číslo jednací: 39988/2020/500/ISo
spisová značka: S0176/2020/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Dodávky reagencií a spotřebního materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení s výpůjčkou analytického systému |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2020 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 12. 2020 |
| Dokumenty |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0176/2020/VZ Číslo jednací: ÚOHS-39988/2020/500/ISo |
|
Brno 10.12.2020 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 4. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
-
zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc,
-
navrhovatel – ROCHE s.r.o., IČO 49617052 se sídlem Sokolovská 685/136f, 186 00 Praha 8,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky reagencií a spotřebního materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení s výpůjčkou analytického systému“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 2. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-004620, ve znění oprav ze dne 17. 2. 2020, ze dne 24. 2. 2020, ze dne 6. 3. 2020, ze dne 1. 4. 2020 a ze dne 14. 4. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 025-055837, ve znění oprav ze dne 18. 2. 2020, ze dne 25. 2. 2020, ze dne 6. 3. 2020, ze dne 1. 4. 2020 a ze dne 10. 4. 2020,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – ROCHE s.r.o., IČO 49617052 se sídlem Sokolovská 685/136f, 186 00 Praha 8 – ze dne 27. 4. 2020 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Fakultní nemocnice Olomouc, IČO 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dodávky reagencií a spotřebního materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení s výpůjčkou analytického systému“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 31. 1. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 2. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-004620, ve znění oprav ze dne 17. 2. 2020, ze dne 24. 2. 2020, ze dne 6. 3. 2020, ze dne 1. 4. 2020 a ze dne 14. 4. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 025-055837, ve znění oprav ze dne 18. 2. 2020, ze dne 25. 2. 2020, ze dne 6. 3. 2020, ze dne 1. 4. 2020 a ze dne 10. 4. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou dle kapitoly 3.2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace průběžné dodávky diagnostik, spotřebního, provozního a veškerého dalšího materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení a současně výpůjčka automatického analytického systému, která je platná po dobu platnosti smlouvy o dodávkách diagnostik, spotřebního, provozního a veškerého dalšího materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení, dle minimálních technických parametrů, které tvoří Přílohu č. 5 této zadávací dokumentace.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle kapitoly 3.1. „Identifikace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace 153.000.000,- Kč bez DPH za 6 let.
4. Dne 1. 4. 2020 byly zadavateli doručeny navrhovatelem – ROCHE s.r.o., IČO 49617052 se sídlem Sokolovská 685/136f, 186 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“ či také „stěžovatel“) – námitky ze dne 31. 3. 2020 směřující proti zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce (dále jen „námitky“).
5. Námitky navrhovatele zadavatel rozhodnutím ze dne 15. 4. 2020 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vyřízení námitek a s argumenty zadavatele uvedenými v rozhodnutí o námitkách nesouhlasil, podal dne 27. 4. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) „NÁVRH NA ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ O PŘEZKOUMÁNÍ ÚKONŮ ZADAVATELE“ z téhož dne (dále jen „návrh“).
Obsah návrhu ze dne 27. 4. 2020
7. Návrh směřuje jednak proti navrhovatelem tvrzeným nepřiměřeným technickým podmínkám, jejichž nastavením zadavatel údajně „(…) vytvořil neodůvodněné překážky hospodářské soutěže a určitým dodavatelům bezdůvodně zaručil konkurenční výhodu, neboť tyto technické podmínky nejsou objektivně stanoveny způsobem vyjadřujícím účel jejich využití a jsou v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ (zejména zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace) a § 36 odst. 1 ZZVZ“ a dále proti kritériím hodnocení nabídek, které dle navrhovatele zadavatel stanovil „(…) nejednoznačně a diskriminačně, když dílčí hodnotící kritérium kvality, ve spojení s váhou, jež tomuto kritériu přiřadil, a stanoveným způsobem hodnocení, nastavil způsobem zvýhodňujícím určitého dodavatele a v rozporu s § 116 odst. 1 a 3 ZZVZ, když dílčí kvalitativní subkritéria nevyjadřují kvalitativní přínos pro Zadavatele a naplnění kritérií není ověřitelné.“. Navrhovatel v závěru svého návrhu také namítá, že rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel odmítnul námitky navrhovatele je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť „(…) Zadavatel se vyčerpávajícím způsobem nevypořádal se všemi argumenty, které Navrhovatel v Námitkách uvedl“.
8. Nejprve navrhovatel ve svém návrhu brojí proti zadavatelem požadovaným technickým parametrům automatického analytického systému, který je součástí předmětu veřejné zakázky. Jak uvádí navrhovatel v návrhu dle kapitoly 3.2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „Zadavatel požaduje pro automatický analytický systém mj. následující minimální (tj. závazné) technické parametry:
(i) systém transportuje zkumavky v nosičích jednotlivě (ne ve vícepozičních stojáncích) – lze
upřednostnit vybranou zkumavku a sledovat pohyb zkumavky systémem;
(ii) možnost softwarového předřazení statimových vzorků již přímo v dopravníkovém pásu
(přednostně se pipetují statimové vzorky přímo z dopravníku);
(iii) denní údržby probíhají automaticky bez manuálního zásahu obsluhy (akceptujeme pouze
spuštění denní údržby v ovládacím PC obsluhou);
(iv) bezúdržbová technologie ISE modulu – denní údržba není spojena s žádnými manuálními
úkony;
(v) ISE modul se kalibruje automaticky bez manuálního zásahu obsluhy
(vi) analyzátory umožňují skladování kontrolních materiálů přímo v systému v chlazeném prostoru.“.
Navrhovatel je přesvědčen, že „předmětné závazné technické podmínky předmětu plnění nejsou odůvodněny vymezeným předmětem Veřejné zakázky a objektivními potřebami ani medicínským účelem“ a dále uvádí, že tyto požadavky jsou nepřiměřeně přísné a jejich nastavením zadavatel diskriminuje potencionální dodavatele. K jednotlivým technickým podmínkám uvádí navrhovatel následující.
9. Ad (i) – transport zkumavek v nosičích jednotlivě. Dle navrhovatele by měl zadavatel akceptovat i vícemístné stojánky na zkumavky, protože i do těch lze vkládat pouze jednu zkumavku a programováním upřednostnit její podání před prázdnými stojánky. Dle navrhovatele tak zadavatel ve skutečnosti klade důraz na rychlost zpracování vzorků, resp. určitého objemu statimových vzorků. Navrhovatel v této souvislosti uvádí a technicky objasňuje, že nabízí rovnocenné řešení a pokud tedy zadavatel „bezdůvodně odmítá připustit do soutěže Navrhovatele nabízejícího rovnocenné řešení, jež kapacitně výrazně převyšuje požadavky Zadavatele, nasvědčuje to tomu, že Zadavatel preferuje konkrétní řešení, s cílem diskriminovat Navrhovatele.“. Navrhovatel také zdůrazňuje, že požadavek na transport zkumavek jednotlivě je schopen splnit pouze jediný relevantní dodavatel na trhu.
10. Ad (ii) – softwarové předřazení statimových vzorků v dopravníkovém pásu. Zadavatel odůvodnil předmětný požadavek potřebou reagovat na situace, kdy je v procesu vyšetřování zařazeno velké množství rutinních vzorků. „Dle Navrhovatele není vysvětlení Zadavatele podloženo objektivními věcnými důvody. Namítal proto, že jediným rozhodujícím parametrem pro rychlé zpracování statimového vzorku je TAT (doba potřebná k dodání výsledku). Okolnost, zda je vzorek pipetován z dráhy dopravníkového pásu, nebo vstupuje přímo do analyzátoru, je zcela nepodstatná.“. Dále pak navrhovatel vysvětluje, že: „V Rozhodnutí o námitkách Zadavatel uvedl, že při Navrhovatelem nabízeném řešení, kdy se použije samostatně stojánek pro každý statimový vzorek, nevyhnutelně dojde k úplnému zaplnění Sample Bufferu. Navrhovatel toto odmítá. V navrhovaném řešení je možné předřadit statimový vzorek nejen v preanalytickém, ale i v analytickém systému a urgentní vzorek je poté napipetován před ostatními vzorky, jak požaduje i Zadavatel. Obavu Zadavatele z hromadění vzorků navíc nevyřeší závazně stanovené předřazení statimů v dopravníkovém pásu, neboť tento způsob řešení vede při vytížení provozu systému ke zpoždění. Argumentace Zadavatele hromaděním vzorků je tedy neodůvodněná, neboť požadovaná závazná podmínka hromadění při vytížení systému v žádném případě nezabrání.“.
11. Ad (iii), (iv) a (v) – automatické údržby a kalibrace. „Navrhovatel v Námitkách namítal, že technické požadavky Zadavatele, aby veškeré denní údržby, jakož i denní údržba a kalibrace ISE modulu (tj. modulu s iontově selektivními elektrodami, který je součástí analyzátoru), probíhaly automaticky bez manuálního zásahu obsluhy (kromě ISE povoleno spuštění údržby v PC obsluhou), nejsou odůvodněny objektivními potřebami Zadavatele. Navrhovatel poukázal zejména na skutečnost, že denní manuální údržba na jeho analytickém systému trvá cca 10 minut denně a vyžaduje provedení triviálních úkonů.“. Navrhovatel současně poukazuje na to, že „minimálně technickou podmínku ad (iii), tj. automatické denní údržby, je schopen splnit toliko jediný dodavatel, kterým je Siemens. Podmínky ad (iv) a (v) jsou pak schopni splnit výlučně 2 dodavatelé. Navrhovatel proto považuje předmětné podmínky za bezdůvodně omezující řádnou a otevřenou hospodářskou soutěž.“. Dle navrhovatele to platí „tím spíše v případě požadavku na automatickou kalibraci ISE modulu. K tomu Navrhovatel uvádí, že ISE metody představují jen velmi malou část ze všech Zadavatelem používaných metod (do 3 %), a nároky na jejich kalibraci jsou tudíž ve srovnání s ostatními značně nízké.“.
12. Ad (vi) – skladování kontrolních materiálů v systému v chlazeném prostoru. K tomuto technickému požadavku navrhovatel mj. uvádí, že: „Zadavatel dále požaduje, aby analyzátory umožňovaly skladování kontrolních materiálů přímo v systému v chlazeném prostoru. Navrhovatel namítá, že předmětný požadavek zcela bezdůvodně zvýhodňuje konkrétní dodavatele, když Zadavatel nepřipustil řešení, které může (ač jiným způsobem) naplnit účel, který je tímto požadavkem sledován, a sice usnadnění práce laborantů.“. A dále pak vysvětluje mj., že: „Takový postup Zadavatele svědčí o zjevné účelovosti s cílem upřednostnit pouze určité dodavatele. Navrhovatel uvádí, že předmětný požadavek v žádném případě nevede k Zadavatelem tvrzenému sledovanému účelu, kterým má být snížení chybovosti a snížení manuálních zásahů.“. Své tvrzení pak navrhovatel dále v návrhu technicky obhajuje.
13. Navrhovatel ve svém návrhu dále brojí proti zadavatelem stanoveným kritériím hodnocení nabídek, kdy v kapitole 11. „Kritéria hodnocení nabídek a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že kritérium celkové nabídkové ceny v Kč včetně DPH má při hodnocení nabídek váhu 75% a další hodnocené parametry (subkritéria) nabídek mohou mít váhu 25% s tím, že v citované kapitole zadávací dokumentace je uvedena tabulka, resp. seznam 10 hodnocených subkritérií, kterým lze přidělit pouze buď plný počet bodů (při jejich splnění) nebo žádný počet bodů (při jejich nesplnění). Navrhovatel v návrhu mj. uvádí, že takto nastavená dílčí kritéria kvality „bezdůvodně zvýhodňují určité dodavatele (resp. jednoho dodavatele) a vylučují řádné konkurenční prostředí, když ostatním dodavatelům (včetně Navrhovatele) znemožňují podat konkurenceschopnou nabídku, přičemž naplnění některých subkritérií ani není ověřitelné.“. Navrhovatel považuje kombinaci hodnotících kritérií za diskriminační (váha kvalitativního kritéria, závazný charakter parametrů, které mají být předmětem hodnocení v rámci dílčích kvalitativních subkritérií, jejich údajnou bezpředmětnost nevyjadřující kvalitativní přínos pro zadavatele, způsob přidělování bodů v rámci těchto subkritérií a jejich údajné objektivní neověřitelnosti). Navrhovatel také poukazuje na skutečnost, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách námitkou směřující proti způsobu hodnocení dílčích subkritérií, resp. tomu, že jsou subkritéria hodnocena pouze plným počtem bodů nebo žádným počtem bodů, vůbec nezabýval.
