číslo jednací: 07578/2021/163/VVá
spisová značka: R0029/2021/VZ

• Instance: II.
• Věc: Rozdělení předmětu několika nadlimitních veřejných zakázek
• Účastníci:
  1. TEPO s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí v části potvrzeno, v části změněno
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 7. 4. 2021
• Související rozhodnutí: 03189/2021/500/AIv; 07578/2021/163/VVá

Spisová značka:  ÚOHS-R0029/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-07578/2021/163/VVá

Brno 07.04.2021

V řízení o rozkladu ze dne 2. 2. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. 2. 2021 obviněným –

• TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 20. 7. 2020 Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, ev. č. ČAK 4451, Advokátní kancelář Dvořák a partneři, s.r.o., se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0496/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03189/2021/500/AIv ze dne 27. 1. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci možného spáchání přestupku ve smyslu § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů obviněným v souvislosti s uzavřením následujících smluv:

• Smlouva o dílo č. 202-30-2016 uzavřená dne 2. 1. 2016 se zhotovitelem Michalem Poljakovem, IČO 12569933, se sídlem Havanská 2098, 272 01 Kladno 1[1],
• Rámcová smlouva č. 38-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se společností KUNST CZ s.r.o., IČO 64945979, se sídlem Trojanova 1848, 274 01 Slaný,
• Rámcová smlouva č. 2-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Zbyňkem Kunstem, IČO 69005885, se sídlem Okružní 368, 274 01 Slaný,
• Smlouva o dílo č. 211-30-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Ing. Martinem Homerem, IČO 61888524, se sídlem Kačická 907, 272 04 Kladno 4 – Rozdělov,
• Smlouva o dílo č. 21-30-2016 uzavřená dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Pavlem Tikalem, IČO 14478803, se sídlem Na Vrškách 162, 252 03 Řitka,
• Smlouva o dílo č. 204-30-2016 uzavřená dne 1. 2. 2016 se zhotovitelem „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[2], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisu, rozhodl takto:

I.

Výroky I, II a III rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0496/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03189/2021/500/AIv ze dne 27. 1. 2021 podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

II.

Výrok IV rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0496/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03189/2021/500/AIv ze dne 27. 1. 2021 podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

m ě n í m

tak, že nově zní:

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I, II a III tohoto rozhodnutí se obviněnému – TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1 700 000,- Kč (jeden milion sedm set tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               Postup obviněného

1. Obviněný – TEPO s.r.o., IČO 49827065, se sídlem Mostecká 3210, 272 01 Kladno – Sítná, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 20. 7. 2020 Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem, ev. č. ČAK 4451, Advokátní kancelář Dvořák a partneři, s.r.o., se sídlem Gorkého 502, 272 01 Kladno, (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel následující smlouvy:

• „Smlouvu o dílo č. 202-30-2016“ dne 2. 1. 2016 se zhotovitelem Michalem Poljakovem, IČO 12569933 se sídlem Havanská 2098, 272 01 Kladno 1[3], (dále jen „Smlouva – Poljakov“), kdy předmětem díla jsou „[i]nstalatérské práce, topenářské práce a ostatní pomocné práce (odstranění izolací, drobné stavební a lešenářské práce) spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelného zařízení a dodávky materiálu“,
• „Rámcovou smlouvu č. 38-2016“ dne 4. 1. 2016 se společností KUNST CZ s.r.o., IČO 64945979, se sídlem Trojanova 1848, 274 01 Slaný, (dále jen „Smlouva – KUNST CZ“), kdy předmětem plnění jsou dle čl. I. „Nákup zboží voda-topení-plyn, hutní materiály“ této smlouvy „dodávky zboží, které budou realizovány dodavatelem na základě písemných, mailových, faxových nebo telefonických objednávek ve smyslu potvrzené rámcové obchodní smlouvy a jejich příloh“ a dále dle čl. II „Montážní a demontážní práce“ této smlouvy „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, zámečnické práce, demontáže a ostatní pomocné práce, drobné stavební a lešenářské práce“,
• „Rámcovou smlouvu č. 2-2016“ dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Zbyňkem Kunstem, IČO 69005885, se sídlem Okružní 368, 274 01 Slaný, (dále jen „Smlouva – Kunst“), kdy předmětem plnění jsou dle čl. I. „Nákup zboží voda-topení-plyn, hutní materiály“ této smlouvy „dodávky zboží, které budou realizovány dodavatelem na základě písemných, mailových, faxových nebo telefonických objednávek ve smyslu potvrzené rámcové obchodní smlouvy a jejich příloh“ a dále dle čl. II „Montážní a demontážní práce“ této smlouvy „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, zámečnické práce, demontáže a ostatní pomocné práce, drobné stavební a lešenářské práce“,
• „Smlouvu o dílo č. 211-30-2016“ dne 4. 1. 2016 se zhotovitelem Ing. Martinem Homerem, IČO 61888524, se sídlem Kačická 907, 272 04 Kladno 4 – Rozdělov, (dále jen „Smlouva – Homer“), kdy předmětem plnění jsou „[z]emní, stavební, lešenářské a ostatní práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení“,
• (společně také jako „Rozdělené smlouvy“)
• „Smlouvu o dílo č. 21-30-2016“ dne 4. 1. 2020 se zhotovitelem Pavlem Tikalem, IČO 14478803, se sídlem Na Vrškách 162, 252 03 Řitka, (dále jen „Smlouva – Tikal“), jejímž předmětem plnění jsou „[i]nstalatérské práce, topenářské práce, čištění tlakových nádob a ostatní práce spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení. Prodej materiálu na uvedené práce“,
• „Smlouvu o dílo č. 204-30-2016“ dne 1. 2. 2016 se zhotovitelem „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[4], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno, (dále jen „Smlouva – Kolouch“), jejímž předmětem plnění je:

„a) zhotovovat projektovou dokumentaci dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele

b) aktualizovat projektovou dokumentaci dle skutečného provedení a následných změn MaR

c) [z]ajišťovat revize elektrického zařízení dle ČSN 331500

d) [z]ajišťovat kompletní servis do 2 hod na dodaném zařízení od nahlášení poruchy

e) realizovat montáže MaR dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele

f) opravovat elektrické prvky MaR včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů

g) [p]rovádět revize MaR a kompletní servis radiodatové sítě VS

h) [z]ajišťovat softwarová vybavení regulátorů VS

i) [z]ajištění dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku objednavatele

j) [z]hotovitel ručí objednateli za ekologickou likvidaci odpadů

k) [z]hotovitel se zavazuje, že pro splnění díla zajistí kvalifikované pracovníky s příslušnými oprávněními pro provádění sjednaných prací.“

II.             Postup Úřadu před zahájením správního řízení a správní řízení

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[5], k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěží o návrh ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 17. 2. 2020 podnět k prověření postupu obviněného v letech 2015 – 2018 při zadávání veřejných zakázek, přičemž obviněný měl dle obsahu podnětu rezignovat na postup zadavatele v souladu s právními předpisy upravujícími oblast zadávání veřejných zakázek. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-19289/2020/521/DFi ze dne 25. 6. 2020 vyzval obviněného k zaslání písemného vyjádření, jakým způsobem zadal plnění obsažená ve výše uvedených smlouvách v souladu se zákonem, a dále k doložení veškeré dokumentace pořízené v souvislosti s uzavíráním těchto smluv.

3. Obviněný reagoval vyjádřením ze dne 23. 7. 2020, ve kterém uvedl, že došlo ke značným personálním změnám, a proto nemá k dispozici veškeré potřebné materiály. Dodal však, že pracuje na odstranění nedostatků. Všechny uvedené smluvní vztahy měly být vypovězeny. Obviněný uvedl, že nelze u předmětných stavebních zakázek dostatečně předvídat, kdy nastanou a v jakém finančním rozsahu se budou opravovat, a proto nelze jejich rozsah sčítat v průběhu roku. Obviněný rozporoval funkční souvislost plnění dle uvedených smluv, ale také souvislost časovou a věcnou. Obviněný Úřadu dodal faktury k plněním mj. na základě Smlouvy – Tikal a Rozdělených smluv za rok 2016–2018.

4. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-26637/2020/521/ŠŠu ze dne 28. 8. 2020 požádal obviněného, aby doložil, jakým způsobem došlo k vypovězení předmětných smluv, a o zaslání zbývajících faktur a dalších částí dokumentace. Úřad se také dotázal, jakým způsobem bylo plnění dle Smlouvy – Kolouch zadáno dle zákona či zákona č. 134/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“).

5. Na tuto výzvu obviněný odpověděl dne 7. 9. 2020, kdy dodal Úřadu požadované materiály s doplněním, že předchozí jednatel dosud nepředal všechny doklady, a proto nebyly některé z dokladů související se zadáním předmětného plnění doposud dohledány. Dohody o ukončení předmětných smluv doručil obviněný dne 21. 9. 2020.

6. Úřad na základě zjištění z podkladů, které jsou součástí spisů v této věci, shledal, že se obviněný dopustil přestupků podle § 120 odst. 1 písm. a) tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený Smlouvou – Poljakov, Smlouvou – KUNST CZ, Smlouvou – Kunst a Smlouvou – Homer, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené dle § 12 odst. 1 zákona, a nezadal tak plnění vyplývající z uvedených smluv, které tvoří jednu nadlimitní veřejnou zakázku, v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy. Dále Úřad shledal, že obviněný spáchal přestupky tím, že zadal nadlimitní veřejné zakázky spočívající v plnění podle Smlouvy – Tikal a Smlouvy – Kolouch, aniž by tak učinil v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, přičemž tímto nezákonným postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Tyto závěry Úřad učinil ve výrocích I – III příkazu č. j. ÚOHS-37510/2020/500/JBě ze dne 24. 11. 2020 (dále jen „příkaz“). Výrokem IV příkazu byla obviněnému uložena pokuta ve výši 2.000.000 Kč.

7. Doručením příkazu obviněnému dne 24. 11. 2020 bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno řízení o přestupcích vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0496/2020/VZ (dále jen „správní řízení“).

8. Proti příkazu podal obviněný dne 1. 12. 2020 odpor, který doplnil dne 23. 12. 2020 (dále jen „odpor“). V odporu odkazoval obviněný na rozhodnutí Úřadu, dle kterého pouhá vědomost zadavatele o tom, že bude v blíže neurčené budoucnosti zapotřebí realizovat plnění ve formě oprav, nestačí pro naplnění podmínky časové souvislosti. Podle obviněného Úřad stanovil uloženou sankci nepřiměřeně, neboť měl přihlédnout především k hospodářským výsledkům obviněného za poslední 4 roky. Výsledná sankce ohrozí chod obviněného. Úřad měl podle obviněného více přihlédnout ke skutečnosti, že došlo k ukončení všech předmětných smluv.

9. Úřad dal obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-00280/2021/521/ŠŠu ze dne 5. 1. 2021 lhůtu k doručení dokladů dokládajících to, že je pokuta uložená příkazem ohrožující ekonomickou podstatu obviněného. Dne 15. 1. 2021 doručil obviněný podklady a odůvodnění, ze kterých měla tato skutečnost vyplývat.

III.           Napadené rozhodnutí

10. Dne 27. 1. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0496/2020/VZ, č. j. ÚOHS-03189/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“).

11. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 13 odst. 3 zákona rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený Smlouvou – Poljakov, Smlovou – KUNST CZ, Smlouvou – Kunst a Smlouvou – Homer, jímž byly instalatérské, topenářské, zemní, stavební, lešenářské a ostatní (pomocné) práce, spojené s odstraněním havárií, provedením oprav a investičních akcí tepelných zařízení obviněného a s tím související dodávky materiálu, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona, takovým způsobem, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené dle § 12 odst. 1 zákona, a nezadal tak plnění vyplývající z uvedených smluv, které tvoří jednu nadlimitní veřejnou zakázku, v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

12. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že zadal nadlimitní veřejnou zakázku spočívající v provedení chemického čištění tlakových nádob obviněného a s tím související dodávky materiálu, tedy úplatné provedení služeb ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona, zhotoviteli – Pavel Tikal, IČO 14478803, se sídlem Na Vrškách 162, 252 03 Řitka, když s ním dne 4. 1. 2016 uzavřel Smlouvu o dílo č. 21-30-2016, aniž by tak učinil v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

13. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že zadal nadlimitní veřejnou zakázku spočívající ve zhotovování projektové dokumentace dle předloženého projektu technologie ve smyslu standardizace provozovatele, aktualizování projektové dokumentace dle skutečného provedení a následných změn MaR, zajišťování revize elektrického zařízení dle ČSN 331500, zajišťování kompletního servisu do 2 hodin na dodaném zařízení od nahlášení poruchy, realizaci montáže MaR dle zpracované technické dokumentace a požadavků provozovatele, opravách elektrických prvků MaR včetně oprav elektronických regulátorů, pohonů a elektro rozvodů, provádění revizí MaR a kompletního servisu radiodatové sítě VS, zajišťování softwarových vybavení regulátorů VS, zajišťování dálkových přenosů odečtu tepla dle požadavku obviněného, ručení za ekologickou likvidaci odpadů, zajištění kvalifikovaných pracovníků s příslušnými oprávněními pro provádění sjednaných prací, tedy úplatné provedení služeb ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 zákona, zhotoviteli – „KP elektro Petr Kolouch elektroslužby“[6], IČO 13296302, se sídlem Ant. Škváry 3248, 272 01 Kladno, když s ním dne 1. 2. 2016 uzavřel Smlouvu o dílo č. 204-30-2016, aniž by tak učinil v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení podle ustanovení § 21 odst. 1 zákona, přičemž tímto nezákonným postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

14. Výrokem IV napadeného rozhodnutí uložil Úřad za přestupky dle výroků I – III napadeného rozhodnutí pokutu ve výši 2.000.000 Kč.

15. V odůvodnění k výroku I napadeného rozhodnutí Úřad posuzoval časovou, místní, věcnou a funkční souvislost, přičemž shledal, že Rozdělené smlouvy spolu souvisí a představují tudíž jedinou veřejnou zakázku. Následně Úřad ověřil, zda byl obviněný (jako sektorový zadavatel) povinen postupovat v některém z v úvahu přicházejících zadávacích řízení, přičemž dospěl k závěru, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla vyšší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

16. K výroku II napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že předpokládaná hodnota plnění podle Smlouvy – Tikal byla vyšší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby. Úřad shledal, že obviněný mohl při stanovení předpokládané hodnoty vycházet z předpokládaného objemu plnění z předchozích let. Obdobný závěr učinil Úřad i v odůvodnění k výroku III napadeného rozhodnutí týkajícího se plnění na základě Smlouvy – Kolouch.

17. Úřad přistoupil ke stanovení výše pokuty za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí, neboť shledal, že se jedná o přestupek nejpřísněji trestný. Úřad přihlédl při stanovování pokuty k závažnosti přestupku, kdy jednání obviněného označil za jedno z vůbec nejzávažnějších. Dále Úřad přihlédl k následkům spáchání přestupku spočívajících v omezení okruhu potenciálních dodavatelů. Další přitěžující okolností při stanovování výše pokuty bylo spáchání přestupků podle výroků II a III napadeného rozhodnutí. Úřad dále zohlednil dobu uplynulou od spáchání přestupku, ekonomickou situaci obviněného a snahu obviněného odstranit nežádoucí škodlivý následek.

IV.          Rozklad obviněného

18. Dne 3. 2. 2021 obdržel Úřad rozklad obviněného ze dne 2. 2. 2021. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 27. 1. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. Doplnění rozkladu obdržel Úřad dne 12. 2. 2021.

Námitky rozkladu

19. Obviněný žádá předsedu Úřadu o přehodnocení závěru o výši pokuty s tím, že v podstatě toto řízení svým postupem vůči Policii České republiky sám inicioval a s Úřadem podrobně a účinně spolupracoval. Podle obviněného Úřad nedostatečně přihlédl ke dvěma základním skutečnostem, které mají zásadní vliv na posouzení míry zavinění, a to účinnou snahu po nápravě (byl to on sám, kdo inicioval jak řízení trestní, tak v konečném důsledku i řízení před Úřadem) a téměř pětiletou dobu uplynulou od uzavření smluv.

20. Obviněný je dále přesvědčen, že není účelem zákona potírat iniciativu zadavatelů, která směřuje sama a z vlastního podnětu k nápravě zjištěných nedostatků a protiprávních činů. Takovým přístupem Úřad naopak odrazuje další zadavatele od veřejné nápravy obecně škodlivých jevů.

21. Úřad podle obviněného nedostatečně přihlédl k tvrzení týkajícímu se potřeby investic do zastaralých rozvodů tepla, HW a SW, kdy se obviněný opakovaně odvolával na očekávaný výsledek hospodaření za rok 2020 v rozmezí do -1 mil. Kč a na záporný výsledek hospodaření vyplývající z mimořádné účetní závěrky. Úřad také nezohlednil skutečnou situaci zadavatele v reálném hospodářském životě. Obviněný tvrdí, že doložil skutečnost, že výše pokuty ohrožuje jeho chod či samotnou ekonomickou podstatu. K tomu obviněný uvádí další důvody negativní ekonomické situace, jako je neplnění plánu dodávek tepla z důvodu teplé zimy (a s tím spojenou povinnost vracet zálohy) či cena emisních povolenek.

22. Udělená pokuta je podle obviněného zcela absurdním výsledkem ozdravných snah zadavatele, který vyvinul aktivní snahu o nápravu zjištěných nedostatků. Za takové situace je uložená pokuta zcela kontraproduktivní a neúčelná. Závěrem obviněný uvádí dřívější rozhodnutí Úřadu o snížení pokuty s ohledem na závažnost správního deliktu.

Závěr rozkladu

23. Obviněný navrhuje, aby předseda Úřadu snížil uloženou pokutu.

V.            Řízení o rozkladu

24. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25. Po projednání věci rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech přezkoumal předseda Úřadu podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu, přičemž dospěl s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise k následujícímu závěru.

26. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl o vině obviněného výroky I, II a III tak, jak je v nich uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech uvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí ve výrocích I, II a III.

27. S ohledem na to, že Úřad nedostatečně zohlednil snahu zadavatele, tím že sám inicioval zahájení správního řízení a uložení pokuty, tedy kroky, kterými se zadavatel snažil odstranit škodlivé následky svého jednání, rozhodl jsem o změně výroku IV napadeného rozhodnutí a o snížení uložené pokuty.

VI.          K námitkám rozkladu

28. Předseda Úřadu v souladu s § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal napadené rozhodnutí v plném rozsahu, přestože rozklad obviněného směřoval jen proti výroku o pokutě. Nejprve proto předseda Úřadu přezkoumal zákonnost výroků o vině a jejich obsahovou správnost, poté přistoupil k přezkoumání výroku o trestu.

K výrokům o vině

29. Předseda Úřadu se nejprve zabýval tím, zda výroky I – III napadeného rozhodnutí vyhovují požadavkům zákonnosti. Ze správního spisu v dané věci předseda Úřadu zjistil, že obsahuje veškeré podklady, které jsou rozhodné pro posouzení jednání obviněného při zadávání plnění podle Rozdělených smluv, Smlouvy – Tikal a Smlouvy – Kolouch. Tyto dokumenty – podklady pro rozhodnutí – Úřad zachytil v dokumentu č. j. ÚOHS-01814/2021/521/ŠŠu ze dne 18. 1. 2021. Zároveň byl obviněný usnesením č. j. ÚOHS-01836/2021/521/ŠŠu ze dne 18. 1. 2021 vyzván k tomu, aby se k podkladům pro rozhodnutí vyjádřil, což podáním ze dne 24. 1. 2021 učinil.

30. Ze správního spisu nelze shledat, že by Úřad při zjišťování skutkového stavu pochybil, případně že by skutkový stav nedostatečně zjistil. Předseda Úřadu je tedy toho názoru, že skutkový stav věci byl zjištěn tak, aby bylo možné posoudit postup obviněného ve vztahu k možnému přestupkovému jednání při zadávání plnění podle Rozdělených smluv, Smlouvy – Tikal a Smlouvy – Kolouch. Výroky I – III napadeného rozhodnutí stojí na úplných skutkových zjištěních a na dostatečných podkladech, jež si Úřad opatřil.

