číslo jednací: 37199/2022/500
spisová značka: S0191/2022/VZ

Instance I.
Věc Správa KVA – poskytování právních služeb FIDIC
Účastníci
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR
  2. Skils s.r.o. advokátní kancelář
  3. Cerha Hempel Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok 2022
Datum nabytí právní moci 9. 11. 2022
Související rozhodnutí 31057/2022/162
37199/2022/500
Dokumenty file icon 2022_S0191.pdf 446 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0191/2022/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-37199/2022/500

 

Brno 24. 10. 2022

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 29. 4. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
  • navrhovatel – Skils s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1,
  • ·vybraný dodavatel – Cerha Hempel Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 09874496, se sídlem Týn 639/1, Staré Město, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Správa KVA – poskytování právních služeb FIDIC“ na základě výzvy k podání nabídek zn. RSD-49895/2022, jež byla zaslána dne 31. 3. 2022 v návaznosti na rámcovou dohodu uzavřenou v otevřeném řízení „Poskytování právních služeb – Smluvní podmínky FIDIC“, kdy oznámení o výsledku tohoto zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 12. 2021 pod ev. č. Z2020-031466 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2021/S 245-646945,

rozhodl takto:

 

 

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – postupoval při zadávání veřejné zakázky „Správa KVA – poskytování právních služeb FIDIC“ na základě výzvy k podání nabídek zn. RSD-49895/2022, jež byla zaslána dne 31. 3. 2022 v návaznosti na rámcovou dohodu uzavřenou v otevřeném řízení „Poskytování právních služeb – Smluvní podmínky FIDIC“, kdy oznámení o výsledku tohoto zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 12. 2021 pod ev. č. Z2020-031466 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2021/S 245-646945, v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když dne 12. 4. 2022 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dodavatele Cerha Hempel Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 09874496, se sídlem Týn 639/1, Staré Město, 110 00 Praha 1 – a téhož dne toto své rozhodnutí oznámil, aniž by u citovaného dodavatele v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami provedl posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí ze dne 12. 4. 2022 o výběru dodavatele Cerha Hempel Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 09874496, se sídlem Týn 639/1, Staré Město, 110 00 Praha 1.

III.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), odeslal dne 31. 3. 2022 výzvu k podání nabídek zn. RSD-49895/2022 (dále jen „výzva k podání nabídek“) za účelem zadání veřejné zakázky „Správa KVA – poskytování právních služeb FIDIC“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „dílčí zakázka“), a to na základě rámcové dohody uzavřené dne 10. 12. 2021 v otevřeném řízení „Poskytování právních služeb – Smluvní podmínky FIDIC“, kdy oznámení o výsledku tohoto zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 12. 2021 pod ev. č. Z2020-031466 a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2021/S 245-646945 (dále jen „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 2.1. výzvy k podání nabídek je předmětem plnění veřejné zakázky „poskytování právních služeb v souvislosti se smluvními podmínkami, které se zakládají na mezinárodních standardech vydaných organizací FIDIC, jedná se zejména o smluvní podmínky vycházející z překladu Červené knihy – FIDIC RED BOOK pro ŘSD ČR Správu Karlovy Vary v tomto rozsahu:

  • komplexní právní zastupování Klienta v souvislosti se smluvními podmínkami FIDIC,
  • poskytování právních porad a konzultací, účasti a zastupování Klienta při jednáních, jakož i další formy právních služeb v souvislosti se smluvními podmínkami FIDIC.“

3.             Dne 12. 4. 2022 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dodavatele Cerha Hempel Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 09874496, se sídlem Týn 639/1, Staré Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „rozhodnutí o výběru“ a „vybraný dodavatel“), přičemž tentýž den tuto skutečnost oznámil dodavatelům, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku.

4.             Dne 12. 4. 2022 byly zadavateli prostřednictvím datové schránky doručeny námitky dodavatele Skils s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“), z téhož dne, které směřovaly proti rozhodnutí o výběru (dále jen „námitky“).

5.             Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 19. 4. 2022 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 21. 4. 2022, odmítl.

6.             Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 29. 4. 2022 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.            OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel návrhem brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele, resp. opomenutí zadavatele spočívajícím v neposouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) u vybraného dodavatele.

8.             Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel si výslovně v zadávací dokumentaci zadávacího řízení vyhradil, že bude ve vztahu k veřejné zakázce (i ostatním minitendrům) postupovat podle § 113 zákona, tedy posuzovat MNNC. Dle názoru navrhovatele totiž z konkrétních ustanovení zadávací dokumentace zadávacího řízení, rámcové dohody uzavřené na základě zadávacího řízení i z výzvy k podání nabídek na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel je povinen při posuzování nabídek na veřejnou zakázku aplikovat čl. 7 zadávací dokumentace zadávacího řízení, dle kterého je za MNNC považována částka 1 500 Kč bez DPH za jednu člověkohodinu, a tedy uplatňovat postup podle § 113 zákona.

