číslo jednací: 15720/2021/500/AIv
spisová značka: S0134/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov - část 3 Pomůcky a vybavení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 5. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0134.pdf 441 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0134/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-15720/2021/500/AIv |
|
Brno 11.05.2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 4. 2021,
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – 2. Základní škola Holešov, IČO 63458799, se sídlem Smetanovy sady 625/4,
769 01 Holešov,
- navrhovatel – KDZ, spol. s r. o., IČO 15526691, se sídlem Razov 1256, 763 12 Vizovice,
ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 16. 3. 2021 Mgr. Milanem Ondryášem, advokátem, ev. č. ČAK 19151, IČO 08658102, se sídlem Lešetín IV 777, 760 01 Zlín, spolupracujícím s advokátní kanceláří Juráš a partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČO 29310911, se sídlem Lešetín IV 777, 760 01 Zlín,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 3 „Část č. 3) Pomůcky
a vybavení“ veřejné zakázky „Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne
13. 10. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele dne 14. 10. 2020 pod systémovým číslem P20V00008637, a jejíž zrušení bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 1. 3. 2021,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – 2. Základní škola Holešov, IČO 63458799, se sídlem Smetanovy sady 625/4,
769 01 Holešov – nedodržel při zrušení zadávacího řízení na část 3 „Část č. 3) Pomůcky
a vybavení“ veřejné zakázky „Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 13. 10. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele dne 14. 10. 2020 pod systémovým číslem P20V00008637, a jejíž zrušení bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 1. 3. 2021, postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když v „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 1. 3. 2021 dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě, nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval,
a které jej vedly ke zrušení předmětného zadávacího řízení, když v citovaném rozhodnutí bez dalších podrobností toliko uvedl, že „vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a přestože zadavatel využívá čerpání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nedisponuje zadavatel dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky“, ačkoliv původně činil kroky vedoucí k uzavření smlouvy, a tedy neuvedl důvody pro zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v takových podrobnostech, aby si účastníci zadávacího řízení mohli o těchto důvodech učinit reálnou představu a případně proti nim brojit a aby bylo možno jeho postup při zrušení zadávacího řízení následně přezkoumat, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – 2. Základní škola Holešov,
IČO 63458799, se sídlem Smetanovy sady 625/4, 769 01 Holešov – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší všechny úkony citovaného zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na část 3 „Část č. 3) Pomůcky a vybavení“ veřejné zakázky „Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 13. 10. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele dne 14. 10. 2020 pod systémovým číslem P20V00008637, a jejíž zrušení bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 1. 3. 2021,
a to včetně „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 1. 3. 2021.
III.
Zadavateli – 2. Základní škola Holešov, IČO 63458799, se sídlem Smetanovy sady 625/4,
769 01 Holešov – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0134/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele –
KDZ, spol. s r. o., IČO 15526691, se sídlem Razov 1256, 763 12 Vizovice – ze dne 6. 4. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na část 3 „Část č. 3) Pomůcky a vybavení“ veřejné zakázky „Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 13. 10. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele dne 14. 10. 2020 pod systémovým číslem P20V00008637, a jejíž zrušení bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 1. 3. 2021.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – 2. Základní škola Holešov, IČO 63458799, se sídlem Smetanovy sady 625/4, 769 01 Holešov – ukládá:
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – 2. Základní škola Holešov, IČO 63458799, se sídlem Smetanovy sady 625/4,
769 01 Holešov (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4
odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 14. 10. 2020 uveřejněním výzvy k podání nabídek
ze dne 13. 10. 2020 na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V úvodních ustanoveních „Výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace pro veřejnou zakázku na dodávky“ ze dne 13. 10. 2020 (dále jen „výzva“) zadavatel určil,
že veřejná zakázka bude zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, přičemž lhůtu pro podání nabídek stanovil v bodě „Podmínky a požadavky na zpracování nabídky“ výzvy do
3. 11. 2020 do 10:00 hod.
3. V bodu „Informace o předmětu veřejné zakázky“ výzvy je uvedeno, že »[p]ředmětem plnění této veřejné zakázky jsou dodávky, které zahrnují zajištění dodávky IT vybavení, nábytku, pomůcek a vybavení pro výuku. Předmět této smlouvy bude prováděn v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Integrovaný regionální operační program pod názvem projektu Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov a reg. číslem projektu CZ.06.2.67/0.0/0.0/16_063/0004139.
Zadavatel rozhodl o rozdělení veřejné zakázky na tři části. Účastníci zadávacího řízení mohou podávat své nabídky dle podmínek dále uvedených v této zadávací dokumentaci, a to
v rámci:
(…)
„Části č. 3) Pomůcky a vybavení“«.
4. Zadavatel stanovil v totožném bodu výzvy předpokládanou hodnotu části 3 „Část č. 3) pomůcky a vybavení“ veřejné zakázky (dále jen „část č. 3“) ve výši 1 107 336,- Kč bez DPH.
5. Z dokumentu „Protokol o otevírání nabídek v elektronické podobě“ ze dne 3. 11. 2020 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel na plnění části č. 3 veřejné zakázky celkem tři nabídky, a to včetně nabídky dodavatele – společnosti KDZ, spol. s r. o., IČO 15526691,
se sídlem Razov 1256, 763 12 Vizovice, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci
ze dne 16. 3. 2021 Mgr. Milanem Ondryášem, advokátem, ev. č. ČAK 19151, IČO 08658102, se sídlem Lešetín IV 777, 760 01 Zlín, spolupracujícím s advokátní kanceláří Juráš a partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČO 29310911, se sídlem Lešetín IV 777, 760 01 Zlín (dále jen „navrhovatel“).
6. Jak vyplývá z „Písemné zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 3. 11. 2020, zadavatel provedl hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídek. Jako nejvhodnější nabídka byla dle základního hodnotícího kritéria, kterým byla nejnižší nabídková cena, zadavatelem vyhodnocena nabídka dodavatele Moderní škola s.r.o., IČO 28607676, se sídlem
K rybníčkům 332, 747 81 Otice (dál jen „Moderní škola s.r.o.“), s nabídkovou cenou 1 080 609,- Kč bez DPH.
7. Z dokumentu „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 19. 11. 2020 je zřejmé, že dne 19. 11. 2020 se stal vybraným dodavatelem pro část č. 3 veřejné zakázky dodavatel Moderní škola s.r.o.
