číslo jednací: 16076/2021/500/AIv
spisová značka: S0341/2020/VZ

Instance	I.
Věc	Dodávka a servis náhradního zdroje energie
Účastníci	Krajská nemocnice Liberec, a.s. Firstpower a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2020
Datum nabytí právní moci	2. 6. 2021
Dokumenty	2020_S0341.pdf 788 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0341/2020/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-16076/2021/500/AIv

Brno 14.05.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 8. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, 460 01 Liberec,
navrhovatel – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 8. 2020 Mgr. Janou Sedlákovou, advokátkou, ev. č. ČAK 16546, vykonávající advokacii jako společník společnosti SEDLAKOVA LEGAL s.r.o., IČO 05669871, se sídlem Purkyňova 648/125, 612 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, 460 01 Liberec – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a servis náhradního zdroje energie“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-022251 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 127-309967,

rozhodl takto:

Zadavatel – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, 460 01 Liberec – při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a servis náhradního zdroje energie“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-022251 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 127-309967, stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když nedodržel pravidlo obsažené v § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 2 citovaného zákona, tím, že v bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ určil diskriminační podmínku v podobě požadavku na jednoložiskový alternátor, přičemž tímto vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a diskriminoval tak dodavatele, kteří by jinak byli schopni splnit předmět veřejné zakázky, přičemž ve spojení s požadavkem na elektromagnetickou spojku tak dokonce dochází k bezdůvodnému zvýhodnění konkrétního dodavatele, pro nějž je typické, že nabízí výrobky, které disponují jak jednoložiskovým alternátorem, tak elektromagnetickou spojkou.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, 460 01 Liberec – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení naveřejnou zakázku „Dodávka a servis náhradního zdroje energie“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-022251 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 127-309967.

III.

Zadavateli – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, 460 01 Liberec – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0341/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3 – ze dne 24. 8. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka a servis náhradního zdroje energie“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-022251 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 127-309967.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, 460 01 Liberec – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Dne 29. 6. 2020 odeslal zadavatel – Krajská nemocnice Liberec, a.s., IČO 27283933, se sídlem Husova 357/10, 460 01 Liberec (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Dodávka a servis náhradního zdroje energie“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 7. 2020 pod ev. č. Z2020-022251 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 127-309967 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu 2.3 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „(…) dodávka a instalace nového záložního zdroje o COP výkonu 1250 kVA/1000 kW – moderního jednoosého elektrického stroje s elektromagnetickým kinetickým regulátorem energie a synchronním alternátorem s provozní životností min. 25 let. Tento systém by měl komplexně nahradit stávající řešení dislokovaných záložních zdrojů a mnoha decentralizovaných elektronických bateriových UPS, které je z hlediska dlouhodobých provozních nákladů KNL, a.s. výrazně náročnější než nově uvažovaný centrální zdroj.“.

3. Proti stanovení zadávacích podmínek podal navrhovatel – Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 8. 2020 Mgr. Janou Sedlákovou, advokátkou, ev. č. ČAK 16546, vykonávající advokacii jako společník společnosti SEDLAKOVA LEGAL s.r.o., IČO 05669871, se sídlem Purkyňova 648/125, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – námitky ze dne 31. 7. 2020, které byly zadavateli doručeny téhož dne. Navrhovatel v námitkách namítá diskriminační a nerovné zadávací podmínky, které směřují ke konkrétnímu výrobci. Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel námitky odmítl. Rozhodnutí o námitkách signované dne 14. 8. 2020 bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 31. 7. 2020 za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 24. 8. 2020 Úřad obdržel téhož dne.

II. OBSAH NÁVRHU

4. V úvodu návrhu navrhovatel cituje ze zadávací dokumentace veřejné zakázky, konkrétně pak z přílohy č. 2 – technická specifikace, některé z tam stanovených technických podmínek, konkrétně se pak jedná o požadavky na uložení ve strojovně, na spojku vznětového motoru, na alternátor a na funkce stroje a systémů vlastní spotřeby, kde je vyžadováno v případě druhého nezdařeného pokusu o start z důvodu poruchy elektrického startovacího systému nouzové zažehnutí motoru přímo mechanicky – sepnutím elektromagnetické spojky.

5. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel zadávací podmínky stanovil diskriminačním způsobem, neboť technické podmínky podle něj může splnit pouze výrobce KINOLT SA, se sídlem Rue de l'Avenir 61, 4460 Grâce- Hollogne, Belgie (dále jen „Kinolt“), čímž zadavatel porušil § 6 zákona, § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 1, 5 a 6 zákona.

6. Navrhovatel sděluje, že setrvává na odůvodnění a závěrech uvedených v podaných námitkách.

7. K argumentaci zadavatele, že požaduje bezpodmínečně nepřetržitou dostupnost napájení, navrhovatel uvádí, že tuto vlastnost splňuje i jím nabízené zařízení, a to na minimálně stejné úrovni jako zařízení od výrobce Kinolt. Navrhovatel považuje obecnou podmínku na zajištění nepřetržité dostupnosti napájení soustrojí za podmínku, která je v souladu se zákonem. Zadavatel však podle navrhovatele při konkretizaci vlastností předmětu veřejné zakázky a popisu způsobu dosažení požadovaných funkcí využil technické specifičnosti řešení nabízeného výrobcem Kinolt a poptává takové plnění, které znemožňuje jiným dodavatelům, a to včetně navrhovatele účast v zadávacím řízení.

8. Zadavatel podle navrhovatele poptává technické řešení eliminace možné poruchy startu elektromagnetickou nezávisle ovládanou spojkou. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že jím nabízené zařízení rovněž eliminuje možnou poruchu startu vzniklou „v obvodu startu motoru“, avšak je založeno na jiném principu. Řešení navrhovatele používá fyzikálně odlišné zdroje startovací energie, které napájí redundantní (zdvojený) startovací systém motoru. Navrhovatel zastává názor, že zadavatel se měl při formulaci technické podmínky zaměřit na výsledek (tj. eliminaci možné poruchy startu vzniklou v obvodu startu stroje), nikoliv na způsob, jak je možné této eliminace dosáhnout, protože ten nemá vliv na kvalitu plnění.

9. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v technické specifikaci zvolil postup, kdy se věnuje pouze startu motoru. Podle navrhovatele je však podstatný start motoru a následně připojení motoru pomocí spojky. U řešení požadovaného zadavatelem se odlišný fyzikální start realizuje sepnutím spojky, ke kterému je nutný elektrický signál, přičemž tato spojka je mechanický díl, který je společný pro všechny „starty a připojení“ a je navíc závislá na vnějším elektrickém signálu. Navrhovatel uvádí, že pokud tato spojka nefunguje, nebo jí není dodán vnější signál, zařízení nefunguje, a to jak při normálním startu, tak ani při startu havarijním.

10. Navrhovatel se domnívá, že jím dodávané zařízení eliminuje možnou poruchu startu pomocí čistě mechanické volnoběžné spojky, která nezávisí na vnějším elektrickém signálu, a tudíž je přesvědčen, že zadavatel formulací technické specifikace vyloučil jím nabízené řešení, které je podle názoru navrhovatele od řešení zadavatelem požadovaného spolehlivější a šetrnější k technologii.

11. Pokud jde o možnosti mechanické poruchy věnce motoru, pak navrhovatel uvádí, že tyto jsou eliminovány pravidelným zkušebním startem zařízení, který prověřuje všechny systémy. Zdvojený startovací systém ze dvou nezávislých zdrojů a připojení pomocí jednoduché robustní volnoběžné spojky podle navrhovatele zaručuje, že v případě přechodu stroje ze síťového na dieselové napájení je vždy spolehlivé. U zadavatelem požadovaného řešení je tato funkce závislá na správnosti funkce elektromagnetické spojky, tj. závisí na správné mechanické a elektromagnetické funkci tohoto zařízení, přičemž nefunkčnost elektromagnetické spojky jak při normálním startu, tak při havarijním startu podle navrhovatele znamená nefunkčnost celého zařízení. V tomto ohledu navrhovatel zastává názor, že technická specifikace veřejné zakázky nepřipouští řešení navrhovatele, které navrhovatel považuje za spolehlivější, neboť funkčnost zařízení závisí toliko na jeho správné mechanické funkčnosti.

12. Navrhovatel dodává: „Startovací systém totiž působí pouze při otáčkách motoru 0-150rpm, kdy při startu pracují startovací motorky, dále se již roztáčí motor sám. V případě odpojení motoru od ostatního soustrojí (1500rpm) sníží tento otáčky na 1450rpm a čeká, až se dobije kinetický akumulátor. Poté se dá pokyn k zastavení stroje. Do otáček 150rpm je možné otáčky stroje kdykoliv zvýšit prostým přidáním plynu. Pokud je již stroj na otáčkách 0-150rpm, počká se, až se motor zastaví a ten se znovu startuje. Není to doba kritická, neboť stroje mají zpožděný start tak, aby při krátkodobém výpadku sítě do několika sekund byl tento výpadek řešen pouze kinetickým akumulátorem (jedná se o 95-98 % výpadků v závislosti na spolehlivosti napájecí sítě, které je u zařízení Navrhovatele možné vyřešit bez startu motoru). Teprve při delším výpadku sítě se spouští motor. Toto je důležitá ekologická a ekonomická funkce zařízení Navrhovatele.“. V této souvislosti navrhovatel upozorňuje, že u zařízení poptávaného zadavatelem musí start zařízení proběhnout okamžitě. Podle vyjádření navrhovatele z technických podmínek vyplývá, že zadavatel požaduje rovněž při otáčkách motoru 0 až 150 rpm provedení restartu „mechanickým úderem“ vytvořeným elektromagnetickou spojkou. Zařízení navrhovatele nabízí takové řešení, které nevyžaduje startovat motor při krátkodobých výpadcích, kdy to podle navrhovatele není vzhledem k povaze výpadku sítě nutné. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že účelu či funkce, jejichž splnění by měl zadavatel sledovat, dosahuje jiným postupem, než požaduje zadavatel. Navrhovatel je rovněž přesvědčen o tom, že akumulátor u jeho zařízení má dostatečnou energii na požadované režimy, přičemž jak zpoždění startu motoru, tak start v režimu doběhu je testován, a tudíž okamžitý „redundantní start je proto možné provést ve všech režimech, a to včetně režimu doběhu“, neboť po dobu startu dodává energii kinetický modul, který je dostatečně dimenzován na všechny případy a zajišťuje navíc vyšší ekonomickou a ekologickou hodnotu řešení.

13. Navrhovatel namítá, že zadavatel na jedné straně věnuje zvýšenou pozornost problematice případného selhání startu stroje, avšak nestanoví požadavek na spolehlivý palivový systém. Navrhovatel je přesvědčen, že jakýkoliv start stroje není myslitelný bez spolehlivého palivového systému. Absence minimálních spolehlivostních požadavků na palivový systém je podle navrhovatele v rozporu s tvrzením zadavatele, že požaduje maximální spolehlivost stroje.

14. K požadavku zadavatele na odpružení stroje do rámu stroje navrhovatel uvádí, že stroj umístí na samostatný masivní rám, který bude ukotven do podlahy, přičemž pružné členy budou pracovat do tohoto rámu, nikoliv do podlahy. Tímto řešením podle svého názoru splní technickou specifikaci stanovenou zadavatelem a zároveň nebudou zapotřebí další finanční prostředky pro provedení stavebních úprav z důvodu, že by byly instalovány pružné členy pod soustrojí, které by částečně přenášely chvění do stavební konstrukce objektu. V této souvislosti navrhovatel namítá, že zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl informace o maximálním statickém zatížení podlahy ve strojovně.

15. Navrhovatel má za to, že zadavatel neobhájil svůj postup při formulaci technických podmínek, když v nich stanovil požadavky, které se neodvíjí od objektivních potřeb zadavatele, a tudíž jsou stanoveny diskriminačně a omezují hospodářskou soutěž mezi dodavateli. Navrhovatel respektuje právo zadavatele na formulaci technických podmínek veřejné zakázky, avšak tyto musí být stanoveny na základě konkrétní odůvodněné potřeby zadavatele, nikoliv bezdůvodně tak, aby záměrně omezovaly soutěž mezi dodavateli na trhu. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel měl zadávací podmínky stanovit tak, aby z nich bylo zřejmé, jakého výsledku má být dosaženo, nikoliv jakým konkrétním technickým řešením, pokud na trhu takových řešení existuje více, má být výsledku dosaženo, což ve výsledku znamená, že zadavatel se přiklonil k jedinému konkrétnímu řešení konkrétního výrobce a řešení jiných výrobců jsou pro něj neakceptovatelná. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na to, že zákon zakazuje, aby zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl odkaz na konkrétní technické řešení příznačné pro konkrétního dodavatele, a to i v případě, že by takový odkaz přímo neodkazoval na konkrétního dodavatele nebo jeho výrobek, ale jednalo by se o nepřímý odkaz, kdy by zadavatel vycházel z technických parametrů výrobku, které jsou příznačné pro konkrétního dodavatele či výrobce. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by zadavatel postupoval v souladu s § 89 odst. 1 zákona, musel by akceptovat i ta technická řešení, která dosáhnou obdobného výsledku, jako v případě technického řešení specifikovaného zadavatelem v zadávacích podmínkách.

16. Navrhovatel zastává názor, že tím, že zadavatel stanovil zadávací podmínky bezdůvodně konkrétně, přičemž při stanovení zadávacích podmínek vycházel z konkrétního řešení konkrétního výrobce, jehož specifikace využil, bezdůvodně zvýhodnil tohoto výrobce, a zároveň tímto způsobem znemožnil účast jiným dodavatelům, kteří by byli schopni nabídnout adekvátní řešení, a tudíž se dopustil diskriminačního jednání, při kterém byla omezena soutěž mezi dodavateli.

17. Navrhovatel zpochybňuje argumentaci zadavatele, že na trhu existují minimálně dva výrobci, kteří jsou schopni požadované plnění zadavateli poskytnout, poněvadž vedle již zmíněného výrobce Kinolt navrhovatel zná v rámci Evropské unie pouze jednoho dalšího výrobce s podobnými technickými specifikacemi jeho zařízení jako má Kinolt, přičemž konkrétně uvádí výrobce Hitzinger. Tento výrobce však podle navrhovatele nemá obchodní zastoupení pro Českou republiku a navíc si navrhovatel není jist, zda by i tento výrobce byl schopen splnit podmínky stanovené zadavatelem. Konkrétně navrhovatel zmiňuje požadavek zadavatele na jednoložiskový alternátor, přičemž si není jist, zda tento výrobce nevyrábí alternátory pouze se dvěma ložisky.

18. Navrhovatel uvádí, že mu postupem zadavatele při stanovení technických podmínek vznikla újma, neboť mu tímto byla znemožněna účast v zadávacím řízení. Jako nápravné opatření navrhovatel navrhuje zrušení zadávacího řízení.

III. VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE K NÁVRHU

19. Ve svém vyjádření k návrhu signovaném dne 3. 9. 2020 zadavatel uvádí, že je provozovatelem zdravotnického zařízení, kde je funkce náhradních zdrojů elektrické energie legislativou vyžadována v několika stupních kvalitativního provedení od náhrady bez výpadku (kdy k přerušení zdroje elektrické energie nesmí dojít vůbec), po výpadkové (kdy dle normy je připuštěna prodleva mezi výpadkem elektrické energie a jejím obnovením do 30 sekund). Zadavatel dodává, že z jeho mnohaletých zkušeností, kdy v současnosti provozuje čtyři náhradní zdroje elektrické energie v podobě dieselagregátů, byla jako kritický moment pro spolehlivé obnovení zdroje elektrické energie vždy schopnost startu soustrojí. Zadavatel konstatuje, že si je vědom i důležitosti všech dalších aspektů, jako například dodávka paliva, zfázování, atd., nicméně jako problémový se zadavateli projevil toliko spolehlivý start soustrojí, a to napříč všemi používanými zařízeními, byť se jednalo o vzájemně odlišné výrobce těchto zařízení.

20. Zadavatel konstatuje, že jeho povinností je některá místa zabezpečit bezvýpadkovým zdrojem elektrické energie, která byla doposud zabezpečena bateriovými zdroji. Nákupem dynamického zdroje elektrické energie (dále jen „DUPS“) zadavatel podle svého vyjádření zamýšlí ušetřit provozní náklady na lokální zdroje, které budou odstraněny, a proto o to naléhavější je požadavek na spolehlivost centrální DUPS. Vzhledem k těmto skutečnostem zadavatel považuje požadavek na technickou podmínku spočívající v ošetření kritické doby startu náhradního zdroje a připnutí alternátoru za funkcionalitu, která je odůvodněná. Tato funkcionalita je dle vyjádření zadavatele dosažena řešením redundadního startu na základě dvou odlišných fyzikálních principů, čímž je dosaženo maximálního snížení rizika selhání startu. Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že by stanovením technických podmínek byla znemožněna účast v zadávacím řízení jiným dodavatelům než je výrobce Kinolt, neboť podle zadavatele existují minimálně dva výrobci požadovaných zařízení a mnoho potenciálních dodavatelů, kteří mohou zadavateli poptávané řešení poskytnout.

21. Zadavatel se domnívá, že v rámci zadávací dokumentace stanovil jednoznačný redundantní startovací systém, který v případě potřeby zajistí redundantní start motoru jiným fyzikálním procesem než elektrickým startérem s pastorkem vysouvaným do ozubeného kola, tj. věnce dieselového motoru. Volil tak systém, který eliminuje kritické místo poruchy (dále jen „SPOF“). Zadavatel zastává názor, že zdvojený startovací systém (tj. řešení nabízené navrhovatelem), byť se dvěma elektrickými startéry, kdy každý ze startérů je napájen z jiného startovacího napětí, kdy se však jedná o totožný způsob startování, není možné považovat za redundantní a bez SPOF, neboť oba tyto startéry pracují do společného ozubeného kola (věnce dieselového motoru). Mechanická závada, ať již zaseklého pastorku či ozubeného startovacího kola, případně porucha startovacího napětí, pak dle názoru zadavatele vyřadí z bezvadné funkce oba elektrické startéry, a tudíž v případě takového řešení se podle názoru zadavatele jedná o systém se SPOF, kdy porucha může vyřadit z funkce oba startovací systémy bez možnosti jejich další náhrady. Řešení popisované navrhovatelem zadavatel považuje za řešení, které nesplňuje klíčovou zadávací podmínku, neboť se podle něj prakticky nejedná o redundantní systém startu, na jehož procesu by se podílely dva odlišné fyzikální jevy.

22. K argumentaci navrhovatele, že možnosti mechanických poruch věnce motoru jsou v jím nabízeném řešení eliminovány pravidelnými zkušebními starty, zadavatel uvádí, že žádný test, či sada pravidelného testování, nemůže zcela vyloučit vznik náhodné poruchy mechanického dílu. Zadavatel je přesvědčen, že ve svém tvrzení navrhovatel de facto dokládá, že porucha věnce motoru by znamenala SPOF, který je pro zadavatele nepřípustný, a tudíž přesnou specifikací zadávacích podmínek ho hodlal eliminovat.

23. Zadavatel uvádí, že neposuzuje spolehlivost spojky, která musí bezvadně pracovat v každém zařízení, poněvadž nefunkční spojka má za následek nefunkčnost celého zařízení. Zadavatel dodává, že nemůže v rámci principu funkce technologie vyloučit jakékoli možné poruchy na všech komponentech, ze kterých je zařízení sestaveno, což však neznamená, že nemůže použít řešení, které riziko poruchy sníží. Zadavatel uvádí, že na základě průzkumu trhu nalezl dva výrobce, kteří nabízejí technické řešení, které riziko poruchy startu stroje snižuje, a proto takové technické řešení v zadávacích podmínkách stanovil. Argumentaci navrhovatele, že jím nabízené řešení je spolehlivější, zadavatel nepovažuje za relevantní, neboť není podloženo logickými argumenty. Zadavatel je navíc přesvědčen o tom, že navrhovatel po funkční stránce nechápe konkurenční řešení. K tomu zadavatel dodává, že možnost odloženého startu pro velmi krátké výpadky v nadřazené distribuční síti, které jsou kryty pouze energií v elektromagnetickém akumulátoru bez nutnosti startu dieselového motoru, je dle jeho znalostí funkcí nastavitelnou pro všechny jím známé výrobce, a tudíž se nejedná o specifické řešení, které nabízí toliko navrhovatel.

24. Podle vyjádření zadavatele je nezbytné zabezpečit náhradní zdroj ve 100 % případů výpadku elektrické energie, tudíž je nutné zvažovat i méně pravděpodobné situace, kdy například dojde v krátké době k opakovaným dlouhodobějším výpadkům z nadřazené distribuční sítě, a tedy i pro takový provozní stav zadavatel požaduje funkcionalitu okamžitého redundantního startu. Zadavatel upřesňuje, že DUPS požaduje funkční i pro případ staru, kdy „po návratu dodávky z nadřazené napájecí sítě (tj. zátěž je již převedena na provoz z této sítě a motor je v režimu doběhu, tedy v otáčkách 0-150rpm) dojde k dalšímu výpadku v nadřazené distribuční síti“. V této souvislosti zadavatel uvádí, že z popisu řešení v návrhu je patrné, že ve výše popisované situaci zařízení navrhovatele musí vyčkat blíže nespecifikovanou dobu, než bude moci být zahájen nový start zařízení pomocí elektrického startéru, přičemž k této době je navíc nutné připočíst dobu dosažení potřebných otáček dieselového motoru, aby mohlo dojít k mechanickému připojení generátoru, přičemž po celou tuto dobu bude dodávka náhradní energie kryta pouze energií setrvačníku, avšak podle zadavatele doba přechodu na napájení dieselovým motorem může být ve výsledku delší.

25. Řešení palivového systému je podle zadavatele u všech jím prověřovaných dodavatelů shodné, a konkrétně se jedná o přívod paliva za použití gravitace. Zadavatel uvádí, že spolehlivost palivového systému u těchto zařízení považuje za samozřejmost, a tudíž neměl potřebu ji blíže specifikovat v zadávacích podmínkách. Vlastní absenci nafty v palivovém systému zadavatel nepovažuje za poruchu zařízení, nýbrž za pochybení osob odpovědných za provoz a údržbu tohoto zařízení.

26. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel v rámci žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace požadoval změnu zadávacích podmínek týkajících se uložení instalovaného soustrojí s tím, že ji vnímá jako diskriminační. Zadavatel v této souvislosti dodává, že navrhovatel v rámci návrhu oproti původně uvedené skutečnosti již nabízí uložení soustrojí, které považuje za pro něj přijatelné řešení. Na základě popisu daného navrhovatelem v návrhu zadavatel dovozuje, že dodávka soustrojí je výrobcem variabilně sestavitelná, a tudíž v tomto ohledu řešení navrhovatele splňuje požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci.

27. Zadavatel poukazuje na fakt, že nelze zaměňovat pojem výrobce a dodavatel. Zadavatel opakuje, že jsou mu známi minimálně dva výrobci, kteří jsou schopni vyrobit soustrojí DUPS dle jím požadované specifikace a existuje nepřeberné množství dodavatelů, kteří jsou schopni takové soustrojí zadavateli poskytnout. v této souvislosti zadavatel odmítá argument navrhovatele, že existuje pouze jediný možný dodavatel poptávaného zařízení. Podle názoru zadavatele existuje neomezený počet potencionálních dodavatelů, ať už z České republiky či ze zahraničí.

28. K argumentaci navrhovatele ohledně požadavku na jednoložiskový alternátor zadavatel uvádí, že požadavek na jednoložiskový alternátor souvisí s potřebou uložení osy dvou spojených elektrických strojů spojených pevnou spojkou tak, aby byly minimalizovány vibrace ložisek a zajištěna jejich maximální životnost. Zadavatel uvádí, že navrhovatelem předložený technický popis zařízení konkrétního výrobce z minulosti realizované zakázky neznamená, že tento výrobce není schopen splnit veškeré zadávací podmínky (včetně požadavku na jednoložiskový alternátor).

29. Zadavatel je přesvědčen o tom, že dostatečným způsobem zdůvodnil svou potřebu konkrétního technického řešení, a tedy i o tom, že v zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, přičemž dodržel zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a vůči dodavatelům postupoval nediskriminačním způsobem.

IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

30. Úřad obdržel návrh dne 24. 8. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

31. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

32. Přípisem č. j. ÚOHS-26606/2020/532/MOn ze dne 27. 8. 2020 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky.

33. Hromadným přípisem č. j. ÚOHS-28082/2020/532/MOn ze dne 14. 9. 2020 se Úřad obrátil na vzdělávací instituce: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno; České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6; Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, IČO 46747885, se sídlem Studentská 1402/2, 461 17 Liberec 1 se žádostí o zodpovězení konkrétních technických dotazů vztahujících se ke stanovení technické specifikace dodávaného zařízení zadavatelem. Úřad konkrétně položil následující dotazy:

»1) Má níže uvedená argumentace zadavatele (zejména pak porovnání obou technických řešení) oporu v technických zákonitostech vztahujících se ke konkrétním technickým řešením náhradního zdroje elektrické energie? Případně uveďte, která konkrétní argumentace zadavatele neodpovídá skutečnosti.

„Zadavatel v rámci přípravy Zadávací dokumentace veřejné zakázky podrobně přezkoumal průzkumem trhu z veřejně dostupných zdrojů funkcionalitu jednotlivých startovacích systémů a pro své zadání tak zvolil systém, který eliminuje možnou poruchu startu stroje vzniklou z jakékoliv společné příčiny a ve všech provozních stavech, které mohou v průběhu provozu nastat. Volil tedy zadání, kdy se na vlastním procesu startu nepodílí jakékoliv společné mechanické díly zařízení a proces redundantního startu je tak proveden na odlišném fyzikálním principu.

Z uvedeného posouzení je Zadavateli znám pouze systém s elektromagnetickou nezávisle ovládanou spojkou, který toto splňuje, kdy se žádná část primárního startovacího systému (startovací akumulátor, elektrický startér, výsuvný ozubený pastorek startéru, ozubený věnec dieselového motoru atd.) nepodílí na případné funkci redundantního startu.

(…) Navíc systém se zdvojenými elektrickými startéry pracujícími na jednom ozubeném kole věnce dieselového motoru neplní druhý předpoklad možnosti okamžitého redundantního startu ve všech provozních stavech. Systém startu elektrickým startérem, tedy vysunutím pastorku startéru do ozubeného věnce dieselového motoru, nelze okamžitě provést v režimu, kdy je dieselový motor ještě v režimu doběhu. Tedy v režimu, kdy již byl vydán povel k zastavení motoru, ale ten se ještě vlastní setrvačností zastavuje. V tomto režimu nelze vysunout pastorek startéru proti rotujícímu věnci dieselového motoru. Musí tak dojít k časové prodlevě nutné k úplnému zastavení motoru a jeho opětovnému startu. Systém s elektromagnetickou spojkou tento problém zcela eliminuje a sepnutí elektromagnetické spojky, tedy provedení redundantního startu, lze provést v jakékoli chvíli, nezávisle na aktuálním provozním stavu dieselového motoru.

(…) Z uvedeného popisu technického řešení, které uvádí Stěžovatel, jednoznačně vyplývá, že pro spojení dieselového motoru a části s rotujícím akumulátorem používá systém s mechanickou volnoběžnou spojkou, která umožňuje spojit tyto dvě části pouze v okamžiku, kdy jsou rychlosti obou částí vyrovnány. Tedy k dosažení požadovaných otáček motoru jsou použity dva elektrické startéry, kdy primární je napájen ze startovacích baterií a sekundární z elektrické energie kinetického modulu. Tento systém startu však není z hlediska výše uvedeného principu považován za jednoznačně redundantní, neboť zcela neeliminuje vznik možné poruchy ze společné příčiny.“.

2) Je úvaha zadavatele, že předmětné soustrojí, jehož součástí je elektromagnetická spojka, lze považovat z pohledu startovacího systému za redundantní řešení, oprávněná a správná?

3) Lze obecně považovat řešení s elektromagnetickou spojkou za řešení, které by teoreticky mohlo být při poruše startu stroje z pohledu funkčnosti a z pohledu potřeby zajištění bezpečných a nepřetržitých dodávek elektrické energie pro zadavatele bezpečnějším řešením, než řešení, ve kterém by byla použita mechanická volnoběžná spojka a zdvojené elektrické startéry používající jeden ozubený věnec dieselového motoru?«.

34. Usnesením č. j. ÚOHS-29108/2020/532/MOn ze dne 18. 9. 2020 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

35. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-29825/2020/532/MOn ze dne 23. 9. 2020 Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

36. Přípisy ze dne 6. 10. 2020 č. j. ÚOHS-30950/2020/532/MOn, č. j. ÚOHS-30961/2020/532/MOn, č. j. ÚOHS-31149/2020/532/MOn a č. j. ÚOHS-31154/2020/532/MOn a přípisy č. j. ÚOHS-32747/2020/532/MOn ze dne 20. 10. 2020 a č. j. ÚOHS-35079/2020/532/MOn ze dne 3. 11. 2020 se Úřad obrátil na vzdělávací instituce: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno; České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6; Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, IČO 61989100, se sídlem17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava-Poruba; Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta strojní, IČO 49777513, se sídlem Univerzitní 2732/8, 301 00 Plzeň a České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 a na odborně způsobilého dodavatele podnikajícího na trhu v oblasti, do které spadá i šetřená veřejná zakázka: TEDOM a.s., IČO 28466021, se sídlem Výčapy 195, 674 01 Výčapy (dále jen „TEDOM“) se žádostí o zodpovězení výše uvedených technických dotazů vztahujících se ke stanovení technické specifikace zařízení poptávaného zadavatelem (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

37. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-31963/2020/500/JBě ze dne 13. 10. 2020 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil z moci úřední předběžné opatření, jímž zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť s ohledem na dosavadní průběh zadávacího a správního řízení shledal nutným zatímně upravit poměry účastníků správního řízení.

38. Ve dnech od 21. 9. 2020 do 10. 11. 2020 obdržel Úřad reakce na přípis, kterým žádal veřejné vzdělávací instituce a odborně způsobilého dodavatele o zodpovězení dotazů, ode všech výše uvedených oslovených institucí. Obsahy jednotlivých vyjádření jsou uvedeny níže v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz bod 150. až 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

39. Usnesením č. j. ÚOHS-36934/2020/532/MOn ze dne 19. 11. 2020 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

40. Ve stanovené lhůtě, ani později se žádný z účastníků správního řízení k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 1. 12. 2020

41. Ve výroku rozhodnutí č. j. ÚOHS-38599/2020/500/JBě ze dne 1. 12. 2020 (dále jen „rozhodnutí“) Úřad návrh navrhovatelepodle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona.

Řízení o rozkladu

Argumentace navrhovatele

42. Proti rozhodnutí podal navrhovatel přípisem ze dne 17. 12. 2020 rozklad, který neměl obsahové náležitosti podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Úřad usnesením č. j. ÚOHS-40878/2020/532/MOn ze dne 18. 12. 2020 navrhovatele vyzval k doplnění rozkladu a určil mu k tomu lhůtu.

43. Ve stanovené lhůtě přípisem ze dne 4. 1. 2021 navrhovatel svůj rozklad doplnil. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že nesouhlasí s názory Úřadu a nadále trvá na svém stanovisku, že postup zadavatele byl nezákonný. Nezákonnost postupu zadavatele navrhovatel shledává v tom, že zadavatel nastavil technické podmínky diskriminačně, v rozporu s § 6 zákona ve spojení s § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 1, resp. odst. 5 a 6 zákona, jelikož zadavatelem stanovené technické podmínky splňuje pouze výrobce záložních zdrojů společnost Kinolt, přičemž navrhovatel neshledává pro takové nastavení technických podmínek oprávněný důvod.

44. Navrhovatel uvádí, že jediný důvod, o který zadavatel opírá nastavení zadávacích podmínek je požadavek na redundantnost dodávaného zařízení, a to s ohledem na důležitost tohoto zařízení pro potřeby zadavatele. Navrhovatel zastává názor, že jedno poptávané zařízení samo o sobě nikdy redundantní být nemůže (bez ohledu na to, jaké součástky v něm jsou použity), a tudíž požadavek zadavatele na použití elektromagnetické spojky v zařízení považuje za neodůvodněný, diskriminační a vytvářející bezdůvodné překážky v hospodářské soutěži.

45. Navrhovatel v řízení o rozkladu zastává názor, že Úřad nesprávně vyhodnotil odpovědi na jím položené dotazy, což se projevilo v nesprávném posouzení případu. V této souvislosti navrhovatel předkládá technický komentář Ing. Petra Synka. Navrhovatel uvádí, že z uvedeného technického komentáře vyplývá, že druh spojky nemá vliv na vyšší provozní spolehlivost zařízení.

46. Navrhovatel rovněž dodává, že ze skutečnosti, že jednotlivé technické požadavky splňuje více výrobců nelze dovodit závěr, že poptávané zařízení, které splní všechny poptávané parametry, nevyrábí jen jediný výrobce.

47. Navrhovatel se domáhá toho, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, případně, že bude mít za to, že ve věci již není nové projednání třeba, zadávací řízení na veřejnou zakázku zrušil.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

48. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-05968/2021/161/VJu ze dne 18. 2. 2021, které nabylo právní moci téhož dne, rozhodnutí Úřadu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

49. V odůvodnění rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu mj. uvedl: »(…) Úřad se tedy měl alespoň krátce vyjádřit k obsahu stanoviska VUT a zdůvodnit, čím se odpovědi VUT míjí s dotazy Úřadu (jak to kupříkladu učinil ve vyjádření k rozkladu zadavatel), nikoliv konstatovat jeho „obecnost“ a dále se odkázat na vyjádření VUT, dle kterého ke zpracování dotčeného stanoviska nemají dostatek odborníků. Z tohoto důvodu považuji tuto část provedeného dokazování za nepřezkoumatelnou a je na Úřadu, aby se se stanoviskem VUT řádně vyrovnal. Toto vyrovnání se s důkazy však nelze předjímat a poskytovat prvostupňovému orgánu návod, jak vyhodnotit provedené důkazy. Zde uvedené úvahy tedy nesvědčí nic o tom, nakolik je stanovisko VUT relevantní a zároveň nakolik jsou relevantní zbývající stanoviska.

31. Nelze souhlasit s hodnocením Úřadu učiněným v odstavci 122 napadeného rozhodnutí. Samotný fakt, že určitý výrobce vyrábí jednoložiskové alternátory, neznamená, že existuje výrobce, který jednoložiskové alternátory užívá v zařízeních DRUPS. Pokud by chtěl Úřad prokázat mnohost dodavatelů dodávajících DRUPS s jednoložiskovými alternátory, musí identifikovat výrobce schopné takovéto zařízení skutečně dodat, nikoliv pouze existenci výrobce jednoložiskových alternátorů. Zde pak pramení další ze zásadních výtek vůči Úřadu. Tvrdí-li navrhovatel, že technická specifikace DRUPS v zadávací dokumentaci veřejné zakázky odpovídá potenciálně pouze výrobkům jediného výrobce, musí Úřad hodnotit tyto okolnosti ve vzájemné souvislosti. Snaží-li se tedy Úřad (ev. zadavatel) prokázat, že existuje více výrobců, jež jsou schopni dodat požadované plnění, musí být nalezen dodavatel, jenž je schopen dodat DRUPS splňující všechny technické podmínky současně – tedy DRUPS se zde zejména diskutovanou elektromagnetickou spojkou a jednoložiskovým alternátorem. To samozřejmě neznamená, že je nezbytně nutné najít daný výrobek „v katalogu“ či prokázat absolutně stejné plnění, jako je plnění veřejné zakázky v čase, kdy tato má být plněna. Je totiž možné, že výrobci DRUPS sice v současnosti ještě nebo už nevyrábí výrobek, který by exaktně splňoval požadavky zadavatele, je však možné, že jsou schopni takový výrobek bez větších obtíží dodat v termínech zadavatele.«.

50. K postupu Úřadu v dalším řízení předseda Úřadu konstatoval: „44. V dalším řízení Úřad řádně vypořádá provedené dokazování. Úřad se konkrétně vyjádří k pořízeným odborným stanoviskům a přezkoumatelným způsobem uvede, která stanoviska a jejich závěry považuje za přiléhavé této věci a proč.

45. Dále Úřad u všech důkazních návrhů předložených účastníky řízení uvede, které důkazy provede ev. opatří, které nikoliv a z jakého důvodu. K hodnocení odborných otázek rekapitulovaných v odstavci 21 napadeného rozhodnutí Úřad případně opatří znalecký posudek.K tomuto kroku Úřad nemusí přistoupit v případě, že stávající (po novém posouzení) nebo nově pořízená odborná vyjádření uspokojivě (tedy podloženě a srozumitelně) zodpoví na položenou otázku vztahující se k tvrzení zadavatele, jež je shrnuto v bodě 21 napadeného rozhodnutí.

46. Úřad na základě takto zjištěného skutkového stavu, o kterém nebudou důvodné pochybnosti, rozhodne o věci při aplikaci příslušných právních norem a své závěry řádně zanese do nového rozhodnutí ve věci. Není vyloučeno, že pokud Úřad dospěje k závěru, že zadavatel použil nepřímý odkaz na konkrétního dodavatele, bude muset posoudit i další podmínky vymezující předmět plnění touto novou optikou.“.

V. NOVÉ PROJEDNÁNÍ VĚCI ÚŘADEM

51. Dopisem č. j. ÚOHS-07346/2021/532/MOn ze dne 26. 2. 2021 Úřad účastníky řízení vyrozuměl o pokračování ve správním řízení.

52. Usnesením č. j. ÚOHS-08044/2021/532/MOn ze dne 4. 3. 2021 Úřad zadavateli stanovil lhůtu k zodpovězení otázky, zda mu jsou známi další výrobci či distributořiDUPS/DRUPS, vyjma výrobce Kinolt, kteří jsou schopni dodat poptávaný náhradní zdroj elektrické energie, který by splňoval zadávací podmínky veřejné zakázky, tj. zejména požadavek na elektromagnetickou spojku a zároveň jednoložiskový alternátor, a pokud ano, aby tyto skutečnosti doložil. V rámci druhé položené otázky se Úřad zadavatele dotázal, z jakého důvodu stanovil požadavek, aby dodávaný zdroj elektrické energie disponoval výhradně jednoložiskovým alternátorem a své důvody vysvětlil a doložil.

53. Usnesením č. j. ÚOHS-09923/2021/532/MOn ze dne 19. 3. 2021 Úřad zahájené správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu, ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat odborné stanovisko, případně stanoviska, k problematice výhod a nevýhod použití jednoložiskových a dvouložiskových generátorů v zařízeních DUPS/DRUPS a k otázce použití řídícího systému při startu a opakovaném startu dieselového motoru zařízení DUPS/DRUPS s mechanickou a s elektromagnetickou spojkou, a to do doby doručení tohoto stanoviska, resp., v případě vyžádání více stanovisek, do doby doručení posledního z nich.

54. Přípisem č. j. ÚOHS-09926/2021/532/MOn ze dne 19. 3. 2021 se Úřad obrátil na vzdělávací instituci: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 601 90 Brno se žádostí o zodpovězení konkrétních technických dotazů vztahujících se ke stanovení technické specifikace dodávaného zařízení zadavatelem. Úřad konkrétně položil následující dotazy:

»1) Má níže uvedená argumentace zadavatele z technického a funkčního hlediska opodstatnění pro požadavek zadavatele, aby součástí dodávky náhradního zdroje energie byl výhradně jednoložiskový generátor, čímž není připuštěno řešení, kterým je generátor se dvěma ložisky?

„Požadavek zadání na jednoložiskový alternátor souvisí s požadavkem uložení osy dvou společných elektrických strojů spojených pevnou spojkou, tak aby byly minimalizovány vibrace ložisek a zajištěna tak jejich maximální možná životnost. Dále pak byl zvolen typ alternátoru s jedním ložiskem z důvodu maximálního snížení třecího momentu ložisek a tím minimalizace mechanických ztrát a zlepšení dynamiky mechanického systému – úplná eliminace ztrát ve druhém ložisku alternátoru a rychlejší odezva na změny provozního zatížení. U tohoto typu navíc odpadá nutnost jeho údržby mazáním a následná jeho profylaktická výměna na konci jeho životnosti. Předpokládané menší náklady na provozní spotřební materiál – mazivo, dále náklady na materiál vlastního ložiska při výměně a úspora času pro vlastní servis – menší pracnost… Jak bylo výše uvedeno, vliv třecího momentu ložisek působí proti základnímu momentu setrvačnosti kinetického akumulátoru, který zajišťuje vlastní funkci zálohování. Projevuje se tedy ve formě energetických ztrát… Obecně lze však jednoznačně konstatovat, že alternátor s jedním ložiskem bude mít celkový třecí moment menší než alternátor se dvěma ložisky, neboť celkový třecí moment je definován součtem parciálních třecích momentů obou ložisek na dvouložiskovém alternátoru. Zadání parametru jednoložiskového alternátoru, tak míří na řešení s minimálními mechanickými ztrátami soustavy záložního zdroje jako celku. Parametr rovněž vede ke snížení celkového počtu trvale provozem zatížených ložisek a tedy ke snížení četnosti úkonů servisu a údržby.“.

2) Lze konstatovat, že z technického, provozního a ekonomického hlediska řešení v podobě jednoložiskového generátoru svými pozitivy výrazně převyšuje řešení představované generátorem se dvěma ložisky, jaká pozitiva v případě jednoložiskového generátoru a jaká pozitiva v případě dvouložiskového generátoru eventuálně shledáváte?

3) Lze konstatovat, že řešení v podobě alternátoru se dvěma ložisky je možné považovat za alternativní technické a konstrukční řešení k řešení s jednoložiskovým generátorem, kdy v případě obou řešení lze nalézt jak pozitiva, tak i negativa oproti druhému z řešení, přičemž žádné z těchto pozitiv a negativ není natolik významné, aby z technických, provozních a ekonomických důvodů automaticky vylučovalo druhé z řešení? Zjednodušeně řešeno má na vlastnosti, funkčnost a výkonnost záložních zdrojů DUPS/DRUPS výrazný dopad to, zda je jeho součástí jednoložiskový či dvouložiskový generátor?