9.             Navrhovatel se domnívá, že uvedená hranice MNNC má význam pouze v případě, pokud je uplatňována také pro jednotlivé minitendry, neboť dodavatelé budou zadavateli poskytovat plnění právě až na základě dílčích smluv uzavřených v minitendrech. Pokud by zadavatel stanovil hranici MNNC jen pro zadávací řízení a rezignoval na její uplatnění ve vztahu k veřejné zakázce, na jejímž základě bude dodavatel plnění skutečně poskytovat, pak by jeho postup postrádal jakýkoliv smysl.

10.         Navrhovatel zdůrazňuje, že nabídková cena vybraného dodavatele ve výši 520 Kč bez DPH za jednu člověkohodinu je nepochybně MNNC, jelikož představuje pouze 34,7 % z hranice stanovené zadavatelem pro MNNC. Dle názoru navrhovatele tak měl zadavatel jednoznačnou povinnost vyzvat vybraného dodavatele k písemnému zdůvodnění jeho nabídkové ceny, následně by zadavatel musel přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 4 zákona, neboť dle navrhovatele vybraný dodavatel takto nízkou nabídkovou cenu nemůže být schopen objektivně vysvětlit. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že nabídková cena vybraného dodavatele je významně nižší než tržní cena za poskytování advokátních služeb v rámci běžné právní agendy, natož pak než cena za poskytování komplexního právního poradenství v oblasti realizace dálničních staveb dle smluvních podmínek FIDIC. Navrhovatel tak má za to, že plnění nabízené vybraným dodavatelem pro zadavatele nemůže být jakkoliv ekonomicky přínosné.

11.         Tvrzení zadavatele, resp. hodnotící komise, že vybraný dodavatel je údajně schopen veřejnou zakázku plnit, navrhovatel považuje za irelevantní, neboť hodnotící komise vycházela pouze z toho, že vybraný dodavatel splnil kvalifikaci v zadávacím řízení a v hodnocení nabídek v zadávacím řízení se umístil na pátém místě z celkového počtu devíti nabídek. To však dle navrhovatele nedokládá, že vybraný dodavatel bude schopen za takto „drasticky“ nízkou nabídkovou cenu veřejnou zakázku plnit. Navrhovatel k tomu dodává, že každý z dodavatelů, se kterým byla uzavřena rámcová dohoda, splnil kvalifikaci v zadávacím řízení a umístil se v zadávacím řízení tak, že byl vybrán.

12.         Navrhovatel dále s odkazem na závěry týkající se účelu institutu MNNC vyplývající z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017 uvádí, že zadavatel nemůže rezignovat na posouzení MNNC, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je veřejná zakázka zadávána. Dle názoru navrhovatele je zadavatel povinen k posouzení MNNC přistoupit vždy a pokud MNNC identifikuje, tak také vždy vyzvat dodavatele k jejímu zdůvodnění. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-33784/2021/500/AIv ze dne 7. 10. 2021 vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0264/2021/VZ. Správnost uvedené argumentace navrhovatele pak dle jeho názoru potvrzuje Ministerstvo pro místní rozvoj v „Metodice procesní k zadávacím řízení“[1] (dále jen „metodika MMR“) týkající se podlimitního režimu upraveného v části třetí zákona, která shodně jako část šestá zákona neobsahuje odkaz na § 113 zákona upravující institut MNNC.

13.         S ohledem na uvedené tak je navrhovatel přesvědčen, že i v případě, kdy by si zadavatel aplikaci § 113 zákona v zadávací dokumentaci nevyhradil, byl by povinen posuzovat MNNC u nabídek na veřejnou zakázku a požádat vybraného dodavatele o její zdůvodnění. Rovněž by pak v takovém případě zadavatel musel přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 4 zákona, a to z důvodů již výše uvedených.

14.         Závěrem návrhu se navrhovatel domáhá uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele na veřejnou zakázku. Součástí návrhu pak je rovněž návrh na vydání předběžného opatření spočívající v uložení zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

III.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 29. 4. 2022 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

16.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný dodavatel.

17.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-14664/2022/523 ze dne 3. 5. 2022.

18.         Úřad obdržel od zadavatele dne 6. 5. 2022 prostřednictvím datové zprávy a na technickém datovém nosiči dokumentaci k veřejné zakázce a dokumentaci o zadávacím řízení a dne 9. 5. 2022 vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

19.         Zadavatel předně uvádí, že nerozumí důvodům, pro které navrhovatel v návrhu akcentuje čl. 2.2.3 rámcové dohody týkající se způsobu výběru nejvýhodnější nabídky (tj. způsobu hodnocení), jelikož tento nemá žádnou souvislost s aplikací § 113 zákona při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody. Zadavatel se domnívá, že navrhovatel tak činí pouze z důvodů důkazní nouze ve snaze uměle provázat podmínky rámcové dohody s podmínkami veřejné zakázky tam, kde žádné takové provázání zjevně neexistuje.

