číslo jednací: 23236/2022/500
spisová značka: S0365/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě - rozšíření telematických systémů
• Účastníci:
  1. statutární město Ostrava
  2. VARS BRNO a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 11. 10. 2022
• Související rozhodnutí: 23236/2022/500; 34674/2022/162; 01891/2023/161; 42850/2022/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0365/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-23236/2022/500

Brno 13. 7. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 26. 8. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 31. 8. 2021 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
• navrhovatel – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 8. 2021 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě - rozšíření telematických systémů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-006967, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 040-097826, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno – ze dne 26. 8. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě - rozšíření telematických systémů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 2. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-006967, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 040-097826, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 31. 8. 2021 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 23. 2. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zvýšení propustnosti křižovatek v Ostravě - rozšíření telematických systémů“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-006967, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 2. 2021 pod ev. č. 2021/S 040-097826, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ bodu 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno, že „[ú]čelem veřejné zakázky je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému ve statutárním městě Ostrava. Ty pak budou využity pro účely zajištění moderního řízení dopravy, lepšího informování účastníků dopravy, zvýšení kapacity dopravní sítě, zvýšení dopravního komfortu a atraktivity dopravy, její plynulosti a bezpečnosti.“.

3.             Dne 30. 7. 2021 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – VARS BRNO a.s., IČO 63481901, se sídlem Kroftova 3167/80c, 616 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 26. 8. 2021 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, 613 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 29. 7. 2021 směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“). Rozhodnutím, které bylo navrhovateli doručeno dne 16. 8. 2021, rozhodl zadavatel o odmítnutí námitek (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

4.             Navrhovatel podal dne 26. 8. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Na základě tohoto návrhu Úřad zahájil správní řízení vedené původně pod sp. zn. ÚOHS-S0367/2021/VZ, které bylo následně spojeno se správním řízením vedeným pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ (podrobněji viz níže).

II.             OBSAH NÁVRHU

5.             Navrhovatel namítá, že zadavatel příliš širokým vymezením předmětu plnění veřejné zakázky diskriminuje dodavatele, kteří jsou schopni dodat pouze některá z dílčích plnění veřejné zakázky. Současně má navrhovatel za to, že zadavatel nezpracoval zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, čímž přenáší na dodavatele odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek. Takto stanovené zadávací podmínky navrhovatel považuje za rozporné se základními zásadami zadávání veřejných zakázek a s ustanovením § 36 odst. 1 a 3 zákona. V podrobnostech navrhovatel odkazuje na obsah námitek, který zde Úřad pro přehlednost ve stručnosti shrnuje.

Obsah námitek

6.             Navrhovatel namítá, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, resp. že nerozdělil veřejnou zakázku na části, ačkoliv v zadávací dokumentaci a jejích přílohách upravuje požadovaná dílčí plnění samostatně a nezávisle na sobě, v důsledku čehož není schopen samostatně podat nabídku. Podle navrhovatel tak dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří jsou schopni podat nabídku na jednotlivá dílčí plnění, nikoliv však na všechna dílčí plnění, a současně k omezení konkurenčního prostředí, neboť zadavatelem stanovené zadávací podmínky bezdůvodně vytváří překážky hospodářské soutěže, k čemuž odkazuje na rozhodovací praxi soudů. Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel mohl veřejnou zakázku rozdělit na minimálně 3 samostatné části, a to pracoviště dopravního centra – hardware (dále jen „HW“[1]) a software (dále jen „SW“[2]) [část 1], dále servery dopravního centra – HW a SW [část 2] a zbývající požadované plnění [část 3], kdy i toto je podle něj možné dále rozdělit. Podle navrhovatele je zřejmé, že se v případě zařízení pracoviště dopravního centra HW a SW vybavením jedná o odlišné plnění, než jakým je výměna řadičů světlených signalizačních zařízení, kdy i okruh potenciálních dodavatelů bude odlišný, přičemž podle něj nejsou dány objektivní důvody pro spojení těchto plnění do jedné veřejné zakázky nerozdělené na části. Navrhovatel je přesvědčen, že na relevantní trhu neexistuje jediný dodavatel, který by byl schopen realizovat veřejnou zakázku jako celek, což samo o sobě může indikovat nutnost jejího rozdělení. S ohledem na shora uvedené má navrhovatel za to, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou zákazu diskriminace, neboť vymezením předmětu plnění veřejné zakázky diskriminuje dodavatele, kteří jsou schopni dodat dílčí plnění veřejné zakázky, v důsledku čehož jsou dodavatelé nuceni se za účelem podání nabídky spojovat, ať už formou podání společné nabídky či poddodavatelsky. 

7.             Navrhovatel dále namítá, že z vysvětlení poskytnutého zadavatelem v rámci „VYSVĚTLENÍ, ZMĚNY NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace“), konkrétně z jeho odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 169 ze dne 26. 3. 2021, v rámci které odpovídal na dotaz týkající se konkretizace jeho požadavku na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu poskytování servisních služeb stanoveného v části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodu 21. přílohy č. 8 „POŽADAVKY NA SERVISNÍ SLUŽBY A SLUŽBY DALŠÍHO ROZVOJE“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 8 zadávací dokumentace“)[3], nelze definovat, co je obsahem předmětného požadavku. Navrhovatel tak není schopen předmětný požadavek zadavatele nacenit, neboť jej zavazuje k neurčitému počtu změn vyvolaných neurčitými skutečnostmi, na které nemusí mít smluvní strany vůbec vliv a které případně mohou vznikat zcela nezávisle na jeho vůli. Takový požadavek zadavatele se pak v kombinaci s čl. XVI. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 16.8 návrhu smlouvy, ze kterého vyplývá, že dodavatel na sebe přebírá riziko nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a čl. XIII. „DOBA TRVÁNÍ SMLOUVY“ odst. 13.1 návrhu smlouvy, ze kterého vyplývá, že ve vztahu k poskytování servisních služeb může dodavatel smlouvu vypovědět po uplynutí 10 let jejich poskytování, podle navrhovatele jeví jako zcela nepřiměřený a netransparentní. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že ani argumentace zadavatele uvedená v jeho odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 169 ze dne 26. 3. 2021, v rámci které poukazuje na možnost sjednání licenčních programů či vyšší úrovně podpory ze strany výrobců (distributorů) SW produktů, nemůže obstát, když trvání smlouvy ve vztahu k poskytování servisních služeb (minimálně 10 let) významně přesahuje trvání závazků obdobného typu v běžném obchodním styku, přičemž ani obchodní partneři dodavatele nemohou tušit, jakým programovým vybavením budou disponovat za 5 či 10 let, případně jaké budou jejich licenční podmínky, nároky na HW, požadavky právních předpisů apod. Navrhovatel současně nesouhlasí s argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách, že odborně zdatní dodavatelé jsou schopni předmětný požadavek a s ním spojené riziko zohlednit a nacenit, neboť ze zadávací dokumentace ani z jejich vysvětlení není zřejmé, v jakém rozsahu, podobě a do jaké míry má dodavatel povinnost příslušné služby poskytovat.

8.             V obdobném duchu navrhovatel rozporuje rovněž požadavek zadavatele stanovený v čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy, ze kterého vyplývá, že dodavatel je povinen i bez pokynů zadavatele provést nutné úkony, které nejsou ve smlouvě výslovně uvedeny a které jsou s ohledem na nepředvídané okolnosti nezbytné pro plnění smlouvy nebo pro zamezení vzniku škody. Předmětným požadavkem zadavatel podle navrhovatele opětovně přenáší odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť jej zavazuje k úkonům neuvedeným ve smlouvě a k úkonům nepředvídaným, ačkoliv k tomuto účelu primárně slouží institut změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 222 zákona.   

9.             Navrhovatel je přesvědčen, že mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele hrozí újma spočívající v nemožnosti podat samostatnou nabídku na pro něj relevantní dílčí plnění veřejné zakázky jakož i riziko neúspěchu v zadávacím řízení, které nebude založeno na výsledku rovné soutěže.

Obsah návrhu

10.         Navrhovatel v úvodu předesílá, že trvá na obsahu námitek, přičemž má za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách namítané skutečnosti nikterak nevyvrátil. V dalším se navrhovatel vyjadřuje k argumentaci zadavatele uvedené v rozhodnutí o námitkách. 

11.         K zadavatelem citované rozhodovací praxi Úřadu uvedené v rozhodnutí o námitkách v souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se nerozdělení veřejné zakázky na části navrhovatel uvádí, že mu není jasné, k čemu konkrétně se tímto zadavatel vyjadřuje, když jeho námitky nesměřují proti stanoveným požadavkům na kvalitu plnění či na požadované plnění jako takové. Navrhovatel upřesňuje, že pointou jeho námitek je vyloučení hospodářské soutěže v důsledku porušení zákona zadavatelem.

12.         K tvrzení zadavatele, že otázka vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. otázka nerozdělení veřejné zakázky na části byla z jeho strany posuzována při přípravě zadávacího řízení (ve vazbě na § 18 odst. 2 zákona) a následně ze strany poskytovatele dotace v rámci ex ante kontroly s kladným výsledkem, navrhovatel uvádí, že předmětné ustanovení zákona upravuje předpokládanou hodnotu veřejných zakázek rozdělených na části, přičemž stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky a dělení veřejné zakázky na části jsou zcela samostatné instituty, které je nutno posuzovat odděleně. K ex ante kontrole provedené poskytovatelem dotace navrhovatel uvádí, že tato není ve vztahu k posouzení zákonnosti postupu zadavatele relevantní, neboť poskytovatel dotace není odborníkem v oblasti předmětu plnění veřejné zakázky ani orgánem rozhodujícím o zákonnosti postupu zadavatele.

13.         V souvislosti s argumentací zadavatele, že k rozdělení veřejné zakázky na části nepřistoupil z toho důvodu, že jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, navrhovatel uvádí, že existence funkčního celku a nutnost rozdělení veřejné zakázky na části jsou dvě samostatné skutečnosti, které je nutno posuzovat odděleně. Navrhovatel nepopírá určitou provázanost mezi funkčním celkem a nutností rozdělit či nerozdělit veřejnou zakázku na části, vždy je však podle něj nutno posuzovat dopad na hospodářskou soutěž a na povinnost dodržovat základní zásady zadávání veřejných zakázek. V této souvislosti se navrhovatel podivuje nad věcnou souvislostí mezi dodávkou velkoplošné zobrazovací stěny a dodávkou strategického detektoru, neboť se jedná o zcela odlišný typ zboží, přičemž i okruh dodavatelů tohoto zboží je naprosto odlišný. Totéž podle navrhovatele platí i pro vztah mezi servery, síťovými rozvaděči (rack) či jinými síťovými zařízeními a řadiči světelných signalizačních zařízení. V návaznosti na shora uvedené navrhovatel poukazuje na skutečnost, že žádný z potenciálních dodavatelů serverů, síťových rozvaděčů či jiných síťových zařízení se nezabývá také dodávkami a montáží řadičů světlených signalizačních zařízení, a současně na skutečnost, že požadované nesouvisející plnění nepředstavuje zanedbatelnou položku rozpočtu, když i při rozdělení veřejné zakázky na části by všechny části pravděpodobně spadaly do nadlimitního režimu.

14.         K části předmětu plnění veřejné zakázky dle čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ písm. a) zadávací dokumentace (dopravní centrum) navrhovatel podotýká, že v předchozím zadávacím řízení (zadávací řízení s názvem „Podpora veřejné dopravy“, ev. č. zakázky 493190) bylo požadováno kompletní datové centrum, tj. serverovna určená přímo pro účely dotčené veřejné zakázky. V posuzovaném zadávacím řízení však datové centrum požadováno není, když dochází pouze k dodávce jednotlivých komponent (servery, úložiště, virtualizační SW apod.), které budou doplněny do již existujícího datového centra zadavatele. Jedná se tak o doplnění tohoto datového centra o procesory a paměti, tedy o navýšení jeho kapacity a výkonu. Podle navrhovatele tak není vyžadována žádná přímá návaznost na veřejnou zakázku ani kompatibilita s jakýmkoliv jiným plněním dodávaným v rámci veřejné zakázky, a proto podle něj není důvod, aby tato část požadovaného plnění nebyla zadávána samostatně. Navrhovatel má za to, že zadavateli nic nebrání v tom, aby své kapacity navýšil bez ohledu na skutečnost, zda veřejná zakázka bude či nebude zadána jako celek. Samostatnou část plnění podle navrhovatele představuje i vybavení dispečinku audiovizuální technikou a počítači. Zmíněná plnění tak podle navrhovatele spolu funkčně ani věcně nesouvisí a může je dodat více na sobě nezávislých dodavatelů. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 337/2018-84 ze dne 19. 11. 2020 navrhovatel dodává, že zadavatel provázanost předmětných částí požadovaného plnění, které jsou podle něj oddělitelné, neprokázal, přičemž ani ze zadávací dokumentace nevyplývají požadavky na jejich provázanost a nutnou kompatibilitu.

15.         V návaznosti na shora uvedené navrhovatel uvádí, že se neztotožňuje se způsobem, jakým zadavatel vykládá pojem „funkční celek“. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. uvádí, že si je vědom skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky sestává z několika druhů komponent, avšak dodávka těchto komponent má pro něj věcný smysl pouze tehdy, pokud dojde k jejich integraci do komplexního a funkčního dopravního telematického systému. Tímto tvrzením zadavatel podle navrhovatele potvrzuje, že požaduje různé druhy komponent, které spolu však podle něj věcně nesouvisí a představují zcela odlišný typ zboží. Zadavateli podle navrhovatele nic nebrání v rozdělení veřejné zakázky na části a postupném soutěžení na sebe navazujících částí, příp. v úpravě smluvních závazků v jednotlivých částech veřejné zakázky tak, aby byla zajištěna souslednost jednotlivých kroků. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 navrhovatel shrnuje, že postup zadavatele vede k vytváření podmínek skryté diskriminace, neboť neexistuje jediný dodavatel schopný realizovat celý předmět plnění veřejné zakázky, v důsledku čehož zadavatel nutí dodavatele k vzájemné spolupráci formou podání společné nabídky nebo poddodavatelského řetězce. Někteří dodavatelé, kteří by byli schopni dodat dílčí plnění veřejné zakázky, pak podle navrhovatele nebudou mít šanci účastnit se zadávacího řízení, neboť nenajdou dostatečnou skupinu obchodních partnerů, se kterými by mohli veřejnou zakázku jako celek realizovat. V důsledku uvedeného je podle navrhovatele omezena, příp. vyloučena, hospodářská soutěž, přičemž zadavatel neobdrží tak výhodné nabídky jako v případě, kdy by veřejnou zakázku rozdělil na části.      

16.         Nad rámec shora uvedené navrhovatel v souvislosti s tvrzením zadavatele, že předmětem plnění veřejné zakázky není dodávka nového dopravního systému, nýbrž modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému, které musí být provázány se všemi jeho existujícími i budovanými telematickými systémy, přičemž dílčí plnění není způsobilé naplnit účel sledovaný veřejnou zakázkou, uvádí, že zadavatel sám uznává, že nepoptává nové a nezávislé řešení, nýbrž modernizaci a vybudování nových součástí a prvků telematického systému. Podle navrhovatele je zjevné, že zadavatel nyní provozuje řešení, které není nutně dodáváno jediným dodavatelem a které by bylo zastřešeno jedinou smlouvou. Podle navrhovatele tak není zřejmé, proč by nyní mělo být nutné nerozdělovat veřejnou zakázku na části a tvrdit, že se jedná o funkční celek, který „po částech“ nemůže fungovat, a že by rozdělením veřejné zakázky na části došlo ke zmaření jejího účelu.

17.         V souvislosti s tvrzením zadavatele, že zvažoval rozdělení veřejné zakázky na části, proti čemuž stála skutečnost, že se jedná o jeden funkční celek realizovaný v daném čase, navrhovatel opakuje, že zadavatel nesprávně vykládá pojem „funkční celek“ a povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části. Navrhovatel má za to, že zadavatel nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části z důvodu, že požadované plnění považuje za jeden funkční celek, přičemž se nezabýval dopady na dodržování základních zásad zadávání veřejných zakázek, jakož ani jinými způsoby, jakými dosáhnout požadovaného cíle, např. rozdělením veřejné zakázky na části, stanovením odpovídajících obchodních podmínek, provázaností smluv, harmonogramem pro zadávání jednotlivých částí veřejné zakázky apod. S odkazem na rozhodovací praxi Úřadu a informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci a v rozhodnutí o námitkách se navrhovatel domnívá, že zadavatel nevyužil možností, které mu zákon nabízí, což zdůvodňuje vlastní pohodlností a nikoliv technickými aspekty.

18.         Navrhovatel má za to, že se zadavatel snaží odlákat pozornost od podstaty věci, když ve snaze navodit dojem objektivní a funkční neoddělitelnosti požadovaného plnění popisuje, proč strategické detektory a řadiče světlených signalizačních zařízení představují neoddělitelné plnění, zatímco námitka navrhovatele směřovala proti nerozdělení jiného požadovaného plnění, ke kterému se zadavatel podle navrhovatele nevyjádřil, a jeho námitku tak nevypořádal. Navrhovatel má za to, že požadované plnění je od sebe oddělitelné, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci ani v rozhodnutí o námitkách nepopsal technické důvody, které by vedly k objektivní nemožnosti rozdělit veřejnou zakázku na části. Nadto navrhovatel uvádí, že Ředitelství silnic a dálnic ČR, příspěvková organizace, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha (dále jen „ŘSD“), ve vztahu k dispečinku a systému NDIC[4] poptávalo všechna plnění v jednotlivých a na sobě nezávislých veřejných zakázkách, přičemž komplexnost a rozsah systémů v gesci ŘSD výrazně přesahuje komplexnost a rozsah plnění požadovaného zadavatelem. Proto podle něj není pravdou, že by v posuzovaném případě bylo omezení hospodářské soutěže vynuceno komplexností požadovaného řešení. Obdobně navrhovatel odkazuje na statutární město Brno, resp. na Brněnské komunikace, a.s., IČO 60733098, se sídlem Renneská třída 787/1a, 639 00 Brno (dále jen „Brněnské komunikace“), které strategické detektory a ústřednu světlených signalizačních zařízení také soutěžily odděleně.

19.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel mj. uvádí, že svým postupem, tj. nerozdělením veřejné zakázky na části, minimalizuje či eliminuje konkrétní rizika (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), která však podle navrhovatele dokazují, že důvodem nerozdělení veřejné zakázky na části není její neoddělitelnost z důvodu funkční a věcné provázanosti, nýbrž pohodlnost zadavatele. Podle navrhovatele tak zadavatelem uváděná rizika nelze považovat za důvody ospravedlňující omezení hospodářské soutěže.

20.         Argumentaci zadavatele, že za účelem zamezení diskriminace při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky nikterak neomezil tzv. poddodavatelský řetězec, přičemž ani nelimitoval poddodávky, navrhovatel s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012 považuje za lichou, neboť základní premisou zákona je nemožnost zadavatele omezovat poddodávky.

21.         Navrhovatel dále uvádí další skutečnosti, které se již nevztahují ke konkrétním argumentům zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel uvádí, že se doposud nesetkal s tím, aby zadavatel slučoval natolik široké a nesourodé spektrum plnění do jediné veřejné zakázky, v souvislosti s čímž odkazuje na ŘSD, které budovalo obdobný systém, jaký poptává zadavatel, a které samostatně zahájilo zadávací řízení na veřejnou zakázku „Obnova technologií datového centra Národního dopravního informačního centra (NDIC)“, v rámci které byly dodány servery, disková pole apod., dále zadávací řízení na veřejnou zakázku „Obnova technologií dispečinku Národního dopravního informačního centra (NDIC)“, v rámci které byla dodána projekční a videokonferenční technika, a zadávací řízení na veřejnou zakázku „Konverze stávajícího systému NDIC do otevřené architektury s využitím stávající infrastruktury a datových zdrojů včetně komplexní podpory na dobu neurčitou“, v rámci které byl dodán nový dispečerský systém. Navrhovatel dodává, že první dvě z uvedených zadávacích řízení jsou předmětem, rozsahem a technickými požadavky stejné jako nyní posuzované zadávací řízení, zatímco poslední z uvedených zadávacích řízení odpovídá dopravnímu centru požadovanému v rámci posuzované veřejné zakázky, avšak ve větším rozsahu implementace. Navrhovatel opakuje, že předmět plnění veřejné zakázky sestává z několika odlišných plnění, když zahrnuje mj. jak dodávky prosté výpočetní techniky, tak dodávky specializovaných SW a další plnění. Zadavatel tak měl podle něj jednotlivá plnění poptávat na základě samostatných veřejných zakázek nebo na základě jedné veřejné zakázky rozdělené na části.

22.         S ohledem na shora uvedené navrhovatel shrnuje, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, čímž diskriminuje dodavatele, kteří jsou schopni dodat pouze dílčí plnění veřejné zakázky, což vede mj. k nehospodárnému vynakládání veřejných prostředků a omezování či úplnému vyloučení hospodářské soutěže. Navrhovatel současně navrhuje, aby Úřad provedl průzkum trhu, příp. si vyžádal znalecký posudek stran oddělitelnosti dílčích plnění veřejné zakázky, zejména pracoviště dopravního centra a jeho serverů. 

23.         V další části návrhu navrhovatel uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách žádným způsobem nevyjádřil k jeho tvrzení, že neexistuje zadavatelem požadované řešení, které by bylo možné nacenit na 10 let dopředu, když pouze konstatoval, že na straně dodavatelů existuje více řešení, která jsou možná a která vyhovují jeho potřebám. Za problematické navrhovatel považuje to, že jej zadavatel nastavením zadávacích podmínek nutí k nacenění něčeho, co ocenit nemůže, neboť to neexistuje, přičemž není zřejmé, zda to existovat bude a případně za jakých podmínek. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že část plnění vymezená zadavatelem v části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodu 21. přílohy č. 8 zadávací dokumentace, resp. zde požadované služby, by podle něj měly být ze strany zadavatele řešeny prostřednictvím ad hoc služeb. Zadavatel však podle navrhovatele nebyl schopen ani v poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace specifikovat jakýkoliv rozsah či bližší podrobnosti požadovaných služeb, čímž přenáší odpovědnost za úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Navrhovatel současně uvádí, že délka poskytování těchto služeb, tj. minimálně 10 let, je zcela excesivní, neboť takový produkt (služba) u dodavatelů příslušného SW neexistuje. V důsledku nedostatečného vypořádání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace (zejm. žádostí č. 169, 247, příp. č. 248) a námitek pak budou podle navrhovatele podány neporovnatelné nabídky, neboť není zřejmé, co a v jakém rozsahu má být předmětem nabídky, když zadavatelem poptávané služby neexistují, nelze je garantovat, nejsou objektivně ocenitelné a jejich využití závisí na vůli zadavatele, a současně není stanoven rozsah či konkrétní cena za tyto služby. Navrhovatel tak má za to, že zadavatel porušil zásadu přiměřenosti, když stanovil zcela excesivní smluvní podmínky a požadavky, které neodpovídají situaci na relevantním trhu. Nepřiměřenost a netransparentnost požadavku zadavatele pak podle navrhovatele umocňuje skutečnost, že zadavatel do návrhu smlouvy zahrnul ustanovení, podle kterého na sebe dodavatel přebírá nebezpečí změny okolností.

24.         K tvrzení zadavatele ohledně profesionality potenciálních dodavatelů, na které lze klást zvýšené požadavky, navrhovatel uvádí, že nikdo není schopen navrhnout neexistující řešení, a to ani budoucí výrobce takového řešení. Jelikož zadavatel požaduje neexistující plnění, není podle navrhovatele možné takové plnění garantovat, zavázat se k jeho plnění a ocenit jej. V této souvislosti navrhovatel navrhuje provedení důkazu spočívajícího ve vyjádření výrobců příslušného SW.

25.         V souvislosti s odkazem zadavatele, který v rozhodnutí o námitkách odkazuje na obdobné veřejné zakázky, v jejichž rámci byly stanoveny požadavky na obdobné služby po dobu 10 let, navrhovatel uvádí, že jedinou z odkazovaných veřejných zakázek, kterou se mu podařilo dohledat, nelze podle jeho názoru považovat za obdobnou, mj. proto, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávku informačního systému v rámci poskytovatelů zdravotnických služeb, přičemž není zřejmé, zda v rámci plnění této veřejné zakázky mají být prováděny upgrady proprietálního SW společností WMware a Microsoft.

26.         K argumentaci zadavatele, že navrhovateli nemohla vzniknout ani hrozit újma, kterou popisuje, neboť není jeho povinností podat nabídku samostatně, přičemž může využít konsorcia či poddodavatele, resp. se sám může stát poddodavatelem a účastnit se tak zadávacího řízení, navrhovatel uvádí, že nezákonné omezení hospodářské soutěž nelze zhojit poukázáním na možnost účastnit se zadávacího řízení v pozici poddodavatele, neboť takovým způsobem není odstraněna skrytá diskriminace ani její následky. Navíc ne každý dodavatel, který by měl zájem na plnění „své“ části veřejné zakázky, bude schopen nalézt obchodní partnery, se kterými by mohl podat společnou nabídku, neboť konkrétní část požadovaného plnění je schopen plnit konkrétní okruh dodavatelů. Reálně tak podle navrhovatele mohou vzniknout dva nebo maximálně tři subjekty účastnící se zadávacího řízení, v důsledku čehož nebude drtivá většina dodavatelů schopna nalézt obchodní partnery, a tedy bude skrytě diskriminována nemožností účastnit se zadávacího řízení na „svou“ část veřejné zakázky.

27.         Navrhovatel shrnuje, že zadavatel nezpracoval zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, čímž přenáší na dodavatele odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek, přičemž dotčené zadávací a smluvní podmínky považuje za excesivní. 

28.         Obdobně jako v námitkách navrhovatel uvádí, že mu nastavením zadávacích podmínek v rozporu se zákonem a nedodržováním základních zásad zadávání veřejných zakázek ze strany zadavatele byla způsobena újma spočívající v nemožnosti účastnit se zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to samostatně i ve spolupráci se svými obchodními partnery. Současně navrhovatel uvádí, že mu v důsledku nezákonného a excesivního nastavení zadávacích a smluvních podmínek hrozí riziko spočívající v neúspěchu v zadávacím řízení, kterého se účastní jako poddodavatel, neboť jeho výsledek nebude výsledkem rovné soutěže a hodnocení porovnatelných nabídek.  

29.         S ohledem na vše shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

30.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 26. 8. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

31.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

32.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-29214/2021/523/MKe ze dne 30. 8. 2021.

33.         Dne 2. 9. 2021 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení na technickém nosiči dat. Dne 6. 9. 2021 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu.

Vyjádření zadavatele k návrhu

34.         Zadavatel předně uvádí, že se se všemi námitkami navrhovatele vypořádal již v rozhodnutí o námitkách, na které v plném rozsahu odkazuje. 

Obsah rozhodnutí o námitkách

35.         K námitce navrhovatele týkající se příliš širokého vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. nerozdělení veřejné zakázky na části zadavatel s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že zná nejlépe své potřeby a je oprávněn je přenést do zadávacích podmínek. K otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky zadavatel uvádí, že tuto posuzoval při přípravě zadávacího řízení ve vazbě na § 18 odst. 2 zákona, přičemž byla posuzována (zadavatelem obhajována) i v rámci ex ante kontroly ze strany poskytovatele dotace s kladným výsledkem.

36.         Zadavatel uvádí, že k rozdělení veřejné zakázky na části nepřistoupil, neboť dílčí plnění veřejné zakázky tvoří funkční celek, tedy spolu věcně, funkčně, časově a místně souvisí. Podle zadavatele nelze vyjmout žádné dílčí plnění veřejné zakázky, aniž by bylo možné splnit a dodavatelem garantovat požadovanou funkčnost díla. Zadavatel si je vědom skutečnosti, že předmět plnění veřejné zakázky sestává z několika druhů komponent, jejich dodávka má ale pro zadavatele věcný smysl pouze v případě, že dojde k jejich integraci do komplexního a funkčního dopravního telematického systému. Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému, tudíž dodané plnění musí být provázáno se všemi existujícími i budovanými telematickými systémy zadavatele, přičemž dílčí plnění není způsobilé naplnit účel sledovaný veřejnou zakázkou.

37.         V návaznosti na shora uvedené zadavatel uvádí, že rozdělení veřejné zakázky na části zvažoval, avšak s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o funkční celek, k němu nepřistoupil. Při posouzení toho, zda se v případě předmětu plnění veřejné zakázky jedná o funkční celek, zadavatel vycházel především z věcného posouzení předmětu plnění potenciálních veřejných zakázek. Konkrétně zadavatel uvádí, že koncipování řadičů světelných signalizačních zařízení a dopravní řídicí ústředny, které jsou součástí dopravního centra a strategických detektorů, je plnění, které spolu souvisí z hlediska časového, místního, i funkčního. Provázání dopravní řídicí ústředny a řadičů světlených signalizačních zařízení je podle zadavatele nepochybné, neboť se domnívá, že pro provoz dopravní řídicí ústředny jsou zapotřebí strategické detektory, a to pro vyhodnocování stavu provozu na jednotlivých zásadních komunikacích, jež jsou strategickými detektory pokryty. Podle zadavatele se tak jedná o propojení tří funkcionalit, které vytvářejí zpětnovazební okruh. Zadavatel dále uvádí, že z pohledu strategických detektorů se jedná o přímé propojení příčiny a následků, tedy monitorování vlivu řízení křižovatek na plynulost dopravy. Strategické detektory s tímto účelem podle zadavatele poměrně úzce souvisí, a tedy jsou stejně úzce provázány na požadovaný systém. Při rozdělení veřejné zakázky na dodávku strategických detektorů a dodávku systému řízení křižovatek je podle zadavatele nezbytné zohlednit nutnost vytvoření odděleného systému pro shromažďování a vyhodnocování dat poskytovaných strategickými detektory a jeho následné napojení na novou funkční dopravní řídicí ústřednu. Zadavatel zdůrazňuje, že v takovém případě dojde k postupné realizaci dvou za sebou jdoucích veřejných zakázek, zatímco v případě zadání jediné zakázky zahrnující řídící a řízený systém spolu s monitorovacím systémem (strategickými detektory) dojde dle jeho zkušenosti k paralelní implementaci všech systémů, a tedy i k úspoře času a finančních prostředků. Nadto zadavatel uvádí, že zvažovaný postup spočívající v rozdělení veřejné zakázky na části veřejnou zakázku potenciálně zdražuje v důsledku nutnosti koordinace a financování propojení dvou systémů, které spolu funkčně, časově i místně jednoznačně souvisí.

38.         Zadavatel uvádí, že svým postupem, tj. nerozdělením veřejné zakázky na části, minimalizuje či eliminuje následující rizika. První riziko zadavatel spatřuje v časové souslednosti zadávání dvou samostatných veřejných zakázek, které by z důvodu úspory času bylo nutné zadávat současně. Realizace těchto veřejných zakázek by však v každém případě probíhala postupně, neboť veřejnou zakázku na dodávku strategických detektorů by bylo možné implementovat až po realizaci zkušebního provozu systému zakázky na dodávku řídícího systému křižovatek. Realizaci obou veřejných zakázek však podle zadavatele nelze zajistit v čase realizace celého projektu, proto rozdělení veřejné zakázky na části ohrožuje jeho potřeby a nepřichází tak v úvahu. Další riziko zadavatel spatřuje v tom, že při rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé zakázky, resp. části může dojít k situaci, kdy (i pouze) jedna ze zakázek narazí na problémy při jejím zadávání, kdy se může jednat o podání námitek, přezkum v řízení před Úřadem či nezájem o některou z oddělených veřejných zakázek, v důsledku čehož dojde ke zpoždění této zakázky či k jejímu nerealizování, a tím i k ohrožení celého projektu, jehož součástí jsou jednotlivá dílčí plnění ve své provázanosti. Současně zadavatel uvádí, že v případě, kdy by byla jedna oddělená veřejná zakázka zadána a realizována a současně by nedošlo k zadání a realizaci všech oddělených veřejných zakázek, bude nucen uhradit náklady spojené s realizací zadané veřejné zakázky, neboť v takovém případě není možné poskytnout částečnou dotaci, a to z důvodu nenaplnění indikátorů projektu. Nadto zadavatel uvádí, že v takovém případě již nebude prostor pro zahájení nového zadávacího řízení. Pakliže by nebyla realizována sloučená veřejná zakázka jako celek, nedojde k jejímu plnění ani k vyplacení dotace, přičemž náklady s tímto spojené zůstanou na nejnižší možné úrovni. Dále zadavatel spatřuje riziko v nekoordinovaném postupu potenciálních dodavatelů v případě oddělených veřejných zakázek, kdy zpoždění při dodávce strategických detektorů znamená možné problémy při následném připojování na dopravní řídicí ústřednu, přičemž její, byť dočasná, nefunkčnost bude mít negativní vliv na dopravu ve městě. Ani přes pevně stanovené termíny plnění utvrzené smluvní sankcí toto riziko podle zadavatele nelze zcela eliminovat. Riziko zadavatel spatřuje rovněž v poskytované záruce, kdy v případě plnění povinností plynoucích z plnění ze záruky spojeného s chybnou komunikací strategických detektorů s dopravní řídicí ústřednou lze jen obtížně identifikovat, kde přesně se stala chyba, jsou-li dodavatelé odlišní. V okamžiku nápravy chybného stavu by museli být oba dodavatelé vyzváni k diagnostice, zatímco by dodavatel musel při zvýšených nákladech prokazovat, který z dodavatelů a v jakém podílu je za závadu odpovědný, což by ani nemuselo vést ke zdárnému cíli. Poslední riziko zadavatel označuje jako organizačně ekonomické a spatřuje jej v nutnosti zajistit provoz celého provázaného systému servisními smlouvami. Zadavatel uvádí, že při dodávce, instalaci a zprovoznění systému bude nucen i následný provoz zajistit příslušnými provozními smlouvami, a to v rámci každé oddělené veřejné zakázky zvlášť. Takové jednotlivé servisní smlouvy považuje zadavatel ve srovnání s provozní smlouvou na jeden systém a v součtu nákladů za finančně náročnější.

39.         Závěrem zadavatel uvádí, že samotný projekt je dělen na dvě části (zakázky), kdy první z nich představuje dodávka nových strategických řadičů s dopravní řídicí ústřednou a vybavení dopravního centra se vzájemným propojením, tedy vytvoření systému řízení dopravy v Ostravě, na který budou prostřednictvím druhé části (zakázky) připojeny (a patřičně vystrojeny) stávající strategické řadiče řízené křižovatky v Ostravě. Současně zadavatel připomíná, že neomezil tzv. poddodavatelský řetězec jakož ani nelimitoval poddodávky, aby dodavatelům nebránil ve vytvoření smysluplných dodavatelských řetězců.

40.         K námitce navrhovatele týkající se přenášení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele, zadavatel předně uvádí, že již ve vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že jeho potřebou je mít v čase aktuální a funkční systém. Zadavatel dále uvádí, že vzhledem k tomu, že formy updatu SW produktů jsou u různých dodavatelů odlišné, a proto nelze požadovat jeden konkrétní postup, jehož bližší specifikací by vyloučil, a tedy mohl diskriminovat, některá řešení a omezil by tak hospodářskou soutěž. Podle zadavatele existuje více řešení, která jsou ze strany dodavatelů možná a která vyhovují jeho potřebám. V této souvislosti zadavatel uvádí, že je pro něj nepřijatelné, aby např. po 7 letech, kdy dojde k updatu libovolné SW části, přestalo dodávané dílo fungovat. Zadavatel předpokládá, že dodavatelé, kteří jsou potenciálními účastníky zadávacího řízení, jsou profesionálové, kteří jsou schopni navrhnout nejvhodnější řešení a je možno na ně v souladu s rozhodovací praxí Úřadu klást zvýšené požadavky.

41.         Zadavatel opakuje, že zná nejlépe své potřeby s ohledem na které trvá na splnění podmínek pro poskytování služeb servisu a rozvoje, a že důvodem pro jejich stanovení je zejména jeho zájem na dlouhodobém provozování funkčního díla, přičemž předpokládá, že účastníci zadávacího řízení jsou odborně způsobilí dodavatelé, kteří jsou schopni navrhovatelem popisované riziko spočívající v nacenění jeho požadavku na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu poskytování servisních služeb zohlednit a nacenit. V návaznosti na shora uvedené zadavatel s odkazem na obdobné veřejné zakázky, v rámci kterých byla stanoveny požadavky na poskytování obdobných služeb po dobu 10 let, uvádí, že se v případě jeho požadavku nejedná o požadavek excesivní, neboť do možnosti zafixování ceny licencí, resp. do podpory dodávaných řešení zadavatelé promítají své legitimní potřeby při realizaci veřejné zakázky.

42.         V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy, prostřednictvím kterého zadavatel podle navrhovatele přenáší odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele, když je zavazuje k úkonům ve smlouvě neuvedeným a k úkonům nepředvídaným, ačkoliv k tomuto účelu má sloužit primárně institut změny závazku ve smyslu § 222 zákona, zadavatel uvádí, že povinnost vyplývající z předmětného článku návrhu smlouvy směřuje k řádnému splnění účelu smlouvy a současně představuje obecnou prevenční povinnost vyplývající z § 2900 občanského zákoníku. Předmětný článek návrhu smlouvy podle zadavatele v žádném případě nemá pokrývat vícepráce a nepředstavuje opci ve smyslu § 100 zákona, přičemž podle něj představuje standardní a nijak excesivní ujednání, k jehož přezkumu není Úřad nadán přezkumnou pravomocí.

43.         K navrhovatelem popisované újmě zadavatel uvádí, že tato navrhovateli nemohla vzniknout ani hrozit, neboť není povinen podat nabídku samostatně, přičemž může využít konsorcia či poddodavatele, resp. stát se poddodavatelem, a účastnit se tak zadávacího řízení.

Obsah vyjádření zadavatele k návrhu

44.         Zadavatel v úvodu poukazuje na skutečnost, že navrhovatel v souvislosti s podáním návrhu složil na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč, ačkoliv se sám jako poddodavatel účastní zadávacího řízení, a tedy byl schopen vypočíst výši kauce z nabídkové ceny. Úřad by tak podle zadavatele měl zvážit zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona.

45.         Zadavatel má za to, že je nutné odmítnout tvrzení navrhovatele o jemu hrozící újmě, jakož i jeho argumentaci týkající se skryté diskriminace, a to s ohledem na skutečnost, že se navrhovatel účastní na nabídce jednoho z účastníků zadávacího řízení jako poddodavatel, čímž popírá, že mu vznikla nebo hrozí jím popisovaná újma. Zadavatel tak nabyl pochybnost o aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu, resp. námitek, přičemž navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavil.

46.         Ve vztahu k argumentaci navrhovatele týkající se nerozdělení veřejné zakázky na části, resp. výkladu ustanovení § 18 zákona zadavatel uvádí, že právě existence funkčního celku a časové souvislosti jsou kritéria, která mají vliv na rozhodnutí o tom, zda má být veřejná zakázka rozdělena na části, v souvislosti s čímž cituje z rozhodovací praxe Úřadu. Současně zadavatel uvádí, že již v rozhodnutí o námitkách předložil ucelenou, podrobnou a logickou argumentaci stran nerozdělení veřejné zakázky na části.

47.         K navrhovatelem uváděnému příkladu údajné věcné nesouvislosti, tj. nesouvislosti velkoplošné zobrazovací stěny a strategického detektoru, zadavatel uvádí, že velkoplošná zobrazovací stěna je součástí dispečerského pracoviště, přičemž strategické detektory poskytují základní informace o dopravním proudu mj. pro podporu rozhodování dopravních dispečerů. Zobrazení příslušných informací ze strategických detektorů na velkoplošné zobrazovací stěně je tedy nezbytnou a požadovanou funkčností dopravního dispečinku, kterou je třeba garantovat na úrovni jednoho dodavatele. Obdobně zadavatel zdůvodňuje rovněž souvislost síťových prvků a řadičů světelných signalizačních zařízení, neboť hodlá provozovat vzájemně provázanou síť řadičů světelných signalizačních zařízení umožňující vytvořit nadstavbovou logiku řízení, resp. koordinovat činnost řadičů světelných signalizačních zařízení v oblasti města, kdy síť řadičů lze vytvořit právě pomocí síťových prvků. Pro úplnost zadavatel dodává, že dodavatelé řadičů světelných signalizačních zařízení jsou nepochybně i dodavateli síťových prvků, když i řadiče světelných signalizačních zařízení samotné často obsahují síťové prvky, přičemž některé takové dodavatele konkrétně zmiňuje.

48.         K argumentaci navrhovatele týkající se části předmětu plnění veřejné zakázky dle čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ písm. a) zadávací dokumentace (dopravní centrum), resp. návaznosti této části plnění na zbylou část plnění veřejné zakázky zadavatel uvádí, že návaznost je zřejmá, neboť doplnění výkonu již existujícího datového centra je požadováno právě z toho důvodu, aby veřejná zakázka mohla být v tomto datovém centru realizována a všechny požadované procesy mohly fungovat. Zadavatel zdůrazňuje, že ke stanovení požadavku na navýšení výkonu a kapacity stávajícího datového centra přistoupil po zohlednění skutečnosti, že pro samotnou realizaci projektu není potřeba samostatné datové centrum, když postačí rozšíření toho stávajícího, čímž dojde mj. k výraznému snížení investičních nákladů. Zadavatel uvádí, že v rámci navrhovaného řešení a v souladu s podmínkami poskytování dotace HW a obslužný SW, na kterém bude sytém pro řízení provozován, bude a musí být fyzicky oddělený, zatímco sdílené součásti datového centra, jakými jsou datová úložiště, datové switche, zálohovací infrastruktura atd., které by v případě pořízení nového datového centra musely být nově pořízeny, budou pro systémy společné. V této souvislosti zadavatel uvádí, že HW jeho datového centra je navržen a provozován jako škálovatelný, tzn. že při potřebě navýšení jeho výkonu pro další provozovaný systém, jakým řízení propustnosti dopravy bezesporu je, je možné doplnit pouze nezbytně nutnou část HW a souvisejícího SW. Tato doplněná část pak má s ostatním provozovaným HW společný management, což zjednodušuje správu celého systému. Zadavatel dodává, že vybavení dispečinku audiovizuální technikou či počítači je nezbytné pro plnění jeho funkcí, ke kterým toto vybavení potřebuje, přičemž funkčnost tohoto vybavení, resp. činností, které budou jeho pomocí zajišťovány, je třeba garantovat ze strany jednoho dodavatele. Závěrem zadavatel shrnuje, že jakékoliv rozšiřování datového centra musí být nějak odůvodněno, tj. musí být svázáno s konkrétním projektem. Pakliže je důvodem rozšíření datového centra realizace telematického systému, tj. veřejné zakázky, musí být logicky součástí veřejné zakázky i rozšíření datového centra.

49.         Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že k nerozdělení veřejné zakázky přistoupil z pouhé pohodlnosti, přičemž je přesvědčen, že svůj postup, resp. důvody, na základě kterých nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, dostatečně popsal v rozhodnutí o námitkách.

50.         Zadavatel uvádí, že potřebuje garantovat funkčnost celku, neboť v opačném případ hrozí, že procesy dodávané dodavatelem A, B či G nebudou schopny běžet na serverech dodavatele C a zadavatel bude mít problém s nefunkčností dodávek dodavatele A, B, C i G pro účel, který potřebuje. Proto požaduje vzájemnou kompatibilitu jednotlivých dodaných systémů a HW a převzetí odpovědnost za dodávku funkčního celku ze strany dodavatele. S ohledem na skutečnost, že v praxi existuje řada příkladů, kdy např. nízký výkon systému je argumentován nevhodnou IT architekturou (provozování vzdáleného serveru) atp., požaduje zadavatel, aby dodavatel dodal funkční celek integrovatelný do stávající architektury ICT zadavatele.

51.         K odkazu navrhovatele na ustanovení § 18 zákona zadavatel uvádí, že kontext, ve kterém navrhovatel na citované ustanovení zákona odkazuje, není relevantní, a že předmětné ustanovení zákona zohlednil. Současně zadavatel uvádí, že předložil podrobné a ucelené odůvodnění svého postupu, tj. nerozdělení veřejné zakázky na části, ke kterému přistoupil z důvodu, že dílčí plnění předmětu veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek, tedy spolu věcně, funkčně, časově a místně souvisí. Zadavatel nepopírá, že funkční celek je posuzován při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, avšak dodává, že se váže také k nerozdělení veřejné zakázky. Proto podle něj nelze bez dalšího tvrdit, že existence funkčního celku není relevantní pro účely dělení zakázky.

52.         K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel napadenými částmi veřejné zakázky a jejich neoddělitelností od zbytku plnění nezabýval a námitky tak v této části nevypořádal, zadavatel s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že je přesvědčen, že v rozhodnutí o námitkách předložil ucelené a transparentní odůvodnění svého postupu. Nad rámec zde uvedeného zadavatel uvádí, že pracoviště dopravního centra a servery dopravního centra od sebe nelze oddělit, neboť provoz pracoviště dopravního centra je na serverech závislý, a proto není možné tyto dvě části plnění dodávat nezávisle, mj. z důvodu kompatibility HW a SW na obou stranách, kterou jinak nebude možné garantovat, přičemž v případě jejich oddělení vzniká riziko nekompatibility a související nefunkčnosti požadovaných procesů.

53.         V souvislosti s odkazem navrhovatele na ŘSD a Brněnské komunikace, resp. na způsob, jakým poptávali jimi požadované plnění, zadavatel uvádí, že se chce vyvarovat chyb, kterých se tyto subjekty dopustily, a proto postupuje při zadávání veřejné zakázky odlišným způsobem. Zadavatel konkrétně uvádí, že má ambice stát se prvním městem v České republice, které přímo vytváří systém s otevřenou architekturou pro řízení dopravy i další telematické systémy, kdy bude mít univerzální řešení s jednou řídicí ústřednou pro všechny řadiče světlených signalizačních zařízení, a to bez ohledu na jejich dodavatele. Současně bude moci soutěžit další světlená signalizační zařízení otevřeným způsobem bez ohledu na to, jaký systém bude do té doby provozovat. Obdobný princip pak podle zadavatele bude platit i pro další telematické subsystémy. Zadavatel si tak od realizace veřejné zakázky slibuje výrazné zjednodušení dalšího rozvoje systému včetně čerpání dotací, snížení budoucích nákladů a možnost výběru těch nejlepších budoucích technologií bez závislosti na tom, jaký systém doposud provozoval.

54.         K argumentaci navrhovatele týkající se rizik, která zadavatel svým postupem minimalizuje či eliminuje, zadavatel uvádí, že navrhovatel vytrhává z kontext části odůvodnění rozhodnutí o námitkách, a že je třeba přihlížet k tomu, že se v případě požadovaného plnění jedná o funkční celek. K samotným rizikům zadavatel uvádí, že tato zdůvodňují nemožnost rozdělení veřejné zakázky na části.

55.         V souvislosti s opětovným odkazem navrhovatele na postup ŘSD zadavatel opakuje, že chce postupovat odlišným způsobem, a že se chce stát se prvním městem v České republice, které přímo vytváří systém s otevřenou architekturou pro řízení dopravy i další telematické systémy, bez nutnosti konverze z předchozího nevýhodného řešení. 

56.         K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil ke skutečnosti, že podle něj neexistuje řešení, které by bylo možné nacenit na 10 let dopředu, zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že v rámci rozhodnutí o námitkách k uvedenému předložil dostatečnou argumentaci a postihl jádro podaných námitek, čímž svou argumentaci vztáhl i k tomuto tvrzení navrhovatele. Přesto zadavatel uvádí, že s ohledem na to, že v zadávacím řízení na značně specializovaný předmět plnění obdržel více nabídek, se lze domnívat, že plnění je realizovatelné pro více dodavatelů a také existuje více řešení, která jsou ze strany dodavatelů možná, přičemž má za to, že požadavek na poskytování služeb po dobu 10 let je vzhledem k zamýšlené minimálně 10 leté životnosti systému poměrně standardní. Zadavatel dodává, že požadavky na službu updatu SW produktů jsou součástí zadávacích podmínek proto, aby byla zajištěna funkčnost dodávaného plnění po celou dobu jeho životnosti, neboť potřebou zadavatele je mít funkční verzi všech částí díla, s čímž souvisí potřeba aktualizace SW produktů ze strany dodavatele, a to vždy, pokud by bez jejího provedení hrozilo omezení funkčnosti příp. bezpečnosti. Pro úplnost zadavatel dodává, že po dodavateli požaduje takové aktualizace, které zajistí požadovanou funkčnost plnění, resp. které předejdou ztrátě funkčnosti, a současně, že nebude vyžadovat každou aktualizaci SW VMware, pokud i bez této aktualizace bude plnění plně funkční a bezpečné, přičemž s ohledem na počet obdržených nabídek předpokládá, že existuje řešení odpovídající zadávacím podmínkám. Nadto zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že řádně vypořádal veškeré žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, přičemž má za to, že odborně zdatný dodavatel byl schopen sestavit nabídku.

57.         Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že s ohledem na prevenci neustálých změn v systému je požadavek na poskytování služeb po dobu 10 let přiměřený, což demonstruje např. na řadičích světelných signalizačních zařízení nebo na dispečerských pracovištích, jejichž životnost je výrazně vyšší. Zadavatel tak obchodní podmínky nepovažuje za excesivní, přičemž má za to, že ve vztahu k nim není Úřad nadán přezkumnou pravomocí.

58.         S ohledem na vše shora uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření, a to pro případ, že nedojde k zastavení správního řízení dle § 257 písm. c) nebo h) zákona.

Další průběh správního řízení

59.         Usnesením č. j. ÚOHS-31252/2021/523/MKe ze dne 14. 9. 2021 Úřad spojil podle § 140 správního řádu řízení vedená u Úřadu pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0367/2021/VZ do společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ. O spojení předmětných správních řízení Úřad účastníky řízení informoval přípisem č. j. ÚOHS-31316/2021/523/MKe ze dne 14. 9. 2021.

60.         V rámci společného řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ bylo vydáno rozhodnutí č. j. ÚOHS-34044/2021/500/AIv ze dne 8. 10. 2021, které bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-43726/2021/162/BVí ze dne 29. 12. 2021 ve výrocích I. a II. změněno, ve výroku III. zrušeno a vráceno Úřadu k novému projednání a ve výrocích IV. a V. potvrzeno, čímž bylo ukončeno správní řízení vedené původně pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ.

61.         Přípisem č. j. ÚOHS-00937/2022/523 ze dne 10. 1. 2022 Úřad účastníkům řízení oznámil, že ve správním řízení vedeném původně pod sp. zn. ÚOHS-S0367/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele se pokračuje pod sp. zn. ÚOHS-S0365/2021/VZ.

62.         Usnesením č. j. ÚOHS-03352/2022/523 ze dne 28. 1. 2022 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Dne 3. 2. 2022, dále dne 18. 2. 2022, dne 20. 5. 2022 a dne 31.5.2022 zadavatel informoval Úřad o dalších úkonech provedených v zadávacím řízení, když Úřadu zaslal dokumentaci pořízenou v souvislosti s těmito úkony.

63.         Žádostmi č. j. ÚOHS-06430/2022/523 ze dne 18. 2. 2022 a č. j. ÚOHS-06431/2022/523 ze dne 18. 2. 2022 Úřad požádal dodavatele CROSS ZLÍN, a.s., IČO 60715286, se sídlem Hasičská 397, 763 02 Zlín (dále jen „CROSS Zlín“), a dodavatele Yunex, s.r.o., IČO 09962638, se sídlem Siemensova 2715/1, 150 00 Praha (dále jen „Yunex“), o vyjádření, jakým způsobem, resp. na základě jakých úvah a při zohlednění kterých skutečností přistoupili k nacenění požadavků zadavatele, konkrétně požadavku na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných softwarových produktů a maintenance po dobu trvání smlouvy, tj. v případě poskytování servisních služeb po dobu neurčitou s možností výpovědi smlouvy ze strany dodavatele po 10 letech.

Vyjádření dodavatele CROSS Zlín

64.         K citované žádosti Úřadu se dodavatel CROSS Zlín vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 24. 2. 2022, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž mj. uvádí, že se při nacenění požadavků zadavatele „(…) opíral o nabídky poddodavatelů, které byly kalkulovány na 5 let, a z nich vycházel dále. Pro další roky trvání smlouvy účastník postupoval na základě odborného uvážení a kvalifikovaného odhadu založeného na dlouholetých znalostech a zkušenostech z obdobných projektů nejen v České republice ale zejména v zahraničí. V současné době účastník dodává technologie do více jak 55 zemí světa. V případě dodávek programového vybavení Microsoft je účastník dlouholetý Gold Partner na základě trvale se opakujících odběrů softwarových licencí ve velkém objemu. Jelikož je účastník součástí Software Assurance programu, bylo pro stanovení nabídkové ceny irelevantní, jaký bude celkový počet nebo četnost nových vydaných verzí, neboť tyto jsou v partnerském programu k dispozici bez dalších poplatků. Cenu příslušné části plnění byl účastník schopen stanovit dle doby trvání smlouvy pro Assurance Program, tj. na základě nákladů za kompletní balík software se Software Assurance na 5let násobených obchodním koeficientem. Účastník tedy kalkuloval cenu dle této úvahy, na základě znalosti dosavadních nákladů za nabízené produkty a dále zohlednil jeho podnikatelské riziko vývoje cen. (…).“.

Vyjádření dodavatele Yunex

65.         K citované žádosti Úřadu se dodavatel Yunex vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 24. 2. 2022, které Úřad obdržel dne 25. 2. 2022, přičemž mj. uvádí, že „(…) usoudil, že pokud se bude chtít účastnit a získat tuto veřejnou zakázku, bude muset odhadnout cenu za (…) nepředvídatelné okolnosti a stanovit cenu nestandardně oproti běžným zvyklostem. (…). Při stanovení nabídkové ceny za dodávku a standardní údržbu vycházel uchazeč z nabídek poddodavatelů, vlastní výroby a vývoje a na základě prohlídek předepsaných výrobcem. Stanovení nabídkové ceny pro komponenty s nižší životností než 10 let, včetně automatické dodávky vyšších verzí SW, bylo pro uchazeče obtížně určitelné, neboť i přes své zkušenosti nemůže uchazeč odhadnout, jak často budou vydávány v horizontu 10 let nové verze HW a SW třetích stran, a zda budou mezi sebou vzájemně kompatibilní. Uchazeč při stanovení nabídkové ceny musel zahrnout okolnosti, které nemůže předvídat ani ovlivnit, a byl nucen tuto míru neurčitelnosti finančně ohodnotit jako riziko při plnění veřejné zakázky. Toto riziko se uchazeč pokusil stanovit pomocí predikce a interpretace historických dat z vlastního vývoje. (…).“.

Další průběh správního řízení

66.         Usnesením č. j. ÚOHS-10385/2022/523 ze dne 25. 3. 2022 Úřad nevyhověl žádosti navrhovatele ze dne 9. 3. 2022 o přerušení správního řízení.

67.         Usnesením č. j. ÚOHS-15651/2022/523 ze dne 11. 5. 2022 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Lhůtu stanovenou citovaným usnesením Úřad usnesením č. j. ÚOHS-16791/2022/523 ze dne 18. 5. 2022 na žádost navrhovatele prodloužil.  

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

68.         Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 18. 5. 2022, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž uvádí následující.

69.         Zadavatel reaguje na vyjádření dodavatele Yunex, v souvislosti s nímž připomíná, že dodavatel Yunex byl schopen nacenit a podat nabídku na veřejnou zakázku, a tedy byl schopen do ní promítnout cenu veškerých případných obchodních rizik. Tato skutečnost podle zadavatele relativizuje obsah vyjádření dodavatele Yunex, neboť pokud by nebyl schopen zohlednit rizika plynoucí ze zadávacích podmínek, nepodal by nabídku na veřejnou zakázku a nestal by se účastníkem zadávacího řízení.

70.         Zadavateli není jasné, za jakým účelem Úřad učinil součástí správního spisu, resp. podkladů rozhodnutí konkrétní smlouvy uzavřené ŘSD, Brněnskými komunikacemi a statutárním městem Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové, přičemž podotýká, že se v případě předmětných smluv jedná o odlišná plnění, než které nyní požaduje v rámci veřejné zakázky.

71.         Ve vztahu k požadavku na poskytování servisních služeb zadavatel uvádí, že tento vychází z jeho oprávněných potřeb. Konkrétně zadavatel uvádí, že požadovaná 10 letá živostnost poptávaných komponent a požadovaná doba poskytování servisních služeb, resp. závazek dodavatele zajistit všechny vyšší verze dodaných SW a jejich maintenance s možností výpovědi ze strany dodavatele po 10 letech vyplývají z praxe (životnosti) provozování řadičů světlených signalizačních zařízení a dalších zařízení, která mnohdy činí 15 až 20 let. V návaznosti na shora uvedené zadavatel uvádí, že usiluje o zajištění poskytování servisních služeb ze strany poskytovatele řešení alespoň po elementární dobu živostnosti řadičů světlených signalizačních zařízení, neboť v opačném případě by dodané zařízení mohlo přestat být funkční, což je v oblasti řízení dopravy kriticky nežádoucí stav. Dále zadavatel uvádí, že poskytování servisních služeb je v této technologické oblasti vždy vázáno na dodanou technologii, přičemž předpokládá, že nejlepší standard poskytování servisních služeb zajistí dodavatel (implementátor) této technologie. Zadavatel dodává, že je přesvědčen, že svými požadavky cíli mj. na hospodárnost vynaložených prostředků za životní cyklus technologie, přičemž si vyhradil možnost smlouvu po pěti letech trvání poskytování servisních služeb vypovědět, čímž si ponechal možnost zajistit jiného dodavatele, pakliže by se v budoucnu domníval, že lze služby zajistit výhodněji. Na základě shora uvedeného má zadavatel za to, že své požadavky nestanovil nijak excesivně, když při uvažované životnosti řadičů světlených signalizačních zařízení požadoval od dodavatele systému zajištění poskytování servisních služeb na nižší hranici jejich životnosti.

72.         Zadavatel shrnuje, že předmětem plnění veřejné zakázky je robustní telematický systém, který je pro dopravní řešení v Ostravě klíčovým dlouhodobým řešením. Prostřednictvím výběru dodavatele má být zajištěno otevřené řešení, jehož správa nebude závislá na původním dodavateli systému, přičemž snaha vyvázat se ze závislosti na dodavateli technického řešení do budoucna umožní angažovat i jiné servisní společnosti. Cílem zadavatele je mít dlouhodobě provozuschopný systém, proto nepoptává jen dodávku a implementaci systému, ale i jeho navazující správu a rozvoj, a tedy řeší náklady životního cyklu veřejné zakázky. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 4/2019-92 ze dne 18. 2. 2021, podle něhož by neměly být dušeny zárodky nových zdravých trendů.

73.         Nad rámec shora uvedeného zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že námitky a následně podaný návrh navrhovatele představují součást jeho obchodní strategie, když se podílí na nabídce dodavatele Yunex jako poddodavatel. Zadavatel se domnívá, že námitky byly navrhovatelem podány pro případ, že by v zadávacím řízení nebyl vybrán dodavatel, s nímž podal nabídku, tedy aby veřejnou zakázku nezískal jiný dodavatel. Takové jednání navrhovatele podle zadavatel naznačuje zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

74.         Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 20. 5. 2022, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v jeho úvodu předesílá, že trvá na obsahu návrhu.

75.         K postupu Úřadu, který požádal účastníky zadávacího řízení, tj. dodavatele CROSS Zlín a dodavatele Yunex, o vyjádření, jakým způsobem přistoupili k nacenění požadavků zadavatele, konkrétně požadavku na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu trvání smlouvy, navrhovatel uvádí, že by považoval za vhodnější, pokud by se Úřad obrátil i na další subjekty působící na relevantním trhu s dotazem, z jakého důvodu nepodali nabídku na veřejnou zakázku, a zda je z jejich pohledu možné nacenit předmětný požadavek zadavatele, příp. pokud by si Úřad k dané problematice nechal zpracovat znalecký posudek.

76.         Ve vztahu k vyjádření dodavatele CROSS Zlín navrhovatel uvádí, že toto v sobě odráží skutečnost, že svým vyjádřením může dodavatel CROSS Zlín přispět ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přičemž je zřejmé, že se ve svém vyjádření nebude vymezovat proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, když má reálnou šanci v zadávacím řízení uspět.

77.         Navrhovatel má za to, že dodavatel CROSS Zlín ve svém vyjádření uvádí nepřesné informace, když z něj vyplývá, že by měl mít od společnosti Microsoft jakožto dlouholetý účastník programu Gold Partner právo na získání nových verzí programového vybavení Microsoft bez dalších poplatků. Navrhovatel uvádí, že na základě účastenství v předmětném programu může dodavatel CROSS Zlín získat tato práva pro sebe, nikoliv však pro třetí strany, jak je požadováno v zadávacích podmínkách. Vyjádření dodavatele CROSS Zlín tak navrhovatel považuje za značně zavádějící, neboť licence k SW produktům nebývají v běžném obchodním styku třetím stranám poskytovány bez dalších poplatků.

78.         Navrhovatel nepopírá, že příslušné části předmětu plnění veřejné zakázky lze teoreticky nacenit u vlastních SW produktů, jak ostatně uvádí i dodavatel CROSS Zlín, toto však podle něj nelze učinit u produktů třetích stran nebo u proprietárního SW, jak je požadováno v zadávacích podmínkách, neboť nelze předvídat, kolik vyšších verzí SW vznikne v následujících letech a jaké budou náklady na jejich pořízení. Shora uvedené podle navrhovatele dodavatel CROSS Zlín zapomněl ve svém vyjádření uvést.

79.         Navrhovatel má současně za to, že z vyjádření dodavatele CROSS Zlín je zřejmé, že zadavatelem požadované řešení není možné nacenit na 10 let dopředu, když sám dodavatel CROSS Zlín uvádí, že při nacenění nabídky vycházel zejména z nabídek poddodavatelů kalkulovaných na následujících 5 let a z doby trvání smlouvy pro „Assurance Program“, kterou má dodavatel CROSS Zlín uzavřenou rovněž na dobu 5 let. Uvedené podle navrhovatele svědčí o tom, že zadávací podmínky jsou ve vztahu k licencím a k dodávkám vyšších verzí proprietárního SW třetích stran po dobu minimálně 10 let značně nestandardní, nepřiměřené a netransparentní, a současně o správnosti jeho závěrů, že sjednání licenčních programů či vyšší úrovně podpory ze strany výrobců/distributorů v délce trvání 10 let velmi významně přesahuje jakékoliv závazky tohoto typu v běžném obchodním styku, což podle něj de facto potvrdil i dodavatel CROSS Zlín. Na základě zadavatelem stanovených zadávacích podmínek tak podle navrhovatele nebylo možné podat porovnatelné nabídky, když jejich stanovením zadavatel nutil dodavatele nacenit plnění, které neexistuje a které nelze pořídit. Uvedené podle navrhovatele dokládá i vyjádření dodavatele CROSS Zlín, z něhož podle něj vyplývá, že bylo možné ocenit update SW pouze na dobu pěti let, nikoliv však na dobu delší, přičemž takový postup podle něj nelze označit za běžné či přiměřené podnikatelské riziko. Takové riziko pak podle navrhovatele muselo většinu dodavatelů odradit od účasti v zadávacím řízení, důkazem čehož je počet obdržených nabídek. Nad rámec shora uvedeného navrhovatel k vyjádření dodavatele CROSS Zlín podotýká, že Software Assurance lze v rámci Open Value zasmluvnit maximálně na tři roky, přičemž po vypršení této doby může být nová smlouva uzavřena opět na tři roky, avšak za cenu, která bude v té době aktuální. S ohledem na tuto skutečnost má navrhovatel za to, že náklady na Software Assurance nelze přesně nacenit na více než tři roky, tedy ani na pět let, jak uvádí dodavatel CROSS Zlín. To samé podle navrhovatele platí i v případě virtualizačního nástroje VMware, jehož maximální doba maintenance je 5 let.    

80.         Ve vztahu k vyjádření dodavatele Yunex navrhovatel uvádí, že s tímto souhlasí v tom smyslu, že zadavatelem stanovené zadávací podmínky měly za následek to, že každý z účastníků zadávacího řízení přistoupil k nacenění poskytování servisních služeb rozdílně, v důsledku čehož došlo k podání neporovnatelných nabídek. Navrhovatel současně souhlasí s vyjádřením dodavatele Yunex v tom, že zadavatel nevymezil své požadavky dostatečným způsobem, tedy přiměřeně a transparentně tak, aby všichni dodavatelé mohli řádně nacenit své nabídky a aby současně byly zajištěny srovnatelné podmínky.

81.         Závěrem navrhovatel v souvislosti s minimálně desetiletou dobou trvání smlouvy poukazuje na čl. IV. „DOBA A MÍSTO PLNĚNÍ“ odst. 4.2 bod 4.2.2 návrhu smlouvy, podle kterého budou služby školení, konzultační služby a programátorské služby poskytovány po dobu poskytování servisních služeb, přičemž s ohledem na skutečnost, že předmětné služby budou poskytovány dle aktuálních potřeb zadavatele, je dodavatel povinen zahájit jejich poskytování vždy pouze na základě objednávek zadavatele. Navrhovatel má za to, že ve vztahu k předmětným službám má smlouva povahu rámcové dohody, v souvislosti s čímž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž vyplývá, že zadavatelé jsou v případě uzavírání smluv majících charakter rámcové dohody povinni postupovat dle ustanovení zákona o rámcových dohodách, kdy jednou z podmínek vyplývajících z § 131 odst. 3 zákona je, že trvání vztahu z rámcové dohody nesmí být kromě výjimečných a řádně odůvodněných případů vztahujících se k předmětu rámcové dohody delší než 4 roky. V posuzovaném případě má však smlouva trvat minimálně deset let, což více než dvojnásobně přesahuje maximální možnou dobu trvání rámcové dohody. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

82.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů a vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

83.         Podle § 5 zákona se dodavatelem rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

84.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

85.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

86.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

87.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

88.         Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

89.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

90.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

91.         Podle § 37 odst. 1 zákona Podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

92.         Podle § 89 odst. 1 písm. a) zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny.

93.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

94.         Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

95.         Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

96.         Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle odstavce 2, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.

97.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

98.         V čl. 3 „INFORMACE O PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ odst. 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že »[ú]čelem veřejné zakázky je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému ve statutárním městě Ostrava. Ty pak budou využity pro účely zajištění moderního řízení dopravy, lepšího informování účastníků dopravy, zvýšení kapacity dopravní sítě, zvýšení dopravního komfortu a atraktivity dopravy, její plynulosti a bezpečnosti.

Předmětem veřejné zakázky je následující plnění:

a) Dopravní centrum (dále jen „DC“);

- předmětem plnění je vybudování DC; cílem vybudování DC je sběr dat týkajících se dopravy, jejich zpracování, vyhodnocení a archivace, provozování dispečerského pracoviště a automatických procesů na centrální úrovni statutárního města Ostrava (pro vyloučení jakýchkoli případných pochybností zadavatel uvádí, že provozovat dispečerské pracoviště bude zadavatel, resp. osoby jím pověřené, tj. provoz dispečerského pracoviště není předmětem plnění vyjma servisních služeb a služeb dalšího rozvoje dle písm. e) a f) níže), dohled nad technickým stavem telematických zařízení na území města Ostrava a jejich nastavování, vizualizace a dohled nad dopravní situací na území města Ostrava, správa aktuálně publikovaných dopravních informací (událostí) na území města Ostrava, generování varovných hlášení, poskytování dopravních informací, reportů, analytických a statistických dat, provozování webové a mobilní aplikace pro dopravní informace, vytvoření podmínek pro optimalizaci řízení dopravy zejména v období dopravních kongescí a při výskytu mimořádných situací a zvýšení atraktivity MHD; díky vytvoření DC dojde ke sjednocení (integraci) dat/informací a definování vazeb mezi jednotlivými subjekty v dopravě, zvýšení informovanosti občanů města o dopravní situaci, což bude mít dopad při plánování trasy a výběru druhu dopravního prostředku pro své cesty na území Ostravy;

b) Řadiče světelných signalizačních zařízení (dále jen „řadiče SSZ“);

- výměna 27 ks vybraných řadičů SSZ na území města Ostravy (křižovatky nebo přechody pro chodce, podle Přílohy č. 4 zadávací dokumentace, Tab. 1); součástí plnění je vybavení pro preferenci MHD řešenou novým způsobem s využitím kooperativních systémů (technologie V2X) na základě zkušeností z projektu C-ROADS v České republice (instalace RSU včetně centrálního prvku pro RSU); součástí plnění je i vytvoření dopravního řešení pro všechna SSZ, pro která jsou v rámci předmětu plněné této veřejné zakázky dodávány řadiče; součástí plnění je i poskytnutí licencí pro připojení nově dodávaných řadičů SSZ do Dopravní řídicí ústředny, bod c) níže, po dobu 10 let ode dne akceptace plnění;

c) Dopravní řídicí ústředna (dále jen „DŘÚ“);

- vybudování DŘÚ; DŘÚ umožní monitorování stavu SSZ včetně poruch, provádění zásahů do řízení SSZ týkající se jednotlivých uzlů, získávání a distribuci dopravních dat z křižovatkových detektorů SSZ, získávat dopravní data z externích systémů potřebná pro řízení dopravy pomocí SSZ, zajišťování synchronizace pro koordinaci více řadičů SSZ nebo realizaci algoritmů řízení na úrovni DŘÚ; postupně (později) zcela nahradí již nevyhovující stávající dva dohledové systémy a bude tak zajišťovat komunikaci se všemi řadiči SSZ na území statutárního města Ostravy;

d) Strategické detektory (dále jen „SD“);

- instalace zařízení, která umožní kontinuální sběr dopravních dat, která budou bezdrátově přenášena do (rovněž v rámci díla nově instalovaného) centrálního prvku pro SD a tímto prvkem poskytována do DC s cílem rozšířit informace o dopravní situaci mimo jiné pro potřeby řídicích a informačních systémů dopravy a též pro statistické zpracování a modely; data budou měřena na vybraných profilech na komunikační síti v Ostravě v souladu s Přílohou č. 12 zadávací dokumentace;

e) Poskytování servisních služeb ve vztahu k plnění dle písm. a) až d) shora; (…); servisní služby dále zahrnují update dodaného software a dostupnost náhradních dílů; součástí servisních služeb je rovněž případná výměna komponent s nižší životností než 10 let k zajištění 10 leté životnosti veškerých komponent (…);

f) Poskytování služeb dalšího rozvoje (služby školení, konzultační práce a programátorské práce) ve vazbě na kterékoli plnění dle písm. a) až d) shora, včetně tvorby dopravních řešení, naprogramování dopravních řešení, nahrání dopravních řešení do řadiče SSZ a RSU.

(…)

Zadavatel předpokládá spolufinancování částí plnění veřejné zakázky dle písm. a) až d) shora z Operačního programu doprava (OPD), přičemž vybraný dodavatel musí plnění poskytovat tak, aby možnost kofinancování nebyla narušena. Webová a mobilní aplikace pro dopravní informace v části a) shora nebude spolufinancováno z OPD.

(…).«.

99.         V čl. 7 „SPOLEČNÁ USTANOVENÍ KE KVALIFIKACI“ odst. 7.7 „Činnosti vyhrazené výlučně účastníkovi“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[ú]častník je oprávněn zajišťovat plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele.“.

100.     Z části „Základní požadavky“ bodu 2. přílohy č. 1 „POŽADAVKY NA SYSTÉM PRO DOPRAVNÍ CENTRUM (DC)“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1 zadávací dokumentace“) vyplývá, že „[h]lavními funkcemi budovaného DC tedy jsou:

o   F1: načítání, zpracování, vyhodnocení a archivace dopravních dat napříč jednotlivými telematickými systémy, související výpočty a tvorba modelů,

o   F2: dispečerský dohled a automatické procesy na centrální úrovni města Ostrava; dispečerská činnost úzce souvisí s dílčími funkcemi:

• F2.1: dohled nad technickým stavem telematických zařízení na území města Ostrava a jejich nastavování,
• F2.2: vizualizace a dohled nad dopravní situací na území města Ostrava,
• F2.3: správa aktuálně publikovaných dopravních informací (událostí) na území města Ostrava,
• F2.4: generování varovných hlášení,

o   F3: generování/publikování výstupních dat, povelů a informací, včetně:

• F3.1: poskytování dopravních informací,
• F3.2: minimálního rozsahu zásahů do řízení dopravy pomocí světelného signalizačního zařízení (SSZ) prostřednictvím dopravní řídicí ústředny (DŘÚ) dle Přílohy č. 3 ZD, bod 2,
• F3.3: nouzového ovládání závorových systémů na parkovištích (budoucí funkce, která není určena pro realizační část díla),

• F3.4: ovládání systémů plateb za parkování (budoucí funkce, která není určena pro realizační část díla),
• F3.5: poskytování reportů, analytických a statistických dat.

o   F4: provozování webové a mobilní aplikace pro dopravní informace.“.

101.     V části „Základní požadavky“ bodu 3. přílohy č. 1 zadávací dokumentace je uvedeno, že „[z]ákladní referenční architektura DC je znázorněna v následujícím schématu:

Referenční architektura vymezuje dílčí subsystémy příp. aktéry a základní vzájemný vztah s DC. Detailně jsou tyto vztahy popsány níže v dalších bodech. Za účelem plnění funkcí podle bodů výše bude tedy DC provozovat centrální procesy a prvky jednotlivých systémů dopravní telematiky a bude zajišťovat vzájemné vazby s dalšími telematickými i jinými systémy.“.

102.     Z části „Otevřená integrační platforma“ bodu 12. přílohy č. 1 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[s]oučástí systémové specifikace řešení DC musí být otevřená integrační platforma (OIP) umožňující nezávislé propojení jednotlivých subsystémů na bázi informačních a řídicích systémů, jež budou umožňovat přes definovaná rozhraní zařízení propojit. (…). Zadavatel za tímto účelem nebude nabízet žádnou stávající OIP; OIP bude realizována jako nový systém jako součást řešení DC; konkrétní specifikaci OIP může nadefinovat dodavatel v souladu s funkčními požadavky uvedenými v této zadávací dokumentaci.“.

103.     Z úvodu přílohy č. 2 „POŽADAVKY NA TECHNICKÉ PROSTŘEDKY PRO DOPRAVNÍ CENTRUM (DC)“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 2 zadávací dokumentace“) mj. vyplývá, že „[t]echnologie DC budou provozovány v budově Ostravských komunikací, a.s. ul. Noveská 1266/25 a v serverovnách ICT centra SMO, které je provozováno v lokalitách Prokešovo náměstí 8 a ulice Hájkova 1100/13. Všechny lokality jsou propojeny optickým spojem Metropolitní datové sítě s dostatečnou kapacitou. Lokality budou zadavatelem propojeny i prostřednictvím vysokokapacitního bezdrátového záložního spojení Metropolitní datové sítě (…).Dodávané technologie musejí být připojitelné a integrovatelné do stávající infrastruktury popsané dále v této části dokumentace.

Zadavatel stanovuje umístění HW DC do městského ICT centra s tím, že HW DC bezprostředně související s velkoplošnou zobrazovací stěnou, zobrazováním na monitorech pracovníků DC a pro krizová jednání bude umístěn v objektu Ostravských komunikací, a. s.

Celý systém musí být postaven modulárně jako řešení klient-server s využitím standardizovaných zabezpečených služeb pro komunikaci. Systém musí podporovat virtualizovanou ITS architekturu s vysokou dostupností a škálovatelností. Dodavatel jako součást díla poskytne veškeré potřebné SW licence související s ICT centrem, blíže v kap. 5 na samotném konci tohoto dokumentu. Zálohování a obnova dat bude řešena stávajícími prostředky zadavatele.

Předmětem veřejné zakázky budou také prvky síťové infrastruktury potřebné pro připojení pracovišť v objektu Ostravských komunikací a velkoplošné zobrazovací stěny k ICT centru SMO. V rámci investičních a provozních úspor požaduje zadavatel pro vzájemnou integraci a konektivitu komponent DC maximální možné využití Metropolitní datové sítě, případně služeb mobilních operátorů – tyto přenosy zajišťuje zadavatel.“.

104.     Z čl. 1. „POPIS STÁVAJÍCÍ INFRASTRUKTURY“ odst. 1.1. „ICT CENTRUM SMO“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „ICT centrum zadavatele se nachází ve dvou vzájemně propojených lokalitách a obě jsou připojeny do metropolitní datové sítě. V ICT centru jsou v redundanci provozovány veškeré ICT technologie zadavatele zahrnující serverovou zónu včetně virtualizační platformy VMware a také LAN i SAN infrastrukturu. Výkon a kapacitu centra je možné škálovatelně navýšit doplněním stávající provozované infrastruktury. (…).ICT centrum SMO je rozložené ve dvou vzdálených serverovnách s kabelovou vzdáleností do 3 km propojených dostatečným počtem optických single-modových vláken. V rámci serverové zóny, která je virtualizovaná na platformě VMware, je provozováno 6 šasi paritně rozdělené v obou serverovnách, osazené celkem 38 blade servery typu HPBL Gen. 7 až Gen. 10 a 2 servery (moduly) HPE Synergy 480 Gen10 s jednotným dohledem a managementem. Celková kapacita šasi je 64 serverů a 24 modulů pro HPE Synergy. SAN infrastrukturu tvoří dva diskové řadiče typu NetApp FAS8200 provozované ve dvou serverovnách v režimu vysoké dostupnosti (Metrocluster) a 4 ks 32 Gbps SAN switchů rozdělené paritně do obou lokalit.“.

105.     Z čl. 1. „POPIS STÁVAJÍCÍ INFRASTRUKTURY“ odst. 1.2. „OSTRAVSKÉ KOMUNIKACE“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[p]ro DC je zde připraven velký dispečink, místnost pro krizová jednání, kancelář pro dopravního inženýra a další dvě kanceláře pro další zaměstnance, jejichž činnost bude souviset s DC. Rovněž je připraven projekt pro vybavení dispečerských pracovišť na dispečinku včetně audiotechniky a krizové místnosti nábytkem. Stavební prostory jsou plně dokončeny včetně příprav na audiotechniku a instalaci nábytku a jeho návaznost na rozvody v rámci budovy. U dispečinku pro DC je k dispozici místnost, která byla budována jako serverovna, bude sloužit pro technologie uvedených pracovišť zaměstnanců DC a je připojena na záložní zdroj energie a funkční klimatizaci. (…).“.

106.     Z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst. 2.1. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[v]elkoplošná zobrazovací stěna se skládá z 12 LCD obrazovek a musí umožnit spojitou práci s otevřenými okny jednotlivých zobrazovaných aplikací nezávisle na přechodech mezi jednotlivými obrazovkami, dále rozdělení do 4 (čtyř) nebo libovolného počtu segmentů, ve kterých je možné pracovat se stejnou logikou práce. Zobrazování na celé ploše či v jednotlivých segmentech bude realizovat požadavky na zobrazení informací na vyžádání dispečera v jeho klientské aplikaci, např. výstupy z kamer, náhled konkrétních signálních plánů, zátěžovou mapu dopravy apod. Je požadována možnost nastavení scénářů a zobrazovacích schémat pro typické pracovní potřeby umožňující rychlou volbou jedním tlačítkem definovat sestavu a rozložení zobrazovaných oken jednotlivých aplikací. (…).“.

107.     Z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst. 2.1. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA“ části „Minimální požadavky na SW řešení distribuce obrazu“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[s]louží k provozování uživatelských aplikací na společné pracovní ploše s výstupem na velkoplošnou zobrazovací stěnu (sestavu profesionálních monitorů) s výsledným rozlišením 11.520 x 2160 bodů. Umožňuje zobrazení ze vzdálených pracovních stanic SSZ na velkoplošné zobrazovací stěně. Umožňuje provozovat sestavu IP kamer na společné pracovní ploše s obrazovými okny se streamovaným obsahem z kamer. (…).“.

108.     Z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst. 2.2. „OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[p]ro zajištění efektivní práce se zobrazovací stěnou budou dále sloužit řídicí a komunikační AV technologie. Provázané řídicí a komunikační AV systémy pak umožní obsluze intuitivní a rychlé umisťování obrazových oken na zobrazovací stěně, a to včetně definice rozložení obrazů jedním tlačítkem. (…).“.

109.     Z čl. 3. „VYBAVENÍ PRO KRIZOVÁ JEDNÁNÍ – KRIZOVÁ MÍSTNOST“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[k]rizová místnost bude vybavena technologií pro interaktivní obrazovou spolupráci, která bude sloužit pro interaktivní prezentace pro různé štáby a jednání, a to jak lokálního charakteru (místní jednání), tak vzdáleného – se zapojením vzdálených partnerů (např. IBC, NDIC, ČHMÚ apod.). Nabízená technologie musí zajišťovat možnost paralelního zobrazování (jedno interaktivní) s ozvučením, sdílení obrazu, zvuku a podkladových materiálů na zmíněném paralelním zobrazování v jednom čase pomocí videokonferenční technologie navazující na technologická řešení vzdálených partnerů (IBC, NDIC, ČHMÚ apod.), distribuci AV signálu spolu s řízením technologií a konferenční interaktivní spolupráci nad datovými podklady. (…).“.

110.     Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[v] rámci DC je požadováno 6 pracovišť. Jedná se o 4 dispečerská pracoviště, dopravně inženýrské pracoviště a pracoviště údržby technologií. (…).“.

111.     Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ odst. 4.1. „DISPEČERSKÁ PRACOVIŠTĚ V DC“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[v] rámci DC jsou požadována 4 dispečerská pracoviště. Jedná se o 1 pracoviště pro Policii ČR, 1 pracoviště administrátora/servisního technika, 2 pracoviště dispečera. Všechna pracoviště budou vybavena dostatečně dimenzovanými počítači pro komunikaci se SSZ (DŘÚ), RSU/C-ITS, SD, softwarovou nadstavbou DC, pro klienta kamerového systému města a komunikaci s velkoplošnou zobrazovací stěnou a se 4 ks min. 24“ monitory. Možnosti přístupu budou rozděleny softwarovými právy.“.