14. V rámci dílčího hodnotícího kritéria kvality s váhou 25 % stanovil zadavatel následující subkritéria:
a) Skladování aktuálně používaných kalibračních a kontrolních materiálů na palubě systému v chlazeném prostoru mimo reagenční karusely analyzátorů a možnost jejich automatického sdílení mezi analyzátory (10 bodů);
b) Automatizovaná programovatelná údržba, tj. systém umožňuje naprogramování a spuštění automatické údržby analyzátorů v požadovanou dobu bez zásahu obsluhy (10 bodů);
c) Stanovení replikátů je možné z jedné zkumavky – analyzátory umožňují opakovaný náběr vzorku pro snadné stanovení opakovatelnosti metod (10 bodů);
d) Software umožňuje získat statistiku zjištěné kvality vzorků (př. počet hemolytických vzorků) a vyhodnotit ji podle žadatelů (5 bodů);
e) Biochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty (15 bodů);
f) Imunochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty (15 bodů);
g) Systém kontroluje shodu barvy víčka odběrové zkumavky a z ní požadovaných vyšetření ve vstupním modulu linky (5 bodů);
h) Žádné nabízené imunochemické metody nejsou ovlivněny interferencí biotinem (hladina biotinu v séru >1 ng/ml prokazatelně neovlivní výsledek) (5 bodů);
i) U vysokofrekvenčních imunochemických metod (TSH, fT4, troponin, NT-proBNP) je minimální velikost balení reagencie 500 testů v balení (5 bodů);
j) Celá linka pracuje bez omezení při 20 - 80% vlhkosti prostředí a teplotě 18 - 30°C (20 bodů).
K jednotlivým hodnotícím subkritériím uvádí navrhovatel následující.
15. Ad a) K tomuto subkritériu navrhovatel mj. uvádí, že: „Dle Navrhovatele se jedná zjevně o hodnotící kritérium, které je šité na míru jednomu konkrétnímu dodavateli Siemens. O tom svědčí detailní specifikace tohoto požadavku, která nad rámec závazné technické podmínky (tj. nad rámec požadavku na skladování kontrol na palubě systému v chlazeném prostoru) dále vylučuje z možnosti skladování reagenční karusely analyzátorů.“.
16. Ad b) K tomuto subkritériu navrhovatel mj. uvádí, že: „Aby dodavatel získal v tomto subkritériu body, musí nabízet naprogramování a spuštění automatické údržby v požadovanou dobu bez zásahu obsluhy (…) tomuto hodnotícímu subkritériu může opětovně vyhovět výlučně řešení jediného dodavatele Siemens, za které obdrží 10 bodů.“.
17. Ad c) K tomuto subkritériu navrhovatel mj. uvádí, že: „(…) požadovaná funkcionalita není využívaná v rutinním provozu. Navrhovatel proto považuje bodové ohodnocení předmětného subkritéria 10 body za naprosto neadekvátní, vzhledem k téměř nulové přidané hodnotě, kterou tento preferovaný parametr Zadavateli přináší.“.
18. Ad e) a f) K tomuto subkritériu navrhovatel mj. uvádí, že: „Po provedené údržbě se start systémů provádí jednou denně (ráno), což znamená, že doba uvedení systémů do plného provozu nemůže rutinní testování nikterak významně ovlivnit. I přes minimální využití preferovaného kritéria v praxi přidělil Zadavatel těmto dílčím subkritériím vůbec nejvyšší počet 15 bodů za splnění každého subkritéria, což Navrhovatel považuje za naprosto nepřiměřené vzhledem k téměř nulové přidané hodnotě, kterou tento preferovaný parametr Zadavateli přináší.“. A dále pak navrhovatel mj. uvádí, že: „Zadavatel přitom nijak objektivně neodůvodnil, proč je pro něj podstatné zprovoznění právě do 4 minut, nikoliv např. do 5 minut, což v praxi nepředstavuje významný časový rozdíl a v rámci hodnocení rozhodně nepředstavuje ekvivalent 30 bodů. Nastane-li při běžném provozu přechod ze stand-by módu jedenkrát denně, řešení Navrhovatele by představovalo oproti Zadavatelem preferovanému rozdíl pouhé 1 minuty denně, což je však vzhledem k přerozdělované hodnotě bodů zcela neadekvátní. Argumentace Zadavatele, že při stanovení tohoto požadavku vycházel z údajů dodavatelů uvedených v marketingovém průzkumu, svědčí dle Navrhovatele spíše o účelovosti nastavení hodnoty tohoto kritéria, s cílem zvýhodnit konkrétní dodavatele, neboť Navrhovatel v odpovědi na dotaz Zadavatele uváděl hodnotu 5 minut, ze které Zadavatel při stanovení hodnoty tohoto subkritéria evidentně nevycházel.“.
19. Ad h) K tomuto subkritériu navrhovatel mj. uvádí, že: „tuto preferenci nesplňuje při tak nízké požadadované hodnotě v praxi žádný z dodavatelů. Takové subkritérium tudíž nemá v rámci hodnocení naprosto žádný smysl, neboť žádný dodavatel v jeho rámci neobdrží stanovený počet 5 bodů (všichni dodavatelé obdrží nulový počet bodů). Toto subkritérium tedy nevyjadřuje žádný kvalitativní přínos a pouze neodůvodněně ubírá bodové hodnocení na úkor hodnotícího kritéria výše nabídkové ceny.“.
20. Ad i) K tomuto subkritériu navrhovatel mj. uvádí, že: „Dle názoru Navrhovatele se jedná o neodůvodněnou technickou specifikaci a zadávací podmínku ušitou na míru jednomu konkrétnímu dodavateli. Dle Navrhovatele nemá požadavek Zadavatele na velikost lahvičky/cartridge z hlediska požadovaného objemu testů žádné opodstatnění.“.
21. Ad j) K tomuto subkritériu navrhovatel mj. uvádí, že: „jím nabízené analyzátory jsou nastaveny na práci ve standardním prostředí, které se pohybuje v rozmezí 30 - 80 % vlhkosti a které je dle hygienických norem povinen zajistit ve své laboratoři rovněž Zadavatel. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavek na vlhkost vzduchu na pracovišti v rozmezí 30 % až 70 %. I pokud by tedy v laboratoři Zadavatele byla relativní vlhkost vzduchu pod standardních 30 % (viz Zadavatelem požadovaných 20 %), je takový parametr v rozporu s právními předpisy a nemůže být vůbec předmětem hodnocení. S odkazem na citované vládní nařízení a právní předpisy v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví Zadavatel ani nemůže připustit, aby tato situace nastala, natož hodnotit její splnění či nesplnění na úkor nabízených řešení dodavatelů. Je-li v laboratoři Zadavatele standardní vlhkost, upravená nařízením vlády, postrádá Navrhovatel jakékoliv racionální opodstatnění hodnocení předmětného parametru z pohledu jeho přidané hodnoty“.
22. Celkově pak tuto část návrhu navrhovatel shrnuje mj. tak, že „je mu znemožněno podat do Zadávacího řízení konkurenceschopnou nabídku, neboť pro její podání by svou standardní odpovídající nabídkovou cenu musel výrazně snížit, čímž by se dostal na samou hranici hodnoty nákladů, aniž by byl schopen generovat odpovídající zisk.“.
23. V poslední části návrhu pak navrhovatel uvádí, že „(p)odle názoru Navrhovatele je Rozhodnutí o námitkách, jímž Zadavatel Námitky odmítl, nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť Zadavatel se vyčerpávajícím způsobem nevypořádal se všemi argumenty, které Navrhovatel v námitkách uvedl. Zadavatel se vůbec nezabýval námitkami Navrhovatele souvisejícími se způsobem hodnocení subkritérií kvality (tj. zcela neproporcionální přidělování buď plného počtu bodů anebo neudělení žádného bodu), ve spojení s váhou, která je dílčímu kritériu kvality přidělena (tj. 25 %). Jedná se fakticky o všechny námitky, které Navrhovatel uplatňuje v úvodu bodu II. B výše. Zadavatel se také nijak podrobněji nevypořádal s namítanou rozporností a nejednoznačností podmínek, pokud jde o transport zkumavek v nosičích jednotlivě a vymezení dopravníkového pásu u požadavku na softwarové předřazení statimového vzorku.“.
24. Na základě výše uvedeného navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku a pokud by se Úřad neztotožnil s argumentací navrhovatele, aby rozhodl o zrušení rozhodnutí o námitkách a zároveň uložil zadavateli až do pravomocného skončení zadávacího řízení zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.
II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
25. Úřad obdržel předmětný návrh dne 27. 4. 2020 a tímto dnem bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 27. 4. 2020.
26. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
-
zadavatel,
-
navrhovatel.
27. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-12800/2020/512/PHn ze dne 29. 4. 2020, který byl zadavateli doručen téhož dne a navrhovateli dne 30. 4. 2020.
28. Dne 7. 5. 2020 Úřad obdržel od zadavatele kompletní dokumentaci o zadávacím řízení.
29. Dne 7. 5. 2020 bylo Úřadu doručeno „Vyjádření Zadavatele k obdrženému návrhu dle § 252 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek pro zadávací řízení s názvem Dodávky reagencíí a spotřebního materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení s výpůjčkou analytického systému“ z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020“).
Vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020
30. Zadavatel v úvodu vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020 uvádí mj., že: „(…) odmítá nařčení Navrhovatele, že zadávací podmínky jsou stanoveny nejednoznačně a diskriminačně. Vždyť vypsání veřejné zakázky předcházel v letech 2018 a 2019 marketingový průzkum trhu, ve kterém byly osloveny 4 společnosti. Předmětem marketingového průzkumu trhu bylo zjištění nabízených technických řešení na trhu a předběžných cenových nabídek. Společnosti oslovené v rámci marketingového průzkumu trhu prezentovali Zadavateli technické řešení. Zadavatel pak nastavil technické parametry na základě tohoto marketingového průzkumu trhu.“. Zadavatel také tvrdí, že každý z navrhovatelem namítaných bodů může objektivně odůvodnit potřebami vyplývajícími z poskytování zdravotní péče a dodává, že obdržel k veřejné zakázce 2 nabídky, kdy oba dodavatelé nesplňují 2 položky z 10 hodnocených subkritérií.
31. Ad (i) – transport zkumavek v nosičích jednotlivě. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že: „(…) nesouhlasí s tím, že Navrhovatelem navrhované řešení, kdy zkumavky lze umísťovat samostatně do pěti-pozičního stojánku, je rovnocenné.“. A dále pak, že: „Obsluha linky při řešení, které navrhuje Navrhovatel, by musela pracovat s mnohem větším množstvím stojánků, které je nutné do systému vkládat, čistit je a desinfikovat. Dané řešení tak neplní Zadavatelův cíl omezit manuální zásahy obsluhy a co nejvyšší míru automatizace.“. Zadavatel zdůrazňuje, že tento požadavek splňuje více dodavatelů na trhu.
32. Ad (ii) – softwarové předřazení statimových vzorků v dopravníkovém pásu. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že předřazení statimových vzorků na počátku procesu „(…) neřeší situace, kdy vysoce urgentní (vitální) vzorek je přijat v době nejvyššího vytížení linky a linkou je tudíž zpracováván velký počet vzorků. Při Navrhovatelem nabízeném řešení, kdy se použije samostatně stojánek pro každý statimový vzorek, aby bylo možné sledovat její pohyb, nevyhnutelně dojde k většímu vytížení systému a také k zaplnění tzv. Sample Bufferu“. Dále pak zadavatel uvádí, že dle jeho předpokladu bude nová automatická linka v provozu nejméně dalších 6 let, počet statimových vzorků neustále roste a prioritizace vzorku je tedy nezbytná. Dle zadavatele je na trhu více než jeden dodavatel, který tuto podmínku splňuje.
33. Ad (iii), (iv) a (v) – automatické údržby a kalibrace. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že automatická kalibrace ISE (bezúdržbový systém) „(…) omezí nutnost manuálních zásahů a zvýší stupeň automatizace laboratoře, což je záměrem obměny přístrojové techniky (…) Možnost využití automatické kalibrace tedy nepřispívá jek k vyššímu uživatelskému komfortu, jak uvádí Navrhovatel, ale ovlivní výrazně provoz a organizaci práce.“.
34. Ad (vi) – skladování kontrolních materiálů v systému v chlazeném prostoru. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že: „Skladování kontrolních materiálů v chlazeném prostoru přímo na palubě umožňuje snížení manuální obsluhy systému, čímž je omezena také případná chybovost. Kontrolní materiály lze vložit do analyzátorů během denního provozu, kdy je přítomna pravidelná obsluha analyzátorů, a nemusí se s kontrolami manipulovat během pohotovostní služby, kdy se střídají všichni laboranti, včetně externích sloužících. Tato varianta také umožňuje zmenšit skladovací prostory pro kontrolní materiál v externích lednicích a přináší tak ekonomickou úsporu.“. A dále pak zadavatel uvádí, že: „Obecně lze říci, že přítomnost kalibračních a kontrolních materiálů na palubě přístroje bez nutnosti jejich vyjímání a ukládání do lednic snižuje riziko jejich znehodnocení při přemísťování a skladování mimo analyzátor“.
