číslo jednací: 27378/2022/500
spisová značka: S0258/2022/VZ

• Instance: I.
• Věc: Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu
• Účastníci:
  1. hlavní město Praha
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 27. 8. 2022

Spisová značka:  ÚOHS-S0258/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-27378/2022/500

Brno 11. 8. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 6. 2022
z moci úřední, jehož účastníkem je

• zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ zadávané v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817, v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 cit. zákona, když minimální úroveň kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) cit. zákona vymezil v čl. 5.4.2 „Vzdělání a odborná kvalifikace realizačního týmu“ Výzvy k podání žádostí o účast ze dne 30. 9. 2019 tak, že u osoby „specialisty pro technická zařízení“ a u osoby „specialisty pro zdravotní techniku“ požadoval předložit mj. doklad o „vzdělání v technickém oboru“, aniž by tento neurčitý pojem blíže vymezil a byl tedy jednoznačný a dostatečně konkrétní, tj. nepřipouštějící různé výklady, a tedy nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v předmětném zadávacím řízení.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ zadávanou v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817.

III.

Zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0258/2022/VZ z moci úřední ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“ zadávanou v užším řízení, jehož předběžné oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 10. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 10. 2018 pod ev. č. 2018/S 191-431817.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním předběžného oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), který je veřejným zadavatelem dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 1. 10. 2018 zahájil užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza – zajištění činností pro výstavbu“, přičemž předběžné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 10. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-033614 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2018/S 191-431817 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Zadavatel se nechal ve smyslu § 43 zákona při provádění úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností TPD s.r.o., IČO 24711187, se sídlem Rybná 716/24, Staré Město, 110 00 Praha 1.

3.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle předběžného oznámení „zajištění koordinátora investiční akce, inženýrské činnosti pro vydání územního rozhodnutí, inženýrské činnosti pro vydání stavebního povolení, výkon BOZP, výkon inženýrských činností v průběhu stavby, výkon činností technického dozoru stavby a zajištění kolaudačního souhlasu.“. Stavbou, ke které se výše uvedené činnosti pro výstavbu vztahují, je revitalizace objektu „Hala č. 4 Pražská tržnice v Holešovicích, Burza“ (dále jen „stavba“).

4.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel usnesením Rady hlavního města Prahy (dále jen „Rada HMP“) č. 237 ze dne 15. 2. 2021 rozhodl podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Dle oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 2. 2021 totiž došlo ke změnám záměru na realizaci stavby a „[d]odavatel zajišťující činnosti pro výstavbu, které jsou předmětem této veřejné zakázky, [] musí mít kvalifikaci odpovídající parametrům zakázky, jejímž předmětem je samotná výstavba. (…) Vzhledem k tomu, že nastavení požadavků na kvalifikaci dodavatelů u této veřejné zakázky neodpovídá novému, upravenému záměru na realizaci předmětné stavby, a tedy výsledkem toho[to] zadávacího řízení by bylo uzavření smlouvy s dodavatelem, který by nemusel splňovat kvalifikační předpoklady odpovídající rozsahu a náročnosti stavby, ve vztahu ke které by měl vykonávat činnosti pro výstavbu, musí zadavatel zadávací řízení k této veřejné zakázce zrušit.“.

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve správním řízení zahájeném na návrh ze dne 16. 4. 2021 a vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0146/2021/VZ vydal dne 13. 5. 2021 usnesení č. j. ÚOHS-15986/2021/521/APr, kterým podle § 257 písm. i) zákona zastavil správní řízení, neboť zadavatel přijal požadované opatření k nápravě, když dne 22. 4. 2021 oznámením o zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení na základě usnesení Rady HMP č. 822 ze dne 19. 4. 2021 zrušil oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 17. 2. 2021.

6.             Týmž usnesením Rady HMP rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o opětovném zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť dle zadavatele nastaly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

7.             Úřad ve správním řízení zahájeném na návrh ze dne 1. 6. 2021 a vedeném pod sp. zn.
ÚOHS-S0201/2021/VZ rozhodl podle § 263 odst. 2 zákona o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, neboť zadavatel v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona dostatečně konkrétně nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             Úřad, jako orgán příslušný podle § 248 zákona, obdržel dne 30. 5. 2022 podnět k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0310/2022/VZ.

9.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou (vyjma dokumentace již Úřadu doručené v rámci správních řízení sp. zn. ÚOHS-S0146/2021/VZ a sp. zn. S0201/2021/VZ).

