číslo jednací: 43591/2021/500/AIv
spisová značka: S0658/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Automobil Mikrobus II / Automobil Mikrobus Maxi II / Automobil Mikrobus I |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 12. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0658.pdf 364 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0658/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-43591/2021/500/AIv |
|
Brno 20. 12. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) téhož zákona, jehož se dopustil
- obviněný – Česká republika – VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 71154639, se sídlem Sámova 677/3, 101 00 Praha,
v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek
- „Automobil Mikrobus II“ zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 9. 2020, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým č. P20V00024124, a na jejíž předmět plnění byla dne 1. 12. 2020 uzavřena kupní smlouva s dodavatelem NH Car, s.r.o., IČO 25114719, se sídlem Chodecká 2341/2, 169 00 Praha,
- „Automobil Mikrobus Maxi II“ zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 10. 2020, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým č. P20V00026291, a na jejíž předmět plnění byla dne 1. 12. 2020 uzavřena kupní smlouva s dodavatelem AUTO VINKLER, s.r.o., IČO 28083831, se sídlem Hradišťská 2454, 397 01 Písek (dříve Lannova 2061/8, 110 00 Praha 1),
- „Automobil Mikrobus I“ zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 10. 2020, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým č. P20V00027777, a na jejíž předmět plnění byla dne 1. 12. 2020 uzavřena kupní smlouva s dodavatelem AUTO VINKLER, s.r.o., IČO 28083831, se sídlem Hradišťská 2454, 397 01 Písek (dříve Lannova 2061/8, 110 00 Praha 1),
vydává dle ustanovení § 90 odst. 1. zákona č. 250/2016, o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká republika – VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 71154639, se sídlem Sámova 677/3, 101 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 téhož zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z
- kupní smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2020 s dodavatelem NH Car, s.r.o., IČO 25114719, se sídlem Chodecká 2341/2, 169 00 Praha, jež obviněný zadal jako veřejnou zakázku malého rozsahu „Automobil Mikrobus II“,
- kupní smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2020 s dodavatelem AUTO VINKLER, s.r.o., IČO 28083831, se sídlem Hradišťská 2454, 397 01 Písek (dříve Lannova 2061/8, 110 00 Praha 1), jež obviněný zadal jako veřejnou zakázku malého rozsahu „Automobil Mikrobus Maxi II“,
- kupní smlouvy uzavřené dne 1. 12. 2020 s dodavatelem AUTO VINKLER, s.r.o., IČO 28083831, se sídlem Hradišťská 2454, 397 01 Písek (dříve Lannova 2061/8, 110 00 Praha 1), jež obviněný zadal jako veřejnou zakázku malého rozsahu „Automobil Mikrobus I“,
zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené podlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 71154639, se sídlem Sámova 677/3, 101 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce ode dne nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ
1. Obviněný – Česká republika – VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, IČO 71154639, se sídlem Sámova 677/3, 101 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), za účelem nákupu tří vozidel mikrobusů v rámci doplnění vozového parku o nové dopravní prostředky určených k přepravě sportovců, realizačních týmů a sportovního vybavení realizoval tři samostatná poptávková řízení, na jejichž základě následně uzavřel tři samostatné kupní smlouvy na dodávku předmětných vozidel.
Veřejná zakázka I („Automobil Mikrobus II“)
2. Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 9. 2020 (dále jen „výzva I“), která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele[1] pod systémovým č. P20V00024124, zahájil zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Automobil Mikrobus II“ (dále jen „veřejná zakázka I“ nebo „VZ I“) mimo zadávací řízení dle zákona.
3. Z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek s trváním do dne 30. 9. 2020.
4. Dle bodu 2. výzvy I byl předmět plnění veřejné zakázky vymezen jako „dodávka vozidla parametrů dle přílohy č. 1 této výzvy“.Klasifikace předmětu veřejné zakázky byla dle CPV kódu 34110000-1 – Osobní vozidla.
5. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky I byla dle bodu 4. výzvy I stanovena ve výši 1 300 000 Kč vč. DPH. Již z úvodu výzvy I a dalších údajů patrných z profilu zadavatele výslovně vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo zadávací řízení ve smyslu § 31 zákona.
6. Místem plnění veřejné zakázky I dle bodu 5. výzvy I byla stanovena adresa Sámova 677/3, Praha 10, tedy sídlo zadavatele.
7. Dle bodu 3. výzvy I byl předpokládaný termín zahájení plnění stanoven na den 1. 10. 2020 a termín ukončení plnění byl stanoven na den 20. 12. 2020.
8. Z profilu zadavatele, jakož i z obdržené dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek toliko jednu nabídku, a to nabídku dodavatele s nímž později uzavřel příslušnou smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky I. Zadavatel dopisem ze dne 5. 10. 2020 informoval tohoto dodavatele o skutečnosti, že se stal vybraným dodavatelem pro plnění veřejné zakázky.
9. Dne 1. 12. 2020 uzavřel zadavatel s dodavatelem – NH Car, s.r.o., IČO 25114719, se sídlem Chodecká 2341/2, 169 00 Praha (dále jen „dodavatel NH Car, s.r.o.“ nebo též „vybraný dodavatel I“) – kupní smlouvu (dále jen „smlouva I“) na předmět plnění veřejné zakázky I.
10. Dle čl. II smlouvy I je předmětem této smlouvy je nákup vozidla Volkswagen Caravelle 6.1 TL DR (dále jen „vozidlo I“), přičemž bližší specifikace zboží a ceny je uvedena v nabídce prodávajícího, která je nedílnou součástí této smlouvy jako její příloha.
11. Dle čl. II smlouvy I celková cena za realizaci předmětu veřejné zakázky I činila 1 048 097 Kč bez DPH (tj. 1 268 197 Kč včetně DPH). Úřad doplňuje, že uvedené sumy se shodují s částkami, které vybraný dodavatel I následně za dodání předmětného vozidla skutečně zadavateli fakturoval.
12. Dle čl. IV. smlouvy I se vybraný dodavatel I zavázal dodat zboží nejpozději dne 20. 12. 2020.
Veřejná zakázka II („Automobil Mikrobus Maxi II“)
13. Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 6. 10. 2020 (dále jen „výzva II“), která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým č. P20V00026291, zahájil zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Automobil Mikrobus Maxi II“ (dále jen „veřejná zakázka II“ nebo „VZ II“) mimo zadávací řízení dle zákona.
14. Z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek s trváním do dne 14. 10. 2020.
15. Dle bodu 2. výzvy II byl předmět plnění veřejné zakázky vymezen jako „dodávka vozidla parametrů dle přílohy č. 1 této výzvy“.Klasifikace předmětu veřejné zakázky byla dle CPV kódu 34110000-1 – Osobní vozidla.
16. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky II byla dle bodu 4. výzvy II stanovena ve výši 1 470 000 Kč vč. DPH. Již z úvodu výzvy II a dalších údajů patrných z profilu zadavatele výslovně vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo zadávací řízení ve smyslu § 31 zákona.
17. Místem plnění veřejné zakázky II dle bodu 5. výzvy II byla stanovena adresa Sámova 677/3, Praha 10, tedy sídlo zadavatele.
18. Dle bodu 3. výzvy II byl předpokládaný termín zahájení plnění stanoven na den 15. 10. 2020 a termín ukončení plnění byl stanoven na den 20. 12. 2020.
19. Z profilu zadavatele, jakož i z obdržené dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek toliko jednu nabídku, a to nabídku dodavatele s nímž později uzavřel příslušnou smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky II. Zadavatel dopisem ze dne 16. 10. 2020 informoval tohoto dodavatele o skutečnosti, že se stal vybraným dodavatelem pro plnění veřejné zakázky.
20. Dne 1. 12. 2020 uzavřel zadavatel s dodavatelem – AUTO VINKLER, s.r.o., IČO 28083831, se sídlem Hradišťská 2454, 397 01 Písek (dříve Lannova 2061/8, 110 00 Praha 1) (dále jen „dodavatel AUTO VINKLER, s.r.o.“ nebo též „vybraný dodavatel I“) – kupní smlouvu (dále jen „smlouva II“) na předmět plnění veřejné zakázky II.
21. Dle čl. II smlouvy II je předmětem této smlouvy je nákup vozidla FORD Transit Kombi M1, L3H2 125 kW Trend 2,0 MHEV (dále jen „vozidlo II“), přičemž bližší specifikace zboží a ceny je uvedena v nabídce prodávajícího, která je nedílnou součástí této smlouvy jako její příloha.
22. Dle čl. II smlouvy II celková cena za realizaci předmětu veřejné zakázky II činila 787 602,48 Kč bez DPH (tj. 952 999 Kč včetně DPH). Úřad doplňuje, že uvedené sumy se shodují s částkami, které vybraný dodavatel II následně za dodání předmětného vozidla skutečně zadavateli fakturoval.
23. Dle čl. IV. smlouvy II se vybraný dodavatel II zavázal dodat zboží nejpozději dne 20. 12. 2020.
Veřejná zakázka III („Automobil Mikrobus I“)
24. Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 10. 2020 (dále jen „výzva III“), která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým č. P20V00027777, zahájil zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Automobil Mikrobus I“ (dále jen „veřejná zakázka III“ nebo „VZ III“) mimo zadávací řízení dle zákona.
25. Z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek s trváním do dne 20. 10. 2020.
26. Dle bodu 1. výzvy III byl předmět plnění veřejné zakázky vymezen jako „dodávka vozidla parametrů dle přílohy č. 1 této výzvy“.Klasifikace předmětu veřejné zakázky byla dle CPV kódu 34110000-1 – Osobní vozidla.
27. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky III byla v bodě 3. výzvy III stanovena ve výši
1 300 000 Kč vč. DPH. Již z úvodu výzvy III a dalších údajů patrných z profilu zadavatele výslovně vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo zadávací řízení ve smyslu § 31 zákona.
