číslo jednací: 01387/2021/500/AIv
spisová značka: S0447/2020

Instance I.
Věc Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 290 v úseku Olomouc - Šumperk v letech 2021 - 2022
Účastníci
  1. České dráhy, a. s.
  2. Autobusová doprava, s. r. o., Podbořany
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2020
Datum nabytí právní moci 18. 3. 2021
Související rozhodnutí 01387/2021/500/AIv
05155/2021/163/VVá
Dokumenty file icon 2020_S0447.pdf 624 KB

 

 

Spisová značka:  ÚOHS-S0447/2020/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-01387/2021/500/AIv

 

Brno 13. 01. 2021

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 10. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1,
  • navrhovatel – Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, IČO 61325759, se sídlem Dělnická 946, 441 01 Podbořany,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 290 v úseku Olomouc - Šumperk v letech 2021 - 2022“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029172, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 9. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-397311, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 185-447776,

 

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, IČO 61325759, se sídlem Dělnická 946, 441 01 Podbořany –ze dne 26. 10. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – učiněných v otevřeném řízení „Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 290 v úseku Olomouc - Šumperk v letech 2021 - 2022“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029172, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 9. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-397311, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 185-447776, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

 

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zahájil podle zákona dne 19. 8. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení „Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 290 v úseku Olomouc - Šumperk v letech 2021 - 2022“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 8. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 8. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-029172, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 9. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2020 pod ev. č. 2020/S 163-397311, ve znění opravy uveřejněné dne 23. 9. 2020 pod ev. č. 2020/S 185-447776 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcová dohoda“).

2.             V bodě II.1.3) formuláře č. 5 „oznámení o zahájení zadávacího řízení – veřejné služby“ (dále jen „oznámení o zahájení zadávacího řízení“) je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby. V bodě II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel dále vymezil předmět veřejné zakázky, kterým je „zajištění náhradní autobusové dopravy, ve smyslu § 18 c odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, nahrazující dočasně přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu na trati č. 290 v úseku Olomouc - Šumperk“.

3.             Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena v  bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení, a sice do 21. 9. 2020. Dne 21. 9. 2020 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek formulář „oznámení změn nebo dodatečných informací“, kterým v bodě VII.1.2)  prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 2. 10. 2020.

4.             Z protokolu o otevírání nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě nabídky od 11 dodavatelů.

5.             Dne 2. 10. 2020 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, IČO 61325759, se sídlem Dělnická 946, 441 01 Podbořany (dále jen „navrhovatel“ nebo také „stěžovatel“) – proti zadávacím podmínkám, které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 10. 2020 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 15. 10. 2020.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách nesouhlasil, podal dne 26. 10. 2020 [posledním dnem lhůty pro podání návrhu byla neděle 25. 10. 2020; v souladu s obecným pravidlem pro počítání lhůt, dle kterého připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující, v šetřeném případě tedy pondělí 26. 10. 2020 – pozn. Úřadu] návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti zadávacím podmínkám, přičemž navrhovatel v návrhu uvádí následující námitky.

Námitka týkající se předpokládané hodnoty rámcové dohody

8.             Navrhovatel uvádí, že zadavatel uveřejnil dne 24. 8. 2020 ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o zahájení zadávacího řízení, ev. č. formuláře F2020-029172, kde v bodu II.1.5) uvedl pod položkou „Předpokládaná celková hodnota (v případě rámcových smluv nebo dynamických nákupních systémů – celková předpokládaná maximální hodnota za celou dobu trvání rámcové smlouvy nebo dynamického nákupního systému)“ údaj „1,00“ v měně CZK, tedy 1,- Kč. Navrhovatel dále uvádí, že podle čl. XIV. odst. 2 přílohy č. 1 zadávací dokumentace, návrhu rámcové dohody (dále jen „návrh rámcové dohody“), se rámcová dohoda uzavírá do 31. 12. 2022 nebo do doby poskytnutí celkového plnění ve výši 101.634.810,- Kč bez DPH, podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve. Na základě uvedeného má navrhovatel za to, že „reálná předpokládaná hodnota“ zadávacího řízení (celková předpokládaná maximální hodnota za celou dobu trvání rámcové smlouvy) nečiní 1,- Kč, nýbrž 101.634.810,- Kč.

9.             K uvedené námitce navrhovatel doplňuje, že formuláře uveřejňované ve Věstníku veřejných zakázek jsou součástí zadávací dokumentace ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) zákona a předpokládaná hodnota je jedním z údajů, podle nichž se dodavatelé rozhodují, zda budou mít zájem účastnit se zadávacího řízení. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení nesprávnou a zavádějící hodnotu. Navrhovatel má tedy za to, že postup zadavatele je v rozporu se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona.

10.         K argumentu zadavatele, že zákon nestanoví povinnost výši předpokládané hodnoty uveřejnit, navrhovatel namítá, že „[z]adavatel však předpokládanou hodnotu zveřejnil, a to nepravdivě, když jako údaj předpokládané hodnoty uvedl 1,- Kč. Zároveň zadavatel zveřejnil i reálnou předpokládanou hodnotu, když v rámcové dohodě uvedl částku 101.634.810,- Kč bez DPH jako hraniční hodnotu pro vyčerpání objemu rámcové dohody.“.

11.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel se mýlí, „pokud podceňuje význam zveřejnění předpokládané hodnoty, byť zákon neukládá její zveřejnění, nýbrž její stanovení“ a na podporu svého názoru odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0280/2012/VZ-32868/2016/513/EPi ze dne 5. 8. 2016 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S195/2013/VZ-1255/2014/511/KČe ze dne 17. 1. 2014. Navrhovatel rovněž trvá na tom, že uvedení „zavádějící“ předpokládané hodnoty je obdobné jako uvedení nepřiléhavého CPV kódu, neboť bez ohledu na povinnost zveřejnění těchto údajů, pokud k jejich zveřejnění dojde, musí odpovídat předmětu rámcové dohody.

12.         K argumentu zadavatele, že „formulář mu neumožnil ponechat údaj o předpokládané hodnotě nevyplněný“ navrhovatel namítá, že pokud formulář neumožňoval zadavateli vyplnit takovou hodnotu, jakou si představoval, neměl se spokojit s vyplněním nepravdivého údaje. Navrhovatel dále vytýká zadavateli, že „tento údaj ani nedoplnil žádnou vysvětlující poznámkou, byť formulář umožňuje sdělení dalších informací, čehož zadavatel jinak využil“ a tuto část návrhu uzavírá s tím, že „[o]becným, správným a pravidelným postupem je uvedení reálné předpokládané hodnoty“.

Námitka týkající se nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek

13.         Navrhovatel nejprve konstatuje, že pro přípravu nabídky zadavatel poskytl lhůtu v délce 28 dnů, neboť zadávací dokumentaci zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dne 24. 8. 2020 a lhůtu pro podání nabídek stanovil do 21. 9. 2020. Minimální zákonná lhůta v otevřeném řízení pro nadlimitní veřejné zakázky je přitom dle § 57 odst. 1 zákona 30 dnů.

14.         K délce lhůty stanovené zadavatelem pro podání nabídek navrhovatel dále uvádí, že „[p]ředmětem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody, na základě níž může docházet k zadávání veřejných zakázek na náhradní autobusovou dopravu ve značném rozsahu (plnění rámcové dohody v následujících dvou letech v celkové hodnotě až stovky milionů korun pomocí minimálně 20 autobusů a minibusů, popř. ještě dalších dvou nákladních vozidel). Pro zpracování nabídky na zakázky s obdobným předmětem je obvykle třeba zajistit potřebná vozidla, zajistit pracovní sílu, zejména řidiče, prohlédnout místo plnění, ověřit stanovené trasy náhradní dopravy, a popřípadě poptat poddodavatele. Příprava nabídky v obdobných případech tak při nutnosti zajistit běžný provoz navrhovatele vyžaduje značné organizační nasazení, pečlivé zvážení vstupních nákladů a provedení relativně komplikované kalkulace cenové nabídky. Za minimální lhůtu pro zvážení účasti v řízení a zpracování nabídky tak navrhovatel považuje lhůtu nejméně 2 měsíců.“.

15.         Navrhovatel namítá, že zadavatelem stanovená lhůta je s ohledem na složitost přípravy nabídky s přihlédnutím k předmětu rámcové dohody nepřiměřeně krátká, tedy v rozporu se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a v rozporu s ust. § 36 odst. 5 zákona, podle kterého musí lhůty stanovené zadavatelem být v takové délce, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

16.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel dne 18. 9. 2020 prodloužil na základě změny zadávací dokumentace č. 1 ze dne 18. 9. 2020 lhůtu pro podání nabídek do 2. 10. 2020, která nově činila 39 dní. Navrhovatel je toho názoru, že k uvedenému prodloužení lhůty pro podání nabídek nelze při posuzování nepřiměřenosti lhůty přihlížet, neboť navrhovatel zvažoval podání nabídky v době, kdy byl zveřejněn původní termín pro podání nabídek, který nebylo dle navrhovatele reálné stihnout. Navrhovatel doplňuje, že zadavatel tento nedostatek nenapravil tím, že neočekávaně pouhé tři dny před koncem lhůty pro podání nabídek tuto prodloužil o dalších 11 dní – v uvedených 11 dnech totiž již nebylo možné nabídku zpracovat a odkazuje v této souvislosti na rozhodnutí Úřadu, č. j. ÚOHS-S430,446/2010/VZ-7942/2011/520/EMa ze dne 29. 6. 2011.

17.         K předmětné námitce navrhovatel na závěr uvádí, že nepřiměřenost lhůty pro podání nabídek je třeba posuzovat i s ohledem na hodnotu veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány, což je v tomto případě 101 634 810,- Kč bez DPH.

Námitka týkající se údajů o účastnících, s nimiž bude uzavřena rámcová dohoda

18.         Navrhovatel uvádí, že zadavatel v čl. 17.7 zadávací dokumentace uvedl s odkazem na ust. § 100 odst. 2 zákona, že „si vyhrazuje právo změnit dodavatele veřejné zakázky, bude-li smluvní vztah s původním dodavatelem ukončen před splněním veřejné zakázky za podmínek, že půjde o kvalifikovaného dodavatele, který se v zadávacím řízení umístil jako druhý, resp. třetí v pořadí, přičemž takové dodavatele zadavatel osloví k uzavření rámcové dohody v rozsahu, v jakém dosud nebyla plněna.“. Navrhovatel k tomu dále doplňuje, že „[p]odmínky a kritéria pro výběr dodavatele sektorových veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody pak musí zadavatel stanovit v samotné rámcové dohodě. Uzavření rámcové dohody samo o sobě není zadáním veřejné zakázky, ohledně níž by si zadavatel mohl vyhrazovat postup podle § 100 odst. 2 ZZVZ (ve vztahu k samotné rámcové dohodě si zadavatel může vyhradit změnu podle § 100 odst. 1 ZZVZ, tedy změnu v rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek).“.

19.         Navrhovatel namítá, že zadavatel nesprávně, nejasně a neúplně formuloval zadávací dokumentaci a návrh rámcové dohody. Není totiž jasné, zda zadavatel hodlá uzavřít rámcovou dohodu s jedním nebo s více účastníky, jakým způsobem budou případně zadávány jednotlivé zakázky v případě uzavření rámcové dohody s více účastníky, a dále zadavatel neuvedl v rámcové dohodě podmínky a kritéria pro výběr dodavatelů sektorových veřejných zakázek zadávaných na jejím základě. Navrhovatel k tomu doplňuje, že pokud zadavatel hodlá uzavřít rámcovou dohodu pouze s jedním účastníkem, pak nemůže zároveň avizovat, že za určitých podmínek ji uzavře též s jiným dodavatelem. Ustanovení § 222 odst. 10 zákona umožňující změnu dodavatele veřejné zakázky se může dle navrhovatele použít nanejvýš v okamžiku, kdy je již veřejná zakázka na základě rámcové dohody zadána.