4) Lze řešení v podobě alternátoru s jedním ložiskem považovat z pohledu funkčnosti a z pohledu potřeby zajištění bezpečných a nepřetržitých dodávek elektrické energie pro zadavatele bezpečnějšíma spolehlivějším řešením než dodávka soustrojí s generátorem uloženým na dvou ložiscích?

5) Je Vám, jakožto vzdělávací instituci, známo, zda požadavek zadavatele na dodávku soustrojí s jednoložiskovým alternátorem je požadavkem, který by byl pro dodavatele či výrobce omezující či v krajním případě i limitující, nebo výrobci běžně disponují oběma typy alternátorů (tj. jak v jednoložiskovém, tak i dvouložiskovém provedení) a výsledná montáž soustrojí a jeho uspořádání není pro výrobce nikterak omezující a odvíjí se tak výhradně od požadavku konkrétního zákazníka? Pokud ano, prosíme o zdůvodnění Vaší odpovědi.

6) Používá DUPS/DRUPS zařízení s mechanickou spojkou pro dosažení provozních otáček dieselového motoru pomocí primárního startéru a pro případ opakovaného startu pomocí sekundárního startéru (při výpadku primárního startéru) řídicí systém tohoto stroje, nebo řídicí systém se v uvedeném ohledu používá pouze u DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou?«.

55. Přípisy ze dne 19. 3. 2021 č. j. ÚOHS-09928/2021/532/MOn, č. j. ÚOHS-09932/2021/532/MOn, č. j. ÚOHS-09938/2021/532/MOn a č. j. ÚOHS-09939/2021/532/MOn se Úřad obrátil na odborně způsobilé dodavatele podnikající na trhu v oblasti, do které spadá i šetřená veřejná zakázka: ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 21 Praha 4 (dále jen „ALTRON“); PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U Kněžské louky 28 č.p. 2145, 130 00 Praha 3 (dále také jen „PRONIX“); Firstpower a.s., IČO 28386191, se sídlem Koněvova 2660/141, 130 00 Praha 3 (dále také jen „Firstpower“) a SCHMACHTL CZ, spol. s r.o., IČO 45797897, se sídlem Vídeňská 185, 252 50 Vestec (dále jen „SCHMACHTL CZ“) se žádostí o zodpovězení konkrétních technických dotazů vztahujících se ke stanovení technické specifikace dodávaného zařízení zadavatelem. Úřad konkrétně položil dodavatelům následující totožné dotazy:

5) Je podle Vašeho názoru z pohledu výrobce či dodavatele záložních zdrojů DUPS/DRUPS požadavek zadavatele na dodávku soustrojí s jednoložiskovým alternátorem požadavkem, který by byl pro dodavatele či výrobce omezující či v krajním případě i limitující, nebo výrobci běžně disponují oběma typy alternátorů (tj. jak v jednoložiskovém, tak i dvouložiskovém provedení) a výsledná montáž soustrojí a jeho uspořádání není pro výrobce nikterak omezující a odvíjí se tak výhradně od požadavku konkrétního zákazníka? «.

56. Přípisem č. j. ÚOHS-11474/2021/532/MOn ze dne 1. 4. 2021 vyzval Úřad opětovně dodavatele SCHMACHTL CZ z důvodu, že se ve své odpovědi nevyjádřil k dotazu uvedenému pod číslem 5), aby odpověděl na následující dotaz:

»Je podle Vašeho názoru z pohledu výrobce či dodavatele záložních zdrojů DUPS/DRUPS problematické, pokud výrobce DUPS/DRUPS dodává typový výrobek, který se mj. skládá z alternátoru v dvouložiskovém provedení, aby na základě požadavku zákazníka změnil typový výrobek a dodal tento záložní zdroj (o výkonu COP 1 250 kVA/1 000 kW) v provedení s jednoložiskovým alternátorem? Pokud záměna dvouložiskového alternátoru v DUPS/DRUPS za alternátor s jedním ložiskem není rutinní „záležitostí“, prosíme o přiblížení obtíží, které by výrobci taková zákazníkem požadovaná záměna mohla přivodit.«.

57. Ve dnech od 25. 3. 2021 do 8. 4. 2021 obdržel Úřad reakce na přípisy, kterými žádal veřejnou vzdělávací instituci a odborně způsobilé dodavatele o zodpovězení dotazů, ode všech výše uvedených oslovených institucí. Obsahy jednotlivých vyjádření jsou uvedeny níže v dalších částech odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz bod 106. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

58. Oznámením č. j. ÚOHS-12592/2021/532/MOn ze dne 13. 4. 2021 Úřad účastníky správního řízení seznámil s tím, že ke dni 8. 4. 2021 obdržel odborná stanoviska od čtyř dodavatelů a jedné univerzity týkající se předmětné problematiky, přičemž tak již má k dispozici dostatečný počet odborných stanovisek, a proto se z uvedených důvodů ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0341/2020/VZ počínaje 9. 4. 2021 pokračuje. Úřední záznam č. j. ÚOHS-12555/2021/532/MOn ze dne 13. 4. 2021 je založen ve správním spisu.

59. Usnesením č. j. ÚOHS-12234/2021/532/MOn ze dne 9. 4. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

60. Usnesením č. j. ÚOHS-12669/2021/532/MOn ze dne 14. 4. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

61. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem ze dne 21. 4. 2021, ve kterém uvedl, že doplněné dokazování, které bylo ze strany Úřadu provedeno na základě rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS05968/2021/161/VJu ze dne 18. 12. 2020 považuje za nedostatečné, a to s ohledem na to, co mu předseda Úřadu v rozhodnutí uložil. Navrhovatel uvádí, že z obsahu žádostí o zaslání stanoviska, které Úřad rozeslal vybraným subjektům je zřejmé, že se Úřad při doplňování dokazování omezil toliko na otázky týkající se rozdílu mezi jednoložiskovým a dvouložiskovým generátorem, přičemž problematika požadavku na elektromagnetickou spojku nebyla předmětem nového dokazování.

62. Podle navrhovatele je z obsahu vyjádření zadavatele zaslaného na žádost Úřadu patrné, že argumentace zadavatele, kterou uplatnil ve správním řízení, a to, že zná minimálně dva výrobce, kteří jsou schopni dodat zařízení specifikované v zadávací dokumentaci, se nezakládá na pravdě. V této souvislosti navrhovatel dodává, že vyjma společnosti Kinolt, která je schopna dodat zařízení specifikované v zadávacích podmínkách, zadavatel uvedl jako jediného dalšího výrobce, který by byl schopen předmět veřejné zakázky poskytnout, společnost Hitzinger. Z vyjádření ze dne 8. 4. 2021 společnosti SCHMACHTL CZ, která je zástupcem výrobce Hitzinger pro Českou republiku vyplývá, že pro poptávaný předmět plnění používá společnost Hitzinger dvouložiskový alternátor a tudíž podle navrhovatele nesplňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Podle navrhovatele tak jediným potencionálním dodavatelem nadále zůstává jen společnost Kinolt a navrhovatel tak setrvává na svém stanovisku, že zadavatel v šetřeném případě použil nepřímého odkazu, a to kombinaci záměrně vybraných parametrů (elektromagnetická spojka a jednoložiskový generátor), které DUPS/DRUPS od žádného jiného výrobce nesplňuje. Navrhovatel uvedl, že žádá Úřad o doplnění dokazování ve smyslu, jak bylo uvedeno v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS05968/2021/161/VJu ze dne 18. 12. 2020, tak aby se mohl k němu vyjádřit.

VI. ZÁVĚRY ÚŘADU

63. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, návrhu navrhovatele, stanovisek zadavatele a navrhovatele předložených ve správním řízení, zjištění získaných od vzdělávacích institucí a od subjektů působících na relevantním trhu a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když nedodržel pravidlo obsažené v § 36 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, tím, žev bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ určil diskriminační podmínku v podobě požadavku na jednoložiskový alternátor, přičemž tímto vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a diskriminoval tak dodavatele, kteří by jinak byli schopni splnit předmět veřejné zakázky, přičemž ve spojení s požadavkem na elektromagnetickou spojku tak dokonce dochází k bezdůvodnému zvýhodnění konkrétního dodavatele, pro nějž je typické, že nabízí výrobky, které disponují jak jednoložiskovým alternátorem, tak elektromagnetickou spojkou. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

64. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

65. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

66. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

67. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

68. Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

69. Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

70. Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odstavce 5 písm. a) nebo b) zákona může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odstavce 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

71. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

72. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

73. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

74. Předmětem plnění veřejné zakázky podle bodu 2.3 „Předmět veřejné zakázky“ je „(…) dodávka a instalace nového záložního zdroje o COP výkonu 1 250 kVA/1000kW – moderního jednoosého elektrického stroje s elektromagnetickým kinetickým akumulátorem energie a synchronním alternátorem s provozní životností min. 25 let. Tento systém by měl komplexně nahradit stávající řešení dislokovaných záložních zdrojů a mnoha decentralizovaných elektronických bateriových UPS, které je z hlediska dlouhodobých provozních nákladů KNL, a.s. výrazně náročnější než nově uvažovaný centrální zdroj.“.

75. V bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace zadavatel mimo jiné stanovil následující parametry poptávaného záložního zdroje:

„(…)Uložení ve strojovně: Kotveno přímo do stávající podlahy, bez přenosu vibrací do stavební konstrukce. Technologie bude kompletně vypružena do základového rámu stroje, který bude kotven přímo do betonové podlahy. Mezi strojem a podlahou nebudou již žádné pružné distanční členy.

Spojka vznětového motoru: Elektromagnetická, bez kartáčů a sběracích kroužků, plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, bez nutnosti mazání a pravidelné údržby

(…)

Alternátor: Synchronní bezkartáčový, jednoložiskový s budičem a nesenými ventily. Ložisko klasické pomaloběžné automaticky mazané, s kontrolou teploty a vibrací.

Teplotní třída izolace vinutí – H, provozní třída F, krytí IP23

Výkon COP 1 250kVA/1 000kW

Kapacitní jalový výkon 490kVAr (…)“

V bodu 4.1 „Základní funkce stroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující: „Spouštění a provoz stroje bude plně automatické pomocí řídicího systému s automatickým ovládáním rozvodného systému (Power panel technologické části je přímo provázán s ŘS stroje a je nedílnou součástí dodávky technologického celku). Při ztrátě napětí nebo kmitočtu v jedné nebo více fázích pod nastavenou hodnotu, musí být veškeré připojené aplikace okamžitě vykryty kinetickým akumulátorem stroje tak[,] aby nebyl znatelný pokles napětí. Dieselový motor záložního zdroje bude automaticky nastartován elektrickým startérem ze startovací baterie. V případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného startu z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově zažehnut přímo mechanicky - sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována jako nutná havarijní – motor musí být možné nastartovat neprodleně mechanicky i v případě havárie startérů, startovacích akumulátorů či v režimu doběhu motoru bez nutnosti čekat na jeho úplné zastavení.“.

76. Na základě přílohy přípisu zadavatele ze dne 12. 4. 2021 Úřad zjistil, že zadavatel rozhodnutím signovaným dne 18. 12. 2020 rozhodl o přidělení veřejné zakázky dodavateli PRONIX (dále také „vybraný dodavatel“).

Právní posouzení

77. Z výše citovaného obsahu zadávací dokumentace je tedy zřejmé, že předmětem šetřené veřejné zakázky je dodávka centrálního dynamického rotačního záložního zdroje elektrické energie, který má nahradit stávající decentralizované elektronické bateriové zdroje zadavatele. Z obsahu zadávací dokumentace rovněž vyplývá, že dodávané zařízení bude sloužit jako náhrada za stávající decentralizované stacionární záložní bateriové zdroje energie. S ohledem na skutečnost, že zadavatel je krajské zdravotnické zařízení velkého významu ve svém regionu, které je závislé na spolehlivých a nepřerušovaných dodávkách elektrické energie, a to zejména z důvodu oddělení akutní lékařské péče, operačních sálů, zajištění funkce jednotlivých technologických zařízení, lékařských přístrojů, atd., je zcela pochopitelné, že mj. pravidelná, spolehlivá a nepřerušovaná dodávka elektrické energie je pro výkon zadavatele zcela klíčová.

78. Navrhovatel v návrhu brojí proti zadávacím podmínkám, přičemž namítá, že zadavatelem stanovené podmínky

„Uložení ve strojovně: Kotveno přímo do stávající podlahy, bez přenosu vibrací do stavební konstrukce. Technologie bude kompletně vypružena do základového rámu stroje, který bude kotven přímo do betonové podlahy. Mezi strojem a podlahou nebudou již žádné pružné distanční členy.

Alternátor: Synchronní bezkartáčový, jednoložiskový s budičem a nesenými ventily. Ložisko klasické pomaloběžné automaticky mazané, s kontrolou teploty a vibrací. Teplotní třída izolace vinutí – H, provozní třída F, krytí IP23. Výkon COP 1 250kVA/1 000kW. Kapacitní jalový výkon 490kVAr.

(…) V případě nezdařeného startu se pokus opakuje a v případě druhého nezdařeného startu z důvodu poruchy elektrického startovacího systému, bude motor nouzově zažehnut přímo mechanicky - sepnutím elektromagnetické spojky. Tato funkce je striktně požadována jako nutná havarijní (…).“,

ve svém souhrnu odkazují na řešení jediného konkrétního výrobce, kterým je podle navrhovatele společnost Kinolt. Navrhovatel tak v postupu zadavatele spatřuje porušení ustanovení § 6 zákona, § 36 odst. 1 zákona a § 89 odst. 1, 5 a 6 zákona.

79. Obecně platí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo ke zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, a rovněž tak, aby nedošlo k eliminaci dodavatelů, kteří jsou objektivně schopni v plném rozsahu dostát požadavkům na předmět veřejné zakázky. Zadavatelé jsou taktéž povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů resp. výrobků. K této problematice se vyjádřil předseda Úřadu například v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018, ve kterém mj. uvedl: „rovněž technické podmínky vymezené nedůvodně přísně či příliš konkrétně mohou vést k neoprávněnému zvýhodnění určitého dodavatele, nebo vyloučení dodavatelů, a tím k nedůvodnému omezení hospodářské soutěže“.

80. V rámci stanovení zadávacích podmínek jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona. Tyto zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, ze kterého vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (dále jen „odkaz“ nebo „odkaz na určitý výrobek“), pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků.

81. Ustanovení § 89 v odst. 5 a 6 zákona upravuje dvě výjimky ze zákazu používání odkazů, které dopadají na dvě rozdílné situace s tím, že jedna výjimka je stanovena v § 89 odst. 5 zákona a druhá v § 89 odst. 6 zákona. Tento výklad je patrný z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2017/VZ-01526/2018/322/AHo ze dne 17. 1. 2018, dle kterého „(…) oprávněnost použití odkazu na určitý výrobek spočívá ve dvou rozdílných situacích. V prvním případě, odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky je odkaz na výrobek bez dalšího možný (viz § 89 odst. 5 zákona). V druhém případě lze užít přímého odkazu, pokud technické podmínky není možné dostatečně přesně nebo srozumitelně popsat, avšak současně musí zadavatel uvést možnost nabídky rovnocenného řešení (viz § 89 odst. 6 zákona). Uvedené situace reagují na různé skutečnosti a nelze je navzájem zaměňovat.“.

82. Obdobná interpretace vyplývá rovněž z důvodové zprávy k zákonu, podle které „zadavatel může odkaz (přímý i nepřímý) použít v případě, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky nebo stanovení technických podmínek jinak nemůže být dostatečně přesné a srozumitelné a zadavatel zároveň výslovně umožní použití rovnocenných řešení; připuštění rovnocenných řešení však nemůže být v zadávací dokumentaci uvedeno paušálně pro celé zadávací podmínky či jejich části, ale musí být výslovně uvedeno u každého jednotlivého odkazu, zákon ale nevyžaduje konkrétní formulaci tohoto připuštění.“.

83. V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010, podle kterého „(…) zákaz uvádět v zadávací dokumentaci obchodní firmu však není absolutní a ZVZ stanoví dvě výjimky, kdy jsou odkazy přípustné. Zadavatel tak může odkázat na obchodní firmu tehdy, je-li to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky nebo tehdy, není-li schopen objektivně popsat předmět veřejné zakázky s použitím obecných technických podmínek podle § 45 a § 46 ZVZ.“. Přestože tyto rozsudky dopadají na právní úpravu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou aplikovatelné i na stávající právní úpravu zákona o zadávání veřejných zakázek.

84. Dle § 89 odst. 5 zákona zadavatel tím, že stanoví technické podmínky prostřednictvím odkazu, nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky. Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o obecný zákaz stanovit technické podmínky prostřednictvím odkazů, přičemž z formulace „nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky“ vyplývá, že se tento zákaz týká případů, kdy by použití odkazu mělo za následek zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků (dále také jako „omezení hospodářské soutěže“).

85. Stejný závěr lze dovodit ze znění čl. 42 odst. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále jen „zadávací směrnice“), podle kterého nesmějí technické specifikace odkazovat na obchodní značky atd., „pokud by to mělo za důsledek zvýhodnění nebo vyloučení určitých podniků nebo určitých výrobků.“

86. Z § 89 odst. 5 zákona tedy v souladu s čl. 42 odst. 4 zadávací směrnice v první řadě plyne, že pokud použití odkazu ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků nevede, je možné ho využít, a to bez splnění dalších podmínek. K tomu předseda Úřadu ve výše uvedeném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0153/2018/VZ uvedl, že se bude jednat o zcela výjimečné a specifické případy, protože v naprosté většině situací odkaz k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou výjimek ze zákazu používání odkazů.

87. První výjimka je uvedena přímo v § 89 odst. 5 zákona, dle něhož může zadavatel použít odkaz, kterým zvýhodní nebo znevýhodní určité dodavatele nebo výrobky, je-li to „odůvodněno předmětem veřejné zakázky“. Prakticky by se pro použití této výjimky mohlo jednat např. o případy, kdy zadavatel prostřednictvím odkazu specifikuje své stávající vybavení, přičemž je nezbytné, aby předmět veřejné zakázky byl s tímto stávajícím vybavením plně kompatibilní. V takových situacích obdrží účastníci zadávacího řízení potřebné informace o stávajícím vybavení zadavatele, a tyto informace je nutné zohlednit při tvorbě nabídky. Ani případný odkaz na stávající vybavení zadavatele v zadávacích podmínkách však nelze použít absolutně, nýbrž jen v případech, kdy je to odůvodněno předmětem či okolnostmi zadávané veřejné zakázky.

88. Výjimka dle § 89 odst. 5 zákona rovněž dopadá na případy, kdy zadavatel odkáže na určitý výrobek, jehož pořízení má být teprve součástí předmětu smlouvy na plnění veřejné zakázky. Zadavatel tedy může, pokud je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, stanovit, že dodavatelé jsou povinni dodat přesně ten výrobek, na který je v technických podmínkách odkázáno. Dodavatelé musí takový požadavek akceptovat a nemohou nabídnout rovnocenné řešení, resp. tato možnost ani nepřichází v úvahu, protože je z povahy věci vyloučena. Vzhledem k povinnosti zadavatelů dodržovat zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedené v § 6 odst. 2 a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona, se bude jednat o naprosto výjimečné situace, kdy se bude zpravidla jednat o zvláštní či specifický předmět veřejné zakázky a kdy zadavatel relevantním způsobem odkaz na konkrétní plnění odůvodní.

89. Druhá výjimka ze zákazu používání odkazů, které omezují hospodářskou soutěž, je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle něhož může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné.

90. Zadavatel je povinen stanovit technické podmínky podle § 89 odst. 1 zákona, a pokud lze předmět veřejné zakázky popsat pouze tímto způsobem, nesmí použít odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona. Pouze ve výjimečných případech, kdy by prostřednictvím obecné specifikace nebylo možné vymezit předmět veřejné zakázky dostatečně přesně nebo srozumitelně, je v souladu s § 89 odst. 6 zákona dovoleno odkaz použít. V takovém případě je zadavatel povinen připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení, a to u každého odkazu zvlášť.

91. Pokud lze předmět veřejné zakázky vymezit dostatečně přesně a srozumitelně pouze prostřednictvím technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona, a zadavatel i přesto v zadávacích podmínkách odkaz uvede, není pak relevantní, že u každého takového odkazu připustí možnost nabídnout rovnocenné řešení. Porušení zákona se totiž zadavatel dopustí již tím, že ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňoval, nevymezil jej pouze prostřednictvím technických podmínek ve smyslu 89 odst. 1 zákona, nýbrž za účelem jeho specifikace současně použil odkaz dle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona. K této problematice se vyjádřil např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 30/2010-53 ze dne 4. 8. 2011, ve kterém judikoval: „(…) umožnění jiného alternativního řešení totiž nehojí konkrétní odkazy (které nelze zadavatelem používat kdykoli za předpokladu, že je umožněno k nim alternativní řešení), nýbrž je prostředkem, který má negativní důsledky takových konkrétních odkazů eliminovat v případě, kdy použití konkrétních odkazů bylo nutné. Teprve pokud by byla prokázána nezbytnost konkrétních odkazů s ohledem na potřebu zadavatelem poptávané plnění podrobně a přesně specifikovat, bylo by zapotřebí řešit otázku, zda žalobce při jejich nezbytném použití splnil povinnost výslovně umožnit i jiné alternativy řešení.“.

92. Spolu s pravidly stanovenými ve výše rozebraných ustanoveních zákona, tzn. § 89 odst. 5 a 6 zákona, velmi úzce souvisí pravidlo vymezené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona. Posledně zmiňované ustanovení zákona stanovuje, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže. Smysl všech těchto uváděných ustanovení je zřejmý, a to aby byla soutěž o dodání plnění otevřena co nejvíce dodavatelům, omezují bezdůvodné zaměření se na konkrétní plnění; pro výjimky, kdy dochází k určitému možnému uzavírání okruhu možných dodavatelů, pak musí být dány specifické důvody.

93. V šetřeném případě Úřad nezjistil, že by zadavatel v zadávací dokumentaci, ani v jiné části zadávacích podmínek uvedl přímý odkaz na konkrétní výrobek, ochrannou známku, užitný vzor či specifické označení výrobku příznačné pro konkrétního výrobce, což ostatně ani netvrdí sám navrhovatel.

94. Úřad se proto dále zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě v zadávací dokumentaci použil nepřímý odkaz na konkrétní výrobek příznačný pro konkrétního výrobce, v daném případě navrhovatelem uváděnou společnost Kinolt. V této věci Úřad uvádí, že sám navrhovatel pouze cituje určité pasáže technických požadavků zadavatele a z nich dovozuje, že tyto požadavky je schopen splnit pouze výrobce Kinolt. Navrhovatel však ani v námitkách, ani v návrhu své tvrzení nepodporuje žádnými důkazy a ani nijak podrobně nerozvádí. Ve své argumentaci se zaměřuje převážně (nikoliv však výlučně) na problematiku požadavku elektromagnetické spojky. Úřad proto v dané věci přešel k porovnání technických informací, které na svých stránkách prezentuje společnost Kinolt, a tyto srovnal s požadavky zadavatele. Úřad z veřejně dostupných zdrojů nezjistil, že by zadavatel při definici technických parametrů vycházel z řešení společnosti Kinolt, či některého z konkrétních výrobců. V žádném z veřejně dostupných zdrojů Úřad nezjistil, že by se zadavatelem definované technické parametry poptávaného zařízení v plném rozsahu ztotožňovaly s uváděnými údaji, ve smyslu, že by zadavatelem stanovené požadavky zcela shodně kopírovali přesné technické parametry výrobků společnosti Kinolt. Úřad rovněž zadavatelem požadované specifikace dynamického rotačního záložního zdroje elektrické energie uvedené výše v bodu 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí vložil do internetového vyhledávače, přičemž tento na základě uvedených údajů neidentifikoval žádný konkrétní výrobek, a to ani žádný výrobek společnosti Kinolt. Úřad zjistil, že ani zadavatelem stanovené výkonnostní požadavky na dodávané zařízení se přesně neshodují s technickými parametry zařízení výrobce Kinolt dle simulátoru uveřejněného na webových stránkách https://kinolt.com/downloads/configurator. Ze simulátoru výrobce Kinolt je zřejmé, že tento výrobce nabízí buď zařízení s celkovým výkonem 960 kW/1200 kVA nebo 1040 kW/1300 kVA, avšak zadavatel stanovil hodnotu trvalého výkonu na hodnotě 1000 kW/1250 kVA, tedy přesně uprostřed mezi hodnotami nabízenými simulátorem. Pokud tedy Úřad z obsahu námitek ani návrhu navrhovatele v zadávacím řízení nezískal žádné relevantní informace, které by výše uvedené tvrzení navrhovatele potvrzovaly, a z dostupných zdrojů Úřad tyto informace nezjistil, pak nelze než konstatovat, že Úřad nemá za prokázané, že by zadavatel v zadávací dokumentaci specifikoval své požadavky tak, že by odkazovaly pouze na jednoho konkrétního výrobce. Nicméně, jak bude uvedeno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad s ohledem na dále zjištěné skutečnosti získal indicie, že zadavatelem stanovené požadavky výrazně konvenují s technickým řešením a parametry výrobků společnosti Kinolt, pro niž je právě typická kombinace elektromagnetické spojky a jednoložiskového alternátoru.

95. V dalším se tedy Úřad zabýval tím, zda zadavatel při stanovení zadávacích podmínek neporušil navrhovatelem uváděnou zásadu zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, či zda neporušil související ustanovení § 36 odst. 1 zákona, dle kterého zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

96. Za účelem posouzení, zda se stanovením předmětné zadávací podmínky zadavatel dopustil porušení zákona a nastavením zadávacích podmínek tak mohl omezit soutěžní prostředí, se Úřad zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítaná technická specifikace (kumulace stanovených požadavků), kdy zadavatel mj. požadoval, aby zařízení bylo kompletně odpruženo do rámu stroje, aby přenos výkonu ze vznětového motoru do alternátoru byl zajištěn pomocí elektromagnetické spojky plně ovládané vnějším řídícím členem a součástí zařízení byl jednoložiskový synchronní alternátor, je stanovena oprávněně (odůvodněně), či zda nejsou takto stanovené zadávací podmínky diskriminační, tj. zda stanovením zadávacích podmínek mohl zadavatel omezit hospodářskou soutěž bezdůvodným zvýhodněním určitého okruhu dodavatelů.

97. Obecně platí, že zadavatel je povinen vymezit předmět veřejné zakázky v zadávací dokumentaci natolik určitě a srozumitelně, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro sestavení své nabídky, avšak současně je povinen předmět plnění popsat pomocí dostatečně objektivizovaných parametrů, které nepovedou ke zvýhodnění konkrétních dodavatelů nebo výrobků, či naopak nebudou některé dodavatele nebo výrobky z účasti v zadávacím řízení nedůvodně vylučovat.

98. V šetřeném případě bude pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při stanovení zadávacích podmínek rozhodné, zda zadávací podmínky tak, jak je stanovil zadavatel, nevytváří bezdůvodně překážky hospodářské soutěže (popř. bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručují konkurenční výhodu určitému výrobci nebo dodavateli), tzn., zda zadavatelem stanovené požadavky a technické specifikace poptávaného zařízení mají bezdůvodně negativní dopad na potenciální dodavatele na trhu, či nikoliv.

99. Úřad v tomto ohledu akcentuje skutečnost, že je to právě zadavatel, který nejlépe zná svoji potřebu spočívající v každodenní a nepřetržité dodávce elektrické energie pro zajištění bezpečného a spolehlivého chodu všech svých oddělení a tím i péče o pacienty, jejichž léčba a zajištění životních funkcí je přímo odvislá mj. od spolehlivé a nepřetržité dodávky elektrické energie a na ni navazující funkčnosti všech technologických celků, zařízení a přístrojů. Zadavatel je rovněž osobou, která je oprávněna stanovit zadávací podmínky tak, aby předmětná veřejná zakázka byla schopna zajistit pro něj nezbytné potřeby. Zadavatel je však i osobou, která nese plnou odpovědnost za stanovení zadávacích podmínek, včetně toho, že zadávací podmínky nebudou bezdůvodně klást překážky dodavatelům, nebudou bezdůvodně „protežovat“ konkrétního dodavatele nebo okruh dodavatelů, budou transparentní a nediskriminační a nebudou jakýmkoli způsobem (a to jak přímo, tak skrytě) neodůvodněně omezovat hospodářskou soutěž mezi uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku.

100. K výše uvedenému lze nad rámec uvedeného doplnit, že veškeré požadavky na předmět plnění zadavatel stanoví na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. Veškeré požadavky však musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr nebo technickou specifikaci poptávaného zařízení, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, které jsou obsaženy v ustanovení § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za splnění základních zásad veřejného zadávání, a to zásad transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Jedním z důsledků zadávacího řízení je omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci (způsobilost účastníka zadávacího řízení); samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Uvedené pak musí být nastaveno takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem.

101. Obecně je třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad přitom uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

102. Úřad se při posuzování věci zaměřil na navrhovatelem vytýkané skutečnosti, které uvádí jak ve svých námitkách, tak následně i v návrhu, a to že zadavatel v zadávací dokumentaci mj. stanovil požadavek, aby dodávaný zdroj elektrické energie disponoval výhradně jednoložiskovým alternátorem a zároveň elektromagnetickou spojkou pro přenos výkonu mezi hnacím dieselovým motorem a generátorem střídavého elektrického proudu, přičemž kombinací těchto technických podmínek zadavatel „upřednostnil“ záložní zdroj elektrické energie od výrobce Kinolt, který podle navrhovatele jako jediný na trhu je schopen kumulativně splnit zadavatelem stanovené zadávací podmínky.

K požadavku zadavatele na jednoložiskový alternátor

103. Poněvadž zadavatel neosvětlil důvody, které jej vedly k tomu, aby v zadávacích podmínkách stanovil striktní požadavek, že součástí dodávaného náhradního zdroje elektrické energie musí být jednoložiskový generátor střídavého elektrického proudu (alternátor), vyzval jej usnesením č. j. ÚOHS-08044/2021/532/MOn ze dne 4. 3. 2021 k uvedení důvodů, které jej pro stanovení takového technického požadavku vedly (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí).Úřad konkrétně zadavateli položil následující dotaz: „Z jakého důvodu byl v zadávacích podmínkách stanoven striktní požadavek, aby dodávaný zdroj elektrické energie disponoval výhradně jednoložiskovým alternátorem? Dosažení jakého cíle zadavatel tímto požadavkem sledoval? Pakliže by dle názoru zadavatele měly být jednoložiskové alternátory z pohledu zajištění spolehlivých a bezpečných dodávek elektrické energie výhodnější, než alternátory se dvěma ložisky, nechť zadavatel Úřadu tuto skutečnost zdůvodní a doloží.“.

104. Na výzvu Úřadu zadavatel odpověděl přípisem signovaným dne 9. 3. 2021, ve kterém mj. výslovně uvedl následující: „Požadavek zadání na jednoložiskový alternátor souvisí s požadavkem uložení osy dvou společných elektrických strojů spojených pevnou spojkou, tak aby byly minimalizovány vibrace ložisek a zajištěna tak jejich maximální možná životnost. Dále pak byl zvolen typ alternátoru s jedním ložiskem z důvodu maximálního snížení třecího momentu ložisek a tím minimalizace mechanických ztrát a zlepšení dynamiky mechanického systému – úplná eliminace ztrát ve druhém ložisku alternátoru a rychlejší odezva na změny provozního zatížení. U tohoto typu navíc odpadá nutnost jeho údržby mazáním a následná jeho profylaktická výměna na konci jeho životnosti. Předpokládané menší náklady na provozní spotřební materiál – mazivo, dále náklady na materiál vlastního ložiska při výměně a úspora času pro vlastní servis – menší pracnost… Jak bylo výše uvedeno, vliv třecího momentu ložisek působí proti základnímu momentu setrvačnosti kinetického akumulátoru, který zajišťuje vlastní funkci zálohování. Projevuje se tedy ve formě energetických ztrát… Obecně lze však jednoznačně konstatovat, že alternátor s jedním ložiskem bude mít celkový třecí moment menší než alternátor se dvěma ložisky, neboť celkový třecí moment je definován součtem parciálních třecích momentů obou ložisek na dvouložiskovém alternátoru. Zadání parametru jednoložiskového alternátoru, tak míří na řešení s minimálními mechanickými ztrátami soustavy záložního zdroje jako celku. Parametr rovněž vede ke snížení celkového počtu trvale provozem zatížených ložisek a tedy ke snížení četnosti úkonů servisu a údržby.“.

105. Pokud Úřad výše uvedené zjednoduší a shrne, lze konstatovat, že zadavatel pro výlučné použití jednoložiskového alternátoru uvádí důvody ekonomické (nižší náklady na provozní materiál a maziva a úspora 1 ks ložiska při výměně, nižší pracnost, snížení četnosti úkonů servisu a údržby atd.) a důvody technické (minimalizace vibrací ložisek, zvýšení životnosti ložisek, snížení třecího momentu v ložiscích a tím i snížení ztrát soustrojí). V dalším Úřad jednotlivé důvody pro požadavek zadavatele, aby zařízení disponovalo jednoložiskovým alternátorem v podrobnostech rozebere, a to i ve spojení se závěry obsaženými ve vyjádření VUT FSI a oslovených dodavatelů působících na relevantním trhu.

K ekonomickým důvodům pro použití jednoložiskového alternátoru

106. VUT FSI ve svém stanovisku ze dne 31. 3. 2021 uvádí, že z ekonomického hlediska bývá obecně jednoložiskové uložení alternátoru preferované, protože je levnější a jednodušší na výrobu i na údržbu. Jako ekonomicky výhodnější považuje konstrukční řešení alternátoru s jedním ložiskem i vybraný dodavatel (nabízející právě výrobky společnosti Kinolt), který však ve svém vyjádření ze dne 25. 3. 2021 neargumentuje jako zadavatel nižšími náklady na provozní materiál a maziva, úsporou 1 ks ložiska při výměně a snížením četnosti úkonů servisu a údržby, nýbrž tím, že v případě servisních prací při výměně ložisek na jednoložiskovém generátoru bude kratší doba odstávky zařízení, které po tuto dubu nebude v činnosti, než v případě dvouložiskového generátoru.

107. Naopak zcela opačný názor zastává ve svém stanovisku signovaném dne 26. 3. 2021 dodavatel Firstpower, tzn. navrhovatel, který dodává zařízení s alternátorem uloženým na dvou ložiscích. Firstpower uvádí, že na rozdíl od konstrukce jednoložiskového alternátoru, který má „společné“ ložisko s kinetickým modulem, jím nabízená oddělená konstrukce generátoru a kinetického modulu umožňuje lepší přístup ke všem ložiskům (čtyři ložiska elektromagnetického kinetického modulu a dvě ložiska alternátoru), což podle něj umožňuje mazání všech ložisek, a tudíž v případě jím nabízeného konstrukčního řešení není nutné provádět údržbu. Jako další významnou ekonomickou výhodu jím nabízeného řešení Firstpower považuje tu skutečnost, že při poruše nebo při generální opravě je možné vyměnit na místě generátor či kinetický modul samostatně, přičemž taková oprava je oproti obdobné opravě jednoložiskového alternátoru „několikanásobně“ kratší. Navíc jako kritickou výhodu svého zařízení navrhovatel považuje tu skutečnost, že při případné poruše kinetického modulu lze jím nabízené řešení provozovat v režimu „diesel generátoru“. Rovněž také dodavatel SCHMACHTL CZ, který dodává zařízení od výrobce Hitzinger ve svém stanovisku ze dne 30. 3. 2021 po ekonomické stránce preferuje koncepci dvouložiskového generátoru, která je podle jeho názoru výhodnější z důvodu delší životnosti ložisek generátoru. Tento dodavatel rovněž uvádí, že údržba nebo výměna ložisek je nutná u obou systémů, přičemž jako jediný náklad navíc je toliko sada jednoho ložiska, což tento dodavatel považuje za zanedbatelnou částku. Dodavatel SCHMACHTL CZ rovněž v tomto ohledu zmiňuje, že dvouložiskové provedení alternátoru se vyznačuje delším intervalem údržby a uvádí, že výpočet TCO (Total Cost of Ownership) pro příštích 10 až 15 let je v případě dvouložiskového generátoru levnější, než řešení alternátoru s jediným ložiskem.

108. Dodavatel ALTRON na otázky Úřadu odpověděl ve svém stanovisku ze dne 1. 4. 2021, které ve srovnání s ostatními obdrženými odpověďmi obsahuje nejobsáhlejší argumentaci a Úřad jej tak považuje za nejpropracovanější, kdy popisuje a odůvodňuje v podrobnostech jednotlivé výhody a nevýhody obou konstrukčních řešení. Dodavatel Altron k ekonomickým důvodům použití jednoložiskového alternátoru uvádí následující: „(…) Předpokládám ale, že koncového uživatele zajímá účinnost zdroje jako celku, nikoliv jeho jednotlivých částí. V tomto případě, tedy platí to, co je uvedeno v první části naší zprávy a to rozložení zatížení jednotlivých ložisek, jejich opotřebení, ztráty, časové intervaly atd.. V případě spojení jedno a dvouložiskového generátoru. Z toho je patrné, že tato argumentace není správná a z pohledu posuzování zatížení jednotlivých ložisek není korektní. Není možné ani argumentovat tím, že kinetické moduly UPS, nejsou zpravidla uloženy na mechanických ložiscích, ale jsou neseny v magnetickém poli. Ale i v tomto případě je nutné počítat s vyššími provozními náklady na vytvoření magnetického pole umožňující vynesení vyššího zatížení statoru. Bohužel, (nebo bohudík) stále i v tomto případě platí zákon zachování energie. Proto také nelze souhlasit s argumentací vyšších provozních nákladů u dvouložiskových zařízení, náklady na profylaktické prohlídky, mazání, ztrátami (třecími momenty) atd.., které je nutno posuzovat z pohledu obou zdrojů… Není možné obecně argumentovat tím, že použitím jednoložiskového generátoru je dosaženo nižších provozních nákladů z pohledu ztrát (tedy účinností systému), z pohledu nutnosti nižšího četnosti servisních úkonů, případně plánované výměny tedy životnosti jednotlivých částí (v tomto případě ložisek). Obecně se v tomto případě bavíme o provozních nákladech a i v tomto případě to nelze posuzovat pouze na jednotlivých částech (zařízeních) celku, v tomto případě rotační UPS. Výše provozních nákladů je plně v kompetenci výrobců nebo dodavatelů zařízení a lze ji potvrdit pouze na základě předložených přesných údajů s touto problematikou související.“.

109. Ze všech výše uvedených odborných stanovisek týkajících se ekonomických důvodů pro použití jednoložiskového alternátoru dle názoru Úřadu plyne, že nelze bez bližších znalostí a specifik konkrétních posuzovaných záložních zdrojů elektrické energie učinit jednoznačný paušální závěr, že použití jednoložiskového alternátoru je nepochybně ekonomicky výhodnější řešení, než použití alternátoru uloženého na dvou ložiscích. Obzvlášť pak zadavatelem uváděné ekonomické důvody pro použití tohoto řešení (nižší náklady na provozní materiál a maziva, úspora 1 ks ložiska při výměně a snížením četnosti úkonů servisu a údržby), a tedy důvody, proč zadavatel na tomto řešení trvá, se v rámci obdržených stanovisek získaných na základě praktických zkušeností odborných dodavatelů nepotvrdily. Nižší náklady v souvislosti s používáním jednoložiskových alternátorů v obecné rovině zmiňuje toliko na základě teoretických znalostí VUT FSI, přičemž blíže neuvádí, v čem konkrétně je toto řešení úspornější. Vyjádření vybraného dodavatele týkající se kratší doby odstávky generátoru při výměně ložisek na ložiskovém generátoru může mít svoji logiku. Nicméně v kontextu všech skutečností a okolností, které souvisí s provozem zadavatelem poptávaného plnění, jehož je alternátor pouze dílčí součástí, se jedná pouze o partikulární okolnost, která není způsobilá odůvodnit případný negativní zásah do možné soutěže mezi dodavateli, nad to tímto ani neargumentuje sám zadavatel. Podle názoru Úřadu je totiž zcela zásadní okolností, ve vztahu k argumentaci zadavatele odůvodňující daný požadavek, na kterou upozorňuje i dodavatel ALTRON, a to, že nelze brát v potaz toliko jen generátor a zohledňovat toliko náklady na jen marginální část systému – ložiska generátoru, ale je třeba se dívat na problém komplexně. Uvedenou optikou, lze i ve stanoviscích, která Úřad obdržel, a která jsou na první pohled zcela protichůdná, nalézt logické souvislosti. Svoji logiku nepochybně má argumentace vybraného dodavatele, že v případě, potřeby servisního zásahu toliko na generátoru, se může jevit jako výrazně výhodnější řešení konstrukce s jednoložiskovým generátorem, a to zejména z důvodu, který uvádí vybraný dodavatel, a to že v případě servisních prací, bude odstávka zařízení výrazně kratší, než v případě uspořádání zařízení se dvěma ložisky. Jak totiž vyplývá z grafického znázornění situace předložené dodavatelem ALTRON, tak i v posudku Ing. Synka, který byl předložen navrhovatelem, v případě konstrukce generátoru s jedním ložiskem je alternátor prakticky uložen na „konci“ hřídele, přičemž kinetický modul je umístěn mezi alternátorem dieselovým motorem, a tudíž v případě, že servisní zásah potřebuje „pouze“ alternátor nebo jeho ložiska, není zapotřebí ze soustrojí demontovat kinetický modul, což však není možné v případě konstrukce se dvěma ložisky, kdy alternátor je v soustrojí uložen na hřídeli a v soustrojí je umístěn mezi dieselovým motorem a kinetickým modulem. Z uvedeného ohledu lze přisvědčit argumentaci vybraného dodavatele, která je bezesporu založena na objektivních důvodech. Úřad však v tomto ohledu opětovně akcentuje, že nelze z celého systému upřednostňovat a v tomto ohledu vyzdvihovat toliko tuto dílčí část náhradního zdroje, neboť nepochybně za celou dobu životnosti bude zapotřebí, aby byly činěny servisní zásahy i na kinetickém modulu. V tomto ohledu je na místě vyzvednout argumentaci navrhovatele, která se přímo nevztahuje k problematice ekonomické výhodnosti dílčí části systému - k alternátoru a jeho konstrukci, nýbrž k servisním nákladům celého náhradního zdroje, kdy při určitých servisních zásazích (nikoliv tedy jen na alternátoru) může být ekonomicky lepší řešení právě jím nabízená konstrukce alternátoru, která je uložená na dvou ložiscích. Lze tedy shrnout, že z předložených stanovisek vyplynulo, že pro určité servisní zásahy bude výhodnější jednoložiskový generátor, což nemusí platit pro jiné servisní zásahy, kdy jejich součástí bude zapotřebí demontáž kinetického modulu ze zařízení. Poněvadž Úřad nezná četnost jednotlivých servisních nákladů, ani náklady jednotlivých dodavatelů na tyto zásahy, nebylo by korektní v tomto ohledu činit jednoznačný závěr, která konstrukce alternátoru by za dobu životnosti byla pro zadavatele ekonomicky přínosnější a která nikoliv. V tomto ohledu pak ani z hlediska ekonomické výhodnosti nelze opomíjet zadavatelem stanovené zadávací podmínky, konkrétně kritérium hodnocení (k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí), které je zaměřeno na ekonomickou výhodnost nabízeného plnění, a to jako celku; nikoliv pouze ve smyslu pořízení plnění jako takového.