28. Místem plnění veřejné zakázky dle bodu 4. výzvy III byla stanovena adresa Sámova 677/3, Praha 10, tedy sídlo zadavatele.
29. Dle bodu 2. výzvy III byl předpokládaný termín zahájení plnění stanoven na den 21. 10. 2020 a termín ukončení plnění byl stanoven na den 20. 12. 2020.
30. Z profilu zadavatele, jakož i z obdržené dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek toliko jednu nabídku, a to nabídku dodavatele s nímž později uzavřel příslušnou smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky III. Zadavatel dopisem ze dne 20. 10. 2020 informoval tohoto dodavatele o skutečnosti, že se stal vybraným dodavatelem pro plnění veřejné zakázky.
31. Dne 1. 12. 2020 uzavřel zadavatel s dodavatelem AUTO VINKLER, s.r.o. (v kontextu VZ III dále též jako „vybraný dodavatel III“) kupní smlouvu (dále jen „smlouva III“) na předmět plnění veřejné zakázky III.
32. Dle čl. II smlouvy III je předmětem této smlouvy je nákup vozidla FORD Transit Kombi M1, L3H2 125 kW Trend 2,0 MHEV (dále jen „vozidlo III“), přičemž bližší specifikace zboží a ceny je uvedena v nabídce prodávajícího, která je nedílnou součástí této smlouvy jako její příloha.
33. Dle čl. II smlouvy III celková cena za realizaci předmětu veřejné zakázky III činila 813 342,58 Kč bez DPH (tj. 984 144,52 Kč včetně DPH). Úřad doplňuje, že uvedené sumy se shodují s částkami, které vybraný dodavatel III následně za dodání předmětného vozidla skutečně zadavateli fakturoval.
34. Dle čl. IV. smlouvy III se vybraný dodavatel III zavázal dodat zboží nejpozději dne 20. 12. 2020.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
35. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, obdržel dne 15. 11. 2021 podnět týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek zadavatele na veřejné zakázky malého rozsahu zadávané za účelem nákupu mikrobusů v roce 2020.
36. Úřad přípisem č. j. ÚOHS-38983/2021/536/JSz ze dne 18. 11. 2021 vyzval zadavatele k zaslání kompletní dokumentace pořízené v souvislosti s předmětnými veřejnými zakázkami a současně k zaslání vyjádření k tvrzením uvedeným v podnětu.
37. V reakci na přípis č. j. ÚOHS-38983/2021/536/JSz ze dne 18. 11. 2021 obdržel Úřad od zadavatele příslušnou dokumentaci a jeho vyjádření ze dne 30. 11. 2020.
Vyjádření zadavatele ze dne 30. 11. 2021
38. Ve vyjádření ze dne 30. 11. 2021 zadavatel sděluje, že v roce 2020 tato organizace realizovala uvedené veřejné zakázky na dodávky automobilů pro potřeby sportovní reprezentace České republiky. Na začátku roku 2020 byl tento investiční záměr interně komunikován v rámci organizace zadavatele. Zadavatel dále blíže uvádí, že nákup nových mikrobusů určených pro přepravu sportovců byl součástí investičního záměru (akce „VICTORIA VSC – SZNR – Sportovní reprezentace 2020“), který byl z jeho strany předán ke schválení zřizovateli dne 15. 5. 2020, a zřizovatelem zadavatele byl schválen dne 14. 9. 2020.
39. Zadavatel dále sděluje, že poté, co bylo rozhodnuto o financování investiční akce, zadavatel dne 17. 9. 2020 vypsal tři jednotlivé veřejné zakázky na dodávky automobilů. Vedle veřejné zakázky „Automobil Mikrobus II“ (tj. veřejná zakázka I – pozn. Úřadu) se dále konkrétně jednalo o veřejnou zakázku „Automobil Mikrobus I“ (systémové číslo P20V00024120), která však byla po výběru dodavatele BRNOCAR a.s. zrušena, neboť tento dodavatel oznámil, že není schopen dodat automobil v požadované době do dne 20. 12. 2020. Dále se dle zadavatele jednalo rovněž o poptávkové řízení na veřejnou zakázku „Automobil Mikrobus Maxi“ (systémové číslo P20V00024154), na niž však zadavatel neobdržel žádnou nabídku, z čehož důvodu byla též dne 1. 10. 2020 zrušena. Zadavatel následně přistoupil k opakovanému vypsání těchto zrušených veřejných zakázek (tj. veřejné zakázky II a III – pozn. Úřadu). Zadavatel doplňuje, že dne 27. 11. 2020 následně došlo ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) ke stanovení výdajů a umožnění realizace akce a dne 1. 12. 2020 došlo k podpisu příslušných smluv.
40. K důvodům, které zadavatele vedly k poptávání předmětných automobilů jednotlivě mimo zadávací řízení zadavatel uvádí zejména následující: „S ohledem na konec činnosti odboru sportu na MŠMT a tím i ukončení programových financování investičních akcí k 31.12.2020 jsme měli omezený čas pro realizaci veřejných zakázek. Zároveň byla známá skutečnost s prodlužující se dodací dobou automobilů s ohledem na jejich začínající nedostatek na trhu. Z těchto důvodu a po zkušenostech z let předešlých jsme předpokládali vypsání veřejných zakázek na jednotlivé automobily odděleně z důvodu rozšíření potencionální množiny možných dodavatelů. Příslušné veřejné zakázky vždy vypisujeme transparentně na portále „NEN“ v otevřených řízeních/výzvách. Od následných dodavatelů získáváme každoročně podněty o komplikované podobě elektronických veřejných zakázkách státu a nutnosti zaměstnávat osoby, které budou vzdělány pro podávání nabídek v NEN. Tuto skutečnost potvrzuje klesající zájem uchazečů na dodání automobilů pro naši organizaci v posledních 10 letech. Na počátku tohoto období jsme získávali i více jak 5 nabídek uchazečů na dodávku automobilů, v posledních letech je to většinou jeden uchazeč, v lepším případě podají nabídku uchazeči dva.“ Závěrem zadavatel zdůrazňuje, že se ve všech veřejných zakázkách snažil postupovat maximálně transparentně a vypsat je takovým způsobem, aby na ně mohlo reagovat největší množství uchazečů.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
41. Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.
42. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
43. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s veřejnými zakázkami I až III, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
44. Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.
45. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále uvedeno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.
46. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí
a) zjednodušené podlimitní řízení,
b) otevřené řízení
c) užší řízení,
d) jednací řízení s uveřejněním,
e) jednací řízení bez uveřejnění,
f) řízení se soutěžním dialogem,
g) řízení o inovačním partnerství,
h) koncesní řízení, nebo
i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
47. Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
48. Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.
49. Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána
a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo
b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
50. Podle § 18 odst. 2 zákona platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
51. Podle § 18 odst. 3 zákona platí, že jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.
52. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.
53. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
54. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni 2. 1. 2020 (tj. ke dni uzavření předmětných smluv I až III), činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 3 568 000 Kč.
55. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
56. Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
57. Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.
58. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.
59. Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.
60. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
61. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).
K výroku I. příkazu
62. Úřad v prvé řadě uvádí, že hlavním účelem právní úpravy o zadávání veřejných zakázek je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona je tudíž zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení uvedeného v § 3 zákona, nevyplývá-li ze zákona něco jiného (například výjimka u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 zákona). Současně platí, že uvedená základní povinnost zadavatele je splněna pouze tehdy, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku ve správně určeném režimu (a dle z toho vyplývajících pravidel zadávacího řízení) podle § 24 a násl. zákona, který se určí podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky (s výjimkou zjednodušeného režimu podle § 129 zákona).
63. Úřad dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí, jak je ostatně výslovně zakotveno v § 35 zákona, přičemž zároveň z tohoto ustanovení vyvěrá jednoznačný imperativ, že dělením předmětů veřejných zakázek na části nesmí docházet k obcházení jinak platných povinností vyplývajících ze zákona. V případě, že zadavatel přistoupil k rozdělení veřejné zakázky na více částí, je vždy povinen dodržet pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části zakotvené v § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle odstavce 1 tohoto ustanovení určí jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí, a to bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.
64. Z ustanovení § 18 odst. 2 zákona pak vyplývá konkrétní pravidlo, že vždy je nutné sčítat předpokládané hodnoty všech částí veřejné zakázky tak, aby výsledná předpokládaná hodnota zahrnovala hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. V návaznosti na součet předpokládaných hodnot všech těchto částí se pak každá oddělená část veřejné zakázky musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši celého součtu, tedy celkové předpokládané hodnotě, s výjimkou případů stanovených v odstavci 3 tohoto ustanovení.
65. Uvedené znamená, že byť má zadavatel zásadně právo vymezit předmět plnění veřejné zakázky podle vlastního uvážení, neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí, je vždy současně povinen dodržet, kromě jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem, na jejichž základě vzniká, či naopak nevzniká, povinnost zadavatele postupovat způsobem odpovídajícím některému ze zákonných režimů a v tomu odpovídajícím zadávacím řízení. Zadavatel je tak vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se řadí také stěžejní norma o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřená v ustanovení § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění vůči sobě spadají do jednoho funkčního celku a která jsou zadávána v časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část se musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši tohoto součtu.
66. V praxi tak na každou „dělenou“ veřejnou zakázku bez rozdílu musí být před zahájením zadávacího řízení nazíráno jako na celek. Zároveň je třeba zdůraznit, že výše uvedené platí také v případech, kdy zadavatel sám vůbec nezamýšlí zajištění poptávaného plnění organizovat v rámci „společného zadávání“, resp. v případech, kdy zadavatel poptává určitý okruh plnění, které vůči sobě naplňuje vazby kritéria funkčního celku a časové souvislosti dle § 18 odst. 2 zákona, aniž by (z pohledu zadavatele) existoval záměr taková plnění poptávat jakožto jednu veřejnou zakázku. Zadavatel je před stanovením předpokládané hodnoty konkrétních plnění v principu vždy povinen posoudit, zda-li u těchto plnění nedochází k naplnění prvku časové souvislosti, a zda-li není takové plnění spojeno v jednom funkčním celku (zda se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku, či nikoliv), a při kladném výsledku takového posouzení dále postupovat dle ust. § 18 odst. 1 zákona.