10.         Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení získal Úřad pochybnost, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když minimální úroveň kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona vymezil v čl. 5.4.2 „Vzdělání a odborná kvalifikace realizačního týmu“ Výzvy k podání žádostí o účast ze dne 30. 9. 2019 (dále jen „výzva k podání žádostí o účast“) tak, že u osoby „specialisty pro technická zařízení“ a u osoby „specialisty pro zdravotní techniku“ požadoval předložit mj. doklad o „vzdělání v technickém oboru“, aniž by tento neurčitý pojem blíže vymezil a byl tedy jednoznačný a dostatečně konkrétní, tj. nepřipouštějící různé výklady, a tedy zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v předmětném zadávacím řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         Zahájení správního řízení z moci úřední Úřad oznámil zadavateli, který je podle § 256 zákona jediným účastníkem správního řízení, přípisem č. j. ÚOHS-20985/2022/524 ze dne 22. 6. 2022.

12.         Dnem 22. 6. 2022, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

13.         Usnesením č. j. ÚOHS-21080/2022/524 ze dne 23. 6. 2022 Úřad určil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a rovněž lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání dokumentace pořízené v souvislosti s těmito provedenými úkony.

14.         Dne 27. 6. 2022 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k zahájenému správnímu řízení (dále jen „vyjádření zadavatele k zahájenému správnímu řízení“).

Vyjádření zadavatele k zahájenému správnímu řízení

15.         Zadavatel Úřadu sdělil, že „nad rámec skutečností, které uvedl v rámci podání učiněných ke sp. zn.: ÚOHS-P0310/2022/VZ a nad rámec důkazů, které v této souvislosti předložil Úřadu (rovněž pak v rámci podání učiněných v souvisejících správních řízení[ch]
ÚOHS-S0146/2021/VZ a ÚOHS-S0201/2021/VZ) nepodává žádné další návrhy ani žádné další návrhy důkazů.Zadavatel otázku možného porušení § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou § 6 odst. 1 téhož zákona v souvislosti s jeho postupem při zadání VZ ponechává zcela na rozhodnutí Úřadu.“.

Další průběh správního řízení

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-23705/2022/524 ze dne 15. 7. 2022 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

17.         Dne 20. 7. 2022 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, ve kterém uvádí, že „[v]zhledem k tomu, že součástí spisu jsou pouze podklady poskytnuté Úřadu [z]adavatelem a k průběhu šetřené VZ se [z]adavatel podrobně vyjádřil již v podání ze dne 30.5.2022, když nad rámec tohoto podání zde nejsou žádné další skutečnosti, ke kterým by se [z]adavatel mohl vyjádřit, ponechává [z]adavatel posouzení správnosti a zákonnosti dosavadního postupu [z]adavatele v průběhu VZ zcela na rozhodnutí Úřadu.“.

18.         V cit. podání ze dne 30. 5. 2022 učiněném v rámci šetření podnětu
sp. zn. ÚOHS-P0310/2022/VZ zadavatel uvedl, že „má pochybnost, zda požadavky na vzdělání výše uvedených 2 členů realizačního týmu v technickém oboru jsou jednoznačné a transparentní, tzn. zda nejsou dodavatelé nuceni domýšlet si, které osoby mohou či nemohou dosadit na pozici členů realizačního týmu č. 3 a 6[1]. Zadavatel má s ohledem na zvolené požadavky na kvalifikaci rovněž za to, že nebude schopen objektivně posoudit, zda účastníci splňují či nesplňují předmětné požadavky na kvalifikaci u zmíněných členů realizačního týmu č. 3 a 6, když má obavu, že jakékoliv jím provedené posouzení předmětných požadavků (ať již s pozitivním či negativním výsledkem) by mohlo být shledáno jako netransparentní. Zadavatel se domnívá, že nyní, tedy po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, již nelze výše uvedený nedostatek žádným způsobem zhojit.“.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

19.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

20.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

21.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) a b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona,

b) zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

22.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

23.         Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

24.         Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

25.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

26.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

27.         V čl. 5.4.2 „Vzdělání a odborná kvalifikace realizačního týmu“ výzvy k podání žádostí o účast zadavatel stanovil, že „[t]ým musí být minimálně šestičlenný, tj. složen z Hlavního manažera projektu, zástupce manažera projektu a dalších specialistů, přičemž Hlavní manažer projektu nesmí v týmu zastávat jinou pozici. Dodavatel prokáže tento kvalifikační předpoklad předložením čestného prohlášení, které bude obsahovat seznam osob odpovědných za realizaci veřejné zakázky v níže požadovaném členění, a doložením jejich odborné kvalifikace v níže specifikovaném rozsahu. V seznamu účastník uvede jejich titul, jméno, příjmení, údaj zda se jedná o zaměstnance nebo osobu v jiném vztahu k účastníkovi (v tomto případě uvede účastník v jakém vztahu k němu osoba je), nejvyšší dosažené vzdělání v oboru odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky (bude doloženo kopií dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání), údaj o osvědčení o autorizaci ČKA, ČKAIT, přehled profesní praxe vztahující se k předmětu veřejné zakázky včetně popisu funkce, kterou při realizaci zakázky vykonával a čestné prohlášení každého člena realizačního týmu o pravdivosti uvedených údajů.“. Jako členy realizačního týmu pak zadavatel v cit. článku výzvy k podání žádostí o účast požadoval i následující osoby, u kterých požadoval splnění následujících požadavků:

„3) Specialista pro technická zařízení – účastník je ve vztahu k této osobě povinen doložit:

• doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání (magisterského studijního programu) v technickém oboru;
• kopie dokladu o autorizaci v oboru technika prostředí staveb, technická zařízení (vydaného dle zákona č. 360/1992 Sb.),
• čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe v oboru technika prostředí staveb, technická zařízení při výkonu služby technického dozoru stavebníka nebo při projektování a výkonu služby autorského dozoru v délce minimálně 5 let;
• čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe spočívající v účasti na alespoň dvou provedených službách technického dozoru stavebníka nebo při projektování a výkonu služby autorského dozoru k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu, o minimálních investičních nákladech 30.000.000,- Kč bez DPH za každou jednotlivou akci (zakázku), přičemž musí jít o dílo s vydaným kolaudačním rozhodnutím, které nabylo právní moci, a to v pozici specialisty pro technická zařízení.

(…)

6) Specialista pro zdravotní techniku - účastník je ve vztahu k této osobě povinen doložit:

• doklad o ukončeném vysokoškolském nebo středoškolském vzdělání ve stavebním nebo technické[m] oboru;
• kopie dokladu o autorizaci v oboru technika prostředí staveb, zdravotní technika (vydaného dle zákona č. 360/1992 Sb.),
• čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe v oboru technika prostředí staveb, zdravotní technika při výkonu služby technického dozoru stavebníka nebo projektování a výkonu služby autorského dozoru v délce minimálně 5 let;
• čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe spočívající v účasti na alespoň dvou provedených službách technického dozoru stavebníka nebo projektování a výkonu služby autorského dozoru k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu, o minimálních investičních nákladech 30.000.000,- Kč bez DPH za každou jednotlivou akci (zakázku), přičemž musí jít o dílo s vydaným kolaudačním rozhodnutím, které nabylo právní moci, a to v pozici specialisty pro zdravotní techniku.“.

Posouzení věci Úřadem

Obecně ke stanovení zadávacích podmínek

28.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele, jak explicitně plyne z § 36 odst. 3 zákona. Nejvyšší správní soud v tomto kontextu v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010 uvedl, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“.[2] Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Úřad v tomto smyslu odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 40/2013-127 ze dne 18. 9. 2014, kde soud v odůvodnění uvedl, že „při zpracování nabídky musí být jednotlivým uchazečům mimo jiné zřejmé, jak má být nabídka zpracována, aby vyhověla požadavkům zadavatele (…) nemůže obstát taková zadávací dokumentace, z níž zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky nevyplývají jasně, přesně, srozumitelně a jednoznačně, tj. která v těchto ohledech objektivně připouští rozdílný výklad.“.

29.         Úřad v této souvislosti cituje také z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008 ze dne 4. 11. 2010, který uvedl, že „(…) zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka“. V citovaném rozsudku Krajský soud dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009, ve kterém Nejvyšší správní soud taktéž zdůraznil, že „[n]emůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“.

30.         Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace obecně plyne rovněž ze zásady transparentnosti zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je totiž vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení.

31.         Zásadou transparentnosti se ve své judikatorní činnosti rozsáhle a opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Nejvyšší správní soud se k dané problematice vyjádřil např. ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, který potvrzuje výklad zásady transparentnosti Krajského soudu v Brně podaný v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, a sice že požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v postupu zadavatele shledány „takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo konstatováno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného.“.

32.         Obdobný názor je zastáván i konstantní rozhodovací praxí Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, jak zadavatelem, tak dodavateli, stejným způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad.

33.         K interpretační nejistotě plynoucí z případné možnosti rozdílného výkladu dále předseda Úřadu v rámci rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0213/2017/VZ-03918/2018/322/KTr ze dne 8. 2. 2018 uvádí, že „[j]estliže zadávací dokumentace obsahuje podmínky, které nejsou jasně a srozumitelně formulovány, vzniká interpretační nejistota na straně dodavatelů. Ti si nemohou být jisti, zda nebude jejich nabídka z důvodu nesplnění předmětné podmínky vyloučena. Nejasnost zadávací podmínky může též učinit netransparentní rozhodování hodnotící komise, která má splnění kvalifikace posuzovat podle zadavatelem stanovených zadávacích podmínek, přičemž při stanoveném neurčitém pojmu se může hodnotící komise přiklonit k různým výkladům. Lze tedy shrnout, že existuje právní zájem nejen na zajištění co nejširší hospodářské soutěže, ale i na zajištění transparentnosti zadávacího řízení, která zajišťuje mimo jiné objektivní hodnocení nabídek a možnost objektivního přezkumu toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým podle zadávací dokumentace měl, a vybral tak dodavatele s ekonomicky nejvýhodnější nabídkou.“.

34.         V cit. rozhodnutí se předseda Úřadu dále krátce věnoval i možnému vlivu na výběr dodavatele, přestože možnost ovlivnění výběru dodavatele již není na rozdíl od předchozí právní úpravy nutné zkoumat: „Netransparentní způsob stanovení technického kvalifikačního předpokladu mohl zapříčinit, že někteří dodavatelé si mohli daný požadavek zadavatele vyložit jiným způsobem než zadavatel a dospět k závěru, že předmětný technický kvalifikační předpoklad nesplňují a nabídku do zadávacího řízení proto nepodali, přičemž nelze vyloučit, že mohli zadavateli nabídnout výhodnější plnění. Dodavatelé též mohli být od podání nabídky odrazeni z důvodu netransparentního kvalifikačního předpokladu, jelikož si nemohli být jisti, jaký výklad dané zadávací podmínky ,zvolí' zadavatel či hodnotící komise, přičemž nechtěli vynakládat prostředky na vytvoření nabídky, když neměli jistotu, zda nebudou ze zadávacího řízení vyloučeni.“.

K požadavku zadavatele na „vzdělání v technickém oboru“

35.         V šetřeném případě zadavatel v čl. 5.4.2 „Vzdělání a odborná kvalifikace realizačního týmu“ výzvy k podání žádostí o účast požadoval k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona předložit čestné prohlášení obsahující seznam osob odpovědných za realizaci veřejné zakázky, přičemž zadavatel ve vztahu k těmto osobám požadoval mj. uvést nejvyšší dosažené vzdělání v oboru odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky. Z předloženého seznamu osob odpovědných za realizaci veřejné zakázky mělo vyplývat, že dodavatel má k dispozici mj. osobu „specialisty pro technická zařízení“, která disponuje „doklad[em] o ukončeném vysokoškolském vzdělání (magisterského studijního programu) v technickém oboru“, a osobu „specialisty pro zdravotní techniku“, která disponuje „doklad[em] o ukončeném vysokoškolském nebo středoškolském vzdělání ve stavebním nebo technické[m] oboru“.

36.         Úřad se v rámci přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům v šetřené věci zabýval posouzením, zda zadavatel vymezil požadavek na vzdělání výše uvedených osob v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v předmětném zadávacím řízení.

37.         Zadavatel totiž použil pro vymezení požadovaného vzdělání u výše uvedených osob pojem „vzdělání v technickém oboru“. Ve vztahu k tomuto pojmu a k předmětnému požadavku zadavatele Úřad odkazuje zejména na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 63/2014-28 ze dne 30. 9. 2014, neboť v něm citovaný soud řešil obdobnou problematiku jako v šetřeném případě, přičemž dospěl mj. k závěru, že „[j]e zřejmé, že v zadávací dokumentaci použitý pojem ‚vzdělání technického směru‘ připouští různé výklady. Pokud předseda stěžovatele k této otázce v odůvodnění napadeného rozhodnutí v bodě 48 uvedl, že je třeba tento požadavek ‚vykládat ve spojení s předmětem veřejné zakázky a je třeba přihlédnout k obsahu studovaného oboru‘ a také, že ‚[n]elze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby vypsal všechny studijní obory, které je ochoten přijmout při prokázání technického kvalifikačního předpokladu‘, je třeba na druhou stranu argumentovat tím, že v daném případě nelze na dodavateli spravedlivě požadovat, aby se dohadoval, co v zadávací dokumentaci neurčitě formulovaným kvalifikačním požadavkem zadavatel mínil. Není totiž povinností budoucího uchazeče o veřejnou zakázku, aby domýšlel význam a obsah jednotlivých kvalifikačních předpokladů obsažených v zadávací dokumentaci veřejné zakázky, nejsou-li formulovány jednoznačně, jak tomu bylo v daném případě.“.