110. Pro Úplnost Úřad uvádí, že zadavatelem uvedené ekonomické přínosy jednoložiskového alternátoru nepovažuje za skutečnost, které by mohly významně upřednostňovat toto řešení před uložením alternátoru na dvou ložiscích, natož aby toto řešení zcela vylučovaly. Jak vyplývá z výše uvedeného (a provedeného šetření Úřadem) sama ekonomická výhodnost zadavatelem preferovaného řešení je diskutabilní. Úřad v tomto ohledu uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že při každé výměně ložisek alternátoru zadavatel v případě jednoložiskového alternátoru „uspoří“ náklady za 1 kus ložiska na rozdíl od konkurenčního řešení. S ohledem na argumentaci dodavatelů (náklady na odstávku zařízení, náklady servisních prací, potřeba těžké techniky na demontáž,…) se jeví argumentace dodavatele SMACHTL CZ ohledně zanedbatelných nákladů za sadu 1 ložiska v porovnání s ostatními náklady spíše jako položka, která je marginální, byť v absolutní hodnotě se nemusí jednat o položku zcela zanedbatelnou. Jako velmi sporná se jeví i argumentace zadavatele ohledně snížení četnosti servisních úkonů v případě jednoložiskového uložení alternátoru, neboť z odborných vyjádření lze spíše usuzovat o opaku. Dodavatel SMACHTL CZ v tomto ohledu výslovně uvádí, že dvouložiskové uložení alternátoru vykazuje známky delší životnosti. Totéž potvrzuje i dodavatel ALTRON, když konstatuje: „Dvouložiskové generátory jednoznačně vynikají delší životností a jsou používané zpravidla pro vyšší výkony zařízení ať už jsou to kogenerační jednotky, lodní použití. Jsou více resistentní proti provozu v prostředí, kde dochází k vyšším vibracím, změnám rázového zatížení zdrojů.“. VUT FSI potvrzuje argumentaci dodavatele ALTRON v tom ohledu, že jednoložiskové uložení alternátoru je méně odolné vůči vibracím, což nepochybně má vliv i na životnost ložisek.

111. Dodavatel ALTRON pak ve svém stanovisku uvádí ekonomické výhody jednoložiskového generátoru, které nezmiňuje zadavatel ani vybraný dodavatel: »Jednoznačnou výhodou jednoložiskového provedení generátorů je jejich snazší instalace (spojení) při spojení s dalším zařízením. Zcela odpadá vyrovnání obou zdrojů. Při výrobě jde tedy o pouhé mechanické spojení dvou normalizovaných spojů. Jednoložiskové generátory nepotřebují elastické/pružné spojení mezi zdroji, jako v případě dvouložiskových. Tato „výhoda“ ovšem způsobuje vyšší mechanické zatížení generátoru při dlouhodobém provozu (spojení je provedeno přes ocelový disk).«.

112. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že obě řešení nabízí ekonomická pozitiva a negativa, avšak žádný z těchto důvodů Úřad nepovažuje za důvod, který by měl upřednostnit jedno z řešení, či naopak zcela „diskvalifikovat“ řešení druhé, jelikož se při využití obou řešení je zadavatel ve výsledku dosáhnout cíle, ke kterému směřuje pořízení výrobku jako celku, tzn. zajištění záložního zdroje energie.

113. V neposlední řadě je třeba reflektovat i zadavatelem stanovené zadávací podmínky. V bodu 2.3 „předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Součástí zakázky je i požadavek zadavatele na dvouletý bezplatný záruční servis obsahující veškerý spotřební materiál potřebný pro provoz zařízení, dále pak na pozáruční servis na dobu 18 let - pravidelný servis (včetně pohotovostní služby), údržba, kontroly a revize zdrojového soustrojí realizované v termínech a rozsahu vyplývajících z jednotlivých ustanovení příslušných vyhlášek a norem, dle předpisů výrobců pro provoz jednotlivých zařízení, případně v termínech a rozsahu nutných k odstranění dané závady a repasování, výměna jednotlivých částí stroje v termínech dle předpisu výrobce.“.

114. Rovněž i ze závazného návrhu Smlouvy o poskytování servisních služeb je zřejmé, že nedílnou součástí předmětu plnění veřejné zakázky je poskytování pozáručního servisu včetně repasování a výměny dílů po dobu 18 roků. Servisní smlouva mj. stanovuje: „Dodavatel před podpisem této smlouvy předloží kompletní Servisní plán včetně harmonogramu na 18 let určený výrobcem včetně rozkladu ceny za jednotlivé pravidelné úkony, náhradní díly a repase strojních součástí (dále jen Servisní plán). Tento Servisní plán musí obsáhnout všechny pravidelné a výrobcem stanovené činnosti včetně výměny náhradních dílů a repasí doporučených výrobcem pro bezchybný chod stroje po dobu trvání této smlouvy. Servisní plán bude podepsán zástupci ve věcech technických z obou stran ve stejném datu, jako tato smlouva. Změna Servisního plánu bude možná pouze na základě písemné dohody obou smluvních stran.

3. Součástí Servisního plánu podle této smlouvy je mimo jiné také:

3.1 Zdrojové soustrojí strojní část:

- provádění strojní revize soustrojí 6x za rok

- provádění periodické prohlídky a seřízení strojní části 1x za rok

- zajištění výměny oleje dle pokynů a ve lhůtách stanovených výrobcem

3.2 Zdrojové soustrojí elektro část:

- provádění revizí rozvaděče a generátoru minimálně 1x za 2 roky

- provádění periodické prohlídky a seřízení rozvaděče a generátoru 1x za rok

3.3 Repasování a výměna jednotlivých součástí

- výměna jednotlivých dílů dle pokynů a ve lhůtách stanovených výrobcem

- výměna startovacích baterií dle pokynů výrobce

- repasování dílů dle pokynů a ve lhůtách stanovených výrobcem“.

115. Součástí zadavatelem poptávaného plnění je vedle dodávky náhradního zdroje elektrické energie a dvouletého záručního servisu i 18 letý pozáruční servis, ve kterém bude mj. zahrnuto repasování dílů a jejich výměna ve lhůtách stanovených výrobcem. Z výše uvedeného je tedy nade vši pochybnost zřejmé, že zadavatel bude mít po dobu 20 roků zajištěný servis náhradního zdroje, včetně repasování a výměny dílů ve lhůtách stanovených výrobcem, přičemž veškeré tyto servisní práce budou zahrnuty v nabídkové ceně každého dodavatele a budou zadavatelem hodnoceny. Zadavatel tak prakticky vedle vlastní ceny zařízení hodnotí částečně i tzv. náklady životního cyklu, a to v šetřeném případě servisní náklady po dobu 18 roků po ukončení záruční doby, jak ostatně vyplývá z článku 11. „Způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace. Tudíž (ne)servisní náklady s jedním či druhým typem alternátoru se ve svém výsledku projeví již v rámci hodnocení nabídek a nelze přehlížet, že je to zadavatel, kdo stanovil členění nabídkové ceny na vlastní dodávku zařízení a na cenu pozáručního servisu za dobu 18 let. Právě stanovení způsobu hodnocení tak má zásadní dopad na argumentaci zadavatele ohledně ekonomických důvodů pro striktní požadavek na dodávku jednoložiskového generátoru a naopak lze pozitivně kvitovat přístup zadavatele, který nehodnotí pouze náklady spojené s pořízením DUP/DRUPS, ale i náklady související s jeho provozem. Pokud by se naplnily jeho predikce, že dvouložiskový generátor je s ohledem na servisní náklady, náklady na mazání ložisek, jejich výměnu, atd. výrazně ekonomicky méně výhodný, nepochybně by se tato skutečnost musela projevit v nabídce dodavatelů v části nákladů na servis zařízení a musela by se tato skutečnost projevit i při hodnocení nabídek. Zadavatel by tak nemusel být obavy, že vybere sice zařízení, jehož samotné pořízení je pro něj výhodnější, avšak z důvodu vysokých servisních nákladů ve výsledku uhradí za dobu životnosti vyšší náklady než v případě konstrukce zařízení nabídnuté konkurenčním dodavatelem. Z uvedeného důvodu Úřad považuje ekonomické důvody pro vyloučení DUPS/DRUPS s alternátorem uloženým na dvou ložiscích za nedůvodné a neoprávněné, kdy nelze přehlédnout, že dokonce právě i tuto finanční rovinu zadavatel zohledňoval již v rámci hodnocení jednotlivých nabídek.

K technickým důvodům pro použití jednoložiskového alternátoru

116. Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 104. a 105. odůvodnění tohoto rozhodnutí) podle zadavatele jej pro použití jednoložiskového alernátoru vedly následující technické důvody:

minimalizace vibrací „ložisek“
zvýšení životnosti ložisek
snížení třecího momentu v ložiscích a tím i snížení ztrát soustrojí.

117. Na úvod Úřad uvádí, že z předložených stanovisek vyplývá, že se zřejmě nebude jednat o vibraci „ložisek“ nýbrž o vibraci jednotlivých rotujících částí systému (alternátoru), a tudíž výše uvedený argument zadavatele bude Úřad posuzovat v tom smyslu, že zadavatel považuje jednoložiskový alternátor za výhodnější z pohledu namáhání ložisek alternátoru vibracemi a nikoliv z pohledu, že by vibrovala samotná ložiska. Stejným způsobem argumentaci zadavatele chápou i dodavatelé, kteří se k problematice vyjadřovali.

118. K problematice vibrací DUPS/DRUPS se vyjadřuje VUT FSI, a dodavatelé PRONIX, SMACHTL CZ a ALTRON. VUT FSI a dodavatelé SMACHTL CZ a ALTRON se napříč shodují v tom, že uložení alernátoru se dvěma ložisky je obecně proti účinku vibrací sytému odolnější než jednoložiskový alternátor (viz bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

119. Vybraný dodavatel se k dané problematice týkající se vibrací vyjádřil následovně: „(…) Celá soustava tak má tři ložiska. Výhodou tohoto spojení je dosažení automatické přesné souososti celkové soustavy hřídelů a eliminace vibrací při nepřesném usazení strojů na základový rám. Druhým běžně používaným uložením je spojení dvou strojů, kde má každý z těchto strojů dvě pevná ložiska na každé straně – celá soustava má tedy čtyři ložiska. Má tedy dva ložiskové štíty, ve kterých je vlastní hřídel každého stroje vynesen. Souosé spojení hřídelů dvou takovýchto strojů lze provést, ale nese s sebou mikrometrické nároky na přesnost uložení obou zařízení na základový rám. V případě, že dojde vlivem transportu, nesprávné instalace k osové diferenci zařízení, dojde na soustavě ke vzniku torzních kmitů a k rychlejší degradaci ložisek. Tato varianta je tedy možná a používá se zejména pro elektrické stroje výrazně větších výkonů, například tam, kde již jednoložiskové provedení alternátorů nelze vyrobit (výkony 10 MVA a více). Tato varianta je náročnější na transport a vlastní montáž, při které je zapotřebí přesné měřící aparatury a znalosti principů souosého vystředění. Lze tedy jednoznačně konstatovat, že jednoložiskové řešení je z hlediska technické a funkční implementace výhodnější, a to z důvodu minimalizace možných chyb osové nesouměrnosti vzniklé při transportu a on-site instalaci.“.

120. Dodavatel ALTRON pak k otázce vibrací uvádí: »Není možné obecně tvrdit, že použitím jednoložiskového spojení zdrojů, tedy použitím jednoložiskového generátoru, prokazatelně snižuje vibrace ložisek. Normalizované spojení jednoložiskového generátoru s druhým zdrojem (SAE spojení) není možno chápat jako absolutní z pohledu „souososti obou zdrojů“. Souosost či nesouosost obou zdrojů, je dána přípustnými tolerancemi obou zařízení při výrobě. I toto spojení je dáno pružností „disku“- viz obrázek níže – flexible disk. Naopak souosost spojení v případě dvouložiskového uložení, je dána právě mechanickým vyrovnáním obou zdrojů při výrobě soustavy (generátor a další zdroj) a dále pak použitím „pružné spojky“. Výhodou použití jednoložiskových zdrojů je tak obecně jednodušší vyrovnání obou zdrojů při jejich spojení, tedy dosažení souososti obou zdrojů. To ovšem v žádném případě nesouvisí s argumentací zadavatele, na snížení vibrací. „Velikost“ vibrací je tak plně v kompetenci výrobce a jejich tolerance je dána právě přesností při výrobě, tedy vyrovnáním obou zařízení. Nelze tedy obecně tvrdit, že použitím jednoložiskového generátoru, je dosaženo nižších vibrací. Domníváme se, že je to naopak. Zatímco v případě dvouložiskového spojení je pro eliminaci (nesouososti) použito elastické (zpravidla pryžové) spojky, tak v případě jednoložiskového je to pevný ocelový disk – viz níže obrázek. Toto, ale nejsme schopni prokazatelně doložit.«.

121. Oba dodavatelé ve svých stanoviscích uvádějí zcela identické důvody, které mají vliv na velikost vibrací alternátoru ve vztahu k ložiskům, ve kterých jsou uložena, byť paradoxně oba dospívají k odlišným závěrům. Jak dodavatel PRONIX, tak i dodavatel ALTRON se jednoznačně shodnou v tom, že intenzita vibrací alternátoru (bez ohledu na jeho konstrukci) je odvislá od výrobní a montážní přesnosti těchto dílů ve vztahu k ostatním částem DUPS/DRUPS. Oba dodavatelé se rovněž shodují na tom, že z pohledu „vyrovnání“ obou strojů (tj. alternátoru a kinetického modulu) bude nepochybně jednoduší pro montáž jednoložiskový alternátor. V případě dvouložiskového generátoru je dle vyjádření vybraného dodavatele zapotřebí pomocí „přesné měřící aparatury a znalostí principů souosého vystředění“ zajistit upevnění alternátoru a kinetického modulu vůči sobě v zařízení DUPS/DRUPS. Až potud se oba dodavatelé plně shodují. Rozdíl však nastává v okamžiku, kdy vybraný dodavatel skutečnost, že jím dodávané zařízení je jednodušší na montáž při připojení alternátoru ke kinetickému modulu, kdy toto připojení de facto zaručuje dosažení jisté míry souososti těchto strojů, paušalizuje v tom ohledu, že tato konstrukce automaticky zaručuje i lepší (přesnější) zajištění souososti obou zařízení a tím i nižší vibrace ve vztahu k ložiskům. Úřad se však v tomto ohledu jednoznačně musí přiklonit k názoru dodavatele ALTRON, neboť zcela logicky platí, že jednodušší způsob připojení automaticky nemusí zajistit i přesnější („souosejší“) propojení alternátoru a kinetického modulu, nýbrž bude platit, že přesnost tohoto spojení bude logicky odvozena od přesnosti vyrobených částí (a tudíž bude zásadní, v jaké výrobní toleranci konkrétní výrobce součásti vyrábí) a pak zejména v případě dvouložiskového generátoru, s jakou přesností a precizností ve vztahu k zajištění souososti proběhne výsledná montáž zařízení DUPS/DRUPS. Předpoklad vybraného dodavatele o lepším zajištění souososti obou strojů vychází z nesprávné premisy, že při dodávce dvouložiskového alternátoru nedojde k optimálnímu zajištění souososti, ke kterému prakticky může dojít buď při montáži, která nebude precizně odvedena, respektive při chybě transportu (jak ostatně výslovně uvádí vybraný dodavatel). Z výše uvedeného tedy plyne, že vybraný dodavatel při argumentaci o nižších vibracích jednoložiskového alternátoru již předem „kalkuluje“ s potenciální možností chyby konkurenta (a to jak při montáži, tak případně při transportu zařízení), přičemž tato argumentace nemá nic společného se skutečnou přesností výroby a montáže zařízení a tudíž ani s intenzitou vibrací. V této souvislosti Úřad poznamenává, že dodavatelé dvouložiskových alternátorů jsou si nepochybně vědomi (stejně jako vybraný dodavatel), že správná funkce jejich zařízení bude odvislá od precizní montáže a třeba i od bezchybného transportu zařízení, a tudíž lze předpokládat, že učiní taková opatření, aby se uváděným chybám předešlo a tyto tak nenastaly.

122. Co se týče argumentace zadavatele ohledně vyšší životnosti ložisek v případě jednoložiskového generátoru oproti generátoru dvouložiskovému, Úřad uvádí, že uvedená premisa zadavatele se po obdržení odborných stanovisek nepotvrdila, právě naopak. Vyšší životnost ložiska jednoložiskového alternátoru vůči obdobnému dvouložiskovému alternátoru neuvádí VUT FSI ani žádný dotazovaný dodavatel (včetně vybraného dodavatele). Naopak vyšší životnost ložisek dvouložiskového generátoru výslovně ve svých stanoviscích uvádí hned dva dodavatelé, a to konkrétně SMACHTL CZ a ALTRON (viz také bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z praktických zkušeností obou dodavatelů tak lze tak dovodit, že skutečnost, zda součástí DUPS/DRUPS bude jednoložiskový alternátor či alternátor uložený na dvou ložiscích zřejmě bude mít vliv na životnost ložisek alternátoru, avšak tato podle vyjádření dodavatelů svědčí v neprospěch životnosti ložiska jednoložiskového alternátoru. Nad to Úřad zdůrazňuje, že již součástí hodnocení nabídek byly zohledněny náklady životního cyklu v souvislosti s pořizovaným zařízením DUPS/DRUPS.

123. Úřad na základě obdržených stanovisek připouští, že na životnost ložisek alternátoru mohou mít vliv i jiné skutečnosti než je konstrukce alternátoru, zejména pak již zadavatelem zmiňované vibrace (které mohou být způsobeny nepřesností montáže, jak ve svém stanovisku zmiňuje vybraný dodavatel). V této souvislosti Úřad uvádí, že „chyba“ výroby či montáže se vztahuje ke konkrétnímu výrobku, nikoliv k tomu, zda se jedná o konstrukci alternátoru s jedním či dvěma ložisky, a tudíž v uvedeném ohledu má konstrukce alternátoru na životnost jeho ložisek zcela neutrální vliv.

124. K argumentu zadavatele, že použití jednoložiskového alternátoru bude výhodnější z pohledu nižšího třecího momentu v ložiscích, což se projeví i na snížení ztrát soustrojí se vyjádřili VUT FSI, vybraný dodavatel, Firstpower (navrhovatel) a ALTRON.

125. VUT FSI v uvedeném ohledu uvedla: „Asi lze souhlasit i s myšlenkou, že za předpokladu srovnatelné konstrukce a zatížení ložisek může mít jednoložiskové řešení menší třecí ztrátu, to ale už bude záviset na konkrétní konstrukci uložení a nemusí to být vždy pravda.“.

