číslo jednací: 32841/2020/500/JBě
spisová značka: S0282,0349/2020/VZ

• Instance: I.
• Věc: Hasičská zbrojnice Kytlice
• Účastníci:
  1. obec Kytlice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2020
• Datum nabytí právní moci: 4. 11. 2020

Spisová značka: ÚOHS-S0282,0349/2020/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-32841/2020/500/JBě

Brno 19.10.2020

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0282,0349/2020/VZ, do kterého byla spojena usnesením č. j. ÚOHS-28182/2020/544/AHn ze dne 9. 9. 2020 správní řízení vedená pod sp. zn. S0282/2020/VZ a S0349/2020/VZ zahájená dne 20. 7. 2020 a dne 2. 9. 2020 z moci úřední, a jehož účastníkem je

• obviněný – obec Kytlice, IČO 00261483, se sídlem Kytlice 24, 407 45 Kytlice,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a), b) a e) citovaného zákona obviněným v souvislosti s veřejnou zakázkou „Hasičská zbrojnice Kytlice” zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 2. 2018 uveřejněné na profilu zadavateledne 22. 2. 2018 pod systémovým číslem P18V00001274,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – obec Kytlice, IČO 00261483, se sídlem Kytlice 24, 407 45 Kytlice – sedopustil přestupkupodle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Hasičská zbrojnice Kytlice” zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 2. 2018 uveřejněné na profilu zadavateledne 22. 2. 2018 pod systémovým číslem P18V00001274 v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, když ohledně rozsahu prací, jež mohly být v rámci plnění předmětu citované veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, stanovil v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ citované veřejné zakázky, že „umožňuje uchazeči poddodavatelsky provést práce spojené s realizací vody, kanalizace, elektroinstalace, vytápění a zpevněných ploch“ a v čl. 10 „Subdodavatel” bodu 10.8 přílohy č. 3 „Závazný vzor Smlouvy o dílo” zadávací dokumentace stanovil, že „Subdodavatelsky mohou být provedeny pouze práce související s realizací truhlářských prací a přepravou materiálu a ručním donosem.“, čímž stanovil zadávací podmínky citované veřejné zakázky nejednoznačným způsobem, který objektivně připouští rozdílný výklad ohledně požadavků na plnění předmětu citované veřejné zakázky,přičemž jmenovaný obviněný dne 27. 4. 2018 zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo na realizaci předmětu plnění citované veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – Petr Horáček, IČO 11138441, se sídlem Šturmova 333 (v době uzavření smlouvy o dílo se sídlem Novoveského 246), 506 01 Jičín.

II.

Obviněný – obec Kytlice, IČO 00261483, se sídlem Kytlice 24, 407 45 Kytlice – sedopustil přestupkupodle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci šetření podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední vedeného pod sp. zn. P0309/2020/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Hasičská zbrojnice Kytlice” zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 2. 2018 uveřejněné na profilu zadavateledne 22. 2. 2018 pod systémovým číslem P18V00001274 ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-18548/2020/544/EPr ze dne 19. 6. 2020, jež byla obviněnému doručena dne 19. 6. 2020, tedy nejpozději dne 29. 6. 2020, když nezaslal čestné prohlášenívybraného dodavatele–Petr Horáček, IČO 11138441, se sídlem Šturmova 333 (ke dni vyhotovení čestného prohlášení se sídlem Novoveského 246), 506 01 Jičín ─ ke splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. c) citovaného zákona ze dne 18. 4. 2018, ale učinil tak až dne 31. 7. 2020.

III.

Správní řízení se v části, jejíž předmět byl vymezen obsahem oznámení o zahájení řízení o přestupcích č. j. ÚOHS-22018/2020/544/AHn ze dne 20. 7. 2020, konkrétně v části týkající se toho, zda obviněný – obec Kytlice, IČO 00261483, se sídlem Kytlice 24, 407 45 Kytlice – dodržel pravidlo stanovené v § 39 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když ve vztahu k vybranému dodavateli ─ Petr Horáček, IČO 11138441, se sídlem Šturmova 333 (v době podání nabídky se sídlem Novoveského 246), 506 01 Jičín ─ upustil od dodržení zadávací podmínky stanovené v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ citované veřejné zakázky spočívající v tom, že „V případě, že bude uchazeč používat pro plnění rozsahu zakázky poddodavatele, předloží ve své nabídce smlouvu o budoucí spolupráci a příslušné doklady dle ustanovení § 85, způsobem dle § 74 a § 77 Zákona”, neboť jmenovaný vybraný dodavatel ve své nabídce nepředložil „seznam případných poddodavatelů“, avšak následně v rámci poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění citované veřejné zakázky předložil jmenovanému obviněnému mimo jiné „Osvědčení o autorizaci” č. 23821 ze dne 25. 2. 2003 v oboru „pozemní stavby“ vydané Ing. Alexanderovi Raškovi, „Smlouvu o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřenou mezi jmenovaným vybraným dodavatelem a společností „Apart s.r.o.” zastoupenou Ing. Alexanderem Raškou, „Osvědčení o autorizaci” č. 25921 ze dne 22. 2. 2005 v oboru „stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství“ vydané Ing. Markovi Duspivovi a „Smlouvu o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřenou mezi jmenovaným vybraným dodavatelem a Ing. Markem Duspivou, podle § 257 písm. f) citovaného zákonazastavuje, neboť Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v dané věci v rozsahu vymezeném předmětem řízení o přestupku neshledal důvody pro uložení sankce podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – obec Kytlice, IČO 00261483, se sídlem Kytlice 24, 407 45 Kytlice – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 70 000 Kč (sedmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – obec Kytlice, IČO 00261483, se sídlem Kytlice 24, 407 45 Kytlice – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – obec Kytlice, IČO 00261483, se sídlem Kytlice 24, 407 45 Kytlice (dále jen „obviněný” či „zadavatel”) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”), zahájil podle zákona dne 22. 2. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 2. 2018 na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Hasičská zbrojnice Kytlice” (dále jen „veřejná zakázka”).

2. V čl. 5 „Vymezení plnění veřejné zakázky:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky obviněný stanovil, že předmětem plnění veřejné zakázky jsou „stavební práce, které budou zahrnovat novostavbu hasičské zbrojnice vč. příslušenství, svedení a likvidace splaškových a dešťových vod, zpevněné plochy a oplocení. Realizace stavby bude uchazečem zabezpečena dle projektové dokumentace pro realizaci stavby, těchto zadávacích podmínek a výkazu výměr.”.

3. V čl. 7 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky obviněný stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 9 579 792,95 Kč bez DPH.

4. Z „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami” ze dne 12. 3. 2018 vyplývá, že obviněný ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem šest nabídek.

5. „Rozhodnutím zadavatele a oznámením o výběru nejvhodnější nabídky” ze dne 11. 4. 2018 (dále jen „rozhodnutí o výběru”) obviněný rozhodl o výběru dodavatele k uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a to dodavatele Petr Horáček, IČO 11138441, se sídlem Šturmova 333 (ke dni vyhotovení rozhodnutí o výběru se sídlem Novoveského 246), 506 01 Jičín (dále jen „vybraný dodavatel”).

6. Dne 27. 4. 2018 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva o dílo”).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. S0282/2020/VZ

7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel dne 18. 6. 2020 podnět k přezkoumání postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. P0309/2020/VZ.

8. V návaznosti na obdržený podnět vyzval Úřad přípisem č. j. ÚOHS-18548/2020/544/EPr ze dne 19. 6. 2020 obviněného k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

9. Po přezkoumání obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, skutečností obsažených v podnětu a na základě vlastního zjištění získal Úřad pochybnosti o souladu postupu obviněného se zákonem při zadávání veřejné zakázky, konkrétně zda se obviněný nedopustil

• přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 39 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když ve vztahu k vybranému dodavateli upustil od dodržení zadávací podmínky stanovené v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky spočívající v tom, že „V případě, že bude uchazeč používat pro plnění rozsahu zakázky poddodavatele, předloží ve své nabídce smlouvu o budoucí spolupráci a příslušné doklady dle ustanovení § 85, způsobem dle § 74 a § 77 Zákona”, neboť vybraný dodavatel ve své nabídce nepředložil „seznam případných poddodavatelů“, avšak následně v rámci poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy o dílo předložil zadavateli mimo jiné „Osvědčení o autorizaci” č. 23821 ze dne 25. 2. 2003 v oboru „pozemní stavby“ vydané Ing. Alexanderovi Raškovi, „Smlouvu o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřenou mezi vybraným dodavatelem a společností „Apart s.r.o.” zastoupenou Ing. Alexanderem Raškou, „Osvědčení o autorizaci” č. 25921 ze dne 22. 2. 2005 v oboru „stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství“ vydané Ing. Markovi Duspivovi a „Smlouvu o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřenou mezi vybraným dodavatelem a Ing. Markem Duspivou, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný dne 27. 4. 2018 zadal veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, a
• přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, když ohledně rozsahu prací, jež mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, stanovil v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky, že „umožňuje uchazeči poddodavatelsky provést práce spojené s realizací vody, kanalizace, elektroinstalace, vytápění a zpevněných ploch“ a v čl. 10 „Subdodavatel” bodu 10.8 přílohy č. 3 „Závazný vzor Smlouvy o dílo” zadávací dokumentace veřejné zakázky stanovil, že „Subdodavatelsky mohou být provedeny pouze práce související s realizací truhlářských prací a přepravou materiálu a ručním donosem.“, čímž stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky nejednoznačným způsobem, který objektivně připouští rozdílný výklad ohledně požadavků na plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž obviněný dne 27. 4. 2018 zadal veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem,

a proto zahájil řízení o přestupcích z moci úřední vedené pod sp. zn. S0282/2020/VZ.

III.           ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH SP. ZN. S0282/2020/VZ

10. Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

11. Zahájení řízení o přestupcích oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-22018/2020/544/AHn ze dne 20. 7. 2020, ve kterém obviněného seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.

12. Dnem 20. 7. 2020, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupcích doručeno obviněnému, bylo podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 249 zákona zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

13. Usnesením č. j. ÚOHS-22127/2020/544/AHn ze dne 21. 7. 2020 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020

14. Dne 31. 7. 2020 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Hasičská zbrojnice Kytlice - stanovisko k zahájenému řízení o přestupku“ z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020“).

15. K možnému spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona obviněný ve vyjádření ze dne 31. 7. 2020 uvádí, že dne 18. 4. 2018 mu byly vybraným dodavatelem v rámci poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy o dílo předloženy doklady, které obsahovaly mimo jiné i smluvní závazky vůči poddodavatelům, prostřednictvím kterých vybraný dodavatel prokazoval část profesní kvalifikace dle § 77 odst. 2 zákona, a to odbornou způsobilost v oboru „Pozemní stavby” a v oboru „Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství”. „Vzhledem k tomu, že nebyli tito subdodavatelé uvedeni v uchazečem[1] předložené nabídce, považoval to zadavatel za nesplnění podmínek stanovených Zadávací dokumentací. Uchazeč však téhož dne předložil formou čestného prohlášení, že budou uvedeni subdodavatelé v pracovně právním vztahu vůči uchazeči. Z tohoto důvodu došlo ke splnění podmínek zadavatele a s tímto uchazečem byla následně uzavřena Smlouva o dílo.” V souvislosti s předmětným čestným prohlášením vybraného dodavatele obviněný ve vyjádření ze dne 31. 7. 2020 dále konstatuje, že „Z předložené korespondence jsme zjistili, že bylo toto čestné prohlášení založeno omylem ve složce z realizace, kdy byla prováděna kontrola zástupci poskytovatele dotace, a proto Vám nebylo doručeno, za což se Vám velice omlouváme. Toto čestné prohlášení Vám předkládáme v příloze.”.

16. K možnému spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona pak obviněný ve vyjádření ze dne 31. 7. 2020 uvádí, že chtěl umožnit účast v zadávacím řízení co možná nejširšímu okruhu uchazečů, a proto v průběhu přípravy zadávací dokumentace rozšiřoval, resp. doplňoval i činnosti, které mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, přičemž tyto činnosti byly uvedeny jak v „Zadávacích podmínkách“, tak i v závazném vzoru smlouvy o dílo. Dle vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020 neměl žádný z případných uchazečů o veřejnou zakázku vůči uvedení předmětných činností jakékoliv výhrady, neboť k těmto činnostem nebyly vzneseny žádné dotazy. Obviněný rovněž uvádí, že „Závazný vzor Smlouvy o dílo zahrnuje v čl. 2. Doklady vztahující se ke specifikaci předmětu smlouvy o dílo, bodu 2.1 že je obsahem těchto dokladů celá zadávací dokumentace ze dne 21.02.2018; tzn. že zde jsou obsaženy i podmínky ze zadávacích podmínek, které také stanovují činnosti, které je možné realizovat prostřednictvím subdodavatele. Zároveň je tento závazný vzor stejně tak jako zadávací podmínky součástí celé Zadávací dokumentace ze dne 21.02.2018.”.

IV.          POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. S0349/2020/VZ

17. Na základě vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020 a po přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržené Úřadem v rámci šetření podnětu vedeného pod sp. zn P0309/2020/VZ získal Úřad pochybnost o souladu postupu obviněného se zákonem v souvislosti s šetřením předmětného podnětu, konkrétně zda se zadavatel nedopustilpřestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákonatím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci šetření podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední vedeného pod sp. zn. P0309/2020/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu č. j. ÚOHS-18548/2020/544/EPr ze dne 19. 6. 2020, jež byla obviněnému doručena dne 19. 6. 2020, tedy nejpozději dne 29. 6. 2020, když nezaslal čestné prohlášenívybraného dodavateleke splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona ze dne 18. 4. 2018, ale učinil tak až dne 31. 7. 2020, a proto zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. S0349/2020/VZ.

V.            ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU SP. ZN. S0349/2020/VZ

18. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

19. Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-27116/2020/544/AHn ze dne 1. 9. 2020, ve kterém obviněného seznámil se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.

20. Dnem 2. 9. 2020, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému, bylo podle § 78 odst. 2 zákona o přestupcích ve spojení s § 249 zákona zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

21. Usnesením č. j. ÚOHS-27138/2020/544/AHn ze dne 2. 9. 2020 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření obviněného ze dne 8. 9. 2020

22. Dne 8. 9. 2020 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Hasičská zbrojnice Kytlice - stanovisko k zahájenému řízení o přestupku“ z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 8. 9. 2020“).[2]

23. Ve vyjádření obviněného ze dne 8. 9. 2020 je uvedeno mimo jiné následující: „Ještě jednou se Vám velice omlouváme za pozdní doručení čestného prohlášení dodavatele ze dne 18.04.2020, které bylo založeno omylem ve složce z realizace akce, kdy byla prováděna kontrola zástupci poskytovatele dotace. […] Z výše uvedeného důvodu si Vás dovolujeme požádat o shovívavost v této nelehké době, kdy je rozpočet obce snížen v důsledku koronaviru a právě probíhajícího opatření při přerozdělování státního rozpočtu.”.

VI.          SPOJENÍ SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ

24. V zájmu dodržení zásady uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu, podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a vzhledem k tomu, že řízení o přestupcích vedené pod sp. zn. S0282/2020/VZ a řízení o přestupku vedené pod sp. zn. S0349/2020/VZ se týkají přezkoumání úkonů obviněného v souvislosti s touž veřejnou zakázkou, Úřad předmětná správní řízení usnesením č. j. ÚOHS-28182/2020/544/AHn ze dne 9. 9. 2020 spojil.

25. Usnesením č. j. ÚOHS-30644/2020/544/AHn ze dne 1. 10. 2020 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

VII.        ZÁVĚRY ÚŘADU

26. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření obviněného, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

27. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

28. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

29. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

30. Dle čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky „Uchazeč může prostřednictvím třetích osob (poddodavatelů) plnit část předmětu veřejné zakázky. […] Zadavatel umožňuje uchazeči poddodavatelsky provést práce spojené s realizací vody, kanalizace, elektroinstalace, vytápění a zpevněných ploch. Ostatní práce a činnosti nelze provádět poddodavatelsky a budou prováděny přímo uchazečem o veřejnou zakázku.”.

31. Dle čl. 10 „Subdodavatel” bodu 10.8 přílohy č. 3 „Závazný vzor Smlouvy o dílo” zadávací dokumentace (dále jen „vzor smlouvy o dílo”) „Subdodavatelsky mohou být provedeny pouze práce související s realizací truhlářských prací a přepravou materiálu a ručním donosem. Ostatní práce budou provedeny zhotovitelem prostřednictvím osob, které jsou vůči němu v pracovněprávním vztahu.”.

Právní posouzení

32. Úřad nejprve v obecnosti uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Nejvyšší správní soud v tomto kontextu v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“[3].

33. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel má povinnost stanovit zadávací podmínky tak, aby všichni potenciální dodavatelé měli jasnou představu o tom, jak připravit své nabídky a jak bude předmětné zadávací řízení probíhat. Stěžejním kritériem pro stanovení zadávacích podmínek je tak požadavek, aby tyto byly určité a jednoznačné. Zadavatel by proto při přípravě zadávacích podmínek neměl připustit, aby si tyto mohli jednotliví dodavatelé vykládat rozdílným způsobem, resp. aby o výkladu určitého požadavku zadavatele vznikaly pochybnosti.

34. Úřad dále konstatuje, že k zákonnému stanovení zadávacích podmínek se úzce váže zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona, jež mimo jiné vyžaduje, aby veškeré podmínky a pravidla zadávacího řízení byly stanoveny jasným, srozumitelným, určitým a jednoznačným způsobem, tj. zadávací podmínky nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či pro jejich rozdílný výklad. Účelem takového postupu je nejen, aby všichni dodavatelé působící na relevantním trhu při vynaložení běžné péče mohli přesnému významu zadávacích podmínek rozumět a shodně je i interpretovat, ale rovněž i zajištění schopnosti zadavatele ověřit, zda podané nabídky kritéria veřejné zakázky splňují. Zásadou transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo dovozeno, že „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného.“.

35. V šetřeném případě obviněný předmět plnění veřejné zakázky vymezil v čl. 5 „Vymezení plnění veřejné zakázky:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky, kde mimo jiné uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky jsou „stavební práce, které budou zahrnovat novostavbu hasičské zbrojnice vč. příslušenství, svedení a likvidace splaškových a dešťových vod, zpevněné plochy a oplocení. Realizace stavby bude uchazečem zabezpečena dle projektové dokumentace pro realizaci stavby, těchto zadávacích podmínek a výkazu výměr.”.

36. Ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky obviněný v zadávací dokumentaci dále věcně vymezil části předmětu plnění veřejné zakázky, jež mohly být zajištěny prostřednictvím plnění poddodavatelů, přičemž v této souvislosti v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky stanovil, že „umožňuje uchazeči poddodavatelsky provést práce spojené s realizací vody, kanalizace, elektroinstalace, vytápění a zpevněných ploch. Ostatní práce a činnosti nelze provádět poddodavatelsky a budou prováděny přímo uchazečem o veřejnou zakázku.“ a v čl. 10 „Subdodavatel” bodu 10.8 vzoru smlouvy o dílo stanovil, že „Subdodavatelsky mohou být provedeny pouze práce související s realizací truhlářských prací a přepravou materiálu a ručním donosem. Ostatní práce budou provedeny zhotovitelem prostřednictvím osob, které jsou vůči němu v pracovněprávním vztahu.“.

37. Ze shora uvedeného vyplývá, že obviněný konkretizoval činnosti, jež mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, na dvou místech zadávací dokumentace rozdílným způsobem, resp. rozdílným výčtem, v důsledku čehož nemuselo být všem potenciálním dodavatelům zřejmé, které části předmětu plnění veřejné zakázky musí plnit výlučně sami a které části předmětu plnění veřejné zakázky naopak mohou zajistit prostřednictvím plnění poddodavatelů, tj. na straně potenciálních dodavatelů mohly vzniknout pochybnosti o tom, který z výše uvedených výčtů předmětných činností vlastněplatí či zda snad tyto výčty mohou případně platit současně.

38. Ve vztahu k právě uvedenému Úřad akcentuje, že představa o rozsahu prací, jež mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, přitom mohla být pro potenciální dodavatele zcela klíčová z důvodu posouzení, zda se veřejné zakázky vůbec mohou zúčastnit. Pokud totiž např. některý z potenciálních dodavatelů nebyl kvalifikován pro práce spojené s realizací vody a kanalizace a zároveň předpokládal, že ohledně činností, které bylo možné zajistit prostřednictvím plnění poddodavatelů, platí pouze jejich výčet uvedený ve vzoru smlouvy o dílo, a nikoliv jejich výčet uvedený v „Zadávacích podmínkách“ veřejné zakázky, je zřejmé, že v takovém případě mohl dotyčný dodavatel dospět k závěru, že zadávací podmínky veřejné zakázky nesplňuje, a nabídku na veřejnou zakázku tudíž nepodat.

39. Úřad je tak toho názoru, že obviněný v šetřeném případě nedostál své zákonné povinnosti stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, resp. stanovit zadávací podmínky jednoznačným způsobem tak, aby z jejich obsahu byly všem potenciálním dodavatelům zcela zřejmé požadavky zadavatele a nároky jím kladené na zpracování nabídky, neboť v posuzované věci jsou zadávací podmínky veřejné zakázky postiženy vadou nejednoznačnosti spočívající v tom, že požadavek zadavatele ohledně rozsahu prací, jež mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, není v textu zadávací dokumentace vymezen tak, aby z něj míněný výklad bylo možné ze strany všech potenciálních dodavatelů jednoznačně identifikovat.

40. Úřad konstatuje, že nepřehlédl, že rozdílné vymezení výčtu prací, jež mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, nebylo předmětem žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace či jiných dotazů potenciálních dodavatelů, jak uvádí obviněný ve vyjádření ze dne 31. 7. 2020, nicméně tato skutečnost nemůže sama o sobě zhojit nezákonný postup obviněného. Úřad přitom v této souvislosti opětovně připomíná, že subjektem odpovědným za dodržení zákonného stanovení zadávacích podmínek a za jejich poskytnutí dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení je právě zadavatel, jenž nesmí odpovědnost týkající se zajištění správnosti a úplnosti zadávacích podmínek přenášet na dodavatele.

41. Úřad současně nerozporuje tvrzení obsažené ve vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020, že jak „Zadávací podmínky“ veřejné zakázky, tak vzor smlouvy o dílo jsou součástí zadávací dokumentace jako celku. Ani tento argument obviněného však nemění nic na skutečnosti, že právě zadávací dokumentace jako celek je nejednoznačná v tom, že na dvou místech obsahuje zcela rozdílný výčet činností, jež mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky. Dle Úřadu přitom ani nelze připustit, že by předmětné výčty mohly platit současně, tj. že poddodavatelsky by bylo možné plnit jak práce uvedené ve výčtu v „Zadávacích podmínkách“ veřejné zakázky, tak práce uvedené ve výčtu ve vzoru smlouvy o dílo, když oba tyto výčty byly obviněným stanoveny jako taxativní, tj. uzavřené, přičemž u výčtu uvedeného ve vzoru smlouvy o dílo je tento fakt navíc umocněn rovněž uvedením slova „pouze” (viz bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

42. Na základě všech shora uvedených skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona nestanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, když ohledně rozsahu prací, jež mohly být v rámci plnění předmětu veřejné zakázky provedeny poddodavatelsky, stanovil v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky, že „umožňuje uchazeči poddodavatelsky provést práce spojené s realizací vody, kanalizace, elektroinstalace, vytápění a zpevněných ploch“ a v čl. 10 „Subdodavatel” bodu 10.8 vzoru smlouvy o dílo stanovil, že „Subdodavatelsky mohou být provedeny pouze práce související s realizací truhlářských prací a přepravou materiálu a ručním donosem.“, čímž stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky nejednoznačným způsobem, který objektivně připouští rozdílný výklad ohledně požadavků na plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž obviněný dne 27. 4. 2018 zadal veřejnou zakázku, a to na základě uzavření smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

43. Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

44. Podle § 216 odst. 2 zákona je zadavatel povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

45. Podle § 258 odst. 1 zákona je zadavatel povinen do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu odeslat dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, s výjimkou dokumentů uvedených v § 252 odst. 4 zákona, které je povinen v téže lhůtě odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

46. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

47. Dne 18. 6. 2020 obdržel Úřad podnět k přezkoumání postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky (viz rovněž bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

48. V návaznosti na obdržený podnět vyzval Úřad přípisem č. j. ÚOHS-18548/2020/544/EPr ze dne 19. 6. 2020 (dále též jen „výzva“) obviněného mimo jiné k zaslání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku (viz rovněž bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to ve lhůtě do 10 dnů ode dne doručení výzvy podle § 258 odst. 1 zákona a způsobem uvedeným v citovaném ustanovení zákona. Obviněný byl ve výzvě dále upozorněn na § 268 odst. 1 písm. e) zákona, podle kterého se zadavatel dopustí přestupku mimo jiné tím, že nesplní některou z povinností podle § 258 odst. 1 zákona. Výzva byla obviněnému doručena dne 19. 6. 2020.

49. Dne 25. 6. 2020 a dne 26. 6. 2020 obdržel Úřad od obviněného prostřednictvím datové schránky a v listinné podobě dokumenty, které dle obviněného tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. O obdržené dokumentaci byl učiněn záznam do spisu č. j. ÚOHS-19481/2020/544/AHn ze dne 26. 6. 2020 (dále jen „záznam do spisu o obdržené dokumentaci”).

50. Přípisem č. j. ÚOHS-22018/2020/544/AHn ze dne 20. 7. 2020 oznámil Úřad obviněnému zahájení řízení o přestupcích vedeného pod sp. zn. S0282/2020/VZ (viz rovněž bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

51. Usnesením č. j. ÚOHS-22127/2020/544/AHn ze dne 21. 7. 2020 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko (viz rovněž bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

52. Dne 31. 7. 2020 obdržel Úřad od obviněného vyjádření z téhož dne, v němž je mimo jiné uvedeno, že „Uchazeč však téhož dne předložil formou čestného prohlášení, že budou uvedeni subdodavatelé v pracovně právním vztahu vůči uchazeči. […] Z předložené korespondence jsme zjistili, že bylo toto čestné prohlášení založeno omylem ve složce z realizace, kdy byla prováděna kontrola zástupci poskytovatele dotace, a proto Vám nebylo doručeno, za což se Vám velice omlouváme. Toto čestné prohlášení Vám předkládáme v příloze.” (viz rovněž bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

53. Přílohou vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020 označenou jako „Věc: Hasičská zbrojnice Kytlice – součinnost k uzavření SOD – doplnění č. 1“ bylo čestné prohlášení vybraného dodavatele ke splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona ze dne 18. 4. 2018 (dále jen „čestné prohlášení vybraného dodavatele”).

54. Čestné prohlášení vybraného dodavatele nebylo součástí dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, kterou Úřad obdržel od obviněného dne 25. 6. 2020 a dne 26. 6. 2020 a která je specifikována v záznamu do spisu o obdržené dokumentaci.