112.     Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ odst. 4.2. „PRACOVIŠTĚ DOPRAVNÍHO INŽENÝRA“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[u] tohoto pracoviště se předpokládá práce se software pro modelování dopravy, připojení k datům ze SSZ (DŘÚ), RSU/C-ITS, SD a dalším dopravním datům a statistikám, připojení na vyhodnocovací software DC pro práci dopravních inženýrů. Dále se předpokládá možnost nahlížení dopravního inženýra do pasportu GIS Doprava.“.

113.     Z čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ odst. 4.3. „PRACOVIŠTĚ ÚDRŽBA TECHNOLOGIÍ“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[p]racoviště bude připojeno prostřednictvím sítě LAN v 1. NP budovy s DC. DC je umístěno ve 2. NP. Pracoviště potřebuje připojení k SSZ (DŘÚ), RSU/C-ITS a SD, zobrazovat a s příslušným oprávněním reagovat na poruchové stavy uvedených technologií ve městě.“.

114.     Z čl. 5. „TECHNICKÁ SPECIFIKACE DC – SERVERY, ÚLOŽIŠTĚ“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]ákladním požadavkem je využití infrastruktury a kapacit ICT centra SMO, které je rozdělené do dvou technologických místností (serveroven) v lokalitách Prokešovo námětí 8 a ulice Hájkova 1100/13, aby bylo dosaženo geografické redundance a odolnosti systému vůči chybě i v případě živelné katastrofy, například požáru. Dodávané řešení musí být do této infrastruktury plně integrovatelné.

Technickou specifikaci a počet serverů nad rámec zadavatelem specifikovaných minimálních požadavků upřesní účastník. Zadavatel požaduje, aby veškeré účastníkem nabízené aplikace saturovaly max. 60 % dodaných zdrojů DC (CPU, RAM, LAN, interní sběrnice, řadiče a kapacitu diskového pole…).

Licence systémového serverového softwaru musejí být pořízeny v licenčním programu, který umožní jejich užívání v rámci ICT centra SMO a poskytnutí užívacích práv podřízeným organizacím. Licence musejí být pořízeny včetně technické podpory na období 5 let a musí dále umožňovat:

1.      upgrade na nové verze, příp. downgrade – přechod na nižší verzi

2.      možnost přenositelnosti softwaru na jiný hardware“.

115.     Z čl. 5. „TECHNICKÁ SPECIFIKACE DC – SERVERY, ÚLOŽIŠTĚ“ odst. 5.1. „MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VYBAVENOST“ bodu 1. „Požadavky na servery“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že zadavatel po dodavatelích mj. požaduje „[m]inimálně 2 ks serverů typu HPE Synergy 480 Gen10 pro každou ze dvou lokalit ICT centra SMO a každý server osazený dvěma procesory. Celkem pro zajištění redundance se jedná o 4 servery ve 2 šasi a dvou lokalitách. (…).“.

116.     Z části „Základní požadavky“ bodu 1. přílohy č. 3 „POŽADAVKY NA TECHNOLOGII DOPRAVNÍ ŘÍDICÍ ÚSTŘEDNY (DŘÚ)“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 3 zadávací dokumentace“) mj. vyplývá, že „DŘÚ musí být schopna pracovat s řadiči SSZ za účelem monitorování jejich stavu včetně poruch, zobrazovat signální plán s přesným časovým záznamem, získávat a distribuovat dopravní data z křižovatkových detektorů SSZ, získávat dopravní data z externích systémů potřebná pro řízení dopravy přes definované API, provádět zásahy do řízení SSZ týkající se jednotlivých uzlů, zajišťovat koordinaci SSZ nebo v budoucnu realizovat vyšší algoritmy řízení na úrovni DŘÚ. (…).“.

117.     Z části „Základní požadavky“ bodu 5. přílohy č. 3 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „DŘÚ bude realizováno jako součást Dopravního centra (DC), které je popsáno v Příloze č. 1 a Příloze č. 2 této zadávací dokumentace – příslušné HW a SW požadavky z těchto příloh se vztahují i na DŘÚ, není-li uvedeno jinak. (…).“.

118.     Z části „Konektivita“ bodu 8. přílohy č. 3 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[t]elekomunikační spojení mezi DŘÚ a všemi dodávanými SSZ bude řešeno v následujícím pořadí priorit:

• Primárně pomocí optické (příp. bezdrátové) metropolitní datové sítě společnosti OVANET a.s., kterou zajistí zadavatel včetně koncového přípojného zařízení; v místě řadiče SSZ bude zajištěna konektivita prostřednictvím rozhraní Ethernet s rychlostí min. 0,5 Mbps s odezvou max. 100 ms.
• Záložní spojení (při výpadku primárního spojení) pomocí technologie GSM – datové přenosy na úrovni minimálně 2G (GPRS) v souladu s OCIT-O verze 2.0 a zároveň přenosy nebudou zajišťovány „vytáčeným internetem“ neboli CSD přenosy. (…).“.

119.     Z části „Konektivita“ bodu 9. přílohy č. 3 zadávací dokumentace vyplývá, že „[ř]adiče připojované v rámci VZ i později připojované řadiče budou pro komunikaci s DŘÚ využívat rozhraní OCIT-O verze 2.0. DŘÚ tedy musí být vybavena otevřeným komunikačním protokolem OCIT-O verze 2.0 pro vytvoření transparentního konkurenčního prostředí pro budoucí napojování dalších řadičů SSZ libovolného dodavatele splňujících požadavky OCIT-O verze 2.0.“.

120.     Z přílohy č. 5 „POŽADAVKY NA TECHNOLOGII SSZ A V2X“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 5 zadávací dokumentace“) vyplývá, že zadavatel v jejím rámci stanovil následující okruhy požadavků na dodávané řadiče světelných signalizačních zařízení:

„[z]ákladní požadavky

(…)

Vazba SSZ na Dopravní řídicí ústřednu (DŘÚ)

(…)

24. Řadič SSZ musí umožňovat všechny funkce související s provozováním DŘÚ (…), jako např. akceptovat řídicí pokyny z DŘÚ nebo přijímat a odesílat požadovaní data.

Monitorování a ovládání SSZ pomocí on-line připojeného servisního PC

(…)

Preference MHD (a IZS)

(…)

Centrální prvek pro RSU (C-ITS back office)

(…).“.

121.     Z části „Základní požadavky“ bodu 1. přílohy č. 6 „POŽADAVKY NA TECHNOLOGII STRATEGICKÝCH DETEKTORŮ (SD)“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 6 zadávací dokumentace“) mj. vyplývá, že „SD slouží k získávání kontinuálního sběru dopravních dat (intenzity dopravy, skladby dopravního proudu, rychlosti, obsazenosti), která budou bezdrátově přenášena do centrálního prvku pro SD, který bude poskytovat výstup pro potřeby Dopravního centra (DC), ve kterém budou data zpracována pro funkce DC a budou připravena jako vstup pro řídicí a informační systémy dopravy a též pro využití pro statistické zpracování a modely. (…).“.

122.     Z části „Centrální prvek pro SD, zpracování dat“ bodu 52. přílohy č. 6 zadávací dokumentace vyplývá, že „[c]entrální prvek pro SD je zařízení určené ke sběru a distribuci dat z těchto detektorů.“.

123.     Z části „Centrální prvek pro SD, zpracování dat“ bodu 53. přílohy č. 6 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „[c]entrální prvek pro SD bude realizován jako součást Dopravního centra (DC), (…).“.

124.     Z části „Centrální prvek pro SD, zpracování dat“ bodu 54. přílohy č. 6 zadávací dokumentace mj. vyplývá, že „SW v centrálním prvku pro SD musí umět zpracovat a poskytovat data ze SD do DC. (…). SW bude mít jasně definované výstupy všech dat pomocí otevřených popsaných datových protokolů a otevřeného jasně popsaného rozhraní, tak, aby byla data použitelná v rámci DC, ale i pro jiná využití. (…).“.

125.     V částech „Základní požadavky na servisní služby“, „Služba centrální podpory pro software i hardware v rámci servisních služeb“, „Definice pojmu incident a související reakce v rámci servisních služeb“, „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“, „Dostupnost náhradních dílů v rámci servisních služeb“ a „Služby dalšího rozvoje“ přílohy č. 8 zadávací dokumentace zadavatel specifikoval své požadavky na servisní služby a služby dalšího rozvoje.

126.     Z části „Definice a předmět služeb“ bodu 1. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[s]ervisní služby a služby dalšího rozvoje v rozsahu plnění dle odst. 3.1. písm. e) a f) zadávací dokumentace lze rozdělit do několika dílčích služeb: servisní služby, služby školení, konzultační služby a programátorské služby.“.

127.     Z části „Definice a předmět služeb“ bodu 2. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[s]ervisní služby a služby dalšího rozvoje se budou týkat poptávaných částí díla v ZD:

o   Centrální prvky – dopravní centrum (DC), dopravní řídicí ústředna (DŘÚ), centrální prvek pro RSU (C-ITS back office) a centrální prvek pro strategické detektory (SD); u všech těchto zařízení se rozumí HW, SW a příslušenství, včetně telekomunikačních spojení realizovaných dodavatelem,

o   Koncové prvky – řadiče SSZ a jednotky RSU (obojí dodané do lokalit dle Tab. 1 Přílohy č. 4 ZD) a strategické detektory (SD) dodané do lokalit dle Přílohy č. 12 ZD; u všech těchto zařízení se rozumí HW, SW a příslušenství, včetně telekomunikačních spojení realizovaných dodavatelem.“.

128.     Z části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodu 21. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[z]adavatel požaduje po celou dobu poskytování Servisních služeb automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných softwarových produktů a maintenance, které umožňují aktualizaci softwarových produktů s vazbou na platnou a účinnou legislativu nebo vývoj hardwaru či jiných souvisejících softwarových prostředků. Legislativou se rozumí všechny obecně závazné předpisy s vazbou na provozní podmínky dodaných softwarových produktů. Součástí plnění jsou také veškeré náklady na migraci dat, instalaci zahrnující testování nové verze na provozní podmínky Objednatele před instalací nové verze a samotnou instalaci do produktivního prostředí dle předem dohodnutých termínů a pravidel.“.

129.     Z části „Služby dalšího rozvoje“ bodu 26. přílohy č. 8 zadávací dokumentace vyplývá, že „[s]lužby školení, konzultační služby a programátorské služby směřují k realizaci rozvoje systému nebo subsystému, úprav nastavení dle potřeb zadavatele a správce zařízení, které rozšiřují chování systému nebo subsystému, včetně odpovídajících konzultací a školení dle potřeb správce zařízení, a které nejsou součástí servisních služeb.“.

130.     Ve vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 169 ze dne 26. 3. 2021 ve znění „[z]adavatel v Příloze 2 Smlouvy (odst. 21) požaduje v rámci Služeb automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných softwarových produktů. Je možné tento požadavek konkretizovat? V rámci dodávky je nutné dodat softwarové produkty 3 stran (Microsoft Windows, Microsoft SQL server, modelační software a další). Pokud by mělo k upgrade docházet automaticky u všech SW produktů, může dojít k neřešitelným situacím, například nová verze MS Windows nebude možná pro dodaný hardware nebo upgrade jednoho SW nebude podporovat upgrade jiného SW, a tudíž nebude možné tuto podmínku dodržet nebo ji v některých případech dodržet za cenu vysokých nákladů. Stávající požadavek je formulován tak, že předmětem dodávky je něco, co bude teprve existovat v budoucnosti. Může zadavatel zadávací podmínky upravit tak, aby byly technicky proveditelné a zejména aby bylo možné stanovit cenu za Servisní služby?“ odpověděl, že »(…) požaduje zabezpečení kontinuálního vývoje SW dodávaného dodavatelem. To znamená, aby nedocházelo ze strany dodavatele k ustrnutí vývoje SW na určité verzi, která již nebude vyhovovat legislativě a novým verzím a aktualizacím základního podpůrného SW (např. operačního a databázového systému) a nebude s ním kompatibilní. Např. tazatelem zmíněné Windows nebo SQL v průběhu let mohou zaznamenat zásadní vývoj a původní verze z doby instalace přestanou být podporovány např. z důvodu nízké bezpečnosti původního softwarového řešení, struktury databáze, zrušení podpory vyvinutého řešení v době instalace vzhledem k vývoji a trendům, které jsou v neustálém pohybu. Dojde-li k vyvinutí nové verze dodávaného SW, není nutné, aby dodavatel ihned pořizoval novou verzi tohoto SW, ale tento SW nesmí zastarat natolik, aby rozvoj souvisejících informačních technologií znemožnil jeho funkce a rozvoj. Dodavatel může mít za tímto účelem u výrobců zajištěnu podporu vývoje maintenance a jiných licenčních programů. Dodavatel musí zabezpečit vývoj jím dodaného software tak, aby reagoval na změny a vývoj IT v průběhu jeho podpory, tj. dodávání update software komunikujícího i s vyššími verzemi podpůrných SW (např. operačních a databázových systémů). Požadavek bodu 21 Přílohy č. 8 zadávací dokumentace rozhodně neznamená, že je třeba okamžitá výměna operačního systému Windows nebo databázového systému SQL ihned při vydání jeho nové verze, ale jeho smyslem je, aby veškerý dodávaný SW sledoval trendy souvisejícího podpůrného SW platné v daném čase. Např. SAP využívá při svém řešení podporu Windows a SQL a reaguje v rámci svých „service packů“ na okolní trendy a legislativní změny a software pravidelně updatuje včetně databází a verzí jader systému včetně navyšování a aktualizací Windows a SQL. O to jde zadavateli. Shora uvedené tedy vyjadřuje potřebu zadavatele mít v čase aktuální a funkční systém.«.

131.     Ve vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 247 ze dne 20. 7. 2021 ve znění „[z]adavatel v rámci vypořádání žádosti č. 169 ze dne 26.03.2021 odpovídal na situaci, kdy v rámci služeb servisu a rozvoje požaduje službu update softwarových produktů. Dle názoru dodavatele není ani samotný zadavatel schopen přesně definovat, co by mohl tento požadavek obnášet. V takové situaci není dodavatel schopen tyto požadavky zadavatele nacenit, protože se de facto zavazuje k neurčitému počtu změn vyvolaných neurčitými skutečnostmi, na které nemusí smluvní strany mít vůbec vliv, případně které mohou vznikat zcela nezávisle na vůli dodavatele. Situace je o to absurdnější v kontextu odst. 16.8 návrhu smlouvy, kdy na sebe zhotovitel přebírá nebezpečí změny okolností ve smyslu § 1765 odst. 2 občanského zákoníku. Při uzavření smlouvy na 10 let (dříve nemá dodavatel možnost se ze smlouvy vyvázat) se kombinace těchto požadavků jeví jako značně nepřiměřená, a tedy rozporná se zásadami zadávání veřejných zakázek ve smyslu § 6 ZZVZ. Dle § 36 odst. 3 ZZVZ je zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Ani poukázání na možnost sjednání licenčních programů či vyšší úrovně podpory ze strany výrobců/distributorů v této situaci nemůže obstát, když rámec trvání smlouvy (10 let) velmi významně přesahuje jakékoliv závazky tohoto typu v běžném obchodním styku, kdy ani případní obchodní partneři dodavatele nemohou tušit, jakým programovým vybavením budou disponovat za 5 či 10 let, případně jaké budou jejich licenční podmínky, nároky na hardware a podobně. Odstraní zadavatel tuto podmínku z požadavků na služby? Případně zkrátí dobu poskytování této služby na dobu, kde lze vývoj trhu v oblasti IT v rozumné míře předvídat a nabídku reálně ocenit? Tj. např. maximálně 5 let?“ odpověděl, že „(…) s ohledem na své potřeby trvá na splnění podmínek pro poskytování služeb servisu a rozvoje dle zadávací dokumentace. Důvodem je mimo jiné dlouhodobé provozování funkčního díla po celou dobu trvání smlouvy. Případná obchodní rizika, ať už jsou jakákoli, mohou účastníci zohlednit při přípravě nabídky v rámci nabídkové ceny.“.

132.     Z čl. IV. „DOBA A MÍSTO PLNĚNÍ“ odst. 4.2 bodu 4.2.1 návrhu smlouvy mj. vyplývá, že »[s]ervisní služby budou poskytovány po dobu neurčitou od podpisu akceptačního protokolu Díla Objednatelem s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ nebo „Akceptováno s drobnými výhradami“ dle čl. VI Smlouvy; Objednatel dále v rámci Servisních služeb požaduje zajistit životnost komponent Díla v délce minimálně 10 let od předání Díla, tj. od podpisu akceptačního protokolu díla Objednatelem s výsledkem „Akceptováno bez výhrad“ nebo „Akceptováno s drobnými výhradami“ dle čl. VI Smlouvy; (…).«.

133.     Z čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy vyplývá, že „[z]hotovitel je povinen i bez pokynů Objednatele provést nutné úkony, které ač nejsou ve Smlouvě explicitně označeny, budou s ohledem na nepředvídané okolnosti pro splnění Smlouvy nezbytné nebo jsou nezbytné pro zamezení vzniku škody.“.

134.     Z čl. XIII. „DOBA TRVÁNÍ SMLOUVY“ odst. 13.1 návrhu smlouvy mj. vyplývá, že „[s]mlouvu je možno ukončit dohodou smluvních stran. Ve vztahu k poskytování Služeb lze Smlouvu dále po uplynutí 5 (slovy: pěti) let poskytování Služeb ukončit výpovědí ze strany Objednatele a po uplynutí 10 (slovy: deseti) let poskytování Služeb výpovědí ze strany Zhotovitele, a to i bez udání důvodu. (…).“.

135.      Z čl. XVI. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 16.8 návrhu smlouvy vyplývá, že „[z]hotovitel na sebe v souladu s ustanovením § 1765 odst. 2 OZ přebírá nebezpečí změny okolností. Tímto však nejsou nikterak dotčena práva smluvních stran upravená ve Smlouvě.“.

136.     Z „PROTOKOLU O OTEVÍRÁNÍ NABÍDEK“ ze dne 30. 7. 2021 (dále jen „protokol o otevírání nabídek“) vyplývá, že v zadávacím řízení podali nabídku na veřejnou zakázku dva dodavatelé, a to dodavatel CROSS Zlín a dodavatel Yunex.

K výroku tohoto rozhodnutí

K aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu

137.     Úřad považuje za nutné předně vypořádat tvrzení zadavatele týkající se údajné nedostatečné aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu, resp. k podání námitek proti zadávacím podmínkám zadávacího řízení. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách a následně i ve vyjádření k návrhu uvádí, že navrhovateli nemohla vzniknout či hrozit újma, kterou popisuje, tj. nemožnost podat samostatnou nabídku na pro něj relevantní část plnění veřejné zakázky, neboť není jeho povinností podat nabídku samostatně.

138.     K výše uvedenému Úřad uvádí, že námitky je podle § 241 odst. 1 zákona oprávněn podat každý dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Podmínky aktivní legitimace k podání námitek jsou tedy uvedeny ve shora citovaném ustanovení zákona. V daném případě se musí jednat o dodavatele podle § 5 zákona a tento musí zároveň specifikovat újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla. Stěžovatele, tj. osobu, která je oprávněna k podání námitek, lze tedy s ohledem na zákonnou úpravu definovat jako dodavatele, kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.

139.     Úřad dále uvádí, že námitky se podle § 241 odst. 2 zákona podávají písemně a lze je podat mimo jiné i proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek, přičemž stěžovatel, tj. dodavatel, je podle ustanovení § 244 zákona povinen v námitkách uvést kdo je podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá a v případě námitek proti zadávacím podmínkám také uvést, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí (k tomu viz § 244 odst. 3 zákona). Lhůta pro podání námitek je přitom upravena v ustanovení § 242 zákona, přičemž v odst. 4 tohoto ustanovení je uvedeno, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

140.     Ve vztahu k šetřenému případu Úřad nejprve uvádí, že podmínkou aktivní legitimace k podání námitek (a posléze k podání návrhu) podle § 241 zákona není konkrétní právní jednání zadavatele vůči stěžovateli, neboť pro legitimní podání námitek (návrhu) je zákonem vyžadováno pouze to, aby stěžovatel byl dodavatelem ve smyslu § 5 zákona a aby v námitkách (návrhu) specifikoval újmu, která mu postupem zadavatele hrozí či vznikla újma.

