číslo jednací: 32419/2020/500/JBě
spisová značka: S0423/2020

• Instance: I.
• Věc: Mostní provizorium MP 6N + Mostní provizorium MP 8N
• Účastníci:
  1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 27. 10. 2020

Spisová značka:  ÚOHS-S0423/2020/VZ Číslo jednací: ÚOHS-32419/2020/500/JBě

Brno 15. 10. 2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil

• obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5,

v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek

· „Mostní provizorium MP 6N“

· „Mostní provizorium MP 8N“

zadávaných na základě dvou samostatných výzev k podání nabídek ze dne 11. 1. 2017, na jejichž plnění byly dne 16. 2. 2017 uzavřeny kupní smlouvy s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z

· kupní smlouvy č. 18/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“,

· kupní smlouvy č. 19/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“,

zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20 000,- Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP ZADAVATELE

1. Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 (dále jen „obviněný“) – v roce 2017 za účelem pořízení mostních provizorií zahájil dvě samostatná poptávková řízení na základě dvou samostatných dokumentů s názvem „Výzva k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu“ ze dne 11. 1. 2017 (dále jen „výzvy k podání nabídky“). Následně uzavřel dne 16. 2. 2017 kupní smlouvu s dodavatelem MPS Mostní a pozemní stavby engineering s.r.o., IČO 29148871, se sídlem Čepí 104, 533 32 Čepí (dále jen „vybraný dodavatel“), a to na veřejnou zakázku „Mostní provizorium MP 6N“ kupní smlouvu s cenou 1 186 495,69 Kč bez DPH, tj. 1 435 659,78 Kč včetně DPH. Se stejným dodavatelem byla ve stejný den uzavřena kupní smlouva na veřejnou zakázku „Mostní provizorium MP 8N“ s cenou ve výši 1 096 244,72 Kč bez DPH, tj. 1 326 456,11 Kč včetně DPH.

II.             POSTUP ÚŘADU

2. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) byla podle ustanovení § 159a odst. 1 písm. a) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, Odborem hospodářské kriminality, 5. oddělením Služby kriminální policie a vyšetřování, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy přípisem č. j. KRPA-212462-44/TČ-2019-000095-PRl ze dne 30. 12. 2019 (dále jen „přípis o odevzdání věci“) odevzdána věc k projednání jiného správního deliktu obviněného týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek na veřejné zakázky malého rozsahu. Společně s předáním věci Úřad obdržel soupis veřejných zakázek, jenž má představovat přehled předmětných veřejných zakázek malého rozsahu obviněného. V souvislosti s šetřením vedeným Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-P0004/2020/VZ obviněného Úřad přípisem č. j. ÚOHS-02587/2020/542/VHu ze dne 23. 1. 2020 žádal o předložení informací týkajících se veřejných zakázek uvedených v obdrženém soupisu. Součástí soupisu veřejných zakázek jsou veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky mostních provizorií zadávané v roce 2017.

3. Na základě výše uvedeného Úřad získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem a zahájil šetření v uvedené věci, přičemž si v této souvislosti od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci a vyjádření k pochybnostem o zákonnosti jeho postupu, které Úřad obdržel dne 1. 7. 2020.

4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

5. Podle 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že v daném případě jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku. Ke svému příkazu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

K výroku I. příkazu

Zjištěné skutečnosti

6. Zadavatel vyzval k podání nabídek na dále uvedené veřejné zakázky

• „Mostní provizorium MP 6N“
• „Mostní provizorium MP 8N“

dvěma samostatnými výzvami ze dne 11. 1. 2017 pět dodavatelů k podání nabídek, přičemž tito čtyři dodavatelé byli vyzváni shodně oběma výzvami:

• vybraný dodavatel,
• STRABAG a.s. – odštěpný závod Praha, oblast mosty, IČO 60838744, se sídlem Ústřední 423/62, 102 00 Praha 10
• Firesta – Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., odštěpný závod Čechy, IČO 2537628, se sídlem Weilova 2e, 102 23 Praha 10,
• M-Silnice, a.s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, Bílé Předměstí, 530 03 Pardubice.

7. Nabídku v případě veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ podali celkem čtyři dodavatelé a v případě veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“ podali nabídku celkem tři dodavatelé.

8. Ve výzvách k podání nabídek bylo shodně uvedeno, že jde o výzvy k podání nabídky na plnění veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27, § 31 a § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), na dodávky.