Právní posouzení

55. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že při definování pojmu dokumentace o zadávacím řízení je nutno vycházet z § 216 odst. 1 zákona, který stanoví povinnost zadavatele uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení a současně definuje, co tuto dokumentaci tvoří. Dokumentací o zadávacím řízení se tedy rozumí všechny dokumenty v listinné či elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech účastníků zadávacího řízení.

56. V § 258 odst. 1 zákona je pak zakotvena povinnost zadavatele zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení do 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu. Uvedenou povinnost má zadavatel v situaci, kdy je u Úřadu podán podnět k zahájení správního řízení z moci úřední,a Úřad proto musí dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby ve lhůtě stanovené v § 42 správního řádu (tj. do 30 dnů ode dne obdržení podnětu) mohl stěžovateli sdělit, pokud o to tento požádal, že bylo zahájeno správní řízení z moci úřední, nebo že nebyly shledány důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední.

57. K tomu Úřad v obecnosti dodává, že nezaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě dle § 258 odst. 1 zákona Úřadu podstatně ztěžuje posouzení v podnětu namítaných skutečností, či posouzení podnětu dokonce zcela znemožňuje. Pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení lze ze strany Úřadu ověřit, zda byl postup zadavatele v zadávacím řízení v souladu se zákonem, a její poskytnutí zadavatelem je tedy nezbytným předpokladem pro řádné prošetření podnětu. Právě vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro přijetí závěru Úřadu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy Úřadu stanovena přímo zákonem (i ve vztahu k dodržení lhůty dle § 42 správního řádu) a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti kvalifikováno bez dalšího jako přestupek (§ 268 odst. 1 písm. e) zákona).

58. Úřad výzvou, která byla obviněnému doručena dne 19. 6. 2020, vyzval obviněného v souladu s § 258 odst. 1 zákona k zaslání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Stanovená, resp. zákonná lhůta pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku tak v šetřeném případě uplynula dne 29. 6. 2020, přičemž obviněný v této lhůtě (dne 25. 6. 2020 a dne 26. 6. 2020) zaslal Úřadu část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku specifikovanou v záznamu do spisu o obdržené dokumentaci (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

59. Dne 31. 7. 2020 (tedy po uplynutí lhůty dle § 258 odst. 1 zákona) pak Úřad obdržel od obviněného další dokument, jenž tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to konkrétně čestné prohlášení vybraného dodavatele (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předmětný dokument byl však tímto Úřadu zaslán poprvé, tj. nebyl součástí dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržené Úřadem dne 25. 6. 2020 a dne 26. 6. 2020 a specifikované v záznamu do spisu o obdržené dokumentaci (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle data vzniku čestného prohlášení vybraného dodavatele (tj. 18. 4. 2018) přitom Úřad zjistil, že toto vzniklo přede dnem 29. 6. 2020, a tedy obviněný ho měl zaslat Úřadu ve lhůtě dle § 258 odst. 1 zákona, což však neučinil.

60. Pro úplnost Úřad uvádí, že skutečnost, že obviněný čestné prohlášení vybraného dodavatele zaslal Úřadu až po marném uplynutí lhůty ve smyslu § 258 odst. 1 zákona, obviněný ani nečiní spornou, jak vyplývá z vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020 (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a rovněž z vyjádření obviněného ze dne 8. 9. 2020 (viz bod 23. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

61. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 258 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci šetření podnětu k zahájení správního řízení z moci úřední vedeného pod sp. zn. P0309/2020/VZ nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení výzvy, jež byla obviněnému doručena dne 19. 6. 2020, tedy nejpozději dne 29. 6. 2020, když nezaslal čestné prohlášení vybraného dodavatele, ale učinil tak až dne 31. 7. 2020. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

62. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

63. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

64. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

65. V čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky obviněný mimo jiné stanovil, že „V případě, že bude uchazeč používat pro plnění rozsahu zakázky poddodavatele, předloží ve své nabídce smlouvu o budoucí spolupráci a příslušné doklady dle ustanovení § 85, způsobem dle § 74 a § 77 Zákona”.

66. Z nabídky vybraného dodavatele, jakož i ze „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek” ze dne 12. 3. 2018, konkrétně z její přílohy č. 3 „tabulka kvalifikačních předpokladů a dokladů požadovaných zadavatelem” vyplývá, že vybraný dodavatel ve své nabídce nepředložil „seznam případných poddodavatelů“.

67. Součástí dokumentace předložené dne 18. 4. 2018 vybraným dodavatelem v rámci poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy o dílo byly mimo jiné „Osvědčení o autorizaci” č. 23821 ze dne 25. 2. 2003 v oboru „pozemní stavby“ vydané Ing. Alexanderovi Raškovi, „Smlouva o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřená mezi vybraným dodavatelem a společností „Apart s.r.o.” zastoupenou Ing. Alexanderem Raškou, „Osvědčení o autorizaci” č. 25921 ze dne 22. 2. 2005 v oboru „stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství“ vydané Ing. Markovi Duspivovi a „Smlouva o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřená mezi vybraným dodavatelem a Ing. Markem Duspivou.

68. V části 7 „Specifikace částí veřejné zakázky, které budou realizovány prostřednictvím poddodavatelů:” „Zprávy zadavatele” ze dne 27. 4. 2018 je konstatováno, že „V rámci výběrového řízení nebyl vítězným účastníkem uveden žádný poddodavatel.”.

69. V čestném prohlášení vybraného dodavatele, které Úřad obdržel jako přílohu vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020 (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je uvedeno mimo jiné následující:

„velice se Vám omlouvám, že jsem Vám v rámci první součinnosti k uzavření smlouvy o dílo ze dne 18.04.2018 předložil smlouvy o spolupráci na osoby, které mají Vámi požadované osvědčení o autorizaci v oboru Pozemní stavby a Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství a budou pro mou společnost vykonávat odbornou způsobilost.

Tyto osoby budou po uzavření Smlouvy o dílo v rámci realizace veřejné zakázky ‚Hasičská zbrojnice Kytlice‘ v pracovně právním vztahu vůči mé společnosti.

Jedná se o:

1) Ing. Alexandera Rašku, který prokazuje odbornou způsobilost v oboru Pozemní stavby

2) Ing. Marka Duspivu, který prokazuje odbornou způsobilost v oboru Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství […]

Toto předkládám jako čestné prohlášení ke splnění profesní způsobilosti dle § 77, odst. 2, písm. c) zák. č. 134/2016 Sb.”.

Právní posouzení

70. Úřad předně v obecnosti uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly zákona pro jednotlivé druhy zadávacích řízení a zadávacími podmínkami, které stanoví zadavatel; v každém případě je současně povinností zadavatele dodržet v zadávacím řízení základní zásady zadávaní veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona.

71. V šetřeném případě obviněný v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky požadoval, aby dodavatelé v případě, že budou pro realizaci předmětu plnění veřejné zakázky využívat poddodavatele, předložili již ve svých nabídkách smlouvy o budoucí spolupráci s těmito poddodavateli a doklady k prokázání kvalifikace těchto poddodavatelů ve smyslu § 85 zákona. Vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel ve své nabídce nepředložil „seznam případných poddodavatelů” ani jakékoliv dokumenty požadované zadavatelem v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky, avšak v rámci poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy o dílo předložil zadavateli mimo jiné dokumenty specifikované v bodu 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí, tj. smlouvy o vzájemné spolupráci s třetími sobami a doklady k prokázání kvalifikace těchto osob, jež na straně Úřadu vzbudily dojem o zapojení těchto osob do plnění předmětu veřejné zakázky jakožto poddodavatelů vybraného dodavatele, získal Úřad pochybnost, zda obviněný ve vztahu k vybranému dodavateli neupustil od dodržení předmětné zadávací podmínky stanovené v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky, a proto mimo jiné z tohoto důvodu zahájil řízení o přestupcích vedené pod sp. zn. S0282/2020.

72. V průběhu řízení o přestupcích však Úřad jako přílohu vyjádření obviněného ze dne 31. 7. 2020 obdržel čestné prohlášení vybraného dodavatele, v němž je mimo jiné uvedeno, že osoby figurující v dokumentech specifikovaných v bodu 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí (Ing. Alexander Raška a Ing. Marek Duspiva) budou po uzavření smlouvy o dílo v rámci realizace předmětu plnění veřejné zakázky vůči vybranému dodavateli v pracovně-právním vztahu (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

73. S ohledem na čestné prohlášení vybraného dodavatele Úřad seznal, že není možné dostát plné šíře prvotního podezření ze spáchání přestupku obviněným tak, jak bylo vymezeno v oznámení o zahájení řízení o přestupcích č. j. ÚOHS-22018/2020/544/AHn ze dne 20. 7. 2020, neboť dle Úřadu mohl obviněný na základě čestného prohlášení vybraného dodavatele oprávněně předpokládat, že osoby figurující v dokumentech specifikovaných v bodu 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí budou realizovat předmět plnění veřejné zakázky z pozice vlastních zaměstnanců vybraného dodavatele, a že vybraný dodavatel tedy pro plnění předmětu veřejné zakázky nebude využívat zapojení poddodavatelů, tj. mohl oprávněně dospět k závěru, že vybraný dodavatel nebyl v takovém případě povinen ve své nabídce předložit dokumenty požadované zadavatelem v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky, a tedy že ze strany zadavatele nedošlo ve vztahu k vybranému dodavateli k upuštění od dodržení předmětné zadávací podmínky veřejné zakázky.

74. Na základě shora uvedeného proto Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. f) zákona v části týkající se toho, zda obviněný dodržel pravidlo stanovené v § 39 odst. 1 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když ve vztahu k vybranému dodavateli upustil od dodržení zadávací podmínky stanovené v čl. 11 „Poddodavatel:” „Zadávacích podmínek“ veřejné zakázky spočívající v tom, že „V případě, že bude uchazeč používat pro plnění rozsahu zakázky poddodavatele, předloží ve své nabídce smlouvu o budoucí spolupráci a příslušné doklady dle ustanovení § 85, způsobem dle § 74 a § 77 Zákona”, neboť vybraný dodavatel ve své nabídce nepředložil „seznam případných poddodavatelů“, avšak následně v rámci poskytnutí součinnosti k uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky předložil obviněnému mimo jiné „Osvědčení o autorizaci” č. 23821 ze dne 25. 2. 2003 v oboru „pozemní stavby“ vydané Ing. Alexanderovi Raškovi, „Smlouvu o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřenou mezi jmenovaným vybraným dodavatelem a společností „Apart s.r.o.” zastoupenou Ing. Alexanderem Raškou, „Osvědčení o autorizaci” č. 25921 ze dne 22. 2. 2005 v oboru „stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství“ vydané Ing. Markovi Duspivovi a „Smlouvu o vzájemné spolupráci” ze dne 12. 4. 2018 uzavřenou mezi vybraným dodavatelem a Ing. Markem Duspivou, tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty

75. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) a e) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.

76. Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.

77. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

78. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

79. Podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

80. Podle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová.

81. Podle § 270 odst. 8 zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

82. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 27. 4. 2018, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo. Řízení o přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení o přestupcích č. j. ÚOHS-22018/2020/544/AHn ze dne 20. 7. 2020 obviněnému téhož dne. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 30. 6. 2020, kdy obviněný ve lhůtě dle § 258 odst. 1 zákona (jež uplynula dne 29. 6. 2020) nezaslal kompletní dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a tedy nesplnil povinnost dle citovaného ustanovení zákona. Řízení o přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku č. j. ÚOHS-27116/2020/544/AHn ze dne 1. 9. 2020 obviněnému dne 2. 9. 2020. Na základě výše uvedených údajů dospěl Úřad k závěru, že promlčecí doba (ve smyslu § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávaným přestupkům ke dni vydání tohoto rozhodnutí neuplynula, a odpovědnost obviněného za ně z důvodu uplynutí promlčecí doby tedy nezanikla.

83. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

84. Výše citované ustanovení zákona o přestupcích do oblasti správního trestání přenáší zásadu absorpce, neboť mimo jiné zakotvuje institut tzv. úhrnného trestu (k výkladu pojmů sbíhajících se přestupků včetně úhrnného nebo souhrnného trestu lze v plné míře odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0142/2019/VZ-28843/2019/322/PJe ze dne 21. 10. 2019, bod 68. a následující odůvodnění citovaného rozhodnutí).

85. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad v přestupkovém řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylý přestupek pak zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty.

86. S ohledem na výše uvedené se Úřad v šetřeném případě nejprve zabýval otázkou, který z přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí je přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

87. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

88. Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

89. Ve vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku či za kterou může být obviněnému uložena pokuta, činí dle čl. 5 „Cena díla” odst. 5.1 smlouvy o dílo celkem 5 820 796,45 Kč bez DPH, tedy 7 043 163,70 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty za tento přestupek tak činí v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona částku ve výši 704 316,37 Kč (10 % ceny veřejné zakázky). V případě přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí pak horní hranice možné pokuty činí dle § 268 odst. 2 písm. c) zákona 1 000 000 Kč.

90. Na základě shora uvedeného Úřad posoudil jako nejpřísněji trestný přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť za tento lze uložit vyšší pokutu než za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a tedy ukládal v souladu se zásadou absorpce sankci právě za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pak Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti (viz bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

91. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry správního trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

92. Podle § 38 písm. a), b), c) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi spáchání přestupku.

93. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky Krajského soudu v Brně na řádné odůvodnění pokuty obsaženými ve výše citovaném rozsudku se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

94. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 258 odst. 1 zákona, když obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona, v důsledku čehož byl ztížen výkon efektivní a rychlé dozorové činnosti Úřadu, resp. ztížena možnost prošetřit v podnětu namítané skutečnosti a posoudit, zda byl postup obviněného souladný se zákonem, kdy následně došlo k zahájení řízení o přestupcích vedeného pod sp. zn. S0282/2020/VZ, které by Úřad v případě splnění předmětné povinnosti obviněného v příslušné části vůbec nezahájil. Z tohoto hlediska nejde svým obecným charakterem o přestupek bagatelního charakteru, neboť nesplnění povinnosti zadavatele zakotvené v § 258 odst. 1 zákona je bez dalšího kvalifikováno jako přestupek.

95. Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí spáchán, přihlédl Úřad jako k polehčující okolnosti ke skutečnosti, že vyjma čestného prohlášení vybraného dodavatele obviněný veškerou zbývající dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku Úřadu zaslal ve lhůtě dle § 258 odst. 1 zákona, a nerezignoval tak zcela na svou povinnost stanovenou mu v citovaném ustanovení zákona.

96. Současně Úřad jako k přitěžující okolnosti přihlédl k tomu, že se obviněný (v souběhu s přestupkem dle výroku II. tohoto rozhodnutí) rovněž dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž nelze odhlédnout od skutečnosti, že tento přestupek by nebylo možné při samostatném posuzování v žádném případě hodnotit jako nezávažný, neboť ve vztahu k šetřené veřejné zakázce přímo ohrožuje férové soutěžní prostředí (stanovením zadávacích podmínek veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 3 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona totiž mohlo reálně dojít k omezení počtu potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, tj. k omezení soutěže, resp. konkurence mezi dodavateli ̶  viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

97. Žádné další polehčující, ani přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

98. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2020, dostupného na http://www.obec-kytlice.cz/assets/File.ashx?id_org=7877&id_dokumenty=5811, vyplývá, že obviněný hospodaří v roce 2020 s finančními prostředky v řádech milionů korun českých. V kontextu uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný disponuje, považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou).

99. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta tedy musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v již výše citovaném rozsudku č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že po zvážení všech okolností případu posoudil stanovenou výši pokuty jako dostačující, neboť naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

100. Ze všech výše uvedených důvodů rozhodl Úřad o uložení pokuty ve výši 70 000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

101. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

102. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

103. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

104. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

105. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

106. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

107. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000282.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Obec Kytlice, Kytlice 24, 407 45 Kytlice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Uchazečem se rozumí vybraný dodavatel, pozn. Úřadu.

[2] Vyjádření obviněného ze dne 8. 9. 2020 Úřad opětovně obdržel i dne 10. 9. 2020, pozn. Úřadu.

[3] Ačkoliv byl citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ”), jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona, což paušálně platí i o ostatní judikatuře k ZVZ, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno, pozn. Úřadu.