67. V obecnosti výše rozvržená problematika dělení veřejných zakázek patří mezi právní otázky, které Úřad řeší opakovaně. Ani s příchodem aktuální právní úpravy (zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) nezaznamenala otázka dělení veřejných zakázek, ať již doktrinálně, či v praktické rovině přístupu Úřadu při řešení konkrétních případů, zásadních změn. Koncepce právní úpravy obsažená v zákoně jednoznačně vychází z dosavadní „starší“ rozhodovací praxe, a proto i dříve vyvozené závěry správních soudů a Úřadu, tj. právní závěry učiněné za účinnosti předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze vztáhnout na postup nynější. Rozhodovací praxe Úřadu ve výše uvedených ohledech přejímá své dřívější závěry ohledně věcné a místní souvislosti, a společně s funkční souvislostí tyto dohromady podřazuje pod zákonný termín „funkční celek“. Takto zařazená kritéria pro posuzování charakteru veřejných zakázek jsou dále ve svém původním rozsahu užívána i u posuzování případů dle právní úpravy zákona. Shodně se k této otázce staví také důvodová zpráva k zákonu, dle které „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“ Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná také např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018.
68. Kupříkladu v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 44/2010-69 ze dne 12. 1. 2012 tento soud uvedl, že „[p]ostup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. […] Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ Uvedený závěr Krajský soud v Brně zopakoval například rovněž v rozsudku č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013.
69. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností o postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek I až III, zadavatel v šetřeném případě stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky I ve výši 1 300 000 Kč vč. DPH, veřejné zakázky II ve výši 1 470 000 Kč vč. DPH a veřejné zakázky III ve výši 1 300 000 Kč vč. DPH, a to vždy vzájemně zcela izolovaně od předpokládaných hodnot ostatních veřejných zakázek a postupoval s odkazem na aplikaci výjimky dle § 31 zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu mimo zákonem upravené zadávací řízení. Úřad doplňuje, že v souladu s § 16 odst. 5 zákona platí, že pokud veřejná zakázka není zadána v zadávacím řízení (jako tomu bylo v tomto případě), předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky, z čehož důvodu „definitivní“ předpokládaná hodnota veřejných zakázek I až III odpovídá hodnotě celkové ceny plnění dle uzavřených smluv I až III, tedy v případě VZ I 1 048 097 Kč bez DPH, VZ II 787 602,48 Kč bez DPH, VZ III 813 342, 58 Kč bez DPH, tj. v součtu 2 649 042,06 Kč bez DPH.
70. V kontextu výše uvedeného je Úřad v nyní šetřeném případě ve vztahu k uzavřeným smlouvám na plnění veřejných zakázek I až III povinen posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu zejména z hlediska věcného, funkčního, časového a místního souvisí, respektive posoudit tu otázku, zda tato plnění tvoří jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti, s přihlédnutím ke skutečnosti, zda zadavatel mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jednalo toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv.
71. K časové souvislosti Úřad uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků. K tomu Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015184 ze dne 26. 7. 2017).
72. Úřad v této souvislosti v prvé řadě odkazuje na zjištěné skutečnosti ohledně časových okolností zadávání šetřených veřejných zakázek výše uvedené v bodech 2 až 34 odůvodnění tohoto příkazu. Konkrétně Úřad upozorňuje zejména na skutečnost, že pořízení všech tří vozidel, která jsou předmětem plnění zde šetřených veřejných zakázek I až III, bylo součástí téhož investičního záměru na realizaci téže jedné investiční akce (předložené ke schválení zřizovateli zadavatele dne 15. 5. 2020), a poté, co dne 14. 9. 2020 rozhodl zřizovatel zadavatele o schválení financování této investiční akce, zadavatel uveřejnil dne 17. 9. 2020 výzvy k podání nabídek na předmětné plnění dodávek těchto tří vozidel (kromě veřejné zakázky I byly dvě původní veřejné zakázky na zbývající dvě vozidla následně zrušena a zadavatel tyto v průběhu měsíce října 2020 opakoval). Posléze všechny tři smlouvy na veřejné zakázky I až III byly zadavatelem signovány v týž den 1. 12. 2020. Přičemž též doba dodání požadovaných vozidel byla dle všech těchto smluv shodně stanovena nejpozději ke dni 20. 12. 2020.