126. Vybraný dodavatel ke ztrátám v ložiscích uvedl: „Minimalizace mechanických ztrát trvale rotující soustavy elektrických strojů je jedním z klíčových parametrů obecně platných pro jakékoliv energetické zařízení. Tyto ztráty se totiž vyskytují trvale 365 dní v roce, 24 hodin denně a ve formě spotřebované elektrické energie je zaplatí provozovatel poskytovateli elektrické energie v rámci distribuční sítě v pravidelném vyúčtování. Konkrétně kvantifikovat jaký je rozdíl v mechanických ztrátách na systému se třemi ložisky, resp. na systému se čtyřmi ložisky, je poměrně komplikovaná úloha, která předpokládá konkrétní znalost konstrukčních parametrů jednotlivých zařízení a způsobu vyvážení celé soustavy. Lze však souhlasit s tvrzením, že mechanické ztráty rotující soustavy shodného výkonu, s optimálním vyvážením a správně provedenou instalací, budou větší na systému se čtyřmi ložisky než na systému se třemi ložisky.“.

127. Navrhovatel pak ke ztrátám v ložiscích uvedl: „Nemůžeme porovnat třecí moment ložisek v zařízeních Kinolt a Hitec, především proto, že je jejich celkový počet pravděpodobně stejný a jejich typ se liší. Můžeme ale jednoznačně říci, že tvrzení, že „zadání parametru jednoložiskového alternátoru, tak míří na řešení s minimálními mechanickými ztrátami soustavy záložního zdroje jako celku“, je absolutní nesmysl, stejně tak jako, že jeho použití vede ke snížení četnosti úkonů servisu a údržby, jak bylo analyzováno výše a při srovnání počtu ložisek v DRUPS Kinolt a Hitec a způsobu jejich mazání. Dále je třeba si uvědomit, že mechanické ztráty tvoří nepátraný zlomek celkových ztrát DRUPS a jejich snížení nemá podstatný efekt na celkové ztráty zařízení DRUPS.“.

128. Dodavatel ALTRON pak ke ztrátám v ložiscích konstatuje následující: „Celá argumentace se dá prezentovat jako posouzení ztrát, obou systémů uložení z pohledu vlastního generátoru. Teoreticky se dá tedy souhlasit s tím, že zatížení statoru generátoru jednoložiského generátor, je v porovnání s dvouložiskovým uložením poloviční tedy cca 50%. Druhých 50% zatížení je přeneseno na druhý zdroj. Předpokládám ale, že koncového uživatele zajímá účinnost zdroje jako celku, nikoliv jeho jednotlivých částí. V tomto případě, tedy platí to co je uvedeno v první části naší zprávy a to rozložení zatížení jednotlivých ložisek, jejich opotřebení, ztráty, časové intervaly atd.. V případě spojení jedno a dvouložiskového generátoru. Z toho je patrné, že tato argumentace není správná a z pohledu posuzování zatížení jednotlivých ložisek není korektní. Není možné ani argumentovat tím, že kinetické moduly UPS, nejsou zpravidla uloženy na mechanických ložiscích, ale jsou neseny v magnetickém poli. Ale i v tomto případě je nutné počítat s vyššími provozními náklady na vytvoření magnetického pole umožňující vynesení vyššího zatížení statoru. Bohužel, (nebo bohudík) stále i v tomto případě platí zákon zachování energie. Proto také nelze souhlasit s argumentací vyšších provozních nákladů u dvouložiskových zařízení, náklady na profylaktické prohlídky, mazání, ztrátami (třecími momenty) atd.., které je nutno posuzovat z pohledu obou zdrojů.“.

129. Z obsahu vyjádření VUT FSI a vybraného dodavatele lze usoudit, že ztráta třením v ložisku jednoložiskového alternátoru by teoreticky měla být nižší než třecí ztráta v případě alternátoru uloženého na dvou ložiscích. Nelze však v této souvislosti přehlédnout, že VUT FSI jako předpoklad pro toto tvrzení uvádí, že tření v porovnávaných ložiscích musí mít stejnou konstrukci a k tomu navíc dodává, že to nemusí být vždy pravda. Obdobně vybraný dodavatel uvádí, že porovnat mechanické ztráty jednoložiskového alternátoru a dvouložiskového alternátoru je poměrně komplikované, kdy je zapotřebí znát jednotlivé konstrukční parametry a způsob vyvážení DUPS/DRUPS, přičemž dodává, že mechanické ztráty rotující soustavy shodného výkonu s optimálním vyvážením a správně provedenou instalací, budou větší u systému s dvouložiskovým generátorem.

130. Z výše uvedených stanovisek lze vyčíst, že třecí ztráta u dvouložiskového generátoru může být, ale také nemusí za ideálních podmínek vyšší než u generátoru jednoložiskového. K tomu Úřad uvádí, že si nelze nevšimnout, že dle VUT FSI navíc tato premisa platí v případě použití identických ložisek u obou těchto řešení. Pokud tedy například dodavatel s dvouložiskovým generátorem použije ložiska např. s nižším valivým odporem či DUPS/DRUPS s jednoložiskovým alternátorem bude sice správně vyvážena, nikoliv zcela „optimálně“, avšak konkurenční dvouložiskový generátor bude vyvážen zcela optimálně, může být paradoxně třecí ztráta o dvouložiskového alternátoru nižší. Z výše uvedené argumentace lze usoudit, že se jedná spíše o teoretické předpoklady, které „platí“ při splnění optimálních, ne-li zcela ideálních podmínek, které nemusí být ani prakticky dosažitelné, než že by se jednalo o jednoznačné, praxí ověřené a jednoduše kvantifikovatelné údaje, neboť jen nepatrné nuance při výrobě, či instalaci mohou mít vliv na to, zda z pohledu třecích ztrát bude výhodnější konkrétní DUPS/DRUPS zařízení s konkrétní konstrukcí alternátoru vůči obdobnému konkurenčnímu řešení. Z uvedeného tedy lze usuzovat, že ani třecí ztráty v ložiscích alternátoru nebudou znamenat významnou část z celkových ztrát DUPS/DRUPS, natož pak rozdíl třecích ztrát mezi jednotlivými konstrukcemi alternátoru. Je tak otázkou, zdali by pak zadavatel tyto „teoreticky“ vyšší ztráty dvouložiskového generátoru byl vůbec ve skutečném provozu reálně zaznamenat, natož aby se nějakým zcela zásadním způsobem projevily na ekonomice provozu DUPS/DRUPS, což ostatně evidentně potvrzuje i stanovisko dodavatelů Firstpower (navrhovatele) a ALTRON.

131. Firstpower v této souvislosti dokonce úvahu o nižších ztrátách tření jednoložiskového alternátoru označuje za „nesmysl“ a v dalším v plném rozsahu potvrzuje úvahu Úřadu, ke které Úřad dospěl rozborem stanovisek VUT FSI a vybraného dodavatele, tj. že mechanické ztráty tvoří jen nepatrný zlomek celkových ztrát DUPS/DRUPS, a tudíž se významně neprojeví na celkovém efektu ztrát. Pro úplnost k tomu Úřad dodává, že zadavatel neargumentuje výší mechanických ztrát (které Firstpower považuje v souhrnu za marginální), nýbrž rozdílem těchto ztrát mezi oběma řešeními, tedy hodnotami, které budou pochopitelně ještě významně nižší, než činí samotné mechanické ztráty.

132. Úřad se domnívá, že samotná podstata problému je obsažena ve stanovisku dodavatele ALTRON, a to jak v jeho úvodní grafické části, ve kterém je znázorněn „princip“ zatížení ložisek a rozložení sil u obou těchto konstrukčních řešení, tak i z jeho textového vyjádření, ze kterých vyplývá, že na výši třecích ztrát v ložiscích nebude mít zdaleka tak významný vliv počet valivých ložisek, nýbrž jejich zatížení, a tudíž není podstatné, zda zatížení generátoru je rozloženo na dvě ložiska tohoto generátoru (dvouložiskový generátor), či mezi jedno ložisko generátoru a kinetický modul (jednoložiskový generátor). Ze stanoviska dodavatele ALTRON tak vyplývá, že ložisko jednoložiskového alternátoru je tak opticky zatíženo pouze cca pouze poloviční silou (tedy přibližně stejně jako každé z ložisek adekvátního dvouložiskového alternátoru), což by znamenalo nižší třecí ztráty vlivem působení alternátoru, avšak ve výsledku se v rámci celého DUPS/DRUPS zatížení významně nezmění, protože místo zatížení „druhého“ ložiska dvouložiskového alternátoru bude obdobným způsobem „více“ zatížen druhý stroj (v konkrétním případě tedy kinetický modul) a tudíž se tato skutečnost významně na celkové výši třecích ztrát v ložiscích neprojeví. Závěr dodavatele ALTRON tak rovněž zní, že nelze souhlasit s argumentací zadavatele ohledně vyšších provozních nákladů u dvouložiskových zařízení, náklady na profylaktické prohlídky, mazání, ztráty, neboť náklady nelze posuzovat separátně, ale z pohledu obou strojů v soustrojí (alternátor a kinetický modul).

K otázce bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektrické energie ve vztahu ke konstrukci generátoru

133. Aby Úřad rozptýlil případné pochybnosti o tom, zdali konstrukce alternátoru může mít vliv na spolehlivost a bezpečnost dodávek elektrické energie, dotázal se na tuto problematiku všech oslovených subjektů. Na otázku odpověděli VUT FSI, vybraný dodavatel, Firstpower (navrhovatel) a ALTRON. VUT FSI, Firestpower a ALTRON se shodli na tom, že skutečnost, zda se jedná o jednoložiskový nebo dvouložiskový generátor nemá vliv na spolehlivost a bezpečnost dodávek elektrické energie. Vybraný dodavatel se pak vyjádřil v tom smyslu, že je nutno brát v potaz provozování těchto zdrojů a z toho vyhodnotit rizika pro provoz kritických aplikací po dobu výluky. Vybraný dodavatel se tak nevyjadřuje k bezpečnosti „provozu“ DUPS/DRUPS, nýbrž spíše k plánování odstávky, což nebylo záměrem Úřadu v rámci dotazů zjišťovat. Na základě odpovědí oslovených subjektů tak plyne, že konstrukce generátoru nemá vliv na spolehlivost či bezpečnost dodávek elektrické energie. Alternátor uložený na dvou ložiscích tedy není v uvedeném ohledu méně spolehlivý či neposkytuje menší bezpečnost dodávek než jednoložiskový alternátor.

134. Na základě výše uvedeného Úřad má za prokázané, že jednoložiskové konstrukční řešení alternátoru v zadavatelem uvedených ohledech zadavateli nepřináší přidanou hodnotu, která by jej opravňovala k diskvalifikaci konstrukčního řešení alternátoru se dvěma ložisky. V dalším Úřad posoudí, jakým způsobem má výše uvedený nedůvodný požadavek vliv na okruh dodavatelů, kteří by byli schopni v plném rozsahu splnit předmět veřejné zakázky. Nad rámec uvedeného pak lze doplnit, že již z provedeného samotného šetření je zjevné, že neexistuje univerzální závěr, zda to či ono technické řešení je výhodnější. Vždy záleží na více okolnostech, ať již o to, pro jak výkonný DUPS/DRUPS je alternátor dodáván, stejně tak je potřeba zohlednit, celkové konstrukční vlastnosti DUPS/DRUPS. V souvislosti se zadavatelem požadovaným typem alternátoru pak nelze přehlížet, že se v zásadě zaměřil na dílčí technický parametr, jehož výhodnost z hlediska technického řešení de facto jako uživatel ani nemusí být schopen vyhodnotit, jelikož se jedná pouze o dílčí součást poptávaného plnění. V této souvislosti lze odkázat i na vyjádření VUT FSI, která výslovně uvádí: „Dle našeho názoru by měl o vhodnosti konstrukce uložení alternátoru rozhodovat dodavatel/výrobce s ohledem na zajištění správné funkce zařízení podle technických požadavků zadavatele. Nejsme si jisti, zda je zadavatel schopen posoudit, ve které konstrukční verzi bude zařízení schopno naplnit jeho požadavky. Tím by mohl výrobce/dodavatele dostat do bezvýchodné situace – tj. pro dané podmínky, nemusí být obě varianty použitelné.“.

K možnosti vzájemné zaměnitelnosti alternátorů při kompletaci DUPS/DRUPS

135. S ohledem na závěry v rozhodnutí předsedy Úřadu se Úřad zaměřil i na posouzení otázky, zda je případně pro dodavatele problematické technické parametry DUPS/DUPS uzpůsobit na míru klientovi, tzn. odchýlit se případně od „katalogového“ typu výrobku a zjišťoval, jakým způsobem dodavatelé DUPS/DRUPS postupují při jejich kompletaci.

136. Zadavatel ve svém vyjádření na žádost Úřadu mj. uvedl: „Pro záložní zdroje DRUPS (DUPS) – používají výrobci běžně komerčně vyráběné alternátory třetích stran. LEROY-SOMER, STAMFORD, MARELLI, HITZINGER. Všichni tito výrobci vyrábějí alternátory v obou možných provedeních ložisek. Volba konkrétního alternátoru pro konkrétní použití je tedy definována konkrétním požadavkem konstruktéra technologie, do kterého je tento strojní díl použit, nebo požadavkem zákazníka.“. Aby Úřad ověřil argumentaci zadavatele, oslovil dotazované subjekty, aby se k této problematice zaměnitelnosti a k problematice případných obtíží při montáži v souvislosti se zaměnitelností alternátoru vyjádřili. Své stanovisko Úřadu poskytli VUT FSI, vybraný dodavatel, Firstpower (navrhovatel), ALTRON a na základě dodatečné výzvy i SMACHTL CZ. Ze všech pěti obdržených stanovisek se vymyká toliko stanovisko vybraného dodavatele, který požadavek na vzájemnou záměnu alternátorů (dvouložiskového a jednoložiskového) nepovažuje ze svého pohledu za požadavek, který by byl limitující a argumentuje v tom smyslu, že do výkonu 10 MVA jsou na trhu k dispozici alternátory obou konstrukcí a požadavek lze tak konstrukčně provést pomocí standardně vyráběných a běžně dostupných mechanických dílů.

137. Ostatní subjekty zastávají zcela opačný názor. Dle VUT FSI by o vhodnosti konstrukce uložení alternátoru měl rozhodovat výrobce nebo dodavatel zařízení, a to s ohledem na zajištění správné funkce DUPS/DRUPS.

138. Podle názoru Firstpower (navrhovatele) se v případě požadavku na jednoložiskový alternátor jedná o omezující požadavek, přičemž předpoklad, že je výrobce schopen na základě požadavku zadavatele zaměňovat provedení alternátoru je mylný. Firstpower dodává, že zařízení DUPS/DRUPS všech světových výrobců se vyvíjejí řadu let s hlavním zaměřením na maximální spolehlivost a bezpečnost a jakákoliv změna musí být nejdříve řádně navržena a dlouhodobě testována, než ji je možné aplikovat v praxi.

139. Dodavatel ALTRON se k uvedené problematice obsáhle vyjádřil a uvedl: „Jsme přesvědčeni, že požadavek zadavatele na konkrétní provedení generátoru (jedno či dvou-ložiskové) je pro výrobce limitující. Na druhou stranu nelze tvrdit, že použitím jednoho či druhého systému je možno dosáhnout lepších či horších parametrů poptávaných zdrojů DRUPS. Nelze ani tvrdit, že výrobci běžně nabízejí oba systémy. Použití jednoho či druhého systému znamená konstrukční úpravy na všech základních částech zařízení. V případě DRUPS je to rám soustrojí, ale i použití normalizovaného spojení vlastních zdrojů. To znamená, že pro výrobce, kteří nabízejí svoje řešení DRUP s použitím dvouložiskových generátorů, může být podmínky dodávky s jedno-ložiskovým provedením omezujícím, nebo přímo diskriminující. Dle našeho přesvědčení není možné posuzovat konstrukční uspořádání zdroje a omezovat tak výběr dodavatelů na základě vnitřní konstrukce zdrojů, pokud toto nemá jednoznačný a faktický dopad do výkonových parametrů zdrojů, jejich celkových provozních nákladů, tedy celkových nákladů na provoz zdrojů – obecně také nazývané jako TCO (Total Cost of Ownership) - celkové náklady na vlastnictví. Tyto náklady pak zohledňují nejenom pořizovací náklady na zařízení, ale i celkové provozní náklady jako jsou ztráty (účinnost zdrojů), celkové náklady na provoz a údržbu, dodaného zařízení a to očekávaném čase životnosti zařízení – v případě těchto zdrojů jako jsou DRUPS – je to očekávaná životnost min. 20 let. Proto porovnání obou použitých koncepcí uložení rotorů jednotlivých zdrojů, musí být jednoznačně provedeno pouze na základě parametrů zařízení jako celku, nikoliv na základě parametrů pouze pro které jsou určené. V případě DRUPS jsou to výkonové parametry, tedy výkon, doba zálohy, čas náběhu, účinnost, atd., a dále pak provozní náklady, tedy celkové náklady na provoz a údržbu a to v rozmezí alespoň do 10 – 20 let, nikoliv však na základě dílčích konstrukčních parametrů zařízení, které prokazatelně nemají dopad do sledovaných a požadovaných parametrů jako jsou, bezpečnost, spolehlivost, životnost a provozní náklady (účinnost, = ztráty, náklady na servis) tedy TCO.“.

140. Konečně dodavatel SCHMACHTL CZ výslovně uvedl, že výrobce „Hitzinger neumí nabídnout soustrojí s jednoložiskovým alternátorem. Jde především o filosofii a přesvědčení a správnosti konstrukčního řešení. Musíte vždy věřit nabízenému řešení a výhodám, které přináší. Dvouložiskové řešení má lepší stabilitu, zákazník ho většinou preferuje pro jeho delší životnost a dává mu větší důvěru v samotný systém.“.

141. Z uvedených stanovisek lze učinit jednoznačný závěr, že striktní požadavek zadavatele, aby součástí DUPS/DRUPS byl jednoložiskový alternátor je pro naprostou většinu dodavatelů (vyjma vybraného dodavatele, který dodává výrobky výrobce jednoložiskových i dvouložiskových alternátorů společnosti Kinolt) požadavkem omezujícím a ve většině případů i požadavkem nesplnitelným. Argumentaci vybraného dodavatele si Úřad vysvětluje tím, že jak z jeho vyjádření vyplývá, výrobce Kinolt vyrábí celá zařízení DUPS/DRUPS, jak v provedení s jednoložiskovým generátorem, tak i s dvouložiskovým generátorem, a tudíž není pro něj technický problém nabídnout zákazníkovi konkrétní uspořádání DUPS/DRUPS. Naopak zcela zásadní problém na tento požadavek bude pro ty dodavatele či výrobce, kteří se dlouhodobě orientují „jen“ na výrobu DUPS/DRUPS s generátory se dvěma ložisky, a to např. nikoliv z důvodu, že by nebyli schopni vyrábět generátory jednoložiskové, nýbrž z důvodu, že dvouložiskové generátory považují za lepší a spolehlivější, a tudíž tomuto uspořádání věří a dlouhodobě jej vylepšují (viz vyjádření SCHMACHTL CZ k výrobci Hitzinger). Tímto Úřad v žádném případě nehodlá „spekulovat“ o tom, zdali není dvouložiskové uspořádání ve výsledku výhodnější, nýbrž zcela chápe filozofii některých výrobců, proč se zaměřili na výrobu DUPS/DRUPS konkrétní konstrukce, kterou dlouhodobě rozvíjejí a jinou konstrukci pro svá zařízení nepoužívají. V této souvislosti se jeví argumentace dodavatele ALTRON jako logická a důvěryhodná. Pokud by totiž bylo možné jednoduše zaměňovat alternátory v zařízení DUPS/DRUPS a jednalo by se zjednodušeně o „stavebnicový“ systém, musel by takový dodavatel mít vyřešeno, aby jednotlivé části systému byly pro obě řešení kompatibilní, což neodpovídá situaci na relevantním trhu. Rovněž nelze přehlížet ani vyjádření dodavatelů ALTRON a SCHMACHTL CZ, ze kterých plyne, že koncepce DUPS/DRUPS je dodavateli zpravidla „optimalizována“ několik roků, tudíž je do značné míry nereálné, aby dodavatel, který se roky zaměřuje na konkrétní konstrukci DUPS/DRUPS tuto na přání zadavatele v rychlosti změnil, neboť jak již bylo výše uvedeno, musel by k tomu uzpůsobit konstrukci DUPS/DRUPS, ale zejména by musel takový nový stroj „odladit“ aby spolehlivě fungoval po celou dobu životnosti (v daném případě zadavatel stanoví minimálně 25 roků), což dle vyjádření dodavatelů může být ještě obtížnější a časově náročnější úkol, než vlastní sestavení DUPS/DRUPS. A tu se logicky nabízí další úvaha, proč by zadavatel neměl dodavatele „nutit“ ke konkrétní konstrukci zařízení, neboť není vyloučeno, že některý z dodavatelů by takovému „tlaku“ mohl podlehnout, zařízení dle požadavků zadavatele sestavit, avšak ne dle jím dlouhodobě ověřené konstrukce, takže není vyloučeno, že by sice zadavatel obdržel plnění dle svého přání, ale mohl by se dlouhodobě potýkat s technickými problémy, a to jen z toho důvodu, že výrobce požadovanou koncepci nemá řádně a dlouhodobě vyzkoušenou, a tudíž nestihl odstranit chyby, které se mohou např. vyskytnout až po určité době provozu DUPS/DRUPS, což určitě nebylo záměrem ani samotného zadavatele.

142. Výše uvedené lze uzavřít, že na základě odborných vyjádření Úřad zjistil, že argument zadavatele, že výrobci DUPS/DRUPS jsou běžně operativně schopni zaměnit provedení generátoru podle požadavku zadavatele, neodpovídá skutečnému stavu na trhu.

143. Úřad tak s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že požadavek na jednoložiskový alternátor, a to i s přihlédnutím k zásadě přiměřenosti, nelze považovat za důvodný. Byť by se mohly jevit dílčí skutečnosti svědčící ve výhodnost jednoložiskového alternátoru, jsou tu pak naopak i skutečnosti svědčící ve prospěch dvoloužiskového alternátoru. Z odborných vyjádření, která Úřad obdržel, je zjevné, že nelze učinit ani jednoznačný závěr, které technické řešení je výhodnější, byl by to totiž zkratkovitý závěr. Ve vztahu k DUPS/DRUPS nelze totiž izolovaně posuzovat, které technické řešení alternátoru je výhodnější, vždy jde o kumulaci více okolností (technických vlastností), které zadavatel takto individuálně stanoveným požadavkem ani není schopen rozkrýt. Naopak s přihlédnutím k situaci na relevantním trhu je nutno konstatovat, že předmětný požadavek zadavatele zásadním způsobem limituje dodavatele jinak schopné dodat zadavatelem požadované plnění, avšak tito nedisponují jednoložiskovým alternátorem. V kontextu všech výše uvedených skutečností tak Úřad uzavírá, že požadavek zadavatele, aby součástí soustrojí byl jednoložiskový alternátor považuje za nedůvodný, neoprávněný a za požadavek, který je stanoven v rozporu s § 36 odst. 1 zákona.

K požadavku zadavatele na elektromagnetickou spojku

144. Úřad se v dalším zaměřil i na další navrhovatelem vytýkanou skutečnost, které ve svých námitkách a následně i v návrhu věnuje zvýšenou pozornost, a to že zadavatel v zadávací dokumentaci „upřednostnil“ konkrétní technické řešení pro přenos výkonu mezi hnacím dieselovým motorem a generátorem střídavého elektrického proudu (alternátorem), a to v daném případě elektromagnetickou spojku, která je plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, čímž automaticky vyloučil řešení v podobě mechanické volnoběžné spojky.

145. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že požadavek zadavatele, aby součástí dodávaného soustrojí byla konkrétně elektromagnetická spojka ovládaná vnějším řídícím členem, již předem vylučuje spojení motoru a generátoru mechanickou volnoběžnou spojkou, tj. řešení mj. nabízené navrhovatelem. Pro posouzení správnosti a zákonnosti postupu zadavatele v uvedeném ohledu tudíž bude zcela klíčové, zda omezení trhu na dodávku zařízení toliko s elektromagnetickou spojkou je s ohledem na předmět a okolnosti veřejné zakázky odůvodněné, a tudíž i v souladu se zákonem, či nikoliv.

146. Z obsahu návrhu navrhovatele nevyplývá, že by navrhovatel hodlal jakkoliv zpochybňovat potřebu zadavatele na spolehlivou a nepřetržitou dodávku elektrické energie pro jeho jednotlivá oddělení a tudíž ani požadavek na spolehlivý záložní zdroj elektrické energie, který pro potřebu zadavatele tuto dodávku zajistí. Předmětem sporu je, zda vybavení zařízení elektromagnetickou spojkou, která bude plně ovládána vnějším řídícím členem v reálném čase, a která nebude vyžadovat nutnost mazání a pravidelnou údržbu, je natolik odlišné od zařízení vybaveného mechanickou volnoběžnou spojkou, že tato nemohou být považována za obdobné řešení, tedy zda benefity, které v zařízení s elektromagnetickou spojkou vidí zadavatel a které jsou pro něj podstatné (neboť zadavatel zná nejlépe své potřeby), jsou založeny na reálném základě a není jich možné dosáhnout též jiným zařízením (zde tedy zařízením s mechanickou volnoběžnou spojkou).

147. Navrhovatel v zásadě nezpochybňuje funkčnost zařízení s elektromagnetickou spojkou, tj. řešení poptávané zadavatelem, nýbrž namítá, že jím nabízené zařízení, tj. soustrojí vybavené mechanickou volnoběžnou spojkou považuje za řešení, které je adekvátní zadavatelem poptávané elektromagnetické spojce a sám toto řešení považuje dokonce za řešení, které je spolehlivější a šetrnější k vlastnímu technologickému zařízení.

148. Z výše uvedeného tedy plyne, že navrhovatel nerozporuje poptávku zadavatele po dynamickém rotačním záložním zdroji elektrické energie, který se bude vyznačovat vysokou spolehlivostí a nepřetržitými konstantními dodávkami elektrické energie pro potřeby zadavatele za situace, kdy z nějakého důvodu bude přerušena dodávka elektrické energie pro potřeby zadavatele standardně z nadřazené distribuční sítě. Navrhovatel ve svém návrhu nerozporuje ani tu skutečnost, že by takovým zařízením mohlo být zařízení odpovídající parametrům stanovených zadavatelem v technických podmínkách, které je podle navrhovatele příznačné pro výrobce Kinolt, jenž dodává zařízení právě se zadavatelem požadovanou elektromagnetickou spojkou. Sporná je toliko otázka, zda zařízení s elektromagnetickou spojkou, která je plně ovladatelná vnějším řídícím členem, je z pohledu zajištění potřeb zadavatele tak, jak je on sám definoval, nejvhodnějším řešením, nebo adekvátní funkci by srovnatelným (ne-li) vhodnějším způsobem bylo možné zajistit zařízením, které je vybaveno mechanickou volnoběžnou spojkou. Právě zařízení vybavené mechanickou volnoběžnou spojkou představuje řešení nabízené navrhovatelem. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení, z návrhu navrhovatele, z obsahu vyjádření zadavatele, ze stanovisek předložených v rámci správního řízení ani z veřejně dostupných zdrojů Úřad nezjistil, že by v současné době vedle elektromagnetické spojky a mechanické volnoběžné spojky na trhu existovalo jiné, běžně užívané technické řešení pro spojení zálohovacích kinematických systémů větších výkonů, tedy kategorie, kam lze zařadit zadavatelem poptávané zařízení.

149. V dalším se tedy Úřad bude zabývat otázkou, zda úvahy zadavatele směřující k rozhodnutí, že je pro něj z pohledu spolehlivosti a kontinuálnosti vhodnější právě řešení s elektromagnetickou spojkou, která je plně ovladatelná vnějším řídícím členem v reálném čase, vycházely z reálných technických zákonitostí vyplývající z obou uvedených řešení, a tudíž zda jeho rozhodnutí, které směřovalo k preferenci řešení s elektromagnetickou spojkou má z pohledu spolehlivosti funkce dodávaného soustrojí a tedy i spolehlivosti následných dodávek elektrické energie v záložním režimu, reálný základ a své opodstatnění.

150. Za účelem odborného posouzení správnosti a relevance úvah zadavatele se Úřad opakovaně obrátil na odborně příslušné vzdělávací instituce a dodavatele působícího v předmětné oblasti za účelem zodpovězení dotazů vyplývajících z klíčových úvah zadavatele, dle kterých zadavatel považuje řešení s elektromagnetickou spojkou za řešení, které je z pohledu spolehlivosti funkce dodávaného zařízení vhodnější než řešení v podobě mechanické volnoběžné spojky (viz body 33. a 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

151. Na žádosti a opakované žádosti Úřadu o zaslání stanoviska odpovědělo celkem 8 subjektů, přičemž věcně se vyjádřili 3 z nich (ostatní uvedli, že z odborného hlediska nejsou schopni své stanovisko zpracovat).

152. Za Vysoké učení technické v Brně, Fakultu strojního inženýrství se vyjádřil ředitel Ústavu automobilního a dopravního inženýrství, který uvedl, že pracovníci Ústavu automobilního a dopravního inženýrství se nezabývají stacionárními spalovacími motory a řešeními souvisejícími se stacionárními řešeními a jejich spolehlivostí. Ve stanovisku bylo uvedeno, že jsou v něm obsažena obecně známá fakta, zkušenosti a informace v běžně dostupné literatuře, nikoliv však praktické a osobní zkušenosti např. z vlastní výzkumné činnosti. Ve stanovisku se konkrétně uvádí: „Z pohledu zadání mi tam chybí zásadní parametr tedy čas, za jaký má záložní zdroj naběhnout na požadovaný výkon a plnit funkci generátoru elektrické energie. Součástí řešení musí být i bateriové úložiště (UPS), které tento čas pokryje. Cena a provozní spolehlivost se musí posuzovat jako celek tedy, jak dieselagregátu, tak i bateriového UPS. U běžného řešení dieselagregátu se dvěma standardními elektrickými startéry je doba náběhu něco přes 15 sekund, tzn. tento čas může pokrýt i mírné odložení startu v případě doběhu motoru apod. Pokud je považován rychlejší start agregátu než 15 sekund, je za běžné řešení považován vzduchový startér, který odstraňuje i problém s životností startovacích akumulátorů, protože startér je nezávislý na elektřině. Řešení s klasickými startéry napájenými z elektrických akumulátorů má opravdu problém hlavně v životnosti akumulátorů. Jinak z pohledu dieselagregátu je potřeba si uvědomit, že problém nenaběhnutí dieselagregátu bude spíše zapříčiněn nespolehlivostí palivové soustavy motoru než startéru (proto jsou spolehlivější agregáty na plyn nebo kombinované). Proto ať je řešení jakékoliv je potřeba provádět zkušební startování a náběh dieselagregátu nejlépe každý týden, protože jinak stejně není zajištěna jeho funkčnost v případě potřeby. Elektromagnetický akumulátor je unikátní zařízení, které určitě není standardní a určitě s ním nejsou dlouhodobé zkušenosti. Pro posouzení jeho spolehlivosti a vůbec funkčnosti, by byly potřeba další informace, které nemám. Očekával bych, že ho nabízí pouze jeden výrobce a že počet instalací není dostatečný pro posouzení spolehlivosti a funkčnosti. Obdobného řešení a spolehlivosti, by se asi dosáhlo i setrvačníkovým akumulátorem, se kterým jsou dlouhodobé zkušenosti. Určitě tedy nelze říci, že poptávané řešení je jediné možné a nejspolehlivější.“.

153. Ačkoliv se stanovisko VUT FSI vyjadřuje k problematice „dieselagregátů“, jedná se o vyjádření, které není relevantní pro posouzení případu, neboť se týká jiného způsobu zajištění dodávky elektrické energie, a to pomocí běžného motorgenerátorového zdroje, u kterého nedochází k okamžité dodávce elektrické energie poté, co se v nadřazené síti vyskytne nečekaná porucha, ale tato je dodávána s časovou prodlevou, a tudíž se jedná o jiný systém, než DUPS/DRUPS, který zadavatel poptává. Ačkoliv VUT FSI obdržela zadávací podmínky, ve kterých zadavatel opakovaně uvádí, že nebude využívat bateriové UPS, ve stanovisku VUT FSI s ním počítá. A v neposlední řadě je nepřehlédnutelné, že zpracovatel posudku považuje zadavatelem poptávané řešení za dostatečně v praxi neodzkoušené, bez dostatečného množství aplikací, ke kterému nemá bližší informace. V této souvislosti Úřad uvádí, že sám z veřejně dostupných zdrojů získal informace o celé škále dlouhodobě uplatňovaných aplikací, přičemž pro příklad některé z nich založil do správního spisu. Poněvadž ze stanoviska VUT FSI je zjevné, že zcela nereflektuje okolnosti zde posuzovaného případu, přikládá Úřad tomuto stanovisku, i s přihlédnutím k výše uvedené nesrovnalosti obsažené ve vyjádření oproti zadavatelem stanoveným podmínkám, nižší relevanci.

154. Z uvedeného důvodu ostatně Úřad Vysoké učení technického v Brně, Fakultu strojního inženýrství přípisem č. j. ÚOHS-30950/2020/532/MOn ze dne 6. 10. 2020 opětovně vyzval k zodpovězení předmětných dotazů, přičemž poukázal na to, že podle informací uveřejněných na internetových stránkách VUT FSI by dle názoru Úřadu položené dotazy mohly spadat do kompetence Energetického ústavu této fakulty.

155. VUT FSI ve svém sdělení ze dne 7. 10. 2020 uvedlo, že pracoviště Energetického ústavu bylo osloveno společně s Ústavem automobilního a dopravního inženýrství, avšak dle vyjádření ředitele Energetického ústavu pro vypracování „kvalitního“ stanoviska nemají potřebné zkušenosti.

156. Na základě výše uvedeného Úřad nemohl při svém rozhodování k původnímu stanovisku VUT FSI přihlédnout. Pro úplnost Úřad v této souvislosti dodává, že VUT FSI v rámci opakovaného šetření, kdy se Úřad dotazoval k otázkám týkajícím se problematiky provedení alternátorů, se VUT FSI na základě předložené dokumentace vyjádřila i k otázce spojky DUPS/DRUPS, kdy své původní stanovisko (zpracované jiným ústavem fakulty) doplnila následovně: „Používají se odstředivé spojky, kdy po dosažení patřičných otáček se připne generátor. Mechanické řešení je jasné a asi i dlouhodobě ověřené. Elektromagnetické řízené elektronikou se jeví jako spolehlivější a bezúdržbové. Z pohledu toho, že startování bývá zálohováno dvěma startéry, ale spojka není zálohována, tak zde je potřeba opravdu posoudit dlouhodobé zkušenosti s oběma řešeními.“. Z uvedeného lze připustit, že VUT FSI se tedy kloní k argumentaci zadavatele, že elektromagnetickou spojku lze považovat za řešení, které je z obou možných řešení spolehlivější. VUT FSI ve svém stanovisku ze dne 31. 3. 2021 tak de facto vyjádřila k otázce 3), která jí byla mj. na základě žádosti ze dne 14. 9. 2020 položena, aniž by byla relevantním způsobem odpovězena (viz body 33. a 153. odůvodnění tohoto odůvodnění). Poněvadž se jedná o odborný názor nezávislé vzdělávací instituce, Úřad k tomuto názoru v plném rozsahu přihlédl, neboť je zřejmé, že jeho zpracovatel doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D., děkan Fakulty strojního inženýrství v této části stanoviska porovnává obě varianty spojky alternátorů DUPS/DRUPS, přičemž na základě tohoto porovnání dospívá k názoru, že elektromagnetickou spojku lze považovat za spolehlivější, bezúdržbové řešení, což v tomto ohleduje koresponduje s argumentací zadavatele.

157. Stanoviska společnosti TEDOM ze dne 23. 10. 2020 a Českého vysokého učení technického v Praze, Fakulty elektrotechnické, Katedry elektrických pohonů a trakce (dále jen „ČVUT“) ze dne 6. 11. 2020 v obou případech odpovídají na všechny Úřadem položené dotazy.

Ke stanovisku společnosti TEDOM

158. S ohledem na skutečnost, že Úřad v rámci původního řízení neměl po prováděném dotazování k dispozici dostatek relevantních odpovědí od vzdělávacích institucí, obrátil se se svými dotazy též na společnost TEDOM, jakožto subjekt působící na trhu v předmětné oblasti. Byť společnost TEDOM není obdobným odborníkem jako vzdělávací instituce, kterých se Úřad primárně dotazoval, má praktické zkušenosti v dané oblasti a její vyjádření lze hodnotit jako relevantní.

159. K dotazu Úřadu

„1) Má níže uvedená argumentace zadavatele (zejména pak porovnání obou technických řešení) oporu v technických zákonitostech vztahujících se ke konkrétním technickým řešením náhradního zdroje elektrické energie? Případně uveďte, která konkrétní argumentace zadavatele neodpovídá skutečnosti.

společnost TEDOM k prvnímu odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: na trhu pro tuto kategorii výrobků pravděpodobně neexistuje řešení, které by danému požadavku lépe vyhovělo“.

společnost TEDOM k druhému odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: z pohledu spolehlivosti startu, resp. roztočení motoru pro nastartování, je řešení s rotačním akumulátorem s elektromagnetickou spojkou dokonce spolehlivější než uváděný primární startovací systém“.

společnost TEDOM k třetímu odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: pokud je pro zadavatele rychlost startu limitním parametrem a doběh motoru (řádově sekundy) + doba startu primárního startovacího systému je delší než max. požadovaná doba pro start, je systém s rotačním akumulátorem s elektromagnetickou spojkou jediným řešením, jak požadavku vyhovět.“.

společnost TEDOM ke čtvrtému odstavci pod otázkou uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: z pohledu formulace konstatování v textu (poslední věta) je jednoznačnost redundance ovlivnitelná pouze jedinou možnou společnou příčinou a tou je schopnost věnce setrvačníku přenést kroutící moment z pastorku startéru na klikový hřídel motoru. Nicméně kvalita redundance popsaného celého systému startu (sekundární startér napájený z elektrické energie kinetického modulu) bude negativně ovlivněna dalšími komponenty, které budou pro funkci startu nutné a potenciálně mohou být poruchové - např. zdroje DC napětí pro startér, spínače, řídící obvody…“.

160. K dotazu Úřadu

„2) Je úvaha zadavatele, že předmětné soustrojí, jehož součástí je elektromagnetická spojka, lze považovat z pohledu startovacího systému za redundantní řešení, oprávněná a správná?“

společnost TEDOM uvedla: „Odpověď: ANO“.

161. K dotazu Úřadu

„3) Lze obecně považovat řešení s elektromagnetickou spojkou za řešení, které by teoreticky mohlo být při poruše startu stroje z pohledu funkčnosti a z pohledu potřeby zajištění bezpečných a nepřetržitých dodávek elektrické energie pro zadavatele bezpečnějším řešením, než řešení, ve kterém by byla použita mechanická volnoběžná spojka a zdvojené elektrické startéry používající jeden ozubený věnec dieselového motoru?“

společnost TEDOM uvedla: „Odpověď: ANO

Komentář: Přihlédnu-li navíc ke skutečnosti, že samotný ozubený věnec je jen jednou z věcí snižující spolehlivost (kvalitu redundance) řešení stěžovatele, kde pominu-li diskutovaný druhý startér, další kritickou oblastí je pak samotná mechanická spojka, dále pak, jak je v popisu uvedeno, nutnost pro sepnutí spojky synchronizovat otáčky motoru s rotačním akumulátorem atd., pak je odpověď ANO, jednoznačně.“.

162. Společnost TEDOM tedy považuje zařízení s elektromagnetickou spojkou z pohledu startovacího systému za redundantní řešení, poněvadž mj. považuje ozubený věnec, který je v případě mechanické volnoběžné spojky používán jak při prvotním startu stroje, tak i při opakovaném startu, tj. kdy prvotní start stroje selhal, za jednu z věcí, která snižuje spolehlivost DUPS/DRUPS. V této souvislosti TEDOM rovněž uvádí, že pro uvedenou kategorii výrobků v uvedeném ohledu na trhu pravděpodobně neexistuje lepší řešení, než právě elektromagnetická spojka. Společnost TEDOM jde ve své argumentaci ještě dále a tvrdí, že sekundární start v podobě elektromagnetické spojky je ještě spolehlivější než primární startovací systém DUPS/DRUPS. Společnost TEDOM rovněž zmiňuje jako významnou nevýhodu mechanické spojky, že pro její sepnutí je nezbytná synchronizace otáček motoru s rotačním akumulátorem. Společnost TEDOM tak v plném rozsahu potvrzuje argumentaci zadavatele týkající se vyšší spolehlivosti a redundantnosti řešení elektromagnetické spojky ve vztahu k mechanické spojce. V případě konkrétních výhod elektromagnetické spojky tak jde argumentace společnosti TEDOM dokonce ještě dále, než jak argumentuje zadavatel v zadávacím řízení, tak i ve správním řízení.

Ke stanovisku ČVUT

163. ČVUT k dotazům Úřadu (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedlo následující:

„Odpověď k bodu 1:

Po studiu zálohovacích kinematických systémů velkých výkonů (např 2 MW systém fy Hitzinger a j.) se elektromagneticky ovládaná spojka mezi spalovacím motorem a dalšími částmi elektromechanické soustavy běžně používá (zejména u soustav velkých výkonů). V případě použití elektromagnetické spojky je nutné při propojování dieselmotoru a kinematického členu respektovat jejich vzájemné otáčky, aby v okamžiku aktivace spojky nedošlo k nežádoucímu momentovému rázu. Operace mechanického spojení pomocí volnoběžné spojky je dosaženo automaticky, pokud se otáčky dieselmotoru vyrovnají při jejich postupném zvyšování otáčkám kinematického členu. V okamžiku vyrovnání otáček volnoběžka přejde z volnoběžného režimu do záběru a hnací moment se začne přenášet z dieselmotoru na kinematický člen. Se dvěma startéry to nijak nesouvisí.“.