141.     Pro vyloučení všech pochybností Úřad posoudil podmínky aktivní legitimace navrhovatele k podání námitek (návrhu) ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, přičemž konstatuje, že navrhovatel je nepochybně dodavatelem ve smyslu § 5 zákona, neboť se jakožto dodavatel nabízející řešení pro dopravní telematiku (inteligentní dopravní systémy)[5] pravidelně účastní zadávacích řízení s obdobným předmětem plnění, a současně v námitkách (obdobně i v návrhu) specifikoval svou újmu, když uvedl, že „(…) v důsledku nezákonného nastavení zadávacích podmínek a porušení základních zásad zadávacího řízení, k němuž v důsledku zadávacích podmínek dochází, není schopen podat samostatnou nabídku na pro něj relevantní část plnění veřejné zakázky, přičemž nezákonným nastavením dalších zadávacích podmínek (případně jejich neúplností) mu hrozí riziko neúspěchu v zadávacím řízení, které nebude založeno na výsledku rovné soutěže.“.

142.     K argumentaci zadavatele, že navrhovateli nemohla vzniknout či hrozit tvrzená újma, neboť se účastní na nabídce jednoho z účastníků zadávacího řízení jako poddodavatel, čímž popírá vznik nebo hrozbu tvrzené újmy, na základě které zadavatel nabyl pochybnost o aktivní legitimaci navrhovatele k podání návrhu, resp. námitek, Úřad předně uvádí, že navrhovatel nabídku na veřejnou zakázku nepodal, jak vyplývá z protokolu o otevírání nabídek, přičemž na tomto ničeho nemění ani skutečnost, že navrhovatel v zadávacím řízení vystupuje v pozici poddodavatele. Navrhovatel současně nabídku na veřejnou zakázku (samostatně) podat ani nemohl, neboť část plnění veřejné zakázky, která je pro něj relevantní a která podle něj měla být od zbytku požadovaného plnění oddělena, od něj oddělena nebyla. V této souvislosti Úřad uvádí, že navrhovateli nemůže být upřena aktivní legitimace k podání námitek (návrhu) pouze na základě toho, že by nebyl schopen realizovat celý předmět plnění veřejné zakázky, když právě vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. jeho nerozdělení na části je to, proti čemu navrhovatel v námitkách a v návrhu mj. brojí. Námitky navrhovatele se přitom týkají plnění, k jehož dodání je navrhovatel s ohledem na předmět jeho podnikání, kterým je mj. výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, evidentně způsobilý.

143.     V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že aktivní legitimace k podání námitek (návrhu) je to, co Úřad přezkoumává ještě před samotným posouzením merita věci, a proto je třeba při posuzování otázky aktivní legitimace navrhovatele následovat široký přístup v tom smyslu, že aktivně legitimován je takový dodavatel, který by mohl veřejnou zakázku alespoň hypoteticky získat. Proto je také třeba v posuzovaném případě vycházet z toho, že navrhovatel je společností, která podniká v odvětví odpovídajícím předmětu plnění veřejné zakázky, resp. jeho části, přičemž na základě dostupných údajů nelze učinit závěr, že by se za žádných okolností nemohla úspěšně ucházet o plnění veřejné zakázky, resp. její části, neboť v tomto směru zadávací podmínky napadá svými námitkami, které směřují do těch částí zadávací dokumentace či postupů zadavatele, které mohou ovlivnit jím případně nabízené plnění. V posuzovaném případě tak nelze na straně navrhovatele nalézt takové nedostatky vlastností, pro který by mu bylo možno aktivní legitimaci jednoznačně odepřít, přičemž s ohledem na evropskou úpravu a judikaturu Soudního dvora Evropské unie je na místě potencialitu vzniku újmy při nastavení nezákonných zadávacích podmínek veřejné zakázky u navrhovatele shledat.

144.     Úřad tedy závěrem konstatuje, že navrhovatel splnil podmínky aktivní legitimace k podání námitek (návrhu) podle § 241 odst. 1 zákona, a námitky (návrh) tak byly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona, přičemž není pochyb o tom (a ani zadavatel toto nerozporuje), že byly splněny i ostatní zákonem stanovené podmínky pro podání námitek (návrhu). S ohledem na shora uvedené nejsou dány důvody pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. h) zákona, kterého se domáhá zadavatel.

K výši navrhovatelem složené kauce

145.     K tvrzení zadavatele, že navrhovatel v souvislosti s podáním návrhu složil na účet Úřadu kauci v nesprávné výši, když na účet Úřadu složil kauci ve výši 100 000 Kč, ačkoliv jako poddodavatel účastnící se zadávacího řízení byl schopen vypočíst výši kauce z nabídkové ceny, Úřad uvádí, že podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu (nejde-li o případ podle odstavce 2 předmětného ustanovení), povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Z citovaného ustanovení zákona podle Úřadu jednoznačně vyplývá, že povinnost složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny se vztahuje pouze na navrhovatele, který v zadávacím řízení podal „vlastní“ nabídku na veřejnou zakázku, nikoliv na navrhovatele, který v zadávacím řízení vystupuje v postavení poddodavatele a který „vlastní“ nabídku na veřejnou zakázku nepodal, neboť výše kauce se vypočítává z celkové nabídkové ceny, tj. z ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky, příp. z ceny za dobu prvních 4 let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, přičemž poddodavatel zadavateli žádnou nabídkovou cenu nepředkládá. Pro úplnost Úřad uvádí, že ačkoliv by teoreticky bylo možné vyčíslit cenu za plnění poddodavatele, tedy jakousi „dílčí část nabídkové ceny“, tato skutečnost sama o sobě neznamená, že by takto vyčíslená cena byla jakkoliv rozhodná pro určení výše kauce skládané ze strany navrhovatele, který v zadávacím řízení vystupuje v postavení poddodavatele, neboť takovou konstrukci zákon zcela jistě neobsahuje. Z protokolu o otevírání nabídek přitom Úřad ověřil, že v zadávacím řízení podali nabídku na veřejnou zakázku pouze dva dodavatelé, a to dodavatel CROSS Zlín a dodavatel Yunex. Pro úplnost Úřad uvádí, že navrhovatel návrhem brojí proti zadávacím podmínkám, tudíž se nejedná o návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, v souvislosti s jehož podáním by byl navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 200 000 Kč. Současně se v případě veřejné zakázky nejedná o koncesi, tedy o případ podle § 255 odst. 2 zákona, který se tak na posuzovaný případ nevztahuje. S ohledem na shora uvedené nelze než dospět k závěru, že navrhovatel postupoval v souladu se zákonem, když v souvislosti s podáním návrhu složil na účet Úřadu kauci ve výši 100 000 Kč, neboť celkovou nabídkovou cenu navrhovatel v šetřeném případě nemohl stanovit. Z uvedeného důvodu nejsou dány důvody pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, kterého se domáhá zadavatel.

K otázce široce vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky

146.     Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, resp. že veřejnou zakázku nerozdělil na části, když v jejím rámci požaduje plnění, která jsou podle něj navzájem odlišná a od sebe oddělitelná. Konkrétně v této souvislosti zmiňuje možnou oddělitelnost pracoviště dopravního centra – HW a SW [část 1] a serverů dopravního centra – HW a SW [část 2] od zbývajícího požadovaného plnění [část 3], kdy i toto je podle něj možné dále rozdělit. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel příliš širokým vymezením předmětu plnění veřejné zakázky diskriminuje dodavatele, kteří jsou schopni podat nabídku na jednotlivá dílčí plnění, nikoliv však na všechna dílčí plnění.

147.     Úřad nejprve v obecné rovině k otázce vymezení předmětu plnění veřejné zakázky uvádí, že ačkoliv je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky, neboť pouze zadavatel sám zná nejlépe své vlastní odůvodněné potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně definovat, nemůže při tomto vymezení přistupovat zcela libovolně. Je zde totiž vázán zejména zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona.

148.     Porušení zásady zákazu diskriminace se zadavatel může při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky dopustit i tím, že jej vymezí příliš široce, v důsledku čehož se o veřejnou zakázku mohou ucházet jen někteří dodavatelé, resp. dojde k zúžení okruhu potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku (uvedené lze dovodit např. z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010). Při zkoumání toho, zda se zadavatel při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky dopustil porušení zásady zákazu diskriminace, je vždy nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu, neboť zásadu zákazu diskriminace nelze aplikovat mechanicky. Je přitom třeba poskytnout prostor i pro legitimní úvahy zadavatele, které jej vedly k danému vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, zejména úvahy technického rázu.

149.     Otázkou vymezení předmětu plnění veřejné zakázky se zabýval např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž mj. uvedl, že „(…) považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“. Současně lze zmínit i rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, v němž jmenovaný soud mj. konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“.

150.     Zadavatel nicméně musí vést v patrnosti, že za vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, tedy stanovení zadávacích podmínek, nese plnou odpovědnost, včetně toho, že zadávací podmínky nebudou mj. jakýmkoli způsobem neodůvodněně omezovat hospodářskou soutěž mezi uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku. Zadávací podmínky však mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou zdánlivě do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení, avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele, v jehož důsledku se pak nejedná o porušení dané zásady, v daném případě zásady zákazu diskriminace. Jinými slovy řečeno, zadávací podmínky sice mohou některým dodavatelům znemožňovat účast v zadávacím řízení, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato „diskriminace“ musí být odůvodněna, resp. musí vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem. V souvislosti s vymezením předmětu plnění veřejné zakázky Úřad dále uvádí, že rozhodnutí, zda se v konkrétním případě jedná o jedinou veřejnou zakázku, jež má být zadávána jako celek (tj. nerozdělená na části) v rámci jednoho zadávacího řízení toliko jednomu dodavateli, musí být založeno na posouzení možné oddělitelnosti a vzájemné souvislosti předmětu plnění veřejné zakázky. O vzájemné souvislosti předmětu veřejné zakázky je možno hovořit mj. tehdy, pokud jej tvoří souhrn jednotlivých, relativně samostatných plnění, souvisí-li tato spolu zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 198/2006 ze dne 27. 6. 2007. V obdobném duchu se Nejvyšší správní soud vyjádřil rovněž v rozsudku sp. zn. 2 Afs 55/2010 ze dne 15. 12. 2010, v rámci kterého mj. uvádí, že „[p]ro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; (…).“. Důraz na posouzení charakteru předmětu plnění plyne i z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 79/2012 ze dne 16. 1. 2014, který v této věci uvedl, že „(…) je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“.

151.     V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že na posuzovaný případ lze aplikovat evropskou judikaturu (se kterou pracuje např. shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 79/2012 ze dne 16. 1. 2014), a to především rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 5. 10. 2000 ve věci C-16/98 Komise vs. Francie (rozsudek „Sydev“), kde se řešilo hledisko společných jednotících souvislostí plnění zakládajících jejich jeden funkční výsledek s tím, že zde byl zdůrazněn význam hlediska ekonomické a technické funkce (využitelnosti) výsledku zadavatelem poptávaných činností.

152.     S ohledem na zmíněnou judikaturu správních soudů nyní Úřad přistoupí k posouzení, zda zadavatelem poptávané plnění je svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, resp. zda tvoří jeden funkční celek a zda tedy zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když předmět plnění poptával v rámci jedné (nerozdělené) veřejné zakázky.

153.     Předně je třeba uvést, že předmětem plnění veřejné zakázky není dodávka nového dopravního systému, nýbrž „modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému“. Předmět plnění veřejné zakázky zahrnuje podle zadávací dokumentace následující oblasti:

• dopravní centrum,
• řadiče světelných signalizačních zařízení,
• dopravní řídicí ústředna,
• strategické detektory,
• poskytování servisních služeb ve vztahu k dopravnímu centru, řadičům světelných signalizačních zařízení, dopravní řídicí ústředně a strategickým detektorům,
• poskytování služeb dalšího rozvoje (služby školení, konzultační a programátorské práce) ve vazbě na dopravní centrum, řadiče světelných signalizačních zařízení, dopravní řídicí ústřednu a strategické detektory.

154.     Pokud jde o dopravní centrum, jeho hlavními funkcemi (F) bude podle části „Základní požadavky“ bodu 2. přílohy č. 1 zadávací dokumentace (F1) načítání, zpracování, vyhodnocení a archivace dopravních dat napříč jednotlivými telematickými systémy, související výpočty a tvorba modelů, (F2) dispečerský dohled a automatické procesy na centrální úrovni města Ostrava, kdy dispečerská činnost úzce souvisí s dílčími funkcemi, kterými jsou (F2.1) dohled nad technickým stavem telematických zařízení na území města Ostrava a jejich nastavování, (F2.2) vizualizace a dohled nad dopravní situací na území města Ostrava, (F2.3) správa aktuálně publikovaných dopravních informací (událostí) na území města Ostrava a (F2.4) generování varovných hlášení, (F.3) generování (publikování) výstupních dat, povelů a informací včetně (F3.1) poskytování dopravních informací, (F3.2) minimálního rozsahu zásahů do řízení dopravy pomocí světelného signalizačního zařízení prostřednictvím dopravní řídicí ústředny, (F3.3) nouzového ovládání závorových systémů na parkovištích, (F3.4) ovládání systémů plateb za parkování, (F3.5) poskytování reportů, analytických a statistických dat, a (F.4) provozování webové a mobilní aplikace pro dopravní informace.

155.     Z části „Otevřená integrační platforma“ bodu 12. přílohy č. 1 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že součástí systémové specifikace řešení dopravního centra bude otevřená integrační platforma, která umožní nezávislé propojení jednotlivých subsystémů na bázi informačních a řídících systémů, které budou umožňovat propojení zařízení. Dílčí subsystémy, příp. aktéry a jejich základní vzájemný vztah s dopravním centrem pak popisuje základní referenční architektura dopravního centra (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž dopravní centrum bude za účelem plnění výše uvedených funkcí provozovat centrální procesy a prvky jednotlivých systémů dopravní telematiky a současně bude zajišťovat vzájemné vazby s dalšími telematickými (i jinými) systémy.

156.     Z úvodu přílohy č. 2 zadávací dokumentace vyplývá, že dopravní centrum, resp. jeho technologie budou provozovány v několika lokalitách, a to v ICT centru zadavatele, které je rozděleno na dvě samostatné lokality, a v budově Ostravských komunikací. Uvedené lokality jsou vzájemně propojeny optickým spojem Metropolitní datové sítě, přičemž budou propojeny i prostřednictvím vysokokapacitního bezdrátového záložního spojení předmětné datové sítě. Z čl. 1. „POPIS STÁVAJÍCÍ INFRASTRUKTURY“ odst. 1.1. „ICT CENTRUM SMO“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace pak Úřad zjistil, že v ICT centru zadavatele, které tvoří dvě vzdálené serverovny propojené single-modovými vlákny, jsou v redundanci provozovány veškeré jeho ICT technologie zahrnující mj. serverovou zónu, přičemž výkon a kapacitu ICT centra lze navýšit škálovatelně navýšit doplněním stávající provozované infrastruktury. V budově Ostravských komunikací pak je pro účely dopravního centra k dispozici místnost, která byla budována jako serverovna a která bude rovněž sloužit pro technologie dopravního centra, resp. pro technologie konkrétních pracovišť jeho zaměstnanců, jak Úřad zjistil z čl. 1. „POPIS STÁVAJÍCÍ INFRASTRUKTURY“ odst. 1.2. „OSTRAVSKÉ KOMUNIKACE“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace. Pro úplnost Úřad dodává, že z čl. 5. „TECHNICKÁ SPECIFIKACE DC – SERVERY, ÚLOŽIŠTĚ“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace ve spojení s jeho odst. 5.1. „MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VYBAVENOST“ bodem 1. „Požadavky na servery“ zjistil, že zadavatel po dodavatelích požaduje mj. dodání minimálně 2 ks konkrétních serverů pro každou z jeho dvou lokalit ICT centra, přičemž počet serverů nad uvedený minimální rámec upřesní dodavatel, neboť zadavatel požaduje, aby dodavatelem nabízené aplikace saturovaly maximálně 60 % dodaných zdrojů dopravního centra.

157.     Z přílohy č. 2 zadávací dokumentace, konkrétně z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst. 2.1. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA“, Úřad zjistil, že vybraný dodavatel bude muset zadavateli dodat velkoplošnou zobrazovací stěnu skládající se z 12 LCD obrazovek, která bude umožňovat spojitou práci s otevřenými okny jednotlivých zobrazovaných aplikací nezávisle na přechodech mezi jednotlivými obrazovkami. Velkoplošná zobrazovací stěna bude dále umožňovat rozdělení do 4 (nebo libovolného počtu) segmentů, ve kterých bude možné pracovat se stejnou logikou práce, přičemž zobrazování na celé její ploše či v jednotlivých segmentech bude realizovat požadavky dispečera na zobrazení informací, které si vyžádá ve své klientské aplikaci, např. výstupy z kamer, náhledy konkrétních signálních plánů, zátěžové mapy dopravy apod. Současně je požadováno, aby velkoplošná zobrazovací stěna umožňovala nastavení scénářů a zobrazovacích schémat pro typické pracovní potřeby umožňující rychlou volbou jedním tlačítkem definovat sestavu a rozložení zobrazovaných oken jednotlivých aplikací. Za účelem zajištění efektivní práce s velkoplošnou zobrazovací stěnou je pak požadována řídicí a komunikační audiovizuální technologie, jak Úřad zjistil z čl. 2. „VELKOPLOŠNÁ ZOBRAZOVACÍ STĚNA, OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE – DISPEČINK“ odst. 2.2. „OSTATNÍ AV TECHNOLOGIE“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace. Z čl. 3. „VYBAVENÍ PRO KRIZOVÁ JEDNÁNÍ – KRIZOVÁ MÍSTNOST“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace pak Úřad zjistil, že vybraný dodavatel bude rovněž povinen zadavateli dodat vybavení pro krizová jednání, tj. technologii pro interaktivní obrazovou spolupráci, která bude sloužit pro interaktivní prezentace pro různé štáby a jednání, a to jak lokálního, tak vzdáleného charakteru. Součástí dodávky dopravního centra je podle čl. 4. „PRACOVIŠTĚ DC“ přílohy č. 2 zadávací dokumentace rovněž 6 pracovišť, konkrétně 4 dispečerská pracoviště, která budou vybavena dostatečně dimenzovanými počítači pro komunikaci mj. s dopravní řídicí ústřednou a velkoplošnou zobrazovací stěnou, dále o dopravně inženýrské pracoviště, u kterého se předpokládá mj. připojení k datům z dopravní řídicí ústředny, a pracoviště údržby technologií, u kterého je potřebné připojení mj. k dopravní řídicí ústředně.

158.      Z části „Základní požadavky“ bodu 5. přílohy č. 3 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že součástí dopravního centra bude dopravní řídicí ústředna, která bude pracovat s řadiči světelných signalizačních zařízení, přičemž bude monitorovat jejich stav včetně poruch, zobrazovat signální plán s přesným časovým záznamem, získávat a distribuovat dopravní data z křižovatkových detektorů světelných signalizačních zařízení, získávat dopravní data z externích systémů potřebná pro řízení dopravy, provádět zásahy do řízení světelných signalizačních zařízení, zajišťovat koordinaci světelných signalizačních zařízení nebo v budoucnu realizovat vyšší algoritmy řízení na úrovni dopravní řídicí ústředny.

159.     Co se týče řadičů světelných signalizačních zařízení, Úřad zjistil, že k těmto zadavatel stanovil své požadavky v příloze č. 5 zadávací dokumentace, v rámci které stanovil základní požadavky na dodávané řadiče světelných signalizačních zařízení, dále požadavek na vazbu světelných signalizačních zařízení na dopravní řídicí ústřednu, požadavek na monitorování a ovládání světelných signalizačních zařízení pomocí on-line připojeného servisního PC, požadavek na preferenci MHD a IZS a požadavek na centrální prvek pro RSU (C-ITS back office).

160.     Ve vztahu ke komunikaci mezi světlenými signalizačními zařízeními a dopravní řídicí ústřednou Úřad z části „Konektivita“ bodu 8. přílohy č. 3 zadávací dokumentace zjistil, že telekomunikační spojení mezi dopravní řídicí ústřednou a všemi dodávanými světelnými signalizačními zařízeními bude řešeno primárně prostřednictvím optické (příp. bezdrátové) metropolitní datové sítě společnosti OVANET a.s., kterou zadavatel sám zajistí, přičemž v místě řadiče světlených signalizačních zařízení bude konektivita zajištěna prostřednictvím rozhraní Ethernet. Záložní spojení pak bude zajištěno prostřednictvím technologie GSM, kdy datové přenosy budou zajištěny na úrovni minimálně 2G (GPRS) v souladu s OCIT-O verze 2.0 a zároveň nebudou zajišťovány „vytáčeným internetem“ neboli CSD přenosy. K tomu Úřad z části „Konektivita“ bodu 9. přílohy č. 3 zadávací dokumentace zjistil, že řadiče připojované v rámci plnění veřejné zakázky, ale i později, budou pro komunikaci s dopravní řídicí ústřednou využívat rozhraní OCIT-O verze 2.0. Z toho důvodu musí být dopravní řídicí ústředna vybavena otevřeným komunikačním protokolem OCIT-O verze 2.0 za účelem vytvoření transparentního konkurenčního prostředí pro budoucí napojování dalších řadičů světlených signalizačních zařízení libovolného dodavatele splňujících požadavky OCIT-O verze 2.0.