38.         Pokud tedy zadavatel v šetřeném případě požadoval u dvou členů realizačního týmu vysokoškolské/středoškolské „vzdělání v technickém oboru“, postupoval ve světle výše citovaného judikátu v rozporu se zákonem, neboť tento pojem je natolik široký a obecný, že nelze přesně vymezit jeho rozsah a skupina přiměřeně informovaných subjektů (dodavatelů) nemusí tento pojem vykládat stejným způsobem.  Nelze jej tedy považovat za dostatečně jednoznačný či konkrétní, tj. nepřipouštějící různé výklady. Uchazečům o veřejnou zakázku tak nemohlo být za situace, kdy platné právní předpisy upravující středoškolské a vysokoškolské vzdělání tento pojem neobsahují, dopředu zřejmé, jaké konkrétní studijní obory budou zadavatelem jako „vzdělání v technickém oboru“ akceptovány.

39.         Předseda Úřadu v rámci svého rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0213/2017/VZ-03918/2018/322/KTr ze dne 8. 2. 2018 uvedl, že se „[n]ejedná [] o pojem, jehož výklad by byl najisto postaven existujícími zvyklostmi či praktikami v daném odvětví. V obecné rovině jde sice o známý pojem, ale jedná se o pojem velmi široký, přičemž není ustáleno, jaké konkrétní obory pod něj spadají.“.

40.         V posuzovaném případě je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že zadavatel v čl. 5.4.2 „Vzdělání a odborná kvalifikace realizačního týmu“ výzvy k podání žádostí o účastuvedl, žepožaduje doložit „nejvyšší dosažené vzdělání v oboru odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky“ (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tento svůj požadavek na vzdělání tedy zadavatel navázal na předmět veřejné zakázky, kterým je dle předběžného oznámení zveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 10. 2018  „zajištění koordinátora investiční akce, inženýrské činnosti pro vydání územního rozhodnutí, inženýrské činnosti pro vydání stavebního povolení, výkon BOZP, výkon inženýrských činností v průběhu stavby, výkon činností technického dozoru stavby a zajištění kolaudačního souhlasu.“.

41.         Na tomto místě Úřad konstatuje, že i přesto, že je z výše uvedeného zřejmé, že zadavatel chápe tento pojem ve vazbě na předmět veřejné zakázky, není zcela jasné, které studijní obory by požadavek zadavatele naplnily. Předmětem veřejné zakázky jsou činnosti pro výstavbu a lze tedy předpokládat, že by se mohlo jednat o obory stavebního směru. Vzhledem k tomu, že zadavatel např. u osoby „specialisty pro zdravotní techniku“ požadoval „doklad o ukončeném vysokoškolském nebo středoškolském vzdělání ve stavebním nebo technické[m] oboru“, je však zřejmé, že zadavatel chápe pojem „technický obor“ šířeji a pod technické obory řadí i jiné obory než obory stavebního směru, které však nejsou v rámci zadávací dokumentace blíže specifikovány. 

42.         Úřad se pro úplnost zabýval posouzením předmětného požadavku v kontextu dalších požadavků zadavatele na předmětné členy realizačního týmu.

43.         Zadavatel u osoby „specialisty pro technická zařízení“ v čl. 5.4.2 „Vzdělání a odborná kvalifikace realizačního týmu“ výzvy k podání žádostí o účast kromě požadavku na vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v technickém oboru dále požadoval „kopie dokladu o autorizaci v oboru technika prostředí staveb, technická zařízení (vydaného dle zákona č. 360/1992 Sb.), čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe v oboru technika prostředí staveb, technická zařízení při výkonu služby technického dozoru stavebníka nebo při projektování a výkonu služby autorského dozoru v délce minimálně 5 let; čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe spočívající v účasti na alespoň dvou provedených službách technického dozoru stavebníka nebo při projektování a výkonu služby autorského dozoru k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu, o minimálních investičních nákladech 30.000.000,- Kč bez DPH za každou jednotlivou akci (zakázku), přičemž musí jít o dílo s vydaným kolaudačním rozhodnutím, které nabylo právní moci, a to v pozici specialisty pro technická zařízení.“.

44.         U osoby „specialisty pro zdravotní techniku“ zadavatel v cit. článku výzvy k podání žádostí o účast rovněž kromě vysokoškolského nebo středoškolského vzdělání ve stavebním nebo technickém oboru požadoval „kopie dokladu o autorizaci v oboru technika prostředí staveb, zdravotní technika (vydaného dle zákona č. 360/1992 Sb.), čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe v oboru technika prostředí staveb, zdravotní technika při výkonu služby technického dozoru stavebníka nebo projektování a výkonu služby autorského dozoru v délce minimálně 5 let; čestné prohlášení, ze kterého bude vyplývat odborná praxe spočívající v účasti na alespoň dvou provedených službách technického dozoru stavebníka nebo projektování a výkonu služby autorského dozoru k objektu kulturní památky nebo k objektu v památkově chráněném areálu, o minimálních investičních nákladech 30.000.000,- Kč bez DPH za každou jednotlivou akci (zakázku), přičemž musí jít o dílo s vydaným kolaudačním rozhodnutím, které nabylo právní moci, a to v pozici specialisty pro zdravotní techniku.“.

45.         Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel kromě vzdělání dále pro splnění kritérií technické kvalifikace požadoval také doložení autorizace v oboru technika prostřední staveb, technická zařízení/zdravotní technika a dále doložení odborné praxe v požadovaných pozicích.

46.         Úřad konstatuje, že uvedené další požadavky zadavatele na splnění kritérií technické kvalifikace podle Úřadu nikterak nedefinují pojem „vzdělání v technickém oboru“. Ani po posouzení v kontextu ostatních požadavků není tedy dle Úřadu zřejmé, jaký je obsah pojmu „vzdělání v technickém oboru“, resp. tyto pro chápání předmětného pojmu neposkytují žádnou výslovnou oporu. 

47.         Pokud tedy zadávací dokumentace šetřené veřejné zakázky obsahuje nedostatečně konkrétní, resp. nejednoznačný požadavek zadavatele na vysokoškolské/středoškolské „vzdělání v technickém oboru“ u osob realizačního týmu, který mohl založit na straně dodavatelů interpretační nejistotu ohledně tohoto požadavku, lze konstatovat, že dané pochybení zadavatele je projevem nedodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, neboť nelze po dodavatelích spravedlivě požadovat, aby si význam požadavků zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci domýšleli pouze dle svého uvážení, a tedy pouze odhadovali, co vlastně zadavatel požaduje prokázat.

48.         Úřad tedy shrnuje, že zadavatel použil v zadávací dokumentaci pojem (vysokoškolské/středoškolské) „vzdělání v technickém oboru“, který je natolik široký a obecný, že nelze přesně vymezit jeho hranice. Informace, jež se dostaly potenciálním uchazečům prostřednictvím zadávací dokumentace, nejsou dostatečně konkrétní a jednoznačné, aby si dodavatelé mohli udělat přesnou představu, jakým konkrétním vysokoškolským a středoškolským vzděláním by měli členové realizačního týmu disponovat, aby prokázali splnění daného požadavku zadavatele na kvalifikaci.

49.         Úřad na tomto místě pro úplnost odkazuje na svá rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0372/2017/VZ-31947/2017/532/ZČa ze dne 1. 11. 2017 (potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0213/2017/VZ-03918/2018/322/KTr ze dne 8. 2. 2018), č. j. ÚOHS-S0414/2017/VZ-35021/2017/521/MŽi ze dne 28. 11. 2017 a č. j. ÚOHS-S0399/2015/VZ-25089/2015/521/OPi ze dne 26. 8. 2015, ve kterých Úřad rozhodoval o obdobné problematice.  

50.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

51.         Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

52.         Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a proto Úřad uložil v souladu s ust. § 263 odst. 3 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

53.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

54.         Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí).

55.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

56.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

57.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

58.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000258.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Členem realizačního týmu č. 3 je myšlen specialista pro technická zařízení, členem realizačního týmu č. 6 pak specialista pro zdravotní techniku – pozn. Úřadu

[2] Ačkoliv byl citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ”), jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona, což paušálně platí i o ostatní judikatuře k ZVZ, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno, pozn. Úřadu.