„Odpověď k bodu 2:

Pokud budeme považovat za redundantnost fakt, že elektromagnetická spojka umožňuje přenášet hnací moment oběma směry a volnoběžná spojka ne, pak elektromagnetická spojka představuje oproti volnoběžce redundantní řešení.“.

„Odpověď k bodu 3:

Ano.“.

164. ČVUT ve svém stanovisku potvrzuje názor zadavatele, že řešení s elektromagnetickou spojkou by teoreticky mohlo být při poruše startu stroje z pohledu funkčnosti a z pohledu zajištění bezpečných a nepřetržitých dodávek elektrické energie pro zadavatele lepším řešením než nabízí mechanická volnoběžná spojka a zdvojené elektrické startéry. ČVUT rovněž považuje elektromagnetickou spojku z pohledu startovacího systému za redundantní řešení. V uvedeném ohledu však ČVUT se s ohledem na redundantnost řešení vyjadřuje toliko k okolnosti, že elektromagnetická spojka umožňuje přenos krouticího momentu oběma směry (na rozdíl od mechanické spojky). Ačkoliv se tedy ČVUT nevyjadřuje ke všem „výhodám“ elektromagnetické spojky, které spatřuje zadavatel, je nepochybné, že i ČVUT považuje elektromagnetickou spojku za lepší řešení pro zadavatele, a to minimálně z pohledu funkčnosti zařízení a zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek elektrické energie.

K technickému komentáři k DUPS/DRUPS zpracovanému Ing. Synkem

165. Navrhovatel v příloze svého rozkladu předložil i technický komentář zpracovaný Ing. Synkem. Úřad se s tímto materiálem seznámil, přičemž konstatuje, že se jedná o materiál vztahující se k problematice DUPS/DRUPS se zaměřením na technické odlišnosti jednotlivých koncepcí DUPS/DRUPS, které se vyskytují na trhu. Pro potřeby správního řízení je zásadní následující pasáž: „Výrobce HITEC POWER PROTECTION, používající mechanickou spojku, která po dosažení provozních otáček DM automaticky samočinně propojí/spojí přímo DM s dvojící elektrických strojů, používá ještě druhý nezávislý záložní/redundatní starter pro druhý pokus při možném výpadku primárního startéru pro druhý pokus o start DM. V tomto případě u obou způsobů (prvním i druhém) startů DM je použit jeden společný prvek a to je rozvodné kolo DM.

Naproti tomu např. výrobce KINOLT používající elektromagnetickou spojku pro druhý (jak sám uvádí kritický) pokus o start DM nevyužívá druhý záložní starter, ale využívá kinetické energie vlastního kinetického modulu DUPS/DRUPS. Toto přímé spojení DM a dvojice elektrických strojů pomocí elektromagentické spojky musí být, a je v obou případech řízeno ŘS DUPS/DRUPS. V tomto případě u obou způsobů startů DM je použit jeden společný prvek a to je řídící systém DUPS/DRUPS.

Ani jedna z použitých spojek v DUPS/DRUPS zařízeních elektromagnetická nebo mechanická spojka v kombinaci s dvěma startéry nebo startéru a energie kinetického modulu nezajistí vyšší provozní spolehlivost DUPS.

Vždy je využíván, v prvním i druhém pokusu o start DM, jeden ze společných prvků (rozvodné kolo nebo řídící systém) pro dosažení stejného cíle - bezpečného startu DM.“.

166. V této souvislostí Úřad uvádí, že v technickém komentáři v článku 1.1.1 „Úvod do problematiky DUPS/DRUPS“ Ing. Synek mj. uvádí: „Jedná se o moderní jednoosé spojení elektrických strojů, tj. kinetického zdroje energie se synchronním alternatorem, dále je toto elektrické soustrojí přímo možné spojkou propojit s dieselovým motorem. Všechny tyto části DUPS/DRUPS jsou uloženy na jednotném nosném rámu. Tyto jednotlivé částí tvoří nedělitelný celek a jsou řízeny jedním řídícím systémem.“. Z uvedeného úryvku i z celého kontextu komentáře vyplývá, že se tento úryvek obecně vztahuje ke všem DUPS/DRUPS zařízením, nikoliv tedy jen DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou. Z uvedeného úryvku Ing. Synka tak plyne, že všechna DUPS/DRUPS zařízení se skládají z vyjmenovaných částí, přičemž tyto části jsou řízeny jedním řídicím systémem. Podle komentáře Ing. Synka v článku 1.1.1 tak lze dovodit, že jedním řídicím systémem jsou řízena všechna zařízení DUPS/DRUPS, bez ohledu na to, zda jejich součástí je elektromagnetická spojka nebo spojka mechanická.

167. Pokud je opět vycházeno ze závěrů komentáře Ing. Synka (viz bod 165. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze spatřovat v komentáři Ing. Synka rozpor s tím, co bylo uvedeno v článku 1.1.1, neboť podle uvedeného článku je každé DUPS/DRUPS zařízení řízeno systémem, avšak Ing. Synek pro případ opětovného startu DUPS/DRUPS uvádí řídicí systém pouze v případě provedení s elektromagnetickou spojkou. Úřad tak na základě výše uvedeného považuje technický komentář Ing. Synka za rozporný, neboť jeho závěry neodpovídají tomu, co tento zpracovatel sám uvedl v úvodní části, přičemž ani z celého obsahu komentáře nelze výše uvedený rozpor vysvětlit či vyvrátit, a tudíž se oprávněně nabízí otázka, zda DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou, tak i DUPS/DRUPS s mechanickou spojkou, používají pro opětovný start zařízení řídicí systém, a tudíž „nevýhoda“ v podobě užití řídicího systému v případě opětovného startu se vztahuje jak na DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou, ale i na zařízení s mechanickou volnoběžnou spojkou. Uvedená skutečnost by tak znamenala, že v případě DUPS/DRUPS s mechanickou spojkou byly při opakovaném startu používány dva společné prvky, tj. jak ozubený věnec dieselového motoru, tak i řídicí systém, kdežto u DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou toliko jen řídicí systém, a tudíž by DUPS/DRUPS s elektromagnetickou spojkou bylo možno považovat za řešení, které je více redundantní, a tedy i pro potřeby zadavatele výhodnější. Poněvadž komentář Ing. Synka obsahuje vzájemně si odporující pasáže, které se vztahují k samotným závěrům, a z komentáře nelze tento rozpor odůvodnit, Úřadu nezbývá, než k pasážím, které tento rozpor obsahují (tj. včetně samotných závěrů), nepřihlížet.

Zjištěné skutečnosti k oprávněnosti požadavku zadavatele na elektromagnetickou spojku

168. Ze stanoviska ČVUT i společnosti TEDOM vyplývá, že oba subjekty se shodují na tom, žeřešení s elektromagnetickou spojkou by teoretickymohlo být při poruše startu stroje z pohledu funkčnosti a z pohledu potřeby zajištění bezpečných a nepřetržitých dodávek elektrické energie pro zadavatele bezpečnějším řešením, než řešení, ve kterém by byla použita mechanická volnoběžná spojka a zdvojené elektrické startéry používající jeden ozubený věnec dieselového motoru. V této souvislosti Úřad uvádí, že samotnou skutečnost, že při opakovaném startu systém s mechanickou volnoběžnou spojkou a zdvojenými elektrickými startéry používá společný prvek a to ozubený věnec DM výslovně potvrzuje i Ing. Synekve svém technickém komentáři ze dne 15. 12. 2020, který byl předložen navrhovatelem v rámci rozkladu.

169. Oba subjekty taktéž v zásadě považují řešení s elektromagnetickou spojkou za řešení, které lze považovat za redundantní. V této souvislosti nelze přehlédnout, že stanovisko ČVUT k otázce redundantnosti výslovně zmiňuje skutečnost, že elektromagnetická spojka umožňuje přenášet hnací moment oběma směry a volnoběžná spojka nikoli.

170. Ze stanovisek ČVUT, VUT FSI ze dne 31. 3. 2021 a společnosti TEDOM rovněž nevyplývá, že by některý z těchto subjektů zásadním způsobem zpochybnil úvahy zadavatele o výhodách použití elektromagnetické spojky před spojkou mechanickou volnoběžnou, ostatně ani z materiálu Ing. Synka se nepodává, že by snad řešení v podobě elektromagnetické spojky bylo nekvalitním, naopak ve vztahu k oběma variantám uvádí, že se jedná o moderní řešení. V této souvislosti společnost TEDOM poznamenává, že z pohledu redundance sekundárního startéru napájeného z elektrické energie kinetického modulu může být negativně ovlivněna i dalšími komponenty systému, které přicházejí v úvahu při sekundárním startu, neboť i tyto mohou být potenciálně poruchové, což dle názoru Úřadu nijak nemění úvahu zadavatele, že použitím elektromagnetické spojky automaticky odpadá vznik poruchy zařízení z důvodu mechanické poruchy věnce setrvačníku, který zařízení s mechanickou volnoběžnou spojkou používá jak pro primární start zařízení, tak i pro start sekundární (záložní).

171. Ve stanovisku ČVUT je zase obsažena poznámka, že při propojování vznětového motoru a kinematického členu se vzájemné otáčky obou těchto částí soustrojí nemohou významně lišit. Uvedená skutečnost podle názoru Úřadu platí obecně (nikoliv jen pro elektromagnetickou spojku).

172. Z argumentace navrhovatele vyplývá, že tento považuje své zařízení ve vztahu k technologii za šetrnější řešení, než je řešení pomocí elektromagnetické spojky. Zdůvodňuje to tím, že jím nabízené řešení nevyžaduje start motoru při krátkodobých výpadcích elektrické energie z nadřazené distribuční sítě, zatímco řešení s elektromagnetickou spojkou již z principu předpokládá start motoru okamžitě i při sebemenším výpadku elektrické energie z nadřazené distribuční sítě. K tomu Úřad uvádí následující. Z obsahu celé zadávací dokumentace plyne, že prioritou zadavatele není co možná nejvyšší ochrana zařízení před případnými zbytnými starty motoru, které by šly při menších výpadcích řešit z energie naakumulované v kinetickém modulu zařízení, nýbrž jeho prioritou je výhradně spolehlivost a kontinuita dodávek elektrické energie pro jednotlivá oddělení a technologie zadavatele. Z uvedeného ohledu a ve vztahu k tomu, že každý případný i sebemenší výpadek elektrické energie může v případě zadavatele znamenat ohrožení zdraví či dokonce i života pacientů, je zcela nepochybné, že za vhodnější řešení z pohledu zadavatele bude nutné považovat takové řešení, které automaticky (tj. ve 100 % případů) předpokládá při výpadku elektrické energie z nadřazené distribuční sítě start motoru tak, aby zařízení bylo připraveno dodávat v záložním systému elektrickou energii, byť by se tak stalo i v případech, kdy by drobný výpadek bylo teoreticky i prakticky možno pokrýt z energie naakumulované v kinetickém modulu zařízení. Z pohledu spolehlivosti a kontinuity nezbytných dodávek elektrické energie pro potřeby zadavatele je tudíž pro zadavatele pro zjednodušení nesrovnatelně výhodnější, když systém 10x spustí start motoru, když to vzhledem k povaze výpadku a množství naakumulované energie nebylo zcela nezbytné, než pokud by systém třeba jen jedinkrát motor nespustil v případě, kdy to s ohledem na povahu výpadku nezbytné bylo. Tudíž i případný benefit, který u jím nabízeného plnění uvádí navrhovatel, není pro zadavatele prioritou. Naopak z provedeného šetření Úřadem pak vyplývá (viz odpověď společnosti TEDOM a odpověď ČVUT a odpověď VUT FSI ze dne 31. 3. 2021), že při využití technologie požadované zadavatelem lze lépe dosáhnout výsledku požadovaného zadavatelem.

173. Úřad při posuzování případu dále přihlédl i k vyjádření navrhovatele, z nějž vyplývá, že v případě jím dodávaného systému není možný okamžitý start zařízení v režimu doběhu motoru (navrhovatel konkrétně uvádí rozmezí 0 až 150 RPM, tj. 0 až 150 otáček rotoru za minutu). Navrhovatel pak nepovažuje dobu doběhu motoru a následný start za dobu kritickou, která by nebyla zvládnutelná z energie kinetického modulu zařízení a která by se nemohla negativně projevit ve výpadku dodávek elektrické energie pro potřebu zadavatele. K tomu Úřad uvádí, že dle jeho přesvědčení výše uvedený aspekt v některých případech naopak pro zadavatele může představovat negativní dopad, a to např. v okamžiku, kdy se zadavatel nachází ve stavu určité energetické nouze a kdy zadavatel nemá zajištěny dodávky elektrické energie z nadřazené distribuční sítě. Jakékoliv prodlení se startem motoru v takové situaci je nepochybně rizikové z pohledu zajištění spolehlivých a kontinuálních dodávek elektrické energie pro jeho potřeby. V tomto ohledu pak je třeba akcentovat, že předmětem veřejné zakázky je zajištění plnění, které má pro zadavatele představovat co nejstabilnější řešení záložního zdroje energie při jejím výpadku. Jakékoliv komplikace s tím spojené, a to i s přihlédnutím k osobě zadavatele, je třeba maximálně minimalizovat. Pakliže zadavatelem požadované řešení tohle umožňuje (viz výsledky provedeného šetření Úřadem) je třeba na daný požadavek nahlížet jako na takový, který má své opodstatnění, ze získaných informací, lze dospívat k závěru, že elektromagnetická spojka je schopna případné komplikace v kontextu výše uvedeného ještě více eliminovat, byť i pouze při specifickém souběhu okolností.

174. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že použití elektromagnetické spojky, na rozdíl od mechanické volnoběžné, by mohlo pro zadavatele představovat lepší naplnění jím stanoveného požadavku, jelikož pro jeho naplnění není relevantní, v jakém provozním režimu se motor právě nachází. Na druhou stranu však nelze opomíjet skutečnost, že daným požadavkem dochází k eliminaci možných dodavatelů a i v případě druhého technického řešení se jedná o moderní systém (viz komentář Ing. Synka), jelikož Úřad výše uzavřel, že požadavek na jednoložiskový alternátor bezdůvodně omezuje účast možných dodavatelů, ponechává Úřad pro další postup zadavatele otevřené, nechť zváží při opětovném stanovení zadávacích podmínek, zda i nadále bude trvat na požadavku na elektromagnetickou spojku, či zda není možné uvážit promítnutí preferencí technického řešení do hodnocení nabídek, a otevřít tak soutěž širšímu okruhu dodavatelů.

K požadavku zadavatele na uložení stroje ve strojovně

175. V bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil:

176. Zadavatel tuto podmínku odůvodňuje tím, že nemá přesné informace o aktuálním technickém stavu podlahy, proto musel zvolit konstrukční řešení, které nebude přenášet žádné dynamické zatížení do stavebních konstrukcí, ideálně tedy řešení, kdy veškeré vibrace stroje budou vypruženy přímo do masivního rámu soustrojí kotveného přímo do podlahy.

177. Navrhovatel v návrhu ke splnění této zadávací podmínky uvádí, že pro plnění předmětu veřejné zakázky zařízení umístí na samostatný masivní rám, který bude ukotven do podlahy. Pružné členy tak budou „pracovat“ do tohoto rámu, nikoliv do podlahy, aniž by zadavatel musel vynakládat v souvislosti s odpružením stroje další finanční prostředky.

178. Z obsahu vyjádření zadavatele k návrhu vyplývá, že pro zadavatele je řešení navrhovatele, který nabízí uložení a odpružení stroje do masivního rámu, který bude ukotven do podlahy, za plně akceptovatelné řešení jeho zadávací podmínky.

179. Lze tedy konstatovat, že požadavek zadavatele na odpružení stroje „do rámu“ stroje není splnitelný toliko dodávkou stroje, která je odpružen do „vlastního“ rámu stroje, jenž je nedílnou součástí celého zařízení, jak je tomu dle vyjádření účastníků správního řízení v případě zařízení Kinolt, ale i uložením jakéhokoliv jiného zařízení, které není samo o sobě odpruženo do „vlastního“ rámu stroje do separátně vyrobeného masivního rámu tak, aby bylo zajištěno odpružení stroje vůči takovému rámu, a nikoliv vůči podlaze strojovny zadavatele.

180. Předmětnou zadávací podmínku tedy je schopen splnit kterýkoliv dodavatel, který buď již přímo má konstrukčně zajištěno odpružení stroje do vlastního rámu, nebo který zajistí odpružení stávajícího stroje do nově pořízeného rámu tak, aby nedocházelo k přenosu nadměrných vibrací mezi rámem stroje a podlahou strojovny zadavatele, aniž by bylo nezbytné použití pružných členů vložených mezi „vnější“ rám stroje a právě podlahu strojovny.

181. Lze tedy shrnout, že předmětná zadávací podmínka nemůže být pro navrhovatele diskriminační, neboť sám přišel s řešením, jak ji splnit i u svého zařízení, přičemž zadavatel potvrdil, že toto řešení je pro něj přijatelné.

Návrhy navrhovatele na provedení důkazů ve správním řízení

182. Navrhovatel v bodu 5.4 návrhu Úřadu navrhuje provedení šetření na relevantním trhu za účelem posouzení, zda technické podmínky stanovené zadavatelem jsou objektivně splnitelné, neomezují soutěž mezi dodavateli o veřejnou zakázku a zda na trhy existují minimálně dva dodavatelé, kteří by byli zadavatelem poptávaná předmět veřejné zakázky v plném rozsahu splnit.

183. Ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 21. 4. 2021 navrhovatel navrhuje, aby Úřad doplnil dokazování týkající se problematiky, zda řešení záložního startu DUPS/DRUPS se sekundárním (záložním) systémem startu pomocí elektromagnetické spojky je řešením spolehlivějším, než řešení záložního startu DUPS/DRUPS pomocí mechanické volnoběžné spojky se záložním startérem.

184. Jak vyplývá z provedeného šetření, dává Úřad za pravdu navrhovateli, že je problematické nalézt na trhu dalšího dodavatele, který by byl schopen nabídnout zadavatelem poptávané řešení (v kumulaci všech uvedených požadavků), vyjma vybraného dodavatele. Za účelem zjištění skutkového stavu věci Úřad oslovil nejen subjekty působící na relevantním trhu, kdy nelze přehlédnout, že okruh dodavatelů působící na relevantním trhu je vysoce specializovaný a je relativně úzký, přičemž 2 dodavatelé z tohoto okruhu jsou přímými konkurenty pro přezkoumávané zadávací řízení (navrhovatel a vybraný dodavatel), ale vzhledem k výše uvedenému i vzdělávací instituce. Vzhledem ke skutečnosti, že již požadavek na jednoložiskový alternátor shledal Úřad jako nezákonný, považoval s ohledem již na získané informace vztahující se k požadavku na elektromagnetickou spojku za nadbytečné a neúměrně prodlužující předmětné správní řízení blíže se zabývat požadavkem na elektromagnetickou spojku. Ostatně ani v rozhodnutí předsedy Úřadu není stanoveno, že by byl Úřad povinen ve vztahu k danému požadavku vyžadovat znalecký posudek či další došetření. Jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad se opětovně vyjádřil k jednotlivým podkladům vztahujícím se k danému požadavku, přičemž vůči tomuto požadavku shledává určitou přidanou hodnotu oproti podmínce v podobě jednoložiskového alternátoru, avšak i v rámci tohoto rozhodnutí Úřad zadavatele upozornil, že si musí být vědom skutečnosti, že daným požadavkem omezuje okruh možných dodavatelů.

185. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, když nedodržel pravidlo obsažené v § 36 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, tím, že v bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ určil diskriminační podmínku v podobě požadavku na jednoložiskový alternátor, přičemž tímto vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a diskriminoval tak dodavatele, kteří by jinak byli schopni splnit předmět veřejné zakázky, přičemž ve spojení s požadavkem na elektromagnetickou spojku tak dokonce dochází k bezdůvodnému zvýhodnění konkrétního dodavatele, pro nějž je typické, že nabízí výrobky, které disponují jak jednoložiskovým alternátorem, tak elektromagnetickou spojkou.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

186. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

187. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

188. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem, když nedodržel pravidlo obsažené v § 36 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 2 zákona, tím, žev bodu 3.3 „Základní požadované parametry záložního zdroje“ přílohy č. 2 „Technická specifikace“ určil diskriminační podmínku v podobě požadavku na jednoložiskový alternátor, přičemž tímto vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a diskriminoval tak dodavatele, kteří by jinak byli schopni splnit předmět veřejné zakázky, přičemž ve spojení s požadavkem na elektromagnetickou spojku tak dokonce dochází k bezdůvodnému zvýhodnění konkrétního dodavatele, pro nějž je typické, že nabízí výrobky, které disponují jak jednoložiskovým alternátorem, tak elektromagnetickou spojkou.

189. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

190. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

191. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

192. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí

193. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

194. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

195. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000341.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. Krajská nemocnice Liberec, a.s., Husova 357/10, 460 01 Liberec

2. Mgr. Jana Sedláková, Purkyňova 648/125, 612 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 16076/2021/500/AIvspisová značka: S0341/2020/VZ