161.     Ke strategickým detektorům, jakožto dalšímu dílčímu plnění veřejné zakázky, Úřad z části „Základní požadavky“ bodu 1. přílohy č. 6 zadávací dokumentace zjistil, že tyto slouží k získávání kontinuálního sběru dopravních dat, tj. dat týkajících se intenzity dopravy, skladby dopravního proudu, rychlosti a obsazenosti, která budou bezdrátově přenášena do centrálního prvku pro strategický detektor, který bude poskytovat výstup pro potřeby dopravního centra, ve kterém budou tato data zpracována pro jeho funkce a následně připravena jako vstup pro řídicí a informační systémy dopravy jakož i pro využití pro statistické zpracování a modely. Z části „Centrální prvek pro SD, zpracování dat“ bodu 52. přílohy č. 6 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že centrálním prvkem strategických detektorů je zařízení, které je určené ke sběru a distribuci z nich získaných dat, přičemž z bodu 53. předmětné přílohy zadávací dokumentace Úřad dále zjistil, že centrální prvek pro strategické detektory bude realizován jako součást dopravního centra. Ve vztahu k SW centrálního prvku pro strategické detektory pak Úřad z bodu 54. předmětné přílohy zadávací dokumentace zjistil, že tento musí umět zpracovat a poskytovat data ze strategických detektorů do dopravního centra, přičemž bude mít definované výstupy všech dat pomocí otevřených popsaných datových protokolů a otevřeného popsaného rozhraní, tak, aby tato byla použitelná nejen v rámci dopravního centra, ale i pro jiná využití.

162.     Z části „Definice a předmět služeb“ bodu 2. přílohy č. 8 zadávací dokumentace Úřad zjistil, že servisní služby a služby dalšího rozvoje se budou týkat poptávaných částí předmětu plnění veřejné zakázky, tj. centrálních prvků, které představuje dopravní centrum, dopravní řídicí ústředna, centrální prvek pro RSU (C-ITS back office) a centrální prvek pro strategické detektory, a koncových prvků, které představují řadiče světlených signalizačních zařízení, jednotky RSU a strategické detektory. Současně Úřad zjistil, že v dalších částech přílohy č. 8 zadávací dokumentace zadavatel specifikoval základní požadavky na servisní služby a požadavek na službu centrální podpory pro SW i HW v rámci servisních služeb, definoval pojem „incident“ a s ním související reakce v rámci servisních služeb, specifikoval požadavek na službu updatu SW produktů v rámci servisních služeb a dostupnost náhradních dílů v rámci servisních služeb a specifikoval služby dalšího rozvoje.  

163.     S ohledem na výše uvedené lze podle Úřadu obecně konstatovat, že zadavatel v rámci veřejné zakázky poptává systém (SW), který bude konkrétním způsobem spolupracovat s dalšími subsystémy, resp. aktéry (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a který bude využíván především, nikoliv však výlučně, v dopravním centru.

164.     V souvislosti s první částí plnění, která je podle navrhovatele oddělitelná od zbytku požadovaného plnění, tj. pracovištěm dopravního centra – HW a SW [část 1], Úřad uvádí, že prostřednictvím tohoto systému budou dílčí plnění veřejné zakázky navzájem propojena do jednotného komplexního celku, kde mezi sebou budou vzájemně komunikovat a předávat si informace, které budou následně v dopravním centru vyhodnocovány a na základě kterých bude docházet k řízení dopravy ve městě. Konkrétně se jedná o propojení dopravní řídicí ústředny, která je součástí dopravního centra a která bude komunikovat s řadiči světelných signalizačních zařízení, které budou z dopravní řídicí ústředny přijímat pokyny a konkrétní data a současně konkrétní data do dopravní řídicí ústředny odesílat. Pro provoz dopravní řídicí ústředny, resp. pro získávání konkrétních dat jsou přitom stěžejní strategické detektory, neboť tyto souží ke sběru dopravních dat, která budou následně prostřednictvím centrálního prvku strategických detektorů poskytnuta pro potřeby dopravního centra. Předmětný systém (SW) tak lze považovat za jakýsi jednotící prvek prolínající se dílčími plněními veřejné zakázky zajišťující jejich vzájemnou spolupráci. S ohledem na skutečnost, že požadovaný systém prostupuje i ostatními dílčími plněními veřejné zakázky, tedy není využíván izolovaně pouze v dopravním centru, jej nelze od ostatních dílčích plnění, tj. od zbytku požadovaného plnění, oddělit, neboť v takovém případě by systém nemohl zajišťovat požadovanou spolupráci mezi dílčími plněními veřejné zakázky, a tedy fungovat způsobem, jaký požaduje zadavatel.

165.     Se SW dopravního centra, resp. celým systémem je pak provázán i HW dopravního centra, přičemž tuto provázanost lze demonstrovat např. na navrhovatelem zmiňované velkoplošné zobrazovací stěně. Z přílohy č. 2 zadávací dokumentace, v rámci které zadavatel stanovil své požadavky na technické prostředky pro dopravní centrum, vyplývá požadavek zadavatele na dodávku velkoplošné zobrazovací stěny skládající se z 12 LCD obrazovek, která bude muset umožňovat spojitou práci s otevřenými okny jednotlivých zobrazovaných aplikací nezávisle na přechodech mezi jednotlivými obrazovkami, dále rozdělení do 4 (nebo libovolného počtu) segmentů, ve kterých bude možné pracovat se stejnou logikou práce, přičemž zobrazování na celé její ploše či v jednotlivých segmentech bude realizovat požadavky dispečera na zobrazení informací, které si vyžádá ve své klientské aplikaci, např. výstupy z kamer, náhledy konkrétních signálních plánů, zátěžové mapy dopravy apod., a nastavení scénářů a zobrazovacích schémat pro typické pracovní potřeby umožňující rychlou volbou jedním tlačítkem definovat sestavu a rozložení zobrazovaných oken jednotlivých aplikací. Z uvedeného je zřejmé, že za účelem plnění konkrétních požadavků zadavatele bude muset velkoplošná zobrazovací stěna spolupracovat (komunikovat) s dodavatelem dodaným systémem, tj. i s ostatními dílčími plněními veřejné zakázky. Jelikož zadavatel stanovil konkrétní požadavky na funkcionality, kterými musí velkoplošná zobrazovací stěna disponovat, přičemž tyto funkcionality budou zprostředkovávány prostřednictvím systému vytvořeného dodavatelem, který jej tedy musí vytvořit tak, aby byl schopen realizovat požadavky zadavatele, je na dodavateli, aby zajistil, že velkoplošná zobrazovací stěna bude schopná konkrétní požadavky zadavatele plnit, a tedy i spolupracovat s jím vytvořeným systémem. Ze shora uvedeného je tak zřejmé, že velkoplošná zobrazovací stěna bezprostředně souvisí s dodaným systémem, a tedy i zbytkem požadovaného plnění, od kterého ji tudíž nelze oddělit. S ohledem na uvedené je tedy logické, aby velkoplošná zobrazovací stěna byla dodána tímtéž dodavatelem, který bude dodávat systém samotný, a nikoliv jiným dodavatelem. V takovém případě by nemusela být zajištěna spolupráce mezi velkoplošnou zobrazovací stěnou a dodaným systémem, v důsledku čehož by nebyly naplněny požadavky zadavatele jakož ani cíl veřejné zakázky. Totožnou argumentaci lze přitom aplikovat i na ostatní HW, jehož dodání zadavatel v rámci dopravního centra požaduje, neboť i tento bude muset spolupracovat s dodavatelem dodaným systémem. V návaznosti na shora uvedené Úřad shrnuje, že pakliže je předmětem plnění veřejné zakázky dodávka komplexního řešení (systému) tak, jako je tomu v posuzovaném případě, pak je podle Úřadu zcela logické, že zadavatel bude s konkrétním systémem požadovat současně související HW. Takový postup je přitom podle Úřadu běžný, přičemž jako příklad lze uvést např. veřejnou zakázku „Obnova technologií dispečinku Národního dopravního informačního centra (NDIC)“, jejímž předmětem byla mj. obměna dispečerských pracovišť NDIC a jejich technologických prvků včetně dodání dispečerských stanic (PC), zobrazovacího zařízení a audiovizuální techniky.

166.     V souvislosti s druhou částí plnění, kterou lze podle navrhovatel oddělit od zbytku požadovaného plnění, tj. servery dopravního centra – HW a SW, Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace je zřejmé, že zadavatel více než požadovaný systém jako takový, resp. jeho systémovou specifikaci, popisuje konkrétní požadavky na funkcionality, kterými má tento systém disponovat, neboť v souvislosti se systémovou specifikací pouze uvádí, že jeho součástí musí být otevřená integrační platforma umožňující nezávislé propojení jednotlivých subsystémů na bázi informačních a řídicích systémů, přičemž její konkrétní specifikaci nadefinuje dodavatel v souladu s požadavky na požadované funkcionality. Jinými slovy řečeno, zadavatel v rámci zadávací dokumentace nepopisuje, jakým způsobem má být požadovaný systém vytvořen, ale co všechno má umět. S ohledem na tuto skutečnost lze konstatovat, že zadavatel má dopředu jasnou představu o tom, jaký systém co do jeho funkcionalit má od dodavatele očekávat, avšak současně lze předpokládat, že nemá dopředu představu o jeho velikosti. Tomu odpovídá i požadavek zadavatele na dodávku minimálně 2 ks konkrétních serverů pro každou z lokalit jeho ICT centra, který zadavatel stanovil v příloze č. 2 zadávací dokumentace s tím, že počet serverů nad rámec stanoveného minima upřesní dodavatel. Současně zadavatel v předmětné příloze zadávací dokumentace stanovil požadavek na to, aby dodaný systém saturoval maximálně 60 % dodaných zdrojů. Z uvedených požadavků zadavatele podle Úřadu vyplývá, že zadavatel po dodavateli požaduje dodání 2 ks konkrétních serverů pro každou z lokalit jeho ICT centra, přičemž v případě, že by po dodání systému byly dodané zdroje saturovány z více než 60 %, je dodavatel povinen dodat další server, resp. servery, aby byla dodržena podmínka zadavatele ohledně maximální saturace dodaných zdrojů. Podle Úřadu tak není pochyb o tom, že dodávka serverů je odvislá od „velikosti“ dodaného systému, tedy zbytku požadovaného plnění, se kterým bezprostředně souvisí, neboť pouze dodavatel, který systém vytvoří, bude obeznámen s jeho velikostí, na základě které pak upřesní počet serverů nad rámec zadavatelem požadovaného minima. Část plnění spočívající v dodávce serverů tak nelze oddělit od zbytku požadovaného plnění, přičemž s ohledem na souvislost dodávky serverů se zbytkem požadovaného plnění (požadovaným systémem) ani není možné, aby servery byly dodány dodavatelem odlišným od dodavatele systému.

167.     S ohledem na shora uvedené má Úřad za prokázané, že navrhovatelem údajně oddělitelná plnění, tj. pracoviště dopravního centra – HW a SW [část 1] a servery dopravního centra – HW a SW [část 2], jakož i  jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky, spolu úzce souvisí, a tedy tvoří jeden funkční celek, neboť jejich prostřednictvím dochází k plnění účelu veřejné zakázky, tj. zajištění moderního řízení dopravy, lepšího informování účastníků dopravy, zvýšení kapacity dopravní sítě, zvýšení dopravního komfortu a atraktivity dopravy, její plynulosti a bezpečnosti, přičemž je od sebe nelze oddělit. Pro úplnost Úřad uvádí, že s dílčími plněními veřejné zakázky, tj. s dopravním centrem, řadiči světelných signalizačních zařízení, dopravní řídicí ústřednou a strategickými detektory, zcela jistě souvisí i dílčí plnění spočívající v poskytování servisních služeb a služeb dalšího rozvoje, neboť je zcela logické, aby zadavatel požadoval po dodavateli, který dodává poptávaný SW a HW, rovněž servis k takovému plnění a současně i jeho závazek, že v případě úprav, rozvoje či rozšíření daného systému jako celku či jen jeho subsystému poskytne zadavateli patřičné konzultační a programátorské služby, případně provede v závislosti na provedených úpravách proškolení příslušných pracovníků. Úřad tak s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem, konkrétně se zásadou zákazu diskriminace, když veřejnou zakázku zadával jako jednu veřejnou zakázku, neboť, jak je rozvedeno výše, jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky, a zejména navrhovatelem uváděné části, úzce souvisí se zbytkem požadovaného plnění, se kterým tvoří jeden funkční celek, a směřují ke stejnému cíli, jímž je modernizace a vybudování nových součástí a prvků telematického systému za účelem zajištění moderního řízení dopravy, lepšího informování účastníků dopravy, zvýšení kapacity dopravní sítě, zvýšení dopravního komfortu a atraktivity dopravy, její plynulosti a bezpečnosti. Z uvedeného důvodu nelze navrhovatelem uváděné části ani jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky oddělit od zbytku požadovaného plnění. Úřad současně neshledal důvody, pro které by se rozdělení veřejné zakázky na části jevilo jako vhodné, resp. možné. V této souvislosti Úřad doplňuje, že ačkoliv vymezení předmětu plnění veřejné zakázky svým způsobem omezuje hospodářskou soutěž v tom smyslu, že se někteří potenciální dodavatelé dílčích plnění veřejné zakázky nemohou účastnit zadávacího řízení, neboť nejsou schopni dodat celý předmět plnění, jedná se s ohledem na existenci funkčního celku o omezení hospodářské soutěže, které není zákonem zakázané, a proto nelze vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. stanovení zadávacích podmínek považovat za nezákonné. Současně nelze odhlédnout od skutečnosti, že zadavatel poptává robustní komplexní systém, resp. rozšíření, které žádný dodavatel není schopen dodat sám. Pakliže by se tedy konkrétní dodavatel chtěl podílet na plnění konkrétní části veřejné zakázky, nic mu nebrání v podání společné nabídky s jiným dodavatelem, případně v účasti v zadávacím řízení v postavení poddodavatele, neboť zadavatel žádným způsobem neomezil tzv. poddodavatelský řetězec. K navrhovatelem uváděným příkladům obdobných veřejných zakázek, které byly zadávány zvlášť, Úřad uvádí, že pouhé tvrzení, že jiný zadavatel postupoval jinak, tj. veřejnou zakázku v daném případě rozdělil, nemůže samo o sobě relevantně vypovídat o tvrzeném nezákonném postupu zadavatele, neboť je třeba vycházet z konkrétních okolností daného případu. Obdobně ani tvrzení navrhovatele, že nemohl sám podat nabídku na veřejnou zakázku, neimplikuje nezákonnost postupu zadavatele, neboť, jak již Úřad dovodil výše, jednotlivá dílčí plnění veřejné zakázky, zejména navrhovatelem uváděné části, úzce souvisí se zbytkem požadovaného plnění, se kterým tvoří jeden funkční celek, v důsledku čehož nelze vymezení předmětu plnění veřejné zakázky, resp. stanovení zadávacích podmínek považovat za nezákonné, resp. za rozporné se zásadou zákazu diskriminace. Současně nelze přehlédnout, že zadavatel i přes omezený relevantní trh obdržel celkem 2 nabídky na plnění veřejné zakázky.  

168.     V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, resp. k tvrzení navrhovatele, že se zadavatel nevypořádal s jeho námitkou týkající se oddělitelnosti konkrétní části požadovaného plnění (pracoviště dopravního centra – HW a SW a servery dopravního centra – HW a SW) od zbytku požadovaného plnění, Úřad uvádí, že ačkoli ustanovení § 245 odst. 1 zákona na zadavatele klade povinnost vyjádřit se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich uvedených, není pro splnění tohoto požadavku nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 55/2018-63 ze dne 9. 9. 2020). V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách, přičemž dospěl k závěru, že se v jeho rámci zadavatel vyjádřil ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem v dostatečné míře podrobnosti tak, aby z něj bylo patrné, jaké důvody zadavatele vedly k neoddělení předmětné části plnění od zbytku požadovaného plnění, resp. k odmítnutí námitek navrhovatele. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách popsal skutečnosti, na základě kterých podle něj předmět plnění veřejné zakázky tvoří funkční celek, jakož i důvody, pro které podle něj nelze veřejnou zakázku rozdělit na části, čímž vypořádal i námitku navrhovatele týkající se oddělitelnosti konkrétní části požadovaného plnění od zbytku požadovaného plnění. Nadto zadavatel v souvislosti s předmětnou námitkou navrhovatele odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0444/2018/VZ-08836/521/JRo[6] ze dne 27. 3. 2019, resp. na argumentaci zde uvedenou, v rámci které byla podrobně řešena otázka vymezení předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel se tak v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek a rozhodnutí o námitkách tak plní svůj účel, jelikož navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem a odůvodněním zadavatele, případně se následně vyjádřit k argumentaci zadavatele v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad se tak neztotožňuje s tvrzením navrhovatele o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách.

K tvrzenému přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek

169.     Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel nezpracoval zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, čímž přenáší na dodavatele odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek. Konkrétně navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných softwarových produktů a maintenance po dobu poskytování servisních služeb stanovenému v části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodu 21. přílohy č. 8 zadávací dokumentace, prostřednictvím kterého podle něj zadavatel nutí dodavatele k nacenění něčeho, co neexistuje a co nelze ocenit, neboť z předmětného požadavku nelze definovat, co je jeho obsahem. Zadavatel podle navrhovatele obsah předmětného požadavku neobjasnil ani ve vysvětlení zadávací dokumentace a navrhovatel tak není schopen předmětný požadavek zadavatele nacenit, neboť se zavazuje k neurčitému počtu změn vyvolaných neurčitými skutečnostmi, na které nemusí mít smluvní strany vůbec vliv a které případně mohou vznikat zcela nezávisle na jeho vůli. V kombinaci s čl. XVI. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 16.8 návrhu smlouvy a čl. XIII. „DOBA TRVÁNÍ SMLOUVY“ odst. 13.1 návrhu smlouvy pak navrhovatel předmětný požadavek zadavatele považuje za nepřiměřený. Současně navrhovatel brojí proti požadavku zadavatele stanovenému v čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy, ze kterého vyplývá, že dodavatel je povinen i bez pokynů zadavatele provést nutné úkony, které nejsou ve smlouvě výslovně uvedeny a které jsou s ohledem na nepředvídané okolnosti nezbytné pro plnění smlouvy nebo pro zamezení vzniku škody, neboť má za to, že jej zadavatel prostřednictvím tohoto požadavku zavazuje k úkonům neuvedeným ve smlouvě a k úkonům nepředvídaným. Takto stanovené smluvní podmínky navrhovatel považuje za nepřiměřené a netransparentní.

170.     Úřad předně konstatuje, že posouzení smluvních podmínek je nezbytné tam, kde by jejich vymezení naráželo na jednotlivá ustanovení zákona (blíže viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 88/2016 ze dne 30. 1. 2019). Vycházeje z citovaného rozsudku, Úřad uvádí, že smluvní podmínky mohou být za nezákonné považovány fakticky pouze tehdy, jsou-li zjevně excesivní. Úřad tedy přistoupil k posouzení navrhovatelem rozporovaných smluvních podmínek v tom smyslu, zda tyto byly stanoveny natolik excesivně, že v jejich důsledku bylo zabráněno účasti potenciálních dodavatelů v zadávacím řízení, popř. že by jiným způsobem negativně zasáhly do procesu zadávání předmětné veřejné zakázky. Úřad poznamenává, že posouzení toho, zda konkrétní smluvní podmínka formulovaná zadavatelem je ještě souladná se zákonem, či zda již naopak vykazuje zjevnou nepřiměřenost, je vždy odvislé od skutkových okolností daného případu.

171.     Ve vztahu k uzavírání smluv v rámci zakázkového práva pak považuje Úřad za vhodné vyjádřit se obecně k procesu uzavírání smluv a tedy i (ne)možnosti dodavatelů vstupovat do způsobu a vhodnosti nastavení smluvních podmínek. Ve vztahu k zakázkovému právu si je třeba uvědomit, že zadávací řízení podle zákona představuje specifický kontraktační proces upravený v souvislosti s vynakládáním veřejných prostředků s cílem zabezpečit jejich transparentní využívání. Zákon tedy do značné míry modifikuje proces kontraktace upravený jinak obecnými soukromoprávními předpisy, resp. stanovuje další požadavky, které zadavatel (stejně tak i dodavatel) musí dodržet. Zadávání veřejných zakázek totiž představuje specifický postup směřující k uzavření smlouvy, který vykazuje značné odlišnosti od běžného soukromoprávního procesu kontraktace probíhajícího výlučně v režimu občanského zákoníku, jenž je výrazně volnější, a který oběma stranám v procesu uzavírání smlouvy např. dovoluje měnit náležitosti a obsah smlouvy po celou kontraktační fázi až do jejího uzavření. Oproti tomu zákon subjektům smlouvy na veřejnou zakázku tyto možnosti podstatně limituje.