35. K námitce navrhovatele směřující proti zadavatelem stanoveným kritériím hodnocení nabídek, kdy v kapitole 11. „Kritéria hodnocení nabídek a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že kritérium celkové nabídkové ceny v Kč včetně DPH má při hodnocení nabídek váhu 75% a další hodnocené parametry (subkritéria) nabídek mohou mít váhu 25% s tím, že v citované kapitole zadávací dokumentace je uvedena tabulka, resp. seznam 10 hodnocených subkritérií, kterým lze přidělit pouze buď plný počet bodů (při jejich splnění) nebo žádný počet bodů (při jejich nesplnění), reaguje zadavatel v kapitole II. B vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020 mj. tak, že: „(…) stanovil pro předmět plnění minimální technické podmínky, které jsou nepodkročitelné a v případě jejich nesplnění, nemůže být nabídka účastníka zadávacího řízení hodnocena. Tzn. dodavatel, který nesplní tyto minimální technické podmínky, bude ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění podmínek stanovených v zadávací dokumentaci. Zadavatel současně nad rámec těchto minimálních technických podmínek stanovil »Hodnocené parametry«. Účastník zadávacího řízení, který podal nabídku a nenabízí některý nebo ani jediný z hodnocených parametrů nebude vyloučen ze zadávacího řízení pro nesplnění technických podmínek. Tento účastník zadávacího řízení však v rámci hodnocení nabídek získá (nezíská) příslušný počet bodů dle bodové škály. Zadavatel stanovil tyto hodnocené parametry nad rámec minimálních technických parametrů z důvodu získání co nejkvalitnějšího předmětu plnění, a to i za cenu vyšších nákladů. Kvalitnější řešení sebou ve většině případů nese zvýšené náklady za tyto hodnocené parametry. Zadavatel s cílem získat co nejkvalitnější řešení za co nejvýhodnější cenu, nastavil vícektriteriální hodnocení tak, aby neznevýhodňoval dodavatele, kteří nabízejí hodnocené parametry a mají s tím spojené vyšší náklady. V případě, že by zadavatel nezavedl tento systém hodnocení, dodavatelé by nebyli motivování dodat kvalitnější řešení, které s sebou nese vyšší náklady, ale nabídli by pouze řešení splňující minimální technické požadavky bez přidané hodnoty. Zadavatel tyto hodnocené parametry nastavil na základě zkušeností s poskytováním laboratorních služeb a dle výhledu, kam a jak se bude dané poskytování laboratorních služeb v následujících letech vyvíjet. Zadavatel považuje za důležité zdůraznit, že před vypsáním veřejné zakázky provedl marketingový průzkum, ve kterém zjistil technické možnosti aktuálně nabízených systémů. Na jejich základě a podle vlastních zkušeností z každodenní praxe zadavatel stanovil jednotlivá hodnotící subkritéria, jde o technická řešení, která usnadní organizaci práce a pomůže nadále zkracovat čas, ve kterém lze poskytnout lékařům výsledky.“.
36. Na námitku směřující proti subkritériu „Skladování aktuálně používaných kalibračních a kontrolních materiálů na palubě systému v chlazeném prostoru mimo reagenční karusely analyzátorů a možnost jejich automatického sdílení mezi analyzátory“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „Automatické sdílení kontrolních materiálů mezi analyzátory, které jsou napojeny na tutéž linku, má pro uživatele zřejmou výhodu, kdy omezí manipulaci s kontrolním materiálem a toto řešení má i ekonomický přínos (tentýž materiál se využije pro více analyzátorů). V hodnotících kritériích zadavatel toto řešení zvýhodnil i proto, že nejsou obsazena místa v reagenčním karuselu, která tak lze využívat pouze pro reagencie. Analyzátory budou využívány minimálně po dobu 6 let a během tohoto období je možné obsadit pozice v reagenčním kruhu potencionálně novými metodami nebo navýšit počty reagencií (…) tzv. smíšený režim není překážkou, protože frekventně používané kontroly (i několikrát denně) jsou k dispozici na palubě a ty, které jsou potřeba pouze při vyšetření speciálních metod, se vloží jednorázově.“.
37. Na námitku směřující proti subkritériu „Automatizovaná programovatelná údržba, tj. systém umožňuje naprogramování a spuštění automatické údržby analyzátorů v požadovanou dobu bez zásahu obsluhy“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „Toto technické řešení opět umožňuje nezatěžovat obsluhu během noční pohotovostní služby. Údržba může být naprogramována a spuštěna automaticky v noci, kdy je provoz minimální a to pro každý napojený analyzátor. Spuštění údržby obsluhou není časově náročné, nicméně laboranti musí v režimu provádění údržby během noci hlídat čas, kdy je nutné údržbu spustit. Zadavatel dodává, že režim pohotovostních služeb není nepřetržitý.“
38. Na námitku směřující proti subkritériu „Stanovení replikátů je možné z jedné zkumavky – analyzátory umožňují opakovaný náběr vzorku pro snadné stanovení opakovatelnosti metod“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „(…) pokud analyzátory umožňují provést vyšetření opakovaně z téže zkumavky, je to velká výhoda pro obsluhu. Pokud toto umožněno není, musí obsluha dva vzorky rozdělit do dvaceti zkumavek, každou samostatně zadat do ovládacího SW analyzátoru.“. Jiní dodavatelé tuto podmínku dle tvrzení zadavatele splňují.
39. Na námitku směřující proti subkritériu „Biochemický analyzátor a Imunochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty“ reaguje zadavatel mj. tak, že pojem klidový stav je běžně užívaný pojem a že jeho synonyma jsou pohotovostní režim nebo stand-by mód. Dále pak uvádí například, že: „Analyzátor se do klidového stavu dostane nejen po denní údržbě, ale po každém i drobném technickém problému jako např. uvíznutí stojánku se vzorky, ucpání pipetovacích jehel sraženým vzorkem, apod., který sice odstraní obsluha sama, ale vyžaduje zastavení systému a odstranění problému (…) Tyto situace nastávají během dne opakovaně a rychlý přechod analyzátoru do plného provozu po té zásadně ovlivňuje již diskutovaný TAT (čas potřebný pro vydání výsledků lékaři).“. Čas 4 minuty byl zadavatelem stanoven na základě marketingového průzkumu.
40. Na námitku směřující proti subkritériu „Žádné nabízené imunochemické metody nejsou ovlivněny interferencí biotinem (hladina biotinu v séru >1 ng/ml prokazatelně neovlivní výsledek)“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „Imunochemické metody mohou být koncentrací biotinu ve vzorku výrazně ovlivněny. Biotin se do séra pacientů dostává vlivem léčby některých nemocí, ale také z doplňků stravy a kosmetických přípravků. Laboratoř proto nezná koncentraci biotinu ve vyšetřovacích vzorcích a hrozí tak vydání chybného výsledku. (…)Interferenci biotinem vykazují měřící systémy, které používají vazbu biotin-streptavidin, mezi něž patří Navrhovatel. Měřící systémy, které uvedenou vazbu (princip stanovení) nevyužívají, tuto interferenci nemají.“.
41. Na námitku směřující proti subkritériu „U vysokofrekvenčních imunochemických metod (TSH, fT4, troponin, NT-proBNP) je minimální velikost balení reagencie 500 testů v balení“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „(…) pro provoz je výhodné mít větší balení u imunochemických metod, které se vyšetřují v režimu statim, tedy denně včetně pohotovostního režimu, a jejichž počet je vysoký.“ Dále pak zadavatel uvádí, že: „Při vyšším počtu testů v baleních se šetří jednak skladovací místo v lednicích a také je produkováno menší množství potencionálně infekčního odpadu, který musí být likvidován. Deklarovaná stabilita větších balení na palubě je pro provoz OKB dostatečná (pohybuje se až v řádu týdnů). Zmíněnou manuální intervenci před založením reagencie/cartridge do systému nevyžadují ani jiní dodavatelé.“.
42. Na námitku směřující proti subkritériu „Celá linka pracuje bez omezení při 20 - 80% vlhkosti prostředí a teplotě 18 - 30°C“ reaguje zadavatel mj. tak, že z opakovaného měření vlhkosti ve své laboratoři ví, že se zde vlhkost pohybuje kolem 30%. K tomu uvádí, že: „Díky vlhkosti vzduchu na hranici 30% se na kyvetách v analyzátoru tvoří ve zvýšené míře krystaly, které mohou náhodně zapříčinit chybné výsledky. K odstranění problémů vedlo až pořízení zvlhčovače vzduchu. Několik dalších dodavatelů deklaruje, že jejich linky pracují spolehlivě při 20 – 80% vlhkosti. Pokud by vlhkost byla příliš nízká a nesplňovala hygienickou normu, přistoupí zadavatel samozřejmě k patřičným opatřením. Nicméně pokud i dočasně například během letního období bude vlhkost vzduchu hraniční, nebude se zadavatel muset obávat ohrožení pacienta z důvodu vydání chybných výsledků. Odborní garanti zadavatele konstatují, že dodržení stěžovatelem požadované relativní vlhkosti min. 30% by pro něj znamenalo vynaložení dalších finančních prostředků spojených s nákupem a provozováním zvlhčovacích jednotek ve výši přesahující 0,5 mil. Kč.“.
43. K námitce směřující proti navrhovatelem tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách se zadavatel odkazuje na své rozhodnutí o námitkách, resp. kapitolu II. B daného rozhodnutí s tím, že: „Zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že se nezabýval námitkami Navrhovatele souvisejícími se způsobem hodnocení subkritérií kvality ve spojení s váhou, když vyjádření Zadavatele lze nalézt v úvodu čl. II. B Rozhodnutí o námitkách. S namítanou rozporností a nejednoznačností podmínek, pokud jde o transport zkumavek v nosiči jednotlivě a vymezení dopravníkového pásu u požadavku na softwarové předřazení statimového vzorku, se zadavatel vypořádal v bodě čl. II. A i, ii a čl. II. B Rozhodnutí o námitkách.“.
Další průběh správního řízení
44. Usnesením č. j. ÚOHS-13941/2020/512/PHn ze dne 12. 5. 2020 Úřad zadavateli určil dle § 39 odst. 1 správního řádu lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony – a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
45. Usnesením č. j. ÚOHS-16082/2020/512/PHn ze dne 2. 6. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo navrhovateli i zadavateli doručeno téhož dne.
46. Dne 10. 6. 2020 obdržel Úřad od navrhovatele přípis nazvaný „VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE K PODKLADŮM ROZHODNUTÍ“ ze dne 10. 6. 2020 (dále jen „vyjádření navrhovatele ze dne 10. 6. 2020“).
Vyjádření navrhovatele ze dne 10. 6. 2020
47. Navrhovatel ve svém vyjádření uvádí mj., že: „(…) nesouhlasí s tvrzeními Zadavatele, že minimální technické podmínky předmětu plnění Veřejné zakázky splňuje více dodavatelů na trhu. Zadavatel přitom v této souvislosti předestírá pouze vágní konstatování, které nedokládá žádnými přesvědčivými důkazy. Odvolává-li se Zadavatel na relevantní marketingový průzkum trhu, v takovém případě by měl disponovat konkrétními daty o způsobilých dodavatelích a tyto jmenovitě označit. Zadavatel však naopak setrvává ve svých vyjádřeních na obecných a ničím nepodložených tvrzeních, která objektivně neumožňují kvalifikovaný přezkum jeho úvah a závěrů. Navrhovatel je přesvědčen, že i toto svědčí o tom, že žádní další dodavatelé, kteří by byli způsobilí splnit nepřiměřeně přísné minimální technické podmínky, ve skutečnosti neexistují. Toto potvrzuje též okolnost, že Zadavatel obdržel v zadávacím řízení pouze 2 nabídky, a to od společností, jejichž řešení je však z pohledu splnění minimálních technických podmínek předmětu Veřejné zakázky přinejmenším sporné“.
48. K technické podmínce „transport zkumavek v nosičích jednotlivě“ uvádí navrhovatel mj., že: „Zadavatel ve svém vyjádření opakovaně dezinterpretuje námitky Navrhovatele a účelově mu podsouvá argumentaci o rovnocenném řešení spočívajícím v obsazení vícepozičních stojánků pouze jednou zkumavkou. Navrhovatel uvádí, že na možnost umístění samostatných zkumavek do vícepozičních stojánků se Zadavatele dotazoval v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, tj. v době, kdy mu nebyl znám skutečný cíl, který Zadavatel stanovením předmětného požadavku sleduje a kterým je zpracování určitého množství statimových vzorků“. Dále pak navrhovatel zdůrazňuje, že „jeho technologie je založena na umísťování více zkumavek do jednoho stojánku, s preferencí statimového vzorku, což je plně rovnocenné řešení odpovídající cíli nastavení této zadávací podmínky.“.
