číslo jednací: 42476/2021/500/AIv
spisová značka: S0626/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | IS NUDZ pro vnitřní hodnocení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 12. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0626.pdf 291 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0626/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-42476/2021/500/AIv |
|
Brno 13. 12. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným
- Národní ústav duševního zdraví, příspěvková organizace, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany,
v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele k veřejné zakázce „IS NUDZ pro vnitřní hodnocení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-034954 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473515,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz
I.
Obviněný – Národní ústav duševního zdraví, příspěvková organizace, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „IS NUDZ pro vnitřní hodnocení“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 4. 10. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-034954 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473515, ve lhůtě dle § 217 odst. 5 citovaného zákona, přičemž jmenovaným obviněným uveřejněný dokument dne 8. 1. 2020 na profilu zadavatele, označený jako písemná zpráva zadavatele nelze považovat za řádně uveřejněnou písemnou zprávu zadavatele, neboť nesplňuje podmínky stanovené v § 217 odst. 2 citovaného zákona, neboť je zde uvedeno, že jmenovanému obviněnému nejsou známi žádní poddodavatelé dodavatele, ačkoliv vybraný dodavatel – DERS Group s.r.o., IČO 27513149, se sídlem Řehořova 932/27, 130 00 Praha 3 – v nabídce jako poddodavatele označil společnost VEMA, a.s., IČO 26226511, se sídlem Okružní 871/3a, 638 00 Brno[1].
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Národní ústav duševního zdraví, příspěvková organizace, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000,- Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Národní ústav duševního zdraví, příspěvková organizace, IČO 00023752, se sídlem Topolová 748, 250 67 Klecany (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle § 56 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 4. 10. 2019 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „IS NUDZ pro vnitřní hodnocení“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 10. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-034954 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 10. 2019 pod ev. č. 2019/S 195-473515 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle bodu 2.1 „Popis předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „poskytnutí licencí, dodávka, instalace, zprovoznění, zaškolení obsluhy, poskytování servisu a upgrade a poskytnutí záruky za jakost informačního systému pro podporu vnitřního hodnocení výzkumné organizace, včetně modernizace stávajících informačních systémů zadavatele a poskytnutí souvisejících služeb.“.
3. Obviněný dne 25. 11. 2019 rozhodl o výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky, a to společnosti DERS Group s.r.o., IČO 27513149, se sídlem Řehořova 932/27, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. Dne 6. 1. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem „Smlouvu na dodání informačního systému a poskytnutí souvisejících služeb“ (dále jen „smlouva“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky. Dne 18. 6. 2021 Úřad od obviněného obdržel vyjádření k obsahu podnětu a ve dnech 18. 6. 2021 a 22. 6. 2021 dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření obviněného ze dne 18. 6. 2021
6. Obviněný k absenci informace o poddodavateli vybraného dodavatele v písemné zprávě zadavatele sdělil, že se jedná o administrativní pochybení, ke kterému došlo nedopatřením. V důsledku pochybení nedošlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění jakýchkoliv z uchazečů, stejně jako k jakémukoliv ovlivnění veřejné zakázky jako takové. Dále obviněný uvedl, že ke spáchání jakéhokoliv přestupku nemohlo dojít, neboť dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování písemné zprávy tím, že neuveřejní písemnou zprávu podle § 217 odst. 5 zákona, tedy do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Cílem je podle obviněného postihnout případy, kdy vůbec nedojde ke zveřejnění písemné zprávy.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0626/2021/VZ, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může správní orgán příkaz vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
9. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
10. Podle § 217 odst. 2 zákona musí písemná zpráva obsahovat alespoň
a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,
b) použitý druh zadávacího řízení,
c) označení účastníků zadávacího řízení,
d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,
e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,
f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e) cit. ustanovení zákona, pokud jsou zadavateli známi,
g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,
h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,
i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,
j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,
k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,
l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,
m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a
n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3 zákona, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.
11. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
12. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 téhož ustanovení v případě zrušení zadávacího řízení.
13. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
Zjištěné skutečnosti
14. Vybraný dodavatel uvedl v nabídce v bodu „Poddodavatelé“: „Při plnění zakázky v oblasti personalistiky a mezd ‚Modernizace stávajícího systému mzdové a personální agendy‘ bude využito služeb společnosti VEMA, a. s., IČO 26226511.“.
15. V písemné zprávě zadavatele ze dne 8. 1. 2020 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne zadavatel uvedl:
„Označení poddodavatelů dodavatelů:
Zadavateli nejsou známi žádní poddodavatelé dodavatele.“
16. Obviněný uzavřel dne 6. 1. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
Právní posouzení
17. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti mají své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Účelem zákona – a ve svém důsledku i konkrétních zadávacích řízení – je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, čímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.
18. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby i subjekty stojící mimo zadávací řízení disponovaly co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení, což je podmíněno mj. i dodržováním zákonem definovaných uveřejňovacích povinností ze strany zadavatelů. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly hospodárného vynakládání veřejných prostředků (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejnosti. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku.
19. Úřad uvádí, že z ustanovení § 217 odst. 5 zákona vyplývá povinnost obviněného uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. V odstavci 2 stejného ustanovení zákona jsou pak kladeny minimální požadavky, resp. údaje, které písemná zpráva zadavatele musí vždy obsahovat. Ustanovení § 217 odst. 2. písm. f) zákona vyžaduje, aby v písemné zprávě zadavatele byl obsažen údaj o poddodavatelích dodavatelů, se kterými byla uzavřena smlouva, pokud jsou zadavateli známi.
20. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že vybraný dodavatel v nabídce uvedl informaci o tom, že „[p]ři plnění zakázky v oblasti personalistiky a mezd ‚Modernizace stávajícího systému mzdové a personální agendy‘ bude využito služeb společnosti VEMA, a. s., IČO 26226511.“. Z uvedeného je zřejmé, že obviněnému musel být znám poddodavatel, kterého chtěl vybraný dodavatel využít při plnění veřejné zakázky. V písemné zprávě zadavatele však obviněný uvedl, že mu nejsou známi žádní poddodavatelé dodavatele a tedy neuvedl cit. poddodavatele, jak mu ukládá § 217 odst. 2 písm. f) zákona.
21. K tvrzení obviněného, že v důsledku pochybení nedošlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění jakýchkoliv z uchazečů, stejně jako k jakémukoliv ovlivnění veřejné zakázky jako takové, Úřad konstatuje, že tento fakt se může projevit v úvahách o výši pokuty, nikoliv v úvahách o spáchání přestupku. K naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona dojde neuveřejněním písemné zprávy zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona, tj. do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Vliv na výběr dodavatele není znakem skutkové podstaty předmětného přestupku.
22. Nelze přitom tvrdit, že by přestupek podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona byl spáchán pouze za situace, kdy by vůbec nedošlo k uveřejnění písemné zprávy zadavatele ve lhůtě podle § 217 odst. 5 zákona. Byť skutková podstata výslovně nezmiňuje, že je přestupek spáchán i v případě nesplnění minimálních náležitostí písemné zprávy zadavatele, nemůže být o této skutečnosti pochyb. Zadavatel se dopustí přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Písemná zpráva zadavatele je vymezena celým ustanovením § 217 zákona a nejedná se tak o izolovaný pojem pro účely odst. 5 tohoto ustanovení. Písemná zpráva zadavatele, kterou je zadavatel povinen uveřejnit, musí mít podle odst. 2 předmětného ustanovení určitý minimální obligatorní obsah, který zákon přesně definuje. Pokud zadavatel písemnou zprávu uveřejní bez některého z obligatorních údajů (byť ve lhůtě), neuveřejní ji v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
23. Jiný výklad předmětných ustanovení ostatně nemůže být logický, neboť pokud by zákon nesankcionoval neuveřejnění písemné zprávy zadavatele v náležitostech podle § 217 odst. 2 zákona, mohl by zadavatel ad absurdum tuto zprávu zveřejnit bez jakýchkoliv údajů, tedy fakticky zcela prázdnou, bez jakéhokoliv postihu. Je zřejmé, že takový výklad jde proti smyslu písemné zprávy zadavatele jako takové a nastavení jejích minimálních náležitostí, kdy je tedy vyžadováno nejen zveřejnění písemné zprávy zadavatele ve lhůtě k tomu určené, ale i v požadované kvalitě (k tomu Úřad odkazuje na odůvodnění výše). Tvrzení obviněného nelze přisvědčit, a Úřad proto setrvává na závěrech uvedených výše.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
24. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
25. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
26. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
27. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 18. 2. 2020, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele, neboť do konce této lhůty mohl zadavatel písemnou zprávu opravit. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
28. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
29. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
30. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
31. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
32. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Neuveřejněním písemné zprávy v minimálním rozsahu pak částečně došlo taktéž k znepřehlednění zadávacího řízení, neboť písemná zpráva má být souhrnným přehledem průběhu a ukončení zadávacího řízení; pokud tedy zadavatel předmětnou zprávu neuveřejní se všemi minimálními náležitostmi podle § 217 odst. 2 zákona, pak se i pro veřejnost stává zadávací řízení méně přehledným a hůře kontrolovatelným, neboť písemná zpráva zadavatele je jedním ze základních dokumentů, které je zadavatel povinen v průběhu zadávacího řízení vypracovat, a má obsahovat veškeré stěžejní informace o průběhu a ukončení zadávacího řízení.
33. Úřad při posuzování výše pokuty přihlédl ke skutečnosti, že obviněný v zákonné lhůtě uveřejnil smlouvu na plnění veřejné zakázky, v jejíž příloze č. 1 „Technická specifikace komponent informačního systému“ části vztahující se k modernizaci stávajícího systému mzdové a personální agendy (t.č. VEMA Mzdy/PaM verze 31.01.4) byl – byť nepřímo – uveden poddodavatel vybraného dodavatele, tudíž veřejná kontrola v tomto ohledu nebyla zcela znemožněna.
34. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
35. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž přihlédl k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z výkazu zisku a ztráty obviněného k 31. 3. 2021 vyplývá, že obviněný k uvedenému datu generoval výnosy v celkové výši 13 599 470,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
36. Nad rámec uvedeného pak Úřad dodává, že uložená pokuta by neměla být ani ze své podstaty pro obviněného likvidační, když si lze u obviněného jakožto příspěvkové organizace ústředního orgánu státní správy (Ministerstva zdravotnictví) stěží představit, že by upadl do likvidace. Pro úplnost Úřad uvádí, že zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech
a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zřizovateli obviněného dává v § 54 nástroje, kterými může příp. špatnou finanční situaci upravit a zabránit tak situacím, kdy by obviněný nebyl schopen plnit úkoly veřejného zájmu, ke kterým byl zřízen.
37. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení pravidel stanovených zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.
38. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.
39. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Národní ústav duševního zdraví, příspěvková organizace, Topolová 748, 250 67 Klecany
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy