číslo jednací: 03189/2021/500/AIv
spisová značka: S0496/2020/VZ

Instance	I.
Věc	Rozdělení předmětu několika nadlimitních veřejných zakázek
Účastníci	TEPO s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok	2020
Datum nabytí právní moci	7. 4. 2021
Související rozhodnutí	03189/2021/500/AIv 07578/2021/163/VVá
Dokumenty	2020_S0496.pdf 689 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0496/2020/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-03189/2021/500/AIv

Brno 27.01.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 11. 2020 z moci úřední, jehož účastníkem je

obviněný – TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 7. 2020 Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, ev. č. ČAK 4451, Advokátní kancelář Dvořák a partneři, s.r.o., se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 120 odst. 1 písm. a) cit. zákona obviněným v souvislosti s uzavřením následujících smluv:

Smlouva o dílo č. 202-30-2016 uzavřená dne 2. 1. 2016 se zhotovitelem Michalem Poljakovem, IČO 12569933, se sídlem Havanská 2098, 272 01 Kladno 1[1],
Rámcová smlouva č. 38-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se společností KUNST CZ s.r.o., IČO 64945979, se sídlem Trojanova 1848, 274 01 Slaný,
Rámcová smlouva č. 2-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Zbyňkem Kunstem, IČO 69005885, se sídlem Okružní 368, 274 01 Slaný,
Smlouva o dílo č. 211-30-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Ing. Martinem Homerem, IČO 61888524, se sídlem Kačická 907, 272 04 Kladno 4 – Rozdělov,
Smlouva o dílo č. 21-30-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Pavlem Tikalem, IČO 14478803, se sídlem Na Vrškách 162, 252 03 Řitka,
Smlouva o dílo č. 204-30-2016 uzavřená dne 1. 2. 2016 se zhotovitelem „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[2], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno,

rozhodl takto:

Obviněný – TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná – se dopustil přestupku podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 13 odst. 3 cit. zákona rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený

Smlouvou o dílo č. 202-30-2016 uzavřenou dne 2. 1. 2016 se zhotovitelem Michalem Poljakovem, IČO 12569933, se sídlem Havanská 2098, 272 01 Kladno 1[3],
Rámcovou smlouvou č. 38-2016 uzavřenou dne 4. 1. 2016 se společností KUNST CZ s.r.o., IČO 64945979, se sídlem Trojanova 1848, 274 01 Slaný,
Rámcovou smlouvou č. 2-2016 uzavřenou dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Zbyňkem Kunstem, IČO 69005885, se sídlem Okružní 368, 274 01 Slaný, a
Smlouvou o dílo č. 211-30-2016 uzavřenou dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Ing. Martinem Homerem, IČO 61888524, se sídlem Kačická 907, 272 04 Kladno 4 – Rozdělov,

jímž byly instalatérské, topenářské, zemní, stavební, lešenářské a ostatní (pomocné) práce, spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení obviněného a s tím související dodávky materiálu, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 cit. zákona, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené dle § 12 odst. 1 cit. zákona, a nezadal tak plnění vyplývající z uvedených smluv, které tvoří jednu nadlimitní veřejnou zakázku, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 cit. zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

II.

III.

Obviněný – TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná – se dopustil přestupku podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zadal nadlimitní veřejnou zakázku spočívající ve zhotovování projektové dokumentace dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele, aktualizování projektové dokumentace dle skutečného provedení a následných změn MaR, zajišťování revize elektrického zařízení dle ČSN 331500, zajišťování kompletního servisu do 2 hodin na dodaném zařízení od nahlášení poruchy, realizaci montáže MaR dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele, opravách elektrických prvků MaR včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů, provádění revizí MaR a kompletního servisu radiodatové sítě VS, zajišťování softwarových vybavení regulátorů VS, zajišťování dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku obviněného, ručení za ekologickou likvidaci odpadů, zajištění kvalifikovaných pracovníků s příslušnými oprávněními pro provádění sjednaných prací, tedy úplatné provedení služeb ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 cit. zákona, zhotoviteli – „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[4], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno,když s ním dne 1. 2. 2016 uzavřelSmlouvu o dílo č. 204-30-2016, aniž by tak učinil v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 cit. zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí se obviněnému – TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 2 000 000,- Kč (dva miliony korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. POSTUP OBVINĚNÉHO

1. Obviněný – TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 7. 2020 Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, ev. č. ČAK 4451, Advokátní kancelář Dvořák a partneři, s.r.o., se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel následující smlouvy:

„Smlouvu o dílo č. 202-30-2016“ dne 2. 1. 2016 se zhotovitelem Michalem Poljakovem, IČO 12569933 se sídlem Havanská 2098, 272 01 Kladno 1[5] (dále jen „Smlouva - Poljakov“), kdy předmětem díla jsou „[i]nstalatérské práce, topenářské práce a ostatní pomocné práce (odstranění izolací, drobné stavební a lešenářské práce) spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelného zařízení a dodávky materiálu“,
„Rámcovou smlouvu č. 38-2016“ dne 4. 1. 2016 se společností KUNST CZ s.r.o., IČO 64945979, se sídlem Trojanova 1848, 274 01 Slaný (dále jen „Smlouva – KUNST CZ“), kdy předmětem plnění jsou dle čl. I. „Nákup zboží voda-topení-plyn, hutní materiály“ této smlouvy „dodávky zboží, které budou realizovány dodavatelem na základě písemných, mailových, faxových nebo telefonických objednávek ve smyslu potvrzené rámcové obchodní smlouvy a jejich příloh“ a dále dle čl. II. „Montážní a demontážní práce“ této smlouvy „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, zámečnické práce, demontáže a ostatní pomocné práce, drobné stavební a lešenářské práce“,
„Rámcovou smlouvu č. 2-2016“ dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Zbyňkem Kunstem, IČO 69005885, se sídlem Okružní 368, 274 01 Slaný (dále jen „Smlouva – Kunst“), kdy předmětem plnění jsou dle čl. I. „Nákup zboží voda-topení-plyn, hutní materiály“ této smlouvy „dodávky zboží, které budou realizovány dodavatelem na základě písemných, mailových, faxových nebo telefonických objednávek ve smyslu potvrzené rámcové obchodní smlouvy a jejich příloh“ a dále dle čl. II. „Montážní a demontážní práce“ této smlouvy „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, zámečnické práce, demontáže a ostatní pomocné práce, drobné stavební a lešenářské práce“,
„Smlouvu o dílo č. 211-30-2016“ dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Ing. Martinem Homerem, IČO 61888524, se sídlem Kačická 907, 272 04 Kladno 4 – Rozdělov (dále jen „Smlouva – Homer“), kdy předmětem plnění jsou „[z]emní, stavební, lešenářské a ostatní práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení“,
(společně také jako „Rozdělené smlouvy“)
„Smlouvu o dílo č. 21-30-2016“ dne 4. 1. 2020 se zhotovitelem Pavlem Tikalem, IČO 14478803, se sídlem Na Vrškách 162, 252 03 Řitka (dále jen „Smlouva – Tikal“), jejímž předmětem plnění jsou „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, čištění tlakových nádob a ostatní práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení. Prodej materiálu na uvedené práce“,
„Smlouvu o dílo č. 204-30-2016“ dne 1. 2. 2016 se zhotovitelem „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[6], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno (dále jen „Smlouva – Kolouch“), jejímž předmětem plnění je:

a) „zhotovovat projektovou dokumentaci dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele

b) aktualizovat projektovou dokumentaci dle skutečného provedení a následných změn MaR

c) [z]ajišťovat revize elektrického zařízení dle ČSN 331500

d) [z]ajišťovat kompletní servis do 2 hod na dodaném zařízení od nahlášení poruchy

e) realizovat montáže MaR dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele

f) opravovat elektrické prvky MaR včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů

g) [p]rovádět revize MaR a kompletní servis radiodatové sítě VS

h) [z]ajišťovat softwarová vybavení regulátorů VS

i) [z]ajištění dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku objednavatele

j) [z]hotovitel ručí objednateli za ekologickou likvidaci odpadů

k) [z]hotovitel se zavazuje, že pro splnění díla zajistí kvalifikované pracovníky s příslušnými oprávněními pro provádění sjednaných prací.“.

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ A PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 ZZVZ, a pro zvláštní postupy podle části šesté ZZVZ, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 17. 2. 2020 podnět k prověření postupu obviněného v letech 2015 – 2018 při zadávání veřejných zakázek, přičemž obviněný měl dle obsahu podnětu rezignovat na postup zadavatele v souladu s právními předpisy upravujícími oblast zadávání veřejných zakázek.

3. Přípisem č. j. ÚOHS-19289/2020/521/DFi ze dne 25. 6. 2020 Úřad vyzval obviněného k zaslání písemného vyjádření, ve kterém měl obviněný především objasnit, jakým způsobem plnění obsažená mj. ve Smlouvě – Tikal a Rozdělených smlouvách zadal v souladu se zněním zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a případně ZZVZ, a dále doložit veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s uzavíráním výše uvedených smluv.

4. Dne 23. 7. 2020 Úřad obdržel od obviněného přípis – „Reakce na výzvu k zaslání podkladů [č. j.] 19289/2020/521/DFI“ (dále jen „vyjádření ze dne 23. 7. 2020“), v němž obviněný uvedl, že u něj došlo ke značným personálním změnám, kdy s bývalým jednatelem Mgr. Miroslavem Vackem je veden soudní spor týkající se výkonu a předání funkce jednatele a potřebné dokumentace obviněného. Obviněný tak nemá k dispozici veškeré potřebné materiály, avšak usilovně pracuje na odstranění všech nedostatků. Obviněný dále uvedl, že všechny uvedené smluvní vztahy byly vypovězeny a společnost aktuálně postupuje v souladu se ZZVZ. Dále obviněný mj. uvedl, že připravuje na každé následující období plán oprav, kdy stávající rozvody tepla a výměníkové stanice jsou „z podstatné části morálně a fyzicky zastaralé a dochází k řadě poruch, které vyvolávají nahodilé a velmi časté opravy, u kterých nelze dostatečně předvídat, kdy nastanou a v jakém finančním rozsahu se budou opravovat.“. Z tohoto důvodu obviněný usuzuje, že nelze u těchto stavebních veřejných zakázek počítat s automatickou povinností sčítat jejich rozsah v průběhu roku. Obviněný je pak toho názoru, že u stavebních zakázek je třeba dostatečně zhodnotit, zda se jedná o jednotlivá plnění tvořící jednotný funkční celek. Funkční souvislost je dle obviněného třeba chápat jako určitou souvislost jednotlivých předmětů plnění, kdy v daných případech každý subjekt poskytoval stavební činnost na jiných předmětech a obslužných zařízeních obviněného. Obviněný zdůrazňuje, že zde absentuje také časová souvislost, neboť data dotčených rámcových smluv nejsou zcela shodná. Taktéž má obviněný za to, že u předmětných smluv nelze hovořit ani o věcné souvislosti, neboť materiálně zde jde o úzkou vazbu na opravy různých výměníkových stanic, různých vedení v odlišných licencovaných územích. Obviněný upřesňuje, že stavební práce jsou v dotčených smlouvách uvedeny demonstrativně a ačkoliv lze zde očekávat podobné technologické postupy k zajištění bezpečnosti práce, nejedná se o práce co do místa plnění, rozsahu plnění a jeho předvídatelnosti shodné či obdobné. Obviněný uvádí, že jeho základním úkolem je zajištění okamžitého a operativního odstranění poruch systému k zajištění bezpečné celoroční dodávky tepelné energie obyvatelům Statutárního města Kladna. K dodávkám zboží na základě předmětných smluv obviněný uvádí, že tyto slouží k okamžité spotřebě v souvislosti s nahodilými poruchami či opravami. Dle obviněného se smlouvy obsahově liší i co do smluvních sankcí či stanovení ceny dle položkového rozpočtu skutečně provedených prací. Obviněný uzavírá, že byť zde na první pohled může existovat časová souvislost, je třeba dle obviněného vzít v úvahu, že se jednalo o objem potřebného plnění, který nebyl obviněný jako zadavatel schopen odpovědně předvídat. Obviněný se ve vztahu případného zadávání předmětných plnění podle zákona ZVZ či ZZVZ odkazuje na jeho vnitřní Směrnici č. 6/2016 ze dne 1. 9. 2016 (dále jen „vnitřní směrnice“). Obviněný dále Úřadu poskytl faktury mj. k plněním na základě Smlouvy – Tikal a Rozdělených smluv za rok 2016 – 2018.

5. Přípisem č. j. ÚOHS-26637/2020/521/ŠŠu ze dne 28. 8. 2020 Úřad požádal obviněného o doložení, jakým způsobem a kdy byly Rozdělené smlouvy a Smlouva – Tikal vypovězeny, a dále o zaslání všech zbývajících faktur (příp. jiných účetních dokladů), tj. faktur vystavených/účtovaných na základě výše uvedených smluv za období od 1. 1. 2019 do data vypovězení těchto smluv. Dále Úřad od obviněného požadoval zaslání veškeré dokumentace pořízené v souvislosti s uzavřením Smlouvy – Kolouch (včetně předmětné smlouvy) a veškeré fakturace (příp. jiné účetní doklady) vystavené/účtované na základě této smlouvy. Současně s tímto Úřad požadoval od obviněného vyjádření, jakým způsobem obviněný jako zadavatel plnění obsažené ve Smlouvě – Kolouch zadal v souladu se ZVZ, případně se ZZVZ.

6. Dne 7. 9. 2020 Úřad obdržel od obviněného přípis „Reakce na výzvu k zaslání dalších podkladů ze dne 28. 8. 2020“ (dále jen „vyjádření ze dne 7. 9. 2020“), ve kterém mj. uvádí, že požadované faktury za období 2019 – 2020 zasílá obviněný zvlášť na DVD. Ve věci Smlouvy – Kolouch obviněný uvádí, že s ohledem na nepředání funkce předchozím jednatelem novému jednateli nebyly požadované doklady související se zadáním předmětného plnění doposud dohledány. Obviněný se opět odvolává na jeho vnitřní směrnici. Na zmiňovaném DVD obviněný Úřadu zaslal mj. požadované faktury za období let 2019 – 2020 za plnění na základě Smlouvy – Tikal a Rozdělených smluv a dále faktury za celou dobu plnění na základě Smlouvy – Kolouch.

7. Dne 21. 9. 2020 pak Úřad obdržel od obviněného prostřednictvím datové schránky dohody o ukončení Smlouvy – Homer, Smlouvy – Poljakov, Smlouvy – Kolouch a výpovědi mj. Smlouvy – Tikal, Smlouvy – KUNST CZ a Smlouvy – Kunst.

8. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval zjištění skutkových okolností za dostatečné, vydal dne 24. 11. 2020 příkaz č. j. ÚOHS-37510/2020/500/JBě z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupků podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ tím, že v rozporu s § 13 odst. 3 ZVZ rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený Smlouvou – Poljakov, Smlouvou – KUNST CZ, Smlouvou – Kunst a Smlouvou – Homer, jímž byly instalatérské, topenářské, zemní, stavební, lešenářské a ostatní (pomocné) práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení obviněného a s tím související dodávky materiálu, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu ust. § 7 odst. 1 ZVZ, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené dle § 12 odst. 1 ZVZ, a nezadal tak plnění vyplývající z uvedených smluv, které tvoří jednu nadlimitní veřejnou zakázku, v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení podle ust. § 21 odst. 1 ZVZ, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy, dále tím, že zadal nadlimitní veřejnou zakázku spočívající v provedení chemického čištění tlakových nádob obviněného a s tím související dodávky materiálu, tedy úplatné provedení služeb ve smyslu ust. § 7 odst. 1 ZVZ, zhotoviteli Pavel Tikal, IČO 14478803, se sídlem Na Vrškách 162, 525 03 Řitka, když s ním dne 4. 1. 2016 uzavřel Smlouvu – Tikal, aniž by tak učinil v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení podle ust. § 21 odst. 1 ZVZ, přičemž tímto nezákonným postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a tím, že zadal nadlimitní veřejnou zakázku spočívající ve zhotovování projektové dokumentace dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele, aktualizování projektové dokumentace dle skutečného provedení a následných změn MaR, zajišťování revize elektrického zařízení dle ČSN 331500, zajišťování kompletního servisu do 2 hodin na dodaném zařízení od nahlášení poruchy, realizaci montáže MaR dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele, opravách elektrických prvků MaR včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů, provádění revizí MaR a kompletního servisu radiodatové sítě VS, zajišťování softwarových vybavení regulátorů VS, zajišťování dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku obviněného, ručení za ekologickou likvidaci odpadů, zajištění kvalifikovaných pracovníků s příslušnými oprávněními pro provádění sjednaných prací, tedy úplatné provedení služeb ve smyslu ust. § 7 odst. 1 ZVZ, zhotoviteli „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[7], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno, když s ním dne 1. 2. 2016 uzavřel Smlouvu – Kolouch, aniž by tak učinil v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení podle ust. § 21 odst. 1 ZVZ, přičemž tímto nezákonným postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky (výroky I. – III. příkazu), a současně byla obviněnému za spáchání přestupků uložena pokuta ve výši 2 mil. Kč (výrok IV. příkazu).

9. Doručením příkazu obviněnému dne 24. 11. 2020 bylo podle § 113 ZVZ ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno řízení o přestupcích vedené pod sp. zn. S0496/2020/VZ.

10. Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 116 ZVZ obviněný.

11. Dne 1. 12. 2020 obdržel Úřad datovou schránkou od obviněného odpor z téhož dne proti předmětnému příkazu (dále jen „odpor“), ve kterém uvedl, že jej „doplní a odůvodní s ohledem na současnou epidemiologickou situaci nejpozději do 30 dnů od podání odporu.“.

12. Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-39197/2020/521/ŠŠu ze dne 4. 12. 2020 stanovil lhůtu 20 dnů, ve které byl obviněný podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

13. Dne 23. 12. 2020 obdržel Úřad datovou schránkou od obviněného doplnění odporu z téhož dne (dále jen „doplnění odporu“).

Doplnění odporu

14. Obviněný v úvodu svého doplnění odporu shrnul obsah příkazu, kdy souhlasí se závěry Úřadu týkajícími se postavení obviněného jako sektorového zadavatele vykonávajícího relevantní činnost ve smyslu ust. § 4 odst. 1 písm. b) ZVZ, dále s popisem činností, které byly zahrnuty do předmětných smluv, „a s překrytím jejich faktické činnosti, kdy některé činnosti vykonával jen některý z dodavatelů, ačkoli obsah smlouvy vedl k závěru, že tomu tak ve skutečnosti není.“.

15. Obviněný dále uvádí, že bohužel nebyly v rámci předmětného plnění zcela samostatně vyčleněny havárie, které není možno předvídat, ačkoliv na tato plnění mohl obviněný operativně uzavřít podobné smlouvy v rámci „sektorového limitu“, kdy se tímto zvoleným postupem obviněný poškodil. V souvislosti s tímto však obviněný poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu (rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0112/2019/VZ-14495/2019/511/MCh ze dne 24. 5. 2019), kdy dle obviněného pouhá vědomost zadavatele o tom, že bude v blíže neurčené budoucnosti zapotřebí realizovat plnění ve formě oprav, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí.

16. Obviněný se dále vyjadřuje k výši Úřadem uložené sankce, která je dle obviněného stanovena nepřiměřeně, neboť Úřad měl přihlédnout především k hospodářským výsledkům obviněného za poslední 4 roky. Výše sankce (2 mil. Kč) tak dle obviněného ohrozí jeho chod, může způsobit platební neschopnost a vyvolat dominový efekt. Obviněný bude muset omezit některé aktivity, jako je podpora kultury a sportu, což je v této epidemiologické situaci tíživé pro tato odvětví lidské činnosti. Obviněný nesouhlasí s argumentací Úřadu spočívající v přihlédnutí k jeho ekonomické situaci, kdy uvádí, že „v případě uložené pokuty ve výši 2.000.000 Kč by již daný zásah nabyl fakticky zásadně omezujícího charakteru“. Dle obviněného měl Úřad větší měrou přihlédnout ke skutečnosti, že ze strany obviněného došlo k ukončení všech předmětných smluv tak, aby nedocházelo nadále k porušování zákona s tím, že ve světle výše uvedeného by měl Úřad snížit uloženou pokutu o 50 %.

17. Obviněný tedy žádá Úřad, aby zohlednil výše uvedené námitky obviněného a vyhodnotil postup obviněného s větším přihlédnutím k polehčujícím okolnostem včetně úsilí vynakládaného v dobré víře současným vedením obviněného, které je třeba pokládat za řešení nejlepší možné.

Další průběh řízení o přestupcích

18. Dne 5. 1. 2021 Úřad obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-00280/2021/521/ŠŠu z téhož dne stanovil lhůtu k doručení dokladů, ze kterých bude vyplývat obviněným tvrzená skutečnost, a sice že pokuta ve výši 2 000 000 Kč uložená příkazem je pro obviněného pokutou ohrožující jeho ekonomickou podstatu, resp. pokutou likvidační. Tato lhůta byla na žádost obviněného ze dne 8. 1. 2021 prodloužena usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-00788/2021/521/ŠŠu z téhož dne, a to do 15. 1. 2021.

19. Dne 15. 1. 2021 obdržel Úřad od obviněného přípis „Doplnění podkladů k výzvě Úřadu“ z téhož dne (dále jen „doplnění podkladů“) s doplněním dokladů – Vývoj ceny emisních povolenek, Vývoj průměrné teploty v topných sezónách v letech 2019 a 2020, tabulka „Měsíční nákupy energií (čísla jsou z r. 2020, ale v r. 2021 to bude téměř identické)“, Rozvaha ke dni 30. 11. 2020, Výkaz zisku a ztráty k účetnímu období 11/2020, Výkaz zisku a ztráty – druhové členění ke dni 30. 11. 2020.

Doplnění podkladů

20. Obviněný se v doplnění podkladů odvolává na minulé vedení, které se několikrát měnilo, kdy současné vedení je již stabilizované a podniká veškeré kroky k nápravě nedostatků. Taktéž díky minulému vedení byl původní plán příjmů pro rok 2020 nastaven o 70 mil. Kč výše, než činí skutečné příjmy, kdy díky rostoucí globální teplotě a novým zateplení obydlí bylo realizováno pouze 82 % plánovaných dodávek.

21. Dále obviněný očekává, že na jaře tohoto roku bude muset vracet přeplatky záloh v hodnotě přibližně 60 mil. Kč, na což mu nemusí stačit ani finanční prostředky, kterými v současnosti disponuje na účtech. To dle obviněného potvrzuje i stav, který plyne z předběžné účetní závěrky vyhotovené k datu 30. 11. 2020, dle které vykazuje obviněný ztrátu ve výši 1,758 mil. Kč. Obviněný taktéž předpokládá, že bude muset v lednu a únoru 2021 platit faktury dodavatelům v hodnotě přibližně 60 mil. Kč, což také v kolizi se stanovenou pokutou může mít negativní účinky k plnění splatných závazků obviněného.

22. Obviněný tak bude muset pozastavit investice a provádět jen nutné opravy havárií, což bude spojené s hledáním úvěrových zdrojů, případně částečným dofinancováním z rozpočtu Statutárního města Kladna formou půjčky, kdy je také tento rozpočet ohrožen ekonomickou situací v důsledku „covidové nákazy“. Obviněný uvádí, že je nutné modernizovat staré rozvody k minimalizování tepelných ztrát při rozvodu tepla a teplé vody. Taktéž obviněný uvádí, že pokuta nepříznivě zasáhne do investice obviněného do kompletní výměny zastaralého HW a SW ve výši cca 5 mil. Kč.

23. Negativně se do činnosti obviněného taktéž promítají ceny konkurentů, jež vyrábí teplo z plynu, kogeneračních jednotek a dalších tzv. „zelených zdrojů“, kteří teplo mohou zlevňovat, na rozdíl od obviněného, který je závislý na generálním dodavateli (Teplárna Kladno s. r. o.), který vyrábí teplo z uhlí, jehož cenu negativně ovlivňuje rostoucí cena emisních povolenek.

24. Obviněný očekává konečný výsledek hospodaření za rok 2020 v rozmezí mínus 1 mil. Kč až nula. Sankce Úřadu tak dle obviněného přispěje k ohrožení výkonu jeho hlavní činnosti a neprospěje probíhajícím ozdravným procesům, naopak tyto zpomalí, a proto obviněný ve světle výše uvedeného požaduje, aby Úřad uloženou pokutu snížil o 50 %.

Další průběh řízení o přestupcích

25. Dne 18. 1. 2021 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-01836/2021/521/ŠŠu z téhož dne stanovil obviněnému lhůtu pro vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

26. Dne 24. 1. 2021 obdržel Úřad od obviněného prostřednictvím datové schránky „Vyjádření k podkladům rozhodnutí“ z téhož dne, ve kterém obviněný popisuje předmět řízení o přestupcích a dále se odvolává na doplnění podkladů, a to zejm. z hlediska snížení sankce z důvodu nepříznivé ekonomické situace obviněného, jenž je způsobena především neplněním plánu dodávek tepla a zastaralým a převážně odepsaným majetkem.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

27. Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní dokumentace, vyjádření obviněného a předložených dokladů rozhodl o spáchání přestupků obviněným tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K aplikaci právní úpravy

28. Podle ustanovení § 274 odst. 1 písm. a) ZZVZ se postupuje podle ZVZ ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti ZZVZ v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízeních o správních deliktech (přestupcích) zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti ZZVZ, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle ZVZ.

29. Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

30. Úřad uvádí, že byť uzavření dotčených smluv, tj. Rozdělených smluv, Smlouvy – Tikal a Smlouvy – Kolouch proběhlo za účinnosti ZVZ, a nyní účinný ZZVZ ve svých přechodných ustanoveních mj. stanoví, že v řízeních o správních deliktech (přestupcích) zahájených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle ZVZ, týkají-li se zadávání veřejných zakázek dle ZVZ, je Úřad povinen v souladu s čl. 40 odst. 6 větou druhou Listiny přihlédnout ve prospěch pachatele k příznivější právní úpravě.

31. Před tím, než Úřad přistoupí k posouzení, která právní úprava je pro obviněného příznivější, považuje za vhodné uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené ZVZ, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Tatáž argumentace se pak vztahuje i k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci spáchání přestupku, je zadavatel v tomto rozhodnutí označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný.

32. K již výše zmíněnému ústavnímu pravidlu zakotvenému v čl. 40 odst. 6 větě druhé Listiny (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) pak Úřad uvádí, že dané pravidlo je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

33. Předmětné správní řízení je vedeno mj. v souvislosti s postupem obviněného při uzavírání Rozdělených smluv. Přezkoumávané postupy byly realizovány za účinnosti ZVZ, který v § 13 odst. 3 stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod limity stanovené v tomto zákoně, přičemž porušení dané povinnosti bylo kvalifikováno jako přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ. Dále je předmětné správní řízení vedeno v souvislosti s postupem obviněného při uzavírání Smlouvy – Tikal a Smlouvy – Kolouch, kdy zadání nadlimitní veřejné zakázky bez použití některého z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 ZVZ bylo (nepřipadalo-li v úvahu použití některé ze zákonných výjimek) rovněž kvalifikováno jako přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ[8].

34. Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti ZZVZ, který staví na shodném přístupu k posuzování existence „jedné veřejné zakázky“ (dovozování konkrétních souvislostí mezi rozděleným plněním), a skrze ni i k zákonným povinnostem při stanovování předpokládané hodnoty celého poptávaného plnění (blíže § 18 ZZVZ). Uvedené dokazuje nejen kontinuita přístupu k těmto případům ze strany Úřadu, nýbrž ke stejnému závěru se hlásí také širší odborná veřejnost[9] a zřetelně jej akcentuje i důvodová zpráva k ZZVZ, která v této věci uvádí, že „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“.

35. Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná také z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018, v rámci kterého zmíněný soud „po prostudování změn v relevantní právní úpravě, dospěl k závěru, že v mezidobí nedošlo k přijetí příznivější právní úpravy pro žalobce, byť s účinností od 1. 10. 2016 byla přijata nová právní úprava veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Tato nová právní úprava totiž obsahuje obdobné ustanovení, jako citovaná ustanovení § 12 odst. 2 a § 13 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, a to § 18 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek (…) § 18 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek (…) § 18 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek (…). Za situace, kdy se tedy nezměnily stanovené výše finančních limitů pro rozlišení veřejných zakázek, žalobce by ani za nové právní úpravy v zákoně o zadávání veřejných zakázek nebyl oprávněn zadávat obě veřejné zakázky samostatně jako zakázky malého rozsahu, když jejich souhrnná hodnota přesáhla limit 2 000 000 Kč (…).“. Obdobně lze odkázat i na aktuální rozsudek zmíněného soudu č. j. 62 Af 63/2019-88 ze dne 19. 8. 2020, v němž bylo mj. konstatováno: „To, zda plnění tvoří jeden funkční celek či nikoli, lze určit zejména podle věcné (a zpravidla též místní) souvislosti předmětu plnění, jež je dána jeho obsahovou náplní. Není tedy žádného důvodu, aby se ve vztahu k této otázce stala nepoužitelnou veškerá dřívější rozhodovací praxe, která totožnost (vymezení) jedné veřejné zakázky vázala na věcnou a místní souvislost předmětu plnění (společně s kritériem časové souvislosti). Pokud tedy žalovaný své úvahy principiálně vystavěl právě na základě dosavadní rozhodovací praxe (byť jde o rozhodovací praxi k předchozímu zákonu upravujícímu zadávání veřejných zakázek), nelze mu nic vytknout; pohled zaměřený na zkoumání věcné, místní a časové souvislosti (dříve na základě § 13 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ukládajícího povinnost sčítat předpokládané hodnoty připadající na plnění obdobné, spolu související) věcně odpovídá pohledu zaměřenému na zkoumání existence funkčního celku a časové souvislosti (nyní podle § 18 odst. 2 ZZVZ).“.

36. Jednání obviněného, který poruší povinnost dle § 2 odst. 3 ZZVZ ve spojení s § 18 odst. 2 ZZVZ, je pak kvalifikováno jako přestupek i dle ZZVZ [§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ].

37. Úřad uzavírá, že jednání spočívající v rozdělení jedné veřejné zakázky (kdy její jednota je dána věcnou, časovou a místní souvislostí předmětu plnění) takovým způsobem, že předpokládaná hodnota jednotlivých takto rozdělených veřejných zakázek klesne pod hodnoty, se kterými zákon spojuje povinnost uzavřít smlouvu na základě zákonem upraveného zadávacího řízení, v důsledku čehož zadavatel žádné takové zadávací řízení neprovede, naplňuje skutkovou podstatu přestupku jak dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. a) ZVZ], tak dle ZZVZ [§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ].

38. Ve vztahu k povinnosti obviněného zadat veřejnou zakázku pak dle § 19 odst. 1 ZVZ sektorový zadavatel (k sektorovému zadavateli viz níže odůvodnění tohoto rozhodnutí) postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Obdobně je tak stanoveno i dle ust. § 158 odst. 1 ZZVZ, kdy zadavatel není povinen v zadávacím řízení zadat sektorovou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje finanční limit stanovený prováděcím právním předpisem podle § 25 ZZVZ týkající se nadlimitní veřejné zakázky. Nezadání nadlimitní veřejné zakázky postupem podle zákona je, až na případy uplatnění zákonných výjimek, taktéž přestupkem jak dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. a) ZVZ], tak dle ZZVZ [§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ].

39. Podle § 120 odst. 2 písm. a) ZVZ se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) ZVZ. K tomu Úřad dodává, že právní úprava obsažená v ZZVZ není pro obviněného příznivější ani z hlediska výše maximální výše sankce, neboť dle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ lze obviněnému mj. za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ uložit pokutu ve shodné výši, tj. do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze‑li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

40. Úřad tak s ohledem na shora uvedené přistoupil k posouzení postupu obviněného dle ZVZ, neboť právní úprava dle ZZVZ není pro obviněného příznivější.

K postavení obviněného jako zadavatele

41. S ohledem na povahu obviněného (společnosti s ručením omezeným) se Úřad dále zabýval otázkou, zda obviněný naplňuje definici zadavatele podle ZVZ, přičemž k zodpovězení této otázky je nutné vycházet z § 2 odst. 6 ZVZ.

42. Podle ustanovení § 2 odst. 6 ZVZ je sektorovým zadavatelem osoba vykonávající některou z relevantních činností podle ustanovení § 4 ZVZ, pokud

a) tuto relevantní činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo

b) nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv; dominantní vliv veřejný zadavatel uplatňuje v případě, že

1. disponuje většinou hlasovacích práv sám či na základě dohody s jinou osobou, nebo

2. jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

43. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZVZ se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí v odvětví teplárenství

1. výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo

2. poskytování nebo provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům.

44. Z výpisu z obchodního rejstříku obviněného vyplývá, že jeho jediným společníkem je Statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno (dále jen „Statutární město Kladno“), které je jakožto územní samosprávný celek veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ.

45. Předmětem podnikání a činnosti společnosti TEPO s.r.o. je dle výpisu z obchodního rejstříku mj. „výroba, rozvod a prodej tepla a činnosti s tím spojené“.

46. Z výše uvedeného je zřejmé, že je obviněný je v postavení sektorového zadavatele vykonávajícím relevantní činnost ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZVZ, kterou je právě výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti a také poskytování a provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům.

47. Úřad k tomuto také uvádí, že předmětem plnění šetřených smluv, tj. veřejných zakázek přezkoumávaných v šetřeném případě, byly práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí teplených zařízení obviněného a s tím spojené dodávky materiálu (Smlouva – Poljakov, Smlouva – KUNST CZ, Smlouva – Kunst, Smlouva – Homer), dále chemické čištění tlakových nádob výměníkových stanic obviněného a s tím spojené dodávky materiálu (Smlouva – Tikal), a zhotovování projektové dokumentace dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele, aktualizování projektové dokumentace dle skutečného provedení a následných změn měření a regulace, zajišťování revizí elektrického zařízení dle ČSN 331500, zajišťování kompletního servisu do 2 hodin na dodaném zařízení od nahlášení poruchy, realizování montáže měření a regulace dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele, opravování elektrických prvků měření a regulace včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů, provádění revizí měření a regulace a kompletní servis radiodatové sítě výměníkové stanice, zajišťování softwarového vybavení regulátorů výměníkových stanic a zajišťování dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku obviněného (Smlouva – Kolouch), kdy obviněný v postavení sektorového zadavatele postupoval při zadávání předmětných veřejných zakázek v souvislosti s výkonem relevantní činnosti ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZVZ.

48. Pro úplnost Úřad dodává, že optikou ZZVZ by obviněný postupoval při uzavírání smluv na předmětné veřejné zakázky taktéž při výkonu relevantní činnosti v odvětví teplárenství podle § 153 odst. 1 písm. b) ZZVZ, tudíž se nejedná o úpravu, jež by byla pro obviněného v tomto ohledu příznivější.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace pořízené v souvislosti s šetřeným plněním

49. Obviněný uzavřel dne 2. 1. 2016 Smlouvu – Poljakov, jejímž předmětem plnění jsou „[i]nstalatérské práce, topenářské práce a ostatní pomocné práce (odstranění izolací, drobné stavební a lešenářské práce) spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelného zařízení a dodávky materiálu. Práce jsou prováděny na horkovodním zařízení za provozu – teplota do 180°C a tlaku do 2,5 MPa. Dodavatel se zavazuje, že při provádění prací bude dodržovat platné normy, předpisy bezpečnosti práce, požární předpisy včetně zákazu kouření na všech pracovištích objednatele. Dodavatel si stanoví technologický postup prací a pro montáž tlakových nádob provede pomocné konstrukce. V případě nahlášení havarijních poruch na tepelném zařízení se zhotovitel zavazuje, že do 60 minut začne s jejich opravami.“.

50. Místem plnění jsou dle Smlouvy – Poljakov „tepelná zařízení TEPO Kladno“.Dále je dle Smlouvy – Poljakov cena za plnění díla„fakturována dle položkového rozpočtu skutečně provedených prací“, přičemž tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou.

51. Dne 5. 2. 2020 uzavřel obviněný s Michalem Poljakovem, IČO 12569933 se sídlem Havanská 2098, 272 01 Kladno 1 „Dohodu o ukončení smlouvy o dílo č. 202-30-2016“ (dále jen „Dohoda o ukončení Smlouvy – Poljakov“), ve které se výše uvedení dohodli na ukončení Smlouvy – Poljakov ke dni podpisu této dohody.

52. Obviněný dále uzavřel dne 4. 1. 2016 Smlouvu – KUNST CZ, jejímž předmětem plnění jsou dle čl. I. „Nákup zboží voda-topení-plyn, hutní materiály“ této smlouvy „dodávky zboží, které budou realizovány dodavatelem na základě písemných, mailových, faxových nebo telefonických objednávek ve smyslu potvrzené rámcové obchodní smlouvy a jejich příloh. Zboží bude dodáno v požadovaných rozměrech pro okamžitou montáž.“. Kupní cena je pak „stanovena na základě předcházejících odběrů zboží. Rabaty na jednotlivé druhy zboží budou garantovány Dodatkem k obchodní smlouvě nebo formou dodatečné ústní dohody.“

53. Dále jsou předmětem Smlouvy – KUNST CZ dle čl. II. „Montážní a demontážní práce“ této smlouvy „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, zámečnické práce, demontáže a ostatní pomocné práce, drobné stavební a lešenářské práce. Práce jsou prováděny na horkovodním zařízení za provozu [–] teplota do 180°C a tlaku do 2,5 MPa. Dodavatel se zavazuje, že při provádění prací bude dodržovat platné normy, předpisy bezpečnosti práce, požární předpisy včetně zákazu kouření na všech pracovištích objednatele. Dodavatel si stanoví technologický postup prací.“.Místem plnění montážních a demontážních prací jsou „tepelná zařízení TEPO Kladno“, kdy „[c]ena za plnění díla je fakturována dle položkového rozpočtu skutečně provedených prací.“. Smlouva – KUNST CZ byla uzavřena na dobu neurčitou.

54. Smlouvu – KUNST CZ vypověděl obviněný přípisem „Výpověď Rámcové smlouvy č. 38-2016 ze dne 4. 1. 2016“ ze dne 15. 7. 2020 (dále jen „Výpověď – KUNST CZ“) „s účinností ke konci 4. čtvrtletí roku 2020, tj. k 31. prosinci 2020.“.

55. Obviněný dále uzavřel dne 4. 1. 2016 Smlouvu – Kunst, kdy předmětem plněné této smlouvy jsou dle čl. I. „Nákup zboží voda-topení-plyn, hutní materiály“ této smlouvy „dodávky zboží, které budou realizovány dodavatelem na základě písemných, mailových, faxových nebo telefonických objednávek ve smyslu potvrzené rámcové obchodní smlouvy a jejich příloh. Zboží bude dodáno v požadovaných rozměrem pro okamžitou montáž.“. Kupní cena je pak „stanovena na základě předcházejících odběrů zboží. Rabaty na jednotlivé druhy zboží budou garantovány Dodatkem k obchodní smlouvě nebo formou dodatečné ústní dohody.“

56. Dále jsou předmětem Smlouvy – Kunst dle čl. II. „Montážní a demontážní práce“ této smlouvy „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, zámečnické práce, demontáže a ostatní pomocné práce, drobné stavební a lešenářské práce. Práce jsou prováděny na horkovodním zařízení za provozu [–] teplota do 180°C a tlaku do 2,5 MPa. Dodavatel se zavazuje, že při provádění prací bude dodržovat platné normy, předpisy bezpečnosti práce, požární předpisy včetně zákazu kouření na všech pracovištích objednatele. Dodavatel si stanoví technologický postup prací.“. Místem plnění montážních a demontážních prací jsou „tepelná zařízení TEPO Kladno“, kdy „[c]ena za plnění díla je fakturována dle položkového rozpočtu skutečně provedených prací.“. Smlouva – Kunst byla uzavřena na dobu neurčitou.

57. Smlouvu – Kunst vypověděl obviněný přípisem „Výpověď Rámcové smlouvy č. 2-2016 ze dne 4. 1. 2016“ ze dne 15. 7. 2020 (dále jen „Výpověď – Kunst“) „s účinností ke konci 4. čtvrtletí roku 2020, tj. k 31. prosinci 2020.“.

58. Obviněný dále uzavřel dne 4. 1. 2016 Smlouvu – Homer, jejímž předmětem plnění jsou „[z]emní, stavební, lešenářské a ostatní práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení. Práce jsou prováděny na horkovodním zařízení za provozu při teplotě 180°C a tlaku do 2,5 MPa. Dodavatel se zavazuje, že při provádění prací bude dodržovat platné normy, předpisy, bezpečnost práce a požární předpisy. Dodavatel si provede zakreslení všech sítí a rozvodů, včetně vytyčení a provedení sond u prací[,] které provádí, stanoví technologický postup.“

59. Místem plnění je dle Smlouvy – Homer „tepelné zařízení v rámci celého podniku TEPO s.r.o.“. Cena za plnění díla „je stanovena na základě schváleného ceníku prací.“. Smlouva - Homer byla uzavřena na dobu neurčitou.

60. Dne 5. 2. 2020 uzavřel obviněný s Ing. Martinem Homerem, IČO 61888524, se sídlem Kačická 907, 272 04 Kladno 4 – Rozdělov „Dohodu o ukončení smlouvy o dílo č. 211-30-2016“ (dále jen „Dohoda o ukončení Smlouvy – Homer“), ve které se výše uvedení dohodli na ukončení Smlouvy – Homer ke dni podpisu této dohody.

61. Obviněný také uzavřel dne 4. 1. 2016 Smlouvu – Tikal, kdy předmětem plnění jsou „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, čištění tlakových nádob a ostatní práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení. Prodej materiálu na uvedené práce. Práce jsou prováděny na horkovodním zařízení za provozu při teplotě 180°C a tlaku do 2,5 MPa. Dodavatel se zavazuje, že při provádění prací bude dodržovat platné normy, předpisy, bezpečnost práce a požární předpisy. Dodavatel si stanoví technologický postup.“.

62. Místem plnění Smlouvy – Tikal „je tepelné zařízení v rámci celého podniku TEPO s.r.o.“. Cena za plnění díla na základě této smlouvy „je stanovena na základě schváleného ceníku prací.“. Smlouva – Tikal byla uzavřena na dobu neurčitou.

63. Smlouvu – Tikal vypověděl obviněný přípisem „Výpověď Rámcové smlouvy č. 21-30-2016 ze dne 4. 1. 2016“ ze dne 22. 7. 2020 (dále jen „Výpověď – Tikal“) „s účinností ke konci 4. čtvrtletí roku 2020, tj. k 31. prosinci 2020.“.

64. Dále obviněný uzavřel dne 1. 2. 2016 Smlouvu – Kolouch, jejímž předmětem plnění je dle článku 1 této smlouvy:

a) „zhotovovat projektovou dokumentaci dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele

b) aktualizovat projektovou dokumentaci dle skutečného provedení a následných změn MaR

c) [z]ajišťovat revize elektrického zařízení dle ČSN 331500

d) [z]ajišťovat kompletní servis do 2 hod na dodaném zařízení od nahlášení poruchy

e) realizovat montáže MaR dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele

f) opravovat elektrické prvky MaR včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů

g) [p]rovádět revize MaR a kompletní servis radiodatové sítě VS

h) [z]ajišťovat softwarová vybavení regulátorů VS

i) [z]ajištění dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku objednatele

j) [z]hotovitel ručí objednateli za ekologickou likvidaci odpadů

k) [z]hotovitel se zavazuje, že pro splnění díla zajistí kvalifikované pracovníky s příslušnými oprávněními pro provádění sjednaných prací.“

65. Podle článku 3 Smlouvy – Kolouch je cena za provedení díla „stanovena dle nezávazné nabídky na provedení práce v daném období a předložených ceníků. Změna ceny může být jen v případě navýšení inflace a musí být projednána s objednatelem.“. Smlouva – Kolouch byla uzavřena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), na dobu neurčitou.

66. Dne 5. 2. 2020 uzavřel obviněný se zhotovitelem „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[10], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno „Dohodu o ukončení smlouvy o dílo č. 204-30-2016“ (dále jen „Dohoda o ukončení Smlouvy – Kolouch“), ve které se výše uvedení dohodli na ukončení Smlouvy – Kolouch ke dni podpisu této dohody.

67. Na základě Rozdělených smluv obviněný realizoval dílčí objednávky v letech 2016 – 2019, jejichž výše je shrnuta v následující tabulce:

	2016	2017	2018	2019	celkem
Smlouva - Poljakov	19 490 601,00 Kč	15 876 510,10 Kč	12 883 643,00 Kč	12 858 520,70 Kč	61 109 274,90 Kč
Smlouva – KUNST CZ	15 669 922,00 Kč	17 703 093,00 Kč	15 258 115,10 Kč	9 048 124,35 Kč	57 679 254,45 Kč
Smlouva - Kunst	10 429 498,00 Kč	6 951 812,00 Kč	7 341 967,00 Kč	1 161 428,00 Kč	25 884 705,00 Kč
Smlouva - Homer	16 453 261,00 Kč	9 311 124,00 Kč	8 841 982,00 Kč	9 453 389,00 Kč	44 059 756,00 Kč

68. Z celkové vyfakturované částky na základě Smlouvy – Poljakov (61 109 274,90 Kč) bylo fakturováno 60 096 897,60 Kč bez DPH a 1 012 377,30 Kč s DPH (což je 836 675,45 Kč bez DPH), výsledná hodnota plnění na základě Smlouvy – Poljakov činí 60 933 573,- Kč bez DPH.

69. Z celkové vyfakturované částky na základě Smlouvy – KUNST CZ (57 679 254,45 Kč) bylo fakturováno 12 427 776,- Kč bez DPH a 45 251 478,45 Kč s DPH (což je 37 397 916,- Kč bez DPH), výsledná hodnota plnění základě Smlouvy – KUNST CZ činí 49 825 692,- Kč bez DPH.

70. Z celkové vyfakturované částky na základě Smlouvy – Kunst (25 884 705,- Kč) bylo fakturováno 11 849 761,- Kč bez DPH a 14 034 944,- Kč s DPH (což je 11 599 127,27 Kč bez DPH), výsledná hodnota plnění na základě Smlouvy – Kunst činí 23 448 888,27 Kč bez DPH.

71. Celkové plnění na základě Smlouvy – Homer bylo fakturováno bez DPH, čili výsledná hodnota plnění na základě této smlouvy činí 44 059 756,- Kč bez DPH.

72. Z poskytnutých účetních dokladů účtovaných na základě Smlouvy – Tikal vyplývá, že obviněný v letech 2016 – 2020 realizoval plnění za cenu ve výši 19 743 541,47 s DPH, tedy 16 316 976,42 Kč bez DPH.

73. Dále z účetních dokladů účtovaných na základě Smlouvy – Kolouch vyplývá, že obviněný v letech 2016 – 2020 realizoval plnění za cenu ve výši 47 046 274,96 Kč s DPH, tedy 38 881 218,98 Kč bez DPH.

Relevantní ustanovení právních předpisů

74. Podle § 7 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

75. Podle § 9 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 ZVZ,

b) provedení stavebních prací podle § 9 odst. 1 písm. a) ZVZ a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo

c) zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.

76. Podle § 9 odst. 2 ZVZ je veřejnou zakázkou na stavební práce též veřejná zakázka, jejímž předmětem je vedle plnění podle § 9 odstavce 1 ZVZ rovněž poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky dodavatelem.

77. Podle § 10 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

78. Podle § 10 odst. 2 ZVZ je veřejnou zakázkou na služby též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž

a) poskytnutí dodávky podle § 8 ZVZ, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo

b) provedení stavebních prací podle § 9 ZVZ, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

79. Podle § 12 odst. 1 ZVZ se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 ZVZ bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

80. Podle § 12 odst. 2 ZVZ se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 ZVZ.

81. Podle § 13 odst. 1 ZVZ předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

82. Podle § 13 odst. 2 ZVZ předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

83. Podle § 13 odst. 3 ZVZ zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

84. Podle § 13 odst. 4 ZVZ je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

85. Podle § 13 odst. 7 ZVZ v případě rámcových smluv a dynamického nákupního systému je předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému.

86. Podle § 19 odst. 1 ZVZ sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.

87. Podle § 21 odst. 1 ZVZ tento zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení (§ 27 ZVZ),

b) užší řízení (§ 28 ZVZ),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29 ZVZ),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 ZVZ),

e) soutěžní dialog (§ 35 ZVZ),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 ZVZ).

88. Podle § 21 odst. 2 ZVZ zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 ZVZ rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

89. Podle § 21 odst. 3 ZVZ veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 ZVZ soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 ZVZ zjednodušené podlimitní řízení.

90. Podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Právní posouzení

91. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem ZVZ je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Tohoto účelu je dosahováno tím, že ZVZ stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, v němž je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. V ustanovení § 21 odst. 2 a 3 ZVZ je stanoveno, že zadavatel (resp. veřejný zadavatel) může pro zadání veřejné zakázky použít druhy zadávacích řízení v tomto ustanovení uvedené. Je zcela zřejmé, že má-li být naplněn hlavní účel ZVZ, tj. zajištění co možná nejširšího soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat podle ustanovení § 21 odst. 2 a 3 ZVZ a nestanoví-li zákon jinak (např. v případě výjimek dle ustanovení § 18 ZVZ nebo dle ustanovení § 19 ZVZ), musí veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v ustanovení § 21 odst. 1 ZVZ. Zásadně může zadavatel využít řízení otevřené nebo užší, použití ostatních druhů zadávacích řízení je pak vázáno na splnění dalších zákonných podmínek.

92. V případě, kdy zadavatel hodlá úplatně pořídit plnění naplňující definici veřejné zakázky podle § 7 ZVZ, je před zahájením zadávacího řízení povinen určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Výše předpokládané hodnoty je rozhodující pro určení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku nadlimitní či podlimitní, případně veřejnou zakázku malého rozsahu, a která ustanovení zákona se tak budou vztahovat na postup zadavatele. Předpokládanou hodnotu je tedy zadavatel povinen stanovit s náležitou péčí, a to i v případě předpokladu, že bude veřejnou zakázku následně zadávat mimo režim zákona, neboť její nesprávné stanovení může např. vyústit v situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku zcela mimo režim zákona, ačkoliv by při správném stanovení předpokládané hodnoty měl tuto veřejnou zakázku zadávat postupem platným pro zadávání podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 12. 2011 č. j. 62 Af 54/2010-106, podle něhož „[p]rostřednictvím veřejných zakázek jsou vynakládány značné finanční objemy z veřejných prostředků, a proto je třeba k zajištění smysluplného výkladu i § 13 odst. 1 ZVZ přistupovat s veškerou odpovědností, kterou s sebou nese nakládání s veřejnými prostředky.“. Na odpovědnost zadavatele za správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky ukazuje i další rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2009 č. j. 62 Ca 30/2008-190, v němž je uvedeno: „Na konkrétní výši předpokládané hodnoty závisí postup zadavatele v celém průběhu zadávacího řízení; zejména je předpoklad hodnoty rozhodující pro zadavatelův úsudek o tom, zda je vůbec třeba podle ZVZ uskutečňovat jednotlivé konkrétní procedurální kroky, a pokud ano, pak jakým konkrétním způsobem (…), případně zda se při uskutečňování jednotlivých kroků podle ZVZ nepostupuje (…). Předpoklad hodnoty veřejné zakázky si však musí stanovit vždy sám zadavatel, který za správnost odpovídá.“.

K výroku I.

93. Jednou z prvních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládaného hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Dělení předmětu veřejných zakázek připouští ustanovení § 98 ZVZ, které umožňuje definovat rozdílné zadávací podmínky pro jednotlivé části veřejné zakázky, včetně samotného vymezení jednotlivých předmětů plnění, v situacích, kdy je to z hlediska charakteru předmětu plnění veřejné zakázky vhodné. Nepřípustným se dělení stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené ZVZ, v důsledku čehož zadavatel zvolí nesprávný postup pro zadání veřejné zakázky. Takový postup je protiprávní právě proto, že umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy při zadávání veřejné zakázky může díky snížené předpokládané hodnotě dosažené rozdělením zakázky využít méně přísných pravidel pro její zadání (tedy není povinen postupovat podle některých ustanovení ZVZ nebo není povinen vůbec postupovat podle ZVZ).

94. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Jestliže zadavatel hodlá předmět veřejné zakázky rozdělit a zadávat samostatně, musí dbát na omezení uvedené v ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ tak, aby rozdělením veřejné zakázky nedošlo k poklesu předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ustanovení § 12 ZVZ. Smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

95. K samotné problematice „dělení“ veřejných zakázek se v minulosti vyjádřil Krajský soud v Brně např. v rozsudku č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013, v němž dospěl k následujícímu závěru: „Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. (…) Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. (…). O jedinou veřejnou zakázku podle (současného) ZVZ se tedy jedná tehdy, pokud plnění, jež v ní byla zahrnuta, jsou plněními svým charakterem vzájemně neodlišujícími se – stejného nebo srovnatelného druhu, tedy co do jejich skutečného obsahu totožnými, obdobnými. Tu lze využít prejudikatury Nejvyššího správního soudu, který ve věci sp. zn. 2 Afs 198/2006 (právě ve vztahu k § 67 odst. 1 prvního ZVZ) rozhodl, že zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání ,…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…' (www.nssoud.cz). Z téhož pojetí pak vyšel Nejvyšší správní soud i ve svém pozdějším rozsudku ve věci sp. zn. 2 Afs 55/2010 (www.nssoud.cz), tu již k právě účinnému ZVZ. V tomto svém rozsudku Nejvyšší správní soud odkázal na svůj předchozí rozsudek, právě shora uvedený, a zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle ZVZ, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

96. Úřad tedy musí v kontextu výše uvedeného v případě jednotlivých smluv (Rozdělené smlouvy) posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu souvisí z hlediska věcného, časového a místního, popř. zda předměty plnění veřejných zakázek tvoří jeden funkční celek.

97. Ve vztahu k časové souvislosti Úřad uvádí, že obecně jsou pro její naplnění určující především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávacích podmínek a dále další časové souvislosti spojené s plněním či jednáním stran obecně, přičemž klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně eventuálních dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu viz. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

98. V šetřeném případě obviněný uzavřel Smlouvu – KUNST CZ, Smlouvu – Kunst a Smlouvu – Homer v tentýž den, a to 4. 1. 2016, pouze k uzavření Smlouvy – Poljakov došlo o dva dny dříve, tedy 2. 1. 2016. Všechny uvedené smlouvy (Rozdělené smlouvy) byly uzavřeny jako rámcové smlouvy (v občanskoprávním smyslu), což vyplývá u všech těchto smluv z jejich obsahu a u Smlouvy – KUNST CZ a Smlouvy – Kunst dokonce i ze samotného názvu, na dobu neurčitou, přičemž pak na jejich základě byly v letech 2016 – 2019 realizovány dílčí objednávky. Časová souvislost je tedy v šetřeném případě naprosto zřejmá, neboť k uzavření dotčených smluv došlo v tentýž den, s výjimkou Smlouvy – Poljakov, jež byla uzavřena v bezprostřední časové blízkosti o dva dny dříve, tj. 2. 1. 2016, a dílčí objednávky činěné na základě těchto smluv byly realizovány ve stejném časovém období, v letech 2016 – 2019. Stejně tak Úřad uvádí, že k ukončení smluvních vztahů došlo v bezprostřední časové souvislosti, a to dne 5. 2. 2020, kdy byly dohodou ke dni 5. 2. 2020 ukončeny Smlouva – Homer a Smlouva – Poljakov a dne 15. 7. 2020, kdy byly vypovězeny Smlouva – KUNST CZ a Smlouva – Kunst, a to ke konci 4. čtvrtletí roku 2020, tj. ke dni 31. 12. 2020. V roce 2020 přitom nebyly dle předložených dokumentů učiněny žádné dílčí objednávky na základě těchto smluv. Úřad dále poznamenává, že přestože dílčí objednávky činěné na základě šetřených smluv nejsou pravidelné povahy, neboť jsou odvislé od aktuálního stavu tepelného zařízení obviněného a potřeby jeho oprav, jedná se o objednávky realizované na základě předmětných smluv, které spolu z hlediska časového souvisí.

99. K argumentaci obviněného odkazujícího se na rozhodovací praxi Úřadu (blíže viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí), ze které dle obviněného vyplývá, že pouhá vědomost zadavatele o tom, že bude v blíže neurčené budoucnosti zapotřebí realizovat plnění ve formě oprav, pro naplnění podmínky časové souvislosti nestačí, Úřad uvádí, že předmětné rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0112/2019/VZ-14495/2019/511/MCh ze dne 24. 5. 2019 řešilo rozdílnou skutkovou situaci, a to veřejnou zakázku na opravu střešní krytiny, jež proběhla po 11 letech od výměny střešní krytiny. Úřad v této souvislosti mj. konstatoval, že „výměna střešní krytiny školní budovy, jež byla provedena v roce 2008, není v časové souvislosti s nyní šetřenou veřejnou zakázkou, neboť se u těchto plnění neshoduje doba jejich realizace ani doba jejich ,zadání´, časově na sebe nenavazují“. Dle Úřadu tak závěry o časové souvislosti v šetřeném případě nejsou ani v rozporu s předmětným rozhodnutím, neboť jsou vystavěny na jiných skutkových okolnostech, kdy u Rozdělených smluv se oproti odkazovanému případu shoduje jak doba jejich zadání (byly uzavřeny v tentýž den, příp. s rozdílem 2 dnů), tak i doba jejich realizace.

100. Úřad proto uzavírá, že nemá pochybnosti o existenci časové souvislosti uvedených smluv.

101. Úřad se dále zabýval souvislostí místní. K této obecně uvádí, že pro její posouzení je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat, apod., neboť jak konstatoval předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/Pse ze dne 29. 1. 2016, „(…) místní souvislost neznamená totéž místo, ale souvislost v prostoru. (…) Přitom se intenzita takové místní souvislosti může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, které ji mohou ovlivnit. (…) Aby pak mohla být místní souvislost vyloučena, či výrazně oslabena, musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována.“

102. V šetřeném případě jsou místa plnění v Rozdělených smlouvách naprosto totožná a vždy se jedná o „tepelná zařízení“ obviněného. Nepochybně pak existuje místní souvislost mezi konkrétními jednotlivými místy plnění, na nichž byly realizovány dílčí objednávky, neboť všechna tato místa (např. jednotlivé výměníkové stanice, horkovody apod.) jsou součástí zmiňovaného tepelného zařízení obviněného, které se nachází na území jednoho územně samosprávného celku – Statutárního města Kladna. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2020 uvedl, že se jedná o tepelná vedení v odlišných licencovaných územích Kročehlavy a Rozdělov. Úřad však neshledal, že by mezi těmito městskými částmi existovala jakákoliv prostorově relevantní překážka, ostatně tuto ani sám obviněný dále ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2020 blíže nespecifikuje. Úřad dále konstatuje, že z doložených účetních dokladů vztahujících se k předmětným smlouvám, jež jsou součástí správního spisu v této věci, ani nevyplývá, že by se dílčí plnění realizovaná na základě uvedených smluv u některé z nich vztahovala pouze např. k jedné z těchto městských částí (jakkoliv by ani tato skutečnost neměla vliv na posouzení místní souvislosti v šetřeném případě; k tomu dále srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0203/2019/VZ-01249/2020/322/JSr ze dne 13. 1. 2020, kde byla místní souvislost v případě veřejné zakázky spočívající v obnově vodorovného dopravního značení dána oblastí celého jednoho kraje). Úřad proto konstatuje, že nemá pochybnosti o existenci místní souvislosti uvedených smluv.

103. Co se týká věcné souvislosti, Úřad odkazuje na předměty plnění vymezené v Rozdělených smlouvách (viz body 49., 52., 55. a 58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konstatuje, že předmětem plnění všech uvedených smluv byly práce na tepelném zařízení obviněného spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelného zařízení obviněného, jež byly prováděny za provozu při teplotě do 180°C a tlaku do 2,5 MPa, a s tím související dodávky materiálu (a případné související dílčí služby). Jednalo se přitom především o práce instalatérské, topenářské, stavební, lešenářské a zemní. Každá z posuzovaných smluv zahrnovala rovněž „zbytkovou“ kategorii označenou jako „ostatní pomocné práce“, případně „ostatní práce“. Pokud byl tedy v některé ze smluv předmět plnění vymezen kategorií prací, jež výslovně neobsahovaly smlouvy ostatní, bylo možné práce spadající do této kategorie podřadit do „zbytkové“ kategorie. Úřad akcentuje, že obviněný stanovil předměty plnění jednotlivých smluv velice obecně a téměř totožně, čímž je možné pod ně zařadit velmi široké spektrum prací (zejména pak pod onu „zbytkovou kategorii“).

104. Úřad pak dále uvádí, že se jedná o práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí na tepelném zařízení obviněného, což je základním úkolem obviněného, jak ostatně konstatoval i sám obviněný ve svém vyjádření ze dne 27. 3. 2020: „(…) okamžité a operativní odstranění jakékoli poruchy systému tak, aby byl splněn jeho základní úkol, bezpečné celoroční dodávání tepelné energie desítkám tisíc obyvatel Statutárního města Kladna.“. Obviněný pak dále ve svém vyjádření ze dne 27. 3. 2020 připouští, že „(…) lze očekávat použití podobných technologických postupů zajišťujících bezpečnost práce (…)“, neboť všechny práce měly být prováděny na tepelném zařízení obviněného za provozu při teplotě do 180°C a tlaku do 2,5 MPa.

105. Úřad dále při posouzení věcné souvislosti přihlédl rovněž k doloženým účetním dokladům souvisejícím s uvedenými smlouvami.

106. Z účetních dokladů vztahujících se ke Smlouvě – Poljakov je zřejmé, že na základě této smlouvy byly skutečně realizovány práce na tepelném zařízení obviněného, které souvisely především s jeho rekonstrukcemi, opravami a investičními akcemi. Charakterově se pak jednalo zejména o práce instalatérské, topenářské, stavební a lešenářské, zahrnující de/montáže, opravy, úpravy, dokončovací a začišťovací práce apod. a s tím související dodávky zboží.

107. Z účetních dokladů vztahujících se ke Smlouvě – KUNST CZ je zřejmé, že na základě této smlouvy byly skutečně realizovány práce na tepelném zařízení obviněného, které souvisely s především s jeho rekonstrukcemi, opravami a investičními akcemi. Charakterově se opět jednalo především o stavební práce, lešenářské práce, zemní práce, instalatérské a topenářské práce, zahrnující de/montáže, opravy, úpravy, dokončovací a začišťovací práce. Převážnou většinu reálného plnění na základě této smlouvy pak dle doložených účetních dokladů činily dodávky materiálu nezbytně potřebné k realizaci prací spojených s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelného zařízení obviněného. Z účetních dokladů vztahujících se k této smlouvě lze zjistit, že část dodávek materiálu byla dodávána přímo pro konkrétní část tepelného zařízení obviněného (např. pro konkrétní výměníkovou stanici) a část byla dodávána na sklad. K tomuto Úřad sděluje, že nepovažuje za rozhodné, zda bylo zboží dodáno pro konkrétní část tepelného zařízení obviněného, nebo na sklad, neboť se fakticky jednalo o zboží dodávané za účelem odstranění havárií, provedení oprav a investičních akcí tepelného zařízení obviněného. Tento charakter dodávaného materiálu lze dovodit i na základě vymezení předmětu plnění v uvedené smlouvě, kde je stanoveno, že „[z]boží bude dodáno v požadovaných rozměrech pro okamžitou montáž“ a rovněž v ostatních smluvních ujednáních, kde je sjednáno, že „[p]rodávající se zavazuje realizovat dodávku zboží dle požadavků objednatele, nejdéle však do 10 dnů od obdržení objednávky, pokud nebude ujednáno jinak. Servis odběru zboží pro řešení havar. stavů a okamžitý odběr mater. bude zajištěn 365 dní 24 hod. denně. Fakturace bude dle skutečně spotřebovaného zboží – zpětný odběr v rámci služeb zajištěn. Vrácení zboží do 10 dnů.“ Z citovaných ujednání je zřejmé, že se jedná o zboží určené pro okamžitou montáž, dále je zřetelný důraz na rychlost zajištění dodávek v souvislosti s potřebnými opravami a rekonstrukcemi a výslovně je uvedeno, že se jedná o zboží pro řešení havarijních stavů, u něhož bude účtována skutečná spotřeba. Uvedené stvrzuje ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2020 i sám obviněný, když konstatuje, že „[p]okud bylo v rámci rámcových smluv dodáno také zboží potřebné pro montáž, jednalo se o okamžitou spotřebu, jejíž rozsah zpravidla odvisel od rozsahu nahodilé poruchy a její opravy.“. V tomto případě je rovněž nerozhodné, zda byl dodávaný materiál využit při realizaci prací na tepelném zařízení dodavatelem z této smlouvy, tj. společností KUNST CZ s.r.o., nebo některým z dalších dodavatelů, kteří vykonávali práce na tepelném zařízení obviněného na základě Rozdělených smluv, neboť se fakticky jednalo o jedinou veřejnou zakázku.

108. Obdobné závěry jako u Smlouvy – KUNST CZ lze učinit i u Smlouvy – Kunst, neboť z účetních dokladů vztahujících se ke Smlouvě – Kunst je zřejmé, že na základě této smlouvy byly skutečně realizovány taktéž práce na tepelném zařízení obviněného, které souvisely především s jeho rekonstrukcemi, opravami a investičními akcemi. Charakterově se opět jednalo převážně o drobné stavební a lešenářské práce a instalatérské a topenářské práce, zahrnující de/montáže, opravy, úpravy, dokončovací a začišťovací práce. Podstatnou většinu reálného plnění na základě této smlouvy pak rovněž činily dodávky materiálu nezbytně potřebné k realizaci prací spojených s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelného zařízení obviněného, přičemž Úřad odkazuje na závěry učiněné výše v předchozím bodě 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť i v tomto případě byla část zboží dodávána přímo pro konkrétní část tepelného zařízení obviněného, nebo na sklad a výše citovaná smluvní ujednání jsou ve smlouvách totožná.

109. Z účetních dokladů vztahujících se ke Smlouvě – Homer je pak zřejmé, že na základě této smlouvy byly skutečně realizovány práce na tepelném zařízení obviněného, které souvisely především s jeho rekonstrukcemi, opravami a investičními akcemi. Charakterově se zde jednalo především o stavební práce, lešenářské práce a zemní práce, zahrnující de/montáže, opravy, úpravy, dokončovací a začišťovací práce apod. a s tím související dodávky zboží.

110. Úřad uzavírá, že i z účetních dokladů vztahujících se k dotčeným smlouvám je seznatelné, že na základě všech dotčených smluv byly skutečně realizovány práce na tepelném zařízení obviněného, které souvisely především s jeho rekonstrukcemi, opravami a investičními akcemi, a s tím související nezbytné dodávky zboží (a případné dílčí služby). Úřad proto uzavírá, že šetřené smlouvy spolu souvisí rovněž z hlediska věcného.

111. Jde-li o funkční souvislost, jejíž ne/existence se dovozuje na základě účelu, pro který jsou veřejné zakázky zadávány, je tato v šetřeném případě doložena právě skutečností, že se ve všech případech jedná o práce na tepelném zařízení obviněného spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí, k zajištění odstranění poruch systému a zajištění plynulého a bezpečného celoročního fungování dodávek tepelné energie obyvatelům Statutárního města Kladna, což je základním úkolem obviněného, jak již Úřad konstatoval výše v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí.

112. Úřad uzavírá, že v šetřeném případě dospěl k závěru, že Rozdělené smlouvy – Smlouva – Poljakov, Smlouva – KUNST CZ, Smlouva – Kunst a Smlouva – Homer spolu časově, místně i věcně a funkčně souvisí, a představují tudíž jedinou veřejnou zakázku, jejíž reálná celková hodnota plnění za období let 2016 – 2019 činila 188 732 990,35 Kč (178 267 909,3 Kč bez DPH)[11].

113. Úřad pro úplnost reaguje na argument zadavatele, že předmětné Rozdělené smlouvy nejsou totožné, neboť se liší zejména ve stanovených smluvních sankcích a ve stanovení ceny dle položkového rozpočtu skutečně provedených pracích. Úřad uvádí, že právě uvedené nezakládá dle Úřadu oprávnění obviněného poptávat jednotlivá plnění samostatně v rámci jednotlivých podlimitních veřejných zakázek, resp. není důvodem pro konstatování věcné „nesouvislosti“ plnění, která je dána, jak vyplývá mj. z výše cit. judikatury správních soudů, zejm. předmětem plnění. Nadto Úřad dodává, že u Smlouvy – Poljakov, Smlouvy – KUNST CZ a Smlouvy – Kunst se jedná o totožnou pokutu za zpoždění plnění ve výši 1 % fakturované ceny, pouze u Smlouvy – Homer je výše sankce stanovená pouze na 0,1 %. Taktéž ustanovení týkající se ceny za provedené stavební práce jsou v Rozdělených smlouvách stanoveny obdobně, kdy ve Smlouvě – Poljakov, Smlouvě – KUNST CZ a Smlouvě – Kunst je cena „fakturována dle položkového rozpočtu skutečně provedených prací“ a dle Smlouvy – Homer je cena formulována obdobně „na základě schváleného ceníku prací“.

114. Úřad proto dále posuzoval, zda byl obviněný v postavení sektorového zadavatele (viz bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí) v tomto případě povinen postupovat v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení.

115. Podle § 19 odst. 1 ZVZ sektorový zadavatel postupuje podle ZVZ pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti.

116. Úřad konstatuje, že instalatérské, topenářské, zemní, stavební, lešenářské a ostatní práce, spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelného zařízení obviněného, jež byly předmětem plnění veřejné zakázky, klasifikoval dle Přílohy č. 3 ZVZ jako stavební činnosti, kam spadají mj. činnosti spočívající v renovaci a běžných opravách budov a děl.[12] Ostatně o plnění jako o stavebních pracích se vyjadřuje také sám obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2020. Úřad pro úplnost dodává, že klasifikace šetřeného plnění jako stavební prací a nikoliv jako služeb je pro obviněného taktéž příznivější variantou, a to především díky vyššímu finančnímu limitu (viz níže odůvodnění tohoto rozhodnutí).

117. Podle § 12 odst. 1 ZVZ se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 ZVZ bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

118. Podle § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění účinném při uzavírání Rozdělených smluv (dále jen „nařízení vlády č. 77/2008 Sb.“), činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 142 668 000 Kč.[13]

119. Přihlédne-li Úřad k aktuální právní úpravě, tedy k nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“), pak dle § 4 tohoto nařízení byl finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce snížen na 137 366 000 Kč.

120. Jak již Úřad uvedl výše, obviněný za plnění realizovaná na základě předmětných smluv, za dobu jejich trvání, tj. v letech 2016 – 2019, vynaložil celkem 178 267 909,3 Kč bez DPH. Tato částka převyšuje (o několik desítek milionů) finanční limit 142 668 000 pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

121. Úřad konstatuje, že při posouzení toho, zda byl obviněný povinen v šetřeném případě postupovat v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení, je nezbytné s ohledem na ustanovení § 13 ZVZ vycházet z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, resp. ze součtu předpokládaných hodnot jednotlivých dotčených smluv. Podle ustanovení § 13 odst. 1 ZVZ se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

122. Podle ustanovení § 13 odst. 2 ZVZ předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Podle ustanovení § 16 odst. 1 ZVZ se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce stanoví podle pravidel uvedených v § 13 ZVZ a do předpokládané hodnoty se započítá předpokládaná hodnota dodávek, a v případě sektorového zadavatele rovněž předpokládaná hodnota služeb, které jsou nezbytné k provedení veřejné zakázky na stavební práce a které zadavatel pro dodavatele zajistí.

123. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2020 tvrdí, že nebyl schopen odpovědně předvídat objem potřebného plnění a uvádí, že „(…) existující rozvody tepla a výměníkové stanice, jejichž počet převyšuje 110, jsou z hlediska své existence z podstatné části morálně a fyzické zastaralé a dochází k řadě poruch, které vyvolávají nahodilé a velmi časté opravy, u kterých nelze dostatečně předvídat, kdy nastanou a v jakém finančním rozsahu se budou opravovat.“.

124. V tomto ohledu Úřad akcentuje, že obviněný má dlouhodobou tradici ve svém oboru, neboť byl založen již roku 1994 a nejpozději od roku 1995, kdy došlo ke sloučení s Tepelným podnikem města Kladna, který od roku 1992 spravoval tepelné rozvody a výměníkové stanice města Kladna, zajišťuje tepelný komfort obyvatel Statutárního města Kladna[14]. Dále Úřad zmiňuje, že obviněný, jak sám uvedl ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2019, připravuje na každé následující období plán oprav. Z plánů všech investic pro roky 2015 – 2018 je zřejmé, že plánované investice činily cca 39 mil. Kč ročně. Z plánů všech oprav a údržby pro roky 2015 – 2019 je pak zřejmé, že plánované opravy činily průměrně cca 42 mil. Kč ročně. Vedle těchto plánovaných investic a oprav obviněný jako zkušený odborník, který si je vědom skutečnosti, že jeho tepelné zařízení je „morálně a fyzicky zastaralé“, musel předpokládat, že nastanou rovněž další výdaje související s opravami a zajištěním bezpečného fungování tepelného zařízení. Obviněný pak na základě zkušeností z předchozích let musel vědět, že tyto výdaje budou v řádech dalších desítek milionů korun českých. Reálné výdaje vynaložené pouze v souvislosti s Rozdělenými smlouvami totiž dosahovaly v průměru 47 183 247,59 Kč ročně.

125. Úřad dále konstatuje, že obviněný uzavřel šetřené smlouvy jako smlouvy rámcové (v občanskoprávním smyslu) na dobu neurčitou. Obviněný měl jako sektorový zadavatel povinnost v souladu se ZVZ stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky podle celkové předpokládané výše peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že šetřené smlouvy byly uzavřeny na dobu neurčitou a jak Úřad dovodil výše, obviněný na základě zkušeností z předchozích let musel vědět, že výdaje vynaložené na základě plnění z těchto smluv budou v řádech desítek milionů korun českých, nemohl obviněný legitimně předpokládat, že by reálná hodnota plnění na základě uvedených smluv nedosáhla finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, tj. 142 668 000 Kč.

126. K tomu Úřad dále poznamenává, že chtěl-li by obviněný zadat veřejnou zakázku v souladu se zákonem a chtěl-li by zachovat rámcový charakter smluv, jeví se jako nejvhodnější řešení využití možnosti uzavřít rámcovou smlouvu podle zákona s více uchazeči, na základě které by následně zadával dílčí veřejné zakázky (dílčí objednávky).

127. Podle ustanovení § 13 odst. 7 ZVZ je v případě rámcových smluv předpokládanou hodnotou maximální předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy, přičemž ZVZ sektorového zadavatele neomezuje maximální dobou trvání rámcové smlouvy, avšak podle ust. § 11 odst. 1 ZVZ rámcovou smlouvou se pro účely tohoto zákona rozumí písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním či více uchazeči uzavřená na dobu určitou, která upravuje podmínky týkající se jednotlivých veřejných zakázek na pořízení opakujících se dodávek, služeb či stavebních prací s obdobným předmětem plnění zadávaných po dobu platnosti rámcové smlouvy, zejména pokud jde o cenu a množství. Úřad výše dovodil, že na základě zkušeností z předchozích let musel obviněný vědět, že vedle plánovaných investic (které by samy o sobě už za dobu 4 let jejich trvání přesáhly finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce) bude muset vynaložit v souvislosti s plněním na základě šetřených smluv další výdaje v řádech desítek milionů korun. Ani v tomto případě by proto obviněný nemohl legitimně spoléhat na to, že předpokládaná hodnota nepřesáhne finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, tj. 142 668 000 Kč. Jak již Úřad uvedl výše, reálné výdaje vynaložené v souvislosti s dotčenými smlouvami dosahovaly v průměru 47 183 247,59 Kč (44 566 977,33 Kč bez DPH). Fakticky vynaložené výdaje za skutečnou dobu trvání smluv (necelé 4 roky) jsou pak ještě vyšší, a to celkem 188 732 990,35 Kč (178 267 909,3 Kč bez DPH).

128. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že obviněný jako zkušený odborník ve svém oboru musel předpokládat, že uzavírá-li smlouvy na dobu neurčitou, musí očekávat, že výdaje vynaložené na základě těchto smluv přesáhnou finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, tj. 142 668 000 Kč.

129. Úřadu nezbývá než konstatovat, že obviněný jako sektorový zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předmět je vymezen Rozdělenými smlouvami, nezadal v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle ustanovení § 21 odst. 1 ZVZ, ale uzavřel čtyři samostatné smlouvy bez zadávacího řízení, na základě kterých následně opět bez užití zadávacího řízení realizoval dílčí objednávky, jejichž skutečná hodnota dosáhla celkové částky 188 732 990,35 Kč.

130. Úřad dále uvádí, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky podle ZVZ, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence, než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

131. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II.

132. Z dokumentace doložené obviněným Úřadu vyplývá, že obviněný jakožto sektorový zadavatel uzavřel dne 4. 1. 2016 Smlouvu – Tikal, na jejímž základě zhotovitel prováděl především chemické čištění tlakových nádob obviněného a s tím související dodávky materiálu. Z poskytnuté dokumentace a také z vyjádření obviněného ze dne 23. 7. 2020 je pak zřejmé, že uzavření předmětné smlouvy nepředcházelo žádné zadávací řízení podle ust. § 21 odst. 1 ZVZ, na základě něhož by obviněný dospěl k závěru, že vybral prokazatelně nejvýhodnější nabídku resp. dodavatele na předmětné plnění.

133. Úřad se nejprve zabýval samotným předmětem šetřeného plnění.

134. Z obsahu Smlouvy – Tikal vyplývá, že předmětem plnění je čištění tlakových nádob, instalatérské, topenářské a ostatní práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení, a prodej materiálu na uvedené práce (blíže bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

135. Úřad se předně zabýval obsahovou podobností předmětu Smlouvy – Tikal a Rozdělených smluv. Úřad k posouzení faktického plnění na základě Smlouvy – Tikal přihlédl taktéž k souvisejícím doloženým účetním dokladům.

136. Z účetních dokladů vztahujících se ke Smlouvě – Tikal pak Úřadu vyplývá, že plnění se skládalo především z čištění tlakových nádob obviněného a s tím souvisejících dodávek materiálu. Ostatně „čištění tlakových nádob“ je oproti Rozděleným smlouvám nad rámec ostatního plnění uvedeno jenom ve Smlouvě – Tikal. Úřad proto uzavírá, že byť je obsah Rozdělených smluv a Smlouvy – Tikal téměř podobný, tak skutečně provedené plnění na základě Smlouvy – Tikal probíhalo v podobě chemického čištění tlakových nádob obviněného a s tím souvisejících dodávek materiálu. V případě Smlouvy – Tikal se tak jedná o úplatné provedení služeb ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 ZVZ, které ve smyslu § 10 odst. 2 písm. a) ZVZ zahrnovalo rovněž poskytnutí dodávek, jejichž (předpokládaná) hodnota byla nižší, než u poskytovaných služeb. Úřad proto neshledal, že by bylo naplněno hledisko věcné souvislosti plnění na základě Smlouvy – Tikal s Rozdělenými smlouvami.

137. K zodpovězení otázky, zda byl obviněný v šetřeném případě povinen předmětné plnění spočívající v provedení chemického čištění tlakových nádob obviněného a s tím souvisejících dodávek materiálu zadat v zadávacím řízení podle ZVZ, se Úřad zabýval zjištěním předpokládané hodnoty tohoto plnění.

138. Úřad opětovně odkazuje na bod 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí, kde uvádí, že obviněný je sektorovým zadavatelem, který zadal danou veřejnou zakázku v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, neboť čištění tlakových nádob souvisí s obsluhou tepelného zařízení obviněného, jehož účelem je zjistit tepelnou energii pro obyvatele Statutárního města Kladna. Dále Úřad opětovně uvádí, že podle § 19 odst. 1 ZVZ sektorový zadavatel postupuje podle ZVZ pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. Podle § 12 odst. 1 ZVZ se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 ZVZ bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

139. Podle § 2 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 77/2008 Sb. činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 11 413 000 Kč pro sektorového zadavatele.

140. Přihlédne-li Úřad k pozdější právní úpravě, tedy k nařízení vlády č. 172/2016 Sb., pak podle ust. § 3 odst. 2 tohoto nařízení byl finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky snížen na 10 989 000 Kč, tudíž se nejedná o příznivější právní úpravu.

141. Jelikož v daném případě obviněný jako sektorový zadavatel postupoval mimo zadávací řízení, nestanovil předpokládanou hodnotu v souladu se ZVZ u předmětné veřejné zakázky.

142. Z poskytnutých podkladů však nevyplývá, že by sám obviněný předpokládal, že hodnota dané veřejné zakázky nedosáhne finančního limitu 11 413 000 Kč.

143. Jak již Úřad uvedl v bodě 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí, obviněný na základě Smlouvy – Tikal za celou dobu jejího trvání, tj. v letech 2016 – 2020, vynaložil celkem 16 316 976,42 Kč bez DPH, kdy tato částka převyšuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí).

144. Úřad dále uvádí, že byť obviněný ve svém vyjádření ze dne 23. 7. 2020 tvrdí, že nebyl schopen předvídat objem potřebného plnění, tak právě chemické čištění tlakových nádob a s tím související dodávky materiálu jsou činností a potřebou opakující se povahy, kdy obviněný jako zadavatel působící v oboru minimálně od roku 1995 musel o této potřebě vědět a taktéž musel znát předpokládaný objem plnění z předchozích let. Tudíž dle Úřadu není pravděpodobné, že by obviněný působící v oboru více než 25 let nebyl schopen předvídat počet potřebných chemických čištění tlakových nádob, neboť se jedná o službu, kterou obviněný dle doložených finančních dokladů požaduje opakovaně a ve značném množství. Úřad nepředpokládá, že by v letech 2016 – 2020 došlo ke značnému nepředvídatelnému nárůstu znečištění těchto tlakových nádob, ostatně tuto skutečnost netvrdí ani sám obviněný. Vzhledem k tomu, že obviněný uzavřel Smlouvu – Tikal na dobu neurčitou, a dále s ohledem na dlouholeté zkušenosti obviněného, musel obviněný předpokládat, že výdaje vynaložené na plnění této smlouvy budou v řádech několika desítek milionů Kč, a proto nemohl legitimně očekávat, že by reálná hodnota plnění nedosáhla finančního limitu nadlimitní veřejné zakázky.

145. Úřad uzavírá, že obviněný jako sektorový zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když nadlimitní veřejnou zakázku na služby a s ní související dodávky, jejíž plnění o celkové výši 19 743 541,47 Kč s DPH bylo realizováno na základě Smlouvy – Tikal, nezadal v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle ustanovení § 21 odst. 1 ZVZ.

146. Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky podle ZVZ, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence, než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

147. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III.

148. Obviněný dále uzavřel dne 1. 2. 2016 Smlouvu – Kolouch na provedení díla spočívajícího ve zhotovování projektové dokumentace dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele, aktualizování projektové dokumentace dle skutečného provedení a následných změn měření a regulace, zajišťování revize elektrického zařízení dle ČSN 331500, zajišťování kompletního servisu do 2 hodin na dodaném zařízení od nahlášení poruchy, realizaci montáže měření a regulace dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele, opravách elektrických prvků měření a regulace včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů, provádění revizí měření a regulace a kompletního servisu radiodatové sítě, zajišťování softwarových vybavení regulátorů výměníkových stanic, zajišťování dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku zadavatele, ručení za ekologickou likvidaci odpadů, zajištění kvalifikovaných pracovníků s příslušnými oprávněními pro provádění sjednaných prací. Úřad uvádí, že se v tomto případě jednalo o úplatné provedení služeb ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 ZVZ.

149. Z dokumentace doložené obviněným Úřadu, z veřejně dostupných informací, a také na základě vyjádření obviněného ze dne 7. 9. 2020, ve kterém obviněný tvrdí, že dané doklady nebyly dosud dohledány, vyplývá, že uzavření Smlouvy – Kolouch nepředcházelo zadávací řízení podle ust. § 21 odst. 1 ZVZ, na základě kterého by obviněný jako sektorový zadavatel dospěl k závěru, že vybral prokazatelně nejvýhodnější nabídku resp. dodavatele na předmětné plnění.

150. Jak již Úřad uvedl v bodě 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí, je obviněný podle ZVZ sektorovým zadavatelem, jež zadal danou veřejnou zakázku v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, neboť předmět plnění uvedený v bodě 148. tohoto rozhodnutí souvisí s poskytováním tepelné energie obviněným v rámci Statutárního města Kladna. Úřad pro úplnost opětovně uvádí, že dle § 19 odst. 1 ZVZ sektorový zadavatel postupuje podle ZVZ pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti, a podle § 12 odst. 1 ZVZ se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 ZVZ bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

151. Podle § 2 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 77/2008 Sb. činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 11 413 000 Kč pro sektorového zadavatele.

152. Přihlédne-li Úřad k pozdější právní úpravě, tedy k nařízení vlády č. 172/2016 Sb., pak podle ust. § 3 odst. 2 tohoto nařízení byl finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby v případě sektorové veřejné zakázky snížen na 10 989 000 Kč, tedy se nejedná o příznivější právní úpravu.

153. Vzhledem k tomu, že obviněný v daném případě taktéž postupoval mimo zadávací řízení, nestanovil předpokládanou hodnotu v souladu se ZVZ u předmětné veřejné zakázky.

154. Z účetních dokladů doložených obviněným Úřadu vyplývá, že obviněný za celou dobu trvání, tedy v letech 2016 – 2020, vynaložil na plnění provedené na základě Smlouvy – Kolouch celkem 38 881 218,98 Kč bez DPH. Úřad uvádí, že tato částka převyšuje několikanásobně finanční limit uvedený v bodě 151. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

155. Z doložených podkladů Úřadu nevyplývá, že by obviněný předpokládal, že hodnota dané veřejné zakázky nedosáhne finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby.

156. Ke způsobu zadání plnění obsaženého ve Smlouvě – Kolouch, resp. ke stanovení předpokládané hodnoty této veřejné zakázky, se obviněný ve svém vyjádření ze dne 7. 9. 2020 odkázal pouze na vnitřní směrnici, jež nabyla účinnosti až půl roku po uzavření Smlouvy – Kolouch.

157. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda byl obviněný schopen předpokládat hodnotu daného plnění.

158. Úřadu z povahy předmětu plnění Smlouvy – Kolouch vyplývá, že se jedná o služby, jež jsou předvídatelné či dokonce plánované (např. zhotovování projektové dokumentace dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele, aktualizace projektové dokumentace dle skutečného provedení a následných změn měření a regulace, realizace montáže měření a regulace dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele, zajišťování softwarového vybavení regulátorů výměníkových stanic, zajištění dálkových přenosů odečtu tepla) a pravidelně se opakující činnosti (např. zajišťování revize elektrického zařízení dle ČSN 331500, provádění revizí měření a regulace a kompletní servis radiodatové sítě výměníkových stanic), vyjma zajištění kompletního servisu do dvou hodin na dodaném zařízení od nahlášení poruchy či oprav elektrických prvků měření a regulace včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektrorozvodů. Z účetních dokladů pak vyplývá, že na základě Smlouvy – Kolouch probíhalo především plnění v podobě provádění pravidelných revizí elektrický rozvodů na výměníkových stanicích a kontrol měření a regulace na výměníkových stanicích s měsíčními intervaly a s tím souvisejících oprav nebo úprav, což je činností opakující se, nepochybně nutnou a též předvídatelnou.

159. Vzhledem k tomu, že obviněný si vytváří každý rok plán investic a plán oprav a údržby, a také vzhledem k dlouholeté tradici obviněného není pravděpodobné, že by obviněný nebyl schopen předvídat množství potřebného plnění spočívajícího především v plánovaných a opakujících se činnostech prováděných na základě Smlouvy – Kolouch. Taktéž s ohledem na skutečnost, že Smlouvu – Kolouch uzavřel obviněný na dobu neurčitou, lze usuzovat, že obviněný musel předpokládat, že vynaložené výdaje na plnění prováděné na základě této smlouvy dosáhne výše několika desítek milionů Kč, čímž přesáhne zákonem stanovený finanční limit na nadlimitní veřejné zakázky na služby.

160. Úřad na základě výše uvedeného uzavírá, že obviněný jakožto sektorový zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, kdy nadlimitní veřejnou zakázku na služby, jejíž plnění o celkové výši 47 046 274,96 Kč s DPH bylo realizováno na základě Smlouvy – Kolouch, nezadal v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle ust. § 21 odst. 1 ZVZ.

161. Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky podle ZVZ, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence, než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

162. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. – uložení pokuty

163. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

164. Podle § 121 odst. 3 ZVZ účinného v době spáchání přestupků odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že dle § 270 odst. 5 ZZVZ účinného v době vydání tohoto rozhodnutí promlčecí doba činí 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

165. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 ZVZ. V šetřeném případě se Úřad o spáchání přestupků dozvěděl dne 17. 2. 2020, kdy od Policie České republiky obdržel podnět k projednání přestupků obviněného. Vzhledem k tomu, že ke spáchání přestupků vymezených ve výrocích I. – III. tohoto rozhodnutí došlo ve dnech 4. 1. 2016 a 1. 2. 2016, kdy obviněný uzavřel předmětné smlouvy na plnění veřejných zakázek, tj. v pořadí poslední z Rozdělených smluv, Smlouvu – Tikal a Smlouvu - Kolouch, lze konstatovat, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla, a to ani, pokud by byly podmínky pro zánik odpovědnosti obviněného posuzovány podle pozdější právní úpravy obsažené v ZZVZ.

166. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

167. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu.

168. Podle § 120 odst. 2 písm. a) ZVZ se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) ZVZ.

169. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 18 873 299,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny veřejné zakázky ve výši 188 732 990,35 Kč), za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši do 1 974 354,- Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny veřejné zakázky ve výši 19 743 541,47 Kč včetně DPH), a za přestupek uvedený ve výroku III. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve výši 4 704 627 Kč po zaokrouhlení (10 % z celkové ceny veřejné zakázky ve výši 47 046 274,96 Kč včetně DPH).

170. Vzhledem k výše uvedenému Úřad přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť horní hranice možné pokuty je vyšší než u přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí, a proto je tedy nejpřísněji trestný.

171. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

172. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

173. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

174. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona, čímž došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků, jelikož jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivního vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008 sp. zn. 1 Afs 20/2008), je třeba jednání obviněného, který předmět plnění veřejné zakázky rozdělil na podlimitní veřejné zakázky (viz tabulka uvedená v bodě 67. tohoto rozhodnutí), na jejichž plnění uzavřel jednotlivé smlouvy, aniž by při jejím zadávání postupoval v zadávacím řízení dle ZVZ, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

175. Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

176. Co se týká okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí, které rovněž svojí podstatou rovněž představují typově nejzávažnější jednání zadavatele, neboť i v těchto případech došlo k absolutnímu vyloučení jakékoliv hospodářské soutěže. Ve prospěch snížení ukládané sankce pak Úřad zohlednil snahu obviněného odstranit nežádoucí škodlivý následek spočívající v nezákonném uzavření výše uvedených smluv, kdy obviněný všechny šetřené smluvní vztahy již ukončil či vypověděl.

177. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

178. Jak již Úřad uvedl v bodě 165. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání projednávaného přestupku došlo dne 4. 1. 2016. Úřad v této věci uvádí, že v souběhu s projednávaným přestupkem není žádný další přestupek či přestupky.

179. Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž dobu, která uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť, jak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

180. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Vzhledem k tomu, že z obsahu účetní závěrky obviněného za rok 2019 (dostupné na internetové adrese https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=62382430&subjektId=54144&spis=122376) vyplývá, že obviněný v uvedeném roce disponoval aktivy v řádech stovek milionů Kč, nelze vyměřenou výši pokuty považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou), jak bude dále rozvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

181. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Úřad tedy k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační, k čemuž dále s ohledem na skutečnosti namítané obviněným v doplnění odporu (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a v doplnění podkladů (v podrobnostech body 19. – 24. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad dodává následující.

182. Z argumentace obviněného uvedené v doplnění odporu a doplnění podkladů vyplývá, že díky postupu předchozího vedení obviněného měl obviněný nesprávně nastaven plán příjmů, v důsledku čehož ho teď čekají (blíže nedoložené – pozn. Úřadu) výdaje v podobě vracení záloh a placení faktur dodavatelům, na které mu nemusí stačit jeho současné finanční prostředky. Díky tomuto bude muset obviněný pozastavit své investiční akce a případný nedostatek financí řešit úvěrem či dofinancováním z rozpočtu Statutárního města Kladna. Obviněný dále uvádí potřebu investic do zastaralých rozvodů tepla, HW a SW. Taktéž se obviněný opakovaně odvolává na očekávaný výsledek hospodaření za rok 2020 v rozmezí do mínus jednoho milionu korun a na záporný výsledek hospodaření vykazovaný ke dni 30. 11. 2020.

183. Z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 9/2008 – 133 ze dne 20. 4. 2010 vyplývá, že likvidační pokutou se rozumí sankce, „která je nepřiměřená osobním a majetkovým poměrům pachatele deliktu do té míry, že je způsobilá mu sama o sobě přivodit platební neschopnost či ho donutit ukončit podnikatelskou činnost, nebo se v důsledku takové pokuty může stát na dlouhou dobu v podstatě jediným smyslem jeho podnikatelské činnostisplácení této pokuty (…)“.

184. Úřad ve světle výše uvedeného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu uvádí, že vzhledem k tomu, že obviněný hospodaří s ročním rozpočtem ve výši několika stovek milionů, což ostatně vyplývá i z Výkazu zisku a ztráty ke dni 30. 11. 2020 doloženého obviněným v doplnění podkladů, a taktéž vzhledem k výdajům, které obviněný dle doplnění podkladů očekává v následujících měsících ve výši přibližně 120 mil. Kč (blíže bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze výši nyní uložené sankce (2 mil. Kč) považovat za likvidační, jež by sama o sobě mohla přivodit obviněnému platební neschopnost. Taktéž dle Úřadu nelze tvrdit, že by nyní uložená sankce donutila obviněného ukončit podnikatelskou činnost, neboť jak sám obviněný uvádí, sankce zasáhne především do jeho investičních akcí, kdy případný nedostatek finančních prostředků obviněný bude řešit úvěrem či dokonce dofinancováním z rozpočtu Statutárního města Kladna. Závěrem k tomuto Úřad dodává, že ani vzhledem k tržbám obviněného (vyplývajícím jak z účetní uzávěrky obviněného za rok 2019, tak i z Výkazu zisku a ztráty ke dni 30. 11. 2020), které se taktéž pohybují ve výši několika stovek milionů korun, nelze předpokládat, že by se splácení nyní uložené sankce stalo po dlouhou dobu jediným smyslem podnikatelské činnosti obviněného. Taktéž dle Úřadu nelze tvrdit, že by se obviněného vzhledem k charakteru jeho činnosti zvláště negativně dotkla současná epidemiologická situace, jakožto nelze přihlížet ani ke způsobu výroby tepla, na kterou se obviněný odvolává, neboť právě emisní poplatky jsou jistě již zahrnuty do samotné ceny tepla, kdy ani ke konkurenceschopnosti ceny tepla obviněného na trhu nelze v souvislosti s uložením sankce za spáchaný přestupek přihlížet.

185. Úřad dále uvádí, že obviněný v řízení nedoložil[15], že by výše uložené sankce skutečně ohrozila chod či samotnou ekonomickou podstatu obviněného. Obviněný v této souvislosti poukazuje zejm. na nedostatky hospodaření minulého vedení. Úřad si je vědom, že díky možnému nevhodnému nastavení hospodaření obviněného není současná ekonomická situace obviněného nejlepší, avšak je nutno vnímat rozdíl mezi jeho ekonomickou „kondicí“ a likvidačním charakterem uložené sankce. Úřad v této situaci zastává stanovisko v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 129/2011 - 126 ze dne 4. 7. 2012, dle kterého „trest v podobě pokuty lze ukládat nejen těm subjektům, které mají k jejímu okamžitému uhrazení dostatečné, volné finanční prostředky. Nejvyšší správní soud tu připomíná, že správní trestání plní nejen funkci preventivní, ale rovněž i represivní, přičemž nelze ohlédnout od toho, že primárním významem trestání, sankcí a pokut je z povahy věci potrestání pachatele, který musí sankci ve své právní a majetkové sféře adekvátním způsobem pocítit (…)“. Nejvyšší správní soud dále v předmětném rozsudku uvádí, že nelze odhlédnout od toho, že sankce nesmí být likvidační, kdy dále konstatoval, že „[a]čkoliv stěžovatel v tomto směru odkazuje na své výkazy zisku a ztráty ohledně výsledků jeho podnikatelské činnosti v uplynulých letech, nedokládá tato argumentace podle názoru Nejvyššího správního soudu skutečnou, věrnou a přesnou majetkovou situaci stěžovatele v době rozhodování správního orgánu (…)“. Úřad k tomuto dodává, že ačkoliv se obviněný dostal do namítaných hospodářských potíží (viz výsledky hospodaření a Výkaz zisku a ztráty ze dne 30. 11. 2020, na které obviněný odkazuje), bude muset dle samotného tvrzení obviněného pouze usměrnit svou podnikatelskou činnost v podobě omezení investic, avšak jeho podnikatelská činnost bude i nadále trvat. Úřad je tedy toho názoru, že uložená sankce nedosahuje likvidačního charakteru, i když se negativním způsobem promítne do hospodaření obviněného, čímž naplní represivní funkci trestání, není způsobilá však sama o sobě přivést obviněného do platební neschopnosti.

186. Nadto Úřad odkazuje na svou rozhodovací praxi, dle které průměrná výše sankce ukládaná za obdobné přestupky, jako je přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, se v průměru pohybuje kolem 21 % z maximální možné výše sankce (k tomuto viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-11944/2020/513/JLí ze dne 21. 4. 2020, č. j. ÚOHS-02515/2020/542/MCi ze dne 22. 1. 2020, č. j. ÚOHS-S0325/2019/VZ-29121/2019/542/MCi ze dne 23. 10. 2019, č. j. ÚOHS-S0073/2019/VZ-10303/2019/542/MCi ze dne 10. 4. 2019, č. j. ÚOHS-S0413/2018/VZ-02553/2019/542/MKk ze dne 25. 1. 2019, č. j. ÚOHS-S0414/2018/VZ-38414/2018/542/MKk ze dne 27. 12. 2018, č. j. ÚOHS-S0410/2018/VZ-38258/2018/542/MKk ze dne 21. 12. 2018 a č. j. ÚOHS-S0409/2018/VZ-36114/2018/523/VHm ze dne 4. 12. 2018), a tudíž dle Úřadu nelze sankci uloženou u její spodní hranice (ve výši 10,6 %) považovat za nepřiměřeně vysokou či nepředvídatelnou.

187. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

188. Pokuta uložená ve výroku IV. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

Mgr. Jaroslav Dvořák, advokát, Advokátní kancelář Dvořák a partneři, s.r.o., Gorkého 502, 272 01 Kladno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Od 17. 10. 2017 se sídlem Vrapická 601, 272 03 Kladno – Dubí (pozn. Úřadu).

[2] Dle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. Úřadu).

[3] Od 17. 10. 2017 se sídlem Vrapická 601, 272 03 Kladno – Dubí (pozn. Úřadu).

[4] Dle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. Úřadu).

[5] Od 17. 10. 2017 se sídlem Vrapická 601, 272 03 Kladno – Dubí (pozn. Úřadu).

[6] Dle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. Úřadu).

[7] Dle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. Úřadu).

[8] K povinnosti zadat veřejnou zakázku dle ZVZ srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2020 sp. zn. 2 As 169/2018.

[9]Doposud přítomné prvky určující dle rozhodovací praxe k ZVZ jednu veřejnou zakázku (posouzení existence místní, časové, funkční a věcné souvislosti) jsou de facto obsaženy také v § 18 odst. 2 ZZVZ, který hovoří o časové souvislosti a existenci funkčního celku. Z tohoto důvodu lze konstatovat, že i dosavadní rozhodovací praxe Úřadu a soudních orgánů je z tohoto pohledu principiálně aplikovatelná i nadále. Blíže k uvedenému např.:

HERMAN, P.; FIDLER, V. a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, str. 46, 47. ISBN 978-80-7380-595-1

DVOŘÁK, D.; MACHUREK, T.; NOVOTNÝ, P. a kol.: Zákon o zadávání veřejných zakázek. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, str. 112. ISBN 978-80-7400-651-7

KRUTÁK, T.; KRUTÁKOVÁ, L.; GERYCH, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek s komentářem k 1. 10. 2016. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2016, str. 84. ISBN 978-80-7554-040-9.

[10] Podle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. Úřadu).

[11] Tyto částky jsou vypočteny na základě účetních dokladů, jež obviněný doložil Úřadu a jež jsou obsahem správního spisu, viz body 67. – 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[12] Podle přílohy č. 3 k ZVZ jsou stavebními činnostmi podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) ZVZ ve skupině 45.1 „Příprava staveniště“ ve třídě 45.11 mj. „Demolice a bourání budov a příprava území a zemní práce“ zařazeny „demolice budov a jiných staveb, úklid stavenišť, zemní práce: výkop, zavážka, rovnání terénu a terénní úpravy stavenišť, hloubení příkopů, odstraňování skal, odstřel apod.“, ve skupině 45.2 „Realizace kompletních staveb nebo jejich částí; stavební inženýrství“ ve třídě 45.25 „Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla“ jsou zařazeny mj. „specializované činnosti vyžadující zvláštní nebo odbornou kvalifikaci nebo vybavení“ a „zednické a dlaždičské práce, montáž a demontáž lešení a pohyblivých pracovních plošin, včetně jejich pronájmu“, ve skupině 45.3 „Stavebně montážní práce“ ve třídě 45.32 „Izolační práce“ jsou zařazeny „montáž izolace tepelné, hlukové nebo vibrační v budovách a jiných stavbách“, ve třídě 45.33 „Instalatérské práce“ jsou pak zařazeny „montáž v budovách a jiných stavbách: vodovodního a sanitárního zařízení, plynového potrubí, vytápěcího, ventilačního, chladícího nebo klimatizačního zařízení a vedení, postřikovacích zařízení“, ve třídě 45.34 „Ostatní stavební montážní práce“ je zařazena mj. „montáž zařízení a pevných součástí jinde neuvedených v budovách a jiných stavbách“ a konečně ve skupině 45.4 „Kompletační a dokončovací práce“ jsou ve třídě 45.45 „Ostatní dokončovací stavební práce“ zařazeny „ostatní kompletační a dokončovací stavební práce jinde neuvedené“, pod něž se dají podřadit práce, jež jsou předmětem veřejné zakázky.

[13] Podle § 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 písm. c) nařízení vlády č. 77/2008 Sb. činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky a na služby 11 413 000 Kč pro sektorového zadavatele – pozn. Úřadu.

[14] Viz https://www.tepo.cz/o-spolecnosti/charakteristika-spolecnosti/

[15] K povinnosti účastníka správního řízení spočívající v označení důkazů na podporu svých tvrzení se vyjadřoval i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 64/2011-66 ze dne 28. 2. 2013, ve kterém uvedl, že „povinnost vyplývající z § 52 správního řádu nelze vykládat v tom smyslu, že na účastníkovi řízení leží břemeno tvrzení a následně i důkazní břemeno ohledně zjišťovaných skutečností; je však povinen prokázat, co sám tvrdí, pokud má správní orgán právě z jeho tvrzení vycházet.“ – pozn. Úřadu.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 03189/2021/500/AIvspisová značka: S0496/2020/VZ

I. POSTUP OBVINĚNÉHO

II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ A PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 03189/2021/500/AIv
spisová značka: S0496/2020/VZ