9. Ve výzvách k podání nabídek bylo mj. shodně vymezeno:

• lhůta pro podání nabídek – 25. 1. 2017 do 10:00 hod.,
• místo plnění – areál KSÚS v Kolíně.

10. V návrhu kupní smlouvy byl u obou veřejných zakázek mj. shodně vymezen termín dodání – nejpozději do 3 měsíců od podpisu smlouvy.

11. Ve výzvě k podání nabídky k veřejné zakázce „Mostní provizorium MP 6N“ byl předmět plnění vymezen následovně:

„Předmětem plnění veřejné zakázky je pořízení mostního provizoria MP 6N, které bude používáno při zjištění havarijního stavu mostů s nutností provedení okamžitých opatření. Mostní provizorium bude dále používáno při výstavbě, nebo rekonstrukci mostních objektů na území Středočeského kraje.

Sestava se bude skládat z následujících komponent:

samostatný mostní dílec M6,

spojovací sestava pro spojení dílců do kompletního mostu rozpětí 14,5 m (spojovací trámce, mezilehlá pole mostovky),

odnímatelné zábradlí na konstrukci,

chodníky pro pěší (konzoly, podélníky, ztužidla),

pochozí rošty chodníku a

vnější zábradlí chodníku.

Bližší specifikace plnění této veřejné zakázky je uvedena v projektové dokumentaci, soupisu dodávek a návrhu smlouvy, které jsou součástí této výzvy.“

12. Ve výzvě k podání nabídky k veřejné zakázce „Mostní provizorium MP 8N“ byl předmět plnění vymezen následovně:

„Předmětem plnění veřejné zakázky je pořízení mostního provizoria MP 8N, které bude používáno při zjištění havarijního stavu mostů s nutností provedení okamžitých opatření. Mostní provizorium bude dále používáno při výstavbě, nebo rekonstrukci mostních objektů na území Středočeského kraje.

Sestava se bude skládat z následujících komponent:

samostatný mostní dílec M8,

odnímatelné zábradlí na konstrukci,

chodníky pro pěší (konzoly, podélníky, ztužidla),

pochozí rošty chodníku a

vnější zábradlí chodníku.

Bližší specifikace plnění této veřejné zakázky je uvedena v projektové dokumentaci, soupisu dodávek a návrhu smlouvy, které jsou součástí této výzvy.“

13. V příloze formuláře pro ocenění nabídky u veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ jsou uvedeny parametry provizorního mostu následovně:

„Ocelové mostní provizorium dl. 6,5 m, š 4,2 m, s mostovkou přímo pojížděných plechů, s oválnými výstupky, výroba“.

14. V příloze formuláře pro ocenění nabídky u veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“ jsou uvedeny parametry provizorního mostu následovně:

„Ocelové mostní provizorium dl. 8,5 m, š 4,2 m, s mostovkou přímo pojížděných plechů, s oválnými výstupky, výroba“.

15. Rozdílný u těchto veřejných zakázek byl požadavek zadavatele na různé mostní dílce (6N a 8N), přičemž z přílohy formuláře pro ocenění nabídky plyne, že tento rozdíl spočívá v různé délce mostního provizoria. Dále je u veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ navíc požadována spojovací sestava pro spojení dílců do kompletního mostu rozpětí 14,5 m.

Vyjádření obviněného ze dne 1. 7. 2020

16. Podle obviněného bylo v roce 2016 přistoupeno k veřejným zakázkám malého rozsahu na dodavatele u dvou mostních provizorií v různých délkách konstrukcí z důvodu nutnosti zajištění mostního provizoria pro účely zajištění havarijních stavů mostů na území Středočeského kraje. Obviněný dále uvádí, že pokud by se v jedné ze „soutěží“ nepodařilo získat dodavatele mostního provizoria (např. neobdržením žádné nabídky), bylo by zajištěno alespoň jedno v druhé „soutěži“. Další rizika dle obviněného mohou vzniknout při výrobě a dodání mostního provizoria, přičemž potřeba vlastnictví mostních provizorií je pro Středočeský kraj velice strategická pro případ neodkladného odstranění havarijního stavu mostu a zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví a majetku a dále zajištění dopravní dostupnosti integrovaného záchranného systému. Obviněný dále uvádí, že nákup 2 ks provizorií byl s odůvodněním schválen usnesením RK č. 04-25/2016/RK ze dne 11. 7. 2016.