31. Je vhodné dodat, že i napadené rozhodnutí v části nazvané „Skutečnosti zjištěné z dokumentace pořízené v souvislosti s šetřeným plněním“ obsahuje přehled dokumentů a nejzásadnějších skutečností, které měly na závěry týkající se výroků I – III napadeného rozhodnutí stěžejní vliv.

32. Z hlediska srozumitelnosti předseda Úřadu posoudil, zda napadené rozhodnutí naplňuje požadavky vyplývající z § 68 správního řádu, přičemž dospěl k závěru, že výroky I – III napadeného rozhodnutí jsou určité a jednoznačné, obsahují aplikaci správné právní normy, řádné odůvodnění, přičemž napadené rozhodnutí jako celek obsahuje též správné poučení a je z něj patrné, která osoba je účastníkem správního řízení. Výroky I – III napadeného rozhodnutí jednoznačně a bez možnosti záměny identifikují předmět správního řízení a v celém rozsahu jej vypořádávají. Zároveň mají výroky napadeného rozhodnutí oporu v obsahu prvostupňového správního spisu a ve svém odůvodnění, které odpovídá závěrům učiněným na základě dokazování provedeného Úřadem. Závěry výroků I – III napadeného rozhodnutí jsou logické, vzájemně nerozporné, podrobně odůvodněné a vyplývají z podkladů pro rozhodnutí a z provedeného dokazování. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

33. Z hlediska obsahu odůvodnění výroků I – III napadeného rozhodnutí předseda Úřadu konstatuje, že se s věcným posouzením Úřadu ztotožňuje.

34. Úřad (i s ohledem na judikaturní závěry) nejprve ve vztahu k výroku I napadeného rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem zhodnotil problematiku dělení veřejných zakázek a smysl právní úpravy směřující k zabránění umělého a účelového snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky a vyhnutí se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

35. Úřad dále správně v bodě 97 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí posoudil věcnou, časovou, místní a funkční souvislost plnění zadávaných na základě Rozdělených smluv. Z hlediska časové souvislosti předseda Úřadu souhlasí, že není nutné, aby se data uzavření smluv shodovala. Tři z Rozdělených smluv byly uzavřeny 4. 1. 2016, čtvrtá o dva dny dříve. Místní souvislost Úřad shledal v tom, že místem plnění jsou vždy tepelná zařízení obviněného. Všechny dílčí objednávky jsou pak realizovány právě na součástech těchto zařízení. Předmětem všech Rozdělených smluv byly práce na tepelném zařízení obviněného spojené s odstraněním havárií. Tyto předměty navíc byly stanoveny velmi obecně a bylo pod ně možno podřadit široké spektrum prací. Závěry Úřadu navíc podpořily účetní doklady související s Rozdělenými smlouvami. Funkční souvislost Rozdělených smluv spočívala ve skutečnosti, že se vždy jednalo o práce na tepelném zařízení obviněného spojené s odstraněním havárií, provedení oprav a investičních akcí atd. Úřad svůj závěr o souvislostech plnění podle Rozdělených smluv řádně a rozsáhle odůvodnil a předseda Úřadu neshledal důvody k tomu, aby se od posouzení Úřadu odchýlil.

36. Úřad dále v bodu 114 a násl. napadeného rozhodnutí posuzoval, zda byl obviněný jako sektorový zadavatel povinen postupovat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení s ohledem na předpokládané hodnoty jednotlivých Rozdělených smluv. Úřad dospěl k tomu, že obviněný mohl stanovit předpokládanou hodnotu jednotlivých smluv, a to s ohledem na dlouhou tradici při správě tepelných rozvodů a výměníkových stanic, plány oprav, které obviněný zpracovává, či plán investic. Úřad dospěl k závěru, že obviněný musel vědět, že výdaje vynaložené na základě plnění dle Rozdělených smluv budou v řádech desítek milionů korun českých, a nemohl legitimně předpokládat, že by hodnota plnění nedosáhla finančního limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Předseda Úřadu se s tímto závěrem ztotožňuje a nemá čeho doplnit. Úřad k výroku I napadeného rozhodnutí uzavřel, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, což je s ohledem na fakt, že obviněný fakticky vyloučil jakoukoliv možnou soutěž o plnění na základě Rozdělených smluv, zřejmé.

37. S ohledem na vymezení plnění podle Smlouvy – Tikal, řešené výrokem II napadeného rozhodnutí, Úřad nejprve shledal, že se nejedná o plnění věcně související s Rozdělenými smlouvami. Úřad dospěl k závěru, že obviněný mohl s ohledem na svoje zkušenosti stanovit předpokládanou hodnotu plnění a muselo mu být zřejmé, že tato předpokládaná hodnota překročí finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby. Vzhledem k tomu, že celkové plnění vynaložené na základě Smlouvy – Tikal dosáhlo 16.316.976,42 Kč a obviněný netvrdil, že by se jednalo o nepředvídatelný nárůst oproti dřívějším obdobím, nezbylo Úřadu než konstatovat, že se obviněný dopustil přestupku, pokud plnění na základě Smlouvy – Tikal nezadal v některém z v úvahu přicházejících zadávacích řízeních. I zde je zřejmé, že nezákonné nevyužití zadávacího řízení podle zákona mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Předseda Úřadu považuje odůvodnění Úřadu k tomu výroku za správné.

38. V odůvodnění k výroku III napadeného rozhodnutí, týkajícího se Smlouvy – Kolouch a typově podobného přestupku jako v případě výroku II napadeného rozhodnutí, Úřad uvedl, že částka vynaložená na plnění dle této smlouvy mnohonásobně překročila finanční limit 11.413.000 Kč pro nadlimitní veřejné zakázky na služby pro sektorového zadavatele. Vzhledem k tomu, že většinu služeb na základě Smlouvy – Kolouch (zhotovování projektové dokumentace, její aktualizace, zajišťování softwarového vybavení regulátorů výměníkových stanic atd.) lze charakterizovat jako služby předvídatelné či dokonce plánované a pravidelně se opakující činnosti, Úřad správně konstatoval, že obviněný na základě své tradice i každoročního plánu investic a plánu oprav a údržby mohl předvídat množství potřebného plnění a musel předpokládat, že vynaložené výdaje přesáhnou uvedený finanční limit. I zde je nepochybné, že nevyužití jednoho z možných druhů zadávacích řízení mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a proto ani zde předseda Úřadu nemá k odůvodnění Úřadu co dodat a konstatuje, že posouzení Úřadu v napadeném rozhodnutí je ve vztahu k výroku III napadeného rozhodnutí správné.

39. Správně také Úřad přistoupil v bodě 28 a násl. napadeného rozhodnutí k posouzení aplikované právní úpravy s ohledem na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a fakt, že v době od spáchání přestupku nabyla účinnosti nová právní úprava v ZZVZ, přičemž Úřad konstatoval, že ani z hlediska výroku o vině, ani z hlediska výroku o trestu není pro obviněného nová právní úprava příznivější.

40. Předseda Úřadu uzavírá tuto část tím, že posouzení Úřadu i jeho postup při shledání viny obviněného výroky I – III napadeného rozhodnutí bylo zákonné. Úřad se v odůvodnění podrobně zabýval všemi skutečnostmi, které vzal v úvahu při posuzování naplnění znaků skutkových podstat spáchaných přestupků, a správně konstatoval, že jednání obviněného specifikované v uvedených výrocích bylo skutečně jednáním tyto skutkové podstaty naplňujícím.

K výroku o výši pokuty a jejímu snížení

41. Úřad se v bodech 163 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí věnoval výši pokuty. Úřad nejdříve určil, že pokuta bude ukládána za přestupek podle výroku I napadeného rozhodnutí, neboť se jedná o přestupek nejpřísněji trestný, a uvedl, že horní hranice pro uložení pokuty je 18.873.299 Kč. Při posuzování závažnosti Úřad konstatoval, že se v případě přestupku podle výroku I napadeného rozhodnutí jedná o jedno z typově vůbec nejzávažnějších jednání. Následkem spáchání přestupku pak bylo podle Úřadu omezení okruhu potenciálních dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být výhodnější.

42. Jako přitěžující okolnost Úřad shledal spáchání přestupků podle výroků II a III napadeného rozhodnutí, přičemž i v případě těchto přestupků se jedná o velmi závažná jednání. Ve prospěch snížení sankce Úřad zohlednil snahu obviněného odstranit nežádoucí škodlivý následek, což spočívalo ve vypovězení předmětných smluv. Při stanovení výše pokuty byla taktéž zohledněna doba od spáchání přestupku.

43. Úřad rovněž posoudil ekonomickou situaci obviněného, když shledal, že obviněný disponuje aktivy v řádech stovek milionů Kč. Úřad svoji argumentaci doplnil citací usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 9/2008 – 133, ve kterém se Nejvyšší správní soud zabýval tím, kdy lze hovořit o uložené pokutě jako o likvidační. Úřad uvedl, že uložená pokuta není způsobilá přivodit obviněnému platební neschopnost nebo ukončit podnikatelskou činnost. K tomu odkázal i na argumentaci obviněného, dle které sankce zasáhne především do jeho investičních akcí a případný nedostatek prostředků bude řešen úvěrem či dofinancování z rozpočtu Statutárního města Kladna. Úřad konstatoval, že splacení uložené pokuty se nestane na dlouhou dobu jediným smyslem podnikatelské činnosti obviněného. Podle Úřadu není možné přihlédnout k aktuální epidemiologické situaci ani ke způsobu výroby tepla, neboť emisní poplatky jsou jistě zahrnuty do samotné ceny tepla. Obviněný podle Úřadu nedoložil, že by výše pokuty ohrozila jeho chod či samotnou ekonomickou podstatu. Úřad upozornil na rozdíl mezi ekonomickou kondicí a likvidačním charakterem pokuty. Fakt, že se pokuta negativně promítne do hospodaření obviněného, je naplněním represivní funkce trestání. Úřad svoji argumentaci podpořil i průměrnou výší ukládané pokuty za typově obdobné přestupky ve vztahu k maximální možné sankci. Zatímco průměrná výše je přibližně 21 % možné sankce, v případě ukládané pokuty to bylo 10,6 %.

44. Z výše uvedeného vyplývá, že se Úřad dostatečně zabýval tvrzeními obviněného týkajícími se potřeby investic do zastaralých rozvodů tepla, HW a SW, kdy se obviněný opakovaně odvolával na očekávaný výsledek hospodaření za rok 2020 v rozmezí do -1 mil. Kč a na záporný výsledek hospodaření vyplývající z mimořádné účetní závěrky i cenou emisních povolenek. Úřad vzal při posuzování pokuty v úvahu všechny skutečnosti týkající se ekonomické situace obviněného, které by na její výši mohly mít vliv. Vzhledem k tomu, že argumentace obviněného se v tomto směru nikterak neliší od jeho argumentace Úřadem již vypořádané, nemá předseda Úřadu více čeho vypořádávat, neboť s odůvodněním Úřadu k této části souhlasí. Je tedy nutné zamítnout námitku obviněného týkající se zohlednění jeho ekonomické situace.

45. K zápornému výsledku hospodaření obviněného lze doplnit, že „[s]amotný záporný výsledek hospodaření však není překážkou pro uložení pokuty a neznamená ani, že uložená pokuta je likvidační“, jak opakovaně dovodil Nejvyšší správní soud například v rozsudku č. j. 4 As 53/2015 – 26 ze dne 18. 6. 2015. Navíc Statutární město Kladno, jako jediný společník obviněného, má nepochybně zájem na tom, aby obviněný v plnění svých úkolů pokračoval. Proto i kdyby obviněný neměl finanční prostředky na uhrazení pokuty, lze důvodně očekávat, že mu jeho vlastník poskytne finance na to, aby zajistil, že úhrada pokuty neovlivní plnění jeho úkolů – dodávky tepla a teplé vody. To podporují i vyjádření obviněného, dle kterých je jednou z možností dofinancování výpadku zdrojů poskytnutím prostředků z rozpočtu Statutárního města Kladna. O tom, že by uložená pokuta obviněného zlikvidovala, proto nelze rozumně uvažovat.

46. Překážkou uložení pokuty v odpovídající výši proto není sám o sobě záporný výsledek hospodaření. Samotné zjištění, že se obviněný nachází v ztrátové finanční situaci, nepostačí k rozhodnutí o snížení pokuty za situace, kdy pokuta uložená v předmětné výši evidentně a zcela jistě nepovede k závratnému ani nezvratnému ohrožení ekonomické „životaschopnosti“ zadavatele.

47. Je také třeba uvést, že zatímco Smlouva – Poljakov, Smlouva – Homer a Smlouva – Kolouch byly ukončeny dohodami ke dni podpisu dohod dne 5. 2. 2020, Smlouva – KUNST CZ, Smlouva – Kunst a Smlouva – Tikal byly ukončeny až 15. 7. 2020, resp. 22. 7. 2020 s účinností k 31. 12. 2020. Předseda Úřadu podotýká, že výzva k vyjádření se ke způsobu zadání Smlouvy – Tikal a Rozdělených smluv byla obviněnému zaslána již dne 25. 6. 2020, přičemž obviněný na ni reagoval dne 23. 7. 2020. Lze tak předpokládat, že k ukončení v červenci ukončených smluv došlo až na základě výzvy Úřadu, nikoliv pouze z vlastní iniciativy obviněného.

48. K námitce obviněného je vhodné dodat, že se předseda Úřadu ztotožňuje s posouzením zohlednění doby, která uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí. Toto zohlednění, učiněné ve prospěch obviněného, vyplývá z celkové Úřadem uložené pokuty, a tedy mimo jiné z bodu 186 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad porovnal výše pokut ukládaných za typově obdobné přestupky, přičemž dospěl k závěru, že poměr k maximální možné uložitelné sankci je v případě pokuty za přestupek podle výroku I napadeného rozhodnutí o více než deset procentních bodů nižší než průměr v těchto obdobných případech.

49. Přes výše uvedené závěry předseda Úřadu konstatuje, že Úřad nedostatečně přihlédl ke skutečnostem, které v konečném důsledku vedly k zahájení správního řízení a ke snaze obviněného odstranit škodlivé následky svého jednání, tedy k polehčujícím okolnostem majícím vliv na výši pokuty.

50. Dne 17. 2. 2020 obdržel Úřad podnět z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, kterým byl informován, že obviněný měl jako zadavatel rezignovat na postup v souladu s legislativou o zadávání veřejných zakázek. Obviněný uvádí, že postup Policie České republiky zčásti sám inicioval trestním oznámením, které bylo výsledkem ozdravných procesů a snah, ke kterým přistoupilo jeho nové vedení. K tomu obviněný v rozkladu uvedl, že ozdravný proces „zahájil právě z důvodů, že došel k závěru, že je zcela nezbytné vytvořit takové postupy a procesy, které budou do budoucna garantovat dodržování právních předpisů ve všech oblastech činnosti společnosti“.

51. Předseda Úřadu shledal, že se Úřad touto skutečností v napadeném rozhodnutí zabýval nedostatečně a nevzal tak v potaz postup obviněného před zahájením správního řízení, respektive před obdržením podnětu, na základě kterého Úřad získal pochybnosti o zákonnosti postupu obviněného.

52. Je tak nutné tuto skutečnost zohlednit. Jiný přístup je třeba při stanovení výše pokuty zvolit u zadavatele, který nemá zájem vnitřní postupy týkající se zadávání veřejných zakázek zlepšit a napravit, a jiný ve vztahu k takovému zadavateli, který své tzv. kostlivce ve skříni aktivně řeší, a to i s možností, že vůči němu bude vedeno jak správní, tak i trestní řízení (případně ve vztahu k jeho bývalému vedení). To se také musí následně projevit i ve výčtu polehčujících okolností.

53. Lze souhlasit s obviněným, že pokud by daná skutečnost nebyla jako polehčující okolnost zohledněna, vysílá to ostatním zadavatelům signál, že jejich snaha bude potrestána stejně jako u zadavatelů, kteří podobnou snahu nemají a že tedy není účelné, aby vůbec správní či trestní řízení iniciovali, neboť jejich snaha po nápravě je ohodnocena stejně jako žádná snaha. Souhlasím s obviněným, že takový přístup může některé zadavatele od podobných kroků odradit, což jistě není zamýšleným důsledkem.

54. Předseda Úřadu proto uzavírá, že je nutné jako polehčující okolnost zohlednit fakt, že ozdravná snaha obviněného fakticky vedla k zahájení správního řízení a shledání obviněného vinným.

55. Výše bylo uvedeno, že obviněný všechny řešené smlouvy již ukončil. I přesto to, že tři ze smluv byly ukončeny až po jednání Úřadu vůči obviněnému, nelze zohlednění této polehčující okolnosti Úřadem v bodě 176 odůvodnění napadeného rozhodnutí považovat za dostatečné, respektive nepovažuji jej za dostatečné v kontextu celého postupu obviněného směřujícího k napravení škodlivých následků včetně jeho postupu vůči Policii České republiky.

56. V souvislosti s výše uvedeným je možno považovat za zřejmé, že vypovězení smluv bylo součástí ozdravných snah obviněného. Vzhledem k tomu, že se tímto alespoň zčásti odstraňuje škodlivý následek, který nastal tím, že obviněný zadal předmětné smlouvy bez provedení zadávacího řízení, je potřeba přisoudit této polehčující okolnosti větší váhu, než učinil Úřad.

57. Je vhodné doplnit, že ke snížení pokuty v rozhodnutí odkazovaném obviněným (č. j. ÚOHS-R0067/2017/VZ-16222/2017/321/EDo) došlo kvůli příliš vysoké pokutě uložené Úřadem ve vztahu k běžně ukládaným pokutám i procentuálnímu podílu k její maximální výši. Zároveň předseda Úřadu v tomto případě shledal nižší závažnost tam řešeného správního deliktu. Výší pokuty ve vztahu k maximální možné výši i k obdobným případům se Úřad zabýval v bodě 186 odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž i původní pokuta vychází v tomto srovnání jako spíše nižší. Předseda Úřadu navíc neshledal menší závažnost spáchaných přestupků, pouze více přihlédl k některým polehčujícím okolnostem. Proto nelze shledat tak zásadní snížení pokuty jako v odkazovaném případě přiléhavým.

58. Ve světle výše uvedeného shrnuji, že Úřad správně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil výši pokuty ve vztahu k závažnosti přestupku a ekonomické situaci obviněného. V této části byly Úřadem zohledněny všechny skutečnosti a předseda Úřadu námitky obviněného neshledal oprávněnými. Úřad však nedostatečně zohlednil jednání obviněného, které v konečném důsledku vyústilo v samotné správní řízení, a snahu obviněného o odstranění škodlivých následků svého jednání. Proto jsem v této části vyhověl rozkladu obviněného a přistoupil ke snížení uložené pokuty.

VII.        Závěr

59. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a se správními předpisy ve vztahu k výrokům I, II a III napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl o potvrzení těchto výroků napadeného rozhodnutí.

60. Ve vztahu k výroku IV napadeného rozhodnutí jsem shledal, že Úřad neposoudil některé skutečnosti mající vliv na výši pokuty, případně jim nepřisoudil dostatečnou váhu. Rozhodl jsem proto o změně tohoto výroku a snížení uložené pokuty.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

Mgr. Jaroslav Dvořák, advokát, Advokátní kancelář Dvořák a partneři, s.r.o., Gorkého 502, 272 01

Kladno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Od 17. 10. 2017 se sídlem Vrapická 601, 272 03 Kladno – Dubí (pozn. předsedy Úřadu).

[2]Dle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. předsedy Úřadu).

[3] Od 17. 10. 2017 se sídlem Vrapická 601, 272 03 Kladno – Dubí (pozn. předsedy Úřadu).

[4]Dle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. předsedy Úřadu).

[5] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni uzavření příslušných smluv. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 274 odst. 1 tohoto zákona.

[6] Dle údajů z Živnostenského rejstříku pouze jako Petr Kolouch (pozn. předsedy Úřadu).