73. S ohledem na výše uvedené nemůže být sporu o tom, že k uzavření smluv na veřejné zakázky 1 až 3 došlo ve vzájemné časové souvislosti, přičemž je zároveň nepochybné, že bylo zadavatelem od počátku pořízení všech tří vozidel nejenže předvídáno, nýbrž zadavatel uvedené plánoval v rámci téže investiční akce financované z téhož dotačního titulu. Úřad tedy konstatuje, že podmínka časové souvislosti byla plně naplněna.
74. K věcné souvislosti Úřad uvádí, že, jak vyplývá i z odkazované judikatury, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno platí, že aby se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti.
75. Úřad uvádí, že předmětem všech tří zmiňovaných veřejných zakázek byly dodávky osobních vozidel kategorie M1/N1 v provedení pro oprávnění řidičského průkazu sk. B, konkrétně bylo záměrem zadavatele v rámci větší investiční akce (VICTORIA VSC – SZNR – Sportovní reprezentace 2020) pořídit v rámci obnovy vozového parku za stávající vozidla shodného typu celkem tři nová vozidla osobních automobilů větších rozměrů, tzv. mikrobusů, vhodných k přepravě více osob (celkem až 8, resp. 9 osob), a to pro potřeby přepravy sportovců a členů realizačních týmů. Úřad rovněž uvádí, že v rámci bližšího popisu jednotlivých položek uvedeného investičního záměru zadavatele jsou všechna tři požadovaná vozidla specifikována zcela shodnými slovy: „Plánované vozidlo bude pořízeno s výkonným motorem pro bezpečnou přepravu sportovců při maximálním zatížení vozidla (častá přeprava dlouhých a těžkých vleků) a dostatečnou komfortní výbavou pro pohodlnou jízdu 9 osob (sportovců a členů realizačního týmu).“
76. Na základě porovnání technických specifikací požadovaných vozidel uvedených v příloze č. 1 výzev II a III je nutno uvést, že zadavatel v případě VZ II a VZ III dokonce požadoval zcela identická vozidla, a to do všech jednotlivých parametrů. Od těchto dvou se pak technická specifikace požadovaného vozidla v případě VZ I liší především toliko v souvislosti s tím, že zde zadavatel požadoval vozidlo s kabinou pro 8 osob, zatímco v případě VZ II a VZ III se jednalo o 9 osob.
77. Úřad k hledisku věcné souvislosti konstatuje, že v šetřeném případě dovodil, že je jednoznačně nutné shledat naplnění hlediska věcné souvislosti mezi předmětem plnění veřejné zakázky I, II a III, neboť v případě veřejné zakázky II a III se jedná o naprosto identická plnění, a veřejná zakázka I se od tohoto plnění odlišuje toliko v dílčích parametrech nezasahujících do charakteru a funkčního účelu pořizovaných vozidel, a je tedy zřejmé, že se ve všech třech případech jedná o plnění srovnatelného druhu či obdobného charakteru, a to o plnění spočívající v koupi vozidel tzv. mikrobusů určených pro přepravu 8, resp. 9 osob. Zadavatel ve všech třech případech poptával tato vozidla za účelem zajištění svých běžných provozních potřeb přepravy sportovců a dalších členů realizačních týmů, přičemž pořízením těchto vozidel sledoval společný cíl nahrazení již dosluhujících vozidel shodného typu vozidly novými. S ohledem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že věcná souvislost byla v případě plnění veřejné zakázky I, II a III dána.
78. K funkční souvislosti Úřad uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a jednotného cíle, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého).“
79. Úřad konstatuje, že u předmětných veřejných zakázek lze dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť společný účel a cíl plnění veřejných zakázek I až III, jak vyplývá například z přílohy investičního záměru, kde je u všech tří pořizovaných vozidel uvedeno, že zadavatel plánuje nahradit stávající dosluhující vozidla a doplnit vozový park o nové dopravní prostředky s ohledem na zvýšení bezpečnosti a komfortu přepravy sportovců. Ostatně skutečnost, že všechna tři vozidla byla pořizována v rámci jedné akce, na základě jednotného totožného záměru zadavatele, vedle dokladů souvisejících s danou investiční akcí a zde popsané shodné potřeby zadavatele pořídit tyto tři nové dopravní prostředky, potvrzuje rovněž sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 11. 2021, v němž zadavatel sám zaštiťuje dodávky všech tří vozidel totožnou potřebou, když uvádí, že „v roce 2020 organizace realizovala uvedené veřejné zakázky na dodávku automobilů pro potřeby sportovní reprezentace ČR“.
80. K místní souvislosti Úřad obecně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod.
81. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem veřejných zakázek I až III jsou dodávky automobilů, je třeba za místo plnění uvedených veřejných zakázek považovat místo, na nějž mají být poptávaná vozidla dodána. Úřad tudíž konstatuje, že dle smluv na veřejné zakázky I až III byl vybraný dodavatel povinen dodat poptávaná vozidla do sídla zadavatele, tj. na adresu Sámova 677/3, Praha 10. Nejenže je tedy v tomto případě místní souvislost obou plnění patrná na úrovni totožného regionu, případně obce, ale obě plnění byla dle příslušných smluv dokonce dodávána na zcela shodnou adresu sídla zadavatele. Existence místní souvislosti mezi předměty obou veřejných zakázek je tak více než zřejmá.