17. Dále ve svém vyjádření obviněný uvádí, že havarijní stavy mostů a nutnost osazení mostního provizoria nelze předjímat, tento stav a doporučení vznikne vždy až na základě provedené prohlídky nezávislou osobou. Dle obviněného bylo k pořízení mostních provizorií přistoupeno na základě předchozích zkušeností se zapůjčováním mostních provizorií od soukromých společností, případně poptávek a jednání se Správou státních hmotných rezerv, kdy pronájem provizorií je dle obviněného velice nákladný, dobu uložení nelze jakkoliv předjímat a po odstranění hradí veškeré náklady na údržbu a opravy nájemce.

18. Dle obviněného nebylo možno z důvodu havarijního stavu mostu v Jirnech osazení mostního provizoria oddalovat, přičemž jednání o zapůjčení mostního provizoria u ŘSD ČR a Správy státních hmotných rezerv skončilo neúspěšně, z toho důvodu obviněný přistoupil k pořízení nových mostních provizorií. Dle obviněného v případě neosazení mostního provizoria dochází ke značným škodám na majetku Středočeského kraje v rámci stanovení objízdných tras, kdy při převedení dopravy na silnice nižších kategorií dochází k jejich nadměrnému poškozování.

19. Obviněný uvádí, že jelikož byla mostní provizoria zakoupená v roce 2016 osazena, či probíhala příprava k osazení, nedisponoval žádným rezervním mostním provizoriem pro řešení havarijních stavů mostů, a proto obviněný dle svých slov opět přistoupil ke dvěma „soutěžím“ na dodavatele mostního provizoria v různých délkách konstrukcí tak, aby v případě nedokončení jedné ze „soutěží“, příp. při komplikacích při výrobě a dodávce, bylo zajištěno aspoň jedno mostní provizorium pro řešení neodkladných havarijních stavů mostů na území Středočeského kraje.

20. Dále obviněný uvádí, že dle něj je pořízení mostních provizorií samostatnou zakázkou, kdy objednatel nemůže dopředu předjímat, na jakou komunikaci budou dle vývoje stavebních stavů tyto konstrukce umístěny a jaká bude potřeba osazení mostního provizoria. Obviněný dále uvádí, že tato provizoria jsou umístěna na deponii v Plaňanech a jsou distribuována dle navržených opatření na mosty po Středočeském kraji. V případě opravy mostu a odstranění havarijního stavu mostu, jsou dle obviněného opět vrácena na deponii v Plaňanech pro další využití.

Relevantní ustanovení zákona

21. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

22. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3, koncese na služby podle § 174 odst. 3, nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2.

23. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9.

24. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí:

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

25. Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

26. Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

27. Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),

b)  zhotovení stavby, nebo

c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).

28. Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

29. Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

30. Podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky rozdělené na části stanoví podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních.

31. Podle § 18 odst. 2 zákona musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

32. Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

33. Podle § 26 odst. 1 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

34. Podle § 27 písm. a) zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000,- Kč.

35. Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít

a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000,- Kč, nebo

b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60,

2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3. ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54.

36. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

K postavení obviněného jako zadavatele

37. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace. Ze zřizovací listiny obviněného ze dne 25. 4. 2015 plyne, že obviněný je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává Středočeský kraj. Z uvedeného tedy vyplývá, že obviněný je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona.

Právní posouzení

38. Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí. V takovém případě je však zadavatel vždy povinen dodržet pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty předmětu veřejné zakázky podle § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle citovaného ustanovení zákona určí jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí. V návaznosti na součet předpokládaných hodnot se pak každá oddělená část veřejné zakázky musí zadávat dle zákona postupy odpovídajícími dané výši celého součtu.

39. V souladu s § 18 odst. 2 zákona pak musí součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávaná v časové souvislosti. Pojem funkčního celku zákon blíže nedefinuje, Úřad však podotýká, že funkční souvislost předmětu plnění je třeba chápat ve vztahu k využitelnosti předmětu plnění veřejné zakázky jako jednoho celku, a to i v širších souvislostech. Je-li předmětem plnění veřejné zakázky rozsáhlý funkční celek, zadavatel může dle svého uvážení rozdělit tento jeden funkční celek do několika částí. Podstatné však je, že všechny tyto části spolu jako jeden celek plní či zajišťují jednu funkci. Obecně je tedy třeba na posouzení jedné veřejné zakázky ve smyslu jednoho funkčního celku pohlížet z materiálního hlediska, tudíž zkoumat funkční (tj. zejm. věcnou, místní) provázanost jednotlivých částí, a to z toho pohledu, zda ve své komplexitě slouží jednomu účelu. Ani časová souvislost není zákonem definována. Úřad uvádí, že obecně mohou být ukazatelem pro naplnění časové souvislosti například doba pořádání výběrových řízení na příslušné veřejné zakázky malého rozsahu, lhůty pro podání nabídek, doba uzavření smluv, stanovené lhůty plnění i další časové souvislosti spojené s konkrétní věcí.