20.         Navrhovatel na podporu svého názoru odkazuje rovněž na komentářovou literaturu, (Podešva V., Sommer L., Votrubec J., Flaškár M., Harnach J., Měkota J. & Janoušek M. (2016). Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Praha: Wolters Kluwer.) v níž se uvádí následující: ‚„[P]odstatným prvkem rámcové dohody je také vymezení stran, jež ji uzavírají“ s tím, že „uzavřením rámcové dohody dojde k výběru smluvních stran na následující roky, přičemž tento okruh subjektů nelze po dobu trvání dohody změnit“ […] Zadavatel je „povinen ve fázi přípravy zadávací dokumentace postavit najisto, zda předmětnou rámcovou dohodu hodlá uzavřít pouze s jedním dodavatelem, či zda jich bude víc“ s tím, že „v případě plurality na straně dodavatele pak [ZZVZ] dále upravuje postup zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody jednomu či více účastníkům rámcové dohody“’.

Námitka týkající se vymezení kapacity vozidla pro přepravu jízdních kol a zavazadel

21.         K předmětné námitce navrhovatel uvádí, že ‚[z]adavatel v bodu 5.4 zadávací dokumentace vyžaduje, aby dodavatelé disponovali minimálně dvěma vozidly (nákladními automobily, dodávkami nebo přípojnými vozidly), každým „s kapacitou pro přepravu nejméně 7 jízdních kol a zavazadel“ a s maximální výškou vozidla 3,5 m. Uvedené vymezení požadavku zadavatele na kapacitu těchto vozidel považuje navrhovatel za neurčité, protože není jasné, zda má být jednotlivé vozidlo schopno přepravit 7 jízdních kol a neurčitý počet zavazadel, 7 jízdních kol a 7 zavazadel zároveň nebo jízdní kola a/nebo zavazadla v celkovém počtu 7 kusů. Požadavek na kapacitu pro přepravu zavazadel je dále zcela neurčitý, protože zadavatel nestanoví žádný požadovaný objem nebo rozměr, který by jeho představu o přepravě zavazadel splňoval.’.

22.         Navrhovatel doplňuje, že zadavatel jako příklady vozidel, jimiž lze požadavek zadavatele splnit, uvádí nákladní automobil, dodávku a přípojné vozidlo, což jsou vozidla, která se podstatně liší zejména co do nákladů na provoz. Na základě zadávací dokumentace přitom nelze určit, kterým z vozidel lze požadavek zadavatele splnit tak, aby byly náklady optimalizovány. Navrhovatel dodává, že vzhledem k neurčitosti požadavku zadavatele nemůže tedy správně vyčíslit náklady a podat konkurenceschopnou nabídku. Navrhovatel má tedy za to, že zadavatel v rozporu s ust. § 36 odst. 3 zákona nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, tedy pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

23.         K vysvětlení uvedeného požadavku zadavatelem v rozhodnutí o námitkách (blíže viz bod   47. odůvodnění tohoto rozhodnutí) navrhovatel namítá, že ‚toto vymezení požadavku zadavatele je sice konkrétnější, nicméně takto daný požadavek z textu zadávací dokumentace nevyplývá. Příklady využitelných vozidel uváděné zadavatelem neposkytují pro tento výklad vodítko, naopak se jeví zcela nepřiměřeným využívat pro přepravu sedmi jízdních kol (a ničeho dalšího) samostatný nákladní automobil. Navrhovatel má za to, že vzhledem k formulaci tohoto požadavku zadavatele (doslova „s kapacitou pro přepravu nejméně 7 jízdních kol a zavazadel“) nabyl oprávněně pochybnosti, jaká má kapacita uvedeného vozidla být.’. K dokumentu Smluvní přepravní podmínky Českých drah, a.s. pro veřejnou drážní osobní dopravu (dále jen „smluvní přepravní podmínky“), na které upozorňuje zadavatel v rozhodnutí o námitkách, navrhovatel uvádí, že neposkytují konkrétní vodítko pro to, jakou kapacitu vozidla pro přepravu jízdních kol zadavatel vyžadoval.

24.         Závěrem návrhu navrhovatel uvádí, že mu hrozí újma spočívající v ušlém zisku, neboť nemohl s ohledem na výše uvedené skutečnosti zpracovat nabídku a ucházet se o uzavření rámcové dohody, a domáhá se tedy toho, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

25.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 26. 10. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 26. 10. 2020.

26.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

27.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-34218/2020/523/GHo ze dne 27. 10. 2020.

28.         Usnesením č. j. ÚOHS-34223/2020/523/GHo ze dne 27. 10. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

29.         Dne 2. 11. 2020 obdržel Úřad podání zadavatele „sdělení k definování obchodního tajemství zadavatele“ z téhož dne, v němž uvádí dokumenty, jež obsahují skutečnosti, které zadavatel považuje za obchodní tajemství.

30.         Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 4. 11. 2020 a dokumentaci o zadávacím řízení Úřad obdržel dne 5. 11. 2020.

Vyjádření zadavatele ze dne 4. 11. 2020 k návrhu navrhovatele

31.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil přípisem ze dne 4. 11. 2020, který Úřad obdržel dne 5. 11. 2020. Zadavatel ve vyjádření u každé námitky navrhovatele uvádí, že primárně odkazuje na odůvodnění  svého rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 10. 2020.

32.         K námitce týkající se předpokládané hodnoty rámcové dohody zadavatel uvádí, že postupoval v souladu s pokynem metodické podpory Věstníku veřejných zakázek, z kterého vyplynulo, že v případě, že zadavatel nechce uvést výši předpokládané hodnoty (k čemuž je zadavatel dle zákona oprávněn), má v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvést hodnotu 1 Kč. Je tomu tak z důvodu, že Věstník veřejných zakázek neumožňuje ponechat údaj o předpokládané hodnotě nevyplněný. Zadavatel dále uvádí, že „[j]e zcela zřejmé, že vyplněný údaj 1 Kč nebyl a nemohl být pro [n]avrhovatele zavádějící, neboť se nelze při nejlepší vůli domnívat, že by veřejná zakázka v takovém rozsahu, jako je předmětná veřejná zakázka, měla mít předpokládanou hodnotu ve výši 1 Kč. I z toho je zřejmé, že nejde o chybně uvedenou výši předpokládané hodnoty, ale pouze o nutnost vyplnit formulář Oznámení o zahájení zadávacího řízení, jenž však se zcela legitimní eventualitou neuvedení výše předpokládané hodnoty nepočítá.“.

33.         K tvrzení navrhovatele, že „předpokládaná hodnota představuje pro dodavatele budoucí objem předmětu plnění veřejné zakázky, kdy dodavatel s přihlédnutím k této hodnotě musí zvažovat svoji schopnost plnění v takovém objemu reálně zajistit“ zadavatel uvádí, že budoucí objem plnění je představován celým předmětem rámcové dohody, který byl zadavatelem vymezen v zadávacích podmínkách ve veškerých potřebných podrobnostech. Celkový objem plnění tedy dle zadavatele vyplývá z popisu předmětu zadávacího řízení a popisu jeho rozsahu představovaného zejména dobou trvání rámcové dohody a odhadovaným dopravním výkonem. Odhadovaný dopravní výkon je dle zadavatele ze zadávací dokumentace zcela zřejmý a je z něj potenciálním dodavatelům znám předpokládaný objem předmětu plnění.

34.         K námitce týkající se nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek zadavatel namítá, že navrhovatel v námitkách ani v návrhu neuvádí, „v čem spatřuje onu tvrzenou nepřiměřenost lhůty pro podání nabídek. Naopak zadavatel předestřel závěry, ze kterých při stanovení délky lhůty pro podání nabídek vycházel a jak její délku stanovil. Zadavatel při stanovení délky lhůty pro podání nabídek zohlednil mimo jiné (např. rozsah veřejné zakázky, složitost předmětu veřejné zakázky, obchodní podmínky a nutnost nacenění a zajištění potřebných kapacit pro plnění veřejné zakázky) i hodnotu veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány, což se odrazilo v jím stanovené délce lhůty pro podání nabídek.“.

35.         V případě námitky týkající se údajů o účastnících, s nimiž bude uzavřena rámcová dohoda, je zadavatel toho názoru, že nevidí důvod, proč by nebylo možné využít vyhrazenou změnu dodavatele ve smyslu § 100 odst. 2 zákona, resp. § 222 odst. 10 zákona. Možnost využití této výhrady i v případě rámcové dohody lze dle zadavatele dovozovat mimo jiné i z textu „čl. 89 odst. 1 písm. a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES, který nikterak nerozlišuje v případě výhrady změny dodavatele mezi smlouvou a rámcovou dohodou.“.

36.         Ve věci námitky týkající se vymezení kapacity vozidla pro přepravu jízdních kol a zavazadel zadavatel uvádí, že „stanovení požadavku na kapacitu předmětných vozidel bylo zcela jednoznačné, transparentní a umožnilo řádné nacenění požadovaných služeb. Pokud se [n]avrhovateli jeví jako zcela nepřiměřené využívání samostatného nákladního automobilu pro přepravu sedmi jízdních kol (a ničeho dalšího), mohl nacenit jakékoli jiné vozidlo, které by splňovalo uvedené požadavky. Zadavatel však opakuje, že typy vozidel stanovil reálně proto, aby bylo zcela zřejmé, že např. i dodavatel, který nedisponuje jiným typem vozidla než nákladním automobilem, je oprávněn se zadávacího řízení zúčastnit. Pouze, a to je jeho obchodní riziko, musí své náklady řádně promítnout do nabídkové ceny.“.

37.         K námitce navrhovatele, že smluvní přepravní podmínky neposkytují konkrétní vodítko k určení, jaká kapacita vozidla pro přepravu jízdních kol je vyžadována, zadavatel uvádí, že Smluvní přepravní podmínky jsou dokumentem, jenž musí být dodavatelem respektován a lze z něj dovodit veškeré podmínky přepravy zavazadel a to vč. požadavků na rozměry přepravovaných zavazadel.

Rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 10. 2020

38.         Zadavatel odmítl námitky navrhovatele rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že zadavatel na odůvodnění předmětného rozhodnutí o námitkách odkazuje ve svém vyjádření ze dne 4. 11. 2020, shrnuje Úřad níže obsah tohoto rozhodnutí.

K námitce týkající se předpokládané hodnoty zadávacího řízení

39.         Zadavatel uvádí, že „předpokládaná hodnota veřejné zakázky ve smyslu ZZVZ je zadavatelem stanovená předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota primárně slouží k určení toho, jaký postup podle ZZVZ je pro zadavatele závazný a jaký druh zadávacího řízení je zadavatel oprávněn pro zadání veřejné zakázky použít. ZZVZ však nestanoví, že by zadavatel byl povinen výši předpokládané hodnoty uvést výslovně v zadávací dokumentaci ani v příslušných formulářích.“. Zadavatel doplňuje, že právě uvedený závěr podporuje i komentářová literatura[1], která výslovně uvádí, že zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota může zůstat v pozici interního údaje, aniž by zadavatel byl nucen ji uveřejnit jako součást zadávací dokumentace (klasicky půjde o obchodní strategii zadavatele s cílem neindikovat dodavatelům referenční cenu veřejné zakázky).

40.         Zadavatel dále uvádí, že „vzhledem k tomu, že zadavatel předpokládanou hodnotu stanovil pouze interně a postupoval v souladu s její výší, tedy v nadlimitním zadávacím řízení, neporušil zadavatel žádné ustanovení ZZVZ.“. K námitce navrhovatele spočívající v přirovnání uvedení zavádějící předpokládané hodnoty k uvedení nepřiléhavého CPV kódu zadavatel argumentuje, že smyslem a účelem stanovení CPV kódu je umožnění vyhledání veřejné zakázky automatizovaným způsobem dle daného CPV kódu a jako takový je správný CPV kód nezbytnou a povinnou součástí oznámení o zahájení zadávacího řízení. Naproti tomu je případné uvedení předpokládané hodnoty v oznámení o zahájení zadávacího řízení zcela na rozhodnutí zadavatele a uvedení této hodnoty dodavatelé nemohou vyžadovat.

