číslo jednací: 28287/2020/522/PKř
spisová značka: S0223/2020/VZ

Instance	I.
Věc	Dodávky ZP-IVD – Materiální zajištění pro biochemickou a imunochemickou analýzu vzorků biologického materiálu včetně zapůjčení modernizovaného přístrojového vybavení pro tuto analýzu
Účastníci	Thomayerova nemocnice BioVendor - Laboratorní medicína a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2020
Datum nabytí právní moci	30. 9. 2020 (výrok I.) 14. 10. 2020 (výrok II.)
Dokumenty	2020_S0223.pdf 720 KB

Spisová značka:
ÚOHS-S0223/2020/VZ
Číslo jednací:
ÚOHS-28287/2020/522/PKř		Brno: 10. září 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 6. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha – Krč,
navrhovatel – BioVendor - Laboratorní medicína a.s., IČO 63471507, se sídlem Karásek 1767/1, Řečkovice, 621 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 6. 2020 MVDr. Michalem Kostkou, bytem Nedvědice 308, 592 62 Nedvědice,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky ZP-IVD – Materiální zajištění pro biochemickou a imunochemickou analýzu vzorků biologického materiálu včetně zapůjčení modernizovaného přístrojového vybavení pro tuto analýzu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2020 pod ev. č. Z2020-007547, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 3. 2020, dne 23. 4. 2020 a dne 13. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 044-103413, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 060-143672, dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188600 a dne 13. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 093-222169,

rozhodl takto:

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – BioVendor - Laboratorní medicína a.s., IČO 63471507, se sídlem Karásek 1767/1, Řečkovice, 621 00 Brno – ze dne 4. 6. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha – Krč – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky ZP-IVD – Materiální zajištění pro biochemickou a imunochemickou analýzu vzorků biologického materiálu včetně zapůjčení modernizovaného přístrojového vybavení pro tuto analýzu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2020 pod ev. č. Z2020-007547, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 3. 2020, dne 23. 4. 2020 a dne 13. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 044-103413, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 060-143672, dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188600 a dne 13. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 093-222169, se v části týkající se

tvrzeného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na změnu zadávacích podmínek provedenou spolu s vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 23. 3. 2020 (v rámci odpovědi na dotaz č. 19), které bylo na profilu citovaného zadavatele uveřejněno dne 24. 3. 2020, a
tvrzeného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na doplnění zadávacích podmínek provedené spolu s vysvětlením zadávací dokumentace ze dne 7. 4. 2020 (v rámci odpovědí na dotazy č. 27 a 28), které bylo na profilu citovaného zadavatele uveřejněno téhož dne,

podle ustanovení § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – BioVendor - Laboratorní medicína a.s., IČO 63471507, se sídlem Karásek 1767/1, Řečkovice, 621 00 Brno – ze dne 4. 6. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha – Krč – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky ZP-IVD – Materiální zajištění pro biochemickou a imunochemickou analýzu vzorků biologického materiálu včetně zapůjčení modernizovaného přístrojového vybavení pro tuto analýzu“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2020 pod ev. č. Z2020-007547, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 3. 2020, dne 23. 4. 2020 a dne 13. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 044-103413, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 060-143672, dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188600 a dne 13. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 093-222169,se v části

směřující proti dle navrhovatele neodůvodněnému a diskriminačnímu požadavku na neobvykle vysoký požadavek na dílčí (vnitřní) výkonový parametr bez ohledu na celkový (vnější) výkon celého poptávaného systému,
směřující proti dle navrhovatele nedostatečnému zpracování zadávací dokumentace a
směřující proti dle navrhovatele diskriminačně nastavenému hodnocení nabídek v souvislosti se stanovením substitučních cen, výběrem bonifikovaných vyšetření a bezdůvodnému zvýhodnění parametru „High sensitive troponin T“,

podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Thomayerova nemocnice, IČO 00064190, se sídlem Vídeňská 800, 140 00 Praha – Krč (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), zahájil dne 27. 2. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávky ZP-IVD – Materiální zajištění pro biochemickou a imunochemickou analýzu vzorků biologického materiálu včetně zapůjčení modernizovaného přístrojového vybavení pro tuto analýzu“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2020 pod ev. č. Z2020-007547, ve znění oprav uveřejněných dne 23. 3. 2020, dne 23. 4. 2020 a dne 13. 5. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 044-103413, ve znění oprav uveřejněných dne 25. 3. 2020 pod ev. č. 2020/S 060-143672, dne 23. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 080-188600 a dne 13. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 093-222169 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmět zadávacího řízení vymezil zadavatel v čl. 2. „Předmět veřejné zakázky, specifikace předmětu plnění a místo plnění“ zadávací dokumentace ze dne 27. 2. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“ nebo „ZD“) následovně: „Předmětem veřejné zakázky je:

a) dodávky originálních reagencií a firemního provozního spotřebního materiálu k materiálnímu zajištění biochemických a imunochemických vyšetření uvedených v příloze č. 1 této zadávací dokumentace (...).

Zadavatel k požadavku dodávek originálních reagencií stanovuje možnost doplnění maximálně 6-ti vyšetření z celkového počtu všech (základních + fakultativních) vyšetření dodávkou reagencií a dalších potřebných materiálů od jiného výrobce za předpokladu, že součástí nabídky bude i validovaný aplikační protokol umožňující provádět vyšetření na nabízeném analytickém systému a nabízené materiály budou součástí nabídky, tj. kalkulace, položkového ceníku, kontroly IVD apod.

Podrobná specifikace požadavků na reagencie a provozní spotřební materiál je uvedena v příloze č. 2 této ZD.

b) bezplatné zapůjčení a instalace nového:

2x automatizovaného integrovaného/modulárního biochemického a imunochemického analytického systému (biochemický a imunochemický analyzátor, tj. fotometrie, turbidimetrie, ISE a heterogenní imunoanalýza), oba systémy musí být navzájem plně kompatibilní a zastupitelné, a preanalytického modulu spojeného dopravníkovým systémem,
ovládací řídící software (middleware), včetně serveru (je-li pro bezchybný a plynulý provoz vyžadován) a panelu dashboard,
zpracování projektu prostorového uspořádání linky (viz příloha č. 8 ZD)
jedné samostatně stojící centrifugy
UPS
úpravny vody (může být i repasovaná)

Podrobná specifikace požadavků na zapůjčené přístrojové vybavení je uvedena v příloze č. 3 této ZD.

c) zajištění bezplatných servisních služeb pro zapůjčené přístrojové vybavení

d) zajištění průběžného školení obsluhy

e) Zadavatel jako součást předmětu plnění dále požaduje poskytnutí kompletního ‚know-how‘ pro plné uvedení systému do rutinního provozu a úhradu nákladů nutných pro zajištění automatizace, validace a verifikace celého procesu před uvedením do rutinního provozu (minimálně v objemu 100 testů pro každou metodu na jeden analyzátor).

f) Bezplatné provedení veškerých nutných instalačních prací a stavebních přípomocí, a to včetně potřebných úprav souvisejících s nosností instalovaných strojů podle přílohy č. 3 a přílohy č. 8 ZD. (…).“

3. Dle opravného formuláře ev. č. F2020-016312 uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 5. 2020 byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem stanovena do 19. 5. 2020 do 10:00 hodin.

4. Dne 11. 5. 2020 byly zadavateli doručeny námitky dodavatele – BioVendor - Laboratorní medicína a.s., IČO 63471507, se sídlem Karásek 1767/1, Řečkovice, 621 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 6. 2020 MVDr. Michalem Kostkou, bytem Nedvědice 308, 592 62 Nedvědice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, které směřovaly především proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 25. 5. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 26. 5. 2020, odmítl.

5. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 4. 6. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel v návrhu brojí proti zadávacím podmínkám a proti postupu zadavatele, který dle názoru navrhovatele při vysvětlování zadávacích podmínek postupoval v rozporu se zákonem.

7. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek na analytický systém s celkovou kapacitou fotometrické (biochemické) části s výkonem 1800 testů/hod, přičemž ale zároveň stanovil hodnotu parametru TAT[1] (tzv. „doba odezvy“) na minimálně 90% do 50 minut. Navrhovatel je přesvědčen, že z hlediska uživatelského je rozhodující hodnota TAT, proto současné stanovení požadavku na výkon formou počtu testů za hodinu nedává praktický smysl. Obzvláště pak za situace, kdy je zadavatel schopen (a dokonce tak činí) charakterizovat požadovaný výkon systému parametrem, který jediný je ve výsledku podstatný pro praktický provoz pracoviště zadavatele. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že tato určitá nelogičnost byla předmětem několika dotazů v rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace (navrhovatel uvádí dotaz č. 17 a č. 24[2]), přičemž zadavatel ani v jenom případě nebyl ochoten či schopen vysvětlit, proč stanovil (pro některé dodavatele limitující) požadavek na hodnotu dílčího „interního“ parametru, když přitom zároveň stanovil parametr „externí“, nebo přesněji „externalizovaný“- uživatelský, který postihuje reálný, prakticky využitelný „výkon“ poptávaného systému (tedy tzv. TAT).

8. Z výše uvedeného je tedy dle navrhovatele patrné, že se jedná o neopodstatněný požadavek nemající původ ve faktických provozních potřebách zadavatele, který je způsobilý značně omezit hospodářskou soutěž, neboť bezdůvodně eliminuje technická řešení, která by vzhledem k provozním potřebám zadavatele byla prokazatelně zcela vyhovující a splňovala relevantní výkonové měřítko (které zadavatel zároveň sám rovněž stanovil). Dle názoru navrhovatele je tak kumulativním splněním těchto dvou předpokladů naplněna rozhodovací praxí a judikaturou vymezená definice zakázané tzv. nepřímé diskriminace ve smyslu § 6 zákona, což staví požadavky do rozporu s § 36 odst. 1 zákona, neboť určitým dodavatelům bezdůvodně zaručují konkurenční výhodu a vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

9. Dále navrhovatel v této souvislosti reaguje na tvrzení zadavatele uvedená v rozhodnutí o námitkách, když uvádí, že (1) celkový výkon nabízených řešení (systémů) lze referenčně nebo v případě pochybností činností zadavatele v mantinelech zákona ověřit (když zadavatel požadoval jako součást nabídky kvalifikovaně zpracovanou simulaci provozu nabízeného systému), (2) izolovaná hodnota výkonu analyzátorů sama o sobě o celkovém výkonu systému nevypovídá, proto je pro navrhovatele otázkou, proč zadavatel nepožadoval další důležité hodnoty (např. rychlost dopravníků nebo vyhodnocovacího software), (3) v obdobných zadávacích řízeních, kde byl požadován výkon analyzátoru, nebyl zároveň požadován celkový výkon (TAT), (4) hodnota výkonu analyzátoru je neobvykle vysoká, přičemž není dle navrhovatele rozhodující, že požadovaná hodnota není pro žádného z hlavních potenciálních dodavatelů na trhu limitující, a současně v této souvislosti navrhovateli vyvstává otázka, zda by výkon analyzátoru ve výši 1 600 testů/hod nebyl dostatečný.

10. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil subkritéria hodnocení ekonomické výhodnosti, kdy v rámci hodnocení technického řešení bonifikuje systém „pracující s“ High Sensitive Troponine T (hs-TnT). Navrhovatel poukazuje na to, že toto kritérium hodnocení bylo předmětem žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace (dotaz č. 24), neboť zadavatel zcela pomíjí možné nežádoucí příhody v souvislosti se zvýšeným výskytem nereprodukovatelných výsledků u High Sensitive Troponinu T. Zadavatel tedy dle názoru navrhovatele arbitrárně, bez objektivního důvodu a bez ohledu na objektivní vědecké poznatky přiděluje neoprávněně a subjektivně body určitému parametru a značně tak ovlivňuje hospodářskou soutěž, čímž se dopouští zakázané diskriminace. Navrhovatel – s přihlédnutím k argumentaci zadavatele ohledně dlouhodobého sledování tohoto parametru a jeho „historického“ užívání – konstatuje, že chápe určitý zájem zadavatele touto informací disponovat. Dle názoru navrhovatele „nicméně takový zájem není možné v zadávacím řízení, s přihlédnutím k reálnému klinické[mu] využití informace (v porovnání s nyní již standardním a klinicky zcela rovnocenným high sensitive troponine I) bodově zvýhodnit oproti troponinu I.“

11. Navrhovatel se v této souvislosti ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že se jedná pouze o požadavek fakultativní, který žádného účastníka nevylučuje (viz odpověď na dotaz č. 32). Navrhovatel uvádí, že tento dílčí parametr rozhodně není marginálií, nýbrž naopak má v rámci hodnocení velice významnou pozici, což dokládá vyčíslením „ceny“ předmětného kritéria. Navrhovatel upozorňuje, že v hypotetické soutěži dvou jinak naprosto totožných nabídek, kdy ale jedno řešení pracuje s hodnotou troponin T a druhé s (klinicky ekvivalentní) hodnotou troponin I, bude muset být nabídka dodavatele „nepreferovaného“ řešení o cca 4 miliony Kč nižší, což představuje velice významné, a přitom objektivně neodůvodněné pokřivení hospodářské soutěže. Navrhovatel k tomu dodává, že tento požadavek sice žádného účastníka „nevylučuje“ z účasti v zadávacím řízení, nicméně ostatním uchazečům je tím znemožněno efektivně soutěžit o získání veřejné zakázky.

12. Navrhovatel dále považuje za protizákonný dle jeho názoru účelový výběr bonifikovaných (malifikovaných) „fakultativních“ vyšetření zahrnutých do mechanismu „substitučních cen“ ve smyslu čl. 7. zadávací dokumentace. Navrhovatel vyjadřuje pochyby nad zákonností metody „substitučních cen“, kdy je dle jeho přesvědčení pro účely hodnocení účastníkům uměle navyšována cena o hodnotu pevně stanovenou zadavatelem na základě „kvalifikovaného odhadu“. Navrhovatel považuje zadavatelem použitý systém „substitučních cen“ za rozporný se zákonem, neboť je nastaven diskriminačně a nepřiměřeným způsobem malifikuje nabídky účastníků, u kterých bude „substituční cena“ aplikována. Navrhovatel dále v reakci na tvrzení zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách konstatuje, že na základě dat z asociace CZEDMA lze ověřit, že se ceny reagencií a spotřebního materiálu meziročně již mnoho let snižují, proto je dle názoru navrhovatele neopodstatněné a zavádějící vycházet tak z katalogových cen. V této souvislosti navrhovatel dodává, že mezi cenami katalogovými a skutečnými je až desetinásobný rozdíl.

13. Navrhovatel dále upozorňuje na diskriminaci a porušení zásady rovného zacházení ve fázi výběru bonifikovaných/malifikovaných vyšetření. Zadavatel dle navrhovatele určitá vyšetření poptává jako „fakultativní“ (přičemž jejich nesplnění zároveň malifikuje stanovením „substituční ceny“, která je nicméně násobně vyšší než jakou lze rozumně očekávat od ceny nabídkové), zatímco jiná vyšetření naopak bezdůvodně opomíjí. Navrhovatel podotýká, že zadavatel nevyžaduje žádná jiná vyšetření, než na která mu právě skončila smlouva, nicméně dle jeho názoru by „[k]oncepčnímu řešení (...) spíše odpovídalo co nejširší portfolio poptávaných vyšetření kopírující co možná nejvěrněji skutečnou potřebu zadavatele, což by samozřejmě optimalizovalo i postupný přechod na z nyní teprve ‚dobíhajících‘ smluv.“ V opačném případě pak dle navrhovatele působí výběr požadovaných nebo bonifikovaných vyšetření v rámci předmětné veřejné zakázky přinejlepším nahodile. Navrhovatel v této souvislosti uzavírá, že celá tabulka požadavků na fakultativní vyšetření obsahuje výčet vyšetření, který beze zbytku splní pouze současný dodavatel, a naopak frekventovanější vyšetření, která nicméně zařízení stávajícího dodavatele „neumí“, se zřejmě shodou okolností mezi (ani) fakultativně požadovaná vyšetření nedostala vůbec, což dle jeho názoru lze vnímat jako zvýhodnění stávajícího dodavatele, projev zakázané diskriminace a porušení zásady rovného zacházení.

14. Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení obdržel více než tři desítky žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, což dle názoru navrhovatele svědčí o faktu, že zadávací dokumentace jako taková nebyla zpracována na úrovni, kterou zákon vyžaduje a kterou rozhodovací praxe dále konkretizuje jako nezbytnou pro splnění zásady transparentnosti. Navrhovatel je toho názoru, že postupné uveřejňování dalších dokumentů v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, stejně tak jako možnost vlastní prohlídky místa instalace předmětu plnění pouze doplňují obraz formulačně a hlavně informačně neúplné zadávací dokumentace a při zohlednění relevantní rozhodovací praxe je tak třeba označit zadávací dokumentaci, potažmo zadávací řízení, z hlediska zákonných parametrů za netransparentní.

15. Konkrétně navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel od zahájení zadávacího řízení čelí žádostem o vysvětlení zadávací dokumentace (dotazy č. 8, 9, 10, 27,28), které cílí na nosnost podlahy v prostorách zadavatele, což je dle názoru navrhovatele klíčový parametr nejen pro určení, zda se dodavatel vůbec může účastnit se svým technickým řešením zadávacího řízení, ale také pro stanovení nabídkové ceny, neboť dodavatel je povinen zakalkulovat do nabídky i jakékoli „stavební úpravy“ či technická řešení kompenzující případně nedostatečnou nebo nevýhodně rozvrženou nosnost podlah v místnosti, kde zadavatel zamýšlí poptávané plnění provozovat. Navrhovatel uvádí, že i přes klíčový význam této informace zadavatel nebyl na vznesené dotazy schopen uspokojivě odpovědět, přičemž následně, v reakci na dotazy č. 27 a č. 28 v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněného dne 7. 4. 2020, uveřejnil dodatečně dokumenty (původní návrh z roku 1916 a zaměření z roku 1990) a současně konstatoval, že dalšími dokumenty nedisponuje a dodavatelé si mají „ověřit statické posouzení sami“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel opakovaně odkázal dodavatele na možnost „individuální prohlídky s vlastním statikem“, což je dle názoru navrhovatele postup, který „obchází princip institutu prohlídky místa plnění ve smyslu § 99[3] zákona“, neboť zásadně zadavatel nese odpovědnost za to, aby jakákoli na místě učiněná dodatečná zjištění byla řádně a objektivizovaně zachycena a byla uveřejněna tak, aby všichni dodavatelé disponovali (z hlediska zásady rovného přístupu) stejnými informacemi.

16. Navrhovatel v této souvislosti uzavírá, že takový postup je třeba z hlediska výše uvedených principů považovat za nepřijatelný a v rozporu s § 6 zákona (zásadami rovného přístupu a transparentnosti), a především také v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, kde je výslovně stanoveno, že „zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele“, což je dle názoru navrhovatele přesně tento popsaný případ.

17. Navrhovatel rovněž upozorňuje, že zadavatel pochybil, když v souvislosti s poskytnutím dodatečných dokumentů v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněného dne 7. 4. 2020 neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv byl dle názoru navrhovatele v této souvislosti povinen tuto lhůtu přiměřeně prodloužit, a rovněž když v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace uveřejněným dne 23. 3. 2020 mj. v reakci na dotaz č. 19 neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, ačkoliv dle názoru navrhovatele byl povinen tuto lhůtu prodloužit o celou její původní délku, neboť se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která byla způsobilá rozšířit okruh možných dodavatelů. Navrhovatel v této souvislosti dodává, že zadavatel zcela zřejmě postupoval v rozporu s § 99 odst. 2 zákona.

18. Navrhovatel uzavírá, že zadavatel porušil zákon, když stanovil zadávací podmínky (požadavky na výkon analyzátoru, hodnocený parametr troponin T, nastavení hodnocení a „substitučních cen“) diskriminačně a nepřiměřeně, v případě nosnosti podlahy pak netransparentně, přičemž za netransparentní navrhovatel označuje i průběh zadávacího řízení. Dále zadavatel dle názoru navrhovatele porušil zákon, když neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby vyhověl ustanovení § 99 odst. 2 zákona. Navrhovatel se proto vzhledem k výše uvedenému domáhá, aby zadávací řízení bylo zrušeno.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 4. 6. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

20. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

21. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-16786/2020/522/PKř ze dne 5. 6. 2020.

22. Dne 12. 6. 2020 Úřad obdržel od zadavatele v listinné podobě část dokumentace o zadávacím řízení.

23. Dne 15. 6. 2020 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření k návrhu ze dne 12. 6. 2020 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

24. Zadavatel k námitce navrhovatele týkající se diskriminačního požadavku na neobvykle vysokou hodnotu výkonu analyzátoru bez současného zohlednění celkového výkonu poptávaného systému předně uvádí, že navrhovatelem zavedená terminologie „interní“ a „externí“ parametr, stejně jako argument, že je chybou uvádět „externí“ a „interní“ požadavek současně, se v laboratorní praxi nepoužívá a nemá racionální opodstatnění. Zadavatel dále uvádí, že požadavek na výkon analytického systému minimálně 1 800 testů/hod absolutně nelze označit jako „neobvykle vysoký“. Uvedený výkon je dle zadavatele standardním požadavkem ve veřejných zakázkách jiných zadavatelů, kde poměr požadovaného výkonu fotometrické (biochemické) části k počtu testů/rok je obdobný, resp. ještě vyšší (např. FN Plzeň 4 500 testů/hod na plánovaných cca 3,1 milionů testů/rok; FN Královské Vinohrady 4 500 testů/hod na odhadované cca 2 miliony plánovaných testů za rok). Zadavatel dále uvádí, že tento parametr velmi důkladně posuzoval, když z výkonu stávajícího analytického systému (2 600 testů/hod) požadavek cíleně snížil na – pro zadavatele dále nepodkročitelný – minimální výkon 1 800 testů/hod, čímž umožnil soutěž více potenciálním dodavatelům, a to s vědomím, že ve špičce rutinního provozu činí počet zpracovávaných biochemických testů až více než 1 700 testů/hod. Zadavatel dále v souladu s odpovědí na dotaz č. 17 v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uvádí, že výkon 1 600 testů/hod by nebyl dostatečný, přičemž k tomu dodává, že další snižování či snad úplné rozvolnění požadavků na výkon analyzátorů, jak požaduje navrhovatel, by nutně vedlo již při stávajícím provozu laboratoře k nedostatečné kapacitě systému a navýšení stávajícího TAT. Kromě toho je zadavatel při zakázce v rozsahu 8 let (a rostoucím trendu počtu vyšetření) nucen uvažovat s vyšším počtem vzorků a testů a rezervou do budoucna.

25. Zadavatel v této souvislosti dále uvádí, že celkový výkon minimálně 1 800 testů/hod a doba odezvy (TAT) nejsou ani totožné vlastnosti měřícího systému, ani vzájemně zastupitelné (tedy nahraditelné) parametry. Je proto dle zadavatele zcela nutné požadovat jak výkon analytické části poptávaného systému, tak celkový výkon, tj. čas odezvy (TAT). Zadavatel k tomu dodává, že výkon analytického systému je totiž pouze jedním z faktorů, které k celkovému TAT přispívají, byť patří mezi faktory zásadní. Nelze tedy zaměňovat celkový čas (TAT) za výkonnostní kapacitu jednotlivých modulů, jak činí navrhovatel. Zadavatel dále uvádí, že nepožadoval konkrétní minimální výkon pro dopravníky, preanalytický systém, ani ovládací SW (middleware), jelikož s nimi nemá žádné praktické zkušenosti (preanalytickou linku ani middleware laboratoř dosud nevyužívala). Kromě toho čas transportu vzorků mezi preanalytickou linkou a jednotlivými analytickými systémy se bude výrazně lišit podle uspořádání jednotlivých částí konkrétního nabízeného řešení v místnosti laboratoře (tj. délky dopravníků), stejně tak se mohou lišit technická řešení preanalytické linky jednotlivých účastníků. Zadavatel uvádí, že rovněž z toho důvodu zadávací dokumentace obsahuje požadavek i na TAT, který zahrnuje i tyto zmiňované části systému. Zadavatel dále uvádí, že k ověření „dostatečného celkového výkonu“ (TAT) poptávaného systému požaduje všechny dostupné prostředky, proto požaduje provedení simulace TAT s reálnými daty zadavatele (viz ZD a odpovědi na dotazy č. 17 a 29), přičemž při pochybnostech ohledně splnění tohoto parametru pak zadavatel může tuto skutečnost překontrolovat předvedením systému (viz kapitola 15 ZD). Simulace celkového TAT je dle zadavatele důležitý indikativní parametr, nejde však o výrobcem deklarovanou vlastnost systému. K vyhodnocení rychlosti času dodání výsledků proto zadavatel musí požadovat doložení jak simulace celkového TAT denního provozu, tak zároveň určitý minimální výkon analytické části systému. Závěrem v této souvislosti zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že v jiných zadávacích řízeních, pokud byl požadován výkon analyzátoru, nebyl zároveň požadován TAT, neboť obojí bylo požadováno (viz zadávací řízení FN Olomouc nebo FN Královské Vinohrady).

26. Zadavatel v reakci na tvrzení navrhovatele o bezdůvodném zvýhodnění parametru „High sensitive troponin T“ v rámci hodnocení nabídek předně uvádí, že není pravdivé tvrzení navrhovatele, že by zadávací podmínky neměly oporu v klinické praxi. Zadavatel dále uvádí, že laboratoř (OKB[4] Thomayerovy nemocnice) odráží skladbou vyšetření potřeby lékařů (resp. pacientů), což lze dle zadavatele doložit periodickými průzkumy, ve kterých jsou mj. interní i externí klienti laboratoře dotazováni na paletu vyšetření. Zadavatel rovněž uvádí, že problematiku stanovení troponinu podrobně diskutoval se svými klinickými kolegy při přípravě výběrového řízení tak, aby požadovaná skladba vyšetření odpovídala právě diagnostickým potřebám lékařů. Vyjádření ke specifikům a výhodám obou typů troponinu naopak dle zadavatele dokazuje objektivitu a široké znalosti obou expertních klinických posuzovatelů, zároveň však nemění jejich závěr, že pro svoji zavedenou praxi v laboratoři zadavatele oba preferují stanovení troponinu T, což zadavatel při sestavování požadované palety vyšetření nemohl než respektovat. Zadavatel dále uvádí, že výsledky troponinu T a troponinu I nejsou absolutně zaměnitelné, neboť jejich hodnoty se významně liší, přičemž „u troponinu I jsou výsledky od různých výrobců nesrovnatelné“, a proto je stejná metoda u zadavatele a IKEMu[5] nespornou výhodou. Zadavatel je toho názoru, že pokud existují na trhu možnosti dvě, je umožněno zadavateli preferovat jednu z nich. Zadavatel tak považuje argumentaci navrhovatele za značně zavádějící, protože nejde o preferenci metody a výrobce, ale jiného analytu. Zadavatel rovněž upozorňuje, že navrhovatel opomněl další, neméně významné argumenty zadavatele, např. ten, že u troponinu T jsou známy referenční meze pro novorozeneckou a pediatrickou populaci, přičemž dodává, že péče o tyto pacienty je nedílnou součástí činnosti zadavatele.

27. Zadavatel k námitce navrhovatele týkající se diskriminačně nastaveného systému „substitučních cen“ a výběru bonifikovaných vyšetření uvádí, že fakultativní vyšetření jsou často svou povahou značně speciální, jejichž vyšetřování je indikováno pouze u části pacientů se specifickými příznaky, a tak je počet těchto vyšetření nízký. Zadavatel však doplňkové substituční náklady kalkuloval pro všechny fakultativní vyšetření shodně (tj. jako procentuální navýšení substituční ceny vlastní reagencie), tudíž reálné doplňkové náklady u málo frekventovaných vyšetření (s malým počtem vyšetření za rok) jsou výrazně vyšší než kalkulované substituční, což je dle zadavatele zjevné i z obou podaných nabídek. Zadavatel pak dodává, že tento rozdíl se naopak vyrovnává u vyšetření více frekventovaných (s vyšším počtem stanovení za rok). Zadavatel současně podotýká, že substituční ceny kalkulované z průměru katalogových cen zadavatel považuje za objektivnější systém než odvození substitučních cen pouze od cen jednoho (stávajícího) dodavatele. Zadavatel dodává, že vycházel z cen dodaných hlavními dodavateli na trhu, přičemž není v jeho kompetenci řešit, zda ceny jsou několikanásobně vyšší než je skutečnost, neboť zaslané ceníky jsou zcela v rukou dodavatelů a měly by odpovídat současné době, nikoliv být staré 10 až 15 let, jak argumentuje navrhovatel.

28. Zadavatel k tomu dále uvádí, že výběr požadovaných metod a přístrojů v předmětném zadávacím řízení není nikterak náhodný, neboť toto zadávací řízení vypisuje z důvodu blížícího se konce plnění stávající vysoutěžené dodávky reagencií a výpůjčky analyzátorů. Zadavatel uvádí, že na trhu není jediný dodavatel, který by byl schopen pokrýt všechna klinickou praxí vyžadovaná laboratorní vyšetření, a je tedy snahou zadavatele dosáhnout takového řešení, které v automatizovaném provozu zajistí maximum vyšetření. Zadavatel k tomu dodává, že na ta vyšetření, která nebudou pokryta vysoutěženým systémem, bude muset být vypsáno nové (následné) výběrové řízení. Zadavatel akcentuje, že metoda substitučních cen umožňuje, aby se do zadávacího řízení přihlásil maximální počet účastníků a aby jejich nabídky byly porovnatelné. Bez substitučních cen by dle zadavatele logicky byla cenově nejvýhodnější ta nabídka, která pokrývá nejméně zadavatelem požadovaných metod, což by bylo v přímém rozporu s úmyslem zadavatele, který cíleně potřebuje spektrum vyšetření co možná největší.

29. Zadavatel ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se nedostatečně zpracované zadávací dokumentace uvádí, že jednoznačně stanovil zadávací podmínky s ohledem na podklady, které má k dispozici. Dále uvádí, že účastníkem nabízený systém se musí vejít do určených prostor, přičemž hmotnost nabízeného systému nesmí nepřekročit udané limity nosnosti, aby nebyla omezena bezpečnost práce. Zadavatel k tomu dále uvádí, že pokud účastník navrhuje dodání systému, jehož části překročí hmotností udanou nosnost, pak musí ve spolupráci se statikem navrhnout optimální řešení (rozprostření hmotnosti do plochy pomocí ocelových desek apod.). Takový návrh pak nemůže udělat zadavatel, neboť konkrétní nabízené řešení a hmotnost zapůjčené techniky se u jednotlivých dodavatelů významně liší a potřebné úpravy budou taktéž rozdílné. Zadavatel tedy nemůže přijmout zodpovědnost za úpravy a eventuální škody.

30. Zadavatel v reakci na tvrzení navrhovatele o chybném postupu zadavatele při změně zadávacích podmínek, resp. o neprodloužení lhůty pro podání nabídek uvádí, že v daném případě nešlo o žádnou změnu zadávacích podmínek, neboť nepodal žádnou novou informaci ani nepředložil nový dokument, který by měnil zadávací podmínky, a zadavatel tudíž nebyl povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

Další průběh správního řízení

31. Usnesením č. j. ÚOHS-18295/2020/522/PKř ze dne 17. 6. 2020 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.

32. Dne 23. 6 2020 Úřad obdržel od navrhovatele plnou moc ze dne 4. 6. 2020, kterou zmocnil MVDr. Michala Kostku pro zastupování ve správním řízení a následně dne 25. 6. 2020 přípis, jímž upřesnil informace k doručování písemností.

33. Dne 24. 6. 2020 Úřad obdržel od zadavatele prostřednictvím datové schránky zbylou část dokumentace o zadávacím řízení.

34. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-19604/2020/522/PKř ze dne 29. 6. 2020 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření.

35. Usnesením č. j. ÚOHS-20948/2020/522/PKř ze dne 10. 7. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k předložení všech relevantních materiálů, které sloužily jako podklad pro stanovení substitučních cen ve smyslu čl. 7 bodu IV. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „substituční ceny“), resp. na základě kterých provedl kvalifikovaný odhad provozních materiálových nákladů pro fakultativní druhy vyšetření uvedené v příloze č. 1 zadávací dokumentace.

36. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-21839/2020/522/PKř ze dne 17. 7. 2020 Úřad z moci úřední nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

37. Dne 17. 7. 2020 Úřad obdržel od zadavatele přípis zn. TN-Ř-042/4/2020 ze dne 16. 7. 2020, jehož přílohou byla tabulka zpracovaná zadavatelem pro výpočet substitučních cen, která dle vyjádření zadavatele obsahovala aktuální katalogové ceny reagencií nejvýznamnějších dodavatelů na trhu, na základě kterých byl sestaven výpočtový klíč pro stanovení substitučních cen. Zadavatel v předmětném přípise sdělil, že při sestavení zadávacích podmínek (substitučních cen) postupoval obdobně jako ostatní zadavatelé v jiných nemocnicích, přičemž tento postup odůvodnil ve svém vyjádření podaném Úřadu.

38. Usnesením č. j. č. j. ÚOHS-22168/2020/522/PKř ze dne 21. 7. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k předložení konkrétních materiálů(např. katalogové listy jednotlivých dodavatelů, konkrétní cenové nabídky apod.), ze kterých budou vyplývat aktuální (katalogové) ceny reagencií dodavatelů, na jejichž základě zadavatel sestavil výpočtový klíč pro stanovení všech substitučních cen.

39. Dne 27. 7. 2020 Úřad od zadavatele obdržel přípis zn. TN-Ř-042/5/2020 z téhož dne, jehož přílohou mj. byly katalogové listy dodavatelů ROCHE s.r.o., IČO 49617052, se sídlem Sokolovská 685/136f, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále jen „dodavatel ROCHE“), Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, Dejvice, 160 00 Praha 6 (dále jen „dodavatel Abbott“), Siemens Healthcare, s.r.o., IČO 04179960, se sídlem Budějovická 779/3b, Michle, 140 00 Praha 4 (dále jen „dodavatel Siemens“) a Beckman Coulter Česká republika s.r.o., IČO 28233492, se sídlem Radiová 1122/1, Hostivař, 102 00 Praha 10 (dále jen „dodavatel Beckman“).

40. Usnesením č. j. ÚOHS-23913/2020/522/PKř ze dne 7. 8. 2020 určil Úřad zadavateli lhůtu k objasnění některých skutečností/nejasností vzešlých ze zadavatelem zaslané tabulky pro výpočet substitučních cen.

41. Dne 13. 8. 2020 Úřad od zadavatele obdržel přípis zn. TN-Ř-042/6/2020 z téhož dne, ve kterém zadavatel Úřadu poskytl požadované informace a podklady.

42. Usnesením č. j. ÚOHS-25779/2020/522/PKř ze dne 19. 8. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

43. Úřad obdržel dne 21. 8. 2020 žádost zadavatele z téhož dne a dne 24. 8. 2020 žádost navrhovatele z téhož dne o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

44. Úřad umožnil dne 25. 8. 2020 zadavateli a navrhovateli nahlédnout do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0223/2020/VZ.

45. Usnesením č. j. ÚOHS-26209/2020/522/PKř ze dne 25. 8. 2020 Úřad prodloužil na základě žádostí zadavatele a navrhovatele lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

46. Účastníci řízení se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení již dále nevyjádřili.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

47. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a předložených dokumentů, rozhodl o zastavení správního řízení podle ustanovení § 257 písm. h) zákona ve vztahu k části návrhu týkající se neprodloužení lhůt pro podání nabídek v návaznosti na uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace (neboť předmětné části návrhu nepředcházely včas podané námitky), a dále rozhodl o zamítnutí návrhu podle ustanovení § 265 písm. a) zákona v částech týkajících se neodůvodněného a diskriminačního požadavku na neobvykle vysoký požadavek na dílčí (vnitřní) výkonový parametr bez ohledu na celkový (vnější) výkon celého poptávaného systému, nedostatečného zpracování zadávací dokumentace a diskriminačně nastaveného hodnocení nabídek v souvislosti se stanovením substitučních cen, výběrem bonifikovaných vyšetření a bezdůvodným zvýhodněním parametru „High sensitive troponin T“, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

48. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

49. Podle § 6 odst. 2 zákona zadavatel ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

50. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

51. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

52. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

53. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

54. Podle § 89 odst. 1 písm. a) zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny.

55. Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to

a) nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo

b) v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) nebo § 59 odst. 5, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

56. Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

57. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

58. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

59. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

60. Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

61. Podle § 116 odst. 2 písm. a) a b) zákona mohou být kritérii kvality zejména technická úroveň a estetické nebo funkční vlastnosti.

62. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel").

63. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem.

64. Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

65. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

66. Podle § 244 odst. 1 zákona musí být v námitkách uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76 zákona, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

67. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

68. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

69. V čl. 4 „Prohlídka místa plnění § 97 ZZVZ“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]adavatel umožňuje všem účastníkům zúčastnit se prohlídky místa budoucího plnění (prostory odd. klinické biochemie[)], kde bude umístěn analytický systém dodavatele. Prohlídka se uskuteční dne: 12.3.2020 od 9:00 hodin na adrese Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 59 Praha – Krč. (Pavilon ‚H‘). Součástí prohlídky místa plnění bude i podrobná instruktáž ke správnému vyplňování příloh ZD pro požadovaná vyšetření a kalkulaci jejich materiálního zajištění.“

70. V čl. 5 „Vysvětlení zadávací dokumentace (§ 98 ZZVZ)“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[v]eškeré odpovědi a informace k zadávacím podmínkám poskytne zadavatel pouze písemně“ a že „[z]adavatel současně dodatečné informace uveřejní na profilu zadavatele: https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilTN(dále jen ‚profil zadavatele‘)“.

71. V čl. 7 „Závazný postup zpracování (kalkulace) nabídkové ceny“ bodu I. zadávací dokumentace (dále také jako „čl. 7 ZD“) je uvedeno, že „[k]alkulaci nabídkové ceny provede účastník do přílohy č. 1 této ZD (která je pro účastníka závazná). Nabídkovou cenu kalkuluje jako součet násobků jednotkových cen jednotlivých vyšetření. Účastník zpracuje nabídkovou cenu dle pokynů uvedených níže.“

72. V čl. 7 bodu III. ZD je uvedeno: „POLOŽKOVÝ CENÍK: nabídková cena z přílohy č. 1 ZD bude rozpracována do položkového ceníku (závazný vzor je uveden v příloze č. 5 této ZD). Do položkového ceníku účastník uvede jednotkové nákladové ceny pro skutečně účastníkem nabízená vyšetření. Jednotkové provozní náklady v přílohách č. 1 a č. 5 této ZD musí být ve vzájemné relaci, nesoulad (vyjma účastníkem neposkytovaných produktů) bude důvodem pro vyloučení účastníka. (…). Nabídková cena je kalkulována jako cena za osm (8) let, přičemž tabulka uvedená v příloze č. 1 ZD vychází z reálných ročních počtů jednotlivých vyšetření. Reálná cena za plnění předmětu veřejné zakázky však bude účtována na základě zadavatelem požadovaných a účastníkem skutečně poskytnutých dodávek.“

73. V čl. 7 bodu IV. „Závazný postup při zpracování kalkulace nabídkové ceny“ ZD je uvedeno:

„a) Zadavatel v příloze č. 1 této ZD stanovil rozsah všech požadovaných vyšetření a způsob kalkulace provozních nákladových cen na každé jednotlivé vyšetření.

b) Rozsah vyšetření je rozdělen do dvou částí:

- část 1 ‚základní vyšetření‘ (tuto část stanovuje zadavatel jako povinnou, absence jakékoliv položky ze základních vyšetření bude důvodem pro vyřazení nabídky z hodnocení),

- část 2 ‚fakultativní vyšetření‘, kterou pokrývají jednotliví dodavatelé na trhu rozdílně, a proto je tato část řešena pomocí substitučních cen (viz bod c) níže).

c) SUBSTITUČNÍ CENY*[6]): aby mohlo být dosaženo zpracování srovnatelných nabídek, stanovil zadavatel postup pro kalkulaci nabídkové ceny u fakultativních vyšetření pomocí tzv. ‚substitučních cen‘. To znamená, že u fakultativních vyšetření zadavatel do přílohy č. 1 již předvyplnil substituční ceny (kvalifikovaný odhad provozních materiálových nákladů na dané vyšetření, založený na průměru cen dle provedeného průzkumu trhu[)].

Kalkulace pomocí substituce bude provedena následujícím postupem:

pokud je dané fakultativní vyšetření, uvedené v příloze č. 1 zadávací dokumentace, obsahem nabídky účastníka, vyplní účastník v tabulce v dané řádce ve sloupci ‚Obsahem nabídky ano-ne‘ hodnotu ‚ano‘ a vyplní/přepíše své nabídkové údaje vedoucí k výpočtu jeho nabídkových provozních materiálových nákladů (ve sloupcích ‚Reagenční souprava (obchodní název)‘‚ ‚Katalogové nebo objednací číslo‘, ‚Nominální počet vyšetření z balení‘, ‚Exspirační využitelnost balení (%)‘, ‚Nabídková cena reagencií bez DPH (Kč)‘, ‚Doplňkový materiál specifický bez DPH celkem (Kč/rok)‘, ‚Doplňkový materiál nespecifický bez DPH celkem (Kč/rok)‘, ‚Sazba DPH (%)‘),
pokud není dané fakultativní vyšetření obsahem nabídky účastníka, vyplní účastník v tabulce (v dané řádce) hodnotu ‚ne‘ a v dané řádce ponechá zadavatelem předvyplněné substituční hodnoty,
tyto hodnoty představují náklady, které jsou pro daný druh vyšetření kvalifikovaným odhadem provozních materiálových nákladů na dané vyšetření,
touto kvalifikovanou náhradou nabídkových nákladů fakultativních vyšetření ze strany účastníka nenabídnutých, vzniknou v dané položce substituční nabídkové provozní materiálové náklady, které se započtou do nabídkové ceny.

d) Zároveň jsou účastníci povinni, pokud fakultativní metody vyšetření zajišťují, tyto povinně nabídnout (do nabídkové ceny zakalkulovat).

e) Na základě účastníkem provedené kalkulace celkových provozních nákladů na materiální zajištění nabídnutých vyšetření (tj. vyplněním přílohy č. 1 této ZD), bude provedeno vyhodnocení nabídek a stanoveno pořadí účastníků[.]“

74. V čl. 9 „Hodnocení nabídek“ bodu I. zadávací dokumentace (dále také jako „čl. 9 ZD“) je uvedeno, že „[h]odnocení nabídek bude provedeno v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ podle ekonomické výhodnosti, podle následujících hodnotících kritérií, jež jsou uvedena v sestupném pořadí podle váhy důležitosti, kterou jim zadavatel stanovil následovně:

	Název dílčího kritéria	Váha v %
1.	Nejnižší nabídková cena (bez DPH)	70 %	Minimální hodnota
2.	Kvalitativní parametry	30 %	Maximální hodnota

75. V čl. 9 bodu II. „Hodnotící kritérium č. 1 – Nejnižší nabídková cena“ ZD je uvedeno následující:

„Účastník doplní v požadovaném členění celkovou nabídkovou cenu dle pokynů uvedených v čl. 7 ZD do tabulky v příloze č. 1 ZD a do krycího listu (…).“

76. V čl. 9 bodu III. „Hodnotící kritérium č. 2 – Kvalitativní parametry“ ZD je uvedeno následující:

„Účastník do přílohy č. 1 ZD doplní jím dodávané fakultativní metody a do přílohy č. 3 ZD doplní jím splněné fakultativní technické parametry.

Toto hodnotící kritérium bude zadavatel hodnotit v hodnocených parametrech podle níže uvedené tabulky.

Body budou přiděleny dle následujícího schématu: ‚splnil‘ = přidělen příslušný počet bodů, ‚nesplnil‘ = 0 bodů:

Č.	Hodnocený kvalitativní parametr	Body
1.	Transport jednotlivých zkumavek v nosičích, tj. každá zkumavka má svůj nosič	3
(…)
16.	High sensitive troponin T	3
	Celkem	31 bodů

(…)

Za nejvýhodnější nabídku v rámci tohoto hodnotícího kritéria bude považována nabídka s nejvyšším celkovým počtem bodů získaných v součtu za všechny hodnocené parametry (subkritéria).“

77. V čl. 9 bodu IV. „Celkové hodnocení“ ZD je uvedeno následující: „Celkové hodnocení – součet bodových hodnot (resp. redukovaných dle váhy kritéria) ze všech dílčích kritérií určí výslednou bodovou hodnotu nabídky. Celkové pořadí nabídek je dáno absolutní hodnotou bodové hodnoty nabídky, tak že nejvýhodnější je nabídka, která získá nejvyšší celkový počet bodů.“

78. V čl. 14 „Pokyny pro zpracování nabídky“ bodu IV. zadávací dokumentace je uvedeno následující: „Nabídka bude členěná podle závazného obsahu:

o (…),

o ostatní dokumenty:

(…)
simulace denního provozu (zatížení analyzátorů, dosažení celkového TAT), viz příloha č. 3 ZD, bod 9, počítat s centrifugací 8 minut (…).“

79. V čl. 15 „Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem“ bodu VI. zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel si vyhrazuje právo na ověření všech skutečností uvedených v nabídce.

80. Příloha č. 1 „Přehled zadavatelem požadovaných vyšetření a kalkulace jejich materiálního zajištění“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1 ZD“) je rozdělena na dvě části, resp. dva listy, z nichž jeden se týká základních druhů vyšetření a druhý fakultativních druhů vyšetření.

81. V části přílohy č. 1 ZD týkající se základních druhů vyšetření zadavatel stanovil 83 druhů základních vyšetření, přičemž jedním z nich, konkrétně pod pořadovým číslem 45, je druh vyšetření s názvem „high sensitive troponin“.

82. V části přílohy č. 1 ZD týkající se fakultativních druhů vyšetření zadavatel stanovil 38 druhů fakultativních vyšetření (seznam fakultativních vyšetření – viz dále), přičemž také uvedl, že „[p]okud je dané vyšetření obsahem nabídky uchazeče, vybere uchazeč v daném řádku ‚ano‘ a vyplní odpovídající firemní hodnoty pro kalkulaci nabídkových provozních nákladů[7]. Pokud není dané fakultativní vyšetření obsahem nabídky uchazeče, vybere uchazeč v daném řádku ‚ne‘ a ponechá předvyplněné údaje[8].“ Ve sloupci nadepsaném „Celkové provozní náklady bez DPH (Kč/rok)“ jsou zadavatelem předvyplněny substituční ceny, které vycházejí z ceny uvedené ve sloupci „Celkové náklady na 1 analýzu bez DPH (Kč)“. Tato je pak dána součtem cen uvedených ve sloupci „Cena za 1 analýzu (reagencie) bez DPH (Kč)“[9] a „Cena doplňkového materiálu na 1 analýzu bez DPH“ (ceny doplňkového materiálu zadavatel kalkuloval jako 20% ceny za reagencie na 1 analýzu).

83. V příloze č. 3 „Technické požadavky na systém a projekt“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 3 ZD“) v části „A) Nominační technické požadavky na analytické systémy (AS) pro biochemickou a imunochemickou analýzu klinických vzorků a SW“ zadavatel pod položkou s pořadovým číslem 1 stanovil následující požadavek: „Fotometrická (biochemická část): celkový výkon minimálně1 800 testů/h, kapacita musí být dosažena 2 přístroji spojenými dopravníkem, které musí být vzájemně plně kompatibilní a zastupitelné; celkem min. 120 pozic (2x 60) pro umístění reagencií (příp. další potřebné pracovní roztoky) na palubě“, pod položkou s pořadovým číslem 2 stanovil následující požadavek: „Imunochemická část: celkový výkon minimálně 400 testů/h, kapacita musí být dosažena 2 přístroji spojenými dopravníkem, které musí být vzájemně plně kompatibilní a zastupitelné; celkem min. 80 pozic (2x 40) pro umístění reagencií (příp. další potřebné pracovní roztoky) na palubě“, a pod položkou s pořadovým číslem 19 následující požadavek: „Doba odezvy (TAT) od založení vzorků do preanalytické linky do vydání výsledků u statimových vzorků: minimálně 90 % do 50 minut i při maximálním zatížení systému (příloha č. 1 a 9 této ZD)“, přičemž současně uvedl, že „[n]esplnění kteréhokoliv nominačního požadavku uvedeného v tabulce bude důvodem k vyřazení nabídky z hodnocení.“

84. V čl. I přílohy č. 7 „Návrh smlouvy o výpůjčce“ ZD je uvedeno, že „(…) Předmětem této smlouvy je poskytnutí movité věci, předmětu výpůjčky, půjčitelem[10] k bezplatnému užívání vypůjčiteli[11] a vznik práva vypůjčitele věc po dohodnutou dobu bezplatně užívat v souladu s podmínkami ve smlouvě dále uvedenými.“

85. V příloze č. 8 „Dispoziční plán laboratoře“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 8 ZD“) je ve výkresu č. 01 nadepsaném „Thomayerova nemocnice – pavilon H – 1.N.P.“, „PŮDORYS 1NP – výřez“ z 2/2020 uvedeno, že „[z]adavatel (TN) má k dispozici statický posudek z roku 1963 a výpočet únosnosti podlahové konstrukce v místnosti H 39 – laboratoř. Před osazením a instalací nové techniky je nutné provést statické zajištění navrhovaného řešení s ohledem na nosnost konstrukcí 280 – 300 Kg/m2 a provést potřebné úpravy a stavební připravenost tak, aby byl zajištěn bezporuchový provoz zařízení“.

86. Přílohu č. 9 „Denní profil požadavků“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 9 ZD“) tvoří tabulka, v níž jsou obsaženy údaje mj. o počtu vzorků přijatých laboratoří ve dnech 3. 2. 2020 (pozn. Úřadu – dle tabulky bylo přijato 9 866 vzorků) a 6. 2. 2020 (pozn. Úřadu – dle tabulky bylo přijato 6 873 vzorků), o času přijetí vzorku, typu přijatého vzorku, požadované metodě, urgenci atd.

87. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 20. 3. 2020, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele téhož dne 20. 3. 2020 (dále jen „vysvětlení ZD ze dne 20. 3. 2020“), k „Dotazu č. 8“ ze dne 17. 3. 2020, který zněl následovně:

„Pro instalaci nabízeného analytického systému bude nutné zvýšení povolené nosnosti podlahy, která je nyní udávaná v rozmezí 280 – 300 kg/m2. Je pro zadavatele přijatelné řešení, když budou pod součástmi analytického systému, které přesahují uvedenou nosnost, nainstalovány ocelové desky, které rozloží hmotnost do přijatelných mezí?“

zadavatel sdělil následující:

„Zadavatel připouští navrhované řešení s tím, že účastník musí provést statické posouzení navrhovaného řešení tak, aby byl zajištěn bezporuchový a bezpečný provoz zařízení (viz příloha č. 3 a č. 8 ZD.“

88. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 20. 3. 2020 k „Dotazu č. 9“ ze dne 17. 3. 2020, který zněl následovně:

„Pro instalaci nabízeného analytického systému bude nutné zvýšení povolené nosnosti podlahy, která je nyní udávána v rozmezí 280 – 300 kg/m2. Má zadavatel vlastní návrh, jak nosnost podlahy zvýšit, například rozsáhlejší stavební úpravou?“

zadavatel sdělil následující:

„Zadavatel nemá vlastní návrh, jak nosnost podlahy zvýšit.“

89. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 20. 3. 2020 k „Dotazu č. 10“ ze dne 17. 3. 2020, který zněl následovně:

„Pro návrh úpravy nosnosti podlahy bude nutná spolupráce s odborníkem statikem. Umožní zadavatel statikovi prohlídku objektu laboratoře a poskytne maximální součinnost při návrhu úpravy nosnosti, tzn. doplnění dalších informací, konzultace řešení apod.?“

zadavatel sdělil následující:

„Ano, zadavatel umožní (po dohodě termínu) prohlídku statikem a poskytne součinnost při konzultaci řešení apod.“

90. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 23. 3. 2020, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 24. 3. 2020 (dále jen „vysvětlení ZD ze dne 23. 3. 2020“) a jehož obsahem byly odpovědi zadavatele na dotazy č. 17 až č. 20, k „Dotazu č. 17“ ze dne 20. 3. 2020, který zněl následovně:

„(…) Bude zadavatel akceptovat fotometrickou (biochemickou) část s výkonem 1600 testů/h za předpokladu, že budou zároveň plněné splněné požadavky stanovené bodem 19 nominačních technických požadavků, tj. že doba odezvy (TAT) od založení vzorků do preanalytické linky do vydání výsledků u statimových vzorků se bude rovnat minimálně 90 % do 50 minut i při maximálním zatížení systému?“

zadavatel sdělil následující:

„Zadavatel trvá na svém původním požadavku (analytický systém s celkovou kapacitou fotometrické (biochemické) části s výkonem 1 800 testů/h).“

91. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 26. 3. 2020, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 27. 3. 2020 (dále jen „vysvětlení ZD ze dne 26. 3. 2020“), k „Dotazu č. 24“ ze dne 24. 3. 2020, který zněl následovně:

„Bude zadavatel nadále zvýhodňovat High Sensitive Troponin T v bodovém hodnocení 3 body nebo přidělí stejné či lepší bodové hodnocení High Sensitive Troponinu I a to i s ohledem na skutečnost, že od října 2019 bylo vydáno několi FSCA (Field Safety Corrective Action) upozorňující na zvýšený výskyt nereprodukovatelných výsledků u High Sensitive Troponinu T, které mohou ovlivnit klinickou interpretaci. Zákazníkům je mimo jiné doporučováno přejít z modulu e801 (součást cobas pro) na jiné cobas platformy, což nepovažujeme za skutečnost, která by měla tomuto stanovení dávat výhodu bodového hodnocení, spíše naopak. Dále existuje celá řada renomovaných mezinárodních publikací včetně doporučení odborné společnosti ČSKB, které hovoří o rovnocenném klinickém využití hs troponinů T a I.“

zadavatel sdělil následující:

„Ano, zadavatel si i nadále ponechává právo zvýhodnit požadovaný typ troponinu z důvodu dlouhodobé kontinuity výsledků, neboť laboratorní diagnostika a monitorování poškození myokardu se v Thomayerově nemocnici již historicky a zcela uniformně, včetně probíhajících klinických studií, odvíjí právě od stanovení hs-TnT.“

92. Dne 7. 4. 2020 bylo na profilu zadavatele uveřejněno vysvětlení zadávací dokumentace z téhož dne (dále jen „vysvětlení ZD ze dne 7. 4. 2020“), jehož obsahem byly odpovědi zadavatele na dotazy č. 27 a č. 28 (oba ze dne 6. 4. 2020).

93. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14. 4. 2020, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 15. 4. 2020 (dále jen „vysvětlení ZD ze dne 14. 4. 2020“), k „Dotazu č. 29“ ze dne 8. 4. 2020, který zněl následovně:

„Zadavatel odpovědí na dotaz č. 17 neumožnil změnu výkonu z 1.800 na 1.600 fotometrických testů za hod. a to i přes garanci naplnění požadavků na TAT. V preanalytické části však umožňuje jeden případně dva centrifugační moduly s dostatečnou kapacitou pro dosažení požadovaného TAT. Jak zadavatel vysvětlí, že v jednom případě nechává volnost zařazení instrumentace s ohledem na dodržení TAT na uchazeči a v druhém případě, i přes dodržení stejného požadavku, odmítne udělat úpravu ZD v instrumentaci? Požaduje zadavatel tedy TAT, což je stěžejní ukazatel pro činnost laboratoře nebo konkrétní instrumentaci bez návaznosti na TAT?“

zadavatel sdělil následující:

„Zadavatel požaduje jak minimální výkon analyzátorů, tak dosažení požadovaného maximálního celkového TAT. Požadavek ‚celkový výkon minimálně 1 800 testů/h‘ znamená 1 800 testů a více, stejně jako požadavek ‚jeden případně dva centrifugační moduly‘ znamená minimálně jeden centrifugační modul. Jsou tedy definovány minimální požadavky a je ponechána volnost ve smyslu naplnění vyššími kapacitami u obou požadavků, právě s důrazem na dodržení požadovaného TAT a umožnění přístupu více uchazečům.“

94. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 24. 4. 2020, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 25. 4. 2020 (dále jen „vysvětlení ZD ze dne 24. 4. 2020“), k „Dotazu č. 32“ ze dne 22. 4. 2020, který zněl následovně:

„Může zadavatel, v souvislosti s odpovědí na dotaz č. 24, definovat časový rozsah probíhajících klinických studií? Tzn. budou zmíněné klinické studie s měřením hs-TnT probíhat i po 1. 11. 2020? Pakliže ano, jaký je rozsah požadovaných testů hs-TnT po tomto datu?“

zadavatel sdělil následující:

„OKB TN je do probíhajících klinických studií aktivně zapojeno formou vyšetřování vzorků, není však zadavatelem těchto studií, a podle pravidel klinického zkoušení nesmí komukoliv zveřejňovat interní informace související s citlivými daty ani o zadavatelích studií, ani o dílčích podmínkách studií, či jejich plánovaném časovém harmonogramu. Jak vyplývá z dřívější odpovědi zadavatele na dotaz č. 24 ze dne 24. 3. 2020, probíhající klinické studie jsou jedním, nikoli jediným důvodem pro legitimní a opodstatněnou volbu zadavatele, týkající se příslušného markeru poškození myokardu. Zároveň zadavatel podotýká, že toto kvalitativní kritérium je fakultativní (viz ZD); jeho nesplnění tedy žádného účastníka ze soutěže nevylučuje, je umožněno nabídnout jak hs troponin I, tak T.“

95. Ve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 4. 5. 2020, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „vysvětlení ZD ze dne 4. 5. 2020“), k „Dotazu č. 37“ ze dne 29. 4. 2020, který zněl následovně:

„Zadavatel ve své odpovědi na námitky uvádí, že je jeho snahu dosáhnout v tomto výběrovém řízení maximální možné centralizace a automatizace provozu, tj. maximum požadovaných metod musí být proveditelné na nabízených analyzátorech. Proč tedy zadavatel, s tímto jasným záměrem centralizace a automatizace, do fakultativních vyšetření nezahrnul další metody, které se v laboratoři běžně stanovují, konkrétně např. Prostate Health Index (PHI) nebo spektrum léků resp. jaké bylo kritérium výběru fakultativních vyšetření?“

zadavatel sdělil následující:

„Zadavatel vypsal veřejnou zakázku na ty metody, u kterých mu nyní skončil smluvní vztah z minulé veřejné zakázky a dále na nová a plánovaná vyšetření.“

96. Přílohou rozhodnutí o námitkách je dokument s názvem „Vyjádření k navržené změně vyšetřování troponinu I místo troponinu T“ podepsaný prof. MUDr. Renatou Cífkovou, CSc., z Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a TN, ve kterém je mj. uveden závěr, že „[z] výše uvedených důvodů se stanovení troponinu T jeví pro kliniky v Thomayerově nemocnici jako výhodnější“, a rovněž dokument s názvem „Vyjádření k navržené změně, aby biochemická laboratoř namísto troponinu T (cTnT) vyšetřovala troponin I (cTnI)“ ze dne 14. 5. 2020 podepsaný MUDr. Lubošem Kotíkem, CSc., kardiologem Interní kliniky 3. LF UK a TN, ve kterém je mj. uvedeno, že „[v] naší nemocnici se dlouhodobě pracuje s troponinem T (cTnT) a jsou s jeho hodnocením dlouhodobé zkušenosti a interpretace se určitým způsobem ustálila. (…) Jako dlouhodobě praktikující kardiolog si dobře uvědomuji, že naučit se správně hodnotit různé hladiny a dynamiku vzestupu případně poklesu troponinů, vyžaduje zkušenosti a poměrně dlouhou tzv. ‚learning curve‘ Výhody stanovení troponinu I nad troponinem T nejsou dostatečně výrazné, aby opravňovaly změnu stanovení troponinu v naší nemocnici, protože to bude pro kliniky představovat další nutné období získávání zkušeností, jak zvýšení troponinu I interpretovat.“

97. Námitkami ze dne 11. 5. 2020 navrhovatel u zadavatele brojil mj. proti jeho postupu v zadávacím řízení, když upozornil, že „[z]adavatel opakovaně postupoval v rozporu s ust. § 99 odst. 2 zákona, když změnil zadávací podmínky, a to i způsobem, který jednoznačně rozšiřuje okruh potenciálních dodavatelů, aniž by však zadavatel dostál povinnosti dle výše uvedeného ustanovení zákona, a prodloužil lhůtu pro podání nabídek přiměřeně, resp. o celou její původní délku.“ Konkrétně v této souvislosti navrhovatel zmiňuje vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněné dne 7. 4. 2020 a dále vysvětlení zadávací dokumentace v reakci na dotaz č. 19.

Další zjištěné skutečnosti

98. V následující tabulce Úřad uvádí především shrnutí relevantních údajů (ceny jsou uvedeny v Kč bez DPH) obsažených v katalogových listech jednotlivých dodavatelů, ze kterých zadavatel při stanovení substitučních cen za jednotlivá vyšetření vycházel.

ilustrace

* Substituční jednotkovou cenou se rozumí substituční cena uvedená v příloze č. 1 ZD ve sloupci „Cena za 1 analýzu (reagencie) bez DPH (Kč)“ – pozn. Úřadu

** Jiným dodavatelem se rozumí navrhovatel – pozn. Úřadu

*** Jiným dodavatelem se rozumí dodavatel Medista spol. s r.o., IČO 60199865, se sídlem Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 – pozn. Úřadu

**** Jiným dodavatelem se rozumí dodavatel Dialab spol. s r.o., IČO 14889200, se sídlem náměstí Osvoboditelů 1/11, Radotín, 153 00 Praha 5 – pozn. Úřadu

K výroku I. tohoto rozhodnutí

99. Navrhovatel ve svém návrhu namítá mj. že zadavatel v rozporu s § 99 odst. 2 zákona v návaznosti na změnu, resp. doplnění zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky neprodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to konkrétně v souvislosti s poskytnutím dodatečných dokumentů v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněného dne 7. 4. 2020, a v souvislosti s vysvětlením zadávací dokumentace uveřejněným dne 23. 3. 2020 v reakci na dotaz č. 19 (viz bod 17. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad se předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl touto částí návrhu zabývat věcně, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

100. Dle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona (pozn. Úřadu: ustanovení § 254 zákona upravuje postup v situaci podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku). Z citovaného ustanovení zákona tak jednoznačně plyne, že podání řádných a včasných námitek je podmínkou pro meritorní projednání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele.

101. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

102. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele a jejich podání je jednou z podmínek pro následné podání návrhu (mimo návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy) na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu. Zákon definuje konkrétní časové okamžiky v průběhu zadávacího řízení, v jejichž rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek, neboť každé zadávací řízení prochází určitými fázemi a možnost obrany proti postupu zadavatele vždy odpovídá té které fázi zadávacího řízení, ve které se zrovna zadávací řízení nachází. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného zadavatele, neboť si nelze představit situaci, kdy např. v pokročilé či závěrečné fázi zadávacího řízení, kdy má dojít k provedení výběru dodavatele, budou rozporovány zadávací podmínky, podle kterých celé zadávací řízení probíhalo [viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 2 Afs 67/2010-105 ze dne 25. 1. 2011, jehož závěry, byť byl vydán ve vztahu k dnes již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze použít i ve vztahu k aktuální účinné právní úpravě].

103. Ustanovení § 242 odst. 2 zákona konstruuje zvláštní lhůtu pro podání námitek, jež jsou mířeny proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, resp. jedná se o ustanovení speciální vůči obecné lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 1 zákona. Jak vyplývá z ustanovení § 242 odst. 2 zákona, námitky proti úkonům oznamovaným v uveřejněných či odeslaných dokumentech musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

104. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, navrhovatel podal dne 11. 5. 2020 zadavateli námitky označené jako „Námitky proti zadávacím podmínkám a proti postupu (opomenutí) zadavatele“ proti zadávacím podmínkám a proti postupu zadavatele, který dle názoru navrhovatele při vysvětlování zadávacích podmínek postupoval v rozporu se zákonem, konkrétně pak že zadavatel postupoval v rozporu s § 99 odst. 2 zákona, když v návaznosti na poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 23. 3. 2020 a ze dne 7. 4. 2020 neprodloužil lhůtu pro podání nabídek (viz bod 17., resp. 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad pro úplnost dodává, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení doručil navrhovatel zadavateli jiné námitky (ve smyslu § 241 a násl. zákona), než uvedené námitky ze dne 11. 5. 2020.

105. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel odpovědi a informace k zadávacím podmínkám uveřejní na profilu zadavatele (viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

106. Z údajů uveřejněných na profilu zadavatele Úřad zjistil, že vysvětlení ZD ze dne 23. 3. 2020 bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 24. 3. 2020 a vysvětlení ZD ze dne 7. 4. 2020 téhož dne.

107. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustanovení § 242 odst. 2 zákona, podle kterého musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

108. Pokud měl tedy navrhovatel za to, že se zadavatel v souvislosti s vysvětlením ZD ze dne 23. 3. 2020 dopustil porušení zákona tím, že v rámci odpovědi na dotaz č. 19 provedl změnu zadávacích podmínek, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, měl proti tomu brojit námitkami ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy bylo navrhovatelem napadané vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněno na profilu zadavatele, tj. ve lhůtě 15 dnů následujících po dni 24. 3. 2020, tj. do 8. 4. 2020, což však neučinil. Obdobně pak měl navrhovatel postupovat v případě pochybností o dodržení zákona ze strany zadavatele v souvislosti s vysvětlením ZD ze dne 7. 4. 2020, tedy navrhovatel měl námitky zadavateli podat ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho uveřejnění na profilu zadavatele, tedy ve lhůtě 15 dnů následujících po dni 7. 4. 2020, tj. do 22. 4. 2020, což však rovněž neučinil.

109. Navrhovatel námitku směřující vůči údajnému porušení zákona zadavatelem v souvislosti jak s vysvětlením ZD ze dne 23. 3. 2020, tak v souvislosti s vysvětlením ZD ze dne 7. 4. 2020 učinil až součástí námitek proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, jež zadavateli doručil až dne 11. 5. 2020. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že námitky navrhovatele, týkající se údajného porušení zákona zadavatelem v souvislosti s uvedenými vysvětleními zadávací dokumentace, nebyly uplatněny včas, tj. jedná se o námitky opožděné, tzn. námitky podané po lhůtě stanovené v § 242 odst. 2 zákona, pročež navrhovatel nesplnil jednu ze základních podmínek pro podání návrhu, kterou je právě podání námitek řádně a včas.

110. Pro úplnost pak Úřad v této souvislosti konstatuje, že na námitky směřující proti neprodloužení lhůty pro podání nabídek zadavatelem v návaznosti na změnu/doplnění zadávacích podmínek provedené spolu s uvedenými vysvětleními zadávací dokumentace je nutno nahlížet jako na námitky, jež měly být ze strany navrhovatele podány ve lhůtě podle § 242 odst. 2 zákona, neboť směřovaly toliko proti nesprávnému „procesnímu“ postupu zadavatele (postupu v rozporu s § 99 odst. 2 zákona) v souvislosti se změnou/doplněním zadávacích podmínek provedenými spolu s uvedenými vysvětleními zadávací dokumentace, (viz body 17. a 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a dodává, že oproti tomu námitky proti zadávacím podmínkám – v šetřeném případě v úvahu teoreticky přichází např. namítání věcného obsahu změn/doplnění zadávacích podmínek či nedostatečná (celková) délka lhůty pro podání nabídek – by navrhovatel byl oprávněn podat ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona.

111. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve vztahu k výše vymezené části návrhu, tj. v části návrhu týkající se tvrzeného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na změnu zadávacích podmínek provedenou spolu s vysvětlením ZD ze dne 23. 3. 2020 (v rámci odpovědi na dotaz č. 19), které bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 24. 3. 2020, a tvrzeného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v návaznosti na doplnění zadávacích podmínek provedené spolu s vysvětlením ZD ze dne 7. 4. 2020 (v rámci odpovědí na dotazy č. 27 a 28), které bylo na profilu zadavatele uveřejněno téhož dne, nevyužil v zákonné lhůtě primární způsob ochrany před tvrzeným nezákonným postupem zadavatele, tedy nepodal včasné námitky, je Úřad povinen dle § 257 písm. h) zákona správní řízení v této části bez dalšího zastavit, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

112. Mezi účastníky správního řízení je sporných několik skutečností týkajících se stanovení zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky. Předně se jedná o stanovení dle navrhovatele neodůvodněného, a tedy diskriminačního požadavku na neobvykle vysoký výkon biochemické části systému bez ohledu na zadavatelem požadovanou hodnotu parametru TAT a dále o zadávací podmínky stanovené v souvislosti s požadavkem na „vlastní statické řešení“ dodavatelů v případě, že jimi nabízené řešení překročí limity nosnosti konstrukcí v místě plnění, které jsou dle navrhovatele stanoveny v rozporu se zásadou transparentnosti, rovného zacházení a ustanovením § 36 odst. 3 zákona. Předmětem řízení je dále posouzení, zda zadavatel nenastavil diskriminačním způsobem systém hodnocení nabídek, a to jak ve vztahu k bodovému zvýhodnění parametru High Sensitive Troponin T v rámci kvalitativních hodnotících kritérií, tak ve vztahu k systému substitučních cen a výběru bonifikovaných fakultativních vyšetření.

113. Úřad se v dalším obsahu tohoto rozhodnutí postupně v podrobnostech vyjádří ke všem skutečnostem namítaným navrhovatelem.

K tvrzení navrhovatele ohledně neodůvodněného a diskriminačního požadavku na neobvykle vysoký požadavek na dílčí (vnitřní) výkonový parametr bez ohledu na celkový (vnější) výkon celého poptávaného systému

114. Úřad v obecné rovině nejprve uvádí, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel především povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky včetně podmínek kvalifikace a technických podmínek, jejichž hlavním účelem je vymezení požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky.

115. Úřad v návaznosti na výše uvedené uvádí, že zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem celého zadávacího řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že na základě zadávacích podmínek se potenciální dodavatelé rozhodují, zda se budou ucházet o předmětnou veřejnou zakázku, či nikoliv, je nezbytné, aby tyto podmínky byly zpracovány s maximální pečlivostí a obsahovaly veškeré informace nezbytné pro řádné zpracování nabídek (předběžných nabídek, žádostí o účast). Dále musí být zadávací podmínky nastaveny tak, aby vůči všem potenciálním dodavatelům působily nediskriminačně. Z tohoto základního pravidla zakotveného v ustanovení § 36 odst. 1 zákona vyplývá, že zadávací podmínky nesmí určitému okruhu dodavatelů či přímo jednomu dodavateli bezdůvodně přímo či nepřímo zajišťovat jakoukoli konkurenční výhodu, přičemž zároveň zadavatel nesmí tyto podmínky stanovit tak, aby v jejich důsledku docházelo bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli předmětu plnění veřejné zakázky. Ustanovení § 36 odst. 1 zákona pak musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinými slovy, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele vytvářet překážky hospodářské soutěže, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. toto omezení hospodářské soutěže musí být odůvodněno, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro něj existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

116. Obdobně se vyjádřil i předseda Úřadu v odůvodnění rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019, v rámci něhož mj. uvedl, že „[n]astavením zadávacích podmínek stanovuje zadavatel základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit určitou svou oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny.“

117. V šetřeném případě je mezi zadavatelem a navrhovatelem mj. sporu o to, zda požadavek na výkon biochemické části systému bez současného zohlednění parametru TAT nebyl stanoven diskriminačně a zda má v rámci zadávacích podmínek reálné opodstatnění. Úřad se tedy zaměřil na posouzení, zda zadavatel stanovením požadavku na výkon biochemické části systému při současném stanovení požadavku na dobu odezvy (TAT) mohl porušit zásadu zákazu diskriminace a omezit tak soutěžní prostředí, čímž by se zadavatel dopustil porušení § 6 a § 36 odst. 1 zákona.

118. Zadavatel při vymezení technických požadavků na předmět plnění stanovil v příloze č. 3 ZD mj. následující požadavky: „Fotometrická (biochemická část): celkový výkon minimálně1 800 testů/h, kapacita musí být dosažena 2 přístroji spojenými dopravníkem, které musí být vzájemně plně kompatibilní a zastupitelné; celkem min. 120 pozic (2x 60) pro umístění reagencií (příp. další potřebné pracovní roztoky) na palubě“ a „Doba odezvy (TAT) od založení vzorků do preanalytické linky do vydání výsledků u statimových vzorků: minimálně 90 % do 50 minut i při maximálním zatížení systému (příloha č. 1 a 9 této ZD)“ (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

119. Úřad předně uvádí, na základě výkladu požadavku na celkový výkon fotometrické (biochemické) části systému, že zadavatel jeho stanovením nepochybně sledoval záměr pořídit pro své potřeby biochemickou část systému, která bude splňovat požadavek na minimální množství testů, které má být provedeno za hodinu provozu, tedy zjednodušeně řečeno požadavek týkající se požadovaného výkonu biochemické části, přičemž za minimální akceptovatelnou úroveň považoval 1 800 testů/hod. Naproti tomu stanovením požadavku na dobu odezvy (TAT) zadavatel určil, že minimálně 90 % výsledků jednotlivých testů v případě statimových (tj. přednostních) vzorků musí být laboratoří vydáno do 50 minut od převzetí příslušných vzorků. V případě požadavku zadavatele na dobu odezvy (TAT) se tedy zjednodušeně řečeno jedná o požadavek na rychlost, jakou musí být výsledky vyhotoveny.

120. Dle názoru Úřadu tak z logiky věci nelze tyto dva parametry ztotožňovat nebo zaměňovat, jelikož na základě prvního z nich zadavatel požaduje, aby biochemický systém, tedy jedna konkrétní část nabízeného laboratorního systému (zadavatel v předmětném zadávacím řízení požaduje např. rovněž imunochemickou část – viz k tomu bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), byl schopen provést alespoň 1 800 testů/hod, přičemž druhý parametr stanovuje, že 90 % přednostních vzorků musí být vyhotoveno do 50 minut. Lze tedy konstatovat, že stanovením uvedených požadavků zadavatel sleduje dosažení zcela odlišných vlastností systému požadovaného zadavatelem. Úřad pak v této souvislosti dodává, že je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své potřeby (blíže viz další obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí).

121. K totožnému závěru o nezaměnitelnosti předmětných parametrů dospěl rovněž zadavatel, který v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „‚Celkový výkon minimálně 1 800 testů/h)‘ (požadavek v bodu č. 1 přílohy č. 3 zadávací dokumentace (‚ZD‘) a ‚doba odezvy (TAT) od založení vzorků do preanalytické linky do vydání výsledků u statimových vzorků: minimálně 90 % do 50 minut i při maximálním zatížení systému‘ (požadavek v bodu č. 19 přílohy č. 3 ZD) nejsou ani totožné vlastnosti měřícího systému, ani vzájemně zastupitelné/nahraditelné parametry. Výkon analytického systému (počet testů stanovených za hodinu v analytické části linky) je pouze jedním z dílčích faktorů, které určují celkovou dobu odezvy linky, tj. čas od vložení vzorků do preanalytické linky do vydání výsledků (TAT). Na tomto celkovém čase se podílí výkon a prostupnost jednotlivých částí analytické linky (tj. nejen biochemické), ale významnou měrou také výkon a prostupnost jednotlivých částí preanalytické linky, rychlost dopravníkového systému a rychlost zpracování dat SW.“ Uvedené závěry zadavatele pak navrhovatel v návrhu žádným způsobem nenapadá. Úřad tak má s ohledem na právě uvedené za to, že nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že požadavek na celkový výkon fotometrické (biochemické) části systému nemá v rámci zadávacích podmínek veřejné zakázky praktický smysl. Úřad na tomto místě rovněž připomíná, že zadavatel může stanovit nejen požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky jako celku, ale nepochybně rovněž vlastnosti dílčích částí předmětu veřejné zakázky.

122. Úřad pak odmítá tvrzení navrhovatele, že „tam[12], kde bylpožadován výkon analyzátoru, nebyla naroveň požadován onen rozhodující ‚celkový výkon‘ – TAT (…)“. Úřad ze zadávacích dokumentací zadávacích řízeníFN Olomouc a FN Královské Vinohrady[13], ke kterým navrhovatel vztahuje uvedený argument, zjistil, že v obou případech byl požadován jak výkon analytické části systému, tak současně doba odezvy (TAT).

123. Úřad dále k argumentu navrhovatele, že požadavek na výkon biochemické části systému je způsobilý značně omezit hospodářskou soutěž, uvádí, že navrhovatel toto obecné tvrzení nijak konkrétně nespecifikuje, resp. neuvádí, jakým způsobem by měl napadaný parametr omezovat soutěžní prostředí, potažmo okruh dodavatelů. Za tohoto stavu, resp. při takové míře obecnosti argumentu navrhovatele, kdy Úřad nemá k dispozici žádné konkrétní indicie svědčící o diskriminačním potenciálu napadaného požadavku, není účelné provádět průzkum trhu nebo jiné časově náročné šetření, neboť, jak již bylo uvedeno výše, z logiky věci lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele lze považovat za do určité míry limitují a omezující.

124. Úřad dále k argumentu navrhovatele, že hodnota požadavku na celkový výkon biochemické části systému je neobvykle vysoká, uvádí, mj. s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0219/2017/VZ-21920/2017/533/HKu ze dne 28. 7. 2017, že není oprávněn autoritativně určovat minimální či maximální hodnoty parametrů požadovaných zadavatelem při zadávání konkrétní veřejné zakázky. Takové úvahy by přesahovaly rámec standardního správního uvážení a nahrazovaly by povinnosti a úvahy zadavatele při vymezení předmětu veřejné zakázky. Úkolem Úřadu je v takovém případě pouze posoudit, zda zadavatel tyto parametry (jejich hodnoty) nevymezil v rozporu se zákonem, kdy tohoto se Úřad ve zde projednávané věci nijak nezříká. Optikou šetřeného případu Úřadu nepřísluší určení přesné hodnoty v podobě množství testů, které má být provedeno za hodinu provozu. Do kompetence Úřadu tak spadá „pouze“ posouzení, zda zadavatelem stanovená minimální úroveň požadavku na celkový výkon biochemické části systému je ještě přiměřená skutkovým okolnostem posuzované veřejné zakázky, či zda se již jedná o zadávací podmínku zjevně nepřiměřenou, resp. excesivní, jejímž smyslem je toliko vytvoření bezdůvodné konkurenční výhody, resp. bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad tudíž přistoupil k posouzení toho, zda stanovení minimální úrovně požadavku na celkový výkon biochemické části systému nachází oporu v dokumentaci o zadávacím řízení, a dále, zda tato limitace je vedena konkrétními objektivními důvody, tj. že vychází z určité legitimní úvahy zadavatele a má tak své konkrétní ratio.

125. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel požadoval pro poptávanou biochemickou část řešení minimální výkon 1 800 testů/hod, přičemž v jednotlivých vysvětleních zadávací dokumentace potvrdil, že trvá na hodnotě tohoto požadavku tak, jak je stanovena v zadávací dokumentaci (viz body 90. a 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

126. Zadavatel k napadanému požadavku na minimální výkon biochemické části systému v rozhodnutí o námitkách uvedl následující: „Zadavatel uvedl v příloze č. 9 ZD reálné počty vzorků a skladbu testů ze dvou dnů v posledním období před vypsáním veřejné zakázky. Nelze však předpovídat konkrétní množství vzorků doručených do laboratoře v jiný den a hodinu a požadované počty a skladbu testů, především s delším výhledem do budoucna. Zadavatel je tak naopak nucen stanovit nepodkročitelné technické parametry nejen analytického systému, zaručující dosažení dostatečného TAT, i při navýšení počtu vzorků nebo testů, ať již nárazovém, nebo plynulém. Oddělení klinické biochemie zadavatele deklaruje v současnosti velmi krátký TAT, jak statimových, tak rutinních vzorků. Tato rychlost dodání výsledků je klinickými pracovišti zasílajícími vzorky k analýzám důsledně vyžadována. Menší výkon analyzátoru v tomto případě nemůže zaručit dosažení optimálního času dodání výsledku s dostatečnou rezervou. Zadavatel poptávanou kapacitu oproti stávajícímu stavu výrazně snížil, a to cíleně za účelem rozšíření okruhu možných zájemců“, a rovněž, že při stanovení zadávacích podmínek vycházel ze stávajícího standardu laboratoře (tj. z úrovně provozu biochemické i imunochemické analýzy, spektra metod, i rychlosti dodání výsledku klinickému pracovišti), neboť snížení standardu by znamenalo snížení kvality nyní poskytovaných služeb.

127. Ve vyjádření k návrhu dále v souvislosti s napadaným parametrem uvádí, že „(…) tento parametr velmi důkladně posuzoval. Z výkonu stávajícího analytického systému (2 600 testů/h) požadavek cíleně snížil právě na 1 800 testů/h s vědomím toho, že ve špičce rutinního provozu činí počet zpracovávaných biochemických testů až více než 1 700/h. (…) Požadavek na výkon min. 1 800 testů/h je tedy naprosto přiměřený a odpovídající potřebám Zadavatele. (…) Další snižování, či snad úplné rozvolnění požadavku na výkon analyzátorů, jak požaduje Navrhovatel, by tak nutně vedlo již při stávajícím provozu laboratoře k nedostatečné kapacitě systému, a navýšení stávajícího TAT.“

128. Úřad má na základě výše uvedeného za to, že zadavatel svůj požadavek na celkový výkon biochemické části systému, který navrhovatel považuje za neobvykle vysoký, odůvodnil, a to především s odkazem na denní množství laboratoří zpracovávaných požadavků, když dle přílohy č. 9 ZD laboratoř zadavatele dne 3. 2. 2020 v nejexponovanějším čase, tj. mezi 7:00 až 8:00, resp. v čase mezi 8:00 až 9:00 obdržela přes 2 000 vzorků/hod k provedení testů, a rovněž pak s odkazem na požadavky klinických pracovišť na rychlost dodání výsledků. Dle názoru Úřadu lze tedy s ohledem na uvedené na základě logické úvahy shledat, že zadavatelem stanovený požadavek na minimální výkon biochemické části poptávaného systému není bezdůvodný, ale naopak objektivní a logický.

129. Úřad k tomu dodává, že zadavatel již v roce 2013 poptával shodný předmět plnění, a to na základě zadávacího řízení s názvem „Dodávky ZP-IVD – Materiální zajištění pro biochemickou a imunochemickou analýzu vzorků biologického materiálu včetně zapůjčení modernizovaného přístrojového vybavení pro tuto analýzu“ (dále jen „zadávací řízení z roku 2013“), ve kterém požadoval shodný minimální výkon biochemické části, tedy 1 800 testů/hod. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že podle vyjádření zadavatele pak systém vysoutěžený na základě zadávacího řízení z roku 2013 disponuje celkovým výkonem biochemické části 2 600 testů/hod.

130. Úřad dále uvádí, že v zadávacích řízeních s obdobným předmětem plnění, tedy např. v zadávacím řízení FN Olomouc zadavatel požadoval celkový výkon biochemické části minimálně 2 200 testů/hod, v zadávacím řízení FN Vinohrady zadavatel požadoval celkový výkon biochemické části minimálně 4 500 testů/hod a v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „FN Plzeň – Vybavení a provozní materiál pro biochemické laboratoře – 2018“[14], kde zadavatelem byla Fakultní nemocnice Plzeň (dále jen „zadávací řízení FN Plzeň“), zadavatel požadoval celkový výkon biochemické části minimálně 4 500 testů/hod.

131. Výše uvedené skutečnosti dle názoru Úřadu vyvrací tvrzení navrhovatele, že požadavek na minimální výkon biochemické části systému je neobvykle vysoký.

132. Úřad na tomto místě pro úplnost dodává, že ze zákona zadavateli nevyplývá žádná povinnost přizpůsobit předmět plnění možnostem, nárokům či potřebám jednotlivých dodavatelů (navrhovatele). Je obecně platné, že pro různé dodavatele by byly vyhovující odlišné technické požadavky, a to vždy s ohledem na portfolio jejich konkrétních výrobků. V tomto kontextu je tak nutné dospět k závěru, že bližší vymezení technických parametrů předmětu plnění veřejné zakázky nelze automaticky považovat za diskriminační pouze proto, že jimi nedisponuje výrobek některého z dodavatelů působících na relevantním trhu. Stanovení konkrétních technických požadavků na předmět plnění veřejné zakázky nemůže mít na všechny potenciální dodavatele stejný vliv, neboť je nezbytné vyselektovat pouze ty dodavatele, kteří jsou schopni dodat předmět plnění splňující technické parametry stanovené zadavatelem.

133. Požadavek zadavatele, aby výkon biochemické části systému byl minimálně 1 800 testů/hod, je tedy vzhledem k výše uvedenému požadavkem oprávněným a svou povahou nikoliv excesivním, neboť jeho stanovením zadavatel sleduje uspokojení svých potřeb.

134. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti lze mít dle názoru Úřadu za to, že zadavatel v souvislosti se stanovením minimálního výkonu biochemické části systému bez současného zohlednění parametru TAT nepostupoval v rozporu se zákonem.

K tvrzení navrhovatele ohledně nedostatečného zpracování zadávací dokumentace

135. V šetřeném případě je mezi zadavatelem a navrhovatelem dále mj. sporu o to, zda je zadávací dokumentace zpracovaná dostatečně, resp. zda zadavatel nepřenáší odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, a v souladu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení.

136. Úřad uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek tedy leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 40/2013-127 ze dne 18. 9. 2014[15]). Požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti postupu zadavatele zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, která musí být zadavatelem (vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace) dodržována v průběhu celého zadávacího řízení (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2017-357 ze dne 20. 9. 2018). Účelem zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona tedy je, aby zadávací řízení proběhlo korektním způsobem, za předem jasně a srozumitelně daných podmínek.

137. Úřad dále uvádí, že zásadou rovného zacházení se pak rozumí takový postup zadavatele, kdy je zajištěn stejný přístup ke všem dodavatelům, tj. stejné příležitosti pro všechny dodavatele. Žádný z dodavatelů nesmí být oproti ostatním zvýhodněn či preferován, a to ve všech stádiích zadávacího řízení. Všichni kvalifikovaní dodavatelé musí mít stejnou příležitost podat nabídku a tyto nabídky musí být vzájemně porovnatelné. Zásada rovného zacházení pak byla vyložena např. v rozsudku NSS sp. zn. 5 Afs 131/2007-131 ze dne 12. 5. 2008, kde soud judikoval: „Při zadávání veřejných zakázek má zvláštní význam zásada rovného zacházení. Tato zásada v sobě obsahuje rovnost příležitostí všech uchazečů a zadavatel ji musí dodržovat v každé fázi procesu zadávání veřejné zakázky. Jejím cílem je podporovat rozvoj zdravé a účinné hospodářské soutěže mezi subjekty, které se zúčastní řízení o zadání veřejné zakázky, a proto ukládá, aby všichni uchazeči měli při vypracování znění jejich nabídek stejné příležitosti. Předpokládá se tedy, že nabídky všech soutěžitelů podléhají stejným podmínkám.“

138. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je mj. bezplatné provedení veškerých nutných instalačních prací a stavebních přípomocí, a to včetně potřebných úprav, souvisejících s nosností instalovaných strojů podle přílohy č. 3 a přílohy č. 8 ZD (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V příloze č. 8 ZD je pak uvedeno, že před osazením a instalací nové techniky je nutné provést statické zajištění navrhovaného řešení s ohledem na nosnost konstrukcí 280 – 300 kg/m2 a provést potřebné úpravy a stavební připravenost tak, aby byl zajištěn bezporuchový provoz zařízení (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

139. Z vysvětlení zadávací dokumentace pak vyplývá, že zadavatel opakovaně odpovídal na dotazy týkající se nosnosti podlahové konstrukce v místě, kde bude umístěn poptávaný systém, tj. v laboratoři, a případných potřebných stavebních úprav (viz body 87. až 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž v odpovědi na dotaz č. 10 sdělil, že po dohodě umožní prohlídku statikem.

140. Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci jasně stanovil, že nosnost podlahové konstrukce v laboratoři je 280 – 300 kg/m2. Ze zadávacích podmínek lze dále vyčíst, že zadavatel nevylučuje možnost, aby dodavatelé nabídli takové řešení, které nebude v souladu s limitem nosnosti podlahové konstrukce laboratoře. V takovém případě však bude třeba ze strany dodavatele provést určité statické zajištění navrhovaného řešení (tj. provést příslušné stavební úpravy) a za tímto účelem zadavatel dodavatelům umožní prohlídku příslušných prostor statikem.

141. Dle názoru Úřadu je výše uvedený postup zadavatele naprosto racionální a logický, neboť zadavatel všem potenciálním dodavatelům prostřednictvím zadávací dokumentace sdělil totožné informace o nosnosti podlahové konstrukce v laboratoři. Zadavatel však již nemůže předvídat jednotlivá dodavateli nabízená řešení, když ta se od sebe zcela nepochybně budou lišit, především pak s ohledem na hmotnost přístrojů a z toho plynoucí potřebné stavební úpravy. Uvedené tak rozhodně nemůže svědčit o postupu zadavatele v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, tedy o tom, že by zadavatel popsaným postupem přenášel odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace na dodavatele.

142. Úřad se v souvislosti s právě uvedeným nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že by uvedenou zadávací podmínkou došlo k obejití institutu prohlídky místa plnění ve smyslu § 97 zákona. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci umožnil prohlídku místa plnění (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v rámci které dodavatelé měli možnost prohlédnout si prostory, ve kterých měl být umístěn zadavatelem požadovaný systém. Případná další prohlídka laboratoře pak přicházela v úvahu za situace, kdy by dodavatelem nabízené řešení nebylo v souladu s garantovanou nosností podlahové konstrukce laboratoře a bylo by potřeba provést stavební úpravy v souvislosti se statickým zajištěním nabízeného řešení. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že možnost prohlídky místa plnění se statikem měli všichni dodavatelé, kteří zvažovali účast v zadávacím řízení, nelze proto uvažovat v tom smyslu, že by se zadavatel připuštěním možnosti dodatečné prohlídky místa plnění dopustil porušení zásady rovného zacházení.

143. Vzhledem k tomu, že zadavatel již od počátku zadávacího řízení poskytoval dodavatelům ve vztahu k nosnosti podlahových konstrukcí a případné dodatečné prohlídky místa plnění se statikem za účelem statického zajištění jednotlivými dodavateli nabízeného řešení shodné informace v této věci, nelze mít rovněž za to, že by se zadavatel v této souvislosti dopustil porušení zásady transparentnosti, neboť zadávací řízení tak probíhalo korektním způsobem a za předem jasně a srozumitelně daných podmínek.

144. Pro úplnost Úřad dodává, že závěru o netransparentnosti zadávací dokumentace, resp. o nejednoznačnosti a neurčitosti vymezení předmětu poptávaného plnění nesvědčí ani množství dotazů, které zadavatel v průběhu zadávacího řízení obdržel. Úřad podotýká, že se jedná o ve své podstatě složitý předmět plnění, kdy zadavatel požaduje nejen dodávku reagencií a dalšího spotřebního materiálu, nýbrž také zapůjčení analytického systému včetně jeho instalace a za jistých okolností i určitých stavebních úprav a dalších služeb jako jsou servisní práce či školení obsluhy. Je tedy zřejmé, že u takto rozsáhlého předmětu plnění je předpoklad většího množství dotazů a žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace. Je však na místě konstatovat, že množství poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace samo o sobě nemůže vypovídat o netransparentnosti zadávací dokumentace.

145. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nelze mít dle názoru Úřadu za to, že by zadavatel v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek ve vztahu k nosnosti podlahové konstrukce laboratoře, resp. umožněním dodatečné prohlídky místa plnění se statikem za účelem statického zajištění jednotlivými dodavateli nabízeného řešení postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení či v rozporu s ust. § 36 odst. 3 zákona.

K tvrzení navrhovatele ohledně diskriminačně nastaveného hodnocení nabídek v souvislosti se stanovením substitučních cen, výběrem bonifikovaných vyšetření a bezdůvodným zvýhodněním parametru „High sensitive troponin T“

146. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek je jednou z klíčových fází zadávacího řízení, a to především proto, že zadavatel v rámci hodnocení (podle předem stanovených pravidel) rozhoduje o tom, který dodavatel mu nabídne plnění nejlépe odpovídající jeho požadavkům a potřebám, tedy plnění, které je pro zadavatele nejlepší a nejvýhodnější, a se kterým by tedy následně měla být uzavřena smlouva. Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci ve smyslu § 114 zákona stanovit, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž zákon dává zadavateli možnost zvolit si mezi dvěma způsoby hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek, a to buď na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality (včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality) nebo podle nejnižší nabídkové ceny (popřípadě nejnižších nákladů životního cyklu). Z hlediska otázky výběru, jakým způsobem bude zadavatel nabídky hodnotit, je zpravidla rozhodující to, jaké plnění má zadavatel zájem získat, tedy zda jde o plnění, u něhož je zájmem zadavatele získat jej za co nejvýhodnější cenu, nebo zda jde o plnění, u něhož není pro zadavatele rozhodující pouze cena, ale u něhož zadavatel požaduje i další vlastnosti, přičemž je z jeho pohledu žádoucí, aby míra naplnění těchto dalších vlastností byla předmětem soutěže (tj. aby ve výsledku byl předmětem soutěže nejlepší poměr užitné hodnoty a ceny). Na zadavateli tedy je, aby při plánování zadávání veřejné zakázky řádně promyslel, jestli má v plánu poptávat plnění, u nějž bude vyžadovat co nejnižší cenu, nebo naopak takové plnění, u nějž bude hodnotit i určité vlastnosti, které nejsou vyjádřitelné cenou, ale vyjadřují vztah tzv. užitné hodnoty plnění.

147. Úřad dále v souvislosti se stanovením způsobu hodnocení nabídek uvádí, že na nastavení a proces hodnocení je kladen zvýšený důraz, a to jak ze strany dodržení formálního postupu, tak zejména co do maximální transparentnosti a objektivity celého procesu hodnocení. To se promítá i do zákonem stanovených minimálních požadavků na obsah zadávací dokumentace v souvislosti se stanoveným způsobem hodnocení nabídek. V zájmu dodržení základních zásad zakotvených v § 6 zákona tedy musí být zadavatelem zvolený způsob hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci popsán vždy nediskriminačním a transparentním způsobem a dále dostatečně určitě, jednoznačně a do takových podrobností, jež jsou nezbytné pro rozhodnutí dodavatele, zda se daného zadávacího řízení zúčastní, a z nichž je současně předem všem dodavatelům zcela jasné, co a jak zadavatel zamýšlí hodnotit (aniž by současně takový popis připouštěl dvojí, různý výklad).

148. V šetřeném případě zadavatel stanovil, že hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s § 114 odst. 2 zákona podle jejich ekonomické výhodnosti a podle hodnotících kritérií „nejnižší nabídková cena“ s váhou 70 % a „kvalitativní parametry“ s váhou 30 % (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K hodnotícímu kritériu „nejnižší nabídková cena“ zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že dodavatel doplní celkovou nabídkovou cenu zpracovanou v souladu s pokyny dle čl. 7 ZD do tabulky v příloze č. 1 ZD (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V čl. 7 ZD je pak uvedeno, že v příloze č. 1 ZD zadavatel stanovil rozsah všech požadovaných vyšetření, když je rozdělil do dvou částí a to na část 1 „základní vyšetření“ a část 2 „fakultativní vyšetření“. Zadavatel část 1 „základní vyšetření“ stanovil jako povinnou, přičemž absence jakékoliv položky ze základních vyšetření je dle zadávací dokumentace důvodem k vyřazení nabídky z hodnocení. K části 2 „fakultativní vyšetření“ pak zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že tuto část vyšetření jednotliví dodavatelé na trhu pokrývají rozdílně, proto je kalkulace nabídkové ceny řešena pomocí substitučních cen. K substitučním cenám je dále v čl. 7 ZD uvedeno, že zadavatel u fakultativních vyšetření již předvyplnil substituční ceny, které odpovídají kvalifikovanému odhadu provozních materiálových nákladů na dané vyšetření založenému na průměru cen dle provedeného průzkumu trhu, přičemž dodal, že takovýto postup zvolil s ohledem na to, aby dodavatelé mohli zpracovat srovnatelné nabídky (viz bod 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

149. Úřad hodnotí popis způsobu hodnocení nabídek jako jednoznačný a srozumitelný, který neumožnuje dvojí výklad. Zadávací dokumentace totiž dodavatelům poskytuje jednoznačné a srozumitelné informace o tom, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, v rámci které zadavatel stanovil dvě hodnotící kritéria, a to nejnižší nabídkovou cenu a kvalitativní parametry. Dodavatelům se rovněž dostalo informace o tom, že kalkulace celkové nabídkové ceny bude vycházet z nabídkových cen základních a fakultativních vyšetření, přičemž těm dodavatelům, jejichž nabídka nebude zahrnovat dané fakultativní vyšetření, bude pro účely hodnocení započítána substituční cena za dané fakultativní vyšetření stanovená zadavatelem. Nelze tedy mít za to, že v tomto ohledu by zadávací dokumentace byla zpracována nejednoznačně a nesrozumitelně, neboť dodavatelé na jejím základě disponovali jednoznačnými a srozumitelnými informacemi ohledně zadavatelem zamýšleného způsobu hodnocení nabídek.

150. Vzhledem k tomu, že dle zadávací dokumentace substituční ceny mají odpovídat kvalifikovanému odhadu provozních materiálových nákladů na dané vyšetření založenému na průměru cen dle provedeného průzkumu trhu, Úřad dále přistoupil k ověření, zda zadavatel skutečně před stanovením substitučních cen fakultativních vyšetření provedl průzkum trhu, jinými slovy zda stanovení substitučních cen nebylo pouze otázkou libovůle zadavatele (neboť takovém případě by stanovený způsob hodnocení mohl nezákonným způsobem znevýhodňovat některé z dodavatelů).

151. Za tímto účelem si Úřad od zadavatele vyžádal předložení všech relevantních materiálů, které sloužily jako podklad pro stanovení substitučních cen, resp. na základě kterých zadavatel provedl kvalifikovaný odhad provozních materiálových nákladů pro fakultativní druhy vyšetření uvedené v příloze č. 1 zadávací dokumentace (viz body 35., 38. a 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel Úřadu poskytl veškeré Úřadem požadované informace a podklady, na základě kterých Úřad může konstatovat, že zadavatel substituční ceny v převážné většině případů skutečně stanovil na základě provedeného průzkumu trhu mezi čtyřmi dodavateli působícími na relevantním trhu, když většina substitučních cen odpovídá průměru katalogových cen dotčených dodavatelů za jednotlivá fakultativní vyšetření, případně tam, kde fakultativní vyšetření nabízí pouze jeden (stávající) dodavatel, substituční cena vychází z jeho katalogové ceny[16] (viz k tomu bod 98. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na právě uvedené Úřad má za to, že rovněž proces stanovení substitučních cen ze strany zadavatele je zcela jednoznačný, srozumitelný a transparentní, přičemž je nutno podotknout, že zadavatelem stanovené substituční ceny nejsou nepřiměřené či jinak excesivní. Na výše uvedeném dílčím závěru Úřadu nic nemění ani skutečnost, že zadavatel při stanovení substituční ceny za fakultativního vyšetření „žlučové kyseliny“ (zadavatel celkem požadoval 38 druhů fakultativních vyšetření – pozn. Úřadu) opomněl zohlednit katalogovou cenu dalšího z dodavatelů tohoto fakultativní vyšetření (dodavatele Abbott – pozn. Úřadu), když substituční cenu počítal jako průměr dvou katalogových cen, namísto tří katalogových cen. Úřad uvádí, že katalogová cena dodavatele Abbott ve výši 60 Kč/jednotku byla sice vyšší než substituční cena zadavatelem stanovená v příloze č. 1 ve výši 41,84 Kč/jednotku, nicméně svou hodnotou byla druhou nejnižší katalogovou cenou za fakultativní vyšetření „žlučové kyseliny“. Pokud by zadavatel pro výpočet substituční ceny za fakultativní vyšetření „žlučové kyseliny“ použil všechny tři katalogové ceny, došlo by k navýšení substituční ceny za toto vyšetření o cca 6 Kč. Opomenutí zadavatele v souvislosti s nezohledněním katalogové ceny fakultativního vyšetření „žlučové kyseliny“ dodavatele Abbott, v jehož důsledku byla substituční cena nižší, tedy nemohlo nikterak znevýhodnit ty dodavatele, kteří uvedené vyšetření nenabízejí.

152. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatelem stanovený způsob hodnocení nabídek lze považovat za jednoznačný, srozumitelný, a tedy v souladu se zásadou transparentnosti.

153. Úřad na tomto místě připouští, že se v šetřeném případě jedná o specifický a neobvyklý způsob hodnocení nabídek, nicméně – s ohledem na níže uvedené – logický a opodstatněný, neboť za ním stojí racionální úvaha zadavatele umožnit o předmětnou veřejnou zakázku co nejširší soutěž.

154. Jak bylo uvedeno výše, zadavatel v šetřeném případě stanovil v rámci přílohy č. 1 ZD dva okruhy požadovaných vyšetření, a to vyšetření základní a vyšetření fakultativní. Zatímco základní vyšetření jsou vyšetření povinná, tj. zadavatel je bez výjimky požaduje a v případě, že nabídka dodavatele některé z nich nebude zahrnovat, bude bez dalšího vyřazena, v případě fakultativních vyšetření se pak z logiky věci jedná o vyšetření nepovinná (volitelná), jejichž absence v nabídce dodavatele neznamená automatické vyřazení nabídky. Fakultativní vyšetření tedy jsou pro zadavatele de facto „přidanou hodnotou“ požadovaného plnění.

155. Úřad na tomto místě připomíná, že předmětem veřejné zakázky není toliko dodávka reagencií a dalšího spotřebního materiálu, nýbrž je nutné vzít v potaz také požadavek na bezplatné zapůjčení analytického systému (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Vzhledem k tomu, že oprávněným zájmem zadavatele je v zadávacím řízení získat co nejkvalitnější plnění, tedy plnění nejlépe odpovídající jeho požadavkům a potřebám, lze mít v šetřeném případě za to, že pro zadavatele je rozhodující kvalita přístrojů, resp. celého laboratorního systému, který dostane zapůjčen. Optimální je pak pro zadavatele získat takové vybavení laboratoře, které bude pokrývat co nejširší rozsah fakultativních vyšetření.

156. Úřad k tomu dále uvádí, že ačkoliv je hodnocení „ceny“ fakultativních vyšetření podřazeno pod hodnotící kritérium nejnižší nabídkové ceny – tedy formálně vzato by se měla v rámci tohoto hodnotícího kritéria zohledňovat pouze cena, lze mít – s ohledem na dosud uvedené – za to, že fakticky jsou v rámci fakultativních vyšetření hodnoceny vlastnosti přístroje, tedy kvalitativní aspekty nabízeného plnění. Vzhledem k tomu, že prostřednictvím kvalitativních hodnotících kritérií zadavatel, zjednodušeně řečeno, „pouze“ lépe hodnotí ty aspekty nabízeného plnění, které více odpovídají jeho představám, resp. požadavkům na poptávaný předmět plnění, lze shledat, že v šetřeném případě zadavatel prostřednictvím fakultativních vyšetření zvýhodňuje ty nabídky dodavatelů, jejichž řešení zahrnuje co nejširší rozsah zadavatelem požadovaných fakultativních vyšetření (jejichž plnění je pro zadavatele to kvalitnější), a to způsobem, že tito dodavatelé při tvorbě nabídkové ceny za nabízená fakultativní vyšetření mohou vycházet z vlastní obchodní strategie a cenotvorby. Oproti tomu znevýhodněni se mohou cítit dodavatelé, jejichž nabídka zahrnuje minimum fakultativních vyšetření (jejichž plnění je pro zadavatele kvalitativně horší), neboť ti jsou při tvorbě nabídkové ceny za fakultativní vyšetření do jisté míry limitováni tím, že za ta fakultativní vyšetření, která nenabízejí, musí kalkulovat se zadavatelem dopředu stanovenou substituční cenou.

157. Vzhledem k tomu, že snahou zadavatele je získat takové plnění, které více odpovídá jeho představám, resp. požadavkům na poptávaný předmět plnění, tedy co nejvyšší kvalitu plnění, přičemž tento zájem zadavateli nelze v žádném případě vytýkat, nelze ve světle výše uvedeného považovat znevýhodnění těch dodavatelů, kteří zadavateli nabízejí kvalitativně horší plnění, za nezákonné.

158. Úřad připomíná, že fakultativní vyšetření jsou pro dodavatele nepovinná, tedy pokud jejich nabídka některá z těchto vyšetření nebude obsahovat, nebudou tito dodavatelé vyloučeni ze zadávacího řízení. Ba naopak je Úřad toho názoru, že zadavatel výše uvedeným nastavením zadávacích podmínek umožnil co nejširší a efektivní soutěž o poptávaný předmět plnění.

159. Úřad k tomu doplňuje, že stanovení substitučních cen za fakultativní vyšetření fakticky eliminuje cenové rozdíly mezi nabídkami, které vyplývají z rozdílného rozsahu pokrytí fakultativních vyšetření jednotlivými dodavateli, a umožňují, aby do zadávacího řízení byly podány cenově porovnatelné nabídky. Bez stanovení substitučních cen by logicky byly do zadávacího řízení podány cenově neporovnatelné nabídky, jelikož nabídkové ceny jednotlivých dodavatelů by vycházely z rozdílných rozsahů fakultativních vyšetření nabízených jednotlivými dodavateli, přičemž za nejvýhodnější by v této souvislosti byla hodnocena ta nabídka, která by zahrnovala co nejmenší počet zadavatelem požadovaných vyšetření, což by však bylo v přímém rozporu s úmyslem zadavatele, kterým je získat takové plnění, které bude pokrývat co nejširší rozsah požadovaných fakultativních vyšetření, jak již Úřad konstatoval výše.

160. Úřad v souvislosti s námitkou navrhovatele o účelovém a diskriminačním výběru fakultativních vyšetření zahrnutých do „mechanismu substitučních cen“ předně uvádí, že vymezení předmětu veřejné zakázky závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby. Úřad dále připomíná, že v zadávacím řízení v podstatě každá zadávací podmínka může pro určité dodavatele vytvářet překážky hospodářské soutěže, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně. Při posuzování důvodnosti části zadávacích podmínek zasahujících do hospodářské soutěže tedy Úřad musí zohlednit to, zda je zadavatelem uvedený důvod logický, racionální a přiměřený povaze posuzované zadávací podmínky a předmětu veřejné zakázky, resp. potřebě zadavatele (srov. citované rozhodnutí předsedy Úřadu). Úřad se proto zaměřil na to, zda zadavatelem provedený výběr fakultativích vyšetření vychází z konkrétních logických příčin a zda je podpořen relevantními argumenty a legitimní úvahou zadavatele.

161. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách k výběru fakultativních vyšetření uvedl, že „[z]adavatel soutěží přesně ta vyšetření, u kterých mu skončil smluvní vztah s dosavadním dodavatelem.“ Zadavatel dále uvedl, že „[a]rgumentace stěžovatele systematicky opomíjí složku pacienta samotného, který je vlastním a jednoznačně nejdůležitějším uživatelem služeb poskytovaných každou zdravotnickou laboratoří. Upozorňování stěžovatelem na některá málo frekventovaná vyšetření ve vztahu k možné diskriminaci těch dodavatelů, kteří daná vyšetření svým (dobrovolně zvoleným portfoliem) nepokryjí, je stejně tak zcela nesmyslné, jako je neetické. V případě hypotetické redukce zadavatelem požadované palety vyšetření by sice mohlo dojít k plošné spokojenosti všech potencionálních dodavatelů, nicméně pacientům (klientům laboratoře) by tím naopak jednoznačně vznikla újma. Toho se zadavatel musí vyvarovat především. Skutečnost, že některá z požadovaných vyšetření nejsou některými lékaři ordinována rutinně (neboť jsou svým charakterem speciální, s čímž samozřejmě souvisí snížená frekvence jejich ordinování), rozhodně nemůže znamenat, že je jejich výskyt v nabídce laboratoře nadbytečný, a tudíž že je zadavatel požaduje neoprávněně.“ Zadavatel dále uvedl, že „se frekvencí a počtem stanovení speciálních metod důkladně zabýval. Některá doposud prováděná vyšetření z předmětu veřejné zakázky zadavatel vyřadil, naopak trvá na pokračování analýzy sice málo početných, ale klinicky významných a nenahraditelných jiných vyšetření. Rozsah požadovaných vyšetření (analytů) vychází ze současného stavu a potřeb klinických pracovišť, se kterými zadavatel toto konzultoval včetně plánů nových vyšetření.“

162. Shora uvedené důvody, jež vedly zadavatele k danému výběru fakultativních vyšetření, Úřad považuje za logické, racionální a nikterak excesivní, jelikož argument zadavatele, že výběr fakultativních vyšetření není náhodný, neboť poptává ta vyšetření, u kterých mu končí vztah s dosavadním dodavatelem, a současně že výběr fakultativních vyšetření vychází z potřeb klinických pracovišť, se kterými zadavatel tuto problematiku konzultoval, a především pak potřeb pacientů, je podle Úřadu zcela pochopitelný a má logické ratio.

163. Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že nyní zadavatelem požadovaná fakultativní vyšetření z velké části kopírují zadavatelem požadovaná fakultativní vyšetření v předchozím zadávacím řízení z roku 2013, jehož předmět plnění byl totožný, nicméně byl soutěžen pouze na dobu 6 let.

164. K argumentu navrhovatele, že výběrem fakultativních vyšetření je zvýhodněn současný dodavatel, neboť mezi fakultativní vyšetření nejsou zařazena vyšetření, která zařízení stávajícího dodavatele „neumí“ (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že v šetřeném případě mu nevznikly pochybnosti, že by předmětné zadávací řízení bylo „vypsáno“ pro stávajícího dodavatele, ostatně i sám navrhovatel v této souvislosti uvádí pouze obecná tvrzení, přičemž ani blíže nespecifikuje žádné konkrétní fakultativní vyšetření, které současný dodavatel nenabízí a není zahrnuto do výběru fakultativních vyšetření uvedeného v zadávací dokumentaci. Nadto Úřad poukazuje na skutečnost, že substituční ceny fakultativních vyšetření ve většině případů vychází z průměru katalogových cen několika dodavatelů (blíže viz předchozí obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí), což nasvědčuje tomu, že fakultativní vyšetření má ve svém portfoliu více dodavatelů a nemůže tak být zvýhodněn stávající dodavatel. Nadto je třeba na tomto místě připomenout, že ať by byl výběr fakultativních vyšetření jakýkoliv, zadavatel by zcela nevyloučil hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku, neboť umožnil (resp. nevyloučil) účast dodavatelů, kteří fakultativních vyšetření vůbec nenabízejí.

165. Úřad proto s ohledem na právě uvedené nepovažuje zadavatelem provedený výběr fakultativních vyšetření za nezákonný.

166. V souvislosti se zadavatelem nastaveným způsobem hodnocením nabídek navrhovatel dále namítá, že zadavatel v rámci kvalitativních kritérií neoprávněně zvýhodňuje parametr „High sensitive troponin T“ (dále také jako „troponin T“ nebo „TnT“), resp. znevýhodňuje ty dodavatele, jež nabízí plnění zahrnující „High senstitive troponin I“ (dále také jako „troponin I“ nebo „TnI“) (viz bod 10. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad k tomu uvádí následující.

167. Jak již bylo uvedeno výše, hodnotící kritéria kvality zadavateli umožňují lépe hodnotit ty aspekty plnění, které více odpovídají jeho potřebám a lépe naplňují jeho potřeby. Úřad dále připomíná, že důvodnost určité zadavatelem stanovené zadávací podmínky je nutno posuzovat prizmatem zásady přiměřenosti, tzn. že nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, nýbrž i důvod, proč zadavatel ke stanovení dané zadávací podmínky přistoupil, musí být ve vztahu k této podmínce přiměřený. Úřad dále uvádí, že z rozhodovací praxe vyplývá, že „[k] přezkumu zadavatelových důvodů, kterými obhajuje nastavení hodnotících kritérií předmětné veřejné zakázky, by (…) měl Úřad přistoupit pouze v případě zásadní logické či racionální nesrovnalosti, která zároveň bude z jeho strany dostatečně odborně podložena“ (viz již citované rozhodnutí předsedy Úřadu). Z právě uvedeného je možno mít za to, že za situace, kdy Úřad v rámci své přezkumné činnosti neshledá, že důvody, jimiž zadavatel „obhajuje“ nastavení určitého kritéria hodnocení, vykazují zjevné nesrovnalosti, pak nemá přistupovat k přezkumu těchto důvodů jako takových. Dle Úřadu je tomu tak s ohledem na fakt, že zadavatel je z logiky věci osobou, jež nejlépe ví, jaké plnění bude nejlépe uspokojovat její potřeby.

168. V šetřeném případě zadavatel hodnotil nabídky podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, přičemž za účelem získání kvalitního plnění se rozhodl ohodnotit, resp. přidělit nabídce dodavatele, která bude zahrnovat parametr „High sensitive troponin T“, v rámci hodnotícího kritéria „kvalitativní parametry“ 3 body (viz bod 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

169. V rozhodnutí o námitkách pak k důvodům bodového zvýhodnění troponinu T uvedl, že „[a]čkoliv některé práce uvádějí obdobnou klinickou využitelnost troponinu T a I, výsledky měření těchto dvou markerů rozhodně nejsou zaměnitelné. Troponin T a I jsou zcela dva rozdílné proteiny, z čehož také vyplývají rozdíly mezi nimi (...).“ Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvádí, že „[p]acienti s bolestmi na hrudi a suspektním AKS jsou standardně vyšetřováni a léčeni mezi dvěma blízkými pracovišti: Thomayerovou nemocnicí a IKEM. V laboratoři IKEM je rutinně stanovován též troponin T. Srovnatelné výsledky stanovení troponinu (...) tak především v této urgentní medicíně konkrétně na těchto úzce spolupracujících pracovištích přináší výrazný benefit.“ Zadavatel dále uvedl, že „[v]ýhodou stanovení TnT oproti TnI je mj. delší čas vývoje a klinického ověření. V Thomayerově nemocnici se historicky od počátku zavedení tohoto markeru na trh a nadále zcela uniformně stanovuje troponin T. (...) Taktéž klinické ověření a dlouholeté zkušenosti lékařů jsou v TN pouze s TnT, u pacientů dlouhodobě sledovaných je tak zajištěna plynulá kontinuita výsledků. Stanovení troponinu je v TN indikováno také u dětských pacientů, u kterých jsou známy referenční meze pouze pro troponin T.“ Zadavatel pak uzavřel, že „[t]roponin T tak preferuje zadavatel po důkladné konzultaci s klinickými lékaři, indikujícími toto stanovení“, přičemž přílohou rozhodnutí o námitkách učinil vyjádření klinických expertů ohledně preference troponinu T (viz bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

170. Úřad s ohledem na zadavatelem předložené zdůvodnění bodového zvýhodnění kvalititativního parametru „High sensitive troponine T“ (viz shora) neshledal, že by důvody prezentované zadavatelem vykazovaly logickou, popř. racionální nesrovnalost. Z pohledu Úřadu zadavatel řádně zdůvodnil, na základě jakých konkrétních příčin se rozhodl v rámci kvalitativních kritérií upřednostnit plnění, jenž zahrnuje troponin T, když mj. uvedl, že nastavení tohoto kvalitativního parametru vychází jednak z historického vývoje, jednak ze současných potřeb lékařů (resp. pacientů) a klinických pracovišť a rovněž se opírá o doporučení klinických expertů. Úřad k tomu uvádí, že o těchto příčinách nemá důvod jakkoliv pochybovat, jelikož nezjistil, že by mezi nimi byly dány jakékoliv logické (racionální) nesrovnalosti. Vzhledem k právě uvedenému a taktéž s ohledem na skutečnost, že zadavatele je třeba považovat za odborníka v dané oblasti, Úřad nepřistoupil k přezkumu zadavatelových důvodů, jimiž obhajuje bodového zvýhodnění kvalitativního parametru „High sensitive troponine T“. Úřad v této souvislosti doplňuje, že přezkumem těchto jednotlivých důvodů a polemizováním s nimi by se Úřad dopustil toho, že by zadavateli de facto odepíral jeho právo na získání takového dodavatele, jenž z pohledu zadavatele dostojí jeho zájmu na získání kvalitního plnění veřejné zakázky, resp. plně uspokojí jeho potřeby. Úřad by tedy tímto postupem zadavatele v podstatě „opravoval“ v tom, jakou nabídku má považovat za nejlépe odpovídající jeho představám, což však nenáleží do kompetencí Úřadu.

171. Pro úplnost Úřad uvádí, že při posuzování oprávněnosti bodového zvýhodnění kvalitativního parametru „High sensitive troponine T“ neopomněl vzít do úvahy rovněž skutečnost, že splnění daného kvalitativního parametru je v rámci hodnotícího kritéria „kvalitativní parametry“ ohodnoceno 3 body z celkového možného dosažitelného počtu 31 bodů za splnění požadovaných kvalitativních parametrů, přičemž hodnotící kritérium „kvalitativní parametry“ má váhu pouze 30 %. Zadavatel tímto zcela nevyloučil, že by dodavatel – v kontextu se zbývajícími dílčími kritérii hodnocení – nemohl v soutěži o veřejnou zakázku uspět i za předpokladu, že by nabízel plnění, které zahrnuje troponin I, tedy v rámci kvalitativního parametru „High sensitive troponin T“ by jeho nabídka obdržela 0 bodů. S ohledem na váhu přidělenou hodnotícímu kritériu „kvalitativní parametry“ a dosažitelný počet bodů za kvalitativní parametr „High sensitive troponin T“ tedy zadavatel takovému dodavateli a priori neznemožnil, že by mohl posuzovanou veřejnou zakázku získat. Rovněž právě uvedené Úřad zohlednil při zvažování přiměřenosti důvodů vedoucích k bodovému zvýhodnění kvalitativního parametru „High sensitive troponine T“. Úřad tedy konstatuje, že zadavatelem předložené důvody jsou logické, racionální a přiměřené s ohledem na charakter posuzované veřejné zakázky a oprávněné potřeby zadavatele, přičemž Úřad s ohledem na totéž neshledal, že by byly jakýmkoliv způsobem excesivní či zjevně nepřiměřené.

172. Navrhovatelem předloženou argumentaci – jakkoliv podrobnou – týkající se vědeckých poznatků ohledně troponinu I a srovnatelnosti jednotlivých druhů troponinu, proto Úřad ve světle výše uvedeného považuje ve vztahu k posouzení věci za irelevantní.

173. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti nelze mít dle názoru Úřadu za to, že by zadavatel v souvislosti se stanovením způsobu hodnocení nabídek postupoval v rozporu se zákonem.

Shrnutí

174. Z důvodů uvedených výše Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele v částech týkajících se neodůvodněného a diskriminačního požadavku na neobvykle vysoký požadavek na dílčí (vnitřní) výkonový parametr bez ohledu na celkový (vnější) výkon celého poptávaného systému, nedostatečného zpracování zadávací dokumentace a diskriminačně nastaveného hodnocení nabídek v souvislosti se stanovením substitučních cen, výběrem bonifikovaných vyšetření a bezdůvodným zvýhodněním parametru „High sensitive troponin T“ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. Thomayerova nemocnice, Vídeňská 800, 140 00 Praha – Krč

2. MVDr. Michal Kostka, Nedvědice 308, 592 62 Nedvědice (v souladu s údaji sdělenými Úřadu v přípisu nadepsaném „Způsob doručování v rámci správního řízení sp. zn. S0223/2020/VZ“ zn. KV/024/2020 ze dne 24. 6. 2020 je doručováno do datové schránky společnosti BioVendor - Laboratorní medicína a.s., ID datové schránky: 9dec52h)

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pozn. Úřadu – Laboratory Turnaround Time, tedy čas, který uplyne od převzetí biologického materiálu laboratoří až po vydání výsledku laboratoři

[2] Pozn. Úřadu – správně má být uvedeno „dotaz č. 29“

[3] Pozn. Úřadu – navrhovatel měl zřejmě na mysli § 97 zákona

[4] Pozn. Úřadu – Oddělení klinické biochemie

[5] Pozn. Úřadu – Institut klinické a experimentální medicíny

* Zadavatel v poznámce pod čarou uvádí následující: „Vysvětlení: Metoda substituce nabídkových provozních nákladů v příloze č. 1 (týká se pouze skupiny fakultativních vyšetření):

odstraňuje nesrovnatelnost nabídkového plnění uchazečů, nabízejících provádění odlišného rozsahu fakultativních vyšetření,
umožňuje zadavateli zahrnout do zakázky maximální rozsah požadovaných druhů vyšetření, přičemž odstraňuje z toho vyplývající diskriminační vliv pro uchazeče, kteří nemohou nabídnout všechny požadované druhy vyšetření,
pokud některá z vyšetření, označených zadavatelem jako fakultativní, nebudou předmětem nabídky uchazeče, tato nabídka musí být co do finančního rozsahu substituována tak, aby byly eliminovány cenové rozdíly mezi nabídkami, vyplývající z rozdílného věcného pokrytí spektra zadavatelem požadovaných fakultativních vyšetření v nabídkách jednotlivých uchazečů,
opodstatnění tohoto postupu spočívá ve skutečnosti, že pokud uchazeč svou nabídkou tyto druhy vyšetření nezajistí, bude zadavatel muset tato vyšetření zajistit (substituovat) dodávkami od jiných dodavatelů a takové náklady mu v tomto případě reálně vzniknou navíc oproti stavu, pokud tato vyšetření budou obsažena věcně i cenově v nabídce uchazeče.“

[7] Pozn. Úřadu - Uchazeč vyplní údaje ve sloupcích „Reagenční souprava (obchodní název)“, „Katalogové nebo objednací číslo“, „Nominální počet vyšetření z balení“, „Exspirační využitelnost balení (%)“, „Nabídková cena reagencií bez DPH (Kč/balení)“, „Doplňkový materiál specifický bez DPH celkem (Kč/rok)“, „Doplňkový materiál nespecifický bez DPH celkem (Kč/rok)“, „Sazba DPH (%)“ a „Přímá spotřeba balení (ks/rok)“

[8] Pozn. Úřadu - Zadavatel předvyplnil údaje ve sloupcích „Expirační spotřeba balení (ks/rok)“, „Celková spotřeba balení (ks/rok)“, Cena za 1 analýzu (reagencie) bez DPH (Kč)“, „Cena doplňkového materiálu na 1 analýzu bez DPH (Kč)“, „Celkové náklady na 1 analýzu bez DPH (Kč)“, „Celkové náklady na reagencie bez DPH (Kč/rok)“ a „Celkové doplňkové náklady bez DPH (Kč/rok)“

[9] konkrétní ceny uvedené zadavatelem u jednotlivých fakultativních vyšetření viz dále bod 98. odůvodnění tohoto rozhodnutí

[10] tj. dodavatelem – pozn. Úřadu

[11] tj. zadavateli – pozn. Úřadu

[12] Pozn. Úřadu – myšlena zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávky reagencií a spotřebního materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení s výpůjčkou analytického systému“, kde byla zadavatelem Fakultní nemocnice Olomouc (dále jen „zadávací řízení FN Olomouc“), a zadávací řízení na veřejnou zakázku „FNKV – Zajištění přístrojového vybavení, dodávek diagnostik a spotřebního materiálu pro ÚLD II.“, kde byla zadavatelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (dále jen „zadávací řízení FN Královské Vinohrady“)

[13] Zadávací dokumentace k zadávacímu řízení FN Olomouc dostupná na https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001183/zakazka/315876 a zadávací dokumentace k zadávacímu řízení FN Královské Vinohrady dostupná na https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001181/zakazka/248731

[14] Zadávací dokumentace dostupná na https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001185/zakazka/207805

[15] Ačkoliv se rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále také jako ZVZ), jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný (viz § 44 předchozí právní úpravy a § 36 zákona)

[16] V případě fakultativních vyšetření „sFIt“ a „PIGF“ byla substituční cena stanovena jako katalogová cena snížená o 10 % z důvodu velmi vysoké katalogové ceny jediného dodavatele na trhu (pozn. Úřadu)

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 28287/2020/522/PKřspisová značka: S0223/2020/VZ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

II. OBSAH NÁVRHU

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 28287/2020/522/PKř
spisová značka: S0223/2020/VZ