8. Z „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 7. 12. 2020 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) vyplývá, že zadavatel následně rozhodl podle § 48 odst. 8 zákona o vyloučení dodavatele Moderní škola s.r.o., ze zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku.
9. Dne 7. 12. 2020 poté, co byl dodavatel Moderní škola s.r.o., vyloučen ze zadávacího řízení na část č. 3 veřejné zakázky a všichni účastníci zadávacího řízení se vzdali práva podat námitky, provedl zadavatel nové hodnocení nabídek, jak vyplývá z „Písemné zprávy o hodnocení nabídek II.“ ze dne 7. 12. 2020, přičemž jako nabídka s nejnižší nabídkovou cenou byla určena nabídka navrhovatele.
10. Následně zadavatel rozhodl o výběru dodavatele pro část č. 3 veřejné zakázky, a to navrhovatele s nabídkovou cenou ve výši 1 270 986,- Kč bez DPH, jak je zřejmé z „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ (dále jen „rozhodnutí o výběru II“) ze dne
7. 12. 2020.
11. Dne 1. 3. 2021 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení, když „Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 1. 3. 2021 (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) uveřejnil téhož dne na profilu zadavatele.
12. Proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podal navrhovatel dne 16. 3. 2021 námitky (dále jen „námitky“), které zadavatel obdržel téhož dne.
13. Zadavatel rozhodnutím ze dne 24. 3. 2021[1], které bylo navrhovateli doručeno dne
25. 3. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.
14. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6. 4. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
15. Navrhovatel podaným návrhem brojí proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, neboť se domnívá, že toto rozhodnutí je nezákonné.
16. Navrhovatel předesílá, že nesouhlasí s rozhodnutím o námitkách, které obsahuje zdůvodnění v přílišné obecnosti, neboť z něj mnohdy není zřejmé, jak se zadavatelem uváděné argumenty týkají navrhovatelem namítaných skutečností, respektive nevyvracejí navrhovatelem tvrzenou nedůvodnost rušení zadávacího řízení.
17. Navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval nezákonně, když rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení zrušil zadávací řízení na část č. 3 veřejné zakázky, aniž by pro tento postup byly naplněny zákonné podmínky.
18. Navrhovatel upozorňuje, že více než jeden měsíc měl důvodné právo se domnívat, že bude moci realizovat část č. 3 veřejné zakázky, a to vzhledem k tomu, že se stal vybraným dodavatelem a po uplynutí lhůty pro podání námitek se ocitl v předsmluvním stadiu zadávacího řízení ve smyslu § 124 zákona. Zadavatelem odkazované upozornění v zadávacích podmínkách nesoucí informaci, že za přípravu nabídek nemají dodavatelé očekávat žádné náhrady, nemůže být vykládáno tak, že může dojít k popření povinnosti zadavatele primárně ukončit zadávací řízení podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem v souladu s jeho nabídkou.
19. Navrhovatel uvádí, že je zcela irelevantní, jestli měl zadavatel dostatek finančních zdrojů
v případě původně vybraného dodavatele, stejně tak je irelevantní skutečnost, jakou nabídkovou cenu učinil původně vybraný dodavatel.
20. Navrhovatel sděluje, že s finančními možnostmi zadavatele nikdy nebyl detailně seznámen. Navrhovatel věděl pouze o dotačním titulu spojeném s veřejnou zakázkou, přičemž tato samotná skutečnost o přesných zadavatelových možnostech ničeho nevypovídá.
21. Navrhovatel poukazuje na e-mailovou zprávu ze dne 12. 2. 2021, v níž zadavatel navrhovatele urgoval k poskytnutí informací, přičemž uvedl, že „je potřeba se posunout dopředu a podepsat smlouvu“ a na další e-mailovou zprávu zadavatele ze dne 19. 2. 2021,
v níž zadavatel upřesňoval, jaké přílohy mu má ještě navrhovatel poslat pro účely podpisu smlouvy.
22. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele o neexistenci lhůty pro uzavření smlouvy
na veřejnou zakázku a rozporuje jeho argument o nemožnosti zadavatele „rozhodnout“ z důvodu onemocnění COVID-19. Navrhovatel odkazuje na znění § 124 odst. 1 zákona, dle něhož po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 zákona jsou zadavatel a vybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu. Byť dle navrhovatele není v zákoně lhůta pro uzavření kupní smlouvy explicitně stanovena, nemění to nic
na skutečnosti, že postup zadavatele, který přikročil ke zrušení zadávacího řízení na část č. 3 veřejné zakázky po více než čtvrt roce od vydání rozhodnutí o výběru II, vyvolává a umocňuje pochybnost o transparentnosti postupu zadavatele v zadávacím řízení. Jestliže zadavatel měl v úmyslu rozhodnout o zrušení zadávacího řízení, měl tak učinit bez zbytečného odkladu poté, kdy podle něj došlo k naplnění jednoho z důvodů pro jeho zrušení, a nikoliv více než čtvrt roku po oznámení rozhodnutí o výběru II. Navrhovatel má za to, že důvody pro vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení musely být zadavateli zřejmé mnohem dříve než více než čtvrt roku po oznámení rozhodnutí o výběru II.
23. Navrhovatel je přesvědčen, že postup zadavatele není ani v souladu se zásadou přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona. Časový interval čtvrt roku mezi vydáním rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jímž se ruší zadávací řízení pro vysokou cenu vybraného dodavatele,
a oznámením rozhodnutí o výběru II nelze považovat za přiměřený, zvláště pak ne v případě, kdy důvodem zrušení je nedostatek finančních prostředků.
24. Navrhovatel upozorňuje, že byť zadavatel tvrdí, že celkové navýšení vydání potencionálních finančních prostředků (tj. 163 650,- Kč bez DPH) je zajisté nepochybně ještě mnohem vyšší, nepředložil žádný výpočet, resp. ani žádné konkrétní vyčíslení, které by jeho tvrzení
o nemožnosti pořídit plnění za danou cenu (na rozdíl od ceny předpokládané) potvrzovalo.
25. Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel nemůže své rozhodnutí spočívající v nenaplnění zákonných podmínek schovávat za dodržení zásad 3E, tj. zásady hospodárnosti, účelnosti
a efektivnosti při vynakládání veřejných prostředků, a to mj. i s ohledem na zanedbatelný rozdíl mezi nabídkovou cenou navrhovatele a předpokládanou hodnotou veřejné zakázky,
a už vůbec ne v případě, kdy zadavatel nestanovil žádný „horní strop“ pro nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení. Navrhovatel současně dodává, že postup zadavatele se jeví být tzv. zadáváním veřejné zakázky na zkoušku, přičemž takový postup je dle rozhodovací praxe Úřadu nepřípustný.
26. S ohledem na shora uvedené navrhovatel v závěru svého návrhu navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na část
č. 3 veřejné zakázky.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
27. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 6. 4. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 6. 4. 2021.
28. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
o zadavatel,
o navrhovatel.
29. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-11982/2021/531/MHo ze dne 8. 4. 2021.
30. Usnesením č. j. ÚOHS-14146/2021/531/MHo ze dne 27. 4. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 15. 4. 2021
31. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 15. 4. 2021 (dále jen „vyjádření zadavatele“), které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.
32. Zadavatel úvodem předesílá, že nesouhlasí s návrhem navrhovatele a odmítá veškerá jeho tvrzení a domněnky a je přesvědčen o správnosti svého postupu a zejména správnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
33. Zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně identifikoval a popsal. Zadavatel je přesvědčen, že není povinen přistoupit nad rámec zákona k obšírnějšímu objasnění daného stavu, který je zřejmý a v rozhodnutí
o zrušení zadávacího řízení jasně zadavatelem popsán. Zadavatel proto rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení považuje za odůvodněné transparentním a přezkoumatelným způsobem.
34. K argumentu navrhovatele, že má i nadále zájem podepsat smlouvu a získat veřejnou zakázku a hrozí mu v důsledku tvrzeného nezákonného postupu zadavatele újma spočívající v nemožnosti veřejnou zakázku realizovat a dosáhnout očekávaného zisku, případně i újma
v podobě marně vynaložených nákladů na vytvoření nabídky, zadavatel sděluje,
že jednoznačně vymezil v zadávacích podmínkách skutečnost, že „náklady spojené s účastí
v soutěži zadavatel nehradí“.
35. Zadavatel je přesvědčen, že řádně hospodaří s veřejnými prostředky a veřejné prostředky tímto svým postupem ochrání, protože přijetím rozhodnutí o zrušení předchozího zrušení zadávacího řízení by se vystavil precedentnímu porušení zákona, nehledě na skutečnost,
že zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky. Zadavatel je připraven po ukončení správního řízení zadávací řízení opakovat, přičemž navrhovatel bude mít opět možnost podat nabídku.
36. Závěrem svého vyjádření zadavatel sděluje, že v průběhu zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 30. 4. 2021
37. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-14146/2021/531/MHo ze dne 27. 4. 2021 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 30. 4. 2021, jež Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.
38. Navrhovatel primárně sděluje, že zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 15. 4. 2021 neuvedl žádné nové skutečnosti, ke kterým by se navrhovatel již nevyjádřil ve svých námitkách, popř. v návrhu, přičemž na tuto svou argumentaci odkazuje.
39. Navrhovatel dále opakuje své již dříve vyjádřené argumenty a setrvává na svém návrhu, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
40. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace
o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
41. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
42. Podle § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení
§ 124 až 127 zákona obdobně.
43. Podle § 53 odst. 8 zákona zadavatel oznámení o zrušení zjednodušeného podlimitního řízení uveřejní na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
44. Podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
45. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
46. V bodu „Kritéria pro hodnocení nabídek“ výzvy je uvedeno, že „[h]odnocení nabídek bude prováděno dle § 114 odst. 1 zákona podle hodnotícího kritéria, kterým je ekonomická výhodnost nabídek.
V rámci ekonomické výhodnosti bude hodnocena nejnižší nabídková cena bez DPH. Hodnotící komise stanoví pořadí nabídek podle výše nabídkové ceny bez DPH od nejnižší až po nejvyšší hodnotu. Nejvhodnější nabídkou je nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. V případě rovnosti nabídkových cen rozhodne los.“.
47. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je mj. uvedeno následující:
„[z]adavatel v souladu s ustanovením § 127 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a na základě přijatého rozhodnutí
ze dne 01. 03. 2021 tímto oznamuje všem dotčeným účastníkům, že:
ROZHODUJE O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
k výše uvedené veřejné zakázce zadávané dle zákona, a to z následujícího důvodu:
Dle § 127 odst. 2, písmena d) zákona:
V průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
Odůvodnění zrušení zadávacího řízení:
Zadavatel k úkonu zrušení zadávacího řízení přistoupil z důvodu, kdy vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a přestože zadavatel využívá čerpání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nedisponuje zadavatel dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky.
Zadavatel se tedy na základě výše uvedených důvodů rozhodl zadávací řízení zrušit.“.
48. Z námitek navrhovatele ze dne 16. 3. 2021 mj. vyplývá, že „stěžovatel upozorňuje, že jím podaná cenová nabídka svou hodnotou nepřekročila předpokládanou hodnotu veřejné zakázky nijak významně. Zadavatelem předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 1.107.336,- Kč bez DPH, přičemž cenová nabídka stěžovatele činila 1.270.986,- Kč bez DPH, kdy rozdíl těchto hodnot činí částku ve výši 163.650,- Kč bez DPH, což představuje procentuální rozdíl v hodnotě pouhých 14,5 %.“.
49. V rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele je mj. uvedeno, že „[p]ři přípravě zadávacích podmínek pro veřejnou zakázku se prokázalo, že zadavatel měl a má připravené dostatečné finanční zdroje pro realizaci veřejné zakázky pod názvem Rekonstrukce odborných učeben 2. základní školy Holešov a její části č. 3 Pomůcky a vybavení, kdy původně vybraný dodavatel, společnost Moderní škola, s.r.o., IČ: 28607376 nabídla cenovou nabídku ve výši 1.080.609,- Kč bez DPH a tudíž by určitě splnila požadavky zadavatele pro předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, nicméně po nedodání dokumentace před podpisem smlouvy
z veřejné zakázky sama na vlastní žádost odstoupila.“.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
50. Úřad uvádí, že mezi účastníky správního řízení je sporu o to, zda zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem. Zatímco zadavatel je přesvědčen, že jsou dány důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť
se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze
na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a že tyto důvody řádně ozřejmil, navrhovatel zaujímá, z logiky věci, názor diametrálně odlišný, když je mj. přesvědčen, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení jak v rozporu s ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tak v rozporu se zásadou transparentnosti.
51. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle ustanovení § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, a to za předpokladu, že striktně dodrží zákonem vymezené podmínky pro zrušení zadávacího řízení.
52. Ačkoliv právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti nyní již neúčinné právní úpravě provedené zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu oprávněných důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná v těch ohledech, které nebyly změnou právní úpravy nikterak dotčeny.
53. Dle názoru Úřadu je bezpochyby nadále platné, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek a zároveň jej lze považovat za způsob ukončení zadávacího řízení v zásadě „nechtěný“, neboť výsledkem zadávacího řízení by (zásadně) mělo být uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Bylo by totiž zcela jistě v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení (zde zejména se zásadou transparentnosti), aby zadavatel zahajoval zadávací řízení, kdy s účastí v něm mohou být pro dodavatele na relevantním trhu spojeny mnohdy i nemalé náklady, tak říkajíc „na zkoušku“ (obdobně viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015).
54. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; pokud jde o naznačená obecná východiska, nedošlo v tomto ohledu k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.
55. Aby mohlo být zrušení zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí tedy zadavatel striktně naplnit zákonné důvody pro možnost zrušení zadávacího řízení uvedené v ustanovení § 127 odst. 1 či v ustanovení § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona. Zadavatel rovněž musí tyto důvody transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž uvedl, že tak učinil z ekonomického důvodu, jelikož „podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a přestože zadavatel využívá čerpání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nedisponuje zadavatel dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky“ (viz bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). O zrušení zadávacího řízení zadavatel účastníky zadávacího řízení informoval rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení, jež uveřejnil na profilu zadavatele (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
56. Úřad dále konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, případně ve sdělení, tj. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel je povinen v těchto dokumentech uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil, přičemž odůvodnění by mělo mimo jiné obsahovat ustanovení relevantní právní úpravy, podle které zadavatel zadávací řízení ruší, a mělo by být dostatečně konkrétní a srozumitelné, a to zejména z hlediska přezkoumatelnosti takového rozhodnutí.
57. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že Úřad přezkoumává oprávněnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem pouze vzhledem ke skutečnostem, kterými zadavatel odůvodnil zrušení zadávacího řízení v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, příp. v oznámení zadávacího řízení, přičemž pro posouzení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení podle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona je zcela klíčové, zda se v šetřeném případě vyskytly ekonomické důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a zároveň musí platit, že tyto důvody se vyskytly až v průběhu zadávacího řízení, přičemž je nerozhodné, zda tyto důvody vznikly zaviněním zadavatele. Lze konstatovat, že důvody sice mohou být subjektivní, tj. mohou vzniknout na straně zadavatele, ale současně musí být objektivizované, musí objektivně a reálně existovat, neboť jejich tvrzení a popř. prokázání zamezí tomu, aby došlo ke svévoli na straně zadavatele.
K důvodům obsaženým v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení
58. Úřad dříve než přistoupí k posouzení toho, zda zadavatel postupoval při zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem, popíše průběh zadávacího řízení, jež předcházel samotnému zrušení zadávacího řízení zadavatelem.
59. Na základě hodnocení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti zadavatel, jak vyplývá
z „Oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 19. 11. 2020, rozhodl
o výběru dodavatele pro část č. 3 veřejné zakázky a vybraným dodavatelem pro předmětnou část veřejné zakázky se stal dodavatel Moderní škola s.r.o. Zadavatel následně přijal „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 7. 12. 2020, kterým podle § 48 odst. 8 zákona rozhodl o vyloučení dodavatele Moderní škola s.r.o., jehož nabídková cena na šetřenou část veřejné zakázky činila 1 080 609,- Kč bez DPH,
ze zadávacího řízení na část č. 3 veřejné zakázky. V návaznosti na vyloučení dodavatele Moderní škola s.r.o., ze zadávacího řízení zadavatel provedl nové hodnocení nabídek (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a opětovně dne 7. 12. 2020 rozhodl o výběru dodavatele, a to navrhovatele, jehož nabídková cena činila 1 270 986,- Kč bez DPH.
60. Úřad opakuje, že předpokládanou hodnotu části č. 3 veřejné zakázky zadavatel stanovil ve výši 1 107 336,- Kč bez DPH.
61. Následně svým rozhodnutím ze dne 1. 3. 2021 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky. Úřad proto posoudil, zda je nabídková cena vybraného dodavatele, resp. navrhovatele, překračující předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovenou zadavatelem, ve spojitosti s tvrzeným nedostatkem finančních prostředků navíc, důvodem hodným zvláštního zřetele, jenž se vyskytl v průběhu zadávacího řízení a pro který nelze na zadavateli požadovat, aby v tomto řízení pokračoval, a zda zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně.
62. Úřad nejprve ve vztahu k šetřené části veřejné zakázky a k důvodu jejího zrušení konstatuje, že jediným důvodem pro zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky, který zadavatel uvedl, je údajné významné překročení předpokládané hodnoty nabídkovými cenami, a to ve spojitosti s tvrzeným nedostatkem finančních prostředků navíc. Úřad v prvé řadě uvádí, že nikterak nezpochybňuje v zákoně zakotvenou možnost zadavatele zrušit zadávací řízení mj. z ekonomických důvodů. Úřad je však přesvědčen, že i tento specifický důvod hodný zvláštního zřetele v podobě ekonomického aspektu, musí být vykládán restriktivně, neboť zrušení zadávacího řízení není chtěným výsledkem zadávacího řízení. Výsledkem zadávacího řízení by naopak mělo být uzavření smlouvy, a tedy zadání veřejné zakázky, nikoliv její zrušení. Pakliže zadavatel přistoupí ke zrušení zadávacího řízení, je povinen tuto skutečnost náležitě zdůvodnit a ozřejmit, aby bylo srozumitelné a přezkoumatelné, proč zadavatel k tomuto úkonu přistoupil a zda jsou skutečně takové důvody dány. V rámci uvedeného ustanovení zákona je totiž třeba reflektovat nejen to, že důvodem hodného zvláštního zřetele mohou být i důvody ekonomické, ale i to, že se mimo jiné musí jednat o takovou intenzitu této okolnosti (důvodu hodného zvláštního zřetele), pro kterou nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Na tomto místě Úřad akcentuje, že zadavatel důvod zrušení zadávacího řízení na část č. 3 předmětné veřejné zakázky zdůvodnil prostým konstatováním, že nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, když vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky, a to bez dalšího bližšího zdůvodnění. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (jak bude uvedeno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) však není zřejmé, jaké aspekty, které jsou dle názoru Úřadu pro naplnění shora uvedené podmínky pro zrušení zadávacího řízení klíčové, do svých úvah zadavatel promítl či nikoli a zda je vůbec v konečném důsledku zadavatel oprávněn zadávací řízení z jím tvrzeného důvodu zrušit. Úřad zastává ten výklad, že prosté konstatování o překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami za prostého konstatování o nedisponování finančními prostředky navíc, není dostačujícím důvodem pro zrušení zadávacího řízení a ne každé překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky při překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nabídkovými cenami může vyústit v zákonné zrušení zadávacího řízení.