49. K technické podmínce „automatické denní údržby“ uvádí navrhovatel mj., že: „Zadavatel uvádí, že i tuto technickou podmínku splňuje více dodavatelů na trhu. Navrhovatel podotýká, že danou podmínku naopak nesplňuje ani řešení společnosti Abbott, která podala do zadávacího řízení nabídku. Toto řešení vyžaduje pro denní údržbu imunochemických modulů každodenní manuální přípravu roztoku chlornanu sodného a jeho přelití do speciální cartridge, která se poté vloží na palubu systému Alinity (systém jmenovaného dodavatele). Toto je ilustrativně popsáno ve volně dostupném instruktážním videu společnosti Abbott. Z přiloženého operačního manuálu systému Alinity (viz příloha č. 2 str. 814 - odstavec Sodium hypochlorite stability) rovněž vyplývá potřeba denní manipulace s roztoky potřebnými pro denní údržbu, což dokládá zvýšené nároky na obsluhu při použití daného systému. S ohledem na výše uvedené Navrhovatel odmítá, že by na trhu existovalo více dodavatelů schopných danou technickou podmínku splnit. Jelikož Zadavatel opět neuvádí, o které konkrétní dodavatele by se mělo jednat, Navrhovatel se ani nemůže k tomuto vágnímu tvrzení Zadavatele kvalifikovaně vyjádřit.“.
50. K marketingovému průzkumu zadavatele uvádí navrhovatel mj., že: „Zadavatel se ve svém vyjádření odvolává na údaje z marketingového průzkumu; poukazuje konkrétně na údaje sdělené Navrhovatelem, dle kterých jeho systém přejde z klidového stavu do plného provozu za 12 minut (nikoliv za 5 minut jak je uvedeno i v Návrhu).“ A dále pak navrhovatel přikládá tabulku s výňatkem z marketingového průzkumu a uvádí, že: „Navrhovatel pro vysvětlení uvádí, že při použití Quick Start módu je potřebným časem skutečně 5 minut. Odkaz na zkušenosti ze současného provozu na Oddělení klinické biochemie (OKB) není relevantní, neboť Navrhovatel by nabízel jiný systém, než je v současnosti na OKB provozován. Toto uvedl i v odkazovaném marketingovém průzkumu. Argumentace Zadavatele, že při stanovení tohoto požadavku vycházel z údajů dodavatelů uvedených v marketingovém průzkumu, tak dle Navrhovatele svědčí spíše o účelovosti nastavení hodnoty tohoto kritéria, s cílem zvýhodnit konkrétní dodavatele, neboť Navrhovatel v odpovědi na dotaz Zadavatele uváděl hodnotu ve vztahu ke Quick Start módu 5 minut, ze které Zadavatel při stanovení hodnoty tohoto subkritéria evidentně nevycházel. Navrhovatel konstatuje, že namísto toho, aby cílem realizovaného marketingového průzkumu bylo nastavit zadávací podmínky nediskriminačně, je Zadavatel ve skutečnosti nastavil dle průzkumu, avšak ve prospěch konkrétních dodavatelů.“
51. Navrhovatel své vyjádření uzavírá tím, že je nadále přesvědčen o porušení zákona zadavatelem a trvá na svém návrhu.
Další průběh správního řízení
52. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-17825/2020/512/PHn ze dne 15. 6. 2020 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
Napadené rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 6. 2020
53. Dne 25. 6. 2020 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-19398/2020/512/PHn (dále „původní rozhodnutí“ nebo též „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. rozhodl, že zadavatel nedodržel postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil k námitce stěžovatele týkající se stanovení bodového hodnocení jednotlivých subkritérií dílčího kritéria kvality v kapitole 11. „Kritéria hodnocení nabídek a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, kdy citovaný stěžovatel namítá skutečnost, že při hodnocení jednotlivých subkritérií citovaný zadavatel hodnotí buď pouze plným počtem bodů, nebo nulovým počtem bodů. V této souvislosti citovaný stěžovatel uvádí, že: „Podle čl. 11 zadávací dokumentace zamýšlí Zadavatel udělovat za naplnění kvalitativních subkritérií výlučně buď plný, anebo nulový počet bodů. Takto nastavený způsob hodnocení odpovídá stavu, kdy hodnocená dílčí subkritéria fakticky představují závazné zadávací podmínky, neboť je zřejmé, že úspěšná může být toliko nabídka, která tato kritéria beze zbytku splní, přičemž jakoukoliv alternativu Zadavatel nepřipouští ani nezohledňuje v rámci bodování.“, čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.
54. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí o námitkách jako opatření k nápravě. Výrokem IIII. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
Rozklad zadavatele ze dne 9. 7. 2020
55. Dne 10. 7. 2020 podal zadavatel Úřadu „Rozklad zadavatele proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 25. června 2020 v rámci veřejné zakázky s názvem »Dodávky reagencií a spotřebního materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení s výpůjčkou analytického systému«“ ze dne 9. 7. 2020 (dále jen „rozklad zadavatele“).
Rozklad zadavatele
56. Zadavatel označuje napadené rozhodnutí za nepřiměřeně formalistické a nedůvodně přísné, porušující základní zásady činnosti správních orgánů. Zadavatel zpochybňuje tvrzení Úřadu, že by se předmětnou námitkou nezabýval. Zadavatel se dle svého tvrzení podrobně a srozumitelně vyjádřil ke každému bodu námitek s tím, že s ohledem na právní jistotu a z důvodu opatrnosti odpovídal na navrhovatelovy námitky chronologicky tak, jak byly označeny navrhovatelem. Zadavatel svým obecným textem v rozhodnutí o námitkách reagoval na obecný text obsažený v námitkách navrhovatele.
57. Zadavatel dále v rozkladu zdůrazňuje, že se v části ll. B rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal s každou z navrhovatelových námitek. Dle zadavatele není relevantní, zda textnavrhovatele obsahuje dvě strany a text zadavatele stranu jednu, nýbrž to, zda je vysvětlení důvodů dostatečné a srozumitelné.
58. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel si musel být od zahájení zadávacího řízení vědom, že zadavatel pro předmět plnění stanovil minimální technické podmínky a nad jejich rámec pak stanovil „Hodnocené parametry“, přičemž již v zadávací dokumentaci byli dodavatelé seznámeni s tím, že způsob hodnocení je nastaven zcela transparentně v závislosti na potřebách zadavatele a na předmětu plnění. To stejné platí ve vztahu k hodnoceným parametrům (subkritériím) vyjadřujícím preferenci jednotlivých parametrů. Důležitost a potřebnost jednotlivých hodnocených parametrů je dle zadavatele dostatečně popsána v samotném textu rozhodnutí o námitkách.
59. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí změnil tak, že návrh navrhovatele zamítne a správní řízení zastaví. Eventuálně, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Další průběh řízení o rozkladu
60. Usnesením č. j. ÚOHS-21330/2020/512/PHn ze dne 14. 7. 2020 vyzval Úřad navrhovatele, aby ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení usnesení podal Úřadu vyjádření k rozkladu.
61. Dne 20. 7. 2020 obdržel Úřad od navrhovatele „VYJÁDŘENÍ NAVRHOVATELE K ROZKLADU ZADAVATELE“ ze dne 20. 7. 2020 (dále jen „vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele“).
Vyjádření navrhovatele k rozkladu zadavatele
62. Navrhovatel předně uvádí, že: „(…) nesouhlasí se skutečnostmi, které Zadavatel uvádí v rozkladu Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je dle Navrhovatele zcela zjevné, že Zadavatel se námitkou diskriminačního způsobu přidělování bodů v rámci hodnocení dílčího hodnotícího kritéria kvality ve svém rozhodnutí vůbec nezabýval.“.
63. Dále dle navrhovatele skutečnost, že Úřad „(…) zcela oprávněně shledal Rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů“ nezbavovala Úřad povinnosti vypořádat se s věcnou argumentací navrhovatele.
64. V této souvislosti navrhovatel uvádí mj. že: „Úřad je přezkumným orgánem, který vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených ZZVZ a je nadán poměrně širokou rozhodovací pravomocí. Dle Navrhovatele by Úřad neměl tuto svou roli opouštět ani v návrhových řízeních a tím spíše se autoritativně vypořádat se všemi skutečnostmi, které jsou předmětem sporu mezi zadavatelem a dodavatelem, a odstranit tak pochybnosti, které mezi nimi mohou i nadále přetrvávat. V obecné rovině se jedná o jeden z projevů zásady dobré správy, kdy v souladu s § 4 odst. 1 větou první správního řádu je veřejná správa považována za službu veřejnosti.“ a dále například, že: „Pokud se Úřad nevypořádá se všemi námitkami Navrhovatele, které jsou způsobilé přezkumu, mezi Zadavatelem a Navrhovatelem zůstanou i nadále sporné některé skutečnosti, které mohl Úřad autoritativně vypořádat již v rámci Prvostupňového rozhodnutí. Je zřejmé, že takový stav Navrhovateli nijak neprospívá, neboť po opakovaném rozhodnutí o námitkách bude nucen složit novou kauci, přestože by předmětem nového řízení byly stejné otázky, o kterých může Úřad rozhodnout již v tomto správním řízení. Dle Navrhovatele proto Úřad nepostupuje v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť nepostupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady.“.
65. Vzhledem k výše uvedenému tak navrhovatel uvádí, že přestože se neztotožňuje s argumentací uvedenou v rozkladu zadavatele, je dle jeho názoru na místě, aby „(…) předseda Úřadu Prvostupňové rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení, v němž Úřad zaváže, aby se vypořádal se všemi Navrhovatelem uplatněnými skutečnostmi, které jsou způsobilé přezkumu v rámci předmětného správního řízení.“.
Rozhodnutí předsedy Úřadu
66. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí č. j. ÚOHS-28470/2020/323/PMo/RBu ze dne 11. 9. 2020 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“) uvedl mj., že: „Není nezbytně nutné obsáhlé odůvodnění rozhodnutí o námitkách, kterým se tyto námitky odmítají. Je ovšem žádoucí, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek. K tomu rovněž odkazuji na odůvodnění jednoho ze svých dřívějších rozhodnutí. Konkrétně v bodě 38 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 12. 2. 2019, č. j. ÚOHS-R0212/2018/VZ-04264/2019/322/PJe, jsem shrnul, že nelze vykládat ustanovení § 245 odst. 1 zákona tak, aby byly na odůvodnění rozhodnutí o námitkách kladeny mnohem vyšší nároky, než na odůvodnění soudních rozsudků.“.
67. A dále mj., že: „Zadavatel v bodu II. B rozhodnutí o námitkách uvedl, že stanovil minimální technické podmínky, že nad jejich rámec stanovil hodnocené parametry a dále že pokud uchazeč hodnocený parametr nesplní, nebude tento uchazeč vyloučen. Následně zadavatel výslovně uvedl, že účastník zadávacího řízení v rámci hodnocení nabídek získá nebo nezíská příslušný počet bodů dle bodové škály. Jako důvod pro stanovení hodnocených parametrů zadavatel zmínil získání co nejkvalitnějšího předmětu plnění, a to i za cenu vyšších nákladů. Zadavatel rovněž dodal, že hodnocené parametry nastavil na základě vlastních zkušeností s poskytováním laboratorních služeb, dle výhledu v rámci poskytování laboratorních služeb v následujících letech a na základě marketingového průzkumu.“ a že: „Nelze učinit závěr, že by zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl zcela obecné odůvodnění, které by bylo aplikovatelné jakožto reakce na námitky stěžovatele v jakémkoli rozhodnutí o námitkách v jakémkoli zadávacím řízení. Naopak, zadavatel uvedl konkrétní důvody, proč předmětná kritéria a jejich subkritéria v daném zadávacím řízení zvolil a proč nastavená kritéria a subkritéria považuje za adekvátní.“.
68. Závěrem daného rozhodnutí předseda Úřadu vyslovil závazný právní názor ohledně postupu Úřadu v novém projednání věci, konkrétně, mj. že: „Úřad je v této věci vázán právním názorem, že námitky navrhovatele byly v rozhodnutí o námitkách vypořádány dostatečně. Rozhodnutí o námitkách tak naplňuje požadavky zákona ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Úkolem Úřadu v dalším řízení je posoudit návrh navrhovatele po věcné stránce.“ a vrátil věc Úřadu k novému projednání.
Další průběh správního řízení
69. Pokračování správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-29123/2020/513/PHn ze dne 17. 9. 2020, který byl zadavateli i navrhovateli doručen téhož dne.
70. Usnesením č. j. ÚOHS-29881/2020/513/PHn ze dne 23. 9. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu - zaslání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže marketingového průzkumu z let 2018 až 2019, který dle vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020 předcházelzadání veřejné zakázky.
71. Dne 29. 9. 2020 obdržel Úřad od zadavatele marketingový průzkum z let 2018 až 2019.
72. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35602/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Abbott Laboratories, s.r.o., IČO 25095145, se sídlem Evropská 2591/33d, 160 00 Praha 6 (dále jen „Abbott Laboratories“) s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020.
73. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Beckman Coulter Česká republika s.r.o., IČO 28233492, se sídlem Radiová 1, 102 27 Praha 10 (dále jen „Beckman Coulter“) s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020.
74. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35604/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Siemens Healthcare, s.r.o., IČO 04179960, se sídlem Budějovická 779/3b, 140 00 Praha 4 (dále jen „Siemens Healthcare“) s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020.
75. Dne 11. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Poskytnutí informací ÚOHS č.j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn“ z téhož dne od společnosti Beckman Coulter.
76. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Odpověď na žádost ÚOHS o sdělení informací v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ z téhož dne od společnosti Abbott Laboratories.
77. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Sdělení v předmětu Žádost o součinnost – poskytnutí informací, spisová značka ÚOHS-S01176/2020/VZ, číslo jednací ÚOHS-35604/2020/513/PHn, ze dne 6/11/2020“ ze dne 9. 11. 2020 od společnosti Siemens Healthcare.
78. Usnesením č. j. ÚOHS-37290/2020/512/PHn ze dne 20. 11. 2020 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž dané usnesení bylo účastníkům doručeno dne 23. 11. 2020.
79. Dne 27. 11. 2020 obdržel Úřad od zadavatele žádost z téhož dne o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům stanovené Úřadem v usnesení č. j. ÚOHS-37290/2020/512/PHn ze dne 20. 11. 2020, v jejímž rámci zadavatel žádal o prodloužení dané lhůty o 7 dnů.
80. Usnesením č. j. ÚOHS-38166/2020/512/PHn ze dne 27. 11. 2020 prodloužil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům stanovenou Úřadem v usnesení č. j. ÚOHS-37290/2020/512/PHn ze dne 20. 11. 2020, a to do 7. 12. 2020.
81. Dne 7. 12. 2020 Úřad obdržel přípis zadavatele s názvem „Vyjádření se k podkladům rozhodnutí k veřejné zakázce s názvem »Dodávky reagencií a spotřebního materiálu pro rutinní biochemická a imunologická stanovení s výpůjčkou analytického systému«“ (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 7. 12. 2020“). Navrhovatel se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření zadavatele ze dne 7. 12. 2020
82. Zadavatel předně reaguje na přípis společnosti Abbott Laboratories ze dne 13. 11. 2020, k němuž uvádí, že řešení nabízené Abbott Laboratories „není rovnocenné s požadovaným v zadávací dokumentaci, jelikož systém neumožňuje skladování kalibrátorů a kontrol mimo reagenční karusely.“, a že „rozsah a četnost údržby nemůže definovat dopředu v zadávací dokumentaci zadavatel. Každý z výrobců má pro svůj nabízený přístroj jasně stanovená pravidla této pravidelné údržby.“
83. V další části zadavatel sděluje své přesvědčení, že požadavek na plnou automatizaci a co nejmenší zásahy obsluhy je opodstatněný. K technické podmínce „transport zkumavek v nosičích jednotlivě“ zadavatel dále uvádí, že „(o)bsazení vícepozičních stojánků pouze jednou zkumavkou byl návrh předložený navrhovatelem, rozhodně to nebyl zadavatel, který by navrhovateli daný technický parametr podsouval. (…) technologii založenou na umísťování více zkumavek do jednoho stojánku, s preferencí statimového vzorku, zadavatel nepovažuje za rovnocenné řešení.“
84. Dále zadavatel konstatuje, že oba účastníci zadávacího řízení, kteří podali nabídku, splňují technickou podmínku „automatické denní údržby“ a splnili hodnocená kritéria týkající se přechodu analyzátorů z klidového režimu do plného provozu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
85. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, a proto rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu.
86. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K postavení zadavatele
87. Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení konkrétní kategorie zadavatele, jenž naplňuje předepsané zákonné znaky, a která na šetřený případ dopadá, proto uvádí následující skutečnosti.
88. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.
89. Z oficiálních webových stránek Ministerstva zdravotnictví České republiky (dostupné z: http://www.mzcr.cz/obsah/organizace-v-prime-pusobnosti-ministerstva-zdravotnictvi_843_1.html) bylo zjištěno, že zadavatel je samostatnou příspěvkovou organizací v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. S ohledem na uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona.
K výroku tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
90. Podle § 6 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
91. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
92. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
93. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
94. Podle § 115 odst. 1 zákona zadavatel musí v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují
a) kritéria hodnocení,
b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a
c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
95. Podle § 116 odst. 1 zákona pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.
96. Podle § 116 odst. 3 zákona kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.
97. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Zjištěné skutečnosti
98. Předmětem plnění veřejné zakázky jsou dle kapitoly 3.2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace průběžné dodávky diagnostik, spotřebního, provozního a veškerého dalšího materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení a současně výpůjčka automatického analytického systému, která je platná po dobu platnosti smlouvy o dodávkách diagnostik, spotřebního, provozního a veškerého dalšího materiálu pro rutinní biochemická a imunochemická stanovení, dle minimálních technických parametrů, které tvoří Přílohu č. 5 této zadávací dokumentace.
99. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle kapitoly 3.1. „Identifikace veřejné zakázky“ zadávací dokumentace 153.000.000,- Kč bez DPH za 6 let.
100. Dle kapitoly 3.2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel požaduje pro automatický analytický systém mj. následující minimální (tj. závazné) technické parametry:
(i) systém transportuje zkumavky v nosičích jednotlivě (ne ve vícepozičních stojáncích) – lze upřednostnit vybranou zkumavku a sledovat pohyb zkumavky systémem;
(ii) možnost softwarového předřazení statimových vzorků již přímo v dopravníkovém pásu (přednostně se pipetují statimové vzorky přímo z dopravníku);
(iii) denní údržby probíhají automaticky bez manuálního zásahu obsluhy (akceptujeme pouze spuštění denní údržby v ovládacím PC obsluhou);
(iv) bezúdržbová technologie ISE modulu – denní údržba není spojena s žádnými manuálními úkony;
(v) ISE modul se kalibruje automaticky bez manuálního zásahu obsluhy;
(vi) analyzátory umožňují skladování kontrolních materiálů přímo v systému v chlazeném prostoru.
101. Dle kapitoly 3.2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace stanovil zadavatel v rámci dílčího hodnotícího kritéria kvality s váhou 25 % následující subkritéria:
a) Skladování aktuálně používaných kalibračních a kontrolních materiálů na palubě systému v chlazeném prostoru mimo reagenční karusely analyzátorů a možnost jejich automatického sdílení mezi analyzátory (10 bodů);
b) Automatizovaná programovatelná údržba, tj. systém umožňuje naprogramování a spuštění automatické údržby analyzátorů v požadovanou dobu bez zásahu obsluhy (10 bodů);
c) Stanovení replikátů je možné z jedné zkumavky – analyzátory umožňují opakovaný náběr vzorku pro snadné stanovení opakovatelnosti metod (10 bodů);
d) Software umožňuje získat statistiku zjištěné kvality vzorků (př. počet hemolytických vzorků) a vyhodnotit ji podle žadatelů (5 bodů);
e) Biochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty (15 bodů);
f) Imunochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty (15 bodů);
g) Systém kontroluje shodu barvy víčka odběrové zkumavky a z ní požadovaných vyšetření ve vstupním modulu linky (5 bodů);
h) Žádné nabízené imunochemické metody nejsou ovlivněny interferencí biotinem (hladina biotinu v séru >1 ng/ml prokazatelně neovlivní výsledek) (5 bodů);
i) U vysokofrekvenčních imunochemických metod (TSH, fT4, troponin, NT-proBNP) je minimální velikost balení reagencie 500 testů v balení (5 bodů);
j) Celá linka pracuje bez omezení při 20 - 80% vlhkosti prostředí a teplotě 18 - 30°C (20 bodů).
102. Z kapitoly 11. „Kritéria hodnocení nabídek a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel bude hodnotit podle § 114 odst. 2 zákona ekonomickou výhodnost nabídek, přičemž kritérium celkové nabídkové ceny v Kč včetně DPH má při hodnocení nabídek váhu 75% a další hodnocené parametry (subkritéria) nabídek mohou mít váhu 25%.
103. Dne 1. 4. 2020 byly zadavateli doručeny navrhovatelem námitky ze dne 31. 3. 2020 směřující proti zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce.
104. Námitky navrhovatele zadavatel rozhodnutím o námitkách, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
105. Usnesením č. j. ÚOHS-29881/2020/513/PHn ze dne 23. 9. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení k provedení úkonu - zaslání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže marketingového průzkumu z let 2018 až 2019, který dle vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020 předcházelzadání veřejné zakázky.
106. Dne 29. 9. 2020 obdržel Úřad od zadavatele marketingový průzkum z let 2018 až 2019, z něhož mj. vyplývá, že zadavatel v rámci tohoto průzkumu oslovil čtyři potencionální dodavatele, a to konkrétně společnosti: Abbott Laboratories, Beckman Coulter, Siemens Healthcare a ROCHE s.r.o. – tedy navrhovatele.
107. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35602/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Abbott Laboratories s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020.
108. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Beckman Coulter s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020.
109. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35604/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Siemens Healthcare s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020.
110. Dne 11. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Poskytnutí informací ÚOHS č.j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn“ z téhož dne od společnosti Beckman Coulter, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že tři z navrhovatelem namítaných minimálních (tj. závazných) technických parametrů nesplňuje.
111. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Odpověď na žádost ÚOHS o sdělení informací v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ z téhož dne od společnosti Abbott Laboratories, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že všechny navrhovatelem namítané minimální (tj. závazné) technické parametry splňuje.
112. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Sdělení v předmětu Žádost o součinnost – poskytnutí informací, spisová značka ÚOHS-S01176/2020/VZ, číslo jednací ÚOHS-35604/2020/513/PHn, ze dne 6/11/2020“ ze dne 9. 11. 2020 od společnosti Siemens Healthcare, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že všechny navrhovatelem namítané minimální (tj. závazné) technické parametry splňuje.
K minimálním (tj. závazným) technickým parametrům
Právní posouzení
113. Vzhledem ke skutečnosti, že byl v rozhodnutí předsedy Úřadu vysloven závazný právní názor ohledně postupu Úřadu v novém projednání věci, konkrétně, že: „Úřad je v této věci vázán právním názorem, že námitky navrhovatele byly v rozhodnutí o námitkách vypořádány dostatečně. Rozhodnutí o námitkách tak naplňuje požadavky zákona ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Úkolem Úřadu v dalším řízení je posoudit návrh navrhovatele po věcné stránce.“, přistoupil Úřad k věcnému posouzení návrhu tak, jak jej zavázal předseda Úřadu ve jmenovaném rozhodnutí. Proto se Úřad bude dále zabývat zjištěním toho, zda zadavatel stanovil minimální (tj. závazné) technické parametry v souladu se zákonem.
114. Úřad nejdříve obecně podotýká, že zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel především povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky včetně podmínek kvalifikace a technických podmínek, jejichž hlavním účelem je vymezení požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky. Jednou ze stěžejních povinností zadavatele tedy je vymezit podmínky účasti v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, tedy přesně a s potřebnou určitostí. Podle zákona i soudní a rozhodovací praxe Úřadu je také jednoznačně stanovena odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek.
115. Pro vymezení předmětu veřejné zakázky jsou tedy nejvýznamnější zadávací podmínky, přičemž odpovědnost za jejich řádné zpracování leží plně na zadavateli. Právě na základě tohoto souboru dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek dodavatelé zpracovávají své žádosti o účast a prokázaní kvalifikace či nabídky, a proto zadávací podmínky musí být zpracovány s maximální pozorností dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat žádosti o účast, prokázat kvalifikaci v rozsahu požadovaném zadavatelem a následně podat vzájemně porovnatelné nabídky.
116. Úřad uvádí, že veškeré požadavky na předmět plnění zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. Všechny požadavky však musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež jsou explicitně vyjádřeny v § 6 zákona.
117. Úřad v této souvislosti upozorňuje, že omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci, stanovením technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky apod.; samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Všechny parametry, které vedou k této „selekci“ musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
118. Diskriminací se rozumí rozdílný přístup k jedné skupině, než k jiné skupině či celku. V oblasti veřejných zakázek se diskriminací míní ztížená možnost či přímo nemožnost účasti v zadávacím řízení pro jednoho nebo více dodavatelů. Podstatou této zásady je, aby žádný z dodavatelů nebyl postupem zadavatele zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům. Zásadu zákazu diskriminace je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, a to už i v době příprav zadávacích podmínek. Diskriminace se zadavatel dopustí tehdy, pokud vymezí zadávací podmínky způsobem, který znemožní či ztíží určitému okruhu dodavatelů ucházet se o veřejnou zakázku. Konkrétním projevem porušení této zásady je nemožnost určitého dodavatele se zadávacího řízení se svou nabídkou účastnit.