172.     Smlouva na veřejnou zakázku má, resp. musí být uzavřena zásadně v takovém znění, v jakém byla obsažena v nabídce účastníka zadávacího řízení. Nelze připustit, aby zadavatel po dobu trvání závazků vyplývajících z uzavřené smlouvy umožnil jejich podstatnou změnu. Vzhledem k výše uvedenému je proto nezbytné, aby zadavatel k formulaci smluvních podmínek přistupoval s patřičnou dávkou svědomitosti a při zohlednění skutečnosti, že dodavatelům předkládá podmínky, které následně nemohou být podstatně měněny, a tedy by měly být nastaveny takovým způsobem, aby neměly negativní dopad do průběhu samotného zadávacího řízení, tedy aby např. neodrazovaly potenciální dodavatele od podání nabídky, příp. aby následně nečinily problémy při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

173.     Úřad předesílá, že zákon konkrétně nestanoví, jaké smluvní podmínky mají být obsaženy ve smlouvě, která bude následně uzavřena na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Vymezení smluvních podmínek tudíž zákon ponechává na uvážení zadavatele, neboť právě ten má nejlepší povědomí o tom, „co“ a za jakých podmínek potřebuje. Záleží proto na úvaze zadavatele, jaké požadavky, které nejsou ze zákona obligatorní, uvede či neuvede v zadávací dokumentaci, a jakým způsobem si stanoví rozsah smluvních podmínek, které však nemůže formulovat zjevně excesivně. Úřad přezkoumal navrhovatelem rozporovaný požadavek zadavatele, přičemž uvádí následující.

174.     V šetřeném případě zadavatel v části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodech 21. až 23. přílohy č. 8 zadávací dokumentace, která je současně přílohou č. 2 „Bližší specifikace Služeb a záruky“ návrhu smlouvy, stanovil své požadavky na službu updatu SW produktů. V bodu 21. předmětné přílohy zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že po celou dobu poskytování servisních služeb, tj. po dobu neurčitou, resp. po dobu minimálně 10 let (viz čl. IV. „DOBA A MÍSTO PLNĚNÍ“ odst. 4.2 bodu 4.2.1 návrhu smlouvy a čl. XIII. „DOBA TRVÁNÍ SMLOUVY“ odst. 13.1 návrhu smlouvy), požaduje automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance, které umožňují aktualizaci SW produktů s vazbou na platnou a účinnou legislativu nebo vývoj HW či jiných souvisejících SW prostředků, přičemž součástí plnění jsou rovněž veškeré náklady na migraci dat, instalaci zahrnující testování nové verze na jeho provozní podmínky před instalací nové verze a samotnou instalaci do produktivního prostředí dle předem dohodnutých termínů a pravidel. K předmětnému požadavku se zadavatel vyjádřil i v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, když v odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 169 mj. uvedl, že tento požadavek vyjadřuje jeho potřebu mít v čase aktuální a funkční systém. Konkrétně zadavatel uvedl, že požaduje, aby nedocházelo k ustrnutí vývoje SW na určité verzi, která již nebude vyhovovat legislativě a novým verzím a aktualizacím základního podpůrného SW, se kterým pak nebude kompatibilní. Současně zadavatel uvedl, že není nutné, aby dodavatel pořizoval novou verzi dodávaného SW, jakmile dojde k vyvinutí jeho nové verze, avšak tento nesmí zastarat natolik, aby rozvoj souvisejících informačních technologií znemožnil jeho funkce a rozvoj. Za tímto účelem zadavatel dodavatelům doporučil zajištění podpory vývoje maintenance a jiných licenčních programů u jejich výrobců. Zadavatel shrnul, že dodavatel musí zabezpečit vývoj jím dodaného SW tak, aby reagoval na změny a vývoj IT v průběhu jeho podpory, tedy dodávat update SW komunikujícího i s vyššími verzemi podpůrných SW (např. operačních a databázových systémů), přičemž doplnil, že předmětný požadavek rozhodně neznamená, že je třeba okamžitá výměna operačního systému Windows nebo databázového systému SQL ihned při vydání jeho nové verze, ale jeho smyslem je, aby veškerý dodávaný SW sledoval trendy souvisejícího podpůrného SW platné v daném čase. V návaznosti na shora uvedené zadavatel v odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 247 konstatoval, že s ohledem na své potřeby trvá na splnění podmínek pro poskytování služeb servisu a rozvoje dle zadávací dokumentace, což zdůvodnil mj. nutností provozování funkčního díla po celou dobu trvání smlouvy. Současně zadavatel připomněl, že případná obchodní rizika mohou dodavatelé zohlednit při přípravě nabídky v rámci nabídkové ceny. V čl. XVI. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 16.8 návrhu smlouvy pak zadavatel mj. stanovil, že dodavatel na sebe v souladu s ustanovením § 1765 odst. 2 občanského zákoníku přebírá nebezpečí změny okolností.   

175.     Ze shora uvedeného je zřejmý zájem zadavatele na provozování funkčního systému po celou dobu trvání smlouvy, tj. v případě poskytování servisních služeb po dobu neurčitou, resp. po dobu 10 let, po jejichž uplynutí lze smlouvu ve vztahu k poskytování servisních služeb ze strany dodavatele vypovědět, přičemž 10 let (od předání díla) je současně minimální doba, po kterou zadavatel požaduje zajistit životnost komponent díla, za účelem čehož požaduje službu updatu SW produktů dodaných dodavatelem, tedy dodávku jejich vyšších verzí, kterou dodavatel provede automaticky, tj. bez pokynu zadavatele. Tuto dodávku však dodavatel nemusí učinit bezodkladně, jakmile dojde k vyvinutí nové verze daného SW, avšak systém nesmí zastarat natolik, aby byly znemožněny jeho funkce a rozvoj. Jinými slovy řečeno, dodavatel je povinen bez pokynu zadavatele poskytnout službu updatu daného SW produktu, tedy dodat jeho vyšší verzi tehdy, pokud by jeho nedodání, tedy neprovedení updatu, ohrozilo funkčnost systému. Pakliže by funkčnost systému neprovedením updatu daného SW produktu ohrožena nebyla, není dodavatel povinen jeho update provádět ihned po vyvinutí jeho nové verze. Dodavatel tak má (časový) prostor pro zajištění funkčnosti a kompatibility jím dodávaného SW (tj. testování a příp. úprav). Úřad se tak neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že nelze definovat obsah předmětného požadavku zadavatele.

176.     K výše uvedenému Úřad opětovně uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky je modernizace a vybudování nových součástí a prvků dopravního telematického systému, které budou využity pro účely zajištění moderního řízení dopravy, lepšího informování účastníků dopravy, zvýšení kapacity dopravní sítě, zvýšení dopravního komfortu a atraktivity dopravy, její plynulosti a bezpečnosti. Za účelem plnění shora uvedeného zadavatel hodlá uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu, která bude upravovat jejich vzájemná práva a povinnosti, a to v případě poskytování servisních služeb po dobu minimálně 10 let. S ohledem na charakter předmětu plnění veřejné zakázky a současně s ohledem na zájem zadavatele zajistit dlouhodobé provozování funkčního díla, je pochopitelné, že má zadavatel objektivní zájem na tom, aby měl v průběhu plnění smlouvy zajištěn servis dodaného řešení ze strany dodavatele, který mu jej dodal a který jej tedy zná nejlépe. Na tomto místě Úřad opakuje, že v mezích zákona je to právě zadavatel, kdo má nejlepší povědomí o svých potřebách, a proto je plně v jeho gesci, jakým způsobem nastaví zadávací podmínky, včetně podmínek smluvních. Zadavatel je nadto – jak již bylo uvedeno výše – s ohledem na omezení související s uzavíráním, resp. změnami smluv v rámci zakázkového práva nucen formulovat smluvní podmínky s patřičnou dávkou svědomitosti, přičemž i z tohoto pohledu se jeví jako opodstatněné, že si zadavatel pro své budoucí potřeby zajistil poskytování servisních služeb od dodavatele dodaného řešení, a to v takovém rozsahu, aby zajistil jeho plnou funkčnost bez vynakládání dalších (neočekávaných) financí. Vzhledem k právě řečenému má Úřad tudíž za to, že přezkoumávaná smluvní podmínka zajišťující zadavateli poskytování servisních služeb k dodanému řešení ze strany jeho dodavatele po dobu jeho minimální životnosti, má své opodstatnění, kdy se nadto z pohledu Úřadu sice jedná o podmínku přísnou, nikoliv však excesivní, jak se domnívá navrhovatel. Současně se podle Úřadu co do délky trvání předmětného požadavku nejedná o podmínku zjevně nadstandardní, neboť smluvní podmínky zajišťující poskytování servisních služeb v obdobné délce se vyskytují i ve smlouvách uzavřených v rámci jiných veřejných zakázek. Jako příklad lze uvést smlouvu „INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ SYSTÉM V HRADCI KRÁLOVÉ“ uzavřenou v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Inteligentní dopravní systém v Hradci Králové“, kde je pak poskytování servisních služeb, resp. služeb záruky požadováno po dobu 6 let, přičemž ve „SMLOUVĚ O VÝVOJI A KONVERZI SYSTÉMU NDIC“ uzavřené v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Konverze stávajícího systému NDIC do otevřené architektury s využitím stávající infrastruktury a datových zdrojů včetně komplexní podpory na dobu neurčitou“ je požadováno poskytování servisních služeb po dobu neurčitou (s možností její výpovědi nejdříve po uplynutí 5 let).  Na tomto závěru ničeho nemění ani čl. XVI. „ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“ odst. 16.8 návrhu smlouvy, podle kterého na sebe dodavatel přebírá nebezpečí změny okolností ve smyslu ve smyslu § 1765 odst. 2 občanského zákoníku. Úřad je přesvědčen, že potenciální dodavatelé jsou natolik odborně způsobilí, že jsou schopni toto nebezpečí zohlednit, vyhodnotit a promítnou jej do své nabídky (podrobněji níže).

177.     Co se týče nacenění předmětného požadavku zadavatele, Úřad uvádí, že zadavatel obdržel celkem 2 nabídky na plnění veřejné zakázky, což samo o sobě svědčí o tom, že na relevantním trhu existují dodavatelé, kteří jsou schopni požadavek zadavatele nacenit, a současně o tom, že tento požadavek fakticky nacenit lze. K nacenění předmětného požadavku zadavatele Úřad dále uvádí, že si je vědom toho, že se v průběhu poskytování servisních služeb, tj. po dobu minimálně 10 let, mohou vyskytnout situace, které nepochybně budou mít vliv na cenu plnění. Lze však reálně předpokládat, že potenciální dodavatelé, kteří hodlají podat nabídku na veřejnou zakázku, jsou odborně způsobilí a znají jednotlivá specifika, která se vztahují k segmentu jejich podnikání, a tudíž jsou schopni reálně jednotlivé situace, které mohou v průběhu plnění veřejné zakázky nastat, identifikovat a následně i zohlednit v nabídkové ceně. Je pak na podnikatelském rozhodnutí každého dodavatele, jakým způsobem veškeré případné situace a změny, které mohou v průběhu plnění veřejné zakázky nastat, kvantifikuje a jakým způsobem je zohlední v nabídkové ceně. Uvedená skutečnost však nemůže vyústit v to, že zadavateli bude Úřadem „nařízeno“ omezit poskytování servisních služeb na dobu, po kterou bude větší „pravděpodobnost“, že nebude docházet k významným změnám v průběhu plnění veřejné zakázky a dodavatelé budou tyto služby poskytovat relativně za „konstantních“ podmínek po celou dobu plnění, byť by zadavatel potřeboval uzavřít na základě svých potřeb smlouvu dlouhodobějšího charakteru (jako je tomu v šetřeném případě). Úřad se přesto obrátil na dodavatele, kteří v zadávacím řízení podali nabídku na veřejnou zakázku, tj. na dodavatele CROSS Zlín a dodavatele Yunex, s žádostí o sdělení, jakým způsobem, resp. na základě jakých úvah a při zohlednění kterých skutečností přistoupili k nacenění předmětného požadavku zadavatele. Z obdržených odpovědí vyplývá, že oba oslovení dodavatelé při nacenění předmětného požadavku zadavatele vycházeli zejména ze svých dosavadních znalostí a dat a odhadů. Na uvedeném nic nemění ani ta skutečnost, že jeden z dodavatelů konstatoval, že nacenění bylo problematické a nestandardní a že musel finančně ohodnotit jako riziko mj. právě požadavek na dodávku nových verzí SW třetích stran. V této souvislosti Úřad pro úplnost Úřad uvádí, že skutečnost, že dodavatelé musí ve svých nabídkách zohlednit konkrétní riziko, přičemž k jeho ocenění přistoupí odlišným způsobem, neznamená, že by podané nabídky byly vzájemně neporovnatelné, neboť skutečnost, že některý z dodavatelů  ve své nabídce posoudí budoucí rizika (která v okamžiku zadávání veřejné zakázky nejsou známa dodavateli, ale ani zadavateli) „lépe“ než jiný dodavatel sama o sobě neznamená, že by zadavatel musel obdržet vzájemně neporovnatelné nabídky.

178.     S ohledem na shora uvedené tak podle Úřadu není pochyb o tom, že předmětný požadavek zadavatele lze nacenit. Vzhledem k uvedenému tak Úřad nepovažuje za nezbytné oslovit trh s dotazem na důvody nepodání nabídek v předmětném zadávacím řízení, jak požadoval navrhovatel v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí. Nadto relevantní trh je velmi úzký, což v podstatě připouští i navrhovatel ve svém návrhu, přičemž podstatná část subjektů na trhu je účastna předmětného zadávacího řízení. Takové dotazování by tak nevedlo k relevantním zjištěním. Z obdobného důvodu Úřad nepřistoupil ani k navrhovatelem v návrhu navrhovanému dotazování výrobců příslušného SW, neboť jejich vyjádření by nebyla nikterak relevantní ve vztahu k posouzení schopnosti dodavatelů nacenit předmětný požadavek zadavatele. S ohledem na počet podaných nabídek pak Úřad v souvislosti s otázkou (ne)možnosti nacenění předmětného požadavku zadavatele nepovažoval rovněž za nutné ani vypracování znaleckého posudku, které navrhoval navrhovatel v návrhu.

179.     Požadavek zadavatele na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu poskytování servisních služeb přitom nelze podle Úřadu považovat za excesivní ani ve spojení s čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy, ze kterého vyplývá, že dodavatel je povinen i bez pokynů zadavatele provést nutné úkony, které nejsou ve smlouvě výslovně uvedeny a které jsou s ohledem na nepředvídané okolnosti nezbytné pro plnění smlouvy nebo pro zamezení vzniku škody, neboť tento doplňuje požadavek zadavatele na automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu poskytování servisních služeb, neboť s ohledem na charakter předmětu plnění veřejné zakázky a s ním související potřebu zadavatele provozovat aktuální a funkční systém není dost dobře možné v rámci desetiletého období, tj. po dobu trvání smlouvy, předem postihnout výčet veškerých situací, které mohou nastat a které by mohly mít vliv na funkčnost systému, zejména v natolik dynamickém oboru jakým je poskytování IT služeb. Nemožnost postihnout úplný výčet takových situací, jakož i jejich rozsah a objem, je logicky dána tím, že tyto vyvstanou až v průběhu plnění veřejné zakázky, přičemž je evidentní, že množina těchto skutečností je do značné míry nezávislá na vůli zadavatele či dodavatele, jak ostatně uvádí i navrhovatel v námitkách. Je však zapotřebí upozornit na fakt, že daná situace je pro všechny dodavatele identická, neboť žádný z nich neví, kolik takových situací vyvstane, a všichni je (resp. riziko jejich vzniku) musí v rámci své nabídky nacenit.

180.     S ohledem na shora uvedené Úřad shrnuje, že smluvní podmínky stanovené zadavatelem v části „Služba update softwarových produktů v rámci servisních služeb“ bodu 21. přílohy č. 8 zadávací dokumentace, prostřednictvím které požaduje automatickou dodávku všech vyšších verzí dodaných SW produktů a maintenance po dobu poskytování servisních služeb, a v čl. VIII. „DALŠÍ PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN“ odst. 8.7 návrhu smlouvy, ze kterého vyplývá, že dodavatel je povinen i bez pokynů zadavatele provést nutné úkony, které nejsou ve smlouvě výslovně uvedeny a které jsou s ohledem na nepředvídané okolnosti nezbytné pro plnění smlouvy nebo pro zamezení vzniku škody, nelze ani v jejich kombinaci považovat za nepřiměřené a netransparentní, tedy ani za zjevně excesivní, neboť se s ohledem na charakter předmětu plnění veřejné zakázky a potřebu zadavatele provozovat po dobu trvání smlouvy aktuální a funkční systém jedná o podmínky opodstatněné, jejichž obsah je ze zadávací dokumentace a jejích vysvětlení seznatelný, a současně o požadavky, které jsou dodavatelé schopni nacenit. Zadavatel tak stanovil předmětné podmínky přiměřeným a transparentním způsobem a současně v dostatečné míře podrobnosti, přičemž jejím stanovením nepřenáší odpovědnost za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele.

181.     V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, resp. k tvrzení navrhovatele, že se zadavatel vůbec nevyjádřil ke skutečnosti, že podle něj neexistuje zadavatelem požadované plnění, které by bylo možné nacenit na 10 let dopředu, Úřad uvádí, že se k povinnosti zadavatele vyjádřit se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich uvedených vyjádřil již v bodu 168. odůvodnění tohoto rozhodnutí, na který tímto odkazuje. V souvislosti s předmětnou námitkou navrhovatele Úřad opakuje, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách, přičemž i ve vztahu k této námitce navrhovatele dospěl k závěru, že se v jeho rámci zadavatel vyjádřil ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem v dostatečné míře podrobnosti tak, aby bylo z rozhodnutí o námitkách patrné, jaké stanovisko zadavatel zaujímá ve vztahu k tvrzení navrhovatele ohledně neexistence zadavatelem požadovaného plnění, resp. jaké důvody jej vedly k odmítnutí námitek navrhovatele. Zadavatel se tak i v tomto případě v rámci rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek a rozhodnutí o námitkách tak plní svůj účel, jelikož navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem a odůvodněním zadavatele, případně se následně vyjádřit k argumentaci zadavatele v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad se tak ani v tomto případě neztotožňuje s tvrzením navrhovatele o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách.

182.     Pro úplnost Úřad v souvislosti s argumentací navrhovatele uvedenou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí týkající se rámcového charakteru smlouvy ve vztahu ke službám školení, konzultačním a programátorským službám uvádí, že k této nepřihlíží, a to z důvodu opožděnosti skutkových tvrzení poskytnutých ze strany navrhovatele. Úřad uvádí, že podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení uvádět rozhodné skutečnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, přičemž o této povinnosti byl navrhovatel informován v oznámení o zahájení správního řízení. Z téhož ustanovení pak vyplývá, že k později uváděným skutečnostem Úřad nepřihlíží. Výjimku ze zásady koncentrace správního řízení v tomto ohledu představuje pouze situace, kdy jde o dodatečně tvrzené skutečnosti, kterými je zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Úřad však má za to, že v daném případě taková situace nenastala, neboť nově uváděné skutečnosti ze strany navrhovatele nejsou způsobilé zpochybnit pravdivost, tedy věrohodnost, shromážděných podkladů pro vydání rozhodnutí, když jejich obsahem jsou skutečnosti, které navrhovatel mohl a měl tvrdit již v námitkách a následně v návrhu.

Závěr

183.     Na základě shora předestřených skutečností Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1.             MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2.             Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Platí pro všechny tvary pojmu „hardware“.

[2] Platí pro všechny tvary pojmu „software“.

[3] Příloha č. 8 zadávací dokumentace současně tvoří přílohu č. 2 „Bližší specifikace Služeb a záruky“ návrhu smlouvy.

[4] Národní dopravní informační centrum

[5] Viz zde: https://www.vars.cz/profil-spolecnosti

[6] Ačkoliv se jedná o nepravomocné rozhodnutí Úřadu, navrhovateli byl jeho obsah znám, neboť byl účastníkem správního řízení, ve kterém bylo toto rozhodnutí vydáno.