63. Ačkoliv tedy zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 53 odst. 8 zákona, zastává Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést v oznámení o zrušení zadávacího řízení podle § 53 odst. 8 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Účelem povinnosti podle § 53 odst. 8 zákona, který stanoví, že zadavatel oznámení o zrušení zjednodušeného podlimitního řízení uveřejní na profilu do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozví o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem
a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu. Pro zachování transparentnosti předmětného kroku zadavatele přitom není nutné, aby oznámení podle § 53 odst. 8 zákona obsahovalo vlastní odůvodnění naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť dostačujícím pro naplnění popsaného účelu oznámení by bylo i to, pokud by zadavatel současně s oznámením uveřejnil na profilu zadavatele i vlastní odůvodněné rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Nezbytné však je, aby se mohli účastníci zadávacího řízení s důvody, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, seznámit, a to v takové míře konkrétnosti, aby mohli sami posoudit zákonnost jejich uplatnění.
64. V rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel zrušení zadávacího řízení odůvodnil tak, že vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a přestože zadavatel využívá čerpání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky. Uvedené pak zadavatel označil jako důvody hodné zvláštního zřetele.
65. Úřad konstatuje, že v daném případě zadavatel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní faktické důvody zrušení nejsou v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně ozřejměny. Z takto formulovaného rozhodnutí (oznámení) o zrušení části zadávacího řízení se účastníci dozvěděli pouze to, že je zadávací řízení zrušeno, že se tak stalo s odkazem
na § 127 odst. 2 písm. d) zákona (tj. pro důvody hodné zvláštního zřetele, vč. důvodů ekonomických) a že důvodem byla skutečnost, že vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a přestože zadavatel využívá čerpání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky.
66. Z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se nijak nepodávají bližší ekonomické důvody, mimo prostého konstatování o chybějících finančních prostředcích navíc, a rovněž lze poukázat na další významné aspekty a otázky, které odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatele pomíjí a které s odůvodněním citovaného rozhodnutí zadavatele v souvislosti s ekonomickými důvody nutně vyvstávají, či mohou vyvstat, a které de facto mohou mít dopad i na možnost zrušení zadávacího řízení dle citovaného ustanovení zákona. Současně lze poukázat na to, že v dokumentaci o zadávacím řízení ve vztahu k části č. 3 veřejné zakázky absentují jakékoliv podklady, které by se zabývaly ekonomickou stránkou věci.
67. Co se týče samotného konstatování o chybějících finančních prostředcích navíc, Úřad k tomuto uvádí, že jej zadavatel popisuje velmi prostě a není tak jasné, zda tento důvod skutečně existuje. Úřad opakuje, že zadavatel nejprve dne 7. 12. 2020 rozhodl o výběru dodavatele (navrhovatele), tj. dodavatele, jehož nabídková cena přesahovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přičemž to byl sám zadavatel, kdo navrhovatele urgoval k uzavření smlouvy při vědomí o výši nabídkové ceny navrhovatele (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a stejně tak to byl následně zadavatel, kdo dne 1. 3. 2021 rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Úřad má za to, že v daném případě za případným tvrzeným nedostatkem finančních prostředků může stát celá řada skutečností, které je mohou způsobovat (např. snížení rozpočtu zadavatele jakožto příspěvkové organizace, zvýšení nákladů zadavatele aj.). Zadavatel se však spokojil s prostým konstatováním chybějících finančních prostředků navíc z důvodu překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a konkrétní okolnosti vedoucí k nemožnosti zajistit financování šetřené části veřejné zakázky nesdělil. Toto své tvrzení zadavatel blíže neosvětlil ani v rozhodnutí o námitkách, jakož ani ve vyjádření zadavatele zaslaným Úřadu, když v obou předmětných dokumentech pouze opakuje tvrzení o nedisponování finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky.
68. S ohledem na to, že „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou obecným pojmem, tím spíše měl zadavatel konkrétně uvést, jaký konkrétní důvod nastal, že zadavatel dne 7. 12. 2020 rozhodl o výběru dodavatele a dne 1. 3. 2021 rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aby, jak již Úřad uvedl výše, i sami účastníci mohli posoudit oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení a případně namítat účelovost (libovůli) zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Pokud zadavatel shledal, že nedisponuje finančními prostředky navíc, a proto je nucen zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku, je nezbytné, aby tyto skutečnosti jednoznačně
a určitě popsal, tj. aby předně osvětlil důvod způsobující nedostatek finančních prostředků navíc, tedy aby uvedl důvod, který jej k této úvaze (tj. úvaze o nedostatku finančních prostředků) přivedl, a to již v oznámení (rozhodnutí) o zrušení zadávacího řízení. Teprve na takto konkrétní, jasné, podrobné a srozumitelné důvody by mohli účastníci zadávacího řízení případně konkrétně reagovat, a to buď tak, že je akceptují (tj. uznají, že jde skutečně
o důvody hodné zvláštního zřetele), nebo tak, že se s uvedenými důvody neztotožní (a pak mají možnost se proti takovému postupu zadavatele bránit). Rovněž Úřad může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu z hlediska jejich oprávněnosti jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu vyjádřeny. Přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup,
v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Z prověřovaného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013-39
ze dne 20. 5. 2014). Z výše uvedeného tak vyplývá, že důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jsou veskrze obecné a neobsahují potřebnou míru detailu.