Závěry posouzení věci
82. Na základě všech shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že u předmětných plnění veřejných zakázek I až III lze dovozovat vzájemnou souvislost, neboť uvedená plnění vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (zejména souvislost funkční, věcnou i místní) ve smyslu ustanovení § 18 odst. 2 zákona. Jednalo se tedy v případě všech plnění o jednu veřejnou zakázku tvořící jeden funkční celek, z čehož důvodu byl zadavatel povinen každou část této veřejné zakázky (tedy předmět plnění dle smluv I až III) zadávat postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.
83. Jelikož spolu předmětná plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota všech výše zmíněných poptávaných plnění sečtena a obviněný měl tato plnění zadat v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Jak vyplývá ze zjištění Úřadu, předpokládaná hodnota veřejné zakázky I byla 1 048 097 Kč bez DPH, veřejné zakázky II 787 602,48 Kč bez DPH a veřejné zakázky III 813 342, 58 Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota plnění vyplývajícího ze zadaných veřejných zakázek I až III tedy činila částku 2 649 042,06 Kč bez DPH.
84. Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
85. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni 1. 12. 2020, tj. ke dni uzavření předmětných smluv I až III), činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 3 568 000 Kč.
86. Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky a na služby částce 2 000 000 Kč.
87. Úřad konstatuje, že v tomto případě tak součet předpokládaných hodnot veřejných zakázek I až III přesáhl hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu v případě veřejné zakázky na dodávky dle § 27 písm. a) zákona a zároveň nedosahuje limitu pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky dle § 25 zákona, z čehož vyplývá, že šetřená plnění dle smluv I až III představují v souladu s § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázku na dodávky a zadavatel byl v souladu s § 26 odst. 2 zákona povinen požadovaná plnění poptávat v některém z příslušných druhů zadávacího řízení dle zákona, buď v rámci jednoho nebo více zadávacích řízeních (ať již v rámci veřejné zakázky rozdělené na části, či nikoliv), tak, aby postup zadavatele odpovídal v souladu s § 18 odst. 1 a 2 zákona předpokládané hodnotě stanovené jako součtu předpokládaných hodnot předmětu plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti, přičemž zadavatel byl tudíž i ve vztahu k zadávání všech veřejných zakázek I až III povinen postupovat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí citovaného zákona, a nikoliv zadat plnění veřejných zakázek I až III v rozporu s § 2 odst. 3 zákona mimo zadávací řízení jako jednotlivé veřejné zakázky malého rozsahu.
88. Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona. Zároveň je nutno uvést, že zadavatel se svým postupem odchýlil od zákonem garantovaných pravidel průběhu zadávacího řízení již v tom ohledu, že jím stanovená lhůta pro podání nabídek v případě všech zde šetřených zadávacích postupů na veřejné zakázky I, II a III nedosahovala ani zákonem vyžadované nejkratší minimální délky pro zjednodušené podlimitní řízení, tedy 11 pracovních dnů (v případě VZ I se jednalo o 8 pracovních dnů, a v případě VZ II a III byla tato zadavatelem stanovená lhůta ještě kratší), čímž zadavatel mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě stanovení lhůty pro podání nabídek alespoň v zákonné minimální délce mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů.
89. Úřad tudíž konstatuje, že postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by zadavatel postupoval při zadávání předmětné části veřejné zakázky v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Zadavatel se postupem mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky podle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv.
90. Daná skutková podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona má povahu tzv. ohrožovacího přestupku, což znamená, že k naplnění znaků skutkové podstaty není třeba zkoumat, zda porušení zákona mělo faktický dopad na chráněné zájmy, postačí pouze jejich potenciální ohrožení, což ostatně potvrdil též Nejvyšší správní soud (srov. například bod 26. odůvodnění rozsudku č. j. 1 Afs 437/2019 – 46 ze dne 14. 1. 2021). V tomto případě nelze přitom nijak vyloučit, že právě pokud by zadavatel postupoval ve vztahu k veřejným zakázkám I až III v zadávacím řízení a průběh takového (či takových) řízení by se řídil zákonem stanovenými pravidly, mohlo dojít k tomu, že by se o zadávání plnění veřejných zakázek I až III ucházeli i další dodavatelé, kteří by podali svou nabídku.
91. V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smluv I až III zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v podlimitním režimu podle části třetí citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené podlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
92. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem dle výroku I. tohoto příkazu naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, kdy nápravy ve věci již nelze dosáhnout, neboť ve vztahu k poptávanému plnění byly již uzavřeny předmětné smlouvy.
93. Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.
94. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení o přestupku.
95. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
96. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 1. 12. 2020, tedy uzavřením poslední ze smluv na plnění, jež tvoří jeden funkční celek a je předmětem veřejné zakázky, kdy uzavřením této poslední smlouvy došlo k dokonání přestupkového jednání obviněného.[2]
97. Úřad v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že v nyní šetřeném případě promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula, a proto ani odpovědnost obviněného za přestupek dle výroku I. příkazu z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.
98. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry pokuty.
99. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
100. V šetřené věci došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na tři samostatně poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota (cena) představuje částku 3 205 340,52 Kč vč. DPH (tj. 1 268 197 Kč vč. DPH + 952 999 Kč vč. DPH + 984 144,52 Kč vč. DPH). Horní hranice možné pokuty tak v nyní šetřeném případě činí 320 534 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).
101. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
102. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
103. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
104. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
105. Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť plnění spočívající v nákupu tří mikrobusů obviněný rozdělil na tři samostatné veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona a předmět plnění poptal mimo zadávací řízení jako tři veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 3 zákona. Zde uvedeným postupem, za situace, kdy obviněnému byla dána ze zákona povinnost poptat dotčené dodávky za účelem výběru dodavatele (či dodavatelů) v řádném zadávacím řízení, kterou však obviněný nesplnil, obviněný obešel zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění v mezích pravidel stanovených zákonem.
106. Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Skutečnost, že obviněný svým jednáním nepostupoval v souladu se zákonem, a tak pro účely získání poptávaného předmětu plnění narušil řádnou soutěž vedenou v intencích zákona, řadí dle výkladové praxe Úřadu předmětný přestupek obviněného mezi přestupky s vysokou mírou závažnosti, neboť narušuje samotnou podstatu účelu zákona (pohybuje-li se zadavatel za účelem získání poptávaného předmětu plnění zcela mimo režim zadávacího řízení dle zákona, ač byl k takovému postupu povinen, dochází k zásadnímu narušení řádného soutěžního prostředí), pročež se tento závěr promítne jako jeden z faktorů do výše vyměřené pokuty.
107. Posouzení závažnosti přestupku je též spojeno s následkem přestupku a okolnostmi, za nichž byl spáchán, k čemuž Úřad uvádí následující.
108. Následkem postupu obviněného bylo minimálně potenciální vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o veřejnou zakázku dle zákona, kteří by byli schopni poptávaný předmět plnění realizovat. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Nelze vyloučit, že postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky a že případné plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z hlediska množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, tudíž nelze s ohledem na výše popsané omezení soutěže vyloučit jako následek nehospodárné využití veřejných prostředků a rovněž nepříznivý dopad do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Jelikož obviněný zjevně nečinil za účelem získání poptávaného předmětu plnění kroky v souladu se zákonem, byla v této souvislosti narušena konkrétní zákonná pravidla, mj. pravidla ohledně minimální délky lhůty pro podání nabídek. Ve výsledku pak byla v daném případě limitována zejména možnost uplatnit zákonem stanovené nástroje obrany proti možnému nezákonnému postupu zadavatele.
109. V návaznosti na výše uvedené Úřad dodává, že jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že z obdržených dokumentací vztahujících se k veřejným zakázkám I až III vyplývá, že ačkoli obviněný nerealizoval řádnou soutěž v mezích zákona, obviněný zcela nerezignoval na zajištění alespoň určité formy soutěže pro výběr dodavatele poptávaného plnění. Ze strany obviněného byl realizován alespoň určitý druh dílčích poptávkových řízení uveřejněním výzev I až III na profilu zadavatele, byť mimo zákon, jež nesl znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných soutěžních podmínek.
110. Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli byla ze strany obviněného doložena snaha o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže zde zvolený postup plně nahradit řádné poptání v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem, obzvláště, je-li obviněnému coby zadavateli takový postup dán přímo ze zákona.
111. Úřad další přitěžující či polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše ukládané pokuty, v šetřeném případě neshledal.
112. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
113. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 1. 12. 2020, kdy obviněný zadal všechny veřejné zakázky I až III (resp. zadáním poslední z nich). V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného (tedy uplynutí doby přibližně 1 roku) tak, že uvedený časový rozestup v tomto ohledu nelze považovat za natolik významný, aby bylo možné uvažovat z tohoto důvodu o snížení ukládané pokuty ve prospěch obviněného.
114. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zřizovatele obviněného (MŠMT) schváleného na rok 2021 vyplývá, že finanční prostředky určené pro obviněného na rok 2021 činí celkem 206 800 306 Kč. Úřad při stanovení pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
115. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce.
116. Po zohlednění všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněnému uložil pokutu ve výši 80 000 Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.
117. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
118. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
Česká republika – VICTORIA Vysokoškolské sportovní centrum Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Sámova 677/3, 101 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM238850371/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-238850371
[2] Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo ze dne 4. 11. 2018 dochází k dokonání protiprávního jednání v případě rozdělení veřejné zakázky „[…] až v okamžiku, kde zadavatel uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“ (ačkoli byl daný závěr vysloven ve vztahu k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je plně aplikovatelný i v daném případě, neboť právní úprava zákona, byť formulovaná odlišně, klade na zadavatele v šetřené otázce totožné nároky).