40. Na úvod se Úřad nejprve zabýval tím, co bylo předmětem kupních smluv uzavřených dne 16. 2. 2017, tj. zda šlo o dodávky, služby či stavební práce ve smyslu § 14 zákona. V šetřeném případě byl předmět obou veřejných zakázek vymezen jako pořízení mostního provizoria. Z vyjádření obviněného plyne, že mostní provizorium je konstrukce využívaná k neodkladnému řešení havarijního stavu mostu, přičemž tato mostní provizoria jsou standardně umístěna na deponii a následně jsou distribuována dle navržených opatření na mosty v havarijních stavech, a poté, co je havarijní stav mostu odstraněn, jsou opět vrácena na deponii pro další využití. Dle Úřadu lze tedy říci, že mostní provizorium je hmotná movitá věc ve smyslu § 496 odst. 1 ve spojení s § 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která může byt předmětem kupní smlouvy ve smyslu § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Podle § 14 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na dodávky veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht. V šetřeném případě přílohu obou výzev tvořily závazné návrhy smluv, které mají náležitosti kupní smlouvy ve smyslu § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, z těchto kupních smluv, jakož i z výzev, plyne, že pořízení mostních provizorií je v šetřeném případě koupí věcí podle § 14 odst. 1 zákona. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ jsou veřejnými zakázkami na dodávky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona. Nadto Úřad dodává, že ve výzvách je rovněž uvedeno, že se jedná o veřejné zakázky na dodávky.

41. V šetřeném případě zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem na předmětnou veřejnou zakázku dvě kupní smlouvy, přičemž součet hodnot plnění vyplývajících z

• kupní smlouvy č. 18/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s vybraným dodavatelem s kupní cenou 1 186 495,69 Kč bez DPH, 1 435 659,78 Kč včetně DPH, v rámci veřejné zakázky malého rozsahu „Mostní provizorium MP 6N“,
• kupní smlouvy č. 19/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s vybraným dodavatelem s kupní cenou 1 186 495,69 Kč bez DPH, 1 435 659,78 Kč včetně DPH, v rámci veřejné zakázky malého rozsahu „Mostní provizorium MP 8N“,

stanovený v souladu s § 16 odst. 5 zákona (tj. ke dni uzavření smluv), činí částku 2 282 740,41 Kč bez DPH (tj. 1 186 495,69 Kč bez DPH + 1 096 244,72 Kč bez DPH). Z výše uvedeného je zřejmé, že celková hodnota plnění ze smluv přesahuje limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky stanovený v ustanovení § 27 písm. a) zákona.

42. Úřad konstatuje, že pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na části, či dvě samostatné veřejné zakázky, je nutno přihlížet k časové souvislosti zadavatelem poptávaného plnění, a dále ke skutečnosti, zda toto plnění tvoří jeden funkční celek, jak výslovně stanoví § 18 odst. 2 zákona.

43. Vzhledem k tomu, že otázkou, kdy je nutné poptávaný předmět plnění zadat jako jedinou veřejnou zakázku a kdy je naopak možné poptávat plnění ve více veřejných zakázkách, se již, vedle rozhodovací praxe Úřadu, opakovaně zabývaly jak Krajský soud v Brně, tak i Nejvyšší správní soud, vycházel Úřad v šetřeném případě při posouzení výše zjištěných skutečností rovněž z této soudní praxe, neboť ačkoliv byly její závěry učiněny za účinnosti předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je využít i na postup podle současného zákona, přičemž koncept právní úpravy obsažené v současném zákoně vychází z dosavadní rozhodovací praxe.

44. Kupříkladu Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013, uvedl, že: „Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“

45. K dané problematice se vícekrát vyjádřil také Nejvyšší správní soud, který např. ve svém rozsudku sp. zn. 2 Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007 uvádí, že „[z]adáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je totiž nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V dalším ze svých rozsudků sp. zn. Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 Nejvyšší správní soud, souladně s výše citovanými závěry, uvádí, že „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku […]. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

46. Rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S40/2010/VZ-6872/1010/540/KKo ze dne 21. 10. 2010 pak sleduje další možné relevantní okolnosti, a to otázku úmyslu zadavatele, příp. známky nahodilosti jednotlivých veřejných zakázek: „Úřad při rozhodování, zda se jedná o jednu veřejnou zakázku, přihlíží rovněž k úmyslu zadavatele, resp. předvídatelnosti pořizovaného plnění.“ Byť se citované rozhodnutí týkalo předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu.

47. V případě poptávání předmětného plnění v rámci veřejných zakázek malého rozsahu „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ se tak Úřad zabýval otázkou, zda byla naplněna konkrétní hlediska, tj. zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek a byla zadávána v časové souvislosti, příp. zda obviněný v roli zadavatele mohl potřebu jednotlivých plnění rozčleněných do veřejných zakázek malého rozsahu dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jedná o jedinou veřejnou zakázku či nikoli.

48. V šetřeném případě Úřad ve vztahu k časové souvislosti poukazuje mj. na shodná data odeslání výzvy k podání nabídek – 11. 1. 2017, na shodnou lhůtu pro podání nabídek – 25. 1. 2017 do 10:00 hod., termín dodání – nejpozději do 3 měsíců od podpisu smlouvy a na shodný termín uzavření smluv – dne 16. 2. 2017. Naplnění kritéria časové souvislosti je tedy zcela patrné.

49. V rámci posuzování, zda se v daném případě jedná o plnění, která tvoří jeden funkční celek, se Úřad zabýval otázkou, zda se jedná o plnění místně, věcně a funkčně související.

50. Ve vztahu k věcné souvislosti poptávaných plnění Úřad uvádí, že předmětem veřejných zakázek „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ bylo pořízení mostních provizorií lišící se od sebe pouze svou délkou (viz body 11. – 15. odůvodnění tohoto příkazu). Plnění (mostní provizoria) pořízené zadavatelem formou dvou veřejných zakázek malého rozsahu tedy lze nepochybně považovat za svým charakterem shodné či obdobné plnění, jak vyplývá z výzev k podání nabídek a jejich příloh. Úřad zde jen pro úplnost podotýká, že ačkoliv obě plnění (mostní provizoria) nejsou absolutně totožná, nehraje tento fakt v určení existence vzájemné věcné souvislosti žádnou roli. Shodný přístup v této věci naznačuje např. také Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 29 Af 50/2015-53 ze dne 27. 2. 2018: „K závěru o existenci věcné souvislosti plnění postačí, že plnění byla charakteru obdobného. Za srovnatelná plnění lze považovat taková plnění, u kterých po vzájemném srovnání shod a rozdílů převažují vzájemné shodné znaky […].“

51. Také další skutečnosti, které, ač samy o sobě nemohou obstát jakožto důkaz o věcné souvislosti jednotlivých plnění zadávaných jako veřejné zakázky malého rozsahu, ve spojení s již výše uvedeným, mohou být podpůrným důkazem svědčícím o existenci věcné souvislosti těchto plnění. Takovou skutečností je v šetřeném případě to, že obviněný v roli zadavatele v rámci obou výzev k podání nabídek oslovil čtyři totožné dodavatele (viz bod 6. odůvodnění tohoto příkazu). V takovém případě lze nepochybně dovodit, že zadavatel mohl důvodně předpokládat, že tito dodavatelé mu budou schopni jím poptávané plnění, u obou veřejných zakázek malého rozsahu téměř shodné, dodat.

52. Na základě výše uvedeného lze u obou veřejných zakázek bez pochyb konstatovat věcnou souvislost předmětných plnění, kdy hlavním důkazem o její existenci je téměř totožně popsaný předmět plnění u obou výzev, který se liší pouze co do délky mostních provizorií, podpůrně ve spojení se skutečností, že zadavatel v rámci obou výzev k podání nabídek oslovil čtyři totožné dodavatele

53. Pro posouzení existence či neexistence místní souvislosti je zřejmé, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky, že v potaz je třeba vzít větší množství faktorů. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod.: „[…] místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. […] Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. […] Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“ (Rozhodnutí Předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, které se sice týkalo předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu.)