119. K výkladu pojmu „zákaz diskriminace“, lze připomenout rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14. 5. 2007, kde soud uvedl, že k porušení zásady nediskriminace může dojít tehdy „pokud by zadavatel v téže situaci a v týchž otázkách přistupoval k některým uchazečům o veřejnou zakázku procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým, popř. pokud by v důsledku zadavatelova postupu bylo některým uchazečům objektivně znemožněno nebo ztíženo ucházet se o veřejnou zakázku za podmínek, za nichž se o ni mohou ucházet jiní uchazeči.“ Obsáhlý výklad zásady zákazu diskriminace pak byl proveden Nejvyšším správním soudem v rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008, v němž tento soud mj. uvedl, že: »Pojem „diskriminace“ podle § 6 zákona (…) v prvé řadě implikuje rozdílný, jiný přístup k jednotlivci než k celku, tedy odlišné zacházení s jednotlivcem ve srovnání s ostatními členy srovnávané skupiny.« V tomto rozsudku se dále uvádí, že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, „že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ V předmětném rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž konstatoval, že »(k)líčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).«. Ačkoliv se závěry obsažené v citovaných rozsudcích týkaly předchozí právní úpravy, jsou dle Úřadu zcela aplikovatelné i v souvislosti se zákonem, neboť smysl a účel základních zásad zůstal nezměněn. Stejně tak Úřad pouze pro úplnost doplňuje, že ačkoliv se ve výše uvedených rozsudcích soudy zabývaly kvalifikačními předpoklady, je uvedené zcela použitelné i na v nyní šetřené věci posuzované technické parametry, protože cíl technické kvalifikace i technické specifikace je totožný, a to získat plnění v požadovaném rozsahu, kvalitě a časovém horizontu.
120. Nicméně současně Úřad upozorňuje, že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Je třeba si uvědomit samotný smysl stanovení zadávacích podmínek, které jsou svým způsobem vždy k některým subjektům „diskriminační“, což vychází z jejich samotného účelu. Pokud by totiž zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací podmínky, zjevně by nebyl schopen dosáhnout ani cíle samotného zadávání, tedy realizace požadovaného předmětu plnění, v určité kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Jak uvedl Úřad již výše, omezení okruhu dodavatelů je důsledkem samotného procesu zadávání.
121. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele odkazuje Úřad například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž bylo vyjádřeno následující: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“. Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, v němž bylo konstatováno, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“. Ačkoliv se závěry obsažené v citovaných rozsudcích týkaly předchozí právní úpravy, jsou dle Úřadu zcela aplikovatelné i v souvislosti se zákonem.
122. S ohledem na výše uvedené je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.
123. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.
124. Jak již Úřad uvedl, při stanovení zadávacích podmínek platí, že nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Čím striktnější a přísnější zadávací podmínky jsou, tím detailněji je zadavatel musí zdůvodnit, což je názor vycházející i z judikatury Nejvyššího správního soudu, který v rozsudku[1] ze dne 28. 3. 2013, č. j. 1 Afs 69/2012 mj. uvedl: „S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“.
125. Dle kapitoly 3.2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel požaduje pro automatický analytický systém mj. následující minimální (tj. závazné) technické parametry:
(i) systém transportuje zkumavky v nosičích jednotlivě (ne ve vícepozičních stojáncích) – lze upřednostnit vybranou zkumavku a sledovat pohyb zkumavky systémem;
(ii) možnost softwarového předřazení statimových vzorků již přímo v dopravníkovém pásu (přednostně se pipetují statimové vzorky přímo z dopravníku);
(iii) denní údržby probíhají automaticky bez manuálního zásahu obsluhy (akceptujeme pouze spuštění denní údržby v ovládacím PC obsluhou);
(iv) bezúdržbová technologie ISE modulu – denní údržba není spojena s žádnými manuálními úkony;
(v) ISE modul se kalibruje automaticky bez manuálního zásahu obsluhy;
(vi) analyzátory umožňují skladování kontrolních materiálů přímo v systému v chlazeném prostoru.
126. Mezi zadavatelem a navrhovatelem je sporu mj. ohledně výše uvedených šesti závazných technických parametrů.
127. Za účelem posouzení, zda stanovením předmětných zadávacích podmínek mohl zadavatel nezákonným způsobem omezit soutěžní prostředí, se tedy Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané minimální (tj. závazné) technické parametry byly stanoveny diskriminačně, popř. v rozporu se zásadou přiměřenosti, tj. zda stanovením předmětných zadávacích podmínek mohl zadavatel omezit hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním některých potencionálních dodavatelů. Úřad tedy posoudil, zda šest navrhovatelem napadaných technických parametrů představuje pro konkrétní dodavatele bezdůvodnou výhodu, tj. bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, čímž by se zadavatel dopustil porušení § 6 a § 36 odst. 1 zákona.
128. Pro posouzení merita věci je tedy především podstatné zodpovědět, zda jsou předmětné navrhovatelem napadané minimální (tj. závazné) technické parametry předmětu veřejné zakázky přiměřené a objektivně odůvodnitelné. Právě přiměřenost a objektivní odůvodnitelnost technických parametrů určuje, zda jsou tyto stanoveny v souladu se zákonem.
129. K jednotlivým námitkám (bod 7. až 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí) navrhovatele směřujícím proti minimálním (tj. závazným) technickým parametrům uvedl zadavatel ve svém vyjádření ze dne 7. 5. 2020 mj. následující.
130. Ad (i) – transport zkumavek v nosičích jednotlivě. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že: „(…) nesouhlasí s tím, že Navrhovatelem navrhované řešení, kdy zkumavky lze umísťovat samostatně do pěti-pozičního stojánku, je rovnocenné.“. A dále pak, že: „Obsluha linky při řešení, které navrhuje Navrhovatel, by musela pracovat s mnohem větším množstvím stojánků, které je nutné do systému vkládat, čistit je a desinfikovat. Dané řešení tak neplní Zadavatelův cíl omezit manuální zásahy obsluhy a co nejvyšší míru automatizace.“. Zadavatel zdůrazňuje, že tento požadavek splňuje více dodavatelů na trhu.
131. Ad (ii) – softwarové předřazení statimových vzorků v dopravníkovém pásu. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že předřazení statimových vzorků na počátku procesu „(…) neřeší situace, kdy vysoce urgentní (vitální) vzorek je přijat v době nejvyššího vytížení linky a linkou je tudíž zpracováván velký počet vzorků. Při Navrhovatelem nabízeném řešení, kdy se použije samostatně stojánek pro každý statimový vzorek, aby bylo možné sledovat její pohyb, nevyhnutelně dojde k většímu vytížení systému a také k zaplnění tzv. Sample Bufferu“. Dále pak zadavatel uvádí, že dle jeho předpokladu bude nová automatická linka v provozu nejméně dalších 6 let, počet statimových vzorků neustále roste a prioritizace vzorku je tedy nezbytná. Dle zadavatele je na trhu více než jeden dodavatel, který tuto podmínku splňuje.
132. Ad (iii), (iv) a (v) – automatické údržby a kalibrace. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že automatická kalibrace ISE (bezúdržbový systém) „(…) omezí nutnost manuálních zásahů a zvýší stupeň automatizace laboratoře, což je záměrem obměny přístrojové techniky (…) Možnost využití automatické kalibrace tedy nepřispívá jen k vyššímu uživatelskému komfortu, jak uvádí Navrhovatel, ale ovlivní výrazně provoz a organizaci práce.“.
133. Ad (vi) – skladování kontrolních materiálů v systému v chlazeném prostoru. K této námitce zadavatel mj. uvádí, že: „Skladování kontrolních materiálů v chlazeném prostoru přímo na palubě umožňuje snížení manuální obsluhy systému, čímž je omezena také případná chybovost. Kontrolní materiály lze vložit do analyzátorů během denního provozu, kdy je přítomna pravidelná obsluha analyzátorů, a nemusí se s kontrolami manipulovat během pohotovostní služby, kdy se střídají všichni laboranti, včetně externích sloužících. Tato varianta také umožňuje zmenšit skladovací prostory pro kontrolní materiál v externích lednicích a přináší tak ekonomickou úsporu.“. A dále pak zadavatel uvádí, že: „Obecně lze říci, že přítomnost kalibračních a kontrolních materiálů na palubě přístroje bez nutnosti jejich vyjímání a ukládání do lednic snižuje riziko jejich znehodnocení při přemísťování a skladování mimo analyzátor“.
134. Po posouzení uvedeného odůvodnění zadavatele má Úřad za prokázané, že zadavatel své požadavky na dané minimální (tj. závazné) technické parametry dostatečně podrobně a objektivně odůvodnil, a to i s ohledem na zadavatelem deklarovaný cíl poptávaného plnění předmětu veřejné zakázky „(…) modernizace technického vybavení laboratoře, zvýšení automatizace provozu laboratoře a s tím spojené snížení nároků na vyšetřovaný materiál a tedy vyšší komfort pro pacienty, (…) získat technické řešení s co největší mírou automatizace, tedy minimalizovat manuální zásahy obsluhy.“, uvedený ve vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020. Zároveň má Úřad za to, že dané minimální (tj. závazné) technické parametry svým charakterem odpovídají cíli poptávaného plnění předmětu veřejné zakázky, jehož má být jejich stanovením dosaženo, jelikož všechny tyto napadané minimální (tj. závazné) technické parametry mají ve své podstatě za cíl automatizaci provozu laboratoře a tím pádem i omezení manuální obsluhy. Úřad má tedy za to, že dané minimální (tj. závazné) technické parametry jsou taktéž přiměřené předmětu veřejné zakázky.
135. K argumentaci navrhovatele týkající se technické podmínky „Systém transportuje zkumavky v nosičích jednotlivě (ne ve vícepozičních stojáncích) – lze upřednostnit vybranou zkumavku a sledovat pohyb zkumavky systémem.“, v jejímž rámci mj. tvrdí, že „předmětná technická podmínka je v zadávací dokumentaci vymezena nejednoznačně (resp. rozporně), když Zadavatel na jednu stranu požaduje jednotlivý transport zkumavek v nosičích, který jsou schopny zajistit i vícemístné stojánky. Na druhou stranu Zadavatel vícemístné stojánky v popisu této technické podmínky výslovně vylučuje, což odporuje skutečnému cíli, kterého chce Zadavatel dosáhnout, tj. rychlosti zpracování vzorků.“, Úřad uvádí, že na vymezení daného parametru neshledal nic nejednoznačného či rozporného. Jazykovým výkladem dané podmínky lze dojít k závěru, že zadavatel jasně vyloučil systém transportující zkumavky v nosičích jednotlivě ve vícepozičních stojáncích, z čehož zřetelně vyplývá, že vícepoziční stojánky zadavatel nepožaduje, resp. je přímo vylučuje, což ostatně uvádí i sám navrhovatel. Stanovená podmínka je dle Úřadu tedy stanovena jasně, srozumitelně a jednoznačně. Důvody, pro které zadavatel stanovil tuto technickou podmínku uvedeným způsobem, zadavatel, jak již Úřad vyvodil v předcházejících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, přitom zároveň dostatečně podrobně a objektivně odůvodnil, přičemž zároveň Úřad danou podmínku shledal přiměřenou předmětu veřejné zakázky (viz předcházející body odůvodnění tohoto rozhodnutí). Danou argumentaci navrhovatele tak Úřad odmítá jako nedůvodnou.
136. Dále se Úřad zabýval tvrzením navrhovatele, že některé z namítaných minimálních (tj. závazných) technických parametrů splňuje pouze jeden dodavatel na trhu. V této souvislosti Úřad posuzoval marketingový průzkum zadavatele zmiňovaný například ve vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020, kde zadavatel uvádí mj., že: „(…) odmítá nařčení Navrhovatele, že zadávací podmínky jsou stanoveny nejednoznačně a diskriminačně. Vždyť vypsání veřejné zakázky předcházel v letech 2018 a 2019 marketingový průzkum trhu, ve kterém byly osloveny 4 společnosti. Předmětem marketingového průzkumu trhu bylo zjištění nabízených technických řešení na trhu a předběžných cenových nabídek. Společnosti oslovené v rámci marketingového průzkumu trhu prezentovali Zadavateli technické řešení. Zadavatel pak nastavil technické parametry na základě tohoto marketingového průzkumu trhu.“.
137. V rámci marketingového průzkumu zadavatel oslovil čtyři potencionální dodavatele, z nichž dále Úřad v rámci vlastního šetření oslovil tři z těchto dodavatelů (čtvrtým je navrhovatel), a to za účelem prokázání, zda předmětné minimální (tj. závazné) technické parametry splňuje více než jeden dodavatel na trhu.
138. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35602/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Abbott Laboratories s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Odpověď na žádost ÚOHS o sdělení informací v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ z téhož dne od společnosti Abbott Laboratories, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že všechny navrhovatelem namítané minimální (tj. závazné) technické parametry splňuje.
139. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Beckman Coulter s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020. Dne 11. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Poskytnutí informací ÚOHS č.j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn“ z téhož dne od společnosti Beckman Coulter, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že tři z navrhovatelem namítaných minimálních (tj. závazných) technických parametrů nesplňuje.
140. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35604/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Siemens Healthcare s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Sdělení v předmětu Žádost o součinnost – poskytnutí informací, spisová značka ÚOHS-S01176/2020/VZ, číslo jednací ÚOHS-35604/2020/513/PHn, ze dne 6/11/2020“ ze dne 9. 11. 2020 od společnosti Siemens Healthcare, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že všechny navrhovatelem namítané minimální (tj. závazné) technické parametry splňuje.
141. Jak vyplývá z výše uvedeného, dva ze tří oslovených dodavatelů splňují dané zadavatelem stanovené minimální (tj. závazné) technické parametry. Úřad tedy tvrzení navrhovatele, že namítané požadavky zadavatele splňuje pouze jeden dodavatel na trhu, odmítá jako nedůvodné.
142. Úřad rovněž doplňuje, že ze zákona zadavateli nevyplývá žádná povinnost přizpůsobit předmět plnění možnostem, nárokům či potřebám jednotlivých dodavatelů (navrhovatele). Je obecně platné, že pro různé dodavatele by byly vyhovující odlišné technické požadavky, a to vždy s ohledem na portfolio jejich konkrétních výrobků. V tomto kontextu je tak nutné dospět k závěru, že bližší vymezení technických parametrů předmětu plnění veřejné zakázky nelze automaticky považovat za diskriminační pouze proto, že jimi nedisponuje výrobek některého z dodavatelů působících na relevantním trhu. Stanovení konkrétních technických požadavků na předmět plnění veřejné zakázky nemůže mít na všechny potenciální dodavatele stejný vliv, neboť je nezbytné vyselektovat pouze ty dodavatele, kteří jsou schopni dodat předmět plnění splňující technické parametry stanovené zadavatelem.
143. Vzhledem k výše uvedenému Úřad shrnuje, že má za prokázané, že zadavatel dostatečně podrobně a objektivně odůvodnil stanovení daných minimálních (tj. závazných) technických parametrů, přičemž tyto parametry zároveň shledal přiměřenými předmětu veřejné zakázky a dále, že nelze dát za pravdu tvrzením navrhovatele, že namítané požadavky zadavatele splňuje pouze jeden dodavatel na trhu, tudíž Úřad neshledal ani porušení zásady zákazu diskriminace.
144. Na základě výše uvedených skutečností a v souladu se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že neshledal ze strany zadavatele nedodržení pravidel stanovených zákonem namítaných navrhovatelem, tudíž není dán důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.
145. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
K dílčím hodnotícím kritériím kvality
Právní posouzení
146. Vzhledem ke skutečnosti, že předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí č. j. ÚOHS-28470/2020/323/PMo/RBu ze dne 11. 9. 2020 vyslovil závazný právní názor ohledně postupu Úřadu v novém projednání věci, konkrétně, že: Úřad je v této věci vázán právním názorem, že námitky navrhovatele byly v rozhodnutí o námitkách vypořádány dostatečně. Rozhodnutí o námitkách tak naplňuje požadavky zákona ve smyslu § 245 odst. 1 zákona. Úkolem Úřadu v dalším řízení je posoudit návrh navrhovatele po věcné stránce.“, přistoupil Úřad k věcnému posouzení návrhu tak, jak jej zavázal předseda Úřadu ve jmenovaném rozhodnutí. Proto se Úřad bude dále zabývat zjištěním toho, zda zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria kvality v souladu se zákonem.
147. K obecným pravidlům týkajícím se zadávací dokumentace se již Úřad vyjádřil v bodech 108. až 118. odůvodnění tohoto rozhodnutí a dále se bude věnovat pouze otázce, zda zadavatel stanovil dílčí hodnotící kritéria kvality v souladu se zákonem.
148. V rámci dílčího hodnotícího kritéria kvality s váhou 25 % stanovil zadavatel následující subkritéria:
a) Skladování aktuálně používaných kalibračních a kontrolních materiálů na palubě systému v chlazeném prostoru mimo reagenční karusely analyzátorů a možnost jejich automatického sdílení mezi analyzátory (10 bodů);
b) Automatizovaná programovatelná údržba, tj. systém umožňuje naprogramování a spuštění automatické údržby analyzátorů v požadovanou dobu bez zásahu obsluhy (10 bodů);
c) Stanovení replikátů je možné z jedné zkumavky – analyzátory umožňují opakovaný náběr vzorku pro snadné stanovení opakovatelnosti metod (10 bodů);
d) Software umožňuje získat statistiku zjištěné kvality vzorků (př. počet hemolytických vzorků) a vyhodnotit ji podle žadatelů (5 bodů);
e) Biochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty (15 bodů);
f) Imunochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty (15 bodů);
g) Systém kontroluje shodu barvy víčka odběrové zkumavky a z ní požadovaných vyšetření ve vstupním modulu linky (5 bodů);
h) Žádné nabízené imunochemické metody nejsou ovlivněny interferencí biotinem (hladina biotinu v séru >1 ng/ml prokazatelně neovlivní výsledek) (5 bodů);
i) U vysokofrekvenčních imunochemických metod (TSH, fT4, troponin, NT-proBNP) je minimální velikost balení reagencie 500 testů v balení (5 bodů);
j) Celá linka pracuje bez omezení při 20 - 80% vlhkosti prostředí a teplotě 18 - 30°C (20 bodů).
149. Mezi zadavatelem a navrhovatelem je sporu mj. ohledně výše uvedených devíti [mimo písm. d)] dílčích hodnotících kritérií kvality.
150. Za účelem posouzení, zda stanovením předmětných zadávacích podmínek mohl zadavatel nezákonným způsobem omezit soutěžní prostředí, se tedy Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítaná dílčí hodnotící kritéria kvality byla stanovena diskriminačně, popř. v rozporu se zásadou přiměřenosti, tj. zda stanovením předmětných zadávacích podmínek mohl zadavatel omezit hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním některých potencionálních dodavatelů. Úřad tedy posoudil, zda devět navrhovatelem napadaných subkritérií představuje pro konkrétní dodavatele bezdůvodnou výhodu, tj. bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, čímž by se zadavatel dopustil porušení § 6 a § 36 odst. 1 zákona. Úřad také v návaznosti na návrh navrhovatele posoudil, zda bylo devět navrhovatelem napadaných subkritérií stanoveno dle § 36 odst. 3 zákona v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.
151. Pro posouzení merita věci je tedy především podstatné zodpovědět, zda jsou předmětná navrhovatelem napadaná dílčí hodnotící kritéria kvality předmětu veřejné zakázky přiměřená předmětu veřejné zakázky a objektivně odůvodnitelná.
152. K jednotlivým námitkám (bod 15. až 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí) navrhovatele směřujícím proti dílčím hodnotícím kritériím kvality uvedl zadavatel ve svém vyjádření ze dne 7. 5. 2020 mj. následující.
153. Na námitku směřující proti subkritériu „Skladování aktuálně používaných kalibračních a kontrolních materiálů na palubě systému v chlazeném prostoru mimo reagenční karusely analyzátorů a možnost jejich automatického sdílení mezi analyzátory“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „Automatické sdílení kontrolních materiálů mezi analyzátory, které jsou napojeny na tutéž linku, má pro uživatele zřejmou výhodu, kdy omezí manipulaci s kontrolním materiálem a toto řešení má i ekonomický přínos (tentýž materiál se využije pro více analyzátorů). V hodnotících kritériích zadavatel toto řešení zvýhodnil i proto, že nejsou obsazena místa v reagenčním karuselu, která tak lze využívat pouze pro reagencie. Analyzátory budou využívány minimálně po dobu 6 let a během tohoto období je možné obsadit pozice v reagenčním kruhu potencionálně novými metodami nebo navýšit počty reagencií (…) tzv. smíšený režim není překážkou, protože frekventně používané kontroly (i několikrát denně) jsou k dispozici na palubě a ty, které jsou potřeba pouze při vyšetření speciálních metod, se vloží jednorázově.“.
154. Na námitku směřující proti subkritériu „Automatizovaná programovatelná údržba, tj. systém umožňuje naprogramování a spuštění automatické údržby analyzátorů v požadovanou dobu bez zásahu obsluhy“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „Toto technické řešení opět umožňuje nezatěžovat obsluhu během noční pohotovostní služby. Údržba může být naprogramována a spuštěna automaticky v noci, kdy je provoz minimální a to pro každý napojený analyzátor. Spuštění údržby obsluhou není časově náročné, nicméně laboranti musí v režimu provádění údržby během noci hlídat čas, kdy je nutné údržbu spustit. Zadavatel dodává, že režim pohotovostních služeb není nepřetržitý.“
155. Na námitku směřující proti subkritériu „Stanovení replikátů je možné z jedné zkumavky – analyzátory umožňují opakovaný náběr vzorku pro snadné stanovení opakovatelnosti metod“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „(…) pokud analyzátory umožňují provést vyšetření opakovaně z téže zkumavky, je to velká výhoda pro obsluhu. Pokud toto umožněno není, musí obsluha dva vzorky rozdělit do dvaceti zkumavek, každou samostatně zadat do ovládacího SW analyzátoru.“. Jiní dodavatelé tuto podmínku dle tvrzení zadavatele splňují.
156. Na námitku směřující proti subkritériu „Biochemický analyzátor a Imunochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty“ reaguje zadavatel mj. tak, že pojem klidový stav je běžně užívaný pojem a že jeho synonyma jsou pohotovostní režim nebo stand-by mód. Dále pak uvádí například, že: „Analyzátor se do klidového stavu dostane nejen po denní údržbě, ale po každém i drobném technickém problému jako např. uvíznutí stojánku se vzorky, ucpání pipetovacích jehel sraženým vzorkem, apod., který sice odstraní obsluha sama, ale vyžaduje zastavení systému a odstranění problému (…) Tyto situace nastávají během dne opakovaně a rychlý přechod analyzátoru do plného provozu po té zásadně ovlivňuje již diskutovaný TAT (čas potřebný pro vydání výsledků lékaři).“. Čas 4 minuty byl zadavatelem stanoven na základě marketingového průzkumu.
157. Na námitku směřující proti subkritériu „Žádné nabízené imunochemické metody nejsou ovlivněny interferencí biotinem (hladina biotinu v séru >1 ng/ml prokazatelně neovlivní výsledek)“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „Imunochemické metody mohou být koncentrací biotinu ve vzorku výrazně ovlivněny. Biotin se do séra pacientů dostává vlivem léčby některých nemocí, ale také z doplňků stravy a kosmetických přípravků. Laboratoř proto nezná koncentraci biotinu ve vyšetřovacích vzorcích a hrozí tak vydání chybného výsledku. (…)Interferenci biotinem vykazují měřící systémy, které používají vazbu biotin-streptavidin, mezi něž patří Navrhovatel. Měřící systémy, které uvedenou vazbu (princip stanovení) nevyužívají, tuto interferenci nemají.“.
158. Na námitku směřující proti subkritériu „U vysokofrekvenčních imunochemických metod (TSH, fT4, troponin, NT-proBNP) je minimální velikost balení reagencie 500 testů v balení“ reaguje zadavatel mj. tak, že: „(…) pro provoz je výhodné mít větší balení u imunochemických metod, které se vyšetřují v režimu statim, tedy denně včetně pohotovostního režimu, a jejichž počet je vysoký.“ Dále pak zadavatel uvádí, že: „Při vyšším počtu testů v baleních se šetří jednak skladovací místo v lednicích a také je produkováno menší množství potencionálně infekčního odpadu, který musí být likvidován. Deklarovaná stabilita větších balení na palubě je pro provoz OKB dostatečná (pohybuje se až v řádu týdnů). Zmíněnou manuální intervenci před založením reagencie/cartridge do systému nevyžadují ani jiní dodavatelé.“.
159. Na námitku směřující proti subkritériu „Celá linka pracuje bez omezení při 20 - 80% vlhkosti prostředí a teplotě 18 - 30°C“ reaguje zadavatel mj. tak, že z opakovaného měření vlhkosti ve své laboratoři ví, že se zde vlhkost pohybuje kolem 30%. K tomu uvádí, že: „Díky vlhkosti vzduchu na hranici 30% se na kyvetách v analyzátoru tvoří ve zvýšené míře krystaly, které mohou náhodně zapříčinit chybné výsledky. K odstranění problémů vedlo až pořízení zvlhčovače vzduchu. Několik dalších dodavatelů deklaruje, že jejich linky pracují spolehlivě při 20 – 80% vlhkosti. Pokud by vlhkost byla příliš nízká a nesplňovala hygienickou normu, přistoupí zadavatel samozřejmě k patřičným opatřením. Nicméně pokud i dočasně například během letního období bude vlhkost vzduchu hraniční, nebude se zadavatel muset obávat ohrožení pacienta z důvodu vydání chybných výsledků. Odborní garanti zadavatele konstatují, že dodržení stěžovatelem požadované relativní vlhkosti min. 30% by pro něj znamenalo vynaložení dalších finančních prostředků spojených s nákupem a provozováním zvlhčovacích jednotek ve výši přesahující 0,5 mil. Kč.“.
160. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že zadavatel daná dílčí hodnotící kritéria kvality dostatečně podrobně a objektivně odůvodnil, a to i s ohledem na zadavatelem deklarovaný cíl poptávaného plnění předmětu veřejné zakázky „(…) modernizace technického vybavení laboratoře, zvýšení automatizace provozu laboratoře a s tím spojené snížení nároků na vyšetřovaný materiál a tedy vyšší komfort pro pacienty, (…) získat technické řešení s co největší mírou automatizace, tedy minimalizovat manuální zásahy obsluhy.“, uvedený ve vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020. Zároveň má Úřad za to, že daná dílčí hodnotící kritéria kvality svým charakterem zcela odpovídají předmětu veřejné zakázky, zadavatel v jejich rámci dle Úřadu nepožaduje nic, co by nesouviselo s předmětem veřejné zakázky. Úřad má tedy za to, že daná dílčí hodnotící kritéria kvality jsou taktéž přiměřená předmětu veřejné zakázky.
161. Úřad taktéž v návaznosti na obsah návrhu posoudil, zda daná dílčí hodnotící kritéria kvality jsou stanovena v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení dle § 36 odst. 3 zákona, přičemž s ohledem na výše uvedené uvádí, že má za to, že daná dílčí hodnotící kritéria kvality jsou stanovena podrobně, jasně, jednoznačně a srozumitelně, tedy dle Úřadu jsou stanovena v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zároveň Úřad akcentuje, že navrhovatel v návrhu u většiny daných dílčích hodnotících kritérií kvality ani nijak konkrétně nerozvádí, v čem by měl spočívat postup zadavatele v rozporu s § 36 odst. 3 zákona při jejich stanovení.
162. Konkrétní argumentaci v této souvislosti navrhovatel uvádí pouze u dílčích hodnotících kritérií kvality uvedených v bodě 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí pod písm. e) a f), kdy navrhovatel mj. uvádí, že »Zadavatel nikterak nedefinuje pojem „klidový stav“«. K tomuto Úřad uvádí, že nelze rozumně požadovat po zadavateli, aby definoval každý pojem, jenž užije v zadávacích podmínkách, a to tím spíše, pokud je uvedený pojem běžně užíván i mezi laickou společností. Zároveň Úřad uvádí, že má za to, že lze od navrhovatele jakožto osoby působící v daném oboru naopak spravedlivě očekávat znalost tohoto pojmu, a to právě z toho důvodu, že v daném oboru působí. Úřad tedy daná hodnotící kritéria kvality považuje za stanovená v souladu s § 36 odst. 1 zákona, tedy v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Uvedenou argumentaci navrhovatele tak Úřad odmítá jako nedůvodnou.
163. Dílčí hodnotící kritéria kvality uvedená v bodě 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí pod písm. e) a f) Úřad také posoudil v návaznosti na návrh z hlediska jejich transparentnosti. Znění uvedených kritérií je následovné: „Biochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty.“, „Imunochemický analyzátor přejde z klidového stavu po provedené údržbě nebo servisním zásahu do plného provozu za čas maximálně 4 minuty.“ Po posouzení jejich znění má Úřad za to, že jsou daná kritéria stanovena jasně a srozumitelně, tudíž transparentně. Úřad tedy odmítá námitku navrhovatele, že se jedná o nejasné a netransparentní zadávací podmínky, jako nedůvodnou.
164. K dílčím hodnotícím kritériím kvality uvedeným v bodě 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí pod písm. e) a f) navrhovatel také vznesl námitku ohledně jejich údajného rozporu s § 116 odst. 3 zákona, v jejímž rámci konkrétně tvrdí, že je požadavek na zprovoznění za čas maximálně 4 minuty nekontrolovatelný, neboť dle navrhovatele zadavatel nedokáže ověřit, zda dodavateli nabízené hodnoty odpovídají skutečnosti či nikoliv. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že čas přechodu z klidového stavu je uveden v uživatelském manuálu, neboť tento předpoklad dle navrhovatele neplatí pro všechny dodavatele. Úřad k tomuto uvádí, že z vyjádření zadavatele ze dne 7. 5. 2020 vyplývá, že čas přechodu analyzátoru z klidového stavu do plného provozu lze ověřit z uživatelských manuálů, naplnění tohoto kritéria je tedy ověřitelné, což ostatně úplně nevylučuje ani sám navrhovatel, jelikož pouze tvrdí, že ne všichni dodavatelé tuto hodnotu v uživatelském manuálu uvádějí. V rámci svého tvrzení již ale navrhovatel není více konkrétní, neuvádí např. konkrétně, kterých dodavatelů, popř. kolika dodavatelů se tato skutečnost má týkat. Jelikož se tak jedná ze strany navrhovatele o neprůkazné tvrzení, Úřad uzavírá, že jestliže je uvedený údaj (tj. čas přechodu z klidového stavu) uváděn v uživatelských manuálech, je údajem ověřitelným, tudíž Úřad neshledal, že by dílčí hodnotící kritéria kvality uvedená v bodě 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí pod písm. e) a f) byla stanovena v rozporu s § 116 odst. 3 zákona.
165. K další argumentaci navrhovatele týkající se dílčího hodnotícího kritéria kvality uvedeného v bodě 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí pod písm. h): „Žádné nabízené imunochemické metody nejsou ovlivněny interferencí biotinem (hladina biotinu v séru >1 ng/ml prokazatelně neovlivní výsledek)“, v rámci které navrhovatel mj. uvádí, že „tuto preferenci nesplňuje při tak nízké požadované hodnotě v praxi žádný z dodavatelů. Takové subkritérium tudíž nemá v rámci hodnocení naprosto žádný smysl, neboť žádný dodavatel v jeho rámci neobdrží stanovený počet 5 bodů (všichni dodavatelé obdrží nulový počet bodů). (…) Navrhovatel tak považuje dané subkritérium za věcně zcela neopodstatněné, vymezené v rozporu s § 116 odst. 1 zákona.“, Úřad předně uvádí, že navrhovatel není oprávněn zadavateli určovat, jaké zadávací podmínky smí požadovat a jaké nikoliv. Úřad připomíná, že je to pouze zadavatel, který zná své potřeby, tudíž je plně na zadavateli stanovit zadávací podmínky, tak aby odpovídaly jeho potřebám. Úřad dále uvádí, že posoudil dané kritérium kvality a má i s ohledem na odůvodnění zadavatele uvedené k tomuto požadavku (viz bod 157. odůvodnění tohoto rozhodnutí) za to, že toto kritérium vyjadřuje kvalitativní hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky, tudíž neshledal rozpor tohoto požadavku zadavatele s § 116 odst. 1 zákona. Pro úplnost Úřad uvádí, že tvrzení navrhovatele, že toto kritérium nesplňuje žádný dodavatel, neodpovídá skutečnosti, neboť společnost Abbott Laboratories v rámci své reakce na žádost Úřadu o součinnost č. j. ÚOHS-35602/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 mj. uvedla, že toto kritérium splňuje. Uvedenou argumentaci navrhovatele Úřad odmítá jako nedůvodnou.
166. K argumentaci navrhovatele týkající se dílčího hodnotícího kritéria kvality uvedeného v bodě 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí pod písm. j): „Celá linka pracuje bez omezení při 20 - 80% vlhkosti prostředí a teplotě 18 - 30°C“, v jejímž rámci mj. uvádí, že: „I pokud by tedy v laboratoři Zadavatele byla relativní vlhkost vzduchu pod standartních 30 % (viz Zadavatelem požadovaných 20 %) je takový parametr v rozporu s právními předpisy a nemůže být vůbec předmětem hodnocení“, Úřad uvádí, že je dle § 248 zákona věcně příslušný k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených pouze zákonem (tj. zákonem č. 134/2016 sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů). Úřadu tedy nepřísluší posuzovat, zda je uvedené kritérium v rozporu s jinými právními předpisy, což zjevně namítá navrhovatel. K přezkoumání uvedené námitky navrhovatele Úřad tedy není věcně příslušný.
167. Úřad se dále zabýval otázkou, zda zadavatelem stanovená dílčí hodnotící kritéria kvality nezvýhodňují konkrétního dodavatele v rozporu se zákonem.
168. V rámci marketingového průzkumu zadavatel oslovil čtyři potencionální dodavatele, z nichž dále Úřad v rámci vlastního šetření oslovil tři z těchto dodavatelů (čtvrtým je navrhovatel) za účelem prokázání, zda předmětná dílčí hodnotící kritéria kvality splňuje více, než jeden dodavatel na trhu.
169. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35602/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Abbott Laboratories s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Odpověď na žádost ÚOHS o sdělení informací v rámci řízení o přezkoumání úkonů zadavatele“ z téhož dne od společnosti Abbott Laboratories, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že z deseti dílčích hodnotících kritérií kvality jich splňuje osm.
170. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Beckman Coulter s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020. Dne 11. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Poskytnutí informací ÚOHS č.j. ÚOHS-35603/2020/513/PHn“ z téhož dne od společnosti Beckman Coulter, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že z deseti dílčích hodnotících kritérií kvality jich splňuje šest.
171. Žádostí o součinnost – poskytnutí informací č. j. ÚOHS-35604/2020/513/PHn ze dne 6. 11. 2020 se Úřad obrátil na společnost Siemens Healthcare s žádostí o sdělení, zda by byla jmenovaná společnost schopna naplnit technické podmínky a dílčí hodnotící kritéria kvality poskytovaného plnění uvedené v návrhu ve lhůtě pro podání nabídek šetřené veřejné zakázky, tj. nejpozději do 22. 4. 2020. Dne 13. 11. 2020 obdržel Úřad přípis s názvem „Sdělení v předmětu Žádost o součinnost – poskytnutí informací, spisová značka ÚOHS-S01176/2020/VZ, číslo jednací ÚOHS-35604/2020/513/PHn, ze dne 6/11/2020“ ze dne 9. 11. 2020 od společnosti Siemens Healthcare, ve kterém jmenovaná společnost uvádí, že z deseti dílčích hodnotících kritérií kvality jich splňuje osm.
172. Jak vyplývá z výše uvedeného, žádný z oslovených dodavatelů nesplňuje všechna dílčí hodnotící kritéria kvality a nelze tedy souhlasit s tvrzením navrhovatele, že takto nastavená dílčí kritéria kvality „bezdůvodně zvýhodňují určité dodavatele (resp. jednoho dodavatele) a vylučují řádné konkurenční prostředí, když ostatním dodavatelům (včetně Navrhovatele) znemožňují podat konkurenceschopnou nabídku (…).“.
173. Co se týče tvrzení navrhovatele, že údajně diskriminačním nastavením dílčích hodnotících kritérií kvality došlo k postupu zadavatele v rozporu s tzv. zásadami 3E (tj. zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti), Úřad uvádí, že je s ohledem na závěry ustálené judikatury i rozhodovací praxe Úřadu irelevantní. Z ustálené judikatury i z rozhodovací praxe Úřadu totiž vyplývá, že cílem zákona je sice spolu s jinými zákony zajištění zásad hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými prostředky, nicméně zákon tohoto cíle dosahuje skrze vytváření podmínek pro to, aby byly zakázky zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, a k tomu má vlastní zásady zakotvené v § 6 zákona. Úřad tak nemá posuzovat, zda vůbec zakázka měla být zadána, zda naplní určitý cíl, nebo zda jde o mrhání peněz. Úřad v prvé řadě zajímá způsob provedení zadávacího řízení (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 - 152 ze dne 5. 6. 2008 a rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R218/2015/VZ-14888/2016/321/OHo ze dne 11. 4. 2016).
174. Na závěr Úřad akcentuje skutečnost, že předmětná dílčí hodnotící kritéria kvality nejsou závazná, tedy jejich nesplnění neznamená vyloučení ze zadávacího řízení, pouze nižší bodové hodnocení, přičemž zadavatel mj. stanovil, že kritérium celkové nabídkové ceny v Kč včetně DPH má při hodnocení nabídek váhu 75% a další hodnocené parametry (subkritéria) nabídek mohou mít váhu 25%. Úřad dále zdůrazňuje, že zadavatel má právo stanovit kritéria kvality na požadované plnění včetně bodového hodnocení tak, aby plně vyhovovala jeho potřebám, samozřejmě za podmínky dodržení základních zásad dle § 6 zákona, přičemž jejich porušení v posuzovaném případě, jak vyplývá z předcházejících bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad neshledal.
175. Na základě výše uvedených skutečností a v souladu se všemi zjištěnými poznatky Úřad konstatuje, že neshledal ze strany zadavatele nedodržení pravidel stanovených zákonem namítaných navrhovatelem, tudíž není dán důvod pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.
176. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc
2. ROCHE s.r.o., Sokolovská 685/136f, 186 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ačkoliv se uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu vztahuje k úpravě dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou jeho závěry plně aplikovatelné i v poměrech nyní účinného zákona.