69. Zadavatel nadto v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nevymezuje ani konkrétní časový údaj, tj. konkrétní okamžik, od kterého odvozuje výskyt tvrzených důvodů hodných zvláštního zřetele. Tento údaj je přitom pro dodavatele i pro případný následný přezkum důležitý, a to pro posouzení, zda se okolnosti pro zrušení zadávacího řízení skutečně vyskytly v průběhu zadávacího řízení, tj. zda došlo k naplnění časové podmínky dané § 127 odst. 2 písm. d) zákona. V samotném rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však zadavatel konkrétní časový okamžik, od něhož odvozuje vznik důvodů hodných zvláštního zřetele, neuvádí, ačkoliv ve chvíli vyhotovení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení mu byla více než tři měsíce známa výše nabídkových cen jednotlivých účastníků. Pochybnost o transparentním postupu zadavatele je navíc zesílena tím, že zadavatel nejprve o výběru vybraného dodavatele, tj. navrhovatele, rozhodl dne 7. 12. 2020, přestože věděl, že jeho nabídková cena (1 270 986,- Kč bez DPH) přesahuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (1 107 336,- Kč bez DPH), a následně, téměř po 3 měsících, rozhodl o zrušení zadávacího řízení z důvodu, že nabídková cena navrhovatele tuto předpokládanou hodnotu přesahuje
a zadavatel nedisponuje navíc finančními prostředky, a to za situace, kdy mezitím zadavatel navrhovatele vyzýval prostřednictvím emailových zpráv ze dne 12. 2. 2021 a ze dne
19. 2. 2021 k součinnosti (tj. dodání dokumentů potřebných pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku). Takové jednání zadavatele proto vzbuzuje pochybnosti o skutečných důvodech zrušení zadávacího řízení, když, jednoduše řečeno, zadavateli dne 7. 12. 2020 nezpůsobovalo obtíže, že nabídka navrhovatele přesahuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, zadavatel s tímto „neměl problém“ ani 12. 2. 2021, resp. 19. 2. 2021, kdy navrhovatele vyzýval k součinnosti, avšak dne 1. 3. 2021 v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že vyhodnocené cenové nabídky (tj. i nabídka navrhovatele) přesahují předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přičemž zadavatel nedisponuje dalšími finančními prostředky navíc. Tyto pochybnosti však mohl zadavatel rozptýlit dostatečně podrobným
a tím i přezkoumatelným odůvodněním svého rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, když by specifikoval „co a kdy“ nastalo, že finančními prostředky navíc nedisponuje. Nadto je zřejmé, že okolnosti vedoucí k nemožnosti financovat zřejmě vyvstaly až po dni 7. 12. 2020, neboť k tomuto dni měl zadavatel možnost přistoupit ke zrušení zadávacího řízení s ohledem
na naplnění důvodu dle § 127 odst. 2 písm. b) zákona bez dalšího, neboť tento důvod pro zrušení šetřené části veřejné zakázky by se nejevil jakkoliv sporným s ohledem na vývoj v dané fázi zadávacího řízení, jak byl popsán výše v bodu 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Ani k časovému okamžiku, kdy zadavatel zjistil nedostatečné finanční zajištění, tak nebyly podány zadavatelem žádné informace, neboť zadavatel je nesdělil ani v oznámení (rozhodnutí) o zrušení, popř. v rozhodnutí o námitkách, ani v průběhu následného přezkumu jeho postupu Úřadem, tzn. i v tomto ohledu je nutné shledat nedostatečnost odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
70. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení nelze ze strany Úřadu pro přílišnou míru obecnosti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení věcně přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení.
71. Úřad nevylučuje, že zadavatel ke zrušení zadávacího řízení skutečně mohl mít důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že se tyto důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, avšak bez dostatečně konkrétního odůvodnění nelze tyto okolnosti přezkoumat a ověřit, zda takové skutečnosti opravdu nastaly.
72. Důvody, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a které zadavatel považoval za důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona tedy zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl v takové míře obecnosti, že fakticky znemožnil adresátům proti svému rozhodnutí brojit, neboť tito nebyli reálně schopni podat konkrétní námitky. Uvedené je pak zřetelné i z obecnosti námitek navrhovatele (viz k tomu bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tedy v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení formuloval důvody, které, jak Úřad dovodil výše, jsou pouze obecného charakteru, neboť neobsahují dostatečně konkrétní, tj. jednoznačný a určitý popis té skutečnosti, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, jež by dosvědčovaly oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení. Úřad konstatuje, že postup zadavatele
v zadávacím řízení se stal netransparentním, neboť důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení není možné objektivně přezkoumat a jako takové tedy nemohou obstát. Ze samotného obsahu rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tedy dodavatelé nemohli identifikovat, jaké konkrétní ekonomické důvody nastaly, že zadavatel není schopen pořídit předmět veřejné zakázky, přestože již dne 7. 12. 2020 rozhodl o výběru dodavatele, tj. navrhovatele, když jeho nabídková cena přesahovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Dodavatelé neměli ani reálnou možnost se
o konkrétních důvodech pro zrušení zadávacího řízení dozvědět více, neboť tvrzený nedostatek finančních prostředků navíc není zadavatelem nijak odůvodněn, tj. dodavatelé ani nemohou zjistit, zda u zadavatele tvrzený důvod v průběhu zadávacího řízení skutečně nastal.
73. Úřad tak může přisvědčit právnímu názoru navrhovatele, že samo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je nepřezkoumatelné, neboť není dostatečně konkrétně odůvodněné.
74. Úřad si je plně vědom nutnosti zadavatele dodržovat zásadu hospodárnosti vycházející z judikatury správních soudů, tedy účelného vynakládaní veřejných prostředků, které je jedním z cílů formalizovaného procesu zadávání veřejných zakázek podle zákona. I když je cílem zadavatele (zvláště pak pokud je základním hodnotícím kritériem nejnižší nabídková cena) minimalizovat náklady a získat plnění při co nejnižším výdaji prostředků z rozpočtů, nelze tak však při zadávání veřejných zakázek činit na úkor základních zásad podle § 6 odst. 1 zákona. Otázkou možného konfliktu zásady hospodárnosti a zásady transparentnosti se zabýval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 As 291/2015-26 ze dne 2. 6. 2016.