54. Ve vztahu k místní souvislosti Úřad odkazuje na bod 3 výzev k podání nabídek, kdy místem plnění veřejné zakázky je v obou případech „areál KSÚS v Kolíně“. Dále je nutno vzít v úvahu, že mostní provizoria jsou pořizována pro obviněného, jehož místní působnost se týká území Středočeského kraje, jak již vyplývá ze samotného názvu obviněného. Úřad uvádí, že z vyjádření obviněného (viz body 16. – 20. odůvodnění tohoto příkazu) plyne, že obviněný k nákupu mostních provizorií přistoupil z důvodu nutnosti zajištění mostního provizoria pro účely řešení havarijních stavů mostů na území Středočeského kraje. Místní souvislost je tedy v tomto případě dle Úřadu zjevná.

55. K funkční souvislosti Úřad z obecného pohledu uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje na základě účelu, pro který jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění hraje v určení, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku dělenou, pouze pomocnou roli. Naopak žádnou váhu nelze přikládat skutečnostem, které veřejné zakázky „oddělují“ pouze zdánlivě, např. faktu, že došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, že byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv, způsob financování jednotlivých plnění či že plnění na základě smluv je fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné: „[…] plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“ (rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016).

56. U předmětných zadavatelem realizovaných veřejných zakázek malého rozsahu lze jednoznačně dovodit i funkční souvislost, která v šetřeném případě úzce souvisí s místní souvislostí (viz bod 54. odůvodnění tohoto příkazu), kdy sjednocujícím účelem pořizovaných mostních provizorií je záměr zajistit v případě potřeby havarijní stavy mostů na území Středočeského kraje. Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že mezi plněními, která jsou předmětem šetřených veřejných zakázek malého rozsahu, funkční souvislost bezesporu existuje.

57. Funkční souvislost mezi předmětným plněním, které obviněný zadával jako veřejné zakázky malého rozsahu, je tak odvoditelná z jednotného cíle a účelu, pro který byly obviněným v roli zadavatele získávány finanční prostředky, tj. ve všech případech šlo obviněnému o pořízení mostních provizorií za účelem zajištění havarijních stavů mostů na území Středočeského kraje.

58. K tvrzení obviněného, že přistoupil k  veřejným zakázkám malého rozsahu na dodavatele u dvou mostních provizorií v různých délkách konstrukcí tak, aby v případě nedokončení jedné ze „soutěží“, příp. při komplikacích při výrobě a dodávce, bylo zajištěno aspoň jedno mostní provizorium pro řešení neodkladných havarijních stavů mostů na území Středočeského kraje, Úřad uvádí, že ačkoliv úmysl obviněného zjevně spočíval v pořízení alespoň jednoho mostního provizoria ve stanoveném termínu, nezbavuje tato skutečnost obviněného povinnosti dodržovat zákonná ustanovení zadávání veřejných zakázek, zejména pak povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou v ustanovení § 2 odst. 3 zákona. Úřad dodává, že na pořízení mostních provizorií pro obviněného se nevztahují ani zákonné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle Hlavy IV zákona.

Závěry posouzení věci

59. Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že plnění, která jsou předmětem kupních smluv na veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“ a „Mostní provizorium MP 8N“ vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (souvislost místní, věcnou a funkční), a proto měla být předpokládaná hodnota obou předmětných plnění sečtena a obviněný měl zadat tyto dodávky v odpovídajícím druhu zadávacího řízení zvoleném podle výše tohoto součtu. Podle předmětných kupních smluv činila celková smluvní cena v součtu částku 2 282 740,41 Kč bez DPH.

60. Jak Úřad vyložil výše, v šetřeném případě se jednalo o veřejné zakázky na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona. Podle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na dodávky malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000,- Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je povinen pouze dodržovat zásady stanovené v § 6 zákona. V šetřeném případě však celková výše ceny bez DPH podle kupních smluv přesáhla limit stanovený zákona, tj. 2 000 000,- Kč.

61. Podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona (tj. pro obviněného) činil k datu uzavření kupních smluv (tj. k 16. 2. 2017) 5 706 000,- Kč, z uvedeného tedy plyne, že podle celkové smluvní ceny, tj. 2 282 740,41 Kč bez DPH, se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku (viz předchozí bod odůvodnění tohoto příkazu) a Úřad tak uzavírá, že obviněný byl povinen požadované dodávky poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, tedy nikoliv v podobě dvou samostatných veřejných zakázek, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 18 odst. 1 zákona byla předpokládaná hodnota stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí, přičemž v obou případech by byl obviněný dále povinen postupovat v některém z odpovídajících druhů zadávacího řízení pro podlimitní režim.

62. S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadávání v některém z odpovídajících druhů zadávacího řízení, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se rozdělením veřejné zakázky vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky podle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu podle zákona by obviněný měl pro zadání veřejné zakázky na výběr použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení definovaných v ustanovení § 3 zákona. Se zahájením těchto druhů zadávacích řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence, než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

63. V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z

o kupní smlouvy č. č. 18/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP6N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s vybraným dodavatelem, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 6N“,

o kupní smlouvy č. č. 19/00066001/2017, jejímž předmětem je dodávka mostního provizoria MP8N, uzavřené dne 16. 2. 2017 s vybraným dodavatelem, v rámci veřejné zakázky „Mostní provizorium MP 8N“,

zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí zákona,přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

64. S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění k výroku I. tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. – uložení pokuty

65. Úřad posoudil postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

66. K posouzení zániku odpovědnosti za přestupek Úřad uvádí následující.

67. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení o přestupku.

68. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

69. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu došlo dne 16. 2. 2017, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvy na dodávky mostních provizorií. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 2. 1. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek podle výroku I. tohoto příkazu nezanikla.

70. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nejde-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

71. Při spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na dvě samostatně poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota tvoří částku 2 762 115,89 Kč včetně DPH (tj. 1 435 659,78 Kč včetně DPH + 1 326 456,11 Kč včetně DPH). Horní hranice možné pokuty tedy v daném případě činí 276 211,59 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

72. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

73. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

74. Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného podle výroku I. Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek. U posuzované veřejné zakázky je tedy podstatnou skutečností to, že zadavatel pro zadání předmětné veřejné zakázky vůbec nepoužil zákonem předvídaný druh zadávacího řízení. Co do povahy ohrožení zájmu veřejnosti je dále třeba připomenout, že předmětný přestupek je „tradiční“ a stále se opakující, a rozhodovací praxí je v různých obdobách řešen v široké míře. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako přestupek s vysokou mírou závažnosti.

75. Pokud jde o následky přestupku, Úřad uvádí, že nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. i k možnému negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky výhodnější, a tudíž že mohl dosáhnout úspory při výdeji veřejných prostředků. Zadavatel vyzval k podání nabídek celkem pět dodavatelů, což svědčí o jeho snaze zajistit alespoň určitou míru konkurence i o tom, že jeho cílem nebylo úplně vyloučit soutěžní prostředí, jakoby tomu bylo v případě, kdyby oslovil pouze jednoho dodavatele.

76. Ve vztahu ke kritériu uvedenému v § 37 písm. c) zákona o přestupcích, podle kterého Úřad při určení druhu trestu a jeho výměry přihlédne k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, Úřad uvádí následující.

77. Vzhledem k tomu, že jednání zadavatele bylo nutno kvalifikovat jako závažné, neboť zadavatel svým postupem omezil soutěžní prostředí, nemohl Úřad pokutu uložit při samé spodní hranici.

78. Jako polehčující okolnost lze v daném případě zohlednit to, že postup obviněného při poptávání mostních provizorií byl veden snahou zajistit alespoň určitou míru soutěže tím, že k podání nabídek vyzval u každé ze samostatně zadávaných veřejných zakázek pět dodavatelů. Nelze tedy v tomto případě hovořit o flagrantním porušení zákona, při kterém by byla zcela vyloučena hospodářská soutěž a výrazně oslaben základní účel procesu zadávání veřejných zakázek, neboť v daném případě došlo toliko k jejímu omezení.

79. Dále jako polehčující okolnost Úřad zohlednil celkovou smluvní cenu veřejné zakázky, která činila 2 282 740,41 Kč bez DPH, zákonný limit 2 000 000,- Kč pro veřejné zakázky malého rozsahu byl tedy přesáhnut pouze mírně. Podle Úřadu následky přestupku v uvedeném případě nejsou tak závažné jako v případě, kdy by mimo zadávací řízení byla zadána veřejná zakázka s výrazně vyšším přesahem zákonného limitu.

80. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek byl zadavatelem spáchán před více než třemi lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.

81. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu Středočeského kraje na rok 2020 vyplývá, že příspěvek zřizovatele (Středočeský kraj) obviněnému činí pro rok 2020 celkem 1 763 388 000,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

82. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Úřad uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč, která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

83. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

84. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy