náležitostí oznámení o výběru dodavatele dle ust. § 123 zákona, podle kterého zadavatel postupuje v případě zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu. Účelem právě uvedeného je jasně a přehledně zachytit, zda se vybraný dodavatel stal vybraným dodavatelem oprávněně. Z pohledu zákonných požadavků a dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové oznámení o výběru dodavatele, které bude obsahovat veškeré relevantní náležitosti stanovené v § 123 zákona, v šetřeném případě tedy jak zprávu o hodnocení nabídek, tak výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Pouze takové oznámení o výběru dodavatele poskytne účastníkům zadávacího řízení komplexní přehled důvodů, pro které se stala nabídka vybraného dodavatele nejvýhodnější, případně umožní účastníkům zadávacího řízení výběr dodavatele účinně a kvalifikovaně rozporovat. Informace uvedené zadavatelem v oznámení o výběru dodavatele poskytují ostatním účastníkům zadávacího řízení, jakožto kvalifikovaným subjektům pohybujícím se na relevantním trhu, prostor pro zhodnocení, zda se vybraný dodavatel stal vybraným dodavatelem oprávněně. Jinými slovy řečeno ostatní účastníci zadávacího řízení díky svému působení na relevantním trhu a znalosti jeho kauzalit mohou (mnohdy lépe než zadavatel) vědět, zda se například tvrzení vybraného dodavatele o jím realizovaných referenčních zakázkách zakládají na pravdě. Tím, že zadavatel nezachytí výsledek posouzení splnění podmínek účasti v oznámení o výběru dodavatele, odepře ostatním účastníkům zadávacího řízení možnost podrobit výběr dodavatele kontrole, resp. tento výběr kvalifikovaně zpochybnit.

191. Optikou výše uvedeného Úřad přistoupil k posouzení postupu obviněného v případě zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“. Obviněný si v bodě 13.2 zadávací dokumentace VZ „Úklidové služby pro PN Bohnice“ stanovil, že nejprve vyhodnotí nabídky dle hodnotícího kritéria, poté výsledek hodnocení oznámí všem účastníkům zadávacího řízení a následně u vybraného dodavatele posoudí splnění podmínek účasti (k tomu viz bod 180. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

192. Z dokumentace o zadávacím řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ Úřad zjistil, že obviněný dne 25. 5. 2017 hodnotil nabídky dle hodnotícího kritéria (nejnižší paušální ceny bez DPH za 1 měsíc plnění), následující den, tj. 26. 5. 2017, odeslal všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele, ve kterém uvedl, že bylo vyhotoveno v souladu s § 123 zákona, a za měsíc poté, tj. 26. 6. 2017, posuzoval splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele OLMAN SERVICE. Dne 17. 7. 2017 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem OLMAN SERVICE smlouvu a až dne 11. 8. 2017, kdy uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele, ve které zachytil výsledek posouzení splnění podmínek účasti, obeznámil ostatní účastníky zadávacího řízení s výsledkem posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.

193. Obviněným zamýšlený postup spočívající v přednostním hodnocení nabídek a následným posouzením splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatele je dle zákona možný, neboť tento v ust. § 39 odst. 4 umožňuje obviněnému volbu pořadí úkonů spojených s hodnocením nabídek a posouzením splnění podmínek účasti. Ačkoliv povinnosti hodnotit nabídku a posoudit splnění podmínek účasti vybraného dodavatele obviněný ve své podstatě dostál, úskalí jeho postupu spočívalo v tom, že obviněný oznámil výběr dodavatele dle § 123 zákona před faktickým posouzením splnění podmínek účasti vybraného dodavatele OLMAN SERVICE.

194. Obviněný v oznámení o výběru dodavatele tak zachytil toliko výsledek hodnocení nabídek, když do přílohy oznámení o výběru dodavatele přiložil zprávu o hodnocení nabídek. Povinnou náležitostí oznámení o výběru dle § 123 zákona však v šetřeném případě byl vyjma zprávy o hodnocení nabídek i výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který obviněný v oznámení o výběru nezachytil (neboť proběhlo až po odeslání oznámení o výběru dodavatele). V této souvislosti obviněný v oznámení o výběru dodavatele odkázal na písemnou zprávu zadavatele, přičemž uvedl, že „[v]ýsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele Zadavatel zveřejní v písemné [z]právě Zadavatele“.

195. Na základě výše uvedeného je tedy zřejmé, že obviněný postupoval v rozporu s § 123 zákona, neboť v oznámení o výběru dodavatele transparentním způsobem nezachytil odůvodnění výběru dodavatele OLMAN SERVICE, resp. nepředložil účastníkům zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ kompletní přehled důvodů, které by osvětlovaly, zda vybraný dodavatel OLMAN SERVICE splnil veškeré zadavatelem stanovené podmínky účasti v předmětném zadávacím řízení. Obviněný totiž účastníky zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ zpravil pouze o výsledku hodnocení nabídek dle nabídkové ceny, nikoliv však o posouzení splnění podmínek účasti.

196. V této souvislosti Úřad doplňuje, že povinnost obviněného učinit součástí oznámení o výběru dodavatele výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nelze zhojit odkazem na písemnou zprávu zadavatele, ve které obviněný výsledek posouzení splnění podmínek účasti zachytil. Písemná zpráva zadavatele musí být dle § 217 odst. 1 a 5 zákona vyhotovena o každém zadávacím řízení a uveřejněna na profilu zadavatele do 30 dnů od ukončení zadávacího řízení. V písemné zprávě zadavatele jsou zachyceny základní informace o veřejné zakázce a průběhu zadávacího řízení, přičemž zákon stanovuje minimální obsahové náležitosti, jež musí písemná zpráva zadavatele obsahovat. Písemná zpráva zadavatele je jakousi rekapitulací již ukončeného zadávacího řízení, jež slouží k informování veřejnosti a ostatních dodavatelů o zadávacím řízení způsobem umožňujícím jeho následnou kontrolu.

197. Rozhodl-li se obviněný zachytit výsledek posouzení splnění podmínek účasti až v písemné zprávě zadavatele, která je vyhotovena a uveřejněna až po ukončení zadávacího řízení, tj. v tomto případě po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem OLMAN SERVICE, naprosto tím zabránil ostatním účastníkům zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ mj. ověřit, zda vybraný dodavatel OLMAN SERVICE splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, v době, kdy ještě mohli (primárně prostřednictvím námitek) případně účinně brojit proti výběru dodavatele v rámci probíhajícího zadávacího řízení. Při oznamování výběru dodavatele je tedy nezbytné reflektovat skutečnost, že doručením oznámení o výběru dodavatele začíná účastníkům zadávacího řízení plynout lhůta dle § 242 odst. 2 zákona pro podání námitek, kterými mohou účastníci zadávacího řízení brojit proti výběru dodavatele.

198. Na základě výše uvedeného Úřad činí dílčí závěr, že obviněný učinil oznámení o výběru dodavatele v rozporu se zákonem, přičemž uvedený postup obviněného je nutno považovat za rozporný se zásadou transparentnosti, neboť obviněný v oznámení o výběru dodavatele vůbec nezachytil výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Obviněný tak řádně neodůvodnil výběr dodavatele, resp. ostatní účastníky zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ vůbec neseznámil s důvody, pro které vybraný dodavatel OLMAN SERVICE splňuje veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení, a zda se tak stal vybraným dodavatelem oprávněně. Úřad se dále zaměřil na to, zda lze v tomto nezákonném postupu shledat i možný vliv na výběr dodavatele.

199. Jak již Úřad konstatoval výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, oznámení o výběru dodavatele slouží k informování účastníků zadávacího řízení o tom, který dodavatel předložil nabídku, jež byla vybrána jako nejvýhodnější k uzavření smlouvy, z jakého důvodu a zda vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení. V případě, že by ostatní dodavatelé měli na základě oznámení o výběru dodavatele pochybnosti o správnosti výběru dodavatele, např. měli by za to, že vybraný dodavatel nesplňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, není vyloučeno, že by proti tomu mohli aktivně brojit a podat proti takovému nesprávnému postupu zadavatele námitky. Právě uvedené odráží hlavní smysl a účel zakotvení povinnosti zadavatele odeslat účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru s náležitostmi stanovenými v § 123 zákona.

200. Úřad je přesvědčen, že netransparentní odůvodnění oznámení o výběru dodavatele, kdy v oznámení o výběru dodavatele absentoval výsledek posouzení splnění podmínek vybraného dodavatele dle § 123 písm. b) zákona, mohl ovlivnit výběr dodavatele. Jinými slovy řečeno tím, že obviněný nezachytil výsledek posouzení splnění podmínek účasti v oznámení o výběru dodavatele vůbec, dodavatelé nezískali zákonodárcem předvídaný a požadovaný rozsah informací ohledně výběru dodavatele, čímž obviněný odepřel dodavatelům možnost výběr dodavatele účinně rozporovat. Není tedy vyloučeno, že pokud by obviněný v oznámení o výběru dodavatele transparentním způsobem zaznamenal výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele OLMAN SERVICE, mohli být ostatní účastníci zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ zpraveni o tom, jakým způsobem např. prokázal kvalifikaci, přičemž v případě, že by na základě těchto informací měli za to, že vybraný dodavatel nesplnil podmínky účasti v zadávacím řízení, není vyloučeno, že by proti tomu mohli aktivně brojit a podat proti takovému nesprávnému postupu zadavatele námitky. Na tomto místě Úřad považuje za vhodné opakovaně akcentovat jedinečnou znalost dodavatelů, jakožto profesionálů pohybujících se na relevantním trhu, kteří jsou zpravidla vybaveni lepšími znalostmi z daného oboru než sám zadavatel, proto díky své informovanosti mohou mít mnohdy lepší povědomost o tom, zda se vybraným dodavatelem předložené doklady zakládají na pravdě. Není tak vyloučeno, že by na základě těchto námitek obviněný mohl v rámci opětovného posouzení např. kvalifikace vybraného dodavatele zjistit existenci důvodu pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění podmínek účasti v zadávacím řízení, což by ve svém důsledku mohlo vést ke změně výsledku zadávacího řízení, a tedy i k ovlivnění výběru dodavatele (k obdobným závěrům dospěl Úřad již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0421/2019/VZ-01768/2020/532/MOn ze dne 16. 1. 2020).

201. V této souvislosti Úřad odkazuje na znění § 268 odst. 1 písm. a) zákona, dle kterého postačí k naplnění skutkové podstaty přestupku i pouhá možnost ovlivnění výběru dodavatele, což vyplývá i z výslovné formulace citovaného ustanovení zákona: „… nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, (…).“. Zákonodárce tedy nerozlišuje mezi účinky skutečného ovlivnění („ovlivní“) a potenciální možností ovlivnění („může ovlivnit“) výběru dodavatele z důvodu nezákonného postupu obviněného. Pro konstatování spáchání přestupku postačuje, že k ovlivnění výběru dodavatele dojít mohlo; není třeba prokazovat, že pochybením obviněného k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, což je v daném případě splněno.

202. K této otázce se vyjadřoval například Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, ve kterém uvádí, že „[d]ospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy obviněný nedodrží zákonem stanovená pravidla pro zadání veřejné zakázky, postačuje ke konstatování spáchání přestupku potenciální možnost, že k ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.

203. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 konstatoval, že „[p]ro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou. (…) K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“. Krajský soud v Brně dále v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 uvedl, že „z dikce ˌpodstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit' vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.“

204. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, „že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, (…) takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“. V této souvislosti Úřad konstatuje, že byť se závěry výše uvedené judikatury vztahují k předchozí právní úpravě[13], lze je analogicky aplikovat i na současnou právní úpravu.

205. Úřad konstatuje, že existence alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele byla v daném případě (tj. v zadávacím řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“) naplněna, neboť postup zadavatele mohl, jak Úřad dovodil výše v bodech 201. až 204. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ovlivnit výběr dodavatele.

206. K argumentu obviněného, že nikdo v zadávacím řízení nepodal námitky, přičemž i kdyby námitky proti výběru dodavatele v zadávacím řízení byly podány, nebyly by úspěšné, neboť výběr dodavatele proběhl dle obviněného správně, když se nakonec všichni účastníci zadávacího řízení dozvěděli důvody výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí jednoznačně uvedl, proč nelze výběr dodavatele považovat za souladný se zákonem, a opakovaně akcentuje, že obviněný účastníkům zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ odepřel možnost případně účinně brojit proti výběru dodavatele OLMAN SERVICE v době, kdy to bylo ještě možné (doručením oznámení o výběru dodavatele začíná účastníkům zadávacího řízení plynout lhůta dle § 242 odst. 2 zákona pro podání námitek, kterými mohou účastníci zadávacího řízení brojit proti výběru dodavatele) a tedy skutečnost, že reálně nebyly v zadávacím řízení podány námitky, je pro naplnění znaků skutkové podstaty přestupku zcela irelevantní.

207. K argumentu obviněného, že jeho jednání „v důsledku nevykazuje znaky společenské škodlivosti, neboť dočasný, mírný a nechtěný, zásah do zásady transparentnosti, byl jeho pozdějším jednáním zcela zhojen tak, aby výsledkem byl legitimní výběr vybraného dodavatele“ Úřad v souladu se závěry Nejvyššího správního soudu uvedenými v rozsudku č. j. 1 Afs 14/2011 – 62 ze dne 30. 3. 2011, který konstatoval, že „[i] přesto, že jsou správní orgány povinny konkrétní společenskou nebezpečnost deliktu zkoumat, není zpravidla nutno, aby se jí explicitně zabývaly i při odůvodňování svých rozhodnutí. V zásadě totiž platí, že materiální stránka správního deliktu je dána již naplněním skutkové podstaty deliktu. Až ve chvíli, kdy je z okolností případů jasné, že existují takové výjimečné skutečnosti, jejichž nezohlednění by vedlo k výsledku zjevně rozpornému s účelem a funkcí správního trestání (tedy ve chvíli, kdy konkrétní společenská nebezpečnost nedosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti), musí se intenzitou konkrétní společenské nebezpečnosti zabývat i v odůvodnění“, uvádí, že v posuzované věci srozumitelně odůvodnil, proč byla v dané věci naplněna materiální stránka přestupku, přičemž z bodu 198. odůvodnění tohoto rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že společenská škodlivost jednání obviněného byla dána tím, že dodavatelé nezískali zákonodárcem předvídaný a požadovaný rozsah informací ohledně výběru dodavatele, čímž obviněný odepřel dodavatelům (coby profesionálům pohybujícím se na relevantním trhu, kteří jsou zpravidla vybaveni lepšími znalostmi z daného oboru než sám zadavatel, proto díky své informovanosti mohou mít mnohdy lepší povědomost o tom, zda se vybraným dodavatelem předložené doklady zakládají na pravdě) možnost výběr dodavatele účinně rozporovat, což je skutečnost přispívající k oslabení transparentnosti, coby jedné ze základních zásad zadávání veřejných zakázek. Toto jednání obviněný nezhojil zachycením výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele až v písemné zprávě zadavatele, tedy dokumentem vyhotoveným a uveřejněným po ukončení zadávacího řízení, neboť tím naprosto zabránil ostatním účastníkům zadávacího řízení mj. ověřit, zda vybraný dodavatel splňuje podmínky účasti v zadávacím řízení, v době, kdy ještě mohli (primárně prostřednictvím námitek) případně účinně brojit proti výběru dodavatele v rámci probíhajícího zadávacího řízení. Ačkoliv se výše uvedené závěry Nejvyššího správního soudu vztahují k předchozí právní úpravě[14], lze tyto závěry v obecné rovině obdobně aplikovat i za stávající právní úpravy.

208. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že v rozporu s § 123 písm. b) zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona neučinil součástí oznámení o výběru dodavatele výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, které provedl až následně dne 26. 6. 2017, a účastníkům zadávacího řízení tak odepřel možnost se s předmětným výsledkem posouzení seznámit v průběhu zadávacího řízení, když tento zachytil až po ukončení zadávacího řízení v písemné zprávě zadavatele, přičemž tímto nezákonným postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět veřejné zakázky uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí

K výroku VI. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

209. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

210. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

211. Podle § 14 odst. 1 zákona veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

212. Podle § 14 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

213. Podle § 14 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie,

b) zhotovení stavby, nebo

c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

214. Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

215. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

216. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

217. Podle § 55 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.

218. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen "formulář"). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

219. Podle § 212 odst. 2 zákona pokud zadavatel v případě nadlimitní veřejné zakázky neodeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení, může odeslat dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu prostřednictvím formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

220. Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

221. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Právní posouzení

222. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona) stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (zadavatel musí postupovat v režimu, který odpovídá hodnotě poptávaného plnění). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim veřejné zakázky malého rozsahu, režim podlimitní a režim nadlimitní.

223. V případě veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu je předmětem plnění veřejné zakázky provedení profesních výkonů spočívajících v přípravných pracích pro projektovou dokumentaci, zpracování a sestavení dokumentace k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, k žádosti o stavební povolení pro stavbu včetně projektové dokumentace ke stavebnímu povolení, zpracování dokumentace pro provedení stavby, zpracování dodatečných informací k projektové dokumentaci pro provedení stavby a soupisu stavebních prací apod., provádění autorského dozoru při provádění stavby a zpracování dokumentace skutečného provedení po dokončení stavby (v podrobnostech viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tedy poskytnutí služeb ve smyslu § 14 odst. 2 zákona.

224. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky obviněný stanovil v čl. 4.9. „Předpoklad investičních nákladů“ Výzvy k podání nabídek ve výši 6,3 mil. Kč bez DPH.

225. Vzhledem k tomu, že dle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, činil v době zahájení předmětného zadávacího řízení finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 686 000,- Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona, tedy i pro obviněného, Úřad konstatuje, že v šetřeném případě se s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 6,3 mil. Kč bez DPH jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, kterou byl obviněný povinen podle § 25 zákona zadávat v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona. K tomu Úřad pro úplnost dodává, že dotčené ustanovení nařízení vlády stanovovalo předmětný finanční limit ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2019 ve výši 3 873 000 Kč a ve znění účinném od 1. 1. 2020 ve výši 3 568 000 Kč. Je tak zřejmé, že o nadlimitní veřejnou zakázku na služby by se v šetřeném případě jednalo i dle pozdější právní úpravy, která tak není pro obviněného ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod právní úpravou příznivější.

226. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku na dokumentaci k výstavbě pavilonu (dále jen „dokumentace o zadávacím řízení na VZ na dokumentaci k výstavbě pavilonu“) však vyplývá, že obviněný přistoupil k zadávání předmětné veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 zákona, namísto v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle § 55 zákona, tj. zejm. v otevřeném nebo užším řízení (příp. za splnění zákonem stanovených podmínek v jiném v úvahu připadajícím řízení dle cit. ustanovení zákona).

227. Obviněný uvedené nerozporuje, připouští, že „vlivem administrativní chyby“ nedošlo ke správné volbě režimu veřejné zakázky, nicméně je rovněž názoru, že okruh relevantních dodavatelů poptávaného plnění se mohl v rámci celé Evropské unie dozvědět o existenci zadávacího řízení, neboť obviněný uveřejnil formulář předběžného oznámení zadávacího řízení nejen ve Věstníku veřejných zakázek, ale i v Úředním věstníku Evropské unie, a taktéž že dodavatelům byla stanovena „nadstandardní“ lhůta pro podání nabídek.

228. V kontextu tvrzení o publikaci formuláře předběžného oznámení zadávacího řízení na evropské úrovni požádal Úřad obviněného (s ohledem na skutečnost, že předmětný formulář nebyl součástí doručené dokumentace o zadávacím řízení, ani nebyl dohledatelný v Úředním věstníku Evropské unie) přípisem č. j. ÚOHS-04823/2020/521/OPi ze dne 11. 2. 2020 o zaslání tohoto formuláře.

229. Dne 14. 2. 2020 obdržel Úřad podání obviněného z téhož dne, v rámci kterého obviněný v dané věci uvedl, že „[p]o kontrole potvrzujeme, že se jednalo z naší strany o chybu v psaní, v Úředním věstníku EU formulář zveřejněn nebyl.“.

230. Je tak zřejmé, že za situace, kdy se v případě veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku na služby (kterou však obviněný zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení), přičemž obviněný nezaslal k uveřejnění předběžné oznámení ve smyslu § 34 zákona (jeho uveřejnění je právem obviněného, nikoli povinností), ani oznámení o zahájení zadávacího řízení v Úředním věstníku Evropské unie, je již tato skutečnost způsobilá alespoň v potenciální rovině ovlivnit výběr dodavatele, neboť o záměru obviněného soutěžit veřejnou zakázku na dokumentaci k výstavbě pavilonu nebyl informován zákonem předvídaný okruh potenciálních dodavatelů, tj. dodavatelů z celé Evropské unie, a nelze tak zcela vyloučit, že pokud by tak obviněný učinil, mohl obdržet i nabídku dodavatele, která mohla být vyhodnocena jako výhodnější než nabídka vybraného dodavatele.

231. Namítá-li obviněný v této souvislosti, že „nabídky mohl podat dostatečně široký okruh relevantních dodavatelů, což se i stalo, o čemž svědčí množství podaných nabídek (5)[15]“, pak Úřad k tomu uvádí, že počet obdržených nabídek v zadávacím řízení nikterak nevylučuje, že obviněný mohl obdržet i další nabídky, z nichž některá mohla být výhodnější než nabídka vybraného dodavatele.

232. S ohledem na shora uvedené je tak již argumentace obviněného stanovenou délkou lhůty pro podání nabídek irelevantní, nicméně tato skutečnost může být zohledněna v rámci zvažování konkrétní výše ukládané pokuty.

233. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 25 zákona nezadával veřejnou zakázku na dokumentaci k výstavbě pavilonu s ohledem na její předpokládanou hodnotu ve výši 6,3 mil. Kč bez DPH a předmět plnění jakožto nadlimitní veřejnou zakázku na služby v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, a to v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 55 zákona, nýbrž ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 53 zákona, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dne 19. 5. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem KANIA na předmět plnění veřejné zakázky Smlouvu. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

K výroku VII. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

234. Podle § 53 odst. 3 zákona musí být zadávací dokumentace uveřejněna na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání nabídek. Pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 100 zákona obdobně; to neplatí pro dobu pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona a dobu pro prohlídku místa plnění podle § 97 zákona.

235. Podle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

236. Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

237. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení na VZ na dokumentaci výstavbě pavilonu

238. Obviněný v čl. 3 „Zadávací dokumentace“ Výzvy k podání nabídek uvedl, že „[z]adavatel může v souladu s § 98 ZZVZ vysvětlit zadávací dokumentaci nebo ji změnit nebo doplnit podle § 99 ZZVZ prostřednictvím elektronického tržiště v zákonných lhůtách před uplynutím lhůty pro podání nabídek.“.

239. Obviněný v čl. 5.7.5. Výzvy k podání nabídek mj. stanovil, že odbornou kvalifikaci doloží dodavatel:

„5.7.5.1. referencí o zhotovení projektové dokumentace k územnímu řízení, dokumentace ke stavebnímu povolení, dokumentace pro provedení výstavby zdravotnického zařízení o min. investičních nákladech 80 mil. Kč bez DPH, včetně prováděném autorském dozoru při výstavbě,

5.7.5.2. referencí o zhotovení vícestupňové projektové dokumentace na rekonstrukci památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky,

(…)

a dále jednotlivé profese doloží:

(…)

5.7.5.6. Zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby

o osvědčení o autorizaci v oboru geotechnika

o 5 let praxe

o odborná praxe získaná alespoň na dvou stavbách dle 5.7.5.1. a 5.7.5.2.

(…)

5.7.5.8. Zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)

o Osvědčení o autorizaci v oboru požární bezpečnost

o 5 let praxe

o Odborná praxe alespoň na jedné stavb[ě] dle 5.7.5.1. a 5.7.5.2.

o Odborná praxe spočívající ve zpracování projektové dokumentace DSP a DPS v části SHZ pro výstavbu zdravotnického zařízení s investičními náklady o objemu 80 mil. Kč.“

240. Dne 17. 2. 2017 uveřejnil obviněný na profilu zadavatele upravenou Výzvu k podání nabídek, v níž došlo k úpravě čl. 5.7.5.6. a 5.7.5.8. následujícím způsobem:

„5.7.5.6. Zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby

o osvědčení o autorizaci v oboru geodézie

o 5 let praxe

o odborná praxe získaná alespoň na dvou stavbách dle 5.7.5.1. a 5.7.5.2. (může být jedna stavba dle 5.7.5.1. a jedna stavba 5.7.5.2., popř. dvě stavby pouze dle bodu 5.7.5.1. tj. mimo památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky).

(…)

5.7.5.8. Zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)

o Osvědčení o autorizaci v oboru požární bezpečnost

o 5 let praxe

o doložení odborné praxe projektování v oblasti požárního zabezpečení stavby, jejíž celkové náklady na výstavbu dosáhly min. 80 mil., tj. účastníci mohou dokládat praxi projektování z dané oblasti nejen ve zdravotnictví, ale výstavby administrativních, obchodních budov, budov určených pro bydlení.“

Právní posouzení

241. Úřad v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky.

242. Úřad dále uvádí, že účelem stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimální úrovně technické kvalifikace má pak zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku po jejím přidělení též plnit.

243. Z § 99 odst. 1 zákona pak obecně vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Takovou změnu je pak zadavatel vždy povinen uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku. V případě zjednodušeného podlimitního řízení pak § 53 odst. 3 zákona mj. stanoví, že pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 100 zákona obdobně [to neplatí pro dobu pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona a dobu pro prohlídku místa plnění podle § 97 zákona], a není tudíž pochyb o povinnosti dodržet podmínky vyplývající z ustanovení § 99 zákona obviněným v šetřeném případě.

244. Z dikce § 99 odst. 2 zákona, věty první, dále vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení těchto lhůt vyžaduje. Lze potvrdit, že ne každá změna či doplnění zadávacích podmínek vyžaduje prodloužení zadavatelem stanovených lhůt. Na druhé straně lze mimo jiné s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení konstatovat, že zadavatel je povinen k takovému posouzení přistupovat nanejvýš odpovědně; je povinen řádně, objektivně a komplexně posoudit povahu provedené změny. Pokud pak změna či doplnění zadávacích podmínek objektivně vyžaduje přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek či žádostí o účast, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a tuto lhůtu přiměřeně prodloužil. S ohledem na uvedené je rovněž nutné trvat na tom, že zadavatel by měl být vždy schopen odůvodnit, proč povaha provedené změny nevyžaduje žádné, tj. ani přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek.

245. V případě zadávacího řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu obviněný stanovil, že dodavatelé musí doložit k prokázání kvalifikace mj. referenci o zhotovení projektové dokumentace ke zdravotnickému zařízení o min. investičních nákladech 80 mil. Kč bez DPH a referenci o zhotovení vícestupňové projektové dokumentace na rekonstrukci památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky, přičemž profese „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ a „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ musí doložit praxi získanou na stavbách dle výše uvedených referencí, a to tak, že profese „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ musí doložit praxi získanou alespoň na dvou stavbách zdravotnického zařízení a památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky a profese „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ alespoň na jedné stavbě, kterou bylo zdravotnické zařízení, a jedné stavbě, kterou byl památkově chráněný objekt nebo nemovitá kulturní památka [u profese „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ obviněný rovněž požadoval odbornou praxi spočívající ve zpracování projektové dokumentace – dokumentace ke stavebnímu povolení a dokumentace pro provedení stavby v části SHZ pro výstavbu zdravotnického zařízení s investičními náklady o objemu 80 mil. Kč].

246. Obviněný následně dne 17. 2. 2017 uveřejnil na profilu zadavatele upravenou Výzvu k podání nabídek, v rámci které mj. upravil své požadavky na kvalifikaci ve vztahu k profesím „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ a „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“, a to tak, že u profese „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ doplnil možnost získané praxe na jedné stavbě zdravotnického zařízení a jedné stavbě památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky, příp. na dvou stavbách zdravotnického zařízení. Ve vztahu k profesi „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ pak obviněný nově stanovil, že musí být doložena praxe v projektování v oblasti požárního zabezpečení stavby, jejíž investiční náklady dosáhly min. 80 mil. Kč, tj. dodavatelé mohou dokládat praxi z dané oblasti nejen ve zdravotnictví, ale i ve výstavbě administrativních, obchodních budov a budov určených pro bydlení.

247. Z výše uvedeného tak vyplývá, že u profese „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ obviněný v rámci provedené změny zadávacích podmínek veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu zmírnil své požadavky, neboť nově již nebylo nezbytnou povinností dodavatelů doložit i odbornou praxi získanou na stavbě památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky, nýbrž „postačovalo“ prokázání odborné praxe na stavbě alespoň dvou zdravotnických zařízení.

248. Je rovněž dle názoru Úřadu zcela nesporné, že ke zmírnění požadavků na kvalifikaci dodavatele došlo i provedenou změnou ve vztahu k profesi „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“, neboť dodavatelé již nemuseli dokládat odbornou praxi ve zpracování projektové dokumentace DSP a DPS v části SHZ pro výstavbu zdravotnického zařízení, nýbrž v projektování v oblasti požárního zabezpečení stavby, a to nejenom ve zdravotnictví, ale i ve výstavbě administrativních, obchodních budov a budov určených pro bydlení.

249. Vzhledem k výše zmíněnému tak Úřad odmítá tvrzení obviněného, že uvedené představuje „vysvětlení zadávacích podmínek, nikoliv jejich změnu“, neboť vysvětlení zadávacích podmínek ve smyslu § 98 zákona směřuje k vyjasnění, upřesnění či konkretizaci informací již obsažených v zadávacích podmínkách veřejné zakázky, které vzbudily u dodavatelů pochybnosti o jejich interpretaci či jsou pro dodavatele nesrozumitelné. O takovou situaci se však v případě zadávacího řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu zcela jistě nejedná. Obviněný totiž svým postupem v průběhu uvedeného zadávacího řízení provedl před uplynutím lhůty pro podání nabídek změnu/doplnění zadávacích podmínek, kterou do zadávacích podmínek včlenil nové informace, které dodavatelé neměli již na počátku zadávacího řízení, tj. takové informace, které mohly dodavatele ovlivnit v jejich rozhodnutí, zda se účastnit zadávacího řízení (v tom smyslu, zda jsou schopni doložit nově stanovené požadavky na prokázání kvalifikace).

250. Je sice pravdou, že upravená Výzva k podání nabídek byla vyhotovena mj. v reakci na dotaz dodavatele, „[p]okud požadujete v rámci doložení členů týmu odbornost alespoň na dvou stavbách dle 5.7.5.1. a 5.7.5.2. rozumí se tím, že musí mít dvě zkušenosti dle 5.7.5.1. a dvě dle 5.7.5.2., nebo dvě celkem, tj. jednu a jednu“, nicméně obviněný ve vztahu k profesi „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ vyloučil možnost prokázat požadovanou kvalifikaci prostřednictvím praxe získané na 2 stavbách památkově chráněného objektu/nemovité kulturní památky, nejedná se tak o vysvětlení, upřesnění či konkretizaci zadávacích podmínek, ale o zcela nově znějící požadavek obviněného.

251. Je tak nepochybné, že uvedené skutečnosti představují změnu/doplnění zadávací dokumentace ve smyslu § 99 odst. 1 zákona. Nyní je však otázkou, zda provedená změna/doplnění zadávací dokumentace vyžadovala vzhledem ke své povaze prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to prodloužení přiměřené, nebo zda se jednalo o takovou změnu/doplnění zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení a která tedy vyžadovala prodloužení lhůty pro podání nabídek takovým způsobem, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace tato lhůta činila nejméně celou svou původní délku.

252. Jak již Úřad uvedl výše, povaha provedených změn zadávací dokumentace obviněným byla taková, že došlo ke zmírnění původních požadavků na prokázání kvalifikace ve vztahu k profesím „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ a „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“, přičemž za této situace je Úřad přesvědčen, že provedené změny zadávací dokumentace byly způsobilé rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu oproti stavu před změnou zadávací dokumentace (zadávacího řízení se mohli účastnit i dodavatelé, kteří disponují osobami pro dané profese, které již nemusí mít praxi ve vztahu k památkově chráněnému objektu/nemovité kulturní památce, nebo mohou prokazovat praxi nejenom ve vztahu ke stavbě z oblasti zdravotnictví, nýbrž i k jiným druhům budov) a obviněný byl v takovém případě povinen dle § 99 odst. 2 zákona prodloužit lhůtu pro podání nabídek, a to o celou její původní délku.

253. Předmětné zadávací řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu bylo zahájeno dne 17. 1. 2017 a lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 24. 2. 2017, tedy v délce 38 dní. Upravenou Výzvu k podání nabídek uveřejnil obviněný na profilu zadavatele dne 17. 2. 2017. Obviněný tak byl s ohledem na § 99 odst. 2 zákona povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek min. o 38 dní ode dne uveřejnění upravené Výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, tj. min. do 27. 3. 2017, což však obviněný neučinil – lhůtu pro podání nabídek neprodloužil vůbec. Úřad konstatuje, že tento nezákonný postup obviněného mohl mít vliv na výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě, kdy by obviněný prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, jak mu ukládá zákon, mohl obdržet nabídky právě i od těch dodavatelů, kteří by splňovali upravené požadavky obviněného na jejich kvalifikaci, a nelze vyloučit, že tito mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění než vybraný dodavatel.

254. S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 99 odst. 2 zákona ve spojení s § 53 odst. 3 zákona v návaznosti na změnu/doplnění zadávacích podmínek veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu provedené uveřejněním upravené Výzvy k podání nabídek dne 17. 2. 2017 na profilu zadavatele a spočívající ve změně, resp. zmírnění požadavků na odbornou praxi profesí „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ dle čl. 5.7.5.6. Výzvy k podání nabídek a „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ dle čl. 5.7.5.8. Výzvy k podání nabídek, kdy oproti původním zadávacím podmínkám nově požadoval, aby dodavatelé ve vztahu k profesi „zpracovatel části geodetické zaměření skutečného stavu stavby“ doložili odbornou praxi „alespoň na dvou stavbách dle 5.7.5.1. a 5.7.5.2. (může být jedna stavba dle 5.7.5.1. a jedna stavba 5.7.5.2., popř. dvě stavby pouze dle bodu 5.7.5.1. tj. mimo památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky)“, tedy již nebylo nezbytnou povinností dodavatelů doložit i odbornou praxi získanou na stavbě památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky, a ve vztahu k profesi „zpracovatel části požární bezpečnost (včetně SHZ, ZOTK)“ odbornou praxi „projektování v oblasti požárního zabezpečení stavby, jejíž celkové náklady na výstavbu dosáhly min. 80 mil., tj. účastníci mohou dokládat praxi projektování z dané oblasti nejen ve zdravotnictví, ale výstavby administrativních, obchodních budov, budov určených pro bydlení“, tedy již nebylo nezbytnou povinností dodavatelů dokládat odbornou praxi ve „zpracování projektové dokumentace DSP a DPS v části SHZpro výstavbu zdravotnického zařízení, neprodloužil lhůtu pro podání nabídek ode dne 17. 2. 2017, kdy byla uveřejněna na profilu zadavatele upravená Výzva k podání nabídek, o celou její původní délku, ačkoliv to povaha změny/doplnění zadávacích podmínek vyžadovala, přičemž tímto postupem mohl ovlivnit výběr dodavatele,a dne 19. 5. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem KANIA na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

K výroku VIII. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

255. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

256. Podle § 48 odst. 2 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

257. Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona.

258. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Právní posouzení

259. Úřad uvádí, že zákon v § 46 odst. 1 zadavateli přiznává právo (nikoli povinnost) požádat účastníka zadávacího řízení v přiměřené lhůtě (ve vztahu k požadovanému) o objasnění či doplnění předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, přičemž podmínkou pro takový postup je, aby tohoto objasnění či doplnění bylo zapotřebí pro řádný průběh zadávacího řízení.

260. Zákon pak v § 48 odst. 2 ve vztahu k předloženým údajům, dokladům, vzorkům nebo modelům obsahuje fakultativní možnosti, pro které může zadavatel vyloučit účastníka ze zadávacího řízení, tj. v případě, kdy údaje, doklady, vzorky nebo modely (a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil, (b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo (c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení. Ve vztahu k vybranému dodavateli jsou však uvedené důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona obligatorní.

261. V případě veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu obviněný v čl. 5.7.5.9. Výzvy k podání nabídek stanovil, že ve vztahu k profesi „zpracovatel části technika prostředí staveb“ dodavatel doloží:

o „5 let praxe

o Odborná praxe spočívající ve zpracování projektové dokumentace DSP a DPS pro výstavbu zdravotnického zařízení s investičními náklady o objemu min. 80 mil. Kč (tj. jedné stavby i mimo památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky).“

262. Z nabídky vybraného dodavatele KANIA vyplývá, že profesi „zpracovatel části technika prostředí staveb“ bude v rámci poskytování plnění zastávat Ing. M. M., autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb (specializace technická zařízení), jehož odborná praxe byla dokládána referencí „Rekonstrukce a modernizace Domu kultury Poklad“:

o „Investor: Dům Kultury Poklad, Matěje Kopeckého 675, 708 00 Ostrava – Poruba

o Rozsah: Studie, DÚR, DSP, DPS, IČ, BOZP, AD

o Investiční náklady: 250 000 000,00 Kč bez DPH

o Tato referenční zakázk[a] je kulturní nemovitá památka v městské památkové zóně.“

263. Požadoval-li tedy obviněný k prokázání daného požadavku doložení odborné praxe ve zpracování projektové dokumentace DSP a DPS pro výstavbu zdravotnického zařízení o objemu min. 80 mil. Kč, které nemusí být nutně současně památkově chráněným objektem nebo nemovitou kulturní památkou, je z obsahu výše zmíněné reference více než zřejmé, že tato reference neosvědčuje požadavek obviněného, neboť se vztahuje k rekonstrukci a modernizaci nemovité kulturní památky, nikoli však ke zdravotnickému zařízení (skutečnost, že předmětná stavba nepředstavuje zdravotnické zařízení, nýbrž nemovitou kulturní památku, dokládají rovněž informace veřejně dostupné na https://dkpoklad.cz/).

264. Za situace, kdy vybraný dodavatel nesplňoval jednu ze zadávacích podmínek veřejné zakázky, tj. požadavek obviněného na kvalifikaci dodavatele (viz výše), přičemž obviněný ani nepřistoupil k postupu dle § 46 odst. 1 zákona, tj. nepožádal vybraného dodavatele o objasnění/doplnění vybraným dodavatelem uváděné reference „Rekonstrukce a modernizace Domu kultury Poklad“ (uvedené není obviněnému vytýkáno, neboť se jedná pouze o zákonnou možnost, nikoli povinnost), byl obviněný povinen dle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele vyloučit z účasti v předmětném zadávacím řízení, což však obviněný neučinil a dne 19. 5. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem KANIA na předmět plnění smlouvu.

265. K tomu Úřad dodává, že tento postup bezpochyby ovlivnil výběr dodavatele, neboť obviněný uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky s dodavatelem, který neprokázal splnění kvalifikace v požadovaném rozsahu.

266. S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 48 odst. 8 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona nevyloučil vybraného dodavatele KANIA z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na dokumentaci k výstavbě pavilonu, přestože vybraný dodavatel KANIA neprokázal splnění požadavku na kvalifikaci dle čl. 5.7.5.9. Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 na doložení odborné praxe profese „zpracovatel části technika prostředí staveb“ spočívající „ve zpracování projektové dokumentace DSP a DPS pro výstavbu zdravotnického zařízení s investičními náklady o objemu min. 80 mil. Kč (tj. jedné stavby i mimo památkově chráněného objektu nebo nemovité kulturní památky)“, přičemž tímto postupem ovlivnil výběr dodavatele, a dne 19. 5. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem KANIA na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.

K výroku IX. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

267. Podle § 211 odst. 4 zákona při elektronické komunikaci v zadávacím řízení, soutěži o návrh a při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému poskytne zadavatel dodavatelům k dispozici veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronickou komunikaci, zejména pro elektronické podání nabídek a žádostí o účast.

268. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Právní posouzení

269. Obecná východiska vztahující se k elektronické komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem Úřad uvedl již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí a na tomto místě na ně odkazuje (viz bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

270. V případě veřejná zakázka na dokumentaci k výstavbě pavilonu obviněný ke způsobu podání nabídek dodavateli v čl. 9. „Způsob zpracování nabídky“ odst. 9.1. Výzvy k podání nabídek uvedl, že „[n]abídky se podávají v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje TenderMarket.“.

271. Z výše citovaného je tak zřejmé, že obviněný nedostál zákonné povinnosti dle § 211 odst. 4 zákona, neboť dodavatelům neposkytl veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, nezbytné pro elektronické podání nabídek. Obviněný pouze stanovil, prostřednictvím kterého elektronického nástroje jsou dodavatelé povinni podat své nabídky obviněnému, aniž by např. uvedl webové prohlížeče, na nichž může být elektronický nástroj používán, jaký operační systém je vyžadován pro jeho bezproblémovou funkčnost, jaká je maximální velikost a typ souborů, které mohou být vkládány do elektronického nástroje, zda je potřeba použití nějakého certifikátu k zašifrování nabídky apod.

272. Namítá-li obviněný v dané věci, že „všechny podstatné skutečnosti pro podání nabídek poskytl, k dispozici je nápověda i tzv. hot-line provozovatele elektronického nástroje resp. elektronického tržiště“, pak Úřad k tomu pouze opětovně uvádí, že zadávání veřejných zakázek je formalizovaný proces, přičemž zákonodárce zcela jednoznačně stanovil, že je povinností zadavatele dodavatelům poskytnout veškeré nezbytné informace technické povahy pro elektronické podání nabídek, přičemž této povinnosti se nelze ex-post „zbavit“ odkazem na nápovědu či hot-line provozovatele daného elektronického nástroje. Je to výhradně zadavatel, který musí zákonem vyžadované informace dodavatelům poskytnout. Obviněný v zadávacím řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu dané povinnosti nedostál a ani v zadávacích podmínkách např. neodkázal na případné standardizované dokumenty tyto informace obsahující.

273. K argumentaci obviněného uvedené v této souvislosti v podaném odporu Úřad doplňuje, že zákon zcela jednoznačně stanoví povinnost poskytnout veškeré informace technické povahy dodavatelům přímo zadavateli, nikoli provozovateli elektronického nástroje, je to tedy primárně zadavatel, kdo musí dané informace poskytnout dodavatelům (např. prostřednictvím odkazu na standardizované dokumenty). Odkazuje-li obviněný na vyhlášku č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, pak Úřad nikterak nerozporuje skutečnost, že elektronický nástroj musí splňovat podmínky dané vyhlášky, která jednak stanovuje podmínky pro certifikaci elektronického nástroje, ale i některé povinnosti zadavatelům (srov. např. § 3, § 5 odst. 4, 5, 6, § 6 a další dané vyhlášky). I když je tedy provozovatelem elektronického nástroje osoba odlišná od osoby zadavatele, je to stále zadavatel, který musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy (§ 213 odst. 4 zákona). K údajnému formalismu v jeho přístupu posouzení věci pak Úřad pouze uvádí, že stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem je přestupkem podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, kdy pro naplnění jeho skutkové podstaty není zákonodárcem vyžadován vliv na výběr dodavatele, ale toliko, aby na základě zadávacího řízení byla uzavřena smlouva, což se v šetřeném případě stalo. Na uvedeném nic nemění ani tvrzená „formálnost“ nesplněné povinnosti. Zadávací řízení je formalizovaným procesem a zadavatelé jsou povinni tyto formální povinnosti dodržovat, čímž je zároveň dodržena zákonnost tohoto procesu. Nadto zákon v § 270 odst. 1 výslovně uvádí vyvratitelnou domněnku, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.

274. S ohledem na vše shora uvedené Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu v rozporu s § 211 odst. 4 zákona, když v zadávacích podmínkách předmětné veřejné zakázky neposkytl dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronické podání nabídek,nýbrž pouze v čl. 9.1. Výzvy k podání nabídek ze dne 17. 1. 2017 stanovil, že „[n]abídky se podávají v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje Tendermarket“,a dne 19. 5. 2017 uzavřel s vybraným dodavatelem KANIA na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku IX. tohoto rozhodnutí.

K výroku XI. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

275. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

276. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

277. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 2. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí mj. veškeré zadavatelem stanovené podmínky účasti v zadávacím řízení.

278. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

279. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

280. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací

281. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

282. Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

283. Podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška“), tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie způsob vyplnění formulářů, včetně stanovení povinně vyplňovaných údajů.

284. Podle § 7 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhlášky zadavatel veřejné zakázky v nadlimitním režimu použije k uveřejnění informací ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie standardní formulář 2 „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie pro zahájení zadávacího řízení podle § 56 odst. 1, § 58 odst. 1, § 61 odst. 1, § 68 odst. 2 a § 72 odst. 1 zákona.

285. V příloze č. 7 vyhlášky je v Části 1 v kapitole B) „Informace, jež mají být uvedeny v oznámení o zahájení zadávacího řízení (…) podle § 7 písm. b) této vyhlášky“ – pod bodem 5 uvedeno: „Kódy CPV; pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, jsou tyto informace poskytnuty pro každou část“.

286. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel se dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení „Laboratorní služby"

287. Obviněný zahájil dne 5. 11. 2018 podle § 56 odst. 1 zákona odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 7. 11. 2018 pod ev. č. Z2018-038871 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod zn. 2018/S 214-490578.

288. Zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení „Laboratorní služby" uvedl, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky je zajištění komplexních laboratorních služeb, včetně souvisejících dodávek…“ s tím, že „[z]adavatel požaduje ucelený laboratorní servis, který obsahuje následující činnosti: a) zpracování biologického materiálu, b) poskytování spotřebního materiálu a žádanek, c) svoz a odvoz biologického materiálu, d) distribuce laboratorních výsledků, e) školení pro zdravotnický personál zadavatele, f) odborné konzultace v oblasti laboratorní medicíny“. Jako předpokládanou hodnotu veřejné zakázky zadavatel uvedl částku 96 210 000 Kč a dobu trvání zakázky 48 měsíců. Lhůtu pro podání nabídek zadavatel stanovil do 11. 12. 2018.

289. Zadavatel v bodě II.1.2) „Hlavní kód CPV“ oznámení o zahájení zadávacího řízení „Laboratorní služby" uvedl jako hlavní kód předmětu veřejné zakázky CPV 71900000 a pod bodem II.2.2) „Dodatečný(-é) kód(-y) CPV“ uvedl dodatečný kód CPV 71900000.

290. Zadavatel dne 7. 11. 2018 na profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci z téhož dne (dále jen „zadávací dokumentace VZ ‚Laboratorní služby‘“), ve které v bodu 2 „Identifikace veřejné zakázky“ předmět veřejné zakázky klasifikoval kódem CPV: 71900000-7 Laboratorní služby.

291. Jak vyplývá z „Písemné zprávy zadavatele“ ze dne 20. 2. 2019 (dále jen „písemná zpráva VZ ‚Laboratorní služby‘“), zadavatel obdržel dvě nabídky. Z bodu 7. „Označení vyloučených účastníků zadávacího řízení a odůvodnění jejich vyloučení“ vyplývá, že zadavatel jednoho z účastníků zadávacího řízení vyloučil mj. s tím, že „…nabídku nelze hodnotit v rámci třetího a čtvrtého hodnotícího kritéria, které stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci, protože účastník v nabídce nepředložil: žádné informace o nabízeném materiálu pro odběr krve, žádné jména, kvalifikaci a délku praxe osob, které budou tvořit odborný tým pro poskytování konzultací v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení. Chybí časové rozpětí konzultačních hodin v rámci jednoho týdne“.

Právní posouzení

292. Úřad konstatuje, že – jak vyplývá z přílohy č. 7 vyhlášky – standardní a povinnou součástí formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ je údaj o zatřídění předmětu veřejné zakázky podle referenční klasifikace platné pro veřejné zakázky, a to formou uvedení číselného kódu podle společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV) – jednotného klasifikačního systému pro veřejné zakázky, který odpovídá předmětu veřejné zakázky (dále jen „referenční klasifikace“ nebo „číselný kód CPV“).

293. Úřad předně uvádí, že smyslem této referenční klasifikace předmětu veřejné zakázky je zjednodušení orientace v zadávacích řízeních uveřejňovaných ve Věstníku veřejných zakázek, ale zejména v Úředním věstníku Evropské unie. Klasifikace předmětu veřejné zakázky podle CPV kódu má sloužit k identifikaci veřejné zakázky tak, aby dodavatelé z různých zemí měli možnost posoudit, zda veřejná zakázka spadá do oboru jejich podnikání, a zda tedy má smysl se o ni blíže zajímat a následně se účastnit zadávacího řízení. U zahraničních dodavatelů je číselný kód CPV tedy prvotním a v této fázi též jediným srozumitelným vodítkem v databázi veřejných zakázek. Jelikož tato referenční klasifikace je v tomto smyslu pro vyhledávání relevantních veřejných zakázek základním údajem, musí číselný kód CPV maximálně odpovídat předmětu veřejné zakázky. Důsledkem uvedení nesprávného číselného kódu CPV může být i diskriminace potenciálních uchazečů, kteří byli chybným číselným kódem CPV v oznámení zadávacího řízeníuvedeni v omyl o předmětu veřejné zakázky, což se může projevit malým počtem uchazečů o veřejnou zakázku. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 7 Afs 98/2012-171 ze dne 26. 9. 2013 k problematice používání CPV kódů mj. konstatoval, že „pro vymezení předmětu veřejné zakázky představuje jednotná klasifikace pouze pomocný a podpůrný nástroj. Jedná se však zároveň o nástroj, jehož využití je povinné a který plní zásadní roli, protože podporuje transparentnost zadávání veřejných zakázek.“

294. Jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 29 Af 99/2016-42 ze dne 26. 11. 2018, nemělo by „docházet k situaci, kdy předmět veřejné zakázky nelze podřadit pod žádný z CPV kódů, k čemuž napomáhá jak velký rozsah a rozmanitost CPV kódů, tak i stromová struktura CPV klasifikace, konkretizujících obecnou oblast (odvětví) veřejné zakázky na jednotlivé a dílčí podoblasti z daného odvětví.“ V uvedeném rozsudku Krajský soud v Brně s odkazem na výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu uzavírá, že vadným není takový postup zadavatele, který opomíjí označit příslušným CPV kódem některý z nepodstatných prvků zakázky, avšak „za diskriminační pro uchazeče je však třeba považovat takový postup, který ‚rezignuje na označení podstatného, zpravidla převažujícího, znaku veřejné zakázky.‘“

295. V rámci systému referenční klasifikace se číselné kódy CPV dle společného slovníku pro veřejné zakázky, jenž je přílohou č. 1 nařízení Komise (ES) č. 213/2008 ze dne 28. 11. 2007, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES o postupech při zadávání zakázek, skládají nejvýše z devíti číslic a jsou řazeny ve stromové struktuře postupně od obecnějších oddílů (určených prvními dvěma číslicemi) přes skupiny (určené prvními třemi číslicemi) a třídy (určené prvními čtyřmi číslicemi) až po konkrétní kategorie (určené prvními pěti číslicemi). Každá z posledních tří číslic kódu pak odpovídá upřesnění v rámci jednotlivých kategorií a devátá číslice slouží k ověření číslic předchozích.

296. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen dodržovat zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v § 6 zákona během celého zadávacího procesu, a to už i v době příprav zadávacích podmínek. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat vedle zásady přiměřenosti rovněž zásadu transparentnosti. „Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek.“[16] Z obecné zásady transparentnosti postupu zadavatele vyplývá mj. požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace. Porušením této zásady je pak situace, kdy zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně formulované zadávací podmínky či dokonce obsahuje zadávací podmínky rozporné, či přímo zavádějící, čímž vzniká interpretační nejistota ohledně údajů (tedy požadavků zadavatele), které obsahuje.

297. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat mj. rovněž zásadu zákazu diskriminace. Diskriminací se rozumí jiný, rozdílný přístup k jedné skupině než k jiné skupině či celku. V oblasti veřejných zakázek se diskriminací míní ztížená možnost či přímo nemožnost účasti v zadávacím řízení pro jednoho nebo více dodavatelů. Podstatou této zásady je, aby žádný z dodavatelů nebyl postupem zadavatele bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům. Zadávací podmínky tedy musí být nastaveny tak, aby určitému okruhu dodavatelů či přímo jednomu dodavateli bezdůvodně nedávaly jakoukoli konkurenční výhodu.

298. Úřad se v rámci přezkumu postupu obviněného v zadávacím řízení zaměřil na posouzení toho, zda je jím uvedený číselný kód CPV odpovídá předmětu veřejné zakázky, resp. zda neexistuje jiný oddíl či skupina číselných kódů CPV, kterým by bylo možno v šetřeném případě předmět veřejné zakázky jednoznačně klasifikovat, a tím i identifikovat. Z popisu uvedeného obviněným v oznámení o zahájení zadávacího řízení „Laboratorní služby" a v zadávací dokumentaci VZ „Laboratorní služby“ vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je zajištění komplexních laboratorních služeb v oblasti, resp. odvětví zdravotnictví (viz bod 288. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedené je zřejmé rovněž z vymezení uvedeného ve smlouvě na VZ „Laboratorní služby“ (viz k tomu bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

299. Zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení „Laboratorní služby“ v souvislosti s kategorizací předmětu veřejné zakázky dle referenční klasifikace uvedl jako hlavní i jako dodatečný číselný kód CPV 71900000 (viz k tomu bod 289. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž toto zatřídění předmětu veřejné zakázky uvedl i v zadávací dokumentaci.

300. Jak vyplývá ze společného slovníku, je obviněným v zadávacích podmínkách uvedený číselný kód CPV 71900000 určen pro popis veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou dle oddílu 71 referenční klasifikace – Architektonické, stavební, technické a inspekční služby, které jsou v rámci stromové struktury systému dále členěny do skupin 712 – Architektonické a související služby, 713 – Technicko-inženýrské služby, 714 – Územní plánování a architektura krajiny, 715 – Služby ve stavebnictví, 716 – Technické testování, analýza a poradenství, 717 – Monitorování a kontrola, 718 – Poradenství v oblasti dodávek vody a odpadu a 719 – Laboratorní služby (skupina 719 již není dále členěna na další třídy či kategorie).

301. Z uvedeného je zřejmé, že obviněným v zadávacích podmínkách veřejné zakázky „Laboratorní služby“ uvedený číselný kód CPV 71900000 vůbec neodpovídá předmětu této veřejné zakázky, neboť dodavatele tímto kódem informuje, že předmětem veřejné zakázky budou laboratorní služby spojené s přípravou a realizací staveb, ačkoliv obviněný ve skutečnosti zadával laboratorní služby ve zdravotnictví. Obviněným k popisu předmětu veřejné zakázky použitý číselný kód CPV je tedy v tomto smyslu pro potenciální dodavatele naprosto zavádějící.

302. Pokud jde o volbu číselného kódu CPV, který by odpovídal popsanému předmětu veřejné zakázky „Laboratorní služby“, Úřad odkazuje na oddíl 85 – Zdravotní a sociální péče referenční klasifikace, pod který spadají kategorie jako např. 85148 – Lékařská analýza, 85145 – Služby poskytované lékařskými laboratořemi, 85111810-1 – Analýza krve, 85111820-4 – Bakteriologická analýza. Ačkoliv tedy v referenční klasifikaci existují číselné kódyCPV, které předmět veřejné zakázky, resp. její jednotlivé části, přesně vystihují, zadavatel je nepoužil, a místo toho pro specifikaci předmětu veřejné zakázky „Laboratorní služby“ použil číselný kód CPV, který svým obsahem spadá do činností souvisejících s naprosto jiným oborem laboratorních činností, než do kterého směřuje obviněným zadávané plnění.

303. Postupem obviněného mohlo dojít k situaci, kdy dodavatelé, kteří vyhledávají relevantní veřejné zakázky právě podle číselného kódů CPV (zejména pak zahraniční dodavatelé,pro které číselný kód CPV a jeho odpovídající slovní popis v mateřském jazyce představuje základní vodítko), se o veřejné zakázce „Laboratorní služby“ z důvodu klasifikace její předmětu chybným číselným kódem CPV, nemuseli vůbec dozvědět, a veřejnou zakázku tak z uvedeného důvodu nemuseli považovat za pro ně „zajímavou“. Úřad na tomto místě dodává, že od dodavatelů, kteří se v databázi orientující v prvé řadě podle číselných kódů CPV avizovaných veřejných zakázek přitom nelze rozumně očekávat, že si správnost číselného kódu CPV budou ověřovat dotazem u zadavatele. V uvedeném smyslu proto není možné akceptovat argumentaci obviněného použitou v podaném odporu ze dne 6. 5. 2020, že je třeba brát v úvahu nejen číselné zařazení, ale rovněž slovní význam, který název CPV kódu má, resp. argumentaci podání dvou „tuzemských nabídek“.

304. Úřad v této souvislosti pro úplnost doplňuje, že při vyhledávání v Úředním věstníku Evropské unie (TED) při nastavení jiného jazyka pro vyhledávání než češtiny dochází v zobrazeném oznámení k překladu zejm. názvů jednotlivých bodů, nicméně zadavatelem vyplněné údaje vč. popisu (předmětu) zakázky zůstávají v původním (zde českém) jazyce. Jedinou informaci o předmětu veřejné zakázky tedy v uvedených cizojazyčných verzích oznámení skutečně představoval pouze CPV kód a jeho slovní popis přeložený do ostatních úředních jazyků EU.

305. K argumentaci obviněného obsažené ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0025/2020/VZ, že „Věstník veřejných zakázek ani evropská databáze veřejných zakázek nenabízí funkci, která umožňuje vyhledávat informace o zahájení zadávacího řízení podle konkrétního kódu CPV“, Úřad odkazuje na stránky „Jak vyhledávat ve Věstníku veřejných zakázek?“ provozované MMR ČR[17], kde se uvádí, že současně s novou legislativou byla vylepšena funkce vyhledávání prostřednictvím číselných CPV kódů, které jednoznačně definují předmět veřejné zakázky a v tomto smyslu vyhledávání dle kategorie „CPV kód“ Věstník veřejných zakázek také umožňuje.

306. Výše popsaným postupem pak zadavatel porušil zásadu transparentnosti, neboť stanovený kód CPV byl zavádějící a fakticky uvedl tu část dodavatelů, kteří se v databázi orientují v prvé řadě podle číselných kódů CPV, v omyl, když tito mohli mít z číselného kódu CPV oprávněně za to, že předmětem veřejné zakázky jsou laboratorní služby spojené s přípravou a realizací staveb, ačkoliv ve skutečnosti jsou jejím předmětem laboratorní služby ve zdravotnictví. Současně použitím zcela nepřiléhavého CPV kódu diskriminoval ty dodavatele, kteří v databázi vyhledávají relevantní veřejné zakázky toliko podle číselného kódů CPV, neboť jim fakticky znemožnil účast v zadávacím řízení, resp. tím zajistil bezdůvodně výhodu okruhu dodavatelů, kteří vyhledávají relevantní veřejné zakázky (i) podle jiných parametrů.

307. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Laboratorní služby“ v rozporu se zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení „Laboratorní služby“ a v zadávací dokumentaci VZ „Laboratorní služby“ při vymezení předmětu veřejné zakázky podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek (CPV) uvedl jako hlavní a dodatečný číselný kód referenční klasifikace CPV 71900000, který se vztahuje k laboratorním službám v oblasti architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb, ačkoliv předmětem veřejné zakázky jsou laboratorní služby ve zdravotnictví, čímž pro klasifikaci předmětu veřejné zakázky použil zcela nepřiléhavý CPV kód, a dne 31. 1. 2019 na předmět plnění veřejné zakázky „Laboratorní služby“ uzavřel s vybraným dodavatelem AeskuLab smlouvu na VZ „Laboratorní služby“. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XI. tohoto rozhodnutí.

K výroku XII. a XIII. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

308. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

309. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí mj. veškerá zadavatelem stanovená pravidla pro hodnocení nabídek.

310. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

311. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

312. Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

313. Podle § 116 odst. 3 věty první zákona kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné.

314. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel se dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení „Laboratorní služby"

315. Zadavatel pod bodem II.2.5) „Hodnotící kritéria“ oznámení o zahájení zadávacího řízení „Laboratorní služby“ stanovil jako hodnotící kritéria:

• „Celková nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH za 1 bod laboratorního výkonu PNB fakturované“ (váha: „65“),

• „Odborná způsobilost a kvalita zdravotnické laboratoře“ (váha: „15“),

• „Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve“ (váha: „15“),

•„Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení“ (váha: „5“).

316. Pod bodem 3.2 „Specifikace předmětu plnění a předpokládaný rozsah“ zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ zadavatel uvedl, že „požaduje ucelený laboratorní servis, který obsahuje následující činnosti: a) zpracování biologického materiálu, b) poskytování spotřebního materiálu a žádanek, c) svoz a odvoz biologického materiálu, d) distribuce laboratorních výsledků, e) školení pro zdravotnický personál zadavatele, f) odborné konzultace v oblasti laboratorní medicíny“.

317. Pod bodem 3.2.1 „Zpracování biologického materiálu“ zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ zadavatel mj. uvedl, že „požaduje všechny druhy vyšetření biologického materiálu, nejčastěji však půjde o vyšetření v těchto oblastech laboratorní diagnostiky: biochemická a imunochemická vyšetření, hematologická vyšetření, mikrobiologická vyšetření, další vyšetření prováděná z moče a ze stolice, imunologická vyšetření, infekční imunita, ostatní vyšetření - požadovány v mimořádných situacích - např. karanténní onemocnění“.

318. Pod bodem 3.2.2. „Poskytování spotřebního materiálu a žádanek“ zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ zadavatel uvedl, že „[k] odběru vzorků zajistí vybraný dodavatel na své náklady listinné žádanky a laboratorní odběrový materiál, včetně materiálu pro cytologická vyšetření. Jde především o různé druhy zkumavek, odběrové jehly, odběrové soupravy, roztoky, uzavřené plastové nádoby, výtěrové tampony ve zkumavce, podložní sklíčka, transportní sáčky, odpadní boxy, polepy na infekční odpad atd. Zadavatel upřednostňuje kvalitní materiál, který je vhodný pro univerzální a bezpečný odběrový systém… Dodaný materiál a chemická látka, která může být součástí laboratorního odběrového materiálu, musí splňovat požadavky na laboratorní použití, analýzu a výzkum. Musí být v souladu se Zákonem č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). Zadavatel požaduje laboratorní odběrový materiál, který chrání zaměstnance i pacienty před riziky, neohrožuje jejich zdraví, nebráni při výkonu práce a splňuje požadavky stanovené Nařízením (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí“.

319. Pod bodem 12.7 písm. d) zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ zadavatel uvedl, že „[ú]častník podrobně popíše rozsah nabízených laboratorních služeb. Z popisu musí jednoznačně vyplývat, zda je účastník schopen splnit zadávací podmínky. Účastník ve své specifikaci také uvede:

- rozsah laboratorních vyšetření,

- technologie a diagnostické metody používané při zpracování biologického materiálu, systém řízení kvality v laboratoři,

- seznam akreditovaných vyšetření,

- seznam pojišťoven, se kterými má účastník uzavřenou smlouvu,

- opis, prohlášení o shodě, bezpečnostní listy a fotodokumentace laboratorního materiálu,

- způsob použití laboratorního materiálu při odběru krve,

- seznam odborníků, kteří budou tvořit konzultační a školící tým. Seznam bude obsahovat jména, dosažené vzdělání a délku praxe odborníků, rozsah konzultačních hodin v rámci jednoho týdne.

Přílohou specifikace budou získané certifikáty, osvědčení, doklady o vzdělání, bezpečnostní listy, prohlášení o shodě, fotodokumentace atd.“

320. Obviněný stanovil pravidla pro hodnocení nabídek v čl. 14 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“. Pod body 14.1 a 14.2 uvedené zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „[z]ákladním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky“ a jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:

P.č.	Hodnotící kritérium	Váha hodnotícího kritéria
1.	Celková nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH za 1 bod laboratorního výkonu PNB fakturované	65 %
2.	Odborná způsobilost a kvalita zdravotnické laboratoře	15 %
3.	Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve	15 %
4.	Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení	5 %

321. Pod bodem 14. 3 „Způsob hodnocení“ zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ zadavatel uvedl následující:

„Dílčí kritérium č. 1: Hodnotící komise v rámci kritéria č. 1 určí za nejvýhodnější tu nabídku, která bude mít nejnižší celkovou nabídkovou cenu v Kč bez DPH za 1 bod laboratorního výkonu. Jednotlivé nabídky získají takový počet bodů, který vznikne násobkem sta a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnotě hodnocené nabídky. Hodnotící komise pak jednotlivá bodová ohodnocení nabídek vynásobí vahou daného kritéria, t.j 65 %, aby získala výsledný počet bodů za dílčí kritérium č. 1.

Dílčí kritérium č. 2: Hodnotící komise ohodnotí odbornou způsobilost a kvalitu zdravotnické laboratoře na základě předložených osvědčení a certifikátů (např. osvědčení o akreditaci, osvědčení o zapojení laboratoře do programu zvyšování kvality ve zdravotnictví, certifikát kvality). Hodnotící komise v rámci kritéria č. 2 určí za nejvýhodnější nabídku, která prokáže odbornou způsobilost a kvalitu laboratoře nejvyšším počtem osvědčení a certifikátů. Nejvýhodnější nabídka získá 100 bodů, každá další v pořadí o 25 bodů méně. Hodnotící komise pak jednotlivá bodová ohodnocení nabídek vynásobí vahou daného kritéria, tj. 15 %, aby získala výsledný počet bodů za dílčí kritérium č. 2.

Dílčí kritérium č. 3: Na dosažený počet bodů ve třetím kritériu bude mít vliv kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve, jeho způsob použití a schopnost chránit zdravotnický personál před rizikem. Nejvíce bodů bude přiděleno nabídce, která splní všechny požadavky zadavatele na kvalitu laboratorního materiálu pro odběr krve, tj. bude mít vysokou kvalitu, umožní výhodný odběr krve u pacienta a zabezpečí ochranu zdravotnického personálu před rizikem nákazy. Nejkvalitnější nabídce přiradí hodnotící komise 100 bodů, každé další méně kvalitní nabídce o 25 bodů méně. Hodnotící komise pak jednotlivá bodová ohodnocení nabídek vynásobí vahou daného kritéria, t.j 15 %, aby získala výsledný počet bodů za dílčí kritérium č. 3.

Dílčí kritérium č. 4: Pokud chce účastník zadávacího řízení splnit 4. hodnotící kritérium, musí ve své nabídce uvést jména, kvalifikaci a délku praxe osob, které budou tvořit odborný tým pro poskytování konzultací v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení. Současně je třeba uvést časové rozpětí konzultačních hodin v rámci jednoho týdne. Výše požadované informace budou doloženy doklady o vzdělání osob. V rámci 4. kritéria získá nejvyšší počet bodů ta nabídka, která vytvoří pro zadavatele konzultační a školící tým s nejvyšším počtem odborníků, s nejdelší praxí a s nejvyšším počtem konzultačních hodin. Nejvýhodnější nabídka získá v rámci tohoto kritéria 100 bodů, každá další v pořadí o 25 bodů méně. Hodnotící komise pak jednotlivá bodová ohodnocení nabídek vynásobí vahou daného kritéria, tj. 5 %, aby získala výsledný počet bodů za dílčí kritérium č. 4“.

322. Pod bodem 14.4 zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ zadavatel uvedl, že „[v]ážené body za dílčí kritéria komise sečte a za ekonomicky nejvýhodnější nabídku stanoví nabídku toho účastníka, který získá v součtu dílčích kritérií nejvyšší počet bodů“.

323. Z bodu 7. „Označení vyloučených účastníků zadávacího řízení a odůvodnění jejich vyloučení“ písemné zprávy VZ „Laboratorní služby“ vyplývá, že zadavatel jednoho z účastníků zadávacího řízení vyloučil mj. s tím, že „…nabídku nelze hodnotit v rámci třetího a čtvrtého hodnotícího kritéria, které stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci, protože účastník v nabídce nepředložil: žádné informace o nabízeném materiálu pro odběr krve, žádné jména, kvalifikaci a délku praxe osob, které budou tvořit odborný tým pro poskytování konzultací v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení. Chybí časové rozpětí konzultačních hodin v rámci jednoho týdne“.

Obecně k hodnocení nabídek

324. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek je jednou z nejdůležitějších fází celého procesu zadávání veřejných zakázek a má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Hodnocení proto musí probíhat podle hodnotících kritérií, která jsou zadavatelem v zadávacích podmínkách definována jasně a srozumitelně tak, aby hodnocení mohlo proběhnout objektivním a transparentním způsobem. Zadavatel je přitom povinen nastavit pravidla pro hodnocení, zahrnující kritéria hodnocení, metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

325. Zásadní pro odlišení jednotlivých hodnotících kritérií je to, jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek a na základě čeho bude nabídka účastníka moci být označena jako nejvhodnější. U hodnocení podle nejnižší nabídkové ceny [§ 114 odst. 2 věta druhá zákona] jde o hodnocení z principu jednokriteriální, kdy jediným kritériem hodnocení je právě nabídková cena účastníků. Pokud se zadavatel rozhodne hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek podle tohoto kritéria, nemůže při hodnocení brát v úvahu jiné vlastnosti nabídky. Takové vlastnosti však naopak mohou být posuzovány, pokud bude zadavatel hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Co může být kritériem kvality, demonstrativním způsobem uvádí § 116 odst. 2 zákona. Takové hodnocení je tak hodnocením vícekriteriálním, kdy hodnotící komise hodnotí nabídku podle dílčích hodnotících kritérií, které zadavatel označil a kterým přiřadil určitou váhu. Je třeba rovněž zdůraznit, že při stanovování kritérií kvality musí zadavatel dbát na to, aby jím stanovená kritéria kvality souvisela – z hlediska kvalitativního, environmentálního nebo sociálního – s předmětem plnění veřejné zakázky (viz k tomu § 116 odst. 1 zákona).

326. Úřad v obecné rovině dále uvádí, že kritéria hodnocení jsou klíčovou částí zadávací dokumentace, neboť jejich prostřednictvím dochází k porovnání nabídek jednotlivých účastníků. Proto je nezbytné, aby byla přesně a jednoznačně specifikována. Samo hodnotící kritérium ve smyslu jeho pojmenování pak mnohdy nemusí být (a zásadně ani nebývá) dostatečným vodítkem pro dodavatele při zpracování nabídek; v takové situaci je potom nezbytné stanovit, jaké parametry budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení nabídky provedeno. V zákoně není jednotná metoda hodnocení nabídek stanovena, a proto zadavatel musí celý hodnotící postup v zadávacích podmínkách jednoznačně vymezit sám, a to zejména u kritérií hodnocení, která vyjadřují kvalitativní hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, aby mohly být podané nabídky porovnatelné a jejich hodnocení ověřitelné.

327. Ve vztahu k problematice hodnotících kritérií pak Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp.zn. 62 Af 30/2017-357 ze dne 20. 9. 2018, kde soud mj. uvádí, že „[o]becným východiskem pro posouzení otázky transparentnosti zadávacích podmínek ohledně způsobu hodnocení nabídek… je požadavek na to, aby zadávací dokumentace byla tak jednoznačná, aby z ní bylo jasně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ‚soutěžit‘; jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž způsob hodnocení není zcela srozumitelný a jednoznačný, tj. pokud pravidla pro hodnocení objektivně připouštějí rozdílný výklad či dokonce vůbec žádný jasný výklad neumožňují, a vzniká tak interpretační nejistota… Požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ…“ a dále „[p]orušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Jak u kritérií kvantitativních, tak kvalitativních (u nich snad ještě o to více, neboť u kvalitativních kritérií nelze způsob hodnocení dovodit pomocí zřejmých matematických metod) tedy musí být uveden postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny, porovnány a ‚poměřovány‘. Pokud objektivně ze zadávací dokumentace není zřejmé, co a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, event. ohledně této otázky existuje více možných výkladů, pak nemůže takováto interpretační nejistota jít k tíži žádného z dodavatelů, nýbrž zadavatele samotného.“

328. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že nemohou obstát zadávací podmínky, z nichž zcela jasně, přesně a srozumitelně nevyplývají požadavky obviněného na zpracování nabídky a v nichž není jednoznačně stanoven způsob hodnocení jednotlivých nabídek. Pokud objektivně ze zadávací dokumentace není zřejmé, co a jakým způsobem bude v nabídkách hodnoceno, tedy jaké jsou preference zadavatele a jakým algoritmem či pod jakým vzorcem bude hodnocení nabídek probíhat, pak nemůže takováto interpretační nejistota jít k tíži žádného z dodavatelů, nýbrž stíhá obviněného.

329. Pro dodržení základních zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona je v souvislosti s vymezením hodnotících kritérií nezbytné, aby účastníkům o veřejnou zakázku bylo již v době přípravy nabídky známo, co bude předmětem hodnocení, jaké jsou preference zadavatele, tj. co bude hodnoceno kladně a co naopak negativně, a jakým způsobem bude hodnocení probíhat.

Právní posouzení

330. Ve vztahu k šetřené veřejné zakázce Úřad konstatuje, že nezpochybňuje možnost ani vhodnost použití kvalitativních kritérií hodnocení, která obviněný v případě veřejné zakázky „Laboratorní služby“ stanovil vedle nejnižší nabídkové ceny, a sice kritérium č. 2 „Odborná způsobilost a kvalita zdravotnické laboratoře“, kritérium č. 3 „Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve“ a kritérium č. 4 „Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení“ (dále také jen „kritérium č. 2, 3 nebo 4“).

331. Úřad dále připomíná skutečnost, že k aplikaci pravidel pro hodnocení nabídek v případě zadávacího řízení „Laboratorní služby“ nedošlo, neboť po posouzení obsahu nabídek zbyla obviněnému k hodnocení pouze jedna nabídka.

332. Jak je ale uvedeno výše, povinností obviněného bylo, aby v zadávací dokumentaci VZ „Laboratorní služby“ vymezil kritéria kvality č. 2, 3 a 4 tak, aby jednak vyjadřovala kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, a jednak aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Určitost a jednoznačnost hodnotících kritérií přitom přímo souvisí se základní zásadou transparentnosti, která je v této souvislosti dodržena pouze tehdy, pokud si dodavatel z obsahu zadávacích podmínek – zde tedy z pravidel pro hodnocení nabídek, může udělat přesnou představu o tom, jak má zpracovat nabídku, resp. co všechno a jak v ní má doložit, aby mohl v zadávacím řízení uspět. To se ale v šetřeném případě nestalo.

K výroku XII. tohoto rozhodnutí

333. Hodnocení kritéria č. 2, tj. odborné způsobilosti a kvality zdravotnické laboratoře, mělo probíhat na základě předložených osvědčení a certifikátů, jejichž příkladmý výčet zadavatel uvedl („např. osvědčení o akreditaci, osvědčení o zapojení laboratoře do programu zvyšování kvality ve zdravotnictví, certifikát kvality“), a to tak, že za nejvýhodnější nabídku bude považována ta, která prokáže odbornou způsobilost a kvalitu laboratoře nejvyšším počtem osvědčení a certifikátů. Nejvýhodnější nabídka by pak získala 100 bodů, každá další v pořadí o 25 bodů méně.

334. Úřad předně uvádí, že se jedná o kritérium, které by nepochybně mělo vyjadřovat kvalitativní hledisko spojené s předmětem veřejné zakázky (kvalitu a odbornost zdravotnické laboratoře). Obviněný pak v rámci popisu předmětu kritéria jmenuje několik typů dokladů, které mají nepochybně různý účel a prokazují jiné skutečnosti. Akreditace laboratoře znamená formální uznání odborné a organizační způsobilosti laboratoře k provedení konkrétní služby. Věcně tedy dokládá, které z laboratorních činností může laboratoř z požadovaného spektra těchto činností provádět. Naproti tomu osvědčení či certifikát kvality slouží k osvědčení nastavení základních řídicích procesů v organizaci, které pomáhají průběžně zlepšovat kvalitu poskytovaných služeb (proto systém řízení kvality). Obviněný v bodě 3.2 zadávací dokumentaci VZ „Laboratorní služby“ specifikoval činnost laboratoře a požadované druhy vyšetření (uvádí zde sedm oblastí diagnostiky), resp. obsah laboratorního servisu. Ze stanovených pravidel pro hodnocení nabídek však není zřejmé, jak by obviněný postupoval, pokud by hypoteticky v prvém případě účastník zadávacího řízení dokládal všechny relevantní činnosti pouze jedním osvědčením či certifikátem (který by „pokryl“ kompletní činnost laboratoře) a druhý účastník zadávacího řízení pak jednotlivé činnosti dokládal samostatnými doklady ve výše uvedeném smyslu. V důsledku tedy, co se týče způsobilosti a kvality zdravotnické laboratoře by byli na tom oba účastníci zadávacího řízení „Laboratorní služby“ objektivně stejně, nicméně podle stanovených pravidel hodnocení by rozhodoval počet dokladů, a nikoliv jejich obsah, který by měl být primárně smyslem kritéria kvality. V takovém případě by byl nepochybně první účastník zadávacího řízení v uvedeném smyslu při hodnocení znevýhodněn. Z pravidel pro hodnocení nabídek dále není zřejmý ani vztah dokladů dokládajících odbornou a organizační způsobilosti laboratoře k provedení konkrétní služby (osvědčení o akreditaci) a dokladů dokládajících systém řízení kvality.

335. Co se týče přidělování bodů v rámci hodnocení nabídek, Úřad konstatuje, že obviněným stanovený způsob „nejvýhodnější nabídka získá 100 bodů, každá další v pořadí o 25 bodů méně“ neřeší situaci, pokud podají nabídku více než pět dodavatelů. V takovém případě není jasné, kolik bodů obdrží v pořadí šestý a případně další účastník zadávacího řízení. K argumentu obviněného uvedeného v odporu ze dne 6. 5. 2020, že „minimální počet bodů je nula, tj. že nelze získat záporné body“, Úřad uvádí, že tvrzené ze zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ nijak nevyplývá. Nadto je třeba uvést, že rozdílné parametry hodnot nabídek podaných případně v dalším pořadí nebudou v rámci kritéria, byť vzájemně porovnatelné, stanoveným způsobem hodnotitelné.

336. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněný pravidla pro hodnocení nabídek podle kritéria č. 2 nevymezil tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritéria ověřitelné.

337. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Laboratorní služby“ v rozporu s § 115 odst. 1 ve spojení s § 116 odst. 1 zákona, když v čl. 14 zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ stanovil kritérium hodnocení „Odborná způsobilost a kvalita zdravotnické laboratoře“ takovým způsobem, že nevyjadřuje kvalitativní hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, neboť toliko počet předložených certifikátů a osvědčení bez zohlednění jejich obsahu nikterak nevypovídá o větší odborné způsobilosti či vyšší kvalitě zdravotnické laboratoře, a současně stanovil metodu vyhodnocení nabídek v uvedeném kritériu v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť ze způsobu pro přidělování bodů jednotlivým nabídkám není zřejmé, jaké bodové hodnocení by získala nabídka v pořadí šestého a případně dalšího účastníka zadávacího řízení „Laboratorní služby“, a dne 31. 1. 2019 na předmět plnění veřejné zakázky „Laboratorní služby“ uzavřel s vybraným dodavatelem AeskuLab smlouvu. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XII. tohoto rozhodnutí.

K výroku XIII. tohoto rozhodnutí

338. Při hodnocení kritéria č. 3, tj. kvality nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve, měly být hodnoceny následující parametry – i) kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve, ii) jeho způsob použití a iii) schopnost chránit zdravotnický personál před rizikem. Nejvíce bodů mělo být přiděleno nabídce, „která splní všechny požadavky zadavatele na kvalitu laboratorního materiálu pro odběr krve, tj. bude mít vysokou kvalitu, umožní výhodný odběr krve u pacienta a zabezpečí ochranu zdravotnického personálu před rizikem nákazy.“ Nejkvalitnější nabídka by pak získala 100 bodů, každá další méně kvalitní o 25 bodů méně.

339. Úřad uvádí, že obviněný požadavky na spotřební materiál – tedy i na laboratorní materiál pro odběr krve, který měl být v rámci kritéria č. 3 předmětem hodnocení – popsal pod bodem 3.2.2 zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“, ve kterém – co se týče materiálu pro odběr krve – pouze uvedl, že

„… upřednostňuje kvalitní materiál, který je vhodný pro univerzální a bezpečný odběrový systém…

…[d]odaný materiál… musí splňovat požadavky na laboratorní použití, analýzu a výzkum. Musí být v souladu se zákonem č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky… a v souladu se zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích…

… požaduje laboratorní odběrový materiál, který chrání zaměstnance i pacienty před riziky, neohrožuje jejich zdraví, nebrání při výkonu práce a splňuje požadavky stanovené Nařízením (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí“.

340. Nic dalšího obviněný v zadávací dokumentaci VZ „Laboratorní služby“ v souvislosti s požadavky na laboratorní materiál pro odběr krve a jeho hodnocením neuvedl. Úřad konstatuje, že v zadávací dokumentaci VZ „Laboratorní služby“ chybí informace o základním standardu materiálu a podkladech, které má účastník zadávacího řízení v nabídce doložit, na základě kterého by mohl obviněný tento aspekt porovnávat, aby tak mohl výhodnost (nadstandard) konkrétního materiálu následně ohodnotit bodově. Obviněným použité definice „materiál, který je vhodný pro univerzální a bezpečný odběrový systém“ nebo „materiál, který chrání zaměstnance i pacienty před riziky, neohrožuje jejich zdraví, nebrání při výkonu práce“ jsou naprosto obecné pojmy, které v tomto smyslu nelze objektivně použít. Skutečnost, zda nabízený laboratorní materiál splňuje či nesplňuje zákonné a jiné obviněným zmíněné předpisy, pak může být pouze kritériem pro posouzení splnění zadávacích podmínek (tj. pro splnění základní minimální požadované úrovně plnění), a nikoliv pro hodnocení nabídek.

341. Dodavatelé si nemohli v tomto případě při tvorbě nabídky učinit představu o tom, jak bude jejich nabídka hodnocena, případně nemohli své nabídky přizpůsobit preferencím obviněného, jež měly být (transparentně) deklarovány v zadávacích podmínkách VZ „Laboratorní služby“, když pod pouze obecně uvedenými pojmy „vysoká kvalita laboratorního materiálu pro odběr krve“, „výhodný odběr krve“ nebo „zabezpečí ochrany zdravotnického personálu před rizikem nákazy“ si může každý dodavatel představit hodnocení něčeho jiného (jiného aspektu). Z pravidel pro hodnocení nabídek rovněž není zřejmý ani vztah mezi hodnocenými parametry, tj. zda je obviněným více preferována (a tím i lépe bodově ohodnocena) vyšší kvalita matriálu, „vhodnější“ odběr krve či „lepší“ zabezpečení ochrany zdravotnického personálu před rizikem nákazy.

342. Co se týče přidělování bodů v rámci hodnocení nabídek, Úřad konstatuje, že obviněným stanovený způsob „nejvýhodnější nabídka získá 100 bodů, každá další v pořadí o 25 bodů méně“ neřeší situaci, pokud podají nabídku více než pět dodavatelů. V takovém případě není jasné, kolik bodů obdrží v pořadí šestý a případně další účastník zadávacího řízení „Laboratorní služby“.

343. K argumentaci obviněného obsažené ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0025/2020/VZ, že vzhledem k „přesné specifikaci“ laboratorního materiálu nemohl být odborník v oboru na pochybách, jaké vlastnosti dodávaného materiálu požaduje, resp. že bylo na uvážení dodavatele, jakou nabídku vzhledem k počtu bodů za jednotlivá kritéria a popsanému výpočetnímu vzorci podá, Úřad uvádí, že bez ohledu na fundovanost dodavatele platí, že v zadávacích podmínkách musí být zadavatelem přesně a srozumitelně stanovena pravidla pro hodnocení nabídek tak, aby dodavatelům bylo již při přípravě nabídky známo, co bude předmětem hodnocení, jaké jsou preference zadavatele a jakým algoritmem bude hodnocení nabídek probíhat. V tomto smyslu jsou aspekty hodnocení podle kritéria č. 3 stanoveny v naprosto obecné rovině a o nějakém „výpočetním vzorci“ pro hodnocení nabídek vyplývajícím ze zadávací dokumentace zde proto nelze smysluplně hovořit.

344. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněný pravidla pro hodnocení nabídek podle kritéria č. 3 nevymezil tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritéria ověřitelné.

345. Při hodnocení kritéria č. 4, tj. odborné způsobilosti osob, které budou obviněnému poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení, měl být hodnocen počet členů týmu, délka jejich praxe a dále rozsah konzultačních hodin, přičemž nejvyšší počet bodů by získala ta nabídka, „která vytvoří pro zadavatele konzultační a školící tým s nejvyšším počtem odborníků, s nejdelší praxí a s nejvyšším počtem konzultačních hodin.“ Nejvýhodnější nabídka by pak získala 100 bodů, každá další v pořadí o 25 bodů méně.

346. Úřad uvádí, že jak vyplývá z „konstrukce“ kritéria č. 4, to v sobě obsahuje k hodnocení fakticky tři parametry, a to: počet odborníků, délka praxe a počet konzultačních hodin, přičemž jak je z popisu hodnocení zřejmé, obviněný preferuje u všech těchto parametrů nejvyšší počty. Úřad konstatuje, že použitá „konstrukce“ však neumožňuje nabídky vyhodnotit v případě, pokud obviněný dostane nabídky neporovnatelné na jednom základě, tj. v případě, kdy účastník zadávacího řízení „předčí“ jiného účastník zadávacího řízení v jednom parametru a v jiném zase nikoliv. Jako příklad Úřad uvádí schematicky následující situace (první číslo znamená počet odborníků, druhé délku praxe a třetí počet konzultačních hodin). V případě, že v tomto schématu dodavatel „x“ nabízí hodnoty: 5 – 10 – 15 a dodavatel „y“ nabízí hodnoty: 3 – 8 – 10, je situace jasná a lze konstatovat, že dodavatel „x“ je „lepší“ než dodavatel „y“, neboť ve všech parametrech kritéria nabízí vyšší hodnoty. Pokud ale dodavatel „y“ nabízí hodnoty: 10 – 8 – 20 nebo dokonce přistoupí další dodavatel „z“ nabízející hodnoty: 4 – 12 – 18, je situace v rámci pravidel stanovených obviněným prakticky neřešitelná, neboť obviněný v jím daném schématu nemůže transparentně, tedy na základě předem daného „vzorce“, vztah parametrů kritéria: počet odborníků, délka praxe a počet konzultačních hodin, ve vzájemné kombinaci vyhodnotit. Na základě takto nedostatečně nastavených pravidel pro hodnocení nabídek tedy nelze objektivně určit, zda větší počet bodů získá dodavatel, který má větší počet odborníků s kratší praxí či menší počet odborníků s delší praxí, přičemž pokud bude zohledněn další parametr kritéria, tj. počet konzultačních hodin, problém se dále násobí. Argumentací obviněného použitou jím v podaném odporu ze dne 6. 5. 2020 v tom smyslu, že obviněný předmětné kritérium nečlenil na subkritéria, byť „Úřad tohoto dojmu asi nabyl“, obviněný jen nechtěně dokládá skutečnost možného různého výkladu stanoveného způsobu hodnocení z pohledu různých interpretů. Úřad navíc připomíná, že k hodnocení nabídek v šetřeném případě fakticky nedošlo a tvrzení obviněného o jednoznačnosti stanoveného způsobu hodnocení nabídek nemohlo být prokázáno ani tímto způsobem.

347. Co se týče přidělování bodů v rámci hodnocení nabídek, Úřad konstatuje, že obviněným stanovený způsob „nejvýhodnější nabídka získá 100 bodů, každá další v pořadí o 25 bodů méně“ neřeší situaci, pokud podají nabídku více než pět dodavatelů. V takovém případě není jasné, kolik bodů obdrží v pořadí šestý a případně další účastník zadávacího řízení.

348. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněný pravidla pro hodnocení nabídek podle kritéria č. 4 nevymezil tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritéria ověřitelné.

349. K argumentaci obviněného obsažené ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0025/2020/VZ, že v rámci kritéria by nehodnotil každého člena školícího týmu samostatně, ale tým jako celek, jak to údajně z „metody hodnocení“ vyplývá, Úřad konstatuje, že tuto skutečnost, tj. hodnocení týmu jako celku ani „vzorec“ zohledňující kombinaci všech tří parametrů kritéria, zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, a problém hodnocení popsaný Úřadem výše tím není dotčen.

350. Ve vyjádření k podnětu ÚOHS-P0025/2020/VZ obviněný dále uvedl, že z hlediska celkového hodnocení nabídek měla „kvalitativní“ kritéria malý význam s ohledem na jejich váhu. K tomu Úřad konstatuje, že na skutečnosti, že pravidla pro hodnocení nabídek byla stanovena netransparentně, váha těchto kritérií nic nemění. Otázku, jakou důležitost při sumarizaci hodnocení v rámci všech kritérií hodnocení by jejich bodový podíl na výsledek hodnocení skutečně měl, nelze předvídat, přičemž Úřad v této souvislosti podotýká, že nepovažuje celkovou váhu těchto „kvalitativních“ kritérií v hodnotě 35 % za tak marginální, jak tvrdí obviněný.

351. Pokud pak obviněný uvádí, že průběhu zadávacího řízení neobdržel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace nebo námitku proti zadávacím podmínkám, z čeho vyvozuje, že kritéria hodnocení byla srozumitelná a určitá, pak k uvedenému Úřad uvádí, žes argumentací obviněného nelze souhlasit, neboť podání žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace či námitek proti zadávacím podmínkám, automaticky neindikuje, že by vymezení pravidel pro hodnocení nabídek nebylo z pohledu zákona dostatečné, a uvedená skutečnost nezbavuje zadavatel odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele jak vyplývá z ustanovení § 36 odst. 3 zákona.

352. K argumentaci obviněného obsažené ve vyjádření k podnětu sp. zn. ÚOHS-P0025/2020/VZ, že nemohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele, neboť hodnocení nabídek neproběhlo, Úřad konstatuje, žez dikce ustanovení § 268 odst. 1 písm. b) zákona vyplývá, že u této skutkové podstaty Úřad nemusí zkoumat, zda konkrétní nezákonná formulace zadávacích podmínek měla či mohla mít vliv na okruh dodavatelů, kteří mohli podat nabídku, ale přestupkem je jakéhokoliv nesprávného nastavení zadávacích podmínek. Nicméně nepochybně nelze vyloučit, že některé potenciální dodavatele mohla nejistota ohledně metody vyhodnocení nabídek od podání nabídky odradit.

353. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Laboratorní služby“ v rozporu s § 115 odst. 1 ve spojení s § 116 odst. 3 zákona, když v čl. 14 „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ nestanovil kritéria kvality hodnocení „Kvalita nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve“ a „Odborná způsobilost osob, které budou zadavateli poskytovat konzultace v oblasti laboratorní medicíny a provádět odborná školení“ a rovněž metodu vyhodnocení nabídek v uvedených kritériích tak, aby podle nich mohly být nabídky porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné, neboť u kritéria č. 3 nevymezil, jaké parametry budou vypovídat o kvalitě nabízeného laboratorního materiálu pro odběr krve, ani jakým způsobem bude hodnocen způsob použití nabízeného laboratorního materiálu a schopnost tohoto materiálu chránit zdravotnický personál před rizikem, u kritéria č. 4 nevymezil, který ze tří hodnocených parametrů kritéria preferuje, resp. jaký je mezi těmito parametry vztah a ze způsobu pro přidělování bodů jednotlivým nabídkám v rámci uvedených kritérií rovněž není zřejmé, jaké bodové hodnocení by získala nabídka v pořadí šestého a případně dalšího účastníka zadávacího řízení „Laboratorní služby“, čímž současně v této souvislosti nedodržel ani zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a dne 31. 1. 2019 zadal veřejnou zakázku „Laboratorní služby“, když na její předmět plnění uzavřel s vybraným dodavatelem AeskuLab smlouvu na VZ „Laboratorní služby“. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XIII. tohoto rozhodnutí.

K výroku XIV. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty

354. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu:

o pěti přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výrocích IV., V., VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí;

o šesti přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II., IX., XI., XII. a XIII. tohoto rozhodnutí, a

o dvou přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výrocích III. a X. tohoto rozhodnutí.

Posouzení možnosti zániku odpovědnosti

355. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda ve vztahu k některému ze spáchaných přestupků uvedených ve výrocích I. až XIII. tohoto rozhodnutí nedošlo k zániku odpovědnosti obviněného a to (ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod) podle všech v úvahu připadajících právních úprav.

356. Podle § 270 odst. 3 zákona, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (tj. ve znění účinném v době spáchání přestupků uvedených ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí), odpovědnost zadavatele za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Podle § 270 odst. 5 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017, přičemž činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

357. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

358. Úřad se o spáchání přestupků popsaných ve výrocích I. až XIII. tohoto rozhodnutí dozvěděl na základě podnětu ze dne 7. 1. 2020, který Úřad obdržel dne 10. 1. 2020.

359. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí došlo dnem uzavření rámcové dohody v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“, tj. dne 15. 10. 2018. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí došlo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty podle § 217 odst. 5 zákona, tj. 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“, které obviněný ukončil dne 15. 10. 2018 uzavřením rámcové dohody s vybraným dodavatelem ASTRON print, tj. dne 27. 11. 2018. Z uvedených údajů plyne, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí nedošlo k uplynutí lhůty 5 let, promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k uvedeným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchané přestupky popsané ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí tedy nezanikla.

360. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí došlo dnem uzavření smlouvy ze dne 24. 1. 2018 na plnění veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ s vybraným dodavatelem PROMEDICA PRAHA GROUP, tj. dne 24. 1. 2018. Z uvedených skutečností vyplývá, že ke dni vydání tohoto příkazu nedošlo k uplynutí lhůty 5 let, promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k uvedenému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchaný přestupek popsaný ve výroku IV. tohoto rozhodnutí tedy nezanikla.

361. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí došlo dne 17. 7. 2017, tedy dne, kdy obviněný uzavřel na předmět veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ smlouvu s vybraným dodavatelem OLMAN SERVICE. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí nedošlo k uplynutí lhůty 5 let, promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k uvedenému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchaný přestupek popsaný ve výroku V. tohoto rozhodnutí tedy nezanikla.

362. Správní řízení ve věci spáchání přestupků uvedených ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí bylo zahájeno doručením příkazu obviněnému, tj. dne 27. 4. 2020. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí došlo dne 19. 5. 2017, kdy obviněný uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu s vybraným dodavatelem KANIA. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost obviněného za přestupky uvedené ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí nezanikla, neboť Úřad v daném případě zahájil správní řízení před uplynutím 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán, a současně do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl.

363. K uvedenému dále Úřad dodává, že z ustanovení § 112 odst. 2 zákona o přestupcích vyplývá, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

364. Vzhledem ke skutečnosti, že je Úřad ode dne 1. 7. 2017 povinen aplikovat v řízení o přestupku zákon o přestupcích, zabýval se Úřad v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod otázkou, zda právní úprava zániku odpovědnosti za spáchání přestupku obsažená ve znění zákona účinném od 1. 7. 2017 a v zákoně o přestupcích neobsahuje pro obviněného příznivější úpravu, než jak je tato lhůta upravena ve znění zákona účinném v době spáchání šetřených přestupků.

365. Úřad konstatuje, že v případě přestupků uvedených ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí neuplynula ani promlčecí doba podle § 270 odst. 5 zákona ve znění účinném od 1. 7. 2017, která činí 5 let. Protože ani zákon ve znění účinném od 1. 7. 2017, ani zákon o přestupcích neobsahuje ustanovení, na základě kterých by odpovědnost obviněného za spáchání přestupku již zanikla, není pozdější právní úprava pro obviněného příznivější úpravu, kterou by byl Úřad ve smyslu § 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod povinen v jeho prospěch aplikovat. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že v souvislosti se spácháním přestupků uvedených ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí nedošlo k zániku odpovědnosti obviněného za spáchání přestupků.

366. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku X. tohoto rozhodnutí došlo dne 1. 7. 2017, kdy marně uplynula lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Z uvedených údajů plyne, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí nedošlo k uplynutí lhůty 5 let, promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k uvedenému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchaný přestupek popsaný ve výroku X. tohoto rozhodnutí tedy nezanikla.

367. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích XI. až XIII. tohoto rozhodnutí došlo dnem uzavření smlouvy na VZ „Laboratorní služby“ s vybraným dodavatelem AeskuLab, tj. dne 31. 1. 2019. Z uvedených údajů tak vyplývá, že ke dni vydání tohoto rozhodnutí nedošlo k uplynutí lhůty 5 let, promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona ve vztahu k uvedeným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchané přestupky popsané ve výrocích XI. až XIII. tohoto rozhodnutí tedy nezanikla.

368. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až XIII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti – při neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu – dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nejvyšší správní soud tak judikoval obecnou potřebu použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního přestupku. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

369. Judikatura v této věci pak byla zákonodárcem reflektována při tvorbě zákona o přestupcích, kdy v § 41 odst. 1 zákona o přestupcích jsou výše uvedené závěry přímo zakotveny i pro správní trestání, neboť podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

370. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřených případech přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu.

371. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) cit. ustanovení zákona.

372. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1.

373. Úřad konstatuje, že celkovou cenu veřejné zakázky (v posuzovaném případě tedy celkovou cenu plnění veřejných zakázek, které lze na základě rámcové dohody uzavřené v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“ zadat), při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí, nelze zjistit, jak je uvedeno v bodě 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí tak lze podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložit shodně pokutu do výše 20 000 000 Kč. Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí lze podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona uložit obviněnému pokutu do výše 200 000 Kč.

374. Úřad dále konstatuje, že celková cena veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, činí podle smlouvy ze dne 24. 1. 2018 6 206 072,97 Kč vč. DPH (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že v tomto případě lze za spáchání přestupku uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložit obviněnému pokutu až do výše 620 607 Kč.

375. Úřad dále konstatuje, že podle smlouvy uzavřené na plnění veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ činí měsíční paušální cena veřejné zakázky „Úklidové služby pro PN Bohnice“ 597 740 Kč vč. DPH, přičemž za čtyři roky plnění činí celková cena uvedené veřejné zakázky 28 691 520 Kč vč. DPH (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že v tomto případě lze za spáchání přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložit obviněnému pokutu až do výše 2 869 152 Kč.

376. Úřad dále konstatuje, že celková cena veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu činí podle uzavřené smlouvy celkem 5 082 000 Kč vč. DPH (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že v tomto případě lze za spáchání přestupků uvedených ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložit obviněnému shodně pokutu až do výše 508 200 Kč. Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku X. tohoto rozhodnutí lze podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona uložit obviněnému pokutu až do výše 200 000 Kč.

377. Úřad dále konstatuje, že celkovou cenu veřejné zakázky „Laboratorní služby“, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupků uvedených ve výrocích XI. až XIII. tohoto rozhodnutí, nelze zjistit (viz bod 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích XI. až XIII. tohoto rozhodnutí tak lze podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložit obviněnému shodně pokutu až do výše 20 000 000 Kč.

378. Pro přehlednost Úřad shrnuje, že za spáchání přestupků uvedených

- ve výrocích III. a X. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu do výše 200 000 Kč,

- ve výrocích VI. až IX. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu do výše 508 200 Kč,

- ve výroku IV. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu do výše 620 607 Kč,

- ve výroku V. tohoto rozhodnutí lze uložit pokutu do výše 2 869 152 Kč,

- ve výrocích I., II., XI, XII. a XIII. lze uložit pokutu do výše 20 000 000 Kč,

379. Vzhledem ke skutečnosti, že maximální výše pokuty za přestupky uvedené ve výrocích I., II., XI., XII. a XIII. tohoto rozhodnutí je stejná (a zároveň vyšší než za přestupky uvedené ve výrocích III., IV., V., VI., VII., VIII., X. a IX. tohoto rozhodnutí), nelze určit, který ze spáchaných přestupků je přísněji trestný. S ohledem na § 41 odst. 1 zákona o přestupcích přistoupí Úřad k uložení pokuty za jeden z přestupků konstatovaných Úřadem ve výrocích I., II., XI., XII. nebo XIII. tohoto rozhodnutí.

380. Úřad dále uvádí, že všechny přestupky uvedené ve výrocích I., II., XI., XII. nebo XIII. tohoto rozhodnutí se týkají zadávacích podmínek a všechny byly s to ztížit účast dodavatelů na příslušných zadávacích řízeních. Přestupky uvedené ve výrocích II., XI., XII. a XIII. pak co do intenzity závažnosti chápe jako dosahující vyšší intenzity závažnosti (jak odůvodňuje níže) a obdobně závažné. Proto přistoupil v šetřeném případě k uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku XI. tohoto rozhodnutí, přičemž ke zbylým přestupkům přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

381. S ohledem na výše uvedené Úřad dále zhodnotil, zda je v daném případě na místě zohlednit i jiné přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona a které jsou ve vztahu k projednávaným přestupkům v souběhu. Úřad na tomto místě konstatuje, že při ukládání pokuty za právě projednávané přestupky přihlédl k tomu, že obviněný byl již v minulosti trestán za přestupky o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I. až IV. rozhodnutí č. j. ÚOHS-13530/2020/523/JMa ze dne 6. 5. 2020 vydaného ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0118/2020/VZ, přičemž přestupky uvedené ve výrocích I. a II. citovaného rozhodnutí byly spáchány dne 16. 11. 2018, přestupek uvedený ve výroku III. citovaného rozhodnutí dne 4. 1. 2019 a přestupek uvedený ve výroku IV. citovaného rozhodnutí byl spáchán dne 4. 12. 2018, a za které byla Úřadem obviněnému ve výroku V. citovaného rozhodnutí uložena pokuta ve výši 45 000 Kč.

382. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu úhrnného trestu ve smyslu § 41 odst. 1 zákona o přestupcích, přičemž zohlednil v duchu výše citované judikatury i již uložené pokuty za shora uvedené přestupky, a to způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

383. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“, lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávané přestupky zohlední předchozí uložené pokuty. V šetřeném případě tedy pokutu uloženou obviněnému ve výroku V. rozhodnutí č. j. ÚOHS-13530/2020/523/JMa ze dne 6. 5. 2020 vydaného Úřadem ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0118/2020/VZ (viz bod 381. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

384. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

385. Hlavním kritériem rozhodným pro určení výměry pokuty je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupku na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). Při zvažování závažnosti přestupku Úřad zohlednil následující skutečnosti.

386. Jak Úřad konstatoval ve výroku XI. tohoto rozhodnutí, obviněný postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona tím, když v oznámení o zahájení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci při vymezení předmětu veřejné zakázky „Laboratorní služby“ podle hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek (CPV) použil zcela nepřiléhavý CPV kód.

387. V rámci posouzení povahy a závažnosti, resp. následků přestupku uvedeného ve výroku XI. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že v případě zadávací řízení „Laboratorní služby“ nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť obviněný při zadávání veřejné zakázky „Laboratorní služby“ nedodržel zásadu transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona tím, že v oznámení o zahájení zadávacího řízení při vymezení předmětu veřejné zakázky uvedl jako číselný kód CPV 71900000, který neodpovídá předmětu veřejné zakázky, čímž mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže v tom smyslu, že o úmyslu obviněného soutěžit o předmět veřejné zakázky se nedozvěděl zákonem předvídaný okruh – zejména zahraničních – potenciálních dodavatelů, neboť jedinou srozumitelnou informaci o předmětu veřejné zakázky v cizojazyčných verzích oznámení o zakázce, které lze na stránkách TEDu bez dalšího vyhledat, je CPV kód a jeho popis.

388. Výše popsaným postupem tedy obviněný flagrantně porušil zásadu transparentnosti, neboť stanovený kód CPV byl zavádějící a fakticky uvedl tu část dodavatelů, kteří se v databázi orientují v prvé řadě podle číselných kódů CPV, v omyl. Současně použitím zcela nepřiléhavého CPV kódu diskriminoval ty dodavatele, kteří v databázi vyhledávají relevantní veřejné zakázky toliko podle číselného kódů CPV, neboť jim fakticky znemožnil účast v zadávacím řízení, resp. tím zajistil bezdůvodně výhodu okruhu dodavatelů, kteří vyhledávají relevantní veřejné zakázky (i) podle jiných parametrů.

389. Současně však nelze konstatovat, že by obviněný následně nepostupoval v zadávacím řízení adekvátně předpokládané hodnotě veřejné zakázky, tj. v nadlimitním režimu. Nejednalo se tedy v tomto případě o přestupek dosahující nejvyšší intenzity závažnosti.

390. Úřad ke konkrétnímu významu „závažnosti přestupku“ v daném případě tedy shrnuje, že posoudil způsob spáchání přestupku uvedeného ve výroku XI. tohoto rozhodnutí, jeho následky a intenzitu těchto následků, a dále okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán. Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) označuje Úřad z výše uvedených důvodů jako velmi vysoký, a to vzhledem k tomu, že jednání obviněného mohlo výrazně narušit základní princip zadávání veřejných zakázek – zachování efektivního soutěžního prostředí, které má umožnit z co nejširšího okruhu podaných nabídek vybrat pro zadavatele nejvhodnější nabídku.

391. Co se týče dalších okolností, za nichž byl přestupek uvedený ve výroku XI. tohoto rozhodnutí spáchán, Úřad po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech vyhodnotil jako polehčující okolnost skutečnost, že byť obviněný uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie kód CPV, který neodpovídá předmětu veřejné zakázky „Laboratorní služby“, lze konstatovat, že alespoň dodavatelé na národní úrovni mohli být z popisu předmětu veřejné zakázky „Laboratorní služby“ informováni o úmyslu obviněného soutěžit veřejnou zakázku. I když tedy není tento aspekt způsobilý pochybení obviněného zhojit, částečně snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného.

392. Úřad dále konstatuje, že podle předmětu veřejné zakázky „Laboratorní služby“ se v šetřeném případě jedná o služby spadající do kategorií oddílu 85 – Zdravotní a sociální péče, uvedených v příloze č. 4 „Seznam služeb, které se zadávají ve zjednodušeném režimu podle § 129“ zákona. To znamená, že obviněný veřejnou zakázku mohl zadávat ve zjednodušeném režimu podle § 129 zákona. Jako další polehčující okolnost Úřad tedy vzal v úvahu fakt, že obviněný, ačkoliv nemusel, postupoval v zadávacím řízení podle pravidel platných pro nadlimitní veřejné zakázky, tedy v přísnějším zákonném režimu.

393. Úřad ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích ovšem jako zásadní přitěžující okolnost naopak shledal fakt, že se obviněný dopustil celkemdvanácti dalších přestupků, a to podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výrocích IV., V., VI., VII. a VIII. tohoto rozhodnutí (pět přestupků), podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I., II., IX., XI., XII. a XIII. tohoto rozhodnutí (šest přestupků), a podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona jak je uvedeno ve výrocích III. a X. tohoto rozhodnutí (dva přestupky). V souvislosti s uvedenými přestupky je pak třeba akcentovat následující.

394. Stanovení kvalifikačních kritérií v rozporu s § 73 odst. 6 zákona a především zásadou transparentnosti (výrok II. rozhodnutí) je co do intenzity závažnosti třeba samo o sobě posoudit jako pochybení dosahující vysoké intenzity závažnosti, neboť postupem obviněného, kdy v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“ došlo k omezení základního účelu procesu uzavírání rámcové dohody, kterým je zajištění spravedlivé a otevřené soutěže v souladu se základními zásadami zadávacího řízení, byl stav, kdy došlo k uzavření rámcové dohody s vybraným dodavatelem ASTRON print, jehož nabídka nemusela být nejvhodnější.