K námitce týkající se nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek

41.         K předmětné námitce zadavatel uvádí, že lhůta pro podání nabídek činila v souladu s § 57 zákona nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení a dále byla stanovena v přiměřené délce v souladu s ust. § 36 odst. 5 zákona. Zadavatel doplňuje, že původní lhůta pro podání nabídek byla stanovena do 21. 9. 2020, což odpovídá, vzhledem ke skutečnosti, že zadávací řízení bylo zahájeno dne 19. 8. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem dle § 212 zákona, 32 dnům pro podání nabídky.

42.         Zadavatel dále konstatuje, že lhůtu pro podání nabídek stanovil s přihlédnutím k předmětu zadávacího řízení a obsahu a složitosti zadávacích podmínek. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena přiměřeně konkrétnímu případu a respektovala jeho příslušné okolnosti. Dle zadavatele se jedná o veřejnou zakázku, u níž je s ohledem na její předmět a další požadavky stanovené v zadávací dokumentaci zcela přiměřené, pokud zadavatel poskytne lhůtu pro podání nabídek v délce 32 dnů. Tato lhůta je zcela postačující jak pro seznámení se se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, tak pro řádnou přípravu relevantní a kvalitní nabídky.

43.         K tvrzení navrhovatele uváděnému v námitkách, že „lhůta pro podání nabídek je nepřiměřeně krátká, jelikož požadavky zadavatele na náhradní autobusovou dopravu jsou ve značném rozsahu […], a že v obdobných veřejných zakázkách je nutno, aby dodavatel zajistil potřebná vozidla, zajistit pracovní sílu, zejména řidiče, prohlédnou[t] místo plnění, ověřit stanovené trasy náhradní dopravy, a popřípadě poptat poddodavatele“ zadavatel uvádí následující. Z tvrzení navrhovatele není zcela zřejmé, zda stěžovatel uvedené konstatuje pouze ve vztahu k obdobným veřejným zakázkám, nebo k právě šetřenému zadávacímu řízení. Dále stěžovatel nijak netvrdí, a už vůbec neprokazuje, že by výše uvedené nebylo možno v rámci lhůty pro podání nabídek stihnout. Zadavatel má za to, že zejména pro etablovaného autobusového dopravce, kterým dle zadavatele stěžovatel je, musí být poskytnutá lhůta pro podání nabídek zcela dostatečná.

44.         Zadavatel je toho názoru, že v zadávací dokumentaci nestanovil nestandardní požadavky na zpracování nabídek, když požadoval předložení pouze standardních dokladů ze strany dodavatelů, obdobně jako v případě jiných zadávacích řízení s obdobným předmětem plnění. Zadavatel doplňuje, že v zadávacím řízení obdržel 11 nabídek a tudíž nelze říci, že „by nebylo možné v dané lhůtě pro podání nabídek zpracovat nabídku, jak tvrdí stěžovatel, jelikož vysoký počet podaných nabídek prokazuje pravý opak.“.

K námitce týkající se údajů o účastnících, s nimiž bude uzavřena rámcová dohoda

45.         K předmětné námitce zadavatel sděluje, že „si je vědom charakteru rámcové dohody, kdy na základě rámcové dohody samotné ještě nevzniká povinnost plnit veřejnou zakázku, jak správně uvádí stěžovatel. To však nic nemění na oprávnění zadavatele vyhradit si změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky. V daném případě se jedná o rámcovou dohodu, jež je uzavírána na základě zadávacího řízení a dle § 131 odst. 5 ZZVZ se § 222 odst. 10 ZZVZ použije přiměřeně i na rámcové dohody. Z toho je zřejmé, že nahrazení dodavatele jiným dodavatelem si lze vyhradit i v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, na jejímž základě se uzavírá rámcová dohoda, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavatele v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezeny.“.

46.         V této souvislosti zadavatel upozorňuje, že v čl. 1.1 zadávací dokumentace stanovil, že se jedná o „nadlimitní veřejnou zakázku na uzavření rámcové dohody s jedním dodavatelem“, na jejímž základě budou jedinému vybranému dodavateli postupem vymezeným v rámcové dohodě, na základě písemných objednávek zadavatele, zadávány jednotlivé veřejné zakázky, přičemž nikde v zadávací dokumentaci se neuvádí, že by měla být rámcová dohoda uzavřena s více účastníky zadávacího řízení. Zadavatel dále konstatuje, že uplatněním vyhrazené změny dodavatele dle § 222 odst. 10 ZZVZ nedochází k rozšíření okruhu dodavatelů, jež jsou účastníky rámcové dohody. Zadavatel shrnuje, že v souladu se zadávací dokumentací hodlá uzavřít rámcovou dohodu pouze s jedním dodavatelem, avšak zároveň si vyhrazuje právo nahradit v průběhu plnění veřejné zakázky tohoto dodavatele dodavatelem jiným, a to zcela v souladu s pravidly uvedenými v čl. 17.7 zadávací dokumentace, jež je zcela v souladu s oprávněním zadavatele uvedeným v § 222 odst. 10 ZZVZ.

K námitce týkající se vymezení kapacity vozidla pro přepravu jízdních kol a zavazadel

47.         Zadavatel uvádí, že dopravci umožňuje „nasadit libovolné vozidlo dle jeho možností (nákladní automobil, dodávka nebo přípojné vozidlo), a to vždy s kapacitou min. 7 jízdních kol. V případě, že není kapacita vozidla vyčerpána přepravou kol, může být využita pro přepravu zavazadel. Zadavatel uvedl příklady vozidel, která mohou požadované parametry splňovat, tedy nákladní automobil, dodávku či přípojné vozidlo. Otázka nákladů na provoz je zcela v gesci dodavatele, jelikož je pouze na něm, který typ vozidla pro plnění veřejné zakázky použije, s tím, že náklady spojené s používáním tohoto vozidla si dodavatel započte do nabídkové ceny. Obdobně je pouze na dodavateli, zda má daný typ vozidla k dispozici. Pro zadavatele je nerozhodné, jaký typ vozidla dodavatel pro plnění tohoto požadavku použije, pokud bude toto vozidlo splňovat požadované parametry. Zadavatel takto vymezil požadavek na vozidlo zejména s ohledem na to, aby naplnil zásadu zákazu diskriminace a umožnil tak plnění veřejné zakázky co nejširším spektrem typů vozidel.“.

48.         V této souvislosti zadavatel dodává, že dodavatel, coby poskytovatel náhradní autobusové dopravy, si musí být vědom, zda jím nabízené vozidlo splňuje požadavek na kapacitu minimálně 7 jízdních kol a v případě, že není kapacita vozidla vyčerpána přepravou kol, zda může být toto vozidlo využito pro přepravu zavazadel. Zadavatel rovněž uvádí, že přeprava zavazadel je upravena v příslušných ustanoveních návrhu rámcové dohody, konkrétně v čl. V. písm. f) i) a z) a dále odkazuje na Smluvní přepravní podmínky Českých drah a.s. (dále jen „smluvní přepravní podmínky“), v kterých se uvádí, jakou formou jsou zavazadla přepravována, rozměry přepravovaných zavazadel, postup v případě vyčerpané kapacity atd. Zadavatel má tedy za to, že stanovil požadavek na vozidla (nákladní automobily, dodávky nebo přípojná vozidla) v souladu s ust. § 36 odst. 3 zákona.  

Další průběh správního řízení

49.         Úřad se přípisem č. j. ÚOHS-40054/2020/523/GHo ze dne 10. 12. 2020 obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 (dále jen „Ministerstvo pro místní rozvoj“), se žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

‚1. Je zadavatel povinen uvést v oddílu II: „předmět“ bodu II.1.5) „předpokládaná hodnota“ formuláře F05 výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

2. V případě záporné odpovědi na otázku č. 1 uveďte, zda zadavatel musí uvést v oddílu II: „předmět“ bodu II.1.5) „předpokládaná hodnota“ formuláře F05 hodnotu alespoň „1,00“, neboť položka „předpokládaná hodnota“ nemůže být nevyplněna.’.

50.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-40543/2020/500/ISo ze dne 16. 12. 2020 Úřad nařídil k zajištění účelu vedeného správního řízení zadavateli předběžné opatření podle § 61 odst. 1 správního řádu spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

51.         Dne 17. 12. 2020 Úřad obdržel od Ministerstva pro místní rozvoj následující vyjádření k jednotlivým dotazům uvedeným v přípise ze dne 10. 12. 2020:

-          odpověď na dotaz č. 1: „Nikoli, Vámi uváděné podle oddílu II.1.5) nemusí být v případě odesílání formuláře F05 k uveřejnění vyplněno.“.

-          odpověď na dotaz č. 2: „Nikoli, Vámi uváděné pole oddílu II.1.5) může zůstat v případě odesílání formuláře F05  uveřejnění nevyplněno.“.

52.         Usnesením č. j. ÚOHS-41317/2020/523/GHo ze dne 21. 12. 2020 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

53.         V návaznosti na žádost zadavatele prodloužil Úřad účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-41626/2020/523/GHo ze dne 23. 12. 2020 lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

54.         Dne 4. 1. 2021 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne a vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 1. 2021

55.         K námitce týkající se předpokládané hodnoty zadávacího řízení navrhovatel namítá, že ve vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 16. 12. 2020 se uvádí, že „pole oddílu II.1.5) nemusí být v případě odesílání formuláře F05 k uveřejnění vyplněno“ a dále, že „pole oddílu II.1.5) může zůstat v případě odesílání formuláře F05 k uveřejnění nevyplněno“. Dle navrhovatele není proto pravdivá argumentace zadavatele, že Věstník veřejných zakázek neumožňuje ponechat údaj o předpokládané hodnotě nevyplněný. Navrhovatel opětovně konstatuje, že zadavatel uvedl v rozporu se zásadou transparentnosti v oznámení o zahájení zadávacího řízení zavádějící a nepravdivý údaj o předpokládané hodnotě rámcové dohody, a snížil tak možnost dodavatelů se o veřejnou zakázku zajímat a dohledat si o ní více informací.

56.         K námitce týkající se nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek navrhovatel uvádí stejné argumenty jako v návrhu a opětovně konstatuje, že lhůta pro podání nabídek nebyla stanovena přiměřeně vzhledem k předmětu rámcové dohody.

57.         V případě námitky týkající se údajů o účastnících, s nimiž bude uzavřena rámcová dohoda, navrhovatel nesouhlasí s odkazem zadavatele na čl. 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES, neboť úprava zákona se od koncepce rámcových dohod vyplývající z uvedené směrnice dle navrhovatele neliší. Podstatou rámcové dohody je buď její uzavření s jediným dodavatelem umožňující zadávání dílčích veřejných zakázek na jejím základě tomuto dodavateli bez zadávacího řízení, nebo uzavření rámcové dohody s více dodavateli, umožňující zadání takových zakázek některému z nich dle předem stanovených kritérií.

58.         Ve věci námitky týkající se vymezení kapacity vozidla pro přepravu jízdních kol a zavazadel navrhovatel uvádí totožnou argumentaci jako v návrhu. V závěru navrhovatel trvá na tom, aby Úřad zrušil šetřené zadávací řízení.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 1. 2021

59.         Zadavatel uvádí, že trvá na své argumentaci uvedené ve vyjádření ze dne 4. 11. 2020 k návrhu navrhovatele. Zadavatel se dále vyjadřuje ke stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 17. 12. 2020 a opakuje, že při vyplňování pole předpokládaná hodnota v oznámení o zahájení zadávacího řízení vycházel z dřívější komunikace s metodickou podporou Věstníku veřejných zakázek, ze které vyplynulo, že v případě, že zadavatel nechce uvést výši předpokládané hodnoty, má v oznámení o zahájení zadávacího řízení uvést hodnotu 1,00 Kč.

60.         Zadavatel závěrem konstatuje, že vyplněný údaj 1,00 Kč u předpokládané hodnoty nebyl a nemohl být pro dodavatele zavádějící, neboť se nelze při nejlepší vůli domnívat, že by veřejná zakázka o rozsahu, jako je předmětná veřejná zakázka, měla mít předpokládanou hodnotu ve výši 1,00 Kč. I z toho je zřejmé, že nejde o chybně uvedenou výši předpokládané hodnoty, ale pouze o nutnost vyplnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, jenž však nepočítá s neuvedením výše předpokládané hodnoty, či přinejmenším neposkytuje (v kombinaci s metodickou podporou Věstníku veřejných zakázek) zadavateli dostatek informací pro jeho vyplnění. Dle zadavatele je zřejmé, že pokud nastalo pochybení při vyplnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, nejedná se o úmyslné porušení povinnosti zadavatelem. Zejména se nejedná o takové porušení povinnosti zadavatele, které by mělo jakýkoliv vliv na řádný průběh zadávacího řízení či na rozhodnutí jakéhokoli dodavatele o tom, zda podá nabídku do zadávacího řízení, či nikoliv.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

61.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 26. 10. 2020, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

62.         Podle § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům musí dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

63.         Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty

64.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

65.         Podle § 23 odst. 1 zákona je pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody nebo dynamického nákupního systému rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému zadány.

66.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu.

67.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

68.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

69.         Podle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

70.         Podle § 56 odst. 1 zákona zahajuje zadavatel otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.

71.         Podle § 57 odst. 1 zákona zadavatel stanoví lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení    na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek musí být prodloužena

a)   o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje,

b)   o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2; to neplatí v případech podle odstavce 2 písm. b).

72.         Podle § 100 odst. 1 zákona si může zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcové dohody, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a její obsah jednoznačně vymezeny a změna nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Taková změna se může týkat rozsahu dodávek, služeb nebo stavebních prací, ceny nebo jiných obchodních nebo technických podmínek.

73.         Podle § 100 odst. 2 zákona si může zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavatele jednoznačně vymezeny.

74.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

75.         Podle § 132 odst. 2 zákona v zadávací dokumentaci musí být jednoznačně definován zadavatel nebo okruh zadavatelů, kteří budou smluvní stranou rámcové dohody. Po dobu účinnosti rámcové dohody nesmí být rozšířen okruh zadavatelů či dodavatelů, jež jsou účastníky rámcové dohody. V zadávací dokumentaci je zadavatel povinen uvést, zda bude rámcová dohoda uzavřena s jedním nebo více účastníky zadávacího řízení.

76.         Podle § 16 vyhlášky č. 164/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele (dále jen „vyhláška č. 168/2016“) vyplní zadavatel ve formulářích informace podle přílohy č. 7 k této vyhlášce; to neplatí v případě, že z přílohy č. 7 k této vyhlášce vyplývá, že uvedení informace není povinné.

77.         V příloze č. 7 části 1 písm. E) odst. 1 bodu 4 vyhlášky č. 168/2016 se uvádí, že informace, které mají být uvedeny v případě otevřeného řízení, jsou povaha zakázky (na dodávky, na stavební práce nebo na služby; pokud tak zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, informace, jde-li o rámcovou dohodu nebo dynamický nákupní systém), popis (kód CPV) a údaj, zda se žádají nabídky týkající se koupě, leasingu, nájmu nebo koupě na splátky nebo jejich kombinací.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

78.         V úvodní části zadávací dokumentace se uvádí, že „[z]adavatel zadává tuto veřejnou zakázku při výkonu své relevantní činnosti ve smyslu § 153 odst. 1 písm. f) ZZVZ, a proto postupuje v tomto zadávacím řízení v postavení zadavatele zadávajícího sektorovou veřejnou zakázku dle § 151 ZZVZ.“ a dále, že se jedná „o nadlimitní veřejnou zakázku na uzavření rámcové dohody s jedním dodavatelem.“.

79.         V čl. 1.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující: ‚Účelem veřejné zakázky a názvem „Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 290 v úseku Olomouc – Šumperk v letech 2021 – 2022“ je zabezpečit náhradní autobusovou dopravu (dále „NAD“) nahrazující dočasně přerušenou nebo dočasně omezenou veřejnou drážní osobní dopravu v úseku Olomouc – Šumperk po dobu trvání Rámcové dohody v předpokládaném termínu od 1. 1. 2021.

Předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové dohody ve smyslu § 131 ZZVZ, na jejímž základě budou jedinému vybranému dodavateli postupem vymezeným v rámcové dohodě, na základě písemných objednávek zadavatele, zadávány jednotlivé veřejné zakázky na zajištění NAD, po dobu účinnosti rámcové dohody (dále „rámcová dohoda“), resp. do vyčerpání plnění ve výši uvedené v rámcové dohodě. […] Zadavatel hodlá uzavřít rámcovou dohodu s jedním dodavatelem.’.

80.         V čl. 5.4 zadávací dokumentace zadavatel vymezil v písm. c) minimální úroveň technické kvalifikace mimo jiné následovně: „Dodavatel doloží přehled o počtu a druhu nabízených nákladních vozidel (nákladních automobilů, dodávek anebo přípojných vozíků), uvažovaných k zajištění plnění předmětu veřejné zakázky, ze kterého vyplyne, že má k dispozici minimálně 2 vozidla (nákladní automobil, dodávka nebo přípojné vozidlo), každé s kapacitou pro přepravu nejméně 7 jízdních kol a zavazadel s max. výškou vozidla 3,5 m (omezená výška podjezdu na trase linek NAD).“.

81.         Dle čl. 17.7 zadávací dokumentace si zadavatel v souladu s § 100 odst. 2 zákona „vyhrazuje právo změnit dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, bude-li ukončen smluvní vztah s původním dodavatelem před splněním předmětu veřejné zakázky, a to za následujících podmínek:

a)      jako nový dodavatel bude vybrán dodavatel, který prokázal splnění kvalifikace v rozsahu požadovaném ZZVZ a zadávací dokumentací, rovněž splnil další podmínky stanovené ZZVZ a zadávací dokumentací, nebyl ze zadávacího řízení vyloučen a jehož nabídka se po provedeném hodnocení umístila jako nabídka druhá v pořadí za nabídkou vítězného dodavatele, se kterým byla uzavřena původní rámcová dohoda v zadávacím řízení. 

b)      rámcová dohoda s novým dodavatelem bude uzavřena v rozsahu dopovídajícím smluvním podmínkám obsaženým v nabídce nového dodavatele a nový dodavatel převezme rámcovou dohodu v takovém rozsahu, v jaké dosud nebyla plněna a v případě, že by dodavatel oslovený dle písm. b) tohoto odstavce odmítl se zadavatelem uzavřít rámcovou dohodu, je zadavatel oprávněn oslovit k uzavření rámcové dohody dodavatele, který prokázal splnění kvalifikace v rozsahu stanoveném ZZVZ a zadávací dokumentací, rovněž splnil další podmínky stanovené ZZVZ a zadávací dokumentací, nebyl ze zadávacího řízení vyloučen a jehož nabídka se po provedeném hodnocení umístila jako nabídka třetí v pořadí za nabídkou vítězného dodavatele.“.

82.         V čl. II. písm. j) návrhu rámcové dohody se uvádí, že zavazadlem je „ruční zavazadlo, spoluzavazadlo, cestovní zavazadlo, dětský kočárek s dítětem nebo bez dítěte, popř. jízdní kolo“.

83.         Z čl. III. odst. 1 návrhu rámcové dohody vyplývá, že předmětem rámcové dohody je „závazek [d]opravce na základě [o]bjednávek [o]bjednatele učiněných v souladu s touto Rámcovou dohodou zabezpečit pro [o]bjednatele NAD v úseku Olomouc – Šumperk nahrazující dočasně omezenou veřejnou drážní osobní dopravu na trati č. 290 dle čl. I. Rámcové dohody, a to po dobu účinnosti Rámcové dohody, nejdříve však ode dne zahájení dočasného přerušení nebo dočasného omezení veřejné drážní osobní dopravy v předpokládaném termínu od 1. 1. 2021.“.

84.         V čl. V. písm. z) návrhu rámcové dohody je stanoveno, že dopravce se zavazuje „respektovat skutečnost, že smluvní vztah cestujících a [o]bjednatele se řídí SPPO. Nad rámec SPPO není [d]opravce oprávněn stanovovat cestujícím další povinnosti či zákazy.“.

85.         V čl. XIV. bodu 2 návrhu rámcové dohody se uvádí následující:

Tato [r]ámcová dohoda se sjednává na dobu určitou, a to:

a)      do 31. 12. 2020 anebo

b)      do doby poskytnutí celkového plnění ve výši 101 634 810 Kč bez DPH dle této [r]ámcové dohody, podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve.“.

86.         V bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel uvedl v poli „předpokládaná celková hodnota“ hodnotu 1,00.

87.         Z  bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel zvolil pro uzavření rámcové dohody otevřené řízení.

88.         Změnou zadávací dokumentace č. 1 ze dne 18. 9. 2020 prodloužil zadavatel lhůtu pro podání nabídek do 2. 10. 2020.

89.         Změnou zadávací dokumentace č. 2 ze dne 23. 9. 2020 změnil zadavatel čl. 6.4 zadávací dokumentace obsahující vymezení jednotkové nabídkové ceny.

Právní posouzení

90.         Jak již bylo uvedeno výše, návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám, přičemž nejprve navrhovatel namítá, že zadavatel uvedl jako předpokládanou hodnotu rámcové dohody v oznámení o zahájení zadávacího řízení částku 1,00 Kč, přestože „reálná předpokládaná hodnota“ činí dle navrhovatele 101 634 810,- Kč. Dále navrhovatel brojí proti délce lhůty pro podání nabídek, která je dle navrhovatele stanovená v rozporu s ust. § 57 odst. 1 zákona a se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť je dle navrhovatele nepřiměřeně krátká. Navrhovatel v návrhu rovněž namítá, že „zadávací dokumentace a rámcová dohoda jsou v rozporu se zákonem, pokud jde o údaje o účastnících, s nimiž bude rámcová dohoda uzavřena, a výběr dodavatelů zakázek na jejím základě“ a dodává, že „[u]zavření rámcové dohody samo o sobě není zadáním veřejné zakázky, ohledně níž by si zadavatel mohl vyhrazovat postup podle § 100 odst. 2 ZZVZ.“. V závěru návrhu navrhovatel brojí proti kritériím technické kvalifikace a má za to, že zadavatel nejasně vymezil „kapacitu vozidla pro přepravu jízdních kol a zavazadel“.

K uvedení předpokládané hodnoty rámcové dohody

91.         Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že z návrhu rámcové dohody vyplývá, že celková hodnota plnění rámcové dohody činí 101 634 810,- Kč bez DPH, pročež má za to, že tato částka představuje „reálnou předpokládanou hodnotu“ zadávacího řízení.  Dle názoru navrhovatele uvedl tedy zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nesprávnou a zavádějící hodnotu (1,00 Kč) a postup zadavatele je tak dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

92.         V návaznosti na předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti vyjádřená v § 6 odst. 1 zákona, je jednou ze základních zásad, jež musí být ze strany zadavatele dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatuře již opakovaně zabývaly soudy, např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Úřad dále uvádí, že k porušení zásady transparentnosti dochází zejména tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, které „by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným nebo nepřehledným, případně, jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 131/2007 – 131 ze dne 12. 5. 2008. V šetřeném případě se Úřad zabýval otázkou, zda zadavatel při vyplňování oznámení o zahájení zadávacího řízení neporušil zásadu transparentnosti, když uvedl v poli „předpokládaná hodnota“ částku 1,00 Kč.

93.         Ve vztahu k uveřejnění předpokládané hodnoty rámcové dohody v oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „ZZVZ však nestanoví, že by zadavatel byl povinen výši předpokládané hodnoty uvést výslovně v zadávací dokumentaci ani v příslušných formulářích. […] Jelikož však Věstník veřejných zakázek neumožňuje ponechat údaj o předpokládané hodnotě nevyplněný, uvedl zadavatel jako předpokládanou hodnotu zakázky ve Věstníku veřejných zakázek hodnotu 1,00 Kč, což je obecně platný postup, jenž zadavatel zvolil mimo jiné i po konzultaci této otázky s metodickou podporou Věstníku veřejných zakázek.“.

94.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se podrobněji zabývá § 16 a násl. zákona. V § 16 zákona je uvedeno, že předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky, přičemž v § 23 zákona zákonodárce dále upřesňuje, že pro stanovení předpokládané hodnoty rámcové dohody je rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. Zadavatel je přitom obecně povinen stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky k okamžiku zahájení zadávacího řízení nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení. Úřad dále uvádí, že stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. rámcové dohody má sloužit zejména ke dvěma účelům. Podle výše předpokládané hodnoty rámcové dohody se primárně určuje režim rámcové dohody, což má následně vliv na to, jaké zadávací řízení může zadavatel zvolit. Dále má předpokládaná hodnota rámcové dohody nastínit určitý odhad nákladů, které bude muset zadavatel za její realizaci vynaložit.

95.         Naproti tomu Úřad uvádí, že z žádného ustanovení zákona nevyplývá povinnost zadavatele uveřejnit předpokládanou hodnotu rámcové dohody, např. v zadávací dokumentaci či ve formulářích uveřejněných podle § 212 zákona. Uvedený závěr vyplývá i z komentářové literatury[2], kde se uvádí, že „zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota může zůstat v pozici interního údaje, aniž by zadavatel byl nucen ji uveřejnit jako součást zadávací dokumentace (klasicky půjde o obchodní strategii zadavatele s cílem neindikovat dodavatelům referenční cenu veřejné zakázky). Tento závěr je v souladu se stanoviskem Expertní skupiny MMR k ZVZ (stanovisko je dostupné z: http://www.portal-vz.cz/).“. Rovněž z vyhlášky č. 168/2016 [zejména z přílohy č. 7 části 1 odst. E) bodu I. nazvaném „informace, které mají být uvedeny v případě otevřeného řízení“] vyplývá, že zadavatel není povinen uveřejnit v oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, resp. rámcové dohody.

96.         Ve světle uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel neměl povinnost uveřejnit předpokládanou hodnotu šetřené rámcové dohody jako součást zadávací dokumentace (tedy ani oznámení o zahájení zadávacího řízení). K této skutečnosti zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „jelikož však Věstník veřejných zakázek neumožňuje ponechat údaj o předpokládané hodnotě nevyplněný, uvedl zadavatel jako předpokládanou hodnotu zakázky ve Věstníku veřejných zakázek hodnotu 1,00 Kč, což je obecně platný postup, jenž zadavatel zvolil mimo jiné i po konzultaci této otázky s metodickou podporou Věstníku veřejných zakázek.“. Úřad k tomu doplňuje, že v návaznosti na právě řečené se dotázal Ministerstva pro místní rozvoj, zda zadavatel v případě, že není povinen vyplnit v oznámení o zahájení zadávacího řízení pole předpokládaná hodnota, je nucen uvést v tomto poli alespoň částku 1,00 Kč, neboť uvedené pole nemůže zůstat nevyplněné. Dne 17. 12. 2020 Úřad obdržel od Ministerstva pro místní rozvoj stanovisko, v němž se mimo jiné uvádí, že pole předpokládaná hodnota může zůstat při odesílání oznámení o zahájení zadávacího řízení nevyplněné (blíže viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K uvedenému rozporu mezi vyjádřením zadavatele a stanoviskem, které bylo poskytnuto Úřadu Ministerstvem pro místní rozvoj ve vztahu k vyplňování pole „předpokládaná hodnota“ v oznámení o zahájení zadávacího řízení Úřad uvádí, že nezpochybňuje tvrzení zadavatele o tom, že mu předmětná informace skutečně mohla být zaměstnancem metodické podpory Věstníku veřejných zakázek sdělena. Zároveň Úřad uvádí, že pokládá výše popsaný rozpor ve vztahu k samotné podstatě šetřené problematiky za bezpředmětný, neboť jak Úřad objasní níže, uvedení 1,00 Kč v poli předpokládaná hodnota v oznámení o zahájení zadávacího řízení nepředstavuje dle názoru Úřadu uvedení informace, kterou by bylo možno reálně považovat za zavádějící. Jinými slovy tedy dle názoru Úřadu v daném případě není podstatné, z jakého konkrétního důvodu k uvedení hodnoty 1,00 Kč ze strany zadavatele došlo, tedy zda se jednalo o administrativní pochybení, záměr zadavatele či doporučený postup při vyplňování předmětného formuláře sdělený metodickou podporou Věstníku veřejných zakázek.

97.         Navrhovatel v návrhu argumentuje, že „[z]adavatel však předpokládanou hodnotu zveřejnil, a to nepravdivě, když jako údaj předpokládané hodnoty uvedl 1,- Kč. Zároveň zadavatel zveřejnil i reálnou předpokládanou hodnotu, když v rámcové dohodě uvedl částku 101.634.810,- Kč bez DPH jako hraniční hodnotu pro vyčerpání objemu rámcové dohody.“ Navrhovatel má dále za to, že „obecným, správným a pravidelným postupem je uvedení reálné předpokládané hodnoty“ (blíže viz body 10. a 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel v návrhu rámcové dohody stanovil, že rámcová dohoda se sjednává na dobu určitou, a to do 31. 12. 2020 anebo do doby poskytnutí celkového plnění ve výši 101 634 810 Kč bez DPH dle rámcové dohody, podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve.

98.         K názoru navrhovatele, že celkové plnění rámcové dohody ve výši 101 634 810 Kč představuje „reálnou předpokládanou hodnotu“ šetřené rámcové dohody uvádí Úřad následující. Zadavatel stanovil v návrhu rámcové dohody výši celkového plnění této dohody částkou 101 634 810 Kč. Úřad k tomu uvádí, že tuto výši celkového plnění lze chápat jako maximální výši plnění, kterou je zadavatel ochoten zaplatit za předmět šetřené rámcové dohody. Jinými slovy řečeno, zadavatel nepřipouští překročení této stanovené částky a jedná se tedy rovněž o maximální výši, kterou může dodavatel za předmět rámcové dohody získat. Naproti tomu předpokládaná hodnota rámcové dohody znamená odhad nákladů všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány. Úřad tedy konstatuje, že se jedná o dva různé údaje (celkové pro zadavatele maximálně přípustné plnění dle rámcové dohody a předpokládaná hodnota rámcové dohody), které není možné automaticky zaměňovat.

99.         Úřad vycházel rovněž z předpokladu, že dodavatelé projevující zájem o účast v posuzovaném zadávacím řízení jsou nejen profesně způsobilými odborníky, ale i subjekty s dostatečným povědomím o fungování relevantního trhu, a tudíž jsou schopni rozeznat zcela zjevnou nereálnost zadavatelem stanovené předpokládané hodnoty. U zadávacího řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody a jehož předmětem plnění je zabezpečení náhradní autobusové dopravy nahrazující dočasně přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu, přičemž rámcová dohoda má být uzavřena na období 2 let, je již na první pohled průměrného člověka nadaného rozumem zřejmé, že uvedená hodnota ve výši 1,00 Kč je zjevným excesem.  Dle názoru Úřadu nemůže být žádný pochyb o tom, že každému dodavateli muselo být na první pohled zřejmé, že se nemůže jednat o reálnou předpokládanou hodnotu rámcové dohody.

100.     Je tak zřejmé, že se v žádném případě nemohlo jednat o „zavádějící hodnotu“, jak tvrdí navrhovatel, neboť je vyloučeno, aby výše předpokládané hodnoty 1,00 Kč uvedená v oznámení o zahájení zadávacího řízení skutečně mohla uvést jakéhokoli potencionálního dodavatele v omyl. I kdyby zadavatel ponechal pole předpokládaná hodnota nevyplněné, nebo i kdyby ad absurdum uvedl hodnotu např. 159,00 Kč, nemohla tato skutečnost žádného dodavatele zmást. V této souvislosti Úřad doplňuje, že ani sám navrhovatel neuvádí, že by hodnota 1,00 Kč byla pro něj matoucí či měla vliv na zvažování jeho účasti v zadávacím řízení. Úřad tedy souhlasí se zadavatelem, že „je zcela zřejmé, že vyplněný údaj 1 Kč nebyl a nemohl být pro navrhovatele zavádějící, neboť se nelze při nejlepší vůli domnívat, že by veřejná zakázka v takovém rozsahu, jako je předmětná veřejná zakázka, měla mít předpokládanou hodnotu ve výši 1 Kč.“.

101.     K námitce navrhovatele, že uvedení zavádějící výše předpokládané hodnoty rámcové dohody v oznámení o zahájení zadávacího řízení je stejné jako vyplnění nesprávného kódu CPV, Úřad uvádí, že i tato námitka navrhovatele neobstojí. Kód CPV představuje dle vyhlášky č. 168/2016 informaci, jejíž uvedení je v oznámení o zahájení zadávacího řízení povinné. Naproti tomu uvedení výše předpokládané hodnoty v citovaném formuláři není pro zadavatele povinné. K tomu Úřad doplňuje, že v předcházejícím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že uvedení 1,00 Kč v poli předpokládaná hodnota v oznámení o zahájení zadávacího řízení v právě šetřeném případě nemohlo žádného potenciálního dodavatele uvést v omyl, resp. jej odradit od účasti v zadávacím řízení. V případě uvedení chybného CPV kódu však tato úvaha neplatí – CPV kód vymezuje samotný předmět plnění veřejné zakázky a pokud se dodavatel (typicky pak zahraniční dodavatel, který se v oznámeních publikovaných v jiných jazycích orientuje primárně dle CPV kódu) na jeho základě domnívá, že je poptáváno něco jiného, než co skutečně poptáváno je, jeho účast v zadávacím řízení to ovlivnit nepochybně může.

102.     Úřad tedy na základě shora popsaných skutečností vyslovuje dílčí závěr, že skutečnost, že zadavatel uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení v poli předpokládaná hodnota částku 1,00 Kč, nemůže být důvodem pro uložení nápravného opatření zadavateli, neboť zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem.

K délce lhůty pro podání nabídek

103.     Navrhovatel dále brojí proti délce lhůty pro podání nabídek, kterou dle tvrzení navrhovatele stanovil zadavatel v délce 28 dnů. Navrhovatel má za to, že takto stanovená délka lhůty je v rozporu s § 57 odst. 1 zákona a dále je s ohledem na složitost přípravy nabídky s přihlédnutím k předmětu rámcové dohody nepřiměřeně krátká, a tedy v rozporu se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona a dále s ust. § 36 odst. 5 zákona.

104.     Úřad ke lhůtě pro podání nabídek předně v obecné rovině uvádí, že se jedná o časový úsek, který zadavatel musí stanovit tak, aby poskytl potenciálním dodavatelům dostatečný prostor pro seznámení se se zadávacími podmínkami a pro přípravu nabídky. Účelem lhůty pro podání nabídek je vytvoření časového rámce, v němž má dojít k předání informací dodavatelům o zahájení zadávacího řízení, o předmětu veřejné zakázky, v dalším se mají dodavatelé obeznámit s veškerými povinnostmi a požadavky zadávacího řízení tak, aby se mohli objektivně rozhodnout, zda se zadávacího řízení zúčastní, a v konečné fázi má dojít k sestavení a předložení nabídky splňující veškeré požadavky zadavatele.

105.     Dříve, než se Úřad bude věnovat zodpovězení otázky, zda délka lhůty pro podání nabídek stanovená zadavatelem byla dostatečná, resp. přiměřená skutkovým okolnostem věci, považuje za nezbytné postavit najisto, jaká délka předmětné lhůty v posuzované věci byla délkou minimální, čili zákonem minimálně připuštěnou. Samotná minimální délka lhůty pro podání nabídek je pouze určitým vodítkem při stanovení lhůty pro podání nabídek; v konečném důsledku musí zadavatel vždy zohlednit i zásadu přiměřenosti, a to v tom smyslu, že musí reflektovat specifika jím zadávané veřejné zakázky a dodavatelům poskytnout dostatečný časový rámec pro zpracování jejich nabídek. Obecně tedy neplatí rovnítko v tom smyslu, že je-li dodržena minimální lhůta pro podání nabídek dle zákona, jedná se automaticky o zákonně stanovenou lhůtu pro podání nabídek, a to právě s ohledem na zásadu přiměřenosti.

106.     Zákonodárce uložil zadavateli v § 57 odst. 1 zákona povinnost stanovit lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení, v němž je šetřená rámcová dohoda zadávána, na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Pro úplnost Úřad dodává, že zadávací řízení  je  zahájeno  okamžikem  odeslání   příslušného   formuláře   k   uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek (příp. i do Úředního věstníku Evropské unie) (viz § 56 odst. 1 zákona), tzn. od tohoto dne počíná běžet lhůta pro podání nabídek. V šetřeném případě zadavatel odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 19. 8. 2020, přičemž předmětné oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 8. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne. Lhůtu pro podání nabídek zadavatel stanovil do 21. 9. 2020. Následně byla tato lhůta prodloužena do 2. 10. 2020 (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatelem stanovaná lhůta pro podání nabídek, tj. lhůta do 21. 9. 2020, která je z hlediska dodržení zákona relevantní, činila celkem 33 dnů. Je tak možno konstatovat, že zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek splňovala minimální zákonem stanovenou délku v souladu s ust. § 57 odst. 1 zákona.

107.     Navzdory výše učiněnému závěru nelze, jak již bylo zmíněno, bez dalšího konstatovat, že v tomto ohledu došlo ze strany zadavatele k dodržení zákona. Úřad proto dále posuzoval, zda lze délku lhůty pro podání nabídek opravdu označit za dostatečnou, resp. přiměřenou.Na tomto místě považuje Úřad za důležité uvést, že při posuzování přiměřenosti lhůty stanovené zadavatelem pro podání nabídek je relevantní lhůta „prvotní“, tj. lhůta zadavatelem stanovená do 21. 9. 2020 a nikoliv lhůta následně prodloužená do 2. 10. 2020, neboť rozhodná je vždy ta lhůta, kterou mají dodavatelé garantovanou (v šetřeném případě „prvotní“ lhůta v délce 33 dnů). S následným prodloužením lhůty pro podání nabídek o 11 dnů (dne 21. 9. 2020 prodloužil zadavatel předmětnou lhůtu do 2. 10. 2020) nemohli dodavatelé v době, kdy se rozhodovali, zda podají v šetřeném zadávacím řízení nabídku, počítat.  

108.     Úřad uvádí, že při posouzení přiměřenosti lhůty pro podání nabídek bral v potaz, že v průběhu stanovené lhůty musí potenciální dodavatelé vytvořit a zkompletovat celou nabídku, kdy tento proces zahrnuje mj. i opatření si dokumentů požadovaných zadavatelem v zadávací dokumentaci. Úřad má za to, že se po administrativní stránce jedná nepopiratelně o nikoliv jednoduchý proces, a to vzhledem k tomu, že do nabídky musí být začleněna celá řada dokumentů, pro jejichž zpracování je v některých případech nutná značná časová příprava dodavatele, a to ať už se jedná o vypracování cenové nabídky, nebo o získání určitých dokumentů týkajících se příslušných kritérií hodnocení.

109.     V této souvislosti Úřad konstatuje, že ze zadávací dokumentace plyne, že zadavatel v šetřeném případě požadoval předložit v nabídce zcela „standardní“ dokumenty vyžadované zadavateli v obdobných zadávacích řízeních (např. doklady prokazující splnění základní a profesní způsobilost, seznam významných služeb, předložení čestných prohlášení prokazujících splnění zadavatelem požadovaných skutečností) a nepožadoval žádné doklady časově či organizačně náročné na jejich získání či zpracování, které by mohly bránit v podání nabídky ve lhůtě stanovené zadavatelem (např. vydání osvědčení třetích stran, kterému by měl předcházet jakýkoli časově náročný schvalovací proces) či vzorky výrobků. Nadto Úřad dodává, že ani sám navrhovatel neoznačil žádné dokumenty či úkony, jejichž zpracování, získání či provedení by představovalo ve vztahu k nyní šetřenému zadávacímu řízení překážky, pro které by nebylo možné předložit nabídku v zadavatelem stanovené lhůtě. 

110.     Navrhovatel v návrhu namítá, že „pro zpracování nabídky na zakázky s obdobným předmětem je obvykle třeba zjistit potřebná vozidla, zajistit pracovní sílu, zejména řidiče, prohlédnout místo plnění, ověřit stanovené trasy náhradní dopravy, a popřípadě poptat poddodavatele. Příprava nabídky v obdobných případech tak při nutnosti zajistit běžný provoz navrhovatele vyžaduje značné organizační nasazení, pečlivé zvážení vstupních nákladů a provedení relativně komplikované kalkulace cenové nabídky.“.

111.     K uvedené argumentaci navrhovatele Úřad konstatuje, že navrhovatel neuvádí žádné bližší důvody, pro které nebyl schopen předložit v šetřeném zadávacím řízení nabídku ve lhůtě stanovené zadavatelem. Navrhovatel toliko obecně shrnuje úkony, které je třeba dle jeho názoru provést pro vytvoření nabídky v zadávacích řízeních s obdobným předmětem. Navrhovatel však již neuvádí, které z výše uvedených úkonů není schopen v daném případě realizovat ve vztahu k šetřenému zadávacímu řízení.  Jak již Úřad uvedl výše, lze si představit, že některé z úkonů nutných pro zpracování nabídky mohou být časově či organizačně náročné a představovat pro navrhovatele komplikace při zpracování nabídky ve stanovené lhůtě, avšak navrhovatel u žádného výše popsaného úkonu (vyjma zcela obecných tvrzení) neuvedl, v čem onu časovou či organizační náročnost spatřuje. Ani tvrzení navrhovatele, že „příprava nabídky v obdobných případech tak při nutnosti zajistit běžný provoz navrhovatele vyžaduje značné organizační nasazení, pečlivé zvážení vstupních nákladů a provedení relativně komplikované kalkulace cenové nabídky“ neobsahuje žádné konkrétní důvody, které navrhovateli bránily sestavit a podat ve stanovené lhůtě nabídku. Navrhovatel neuvádí, zda se „značné organizační nasazení a provedení relativně komplikované kalkulace cenové nabídky“ vztahuje i na zpracování nabídky v nyní šetřeném zadávacím řízení. Nadto argumentace navrhovatele neobsahuje bližší vysvětlení, v čem ono „značné organizační nasazení“ či komplikovanost kalkulace cenové nabídky spočívalo. Nad rámec těchto skutečností Úřad rovněž nepřehlédl skutečnost, že navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám dne 2. 10. 2020, tj. v den uplynutí lhůty pro podání nabídek. Pokud měl navrhovatel skutečně zájem nabídku v šetřeném zadávacím řízení podat a přitom považoval předmětnou lhůtu za nepřiměřeně krátkou, je přinejmenším s podivem, že tuto svoji výhradu uplatnil vůči zadavateli de facto až v době, kdy již (pokud by zadavatel vyhodnotil tuto námitku jako důvodnou) nebylo možné přijmout v předmětném zadávacím řízení jakékoli opatření k nápravě (s výjimkou zrušení zadávacího řízení). Z dokumentace o zadávacím řízení rovněž nevyplývá, že by se navrhovatel pokusil využít k uplatnění svých výhrad institutu vysvětlení zadávací dokumentace a pokusit se tak touto cestou upozornit zadavatele na domnělou nezákonnost zadávacích podmínek spočívající ve stanovení nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek. Úřad si je vědom toho, že taková povinnost navrhovateli ze zákona nevyplývá, nicméně popsaný postup navrhovatele do značné míry vzbuzuje pochybnosti o skutečném úmyslu navrhovatele, resp. o jeho záměru skutečně se předmětného zadávacího řízení zúčastnit.

112.     Ve vztahu k přiměřenosti lhůty pro podání nabídek Úřad rovněž přihlédl ke skutečnosti, že zadavatel obdržel celkem 11 nabídek (blíže viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Byť na základě tohoto počtu nelze bez dalšího učinit závěr o přiměřenosti lhůty pro podání nabídek, lze tuto skutečnost dle názoru Úřadu považovat minimálně za jeden z důležitých indikátorů svědčících pro závěr, že lhůta pro podání nabídek nebyla stanovena v rozporu se zákonem, resp. se zásadou přiměřenosti. Vždy je nutné pečlivě zvážit veškeré skutkové okolnosti konkrétního případu v jejich vzájemném kontextu. V šetřeném případě Úřadu po podrobném posouzení věci, s přihlédnutím ke skutečnosti, že sám navrhovatel neuvádí žádné konkrétní důvody, pro které by mohla být lhůta pro podání nabídek považována za nepřiměřeně krátkou, a vzhledem k tomu, že zadavatel nepožadoval v rámci nabídek předložení jakýchkoli nestandardních dokladů, dospěl k závěru, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek v souladu se zákonem.

113.     Úřad konstatuje, že zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek obecně nikdy nebude, obdobně jako i jiné zadávací podmínky, vyhovovat naprosto všem potenciálním dodavatelům. Vždy se mohou najít dodavatelé, z jejichž pohledu bude lhůta pro podání nabídek příliš krátká. To ještě nicméně neznamená, že se jedná o lhůtu rozpornou se zákonem. Úřad pečlivě posoudil zadavatelem stanovenou délku lhůty pro podání nabídek, a to s ohledem na skutkové okolnosti věci, přičemž i s odkazem na počet podaných nabídek v šetřeném zadávacím řízení dospěl k závěru, že se jedná o lhůtu přiměřenou, a tedy o lhůtu souladnou se zákonem.

114.     Na základě všech výše popsaných skutečností tak Úřad vyslovuje závěr, že zadavatel nepostupoval při stanovení lhůty pro podání nabídek v rozporu se zákonem. Ani v tomto ohledu zde tedy nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření.

K údajům o účastnících, s nimiž bude uzavřena rámcová dohoda

115.     Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil změnu dodavatele dle ust. § 100 odst. 2 zákona, což dle navrhovatele může zadavatel učinit pouze ve vztahu k veřejným zakázkám, a nikoli ve vztahu k rámcové dohodě, neboť uzavření rámcové dohody není samo o sobě zadáním veřejné zakázky. V této souvislosti má navrhovatel rovněž za to, že zadavatel nesprávně, nejasně a neúplně formuloval zadávací dokumentaci a návrh rámcové dohody, neboť ze zadávací dokumentace tedy není dle navrhovatele zřejmé, zda zadavatel hodlá uzavřít rámcovou dohodu s jedním nebo s více dodavateli.  

116.     Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zákonodárce v ust. § 100 odst. 2 zákona stanovil, že si zadavatel může v zadávací dokumentaci vyhradit změnu dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavatele jednoznačně vymezeny. V nyní řešeném případě Úřad šetří postup zadavatele vedoucí k uzavření rámcové dohody, přičemž z ust. § 131 odst. 1 zákona vyplývá, že uzavřením rámcové dohody dochází k vytvoření dohody mezi jedním či více zadavateli na jedné straně a jedním či více dodavateli na straně druhé, na základě které následně bude probíhat zadávání jednotlivých veřejných zakázek, jejichž předmět odpovídá předmětu uzavřené rámcové dohody. Dle § 132 odst. 2 zákona je přitom zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci, zda bude rámcová dohoda uzavřena s jedním nebo více účastníky zadávacího řízení. V této souvislosti Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci právě šetřeného zadávacího řízení jednoznačně stanovil, že rámcová dohoda bude uzavřena s jedním účastníkem zadávacího řízení (blíže viz body 78. a 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále zadavatel v čl. 17.7 zadávací dokumentace určil, že si v souladu s § 100 odst. 2 zákona vyhrazuje právo změnit dodavatele, bude-li ukončen smluvní vztah s původním dodavatelem, a to za zadavatelem stanovených podmínek, zejména podmínky, že „jako nový dodavatel bude vybrán dodavatel, který prokázal splnění kvalifikace v rozsahu požadovaném ZZVZ a zadávací dokumentací, rovněž splnil další podmínky stanovené ZZVZ a zadávací dokumentací, nebyl ze zadávacího řízení vyloučen“ a jehož nabídka byla vyhodnocena jako druhá v pořadí případně třetí v pořadí. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně vymezil svůj záměr uzavřít rámcovou dohodu s jedním účastníkem zadávacího řízení a dále si vyhradil změnu dodavatele v průběhu rámcové dohody za předem stanovených podmínek.

117.     Úřad uvádí, že z argumentace navrhovatele vyplývá, že navrhovatel zastává ve vztahu k ust. § 100 odst. 2 zákona výklad, dle kterého si zadavatel může vyhradit změnu dodavatele v zadávací dokumentaci toliko v průběhu plnění veřejné zakázky a nikoli v průběhu plnění rámcové dohody. S použitím jazykového výkladu citovaného ustanovení zákona lze skutečně dospět k závěru, že změna závazku v osobě dodavatele může být zadavatelem vyhrazena pouze při plnění veřejné zakázky, pokud jsou podmínky pro tuto změnu a způsob určení nového dodavatele jednoznačně vymezeny, přičemž takový postup ve vztahu k rámcovým dohodám předmětné ustanovení zákona výslovně nezmiňuje.

118.     Úřad je však toho názoru, že k interpretaci jednotlivých ustanovení zákona nelze vždy přistoupit toliko na základě jazykového výkladu. Jak totiž konstatoval Ústavní soud např. v plenárním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 33/97 ze dne 17. 12. 1997, „[j]azykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). Mechanická aplikace abstrahující, resp. neuvědomující si, a to buď úmyslně, nebo v důsledku nevzdělanosti, smysl a účel právní morny, činí z práva nástroj odcizení a absurdity.“. Dále lze citovat např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1773/07 ze dne 23. 1. 2008, ve kterém Ústavní soud konstatoval následující: „Výklad zákona podávaný stěžovatelem nese rysy formalismu, který pomíjí smysl a účel zákona. V ústavní stížnosti je argumentováno pouze jazykovým, resp. doslovným výkladem. Tím je však zcela nereflektována základní teze interpretace práva, a to sice, že nelze ztotožňovat text právního předpisu a právní normu, která je významem tohoto textu. Právní norma se ne vždy musí krýt s tím, jak je vyjádřena v textu zákona, a to ani v takovém případě, kdy se text může jevit jako jednoznačný a určitý (srov. např. I. ÚS 138/06). Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě (…). Stěžovatel nepoukázal na žádný jiný (alternativní) smysl a účel na podporu svého závěru o odlišné právní normě a založil jej toliko na argumentu textem předmětného ustanovení. Tím však svou argumentací popřel podstatu práva, která je dána jeho účelovým zaměřením, tj. záměrně regulovat v té které podobě společenské vztahy; z jeho výkladu plyne, že smysl a účel právní normy nemusí být zjišťován a postačí vyjít pouze z textu právního předpisu.". Úřad tedy i s ohledem na výše uvedené závěry konstatuje, že v šetřeném případě se nelze spokojit pouze s jazykovým výkladem ust. § 100 odst. 2 zákona, ale je třeba použít i jiné metody výkladu, zejména výklad systematický a teleologický [rozhodující je smysl a účel zákona, potažmo smysl a účel zakotvení přípustnosti změn závazků ze smlouvy (rámcové dohody)].

119.     V obecné části důvodové zprávy k zákonu se uvádí, že „[n]ovinkou v uvedené oblasti je výslovná úprava podmínek možnosti změny dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky. Dle odborných právních názorů tato změna není předem vyloučena, pokud nový dodavatel splňuje veškeré podmínky zadávání veřejných zakázek tak jako původně vybraný dodavatel. Nové ObS[[3]] nyní výslovně uvádí, že smlouvy na veřejné zakázky a rámcové dohody mohou být změněny bez nového zadávání veřejných zakázek, pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž veřejný zadavatel původně veřejnou zakázku zadal, a sice v důsledku (i) jednoznačného ustanovení o změnách nebo opčních právech, (ii) univerzálního nebo singulárního právního nástupnictví, kdy do postavení původního dodavatele v důsledku restrukturalizace, včetně převzetí, fúzí, akvizic nebo úpadku vstupuje jiný hospodářský subjekt, který splňuje původně stanovená kvalifikační kritéria pro výběr, pokud to nepřináší další podstatné změny smlouvy na veřejnou zakázku a jeho cílem není obejít uplatňování této směrnice, a konečně v důsledku (iii) situace, kdy samotný veřejný zadavatel plní povinnosti hlavního dodavatele vůči subdodavatelům, jestliže je tato možnost stanovena ve vnitrostátních předpisech.“. V čl. 72 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „směrnice 2014/24/EU“) je k této věci stanoveno následující: „Smlouvy na veřejné zakázky a rámcové dohody mohou být změněny bez nového zadávacího řízení v souladu s touto směrnicí v těchto případech:

a) pokud změny, bez ohledu na jejich peněžní hodnotu, byly upraveny v původní zadávací dokumentaci v jasných, přesných a jednoznačných ustanoveních o změnách, jež mohou zahrnovat ustanovení o úpravě cen či opčních právech. Tato ustanovení musí upravovat rozsah a povahu možných změn a opčních práv, jakož i podmínky, za nichž mohou být uplatněny. Nemohou však stanovit změny ani opční práva, které by měnily celkovou povahu veřejné zakázky nebo rámcové dohody;

[…]

d) pokud nový dodavatel nahrazuje dodavatele, jemuž veřejný zadavatel původně veřejnou dal, v důsledku:

i) jednoznačného ustanovení o změnách nebo opčních právech v souladu s písmenem a), […]“.

120.     Ve vztahu k směrnici 2014/24/EU Úřad sděluje, že oblast vyhrazených změn závazku není ve směrnici 2014/24/EU samostatně upravena, nicméně je tato oblast zakomponována do čl. 72 uvedené směrnice, a sice v souvislosti se změnami smluv na veřejné zakázky a rámcové dohody bez provedení nového zadávacího řízení. Z citovaného článku směrnice 2014/24/EU vyplývá, že rámcová dohoda může být změněna, aniž by musel veřejný zadavatel provést nové zadávací řízení mimo jiné v případě nahrazení původního vybraného dodavatele novým dodavatelem, pokud si tuto změnu dopředu vyhradil v zadávací dokumentaci.

121.     Taktéž komentářová literatura uvádí k ust. § 100 zákona, že „[z]ákon upravuje de facto tři možné způsoby změny závazku, který vznikl na základě uzavřené smlouvy (rámcové dohody) mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, a které si může zadavatel předem vyhradit při přípravě zadávací dokumentace.“ (Podešva V., Sommer L., Votrubec J., Flaškár M., Harnach J., Měkota J. & Janoušek M. (2016). Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Praha: Wolters Kluwer.).  V obdobném duchu lze ve vztahu k předmětnému stanovení zákona citovat i další zdroj, v němž je uvedeno, že „[d]ruhým typem vyhrazené změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nebo rámcovou dohodu je možnost změny dodavatele. Změna dodavatele je obecně považována za podstatnou změnu závazku ze smlouvy. Realizace jednoznačné výhrady změny dodavatele je však připuštěna jako nepodstatná změna podle § 222 odst. 10 písm. a).“. (Pavel HERMAN, Vlastimil FIDLER a kolektiv. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016.). Nadto Úřad doplňuje, že zákon použití předmětného ustanovení u rámcových dohod výslovně nevylučuje.

122.     Ve světle výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že v daném případě nelze primárně přihlédnout k jazykovému výkladu ust. § 100 odst. 2 zákona, který předestřel navrhovatel, neboť jazykový výklad předmětného ustanovení zákona neodpovídá výkladu směrnice 2014/24/EU ani výše uvedené komentářové literatuře. Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě se jedná o rámcovou dohodu, která bude uzavřena s jedním dodavatelem. V návaznosti na tuto skutečnost Úřad v obecné rovině sděluje, že v případě rámcové dohody uzavřené s jedním dodavatelem jsou následně zadávány na předmět rámcové dohody dílčí veřejné zakázky pouze tomuto jedinému dodavateli. Přitom platí, že předmět plnění těchto veřejných zakázek musí odpovídat předmětu uzavřené rámcové dohody a dále, že na jednotlivé veřejné zakázky mohou být uzavírány (z pohledu administrativy) jednoduché smlouvy, v nichž jsou upraveny pouze podmínky specifické pro danou konkrétní veřejnou zakázku. Uzavření rámcové dohody s jedním dodavatelem tedy de facto představuje zjednodušení administrace zadávání veřejných zakázek s obdobným či opakujícím se předmětem plnění. Pokud by však došlo u takovéto rámcové dohody k ukončení smluvního vztahu s tímto jediným dodavatelem, musel by zadavatel v případě, že by si nevyhradil změnu dodavatele dle § 100 odst. 2 zákona, realizovat nové zadávací řízení na uzavření rámcové dohody, což může být jistě organizačně i časově náročné. Předmětné ustanovení zákona lze tedy chápat jako institut ochrany zadavatele k zajištění či zachování řádného plnění předmětu rámcové dohody v případě, že dojde ke „ztrátě“ vybraného dodavatele. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad tedy neshledává žádný relevantní argument, který by odůvodňoval, proč by změna dodavatele nemohla být vyhrazena i ve vztahu k rámcové dohodě uzavřené s jedním dodavatelem. Pokud zákonodárce umožňuje takovou změnu u smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, je Úřad toho názoru, vzhledem k tomu, že tento typ rámcové dohody lze považovat za, jak již bylo uvedeno výše, zjednodušení administrace zadávání veřejných zakázek, že by měla být umožněna i ve vztahu k rámcové dohodě uzavřené s jedním dodavatelem. Úřad má rovněž za to, že výhrada změny dodavatele u tohoto typu rámcové dohody nemůže v žádném případě narušit účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem efektivního vynakládání veřejných prostředků. Úřad tedy v nyní šetřeném případě, kdy bude rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním dodavatelem, neshledává žádné důvody, pro které by si zadavatel nemohl vyhradit změnu dodavatele ve smyslu § 100 odst. 2 zákona. Úřad dále dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že předmětem šetřené rámcové dohody je zabezpečení náhradní autobusové dopravy nahrazující dočasně omezenou veřejnou drážní osobní dopravu, je vyhrazení změny dodavatele zcela logickým krokem, neboť zadavatel potřebuje mít zajištěného dodavatele, resp. zajištěnou kontinuitu plnění po celou dobu trvání rámcové dohody.

123.     Úřad dále uvádí, že nemůže souhlasit s námitkou navrhovatele, že zadavatel nesprávně, nejasně a neúplně formuloval zadávací dokumentaci a návrh rámcové dohody, neboť ze zadávací dokumentace není dle navrhovatele zřejmé, zda zadavatel hodlá uzavřít rámcovou dohodu s jedním nebo s více dodavateli. V bodě 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, že šetřená rámcová dohoda bude uzavřena s jedním účastníkem zadávacího řízení. Dále si zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil změnu dodavatele v průběhu rámcové dohody, přičemž Úřad je toho názoru, že vyhrazení si změny dodavatele nemůže změnit tu skutečnost, že rámcová dohoda bude uzavřena s jedním účastníkem zadávacího řízení. Nadto Úřad dodává, že i kdyby zadavatel v průběhu plnění rámcové dohody využil předem stanovené výhrady spočívající ve změně dodavatele a nahradil vybraného dodavatele jiným dodavatelem, nedojde uvedenou změnou k rozšíření okruhu dodavatelů, jež jsou účastníky šetřené rámcové dohody. Stále se bude jednat o rámcovou dohodu uzavřenou s jedním dodavatelem.

124.     Úřad tedy na základě shora popsaných skutečností konstatuje, že ze zadávací dokumentace je jednoznačně seznatelné, že rámcová dohoda bude uzavřena s jedním účastníkem zadávacího řízení a dále, že vyhrazením si změny dodavatele v zadávací dokumentaci nepostupoval zadavatel v rozporu se zákonem. V tomto ohledu tak ani zde nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření zadavateli.

K vymezení kapacity vozidla pro přepravu jízdních kol a zavazadel

125.     Ve svém návrhu navrhovatel rovněž rozporuje kritérium technické kvalifikace spočívající v požadavku na doložení dispozice minimálně dvěma vozidly (nákladními automobily, dodávkami nebo přípojnými vozidly), každým „s kapacitou pro přepravu nejméně 7 jízdních kol a zavazadel“ a s maximální výškou vozidla 3,5 m (dále jen „požadavek na předložení dispozice nákladními vozidly“). Uvedený požadavek zadavatele považuje navrhovatel za neurčitý, neboť dle navrhovatele není jasné, zda má být jednotlivé vozidlo schopno přepravit „7 jízdních kol a neurčitý počet zavazadel, 7 jízdních kol a 7 zavazadel zároveň nebo jízdní kola a/nebo zavazadla v celkovém počtu 7 kusů.“. Dále je dle navrhovatele předmětný požadavek neurčitý, neboť „zadavatel nestanovil žádný požadovaný objem nebo rozměr, který by jeho představu o přepravě zavazadel splňoval.“.

126.     Navrhovatel dále namítá, že vozidla uvedená v požadavku zadavatele se liší zejména co do nákladů na jejich provoz a nelze tedy určit, kterým z vozidel lze požadavek zadavatele splnit tak, aby byly optimalizovány náklady. Vzhledem k neurčitosti požadavku zadavatele nemůže navrhovatel správně tyto náklady vyčíslit a podat tak konkurenceschopnou nabídku. Navrhovatel je tedy toho názoru, že zadavatel porušil ust. § 36 odst. 3 zákona tím, že nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.  

127.     Úřad v obecné rovině uvádí, že jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení je řádné stanovení zadávacích podmínek, které musí být určité a jednoznačné, přičemž zadavatel by při jejich přípravě neměl připustit, aby si tyto podmínky mohli různí dodavatelé vykládat různě, případně aby vznikaly pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele. Je však třeba zdůraznit, že hodnocení, zda byly zadávací podmínky stanoveny určitě a jednoznačně, by mělo být prováděno z pohledu dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a péčí s přihlédnutím k podmínkám na trhu, do nějž předmět rámcové dohody svým věcným vymezením a rozsahem spadá. Nelze proto přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si je některý z dodavatelů vyložil nesprávně, neboť nedisponoval obvyklými znalostmi. S ohledem na právě uvedené se Úřad dále zabýval otázkou, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace takovým způsobem, aby dodavatelé mohli podat nabídky na šetřené zadávací řízení.

128.     Ve vztahu k požadavku zadavatele na předložení dispozice nákladními vozidly Úřad uvádí, že zadavatel stanovil daný požadavek v zadávací dokumentaci ve velmi obecné rovině, když uvedl, že dodavatelé musí prokázat, že disponují 2 nákladními vozidly s kapacitou pro přepravu nejméně 7 jízdních kol a zavazadel. Po bližším přezkoumání předmětného požadavku však Úřad dospěl k tomu, že pro splnění předmětného požadavku zadavatele bude postačovat, pokud nákladní vozidla budou schopna přepravit 7 jízdních kol, a dále budou přizpůsobena k přepravě zavazadel. Neplatí totiž vždy, že nákladní vozidlo (nákladní automobil, dodávka nebo přípojný vozík), které může přepravovat jízdní kola, je zároveň uzpůsobeno na přepravu zavazadel (zejména přípojný vozík skládající se pouze z plošiny a držáků jízdních kol nemusí tuto podmínku automaticky splňovat). Nákladní vozidla musí být tedy schopna přepravovat kromě 7 jízdních kol rovněž zavazadla, a to logicky tak, aby nedošlo při jejich přepravě k poškození či ztrátě nebo aby jejich přepravou nebyli ohroženi ostatní účastníci silničního provozu na pozemních komunikacích. Pro splnění předmětného požadavku mohl tedy dodavatel zvolit jakékoliv nákladní vozidlo, které uvedl zadavatel u tohoto požadavku (nákladní automobil, dodávka nebo přípojný vozík), pokud splňovalo zadavatelem stanovené podmínky o kapacitě (7 jízdních kol a zavazadla), neboť pro zadavatele jsou vyhovující všechny uvedené typy vozidel. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že dodavateli umožňuje „nasadit libovolné vozidlo dle jeho možností (nákladní automobil, dodávka nebo přípojné vozidlo), a to vždy s kapacitou min. 7 jízdních kol. V případě, že není kapacita vozidla vyčerpána přepravou kol, může být využita pro přepravu zavazadel“ a doplňuje, že pro zadavatele je nerozhodné, jaký typ vozidla dodavatel pro plnění předmětného kritéria technické kvalifikace použije, pokud bude toto vozidlo splňovat požadované parametry. Zadavatel dále uvádí, že „dodavatel, coby poskytovatel náhradní autobusové dopravy, si musí být vědom, zda jím nabízené vozidlo splňuje požadavek na kapacitu minimálně 7 jízdních kol a v případě, že není kapacita vozidla vyčerpána přepravou kol, zda může být toto vozidlo využito pro přepravu zavazadel.“ a rovněž doplňuje, že „oprávněně nestanovil minimální počet zavazadel, jelikož je pro něj podstatné toliko to, zda je vozidlo pro přepravu zavazadel uzpůsobeno.“. Z pohledu Úřadu je tedy evidentní, že zadavatel stanovil požadavek na předložení dispozice nákladními vozidly v natolik obecné rovině, že umožňuje dodavatelům vybrat pro jeho splnění jakýkoli typ z nabízených nákladních vozidel, který bude splňovat podmínku na kapacitu 7 jízdních kol a možnosti přepravovat zavazadla.

129.     K námitce navrhovatele, že „zadavatel nestanovil žádný požadovaný objem nebo rozměr, který by jeho představu o přepravě zavazadel splňoval“ uvádí Úřad následující. V čl. II. písm. j) návrhu rámcové dohody je stanoveno, že zavazadlem je ruční zavazadlo, spoluzavazadlo, cestovní zavazadlo, dětský kočárek s dítětem nebo bez dítěte, popř. jízdní kolo. Dále je v čl. V. písm. z) návrhu rámcové dohody stanoveno, že dopravce se zavazuje „respektovat skutečnost, že smluvní vztah cestujících a [o]bjednatele se řídí SPPO[[4]]. Nad rámec SPPO není [d]opravce oprávněn stanovovat cestujícím další povinnosti či zákazy.“. Z právě řečeného plyne, že smluvní přepravní podmínky[5] jsou závazné nejenom pro cestující a zadavatele, nýbrž rovněž i pro dopravce, přičemž v části třetí smluvních přepravních podmínek nazvané „zavazadla“ je podrobně řešena přeprava zavazadel vč. rozměrů přepravovaných zavazadel. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že navrhovatel mohl a měl mít představu o tom, jaká zavazadla a jakých rozměrů bude požadovanými nákladními vozidly přepravovat, neboť návrh rámcové dohody příp. smluvní přepravní podmínky na které návrh rámcové dohody odkazuje, obsahoval informace o velikosti a rozměrech zavazadel a předmětná námitka navrhovatele tedy neobstojí.

130.     Úřad dále uvádí, že při přezkoumání šetřené zadávací podmínky vycházel z předpokladu, že dodavatelé projevující zájem o uzavření předmětné rámcové dohody jsou profesně způsobilí odborníci, kteří mají povědomí o realizaci autobusové dopravy nahrazující veřejnou drážní osobní dopravu a rovněž jsou obeznámeni se souvisejícími požadavky na přepravu zavazadel za takové situace (předmětem rámcové dohody je zabezpečit náhradní autobusovou dopravu nahrazující dočasně přerušenou nebo dočasně omezenou veřejnou drážní osobní dopravu). Úřad opětovně odkazuje na svoji úvahu o skutečném záměru navrhovatele učiněnou již výše (viz bod 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí) s tím, že navrhovatel svoji námitku o domnělé nejasnosti předmětné zadávací podmínky uplatnil vůči zadavateli poslední den lhůty pro podání nabídek, přičemž nevyužil ani institutu vysvětlení zadávací dokumentace. Na rámec uvedeného Úřad opětovně dodává, že zadavatel obdržel v šetřeném případě celkem 11 nabídek (blíže viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí), což v kontextu již uvedených skutečností svědčí o tom, že předmětná zadávací podmínka nepředstavovala pro značnou část všech potenciálních dodavatelů překážku, pro kterou by nebyli schopni podat nabídku. Lze tedy učinit závěr, že předmětná zadávací podmínka mohla klást toliko zanedbatelnou a nikoliv bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže.

131.     Úřad rovněž nemůže souhlasit tvrzením navrhovatele, že vzhledem k neurčitosti požadavku zadavatele na předložení dispozice nákladními vozidly nemůže správně vyčíslit náklady a podat konkurenceschopnou nabídku. Jak Úřad dovodil v bodě 128. odůvodnění tohoto rozhodnutí, každé nákladní vozidlo (nákladní automobil, dodávka nebo přípojné vozidlo), které může přepravovat 7 jízdních kol a zároveň umožňuje přepravu zavazadel je vhodné ke splnění předmětného požadavku. Výběr nákladních vozidel (nákladní automobil, dodávka nebo přípojné vozidlo), kterými dodavatelé splní požadavek zadavatele, je přitom plně v gesci dodavatelů. Pro každého dodavatele totiž může být z hlediska nákladů na provoz výhodnější jiné nákladní vozidlo, přičemž obecně lze předpokládat, že přípojné vozidlo bude mít nižší provozní náklady, nežli nákladní vozidlo vyžadující pro svůj provoz řidiče (dodávka nebo nákladní automobil). Dále je pro dodavatele např. rozhodující, zda má dané nákladní vozidlo k dispozici, či si je bude muset opatřit (ať už zapůjčením či nákupem). S ohledem na uvedené skutečnosti a vzhledem k tomu, že Úřad rovněž dovodil v bodě 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí, že navrhovatel mohl a měl mít představu o tom, jaká zavazadla a jakých rozměrů bude požadovanými nákladními vozidly přepravovat, je Úřad toho názoru, že námitka navrhovatele týkající se nemožnosti vyčíslit náklady na provoz a podat konkurenceschopnou nabídku je lichá.

132.     Úřad tedy na základě shora popsaných skutečností konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky ve vztahu k požadavku na předložení dispozice nákladními vozidly v souladu se zákonem, a navrhovateli tedy nebylo v této věci znemožněno podat nabídku na šetřené zadávací řízení.

133.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele ze dne 26. 10. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení „Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 290 v úseku Olomouc - Šumperk v letech 2021 - 2022“, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

  

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

  

Obdrží

1.             České dráhy, a.s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1

2.             Autobusová doprava s.r.o. Podbořany, Dělnická 946, 441 01 Podbořany

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha:  Nakladatelství C. H. Beck, 2017

[2] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha:  Nakladatelství C. H. Beck, 2017. Systém Beck – online – pozn. Úřadu

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES

[4] Dle čl. II. písm. q) návrhu rámcové dohody znamená zkratka SPPO smluvní přepravní podmínky Českých drah, a.s. pro veřejnou drážní osobní dopravu – pozn. Úřadu

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en