Ke vztahu zásady transparentnosti a hospodárnosti uvedl: „Stěžovateli lze přisvědčit v tom, že celá právní úprava týkající se zadávání veřejných zakázek je založena na zásadě hospodárnosti vynakládání veřejných prostředků (úspoře finančních prostředků), jak namítal v kasační stížnosti. Zadavatel je však zároveň povinen postupovat i v souladu s dalšími zásadami, mezi něž patří také právě zásada transparentnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 10. 2011, č. j. 5 Afs 77/2010 – 148, dostupný na www.nssoud.cz). V dané věci zadavatel měl možnost nastavit podmínky zadávacího řízení transparentním způsobem tak, aby bylo zajištěno hospodárné řešení v souladu s další základní zásadou transparentnosti, a zároveň bylo zamezeno libovůli zadavatele zrušit zadávací řízení ze subjektivních důvodů, nestojících vně zadavatele. Pakliže zadavatel takové zadávací podmínky nestanovil, nemůže jít tato skutečnost k tíži vítězného uchazeče, který splnil podmínky stanovené ve výzvě a jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvhodnější.“. Pro budoucí postup v obdobných případech lze zadavateli doporučit využít možnosti stanovit v zadávací dokumentaci, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je současně maximální přípustnou nabídkovou cenou.
75. Skutečnost, že má zadavatel pouze omezené finanční prostředky, které může využít na úhradu plnění veřejné zakázky, nemohla být v posuzovaném případě dodavatelům známa, neboť zadavatel tuto informaci neuvedl ani ve výzvě k podání nabídek, ani v zadávací dokumentaci, proto tato skutečnost nemůže jít k tíži navrhovatele, ani jiným uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku. Uvedení předpokládané hodnoty v zadávacích podmínkách veřejné zakázky není směrodatné, neboť potencionální dodavatelé se při zpracování svých nabídek řídí zadávacími podmínkami, v nichž zadavatel maximální přípustnou nabídkovou cenu žádným způsobem nezohlednil, přičemž jak vyplývá i z uvedené judikatury, překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je přípustné.
76. Podle § 16 odst. 1 věty druhé zákona je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Úřad sděluje, že zadavatelem stanovená předpokládaná hodnota může mít i informativní charakter, když jejím stanovením a uveřejněním zadavatel dává najevo svou představu o výši závazku plynoucího z veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky však nelze ztotožnit s institutem „maximální předpokládané hodnoty veřejné zakázky“, neboť překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky neznamená automatické vyřazení nabídky.
77. V případě, že zadavatel má přesně vymezené finanční prostředky, které může nebo je ochoten použít k úhradě nákladů veřejné zakázky, a tato otázka rozpočtu je pro něj a jeho další postup v zadávacím řízení jakkoli zásadní, je vhodné, aby tuto skutečnost zohlednil již při zpracování zadávacích podmínek a sdělil potenciálním dodavatelům, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je částkou maximální, kterou je zadavatel schopen uhradit. Jak vyplývá ze skutkových zjištění, zadavatel tak však neučinil. Úřad si je vědom skutečnosti, že okolnosti vedoucí k nemožnosti zajistit financování části č. 3 veřejné zakázky nemusely být přítomny ještě před zahájením zadávacího řízení, aby zadavatel mohl tuto informaci sdělit dodavatelům prostřednictvím zadávacích podmínek, ale mohly nastat až v průběhu zadávacího řízení. Pokud skutečnosti nastaly až v průběhu zadávacího řízení, měl by zadavatel tyto okolnosti přiblížit dodavatelům s ohledem na maximální zachování transparentnosti jeho postupu co nejdříve poté, kdy zjistí, že mají vliv na jeho další postup v zadávacím řízení, tzn. je vhodné přistoupit ke zrušení zadávacího řízení bezodkladně poté, co dané okolnosti nastanou. Jiný postup by mohl vzbudit pochybnosti o skutečných úmyslech zadavatele.
78. Úřad zdůrazňuje, že v žádném případě nezpochybňuje povinnost zadavatele postupovat v zadávacím řízení efektivně a hospodárně, zvláště v případech, kdy má zadavatel k dispozici omezený rozpočet a povinnost hradit další finanční závazky. Úřad pouze k tomu dodává,
že zadavatel je současně povinen rovněž zohlednit právní jistotu dodavatelů účastnících se zadávacího řízení, přičemž zásada hospodárnosti nemá aplikační přednost před v zákoně výslovně uvedenými ustanoveními. K tomu například Nejvyšší správní soud v rozsudku
č. j. 3 As 18/2015-32 ze dne 25. 11. 2015 uvedl (v tomto případě v souvislosti s použitím jednacího řízení bez uveřejnění) „Nejvyšší správní soud se pak ztotožňuje se závěry krajského soudu i v tom smyslu, že zásada hospodárnosti nemůže mít automaticky aplikační přednost před splněním striktních zákonných podmínek pro aplikaci § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ“. S ohledem na výše uvedené nelze přistoupit ke zrušení zadávacího řízení s odkazem na zásadu hospodárnosti, aniž by byly naplněny podmínky zákonného ustanovení upravujícího zrušení zadávacího řízení, v tomto případě § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Vzhledem ke skutečnosti, že nejnižší nabídková cena hodnocených nabídek překračovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, rozumí Úřad úvaze zadavatele, že s ohledem na zásadu hospodárnosti přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, nicméně – jak vyplývá z výše citované judikatury – konkrétní ustanovení zákona mají aplikační přednost před zásadou hospodárnosti a zadavatel je byl povinen dodržet. S ohledem na uvedené je zřejmé,
že právní jistota navrhovatele [vyjádřená v § 127 odst. 2 písm. d) zákona] má v šetřeném případě přednost.
79. Úřad souhlasí s vyjádřením zadavatele, že náklady na vytvoření nabídky jsou na straně dodavatelů, nicméně současně je nutné upozornit, že platí premisa zmíněná v bodu 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí, a to že je zapovězeno konat zadávací řízení „na zkoušku“, v důsledku čehož by mohly vznikat dodavatelům neodůvodněné náklady, které marně vynaloží na přípravu svých nabídek a účast v zadávacím řízení. Pokud zadavatel zruší zadávací řízení, aniž by zákonem předvídané skutečnosti byly naplněny, pak dochází k narušení právní jistoty dodavatelů (navrhovatele) a především porušení zásady transparentnosti, jak již bylo konstatováno výše.
80. K argumentu zadavatele, že je připraven zadávací řízení opakovat, odkazuje Úřad opětovně na bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně
č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015).
