číslo jednací: 13194/2021/161/ZSř
spisová značka: R0044/2021/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Externí poskytování služeb ke zpracování žádostí o krátkodobá víza v Ruské federaci |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 4. 2021 |
| Dokumenty |  2021_R0044.pdf 386 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0044/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-13194/2021/161/ZSř |
|
Brno 29.04.2021 |
V řízení o rozkladu ze dne 24. 2. 2021, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném obviněným -
-
Česká republika - Ministerstvo zahraničních věcí, IČO 45769851, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0511/2020/VZ, č. j. ÚOHS-04988/2021/500/AIv ze dne 9. 2. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 4. 12. 2020 z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným při zadávání veřejné zakázky s názvem „Externí poskytování služeb ke zpracování žádostí o krátkodobá víza v Ruské federaci“ ve zjednodušeném režimu, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-017098 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 098-235873,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0511/2020/VZ, č. j. ÚOHS-04988/2021/500/AIv ze dne 9. 2. 2021
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Obviněný - Česká republika - Ministerstvo zahraničních věcí, IČO 45769851, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), zahájil dne 18. 5. 2020 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”)[1], jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, odesláním předběžného oznámení k uveřejnění řízení pro zadání veřejné zakázky s názvem „Externí poskytování služeb ke zpracování žádostí o krátkodobá víza v Ruské federaci“ ve zjednodušeném režimu, přičemž předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-017098 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 098-235873 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku (dále též jen „ZD“) zadavatel uvedl, že účelem zadávacího řízení je zadání koncese na služby (uvedené v příloze č. 4 zákona) uzavřením koncesní smlouvy, jejíž návrh tvoří přílohu č. 2 ZD (dále jen „návrh koncesní smlouvy“), s jedním vybraným dodavatelem na dobu 5 let. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil zadavatel v čl. 3 ZD v částce 1 164 548 580 Kč.
3. Předmětem veřejné zakázky bylo dle bodu 1.2 ZD zřízení vízových center v určených lokalitách v Ruské federaci (dále též jen „vízová centra“), konkrétně 16 povinných vízových center (Moskva, Jekatěrinburg, Novosibirsk, Rostov na Donu, Kazaň, Krasnodar, Samara, Ufa, Nižní Novgorod, Sankt-Petěrburg, Saratov, Perm, Krasnojarsk, Omsk, Kaliningrad, Vladivostok) a minimálně 10 fakultativních vízových center v dalších nejmenovaných lokalitách v Ruské federaci a zajištění souvisejících služeb.
4. V bodu 6 ZD zadavatel uvedl, že nabídky bude hodnotit na základě ekonomické výhodnosti, a to dle kritérií hodnocení uvedených v přílohách č. 8, 9, 10 a 11 ZD. Ze zprávy o hodnocení nabídek a posouzení splnění podmínek účasti ze dne 18. 8. 2020 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) a z rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele ze dne 26. 8. 2020 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 4 nabídky, z nichž jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnotil nabídku dodavatele - VF Worldwide Holdings Ltd., identifikační číslo společnosti DMCC 97249, se sídlem Unit 3205, JBC 1 Plot, No. JLT-PH1-G2A, Jumeirah Lakes Tower, Dubaj, Spojené arabské emiráty (dále jen „vybraný dodavatel”). Dne 13. 10. 2020 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky koncesní smlouvu (dále jen „koncesní smlouva“).
5. Dne 14. 10. 2020 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadání veřejné zakázky. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0517/2020/VZ.
6. V návaznosti na provedené šetření, přezkoumání dokumentace o zadávacím řízení a na základě vlastního zjištění získal Úřad pochybnost o tom, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 6 odst. 2 ve spojení s § 129 odst. 7 zákona, když ve vztahu k vybranému dodavateli upustil od dodržení požadavku stanoveného v bodu 5.7.1. návrhu koncesní smlouvy, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadavatel uzavřel na plnění veřejné zakázky koncesní smlouvu.
7. Zahájení správního řízení z moci úřední oznámil Úřad obviněnému přípisem sp. zn. ÚOHS-S0511/2020/VZ, č. j. ÚOHS-39209/2020/544/AHn ze dne 4. 12. 2020 (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení“), který byl obviněnému doručen téhož dne. Dnem doručení oznámení o zahájení správního řízení obviněnému došlo podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích”), ve spojení s § 249 zákona k zahájení řízení ve věci možného spáchání přestupku obviněným z moci úřední.
II. Napadené rozhodnutí
8. Dne 9. 2. 2021 vydal Úřad ve správním řízení z moci úřední na základě přezkoumání podkladů pro vydání rozhodnutí a posouzení všech rozhodných skutečností rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0511/2020/VZ, č. j. ÚOHS-04988/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“).
9. Ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 6 odst. 2 ve spojení s § 129 odst. 7 zákona, když ve vztahu k vybranému dodavateli upustil od dodržení požadavku stanoveného v bodu 5.7.1 návrhu koncesní smlouvy, spočívajícího v tom, že koncesionář je „povinen zajistit, aby všechna Vízová centra měla stanovena jednotné úřední hodiny pro styk s veřejností“ (dále též jen „podmínka jednotných úředních hodin“), neboť nabídka vybraného dodavatele podmínku jednotných úředních hodin nesplňovala, čímž obviněný v průběhu zadávacího řízení de facto změnil zadávací podmínky na veřejnou zakázku v rozporu se zásadou rovného zacházení, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný uzavřel na plnění veřejné zakázky koncesní smlouvu.
10. Výrok o spáchání přestupku odůvodnil Úřad zejména tím, že ze zadávacích podmínek, konkrétně z bodu 5.7.1 návrhu koncesní smlouvy vyplýval jednoznačný požadavek obviněného na to, aby měla všechna vízová centra stanoveny jednotné, tj. totožné úřední hodiny pro styk s veřejností. Tento požadavek nabídka vybraného dodavatele dle názoru Úřadu nesplnila, neboť u některých (hodnocených) vízových center nabídl vybraný dodavatel úřední hodiny ve větším rozsahu než u zbývajících vízových center, u kterých nebyly úřední hodiny předmětem hodnocení.
11. Tím, že obviněný přes uvedený nedostatek uzavřel s vybraným dodavatelem koncesní smlouvu, ve které požadavek na jednotné úřední hodiny dle bodu 5.7.1 návrhu koncesní smlouvy vypustil, fakticky změnil dle názoru Úřadu zadávací podmínky, a to v rozporu se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona ve spojení s § 129 odst. 7 zákona, neboť ostatním účastníkům zadávacího řízení nebyla dána možnost na tuto změnu zadávacích podmínek jakkoliv reagovat a nabídnout případně i výhodnější podmínky. Tím je dle názoru Úřadu současně dán přinejmenším potenciální vliv na výběr dodavatele.
12. Ve výroku II. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému za zjištěný přestupek podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 5 000 000 Kč.
13. Výrok o uložení pokuty odůvodnil Úřad zejména tím, že se jedná o přestupek závažný, neboť obviněný sice postupoval v souladu se zákonem v zadávacím řízení, faktickou změnou zadávacích podmínek však v rozporu se zásadou rovného zacházení znehodnotil původně konkurenční prostředí. Úřad se zabýval dalšími zákonnými hledisky pro uložení pokuty a po vyloučení likvidačního účinku uložil obviněnému pokutu při spodní hranici zákonné sazby, neboť již takovou výši pokuty shledal dostatečnou pro naplnění preventivní i represivní funkce správního trestání.
14. Ve výroku III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad obviněnému dle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 1 000 Kč.
III. Námitky rozkladu
15. Dne 24. 2. 2021 podal obviněný proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 9. 2. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
16. Obviněný v rozkladu namítá, že Úřad v napadeném rozhodnutí neprokázal naplnění dvou ze tří znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, konkrétně ani nedodržení pravidla stanoveného zákonem (nezákonnou změnu zadávacích podmínek) ani možnost ovlivnění výběru dodavatele v důsledku sporného postupu obviněného.
17. Obviněný v uvedené souvislosti namítá, že k žádné faktické změně zadávacích podmínek nedošlo, neboť nabídka vybraného dodavatele zadávací podmínky, včetně podmínky jednotných úředních hodin dle bodu 5.7.1 návrhu koncesní smlouvy splnila, a to v rozsahu 9 - 18 hodin pro všechna vízová centra. Změna znění koncesní smlouvy oproti návrhu koncesní smlouvy tak dle názoru obviněného představuje toliko formální upřesnění v návaznosti na nabídku vybraného dodavatele.
18. K tomu obviněný poukazuje, že zadávací podmínky je třeba vykládat v souvislostech, přičemž podmínka jednotných úředních hodin se dle bodů 5.7.1 - 5.7.3 návrhu koncesní smlouvy vztahovala toliko k minimálnímu rozsahu úředních hodin pro styk s veřejností, tj. 40 hodin v běžném pracovním týdnu. Obviněný doplňuje, že zájem na zajištění co nejvyššího komfortu žadatelů u nejvytíženějších vízových center (Moskva, Jekatěrinburg, Sankt-Petěrburg) v zadávacích podmínkách předem deklaroval a v rámci kritérií hodnocení bonifikoval.
19. Obviněný dále namítá, že jeho sporný postup (připuštění většího rozsahu úředních hodin u některých - nejvytíženějších - vízových center) nemohl mít ani potenciální vliv na výběr dodavatele, což dokládá prostřednictvím modelových situací a jejich dopadů do hodnocení. Obviněný na příkladu modelových situací vysvětluje, že ani pokud by umožnil ostatním účastníkům na Úřadem deklarovanou změnu zadávacích podmínek (upuštění od podmínky jednotných úředních hodin) reagovat, nemohly by být nabídky těchto účastníků hodnoceny lépe než nabídka vybraného dodavatele.
20. K procesním pochybením obviněný namítá, že Úřad nepostupoval v souladu se zásadou vyšetřovací dle § 50 odst. 3 správního řádu a se zásadou materiální pravdy dle § 3 správního řádu a že neučinil součástí správního spisu dostatek podkladů pro vydání rozhodnutí, neboť do něj nezahrnul nabídky ostatních účastníků zadávacího řízení, ačkoliv je měl k dispozici a byly významné pro posouzení sporného postupu obviněného na výběr dodavatele.
21. S ohledem na skutečnost, že ke spáchání zjištěného přestupku nedošlo, je třeba mít dle názoru obviněného za nezákonné též výroky II. a III., které jsou na výroku I. napadeného rozhodnutí závislé.
Závěr rozkladu
22. Obviněný závěrem rozkladu navrhuje napadené rozhodnutí v celém rozsahu zrušit.
IV. Řízení o rozkladu
23. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
24. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí, načež jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
25. Úřad tím, že rozhodl, jak je ve výrocích I. - III. napadeného rozhodnutí uvedeno, nerozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.
V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání
K nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem
26. Úřad ve výroku I. napadeného rozhodnutí konstatoval, že obviněný nepostupoval v souladu s § 6 odst. 2 ve spojení s § 129 odst. 7 zákona, když ve vztahu k vybranému dodavateli upustil od dodržení podmínky jednotných úředních hodin, čímž fakticky změnil zadávací podmínky v rozporu se zásadou rovného zacházení.
27. Součástí výroku I. napadeného rozhodnutí je dále závěr, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila podmínku jednotných úředních hodin dle bodu 5.7.1 návrhu koncesní smlouvy. Závěr o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila zadávací podmínky, odůvodnil Úřad s odkazem na skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení zejména v bodech 49 - 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí.
28. Zde akcentuji, že již závěr Úřadu o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila zadávací podmínky, představuje zásadní okolnost pro právní kvalifikaci nezákonného postupu obviněného.
29. Obviněný zadával veřejnou zakázku ve zjednodušeném režimu podle § 129 a násl. zákona.
30. Podle § 129 odst. 1 zákona zadavatel zadává ve zjednodušeném režimu veřejné zakázky, včetně koncesí podle § 174 zákona, na sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 k zákonu. To platí i v případě, že součástí předmětu veřejné zakázky jsou i služby v příloze č. 4 neuvedené, pokud je jejich předpokládaná hodnota nižší než předpokládaná hodnota služeb uvedených v této příloze.
31. Podle § 129 odst. 2 zákona zadavatel při zadávání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu postupuje podle části páté zákona a použije také části první, druhou, desátou až třináctou.
32. Podle § 129 odst. 5 zákona se pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky použijí ustanovení § 96 až § 99 obdobně. Zadavatel může stanovit v zadávací dokumentaci jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim.
33. Podle § 129 odst. 7 zákona určuje zadavatel průběh zadávacího řízení s ohledem na specifika zadávaných služeb. Zadavatel může s účastníky zadávacího řízení jednat. Zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6 zákona. Změněné zadávací podmínky však musí nadále splňovat podmínky pro zjednodušený režim.
34. Jakkoliv zákon stanoví pro zjednodušený režim obecně mírnější pravidla, zadavatel nesmí postupovat zcela libovolně a zůstává vázán zásadami dle § 6 zákona a souvisejícími právními instituty dle zákona. K takovým institutům patří též povinnost zadavatele vyloučit vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení dle § 48 v části druhé zákona nebo omezení při změně zadávacích podmínek na veřejnou zakázku dle § 99 zákona, na které výslovně odkazuje ustanovení § 129 odst. 5 zákona.
35. Podle § 48 odst. 8 zákona vyloučí zadavatel vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení nedoložil.
36. Z citované právní úpravy § 48 v návaznosti na § 129 zákona vyplývá, že zadavatel je povinen vybraného dodavatele, jehož nabídka nesplnila zadávací podmínky, z další účasti v zadávacím řízení vyloučit. Zadavatel naopak nesmí s takovým vybraným dodavatelem uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.
37. Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti a jeho nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Následně zadavatel vydal rozhodnutí o výběru dodavatele.
38. V případě, že by byl závěr Úřadu o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila podmínku jednotných úředních hodin, správný a učiněný v souladu se zákonem, byly by splněny předpoklady pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Zadavatel by se tedy dopustil porušení zákona již ve fázi posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek. Tomu musí odpovídat i kvalifikace nezákonného postupu obviněného ze strany Úřadu.
39. Úřad při posouzení věci vycházel z právní úpravy ustanovení § 129 odst. 7 zákona, dle kterého zadavatel může v průběhu zadávacího řízení měnit zadávací podmínky, pokud tím nejsou narušeny zásady podle § 6 zákona. Uvedené oprávnění zadavatele je však značně limitované, neboť § 129 odst. 5 zákona výslovně odkazuje na obdobné použití ustanovení § 99 zákona, které upravuje podmínky změny nebo doplnění zadávacích podmínek.
40. Podle § 99 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací podmínky obsažené v ZD změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávacích podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna. Podle § 99 odst. 2 zákona platí, že pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.
41. Z citované právní úpravy vyplývá, že zadavatel obecně není oprávněn po uplynutí lhůty pro podání nabídek nebo předběžných nabídek měnit zadávací podmínky na veřejnou zakázku. Postup, v jehož rámci zadavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídek změní zadávací podmínky, popřípadě upustí od dodržení některé ze zadávacích podmínek, je proto obecně nepřípustný. Označená právní úprava § 99 zákona současně plně konvenuje povinnosti zadavatele postupovat při změně zadávacích podmínek v souladu se zásadami transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona. Ustanovení § 129 odst. 7 zákona je proto třeba ve vztahu k nyní projednávané věci vykládat tak, že zadavatel obecně nesmí změnit nebo doplnit zadávací podmínky po uplynutí lhůty pro podání nabídek, ledaže by tato změna byla provedena v souladu se zásadami dle § 6 zákona.
42. K tomu poukazuji, že dodavatelé se o své účasti v zadávacím řízení rozhodují na základě komplexního posouzení všech zadávacích podmínek, se kterými jsou oprávněni se seznámit ještě před podáním nabídky. Zadavatel tedy v zásadě není oprávněn změnit zadávací podmínky takovým způsobem, který by mohl mít v rozporu se zásadou zákazu diskriminace vliv na okruh možných účastníků zadávacího řízení nebo v rozporu se zásadou rovného zacházení některé z účastníků v zadávacím řízení zvýhodnit či znevýhodnit. Zadavatel je současně povinen v souladu se zásadou transparentnosti postupovat tak, aby byl jeho postup jednoznačný, srozumitelný, přehledný a kontrolovatelný.
43. Ke změně zadávacích podmínek po uplynutí lhůty pro podání nabídek tak může v zásadě dojít jen v mimořádných případech, zejména v případě, kdy si to zadavatel předem vyhradí (a dodavatelé tedy mohou s touto možností předem kalkulovat), nebo v případě, že se jedná o změnu zcela nepodstatnou, učiněnou v souladu se zásadami dle § 6 zákona (například formální úpravu návrhu koncesní smlouvy bez vlivu na okruh účastníků zadávacího řízení nebo hodnocení nabídek). Primárně je pak třeba na změnu zadávacích podmínek nahlížet jako na způsobilou ovlivnit okruh možných účastníků zadávacího řízení, neboť nelze s jistotou predikovat, na základě jakých konkrétních podmínek se dodavatelé o své účasti v zadávacím řízení rozhodovali. Klíčový milník pro změnu zadávacích podmínek tak představuje uplynutí lhůty pro podání nabídek.
44. V intencích právě uvedeného zadavatel není oprávněn po uplynutí lhůty pro podání nabídek například zmírnit podmínky účasti, neboť by se jednalo o změnu způsobilou ovlivnit okruh možných účastníků zadávacího řízení a tedy učiněnou v rozporu se zásadou zákazu diskriminace dle § 6 zákona, nebo změnit způsob hodnocení nabídek s ohledem na již podané nabídky, aniž by mohli dodavatelé s možností takové změny předem počítat nebo na ni za přiměřených (rovných a nediskriminačních) podmínek reagovat. Na možnost změny zadávacích podmínek proto nelze nahlížet jako na nástroj zhojení vad nabídek, nebyl-li zadavatelem takový postup předem vyhrazen nebo se jednalo o změnu nepodstatnou a učiněnou v souladu se zásadami dle § 6 zákona.
45. Změna zadávacích podmínek po uplynutí lhůty pro podání nabídek v intencích § 129 odst. 7 zákona připadá zásadně v úvahu též v případě jednání o nabídkách, a to za transparentních podmínek, aniž by byl dotčen okruh možných účastníků zadávacího řízení nebo práva účastníků zadávacího řízení po uplynutí lhůty po podání nabídek.
46. Pro úplnost podotýkám, že zadavatel si v bodě 8 ZD vyhradil možnost o podaných nabídkách jednat s tím, že nabídky budou v takovém případě považovány za předběžné nabídky. Současně uvedl, že je v průběhu jednání oprávněn změnit nebo doplnit zadávací podmínky, s výjimkou minimálních technických podmínek, přičemž o každé změně či doplnění zadávacích podmínek bude účastníky informovat a poskytne jim přiměřenou dobu pro úpravu předběžných nabídek, pokud bude požadovat podání nové upravené nabídky. Z bodu 8 ZD vyplývá, že závazné byly zejména minimální technické podmínky, nezbytné pro účast dodavatele v zadávacím řízení, které byly i po uplynutí lhůty pro podání nabídek (v souladu se zásadou zákazu diskriminace) nezměnitelné. Dodavatelé byli naopak předem informováni o možnosti úpravy zadávacích podmínek nad rámec těchto minimálních technických podmínek. Zadavatel však jednání s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkách nezahájil.
47. Závěr Úřadu o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila podmínku jednotných úředních hodin dle bodu 5.7.1 návrhu koncesní smlouvy, je proto zásadní pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při posouzení splnění podmínek účasti. Posouzení povinnosti zadavatele vyloučit vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek pak přes jednoznačně vyslovený závěr Úřadu v napadeném rozhodnutí zcela absentuje. Jakkoliv tedy Úřad učinil ve výroku I. napadeného rozhodnutí jednoznačný závěr, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila podmínku jednotných úředních hodin, nevyvodil z této skutečnosti žádné právní následky, tj. zejména povinnost zadavatele vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučit.
48. Ve skutečnosti, že se Úřad v napadeném rozhodnutí možným dopadem učiněného závěru o nesplnění zadávacích podmínek na povinnost obviněného vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona vyloučit nezabýval, proto shledávám nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí z důvodu nesrozumitelnosti, jakož i nedostatku důvodů rozhodnutí.
49. Posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele současně zjevně předcházelo Úřadem konstatované změně zadávacích podmínek, učiněné de facto až při podpisu koncesní smlouvy, přičemž je třeba zohlednit i souslednost jednotlivých kroků zadavatele. K tomu podotýkám, že zadavatel je povinen vybraného dodavatele, který podal nabídku nesplňující zadávací podmínky, z další účasti v zadávacím řízení vyloučit. Označené povinnosti se pak zadavatel nemůže zprostit ani pozdější změnou zadávacích podmínek, která představuje navazující jednání obviněného, podléhající samostatnému přezkumu z hlediska zákonnosti.
50. Současně akcentuji, že v případě porušení povinnosti obviněného k vyloučení vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení, je dán též jednoznačný vliv na výběr dodavatele, neboť účastník, jehož nabídka nesplnila zadávací podmínky, nemůže být vybrán pro plnění veřejné zakázky. Jako ekonomicky nejvýhodnější by tak musela být vybrána nabídka dodavatele, který se umístil jako další v pořadí. Obecně se tedy jedná též o závažnější pochybení obviněného, s konkrétním a reálným dopadem do práv účastníků zadávacího řízení.
51. S ohledem na závažnost závěru o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila podmínku jednotných úředních hodin, je nezbytné, aby se Úřad s příslušnými skutkovými okolnostmi a souvisejícími otázkami, včetně argumentace obviněného, při novém projednání věci zevrubně vypořádal.
52. V uvedeném kontextu je Úřad povinen se podrobně zabývat zejména výkladem podmínky jednotných úředních hodin, tak jak byla vymezena v návrhu koncesní smlouvy.
53. Zadavatel definoval podmínky týkající se požadavku na úřední hodiny vízových center v bodech 5.7.1 až 5.7.4 návrhu koncesní smlouvy tak, že koncesionář se zavazuje zajistit, aby všechna vízová centra měla stanoveny jednotné úřední hodiny pro styk s veřejností (bod 5.7.1), a dále že se koncesionář zavazuje zajistit jednotné úřední hodiny pro styk s veřejností a podávání žádostí v rozsahu 40 hodin v běžném pracovním týdnu, tj. v době od pondělí do pátku, mimo dny pracovního klidu a státní svátky (bod 5.7.2). V bodě 5.7.3 návrhu koncesní smlouvy obviněný doplnil, že konkrétní úřední hodiny vízového centra dle jednotlivých dnů v týdnu jsou uvedeny v projektu kvality koncesionáře, tyto úřední hodiny lze změnit jen s předchozím písemným souhlasem zadavatele a za podmínky, že rozsah úředních hodin neklesne pod týdenní rozsah 40 hodin dle bodu 5.7.2 návrhu koncesní smlouvy.
54. V uvedeném kontextu lze přisvědčit obviněnému, že zadávací podmínky musí být vykládány ve vzájemných souvislostech. Úřad by se tedy měl při výkladu podmínky jednotných úředních hodin důkladně zabývat jak jejím jazykovým výkladem, tak také jejím systematickým výkladem v kontextu všech souvisejících ustanovení ZD. Při výkladu zadávacích podmínek lze přihlédnout též k obecnému výkladu právních jednání podle § 555 - 558 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, k obecně přijímanému významu užitých pojmů a k dalším okolnostem (srov. například rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 12/2010 - 268 ze dne 22. 7. 2010 nebo č. j. 6 As 113/2019 - 32 ze dne 25. 9. 2019).
55. Úřad při posouzení věci vycházel ze skutkových okolností, když v bodech 44 a 51 odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázal, že vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce specifické úřední hodiny pro (hodnocené) lokality Moskva, Jekatěrinburg a Sankt-Petěrburg. Konkrétně v případě vízového centra v Moskvě stanovil vybraný dodavatel úřední hodiny od pondělí do pátku od 11 hodin do 21 hodin (včetně „Prime Time” hodin pak od 9 hodin do 21 hodin a o víkendech od 9 hodin do 18 hodin, v případě vízových center v Jekatěrinburgu a Sankt-Petěrburgu od pondělí do pátku od 9 hodin do 18 hodin (včetně „Prime Time” hodin pak od 9 hodin do 20 hodin). Ve všech ostatních vízových centrech stanovil vybraný dodavatel ve své nabídce úřední hodiny od pondělí do pátku od 9 hodin do 18 hodin. V bodě 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad současně připustil, že úřední hodiny ve všech vízových centrech se překrývají v rozsahu od 9 hodin do 18 hodin.
56. Na základě posouzení věci dospěl Úřad v bodech 49 - 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí k závěru, že podmínky obsažené v bodech 5.7.1 a 5.7.2 návrhu koncesní smlouvy nelze vykládat jinak, než jako jednoznačný požadavek na to, aby všechna vízová centra měla stanoveny nejen jednotné úřední hodiny v rozsahu 40 hodin v běžném pracovním týdnu, nýbrž též na to, aby měla všechna vízová centra stanoveny úřední hodiny pro styk s veřejností ve striktně totožném rozsahu. Pokud pak vybraný dodavatel nabídl v některých vízových centrech úřední hodiny delší, je nutno učinit závěr o rozporu jeho nabídky se závaznou podmínkou jednotných úředních hodin.
57. S ohledem na význam učiněného výkladu podmínky jednotných úředních hodin konstatuji, že mám posouzení věci Úřadem za nedostatečné, neboť Úřad se omezuje v zásadě toliko na prezentaci vlastního jazykového výkladu podmínky jednotných úředních hodin, aniž by se přesvědčivě vypořádal s oponujícím výkladem předestřeným obviněným a fakticky použitým též vybraným dodavatelem při formulaci nabídky. V uvedené skutečnosti shledávám rovněž dílčí nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.
58. V nyní řešené věci je třeba přihlédnout jak k provázanosti na sebe navazujících ustanovení 5.7.1 až 5.7.3 návrhu koncesní smlouvy, která pojednávají zejména o vymezení minimálního rozsahu požadovaných jednotných úředních hodin (40 hodin v běžném pracovním týdnu), tak k dalším ustanovením ZD, například ke způsobu hodnocení, v jehož rámci byl hodnocen rozsah úředních hodin pouze u některých vízových center, jakkoliv by měl být ve všech vízových centrech dle Úřadem předloženého výkladu podmínky jednotných úředních hodin identický. Úřad se bude při novém projednání věci zabývat též tím, nakolik mohl být obsah podmínky jednotných úředních hodin pro dodavatele předem seznatelný a nakolik jej účastníci zadávacího řízení reflektovali ve svých nabídkách. V této souvislosti poukazuji, že rovněž stěžovatel v podnětu předestřel mírně odlišný výklad podmínky jednotných úředních hodin od argumentace Úřadu (nepřípustnost odlišných úředních hodin v jednotlivých dnech v týdnu).
59. Dospěl jsem proto k závěru, že Úřad stěžejní právní otázky zčásti nesprávně právně posuzuje a zčásti nejsou závěry Úřadu dostatečně podložené a odůvodněné, načež jsem dospěl k závěru o nezákonnosti napadeného rozhodnutí, a to v intenzitě odůvodňující jeho zrušení a vrácení věci k novému projednání.
60. V uvedené souvislosti připomínám, že v nyní řešené věci je vedeno správní řízení o přestupku, v němž je kladen zvláštní důraz na řádné zjištění skutkového věci, správnou právní kvalifikaci, jakož i přesvědčivost rozhodnutí (k tomu dále srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 44/2010 - 132 ze dne 30. 12. 2010). Těmto nárokům napadené rozhodnutí dle mého stanoviska nedostálo.
61. K výše uvedenému konstatuji, že otázka správného výkladu podmínky jednotných úředních hodin je klíčová pro další posouzení věci Úřadem. Při novém projednání věci se proto Úřad podrobněji vypořádá s výkladem podmínky jednotných úředních hodin, přičemž se vypořádá též se souvisejícími námitkami obviněného. Úřad při výkladu podmínky jednotných úředních hodin podrobně odůvodní, zda nabídka vybraného dodavatele splnila či nesplnila zadávací podmínky a zda obviněný postupoval či nepostupoval v souladu se zákonem, když vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení nevyloučil. V návaznosti na učiněný výklad podmínky jednotných úředních hodin je pak nutné přezkoumatelným způsobem odůvodnit, nakolik může být nabídnutí „bonusového rozsahu“ úředních hodin ze strany vybraného dodavatele jednáním zakládajícím rozpor nabídky se zadávacími podmínkami, mající za následek vyloučení vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení.
62. Úřad se vypořádá též s posouzením právní otázky, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem (zejména se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona), neboť jak Úřad poukázal v bodě 52 odůvodnění napadeného rozhodnutí, zadavatel odpovídá za jednoznačnost a srozumitelnost zadávacích podmínek, které nebudou připouštět rozdílný výklad.
63. Tímto nejsou nijak předjímány závěry Úřadu v návaznosti na nové projednání věci. Úřad je však vázán právním názorem vyjádřeným v tomto rozhodnutí a v případě, že opětovně dospěje k závěru o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplnila zadávací podmínky, bude se primárně zabývat tím, zda byl obviněný v takovém případě povinen vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučit.
K nezákonné změně zadávacích podmínek a vlivu na výběr dodavatele
64. V bodech 53 - 56 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad dále shledal, že obviněný porušil ustanovení § 129 odst. 7 zákona ve spojení se zásadou rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona, když v koncesní smlouvě vypustil oproti návrhu koncesní smlouvy podmínku jednotných úředních hodin.
65. K této části napadeného rozhodnutí konstatuji, že opětovné posouzení příslušných právních otázek závisí na závěrech učiněných při novém projednání věci ve vztahu k posouzení otázky výkladu podmínky jednotných úředních hodin, tj. zejména toho, zda i nad rámec minimálního rozsahu bylo nutné splnit podmínku totožných úředních hodin ve všech vízových centrech, a posouzení povinnosti obviněného vybraného dodavatele v důsledku nesplnění zadávacích podmínek z další účasti v zadávacím řízení vyloučit.
66. Již výše jsem poukázal, že dispozice zadavatele se zadávacími podmínkami je i ve zjednodušeném režimu značně omezena, a to nejenom ustanovením § 129 odst. 7 zákona, dle kterého je zadavatel oprávněn změnit zadávací podmínky jen, pokud tím nedojde k porušení zásad dle § 6 zákona, ale také obdobným použitím ustanovení § 99 zákona, které stanoví principy postupu zadavatele pro případ změny zadávacích podmínek.
67. V nyní řešené věci je rozhodováno v řízení o odpovědnosti obviněného za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se dopustí obviněný tím, nedodrží pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku. Naplnění znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nutno pro konstatování odpovědnosti obviněného prokázat kumulativně.
68. Pokud tedy nabídka vybraného dodavatele nesplňovala podmínku jednotných úředních hodin, byl zadavatel povinen jej v souladu s § 48 zákona vyloučit. Naopak, pokud by Úřad v návaznosti na nové projednání věci dospěl k závěru, že zadávací podmínky je třeba vykládat tak, že byla stanovena pouze minimální úroveň podmínky jednotných úředních hodin v jednotném rozsahu 9 – 18 hodin týdně a vybraný dodavatel ji splnil, načež nebyly splněny podmínky pro jeho vyloučení, bylo by namístě zabývat se materiální povahou změny návrhu koncesní smlouvy, tedy zejména tím, nakolik se jednalo o změnu podstatnou, způsobilou ovlivnit výběr dodavatele, potažmo zda způsobem hodnocení nabídek nebo předmětnou změnou návrhu koncesní smlouvy nevznikla vybranému dodavateli neoprávněná výhoda.
69. V nyní řešené věci není sporné, že obviněný provedl po uplynutí lhůty pro podání nabídek úpravu závazného návrhu koncesní smlouvy tak, že koncesní smlouva uzavřená s vybraným dodavatelem již neobsahovala výslovné označení úředních hodin vízových center jako „jednotné“.
70. Pro konstatování odpovědnosti obviněného za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je však neméně významné odůvodnění toho, zda sporný postup obviněného (změna návrhu koncesní smlouvy) mohl alespoň potenciálně ovlivnit výběr dodavatele, či zda se jedná o formální úpravu koncesní smlouvy (zadavatelem nadto v zadávacích podmínkách výslovně připuštěnou), bez vlivu na výběr dodavatele.
71. Úřad odůvodnil možný vliv změny návrhu koncesní smlouvy na výběr dodavatele v bodě 53 odůvodnění napadeného rozhodnutí zejména tím, že ostatní účastníci zadávacího řízení neměli možnost na změnu návrhu koncesní smlouvy nijak reagovat, přičemž nelze vyloučit, že pokud by obviněný o podmínce jednotných úředních hodin jednal, nelze vyloučit, že ostatní účastníci zadávacího řízení mohli nabídnout s ohledem na distribuci vlastních zdrojů výhodnější podmínky než vybraný dodavatel.
72. V bodě 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad doplnil, že konkrétní rozsah úředních hodin vízových center měl vliv na hodnocení nabídek a mohl mít tak za následek změnu v pořadí nabídek. K související argumentaci obviněného pak Úřad v témže bodě uvedl, že v případě upuštění od podmínky jednotných úředních hodin mohli dodavatelé nabídnout zcela jiná rozmezí úředních hodin v jednotlivých vízových centrech, což mohlo mít dopad do více kritérií hodnocení.
73. V uvedené souvislosti akcentuji, že řádné zjištění skutkového stavu věci je úlohou Úřadu. K tomu poukazuji na rozsudekNejvyššího správního soudu č. j. 4 Ads 44/2010 - 132 ze dne 30. 12. 2010, v němž bylo konstatováno: „Zejména v sankčních správních řízeních zahajovaných ex offo je při zjišťování skutkového stavu kladen zvláštní důraz na naplnění zásady materiální pravdy dle § 3 správního řádu, a zásady vyšetřovací dle § 50 odst. 3 tohoto zákona. Důkazní prostředky, které nesplňují dostatečnou míru konkrétnosti, jednoznačnosti a průkaznosti, je nutné odmítnout jako nevyhovující.“
74. Bylo tedy povinností Úřadu, aby v napadeném rozhodnutí obviněnému možný vliv na výběr na výběr dodavatele, jakožto druhý znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, prokázal. Ke skutkovým okolnostem v nyní řešené věci poukazuji, že i ve světle argumentace obviněného byl obsahem bodů 5.7.1 až 5.7.3 návrhu koncesní smlouvy, jakožto zadávacích podmínek zveřejněných na počátku zadávacího řízení, požadavek zadavatele na to, aby dodavatelé zajistili jednotné úřední hodiny v (minimálním) rozsahu 40 hodin v běžném pracovním týdnu. Tuto podmínku museli splnit všichni dodavatelé, kteří se chtěli zadávacího řízení na veřejnou zakázku účastnit, a splnil ji též vybraný dodavatel v rozsahu 9 - 18 hodin v běžném pracovním týdnu, což připouští i Úřad.
75. Je tedy otázkou, jaká konkrétní výhoda v důsledku Úřadem konstatovaného porušení zásady rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona vlastně vznikla. Odpověď na právě uvedenou otázku z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá.
76. Není sporné, že obviněný nabídku vybraného dodavatele hodnotil v celém rozsahu nabízených úředních hodin. Nelze však současně ani opomenout, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek byl okruh účastníků zadávacího řízení (vázaných původními zadávacími podmínkami) uzavřený, přičemž je třeba zabývat se tím, nakolik mohla změna návrhu koncesní smlouvy ovlivnit pořadí nabídek. Obviněný v rozkladu a jeho přílohách podrobně vysvětluje, z jakých důvodů nemohlo ke vlivu na výběr dodavatele dojít, k čemuž poukazuje, že rovněž v případě, že by „bonusový rozsah“ úředních hodin vízových center nad rámec jednotného rozsahu v nabídce vybraného dodavatele nebyl hodnocen a ostatní účastníci by nabídli zcela extenzivní rozsah úředních hodin (24 hodin týdně, 7 dnů v týdnu), nebyl by těmito okolnostmi ovlivněn výsledek hodnocení nabídek, neboť i v takovém případě by se nabídka vybraného dodavatele umístila jako první v pořadí.
77. Za situace, kdy Úřad shledal porušení zásady rovného zacházení s účastníky, byl povinen se zabývat též tím, jakým konkrétním způsobem mohlo toto porušení ovlivnit výběr dodavatele, a to jak mezi účastníky zadávacího řízení v rámci hodnocení nabídek, tak případně i okruh možných účastníků zadávacího řízení. Rovněž potenciální vliv na výběr dodavatele však musí být reálný a tedy v určité míře pravděpodobný. Odůvodnění možného vlivu na výběr dodavatele v napadeném rozhodnutí mám za zjevně neúplné, nedostatečné a nepřezkoumatelné.
78. Úřad se proto v závislosti na průběhu nového projednání věci vypořádá případně též s posouzením toho, nakolik změna návrhu koncesní smlouvy skutečně mohla ovlivnit výběr dodavatele, přičemž přihlédne ke všem kritériím hodnocení nabídek, které mohly být sporným postupem obviněného ovlivněny, neboť konkrétní dopad změny návrhu koncesní smlouvy do hodnocení nabídek zůstal v napadeném rozhodnutí nepřezkoumán.
K nezákonnosti napadeného rozhodnutí
79. Podle § 152 odst. 5 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci. Podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, lze v řízení o rozkladu rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad v prvním stupni, zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků.
80. Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.
81. Výše jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení, jeho závěry nejsou řádně podloženy a dostatečně odůvodněny. Napadené rozhodnutí je proto nezákonné, a to v intenzitě odůvodňující jeho zrušení, neboť skutková zjištění učiněná Úřadem neodůvodňují závěr vyjádřený ve výroku I. napadeného rozhodnutí, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad se při novém projednání věci vypořádá též s argumentací obviněného vznesenou v rozkladu a jeho přílohách.
VI. Závěr
82. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.
83. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které je nutno napadené rozhodnutí zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
Česká republika - Ministerstvo zahraničních věcí, Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, ve vztahu k posouzení odpovědnosti za přestupek a určení druhu a výměry sankce, resp. správního trestu se jedná o znění zákona účinné ke dni spáchání přestupku.