395. Netransparentní stanovení hodnotících kritérií, stejně jako stanovení hodnotícího kritéria, které nevyjadřuje kvalitativní hledisko spojené s předmětem veřejné zakázky (výroky XII. a XIII. rozhodnutí), je pak rovněž třeba samo o sobě hodnotit jako závažná pochybení, neboť nezákonným stanovením pravidel pro hodnocení nabídek dochází k přímému ohrožení férového soutěžního prostředí. Pokud se totiž dodavatelé ze zadávací dokumentace VZ „Laboratorní služby“ nedozvěděli, co a jak bude přesně hodnoceno, pak nelze vyloučit, že tím mohli být z účasti v zadávacím řízení „Laboratorní služby“ odrazeni, ačkoliv by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný dodavatel.

396. Situaci, kdy nedošlo k zákonem předvídaným postupům, které jsou spojeny se zadáváním nadlimitní veřejné zakázky (zde veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“), a to zejména pak k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na národní i evropské úrovni v informačním systému o veřejných zakázkách, v důsledku čehož postup obviněného probíhá zcela mimo zadávací řízení (výrok IV. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je pak třeba hodnotit jako nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona, neboť obviněný svým postupem v předmětném případě pokud ne zcela znemožnil, pak tedy alespoň výrazně ztížil účast dalších případných dodavatelů, když toliko na svém profilu zadavatele uveřejnil zadávací dokumentaci VZ „Dodávky dezinfekčních prostředků“, namísto toho, aby odeslal příslušný formulář (či formuláře) k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, a tím oznámil širokému okruhu (tuzemských i zahraničních) potenciálních dodavatelů svůj úmysl poptávat předmětné dodávky. Nadto tím, že uveřejnil (ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie) předběžné oznámení, v potenciálních dodavatelích nepochybně ještě „posílil“ jejich oprávněné očekávání, že se o zahájení zadávacího řízení dozví rovněž na těchto (legislativou určených) místech. Obviněný tak výrazně narušil soutěžní prostředí, což lze v případě veřejné zakázky „Dodávky dezinfekčních prostředků“ prezentovat na skutečnosti, že obdržel do konce lhůty pro podání nabídek pouze jednu nabídku, a to potažmo nabídku od stávajícího dodavatele.

397. Rovněž v případě přestupku uvedeného ve výroku VI. tohoto rozhodnutí lze hovořit o přestupku závažném, neboť obviněný nezadával veřejnou zakázku na dokumentaci k výstavbě pavilonu v nadlimitním režimu, byť se jednalo svojí hodnotou o nadlimitní veřejnou zakázku na služby, nýbrž ve zjednodušeném podlimitním řízení. V uvedeném případě tak nedošlo postupem obviněného k některým zákonem předvídaným postupům spojeným právě se zadáváním nadlimitní veřejné zakázky, např. uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na evropské úrovni, čímž mohlo dojít k omezení hospodářské soutěže v tom smyslu, že o úmyslu obviněného soutěžit předmět veřejné zakázky na dokumentaci k výstavbě pavilonu se nedozvěděl zákonem předvídaný okruh potenciálních dodavatelů. Nadto v důsledku přestupku uvedeného ve výroku VII. tohoto rozhodnutí byla potenciálním dodavatelům v uvedeném zadávacím řízení upřena možnost přípravy jejich nabídek ve výrazně delším časovém období, přičemž nelze ani vyloučit, že v důsledku zmírnění zadávacích podmínek se mohli zadávacího řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu účastnit i jiní dodavatelé, než ti, kteří podali nabídku, čímž mohla být zajištěna širší hospodářská soutěž. Nelze rovněž pominout, že v důsledku přestupku uvedeného ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí byla v zadávacím řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu uzavřena smlouva na předmět plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který nesplnil požadavky zadavatele na kvalifikaci dodavatele v plném rozsahu.

398. V případě přestupku uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že v důsledku porušení zákonné povinnosti, kdy obviněný odeslal oznámení o výběru dodavatele, jehož součástí byla zpráva o hodnocení nabídek, ale výsledek posouzení splnění plnění podmínek účasti obviněný v oznámení o výběru dodavatel nezachytil vůbec, přičemž odkázal na písemnou zprávu zadavatele, účastníci zadávacího řízení „Úklidové služby pro PN Bohnice“ nebyli obeznámeni s tím, zda vybraný dodavatel OLMAN SERVICE splnil podmínky účasti, a neměli tedy možnost účinně brojit proti výběru dodavatele. Z uvedeného důvodu tak nelze pochybení obviněného označit za marginální, ačkoliv nedosahuje nejvyšší intenzity závažnosti.

399. V případě přestupků uvedených ve výroku I. a IX. tohoto rozhodnutí Úřad vychází z úvahy, že ačkoliv neposkytnutí veškerých technických informací nezbytných pro podání nabídky představuje nesplnění zákonných povinností, stojí na škále závažnosti přestupků na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel podle zákona vůbec nepostupuje nebo kdy eliminuje nebo významně narušuje soutěžní prostředí. Neposkytnutím veškerých informací v souladu s § 211 odst. 4 zákona sice obviněný stanovil zadávací podmínky v předmětných zadávacích řízeních (tj. v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“ a v zadávací řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu) v rozporu se zákonem, intenzitu takového porušení zákona však lze považovat spíše za nízkou, když spáchané přestupky lze považovat do jisté míry za „administrativní pochybení“.

400. V případě přestupků uvedených ve výroku III. a X. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že je vždy nutné zhodnotit, nakolik to které nedodržení povinnosti stanovené zákonem ohrozilo právem chráněný zájem spočívající v tomto konkrétním případě v možnosti zpětné kontroly zadávacího řízení a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Neuveřejněním písemné zprávy včas však (i v případě, že zpětná kontrola není zcela znemožněna, neboť údaje obsažené v písemné zprávě lze v plném rozsahu dohledat z veřejných zdrojů) došlo k znepřehlednění předmětných zadávacích řízení (tj. zadávacího řízení „Tiskařské výrobky“ a zadávacího řízení na dokumentaci k výstavbě pavilonu), neboť písemná zpráva má být jakýmsi souhrnným přehledem průběhu a ukončení zadávacího řízení; pokud tedy zadavatel předmětnou zprávu neuveřejní včas či ji neuveřejní vůbec, pak se pro veřejnost i pro účastníky zadávacího řízení stává zadávací řízení méně přehledným a hůře kontrolovatelným, neboť písemná zpráva zadavatele je jedním ze základních dokumentů, které je zadavatel povinen v průběhu zadávacího řízení vypracovat, když obsahuje veškeré stěžejní informace o průběhu a ukončení zadávacího řízení.

401. Úřad dále uvádí, že při zvažování výše pokuty vzal v potaz také předpokládanou hodnotu veřejné zakázky „Laboratorní služby“, neboť ačkoliv horní hranice pokuty činí v šetřeném případě 20 mil. Kč, nelze abstrahovat od předpokládané hodnoty veřejné zakázky „Laboratorní služby“, která činí cca 96 mil. Kč (viz k tomu bod 288. odůvodnění tohoto rozhodnutí), čemuž by v případě, že by skutečná hodnota veřejné zakázky „Laboratorní služby“ byla totožná, odpovídala [ve smyslu §268 odst. 2 písm. a) zákona] maximální pokuta ve výši 9,6 mil. Kč. Úřad na tomto místě dodává, že toliko dvě výše zmíněné polehčující okolnosti umožňují uložit pokutu ve výši pouhého 6,5 % maximální výše sazby.

402. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl rovněž k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Úřad přitom uvádí, že při určování výše pokuty přihlíží k majetkovým poměrům obviněného z údajů vypovídajících o delším úseku hospodaření, proto v šetřeném případě zvolil právě poslední schválený účet zřizovatele obviněného. Naproti tomu disponibilní zůstatek na účtu může být velmi proměnlivý a o celkovém hospodaření obviněného dle Úřadu nevypovídá. Jak sám obviněný uvádí, částka na účtu obviněného se poměrně zásadně mění, když z výpisu z účtu předloženého obviněným vyplývá, že ačkoliv ke dni vydání tohoto příkazu činil zůstatek přes 11 milionů korun, ještě den předtím činil zůstatek částku převyšující 23 milionů korun. Ze schváleného závěrečného účtu zřizovatele obviněného vyplývá, že obviněný za rok 2018 dosáhl celkových výnosů ve výši 1 085 911 484 Kč[18]. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými zadavatel hospodaří. Přitom Úřad doplňuje, že chápe náročnost situace, ve které se obviněný jakožto zdravotnické zařízení v době krizového stavu nachází, nicméně ani v této situaci nepovažuje uložení pokuty ve výši 625 000 Kč za likvidační.

403. Úřad v této souvislosti považuje za nutné uvést, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kdyby uložení peněžité sankce nemělo být pro zadavatele „nepříjemné“ či „zatěžující“, ztrácelo by ukládání pokut vlastně smysl, protože by neplnily žádnou ze svých funkcí (k tomu srov. níže). Korektivem tu tedy nemůže být nepříznivý zásah do majetkové sféry sám o sobě, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Úřad přitom musí setrvat na názoru, že pro organizaci hospodařící s výnosy v řádu miliardy korun nemůže být pokuta uložená v řádech několik set tisíc korun likvidační (o schopnosti obviněného hradit závazky ve výši milionů korun ostatně hovoří i jím předložený výpis z účtu).

404. Nad rámec uvedeného pak Úřad dodává, že uložená pokuta by neměla být ani ze své podstaty pro obviněného likvidační, když si lze u obviněného jakožto příspěvkové organizace ústředního orgánu státní správy stěží představit, že by upadl do likvidace. Pro úplnost Úřad uvádí, že zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zřizovateli obviněného dává v § 54 nástroje, kterými může příp. špatnou finanční situaci upravit a zabránit tak situacím, kdy by obviněný nebyl schopen plnit úkoly veřejného zájmu, ke kterým byl zřízen.

405. Dále je třeba akcentovat, že v konečném důsledku se nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

406. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty akcentoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu při spodní hranici zákonné sazby, tj. ve výši 625 000 Kč, která vzhledem k okolnostem případu naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.

407. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XIV. tohoto rozhodnutí.

408. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku XV. tohoto rozhodnutí – k nákladům řízení

409. Podle ust. § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznám vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

410. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

411. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, vycházel Úřad při jejich uložení z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

412. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

413. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku XV. tohoto rozhodnutí.

414. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000150.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Psychiatrická nemocnice Bohnice, příspěvková organizace, Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Vzhledem k tomu, že Psychiatrická nemocnice Bohnice je příspěvkovou organizací Ministerstva zdravotnictví, IČO 00024341, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2, Úřad konstatuje, že obviněný je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona, který byl ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám a zadávacím řízením povinen dodržovat zákon.

[2] celková cena bez DPH není v předmětné smlouvě uvedena, neboť namísto ní je v řádku uvedena pouze soustava symbolů #; Úřad ji proto dovodil odpočtem uvedeného DPH v hodnotě 1 077 087,05 Kč od celkové ceny s DPH, která je ve smlouvě uvedena rovněž

[3] Název obchodní firmy platný v období do 31. 5. 2012 do 29. 8. 2018 – pozn. Úřadu

[4] pozn. Úřad konstatoval, že obviněný v rozporu s § 211 odst. 4 zákona v zadávacích podmínkách neposkytl dodavatelům veškeré informace technické povahy, včetně kódování a šifrování, které jsou nezbytné pro elektronické podání nabídek

[5] Úřad doplňuje, že v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0118/2020/VZ bylo již před podáním návrhu (žádosti) obviněného vydáno rozhodnutí č. j. ÚOHS-13530/2020/523/JMa [kterým Úřad konstatoval spáchání dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b), jednoho přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) a jednoho přestupku podle § 269 odst. 2 zákona], proto uvedené řízení nebylo do společného řízení zahrnuto. Vydání předmětného rozhodnutí nebylo na újmu práv obviněného, neboť Úřad v souladu s ustálenou judikaturou vyšších soudů dále v tomto rozhodnutí zohledňuje i jiné přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona a které jsou ve vztahu k projednávaným přestupkům v souběhu.

[6] DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan, KOSMÁKOVÁ, Darja, KRUMBHOLC, Filip, MAREŠ, David, BOROŠOVÁ, Hana, GALÁŘ, Jan, GULDOVÁ, Denisa, JEŘÁBEK, Jakub, LÁTAL, Martin, LELITOVSKÁ, Lenka, MACHÁLKOVÁ, Michaela, MÜLLER, Veronika, PODOLOVÁ, Libuše. § 73 [Kvalifikace v nadlimitním režimu]. In: DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, ŠEBESTA, Milan, KOSMÁKOVÁ, Darja, KRUMBHOLC, Filip, MAREŠ, David, BOROŠOVÁ, Hana, GALÁŘ, Jan, GULDOVÁ, Denisa, JEŘÁBEK, Jakub, LÁTAL, Martin, LELITOVSKÁ, Lenka, MACHÁLKOVÁ, Michaela, MÜLLER, Veronika, PODOLOVÁ, Libuše. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 443.

[7] dostupné na https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/SearchForm/SearchContract?contractNumber=Z2017-032353

[8] pozn. Úřadu – jedná se o smlouvu uzavřenou dne 21. 2. 2017 se společností PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., Praha, na dobu určitou, a to do 21. 1. 2018 nebo do doby vyčerpání finančního limitu 1,999 mil. Kč, pokud tato okolnost nastane dříve, viz profil zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/seznamDokumentu.jsf?id=83140

[9] celková cena bez DPH není v předmětné smlouvě uvedena, neboť namísto ní je v řádku uvedena pouze soustava symbolů #; Úřad ji proto dovodil odpočtem uvedeného DPH v hodnotě 1 077 087,05 Kč od celkové ceny s DPH, která je ve smlouvě uvedena rovněž

[10] s výjimkou zjednodušeného režimu podle části páté zákona, který je určen nikoli předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, ale jejím předmětem (k tomu srov. § 129 zákona a přílohu č. 4 k zákonu)

[11] Totožný finanční limit pak platil i v době uzavření smlouvy. Dle současného znění činí tento finanční limit 3 568 000,- Kč

[12] Zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – pozn. Úřadu

[13] K zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu

[14] Zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – pozn. Úřadu

[15] Obviněný obdržel celkem 5 nabídek, avšak jedna nabídka byla podána přes profil zadavatele TENDERARENA, přestože obviněný stanovil, že nabídky se podávají prostřednictvím elektronického nástroje TenderMarket, a jedna nabídka byla podána po lhůtě pro podání nabídek. Obviněný tedy akceptoval jako řádně podané 3 nabídky.

[16] rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2017-357 ze dne 20. 9. 2018

[17] https://www.mmr.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/2017/jak-vyhledavat-ve-vestniku-verejnych-zakazek-(1)

[18] Jež je nejaktuálnějším dokumentem, dostupným na webových stránkách http://www.mzcr.cz/dokumenty/zaverecny-ucet-kap335-mz-cr-za-rok-2018_17667_1720_1.html, ze kterého lze zjistit informace ohledně ekonomické situace obviněného – pozn. Úřadu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 19314/2020/522/KČespisová značka: S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ

I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO

K postupu obviněného v zadávacím řízení „Tiskařské výrobky“

K postupu obviněného při poptávání plnění na veřejnou zakázku „Dodávky dezinfekčních prostředků“

II. ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0150/2020/VZ

III. ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0157/2020/VZ

IV. ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. ÚOHS-S0162/2020/VZ

V. ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0173/2020/VZ

VI. ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0178/2020/VZ

VII. SPOLEČNÉ ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. ÚOHS-S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ

VIII. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 19314/2020/522/KČe
spisová značka: S0150,S0157,S0162,S0173,S0178/2020/VZ