81. Pokud zadavatel argumentuje, že lhůty pro uzavření kupní smlouvy nejsou v zákoně exaktně stanoveny, Úřad k uvedenému tvrzení sděluje, že dle § 124 odst. 1 zákona jsou po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu podle § 246 zadavatel a vybraný dodavatel povinni bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu. V ust. § 124 odst. 1 zákona tak není stanovena pevná lhůta přesným počtem dní, ve které má dojít k uzavření smlouvy poté, co uplyne zákonná blokační lhůta pro uzavření smlouvy dle § 246 zákona. Zákon tudíž neříká, do kdy nejpozději je nutné smlouvu uzavřít, neboť v různých zadávacích řízeních mohou vznikat různě dlouhé prodlevy, jež mohou být způsobeny prováděním konkrétních administrativních kroků směřujících k uzavření smlouvy. K uzavření smlouvy musí nicméně dojít „bez zbytečného odkladu“, proto nelze ani přistoupit na to, že by zadavatel mohl termín podpisu smlouvy „zbytečně odkládat“. Je tomu tak především z toho důvodu, aby zejména na straně účastníků zadávacího řízení nevznikaly pochybnosti o pravých důvodech vedoucích k časovým prodlevám při uzavírání smlouvy. Takové prodlevy by mohly být považovány za libovůli zadavatele a vést k porušení zásady transparentnosti. Úřad dodává, že skutečnou délku lhůty „bez zbytečného odkladu“ je však třeba vždy posoudit podle konkrétních okolností případu. Stejně tak nelze opomíjet ani zásadu přiměřenosti, která se prolíná do všech požadavků a úkonů zadavatele v průběhu celého zadávacího procesu.
82. K námitce zadavatele, že nabídková cena navrhovatele nepřesáhla předpokládanou hodnotu veřejné o „pouhých“ 14,5%, ale o více, neboť zadavatel není plátcem DPH, Úřad odkazuje
na výše uvedené závěry, z nichž je zřejmé, že pouhé konstatování překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky bez dalšího, kdy zadavatel možná již v době zahájení zadávacího řízení věděl, že má omezené finanční prostředky na realizaci veřejné zakázky a uvedené nezohlednil při stanovení zadávacích podmínek (maximální přípustná nabídková cena), a to navíc za situace, kdy nejdříve rozhodl o výběru nabídky navrhovatele, jehož nabídková cena přesahovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, přičemž vědomost o výši nabídkové ceny navrhovatele, a tedy informaci o kolik přesahuje předpokládanou hodnotu části č. 3 veřejné zakázky, měl zadavatel ode dne 3. 11. 2020, kdy došlo k otevírání nabídek. Tato skutečnost nemůže jít k tíži navrhovatele (vybraného dodavatele) a nemůže být sama o sobě bez předložení relevantních skutečností důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Úřad navíc nepovažuje výši přesáhnutí předpokládané hodnoty veřejné zakázky za nikterak extrémní, avšak uznává, že pro zadavatele, jenž disponuje omezenými finančními prostředky, může být za určité situace tento nárůst zásadní.
V šetřeném případě však zadavatel blíže neodůvodnil, jaká je jeho finanční situace a že finančními prostředky prokazatelně nedisponuje.
83. Úřad se tudíž nemůže s ohledem na vše výše uvedené skutečnosti ztotožnit s názorem zadavatele, že nabídková cena navrhovatele, která překračovala zadavatelem stanovenou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, je sama o sobě důvodem hodným zvláštního zřetele, jenž se vyskytl v průběhu zadávacího řízení, a který by zadavatele opravňoval
ke zrušení zadávacího řízení. Za takový důvod by však bylo lze považovat reálný a dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně, popsaný důvod (nedostatek finančních prostředků), a doložení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele, který nastal až po výběru dodavatele.
84. Úřad na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel při zrušení zadávacího řízení na část č. 3 veřejné zakázky postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě, nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a které jej vedly ke zrušení předmětného zadávacího řízení, když v citovaném rozhodnutí bez dalších podrobností toliko uvedl, že „vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a přestože zadavatel využívá čerpání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nedisponuje zadavatel dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky“, ačkoliv původně činil kroky vedoucí k uzavření smlouvy, a tedy neuvedl důvody pro zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v takových podrobnostech, aby si účastníci zadávacího řízení mohli o těchto důvodech učinit reálnou představu a případně proti nim brojit a aby bylo možno jeho postup při zrušení zadávacího řízení následně přezkoumat.
85. První předpoklad pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy prokázání, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky (zde postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona), je tedy splněn.
86. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávací řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky,
tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího se řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným.
87. Rovněž druhá podmínka pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, tedy možný vliv na výběr dodavatele, je tedy splněna. Rovněž tak je splněna i poslední podmínka, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dosud nedošlo.
88. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K uložení nápravného opatření
89. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
90. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel při zrušení zadávacího řízení veřejnou zakázku postup stanovený v § 127 odst. 2 písm. d) zákona
a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě, nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když bez dalších podrobností toliko uvedl, že „vyhodnocené podané cenové nabídky významně překročily svou hodnotou nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, a přestože zadavatel využívá čerpání dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), nedisponuje zadavatel dalšími finančními prostředky navíc pro pořízení předmětu veřejné zakázky“, ačkoliv původně činil kroky vedoucí k uzavření smlouvy, a tedy neuvedl důvody pro zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku v takových podrobnostech, aby si účastníci zadávacího řízení mohli o těchto důvodech učinit reálnou představu a případně proti nim brojit a aby bylo možno jeho postup při zrušení zadávacího řízení následně přezkoumat, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
91. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínek dle § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Úřad jako opatření k nápravě zvolil zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na část č. 3 veřejné zakázky,
a to včetně rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
92. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
93. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
94. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení
na část č. 3 veřejné zakázky, a to včetně rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K uložení úhrady nákladů řízení
95. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
96. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení
na část č. 3 veřejné zakázky, a to včetně rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne
1. 3. 2021, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
97. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000134.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží
1. 2. Základní škola Holešov, Smetanovy sady 625/4, 769 01 Holešov
2. Mgr. Milan Ondryáš, advokát, Lešetín IV 777, 760 01 Zlín
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Předmětné rozhodnutí je podepsáno zadavatelem dne 24. 3. 2021, ačkoliv je datováno ke dni 25. 3. 2021