20.         Zadavatel dále uvádí, že si pro zadávání předmětné veřejné zakázky použití § 113 zákona nevyhradil, stejně tak si nevyhradil, že nabídkovou cenu nižší než 1 500 Kč za člověkohodinu bude považovat za MNNC. Zadavatel považuje úvahu navrhovatele, že uvedená hranice MNNC má význam pouze tehdy, pokud je uplatňována na jednotlivé minitendry, za nesprávnou. Zadavatel uvádí, že smysluplnost stanovených zadávacích podmínek zadávacího řízení nelze vykládat odděleně optikou jediného ustanovení, nýbrž je nezbytné zadávací podmínky vykládat jako celek. Zadavatel současně podotýká, že není možné směšovat smysl a účel stanovených zadávacích podmínek v zadávacím řízení a podmínek pro zadávání veřejné zakázky (resp. obecně u veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody).

21.         Zadavatel poukazuje na skutečnost, že v rámci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody usiloval o výběr dodavatelů primárně na základě kvalitativních hodnotících kritérií a neměl zájem na tom, aby mezi vybrané dodavatele pronikl na úkor kvality dodavatel prostřednictvím nízké nabídkové ceny, proto stanovil cenu, kterou bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Smyslem a účelem nastavení zadávacích podmínek v zadávacím řízení bylo, aby zadavatel z celého relevantního trhu vybral dodavatele nabízející co nejkvalitnější a pro zadavatele komplexně nejvýhodnější plnění. Zadavatel považuje za absurdní, pokud by se měly poměřovat zadávací podmínky v zadávacím řízení, na základě kterých se provádí selekce celého relevantního trhu prostřednictvím kvalifikace a pravidel hodnocení, se zadávacími podmínkami jednotlivých minitendrů, kdy zadavatel již zná (resp. má vybrán) okruh kvalitních účastníků rámcové dohody a poptává konkrétní plnění.

22.         Zadavatel uvádí, že minitendry soutěžené jednotlivými útvary zadavatele na základě rámcových dohod vycházejí z potřeb těchto útvarů. Pokud tedy např. zadávací útvar zadavatele usoudí, že plnění konkrétního minitendru poskytne řádně ve srovnatelné kvalitě každý z účastníků rámcové dohody, je zcela legitimní požadavek stanovit podmínky minitendru tím způsobem, aby zadavatel v daném místě a čase získal tyto služby za pro něj co nejpříznivější cenu. V opačném případě by se zadavatel nechoval jako řádný hospodář při správě jemu svěřených veřejných prostředků.

23.         Zadavatel konstatuje, že nemá žádný zájem na stanovení hranice pro posuzování MNNC v rámci minitendrů na hodnotě 1 500 Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování služeb a nikdy nestanovil či nedeklaroval opak. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že v zadávacím řízení bylo podáno celkem 9 nabídek, z nichž pouze u dvou byla uvedena nabídková cena za jednu člověkohodinu vyšší než 1 500 Kč bez DPH, přičemž jednou z nich je nabídka navrhovatele s jednotkovou cenou 3 950 Kč bez DPH.

24.         Zadavatel nesouhlasí s úvahou navrhovatele, že pokud by zadavatel u nabídky vybraného dodavatele aplikoval § 113 odst. 4 zákona, pak by musel podle § 48 odst. 4 zákona rozhodnout o vyloučení vybraného dodavatele z veřejné zakázky. Zadavatel k tomu uvádí, že i kdyby přistoupil k aplikaci § 113 odst. 4 zákona, ačkoliv k tomu dle svého názoru není povinen, neznamenalo by to nutně, že by vybraný dodavatel měl být z veřejné zakázky vyloučen, jak se domnívá navrhovatel, jelikož aplikace § 48 odst. 4 zákona je možná, nikoli povinná, pokud nenastane situace předvídaná v § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel v této souvislosti podotýká, že za obdobnou cenu zadavateli řádně poskytovaly podobné plnění různé advokátní kanceláře již v minulosti.

25.         Zadavatel ve vztahu k vybranému dodavateli uvádí, že ten prošel zadávacím řízením na rámcovou dohodu a jedná se tak nepochybně o dostatečně kvalifikovaného a zkušeného dodavatele pro řádné plnění veřejné zakázky, který si je jistě vědom toho, co obnáší požadovaný předmět plnění a je schopen podle toho nastavit pro něj adekvátní nabídkovou cenu.

26.         Pokud jde o odkazy navrhovatele na konkrétní judikaturu, rozhodovací praxi a metodiku MMR, zadavatel je v šetřeném případě považuje za nepřiléhavé, neboť se vztahují k předchozí právní úpravě nebo dopadají na zcela jinou situaci.

27.         S ohledem na vše výše uvedené zadavatel setrvává na svém závěru, že při zadávání veřejné zakázky nebyl povinen aplikovat § 113 zákona, jelikož v části šesté zákona není povinnost použití tohoto ustanovení zakotvena, zadavatel si jeho použití při zadávání veřejné zakázky nevyhradil a zadávání předmětné veřejné zakázky (ani jiný minitendr) není zadávacím řízením, v rámci kterého je zadavatel povinen posoudit MNNC. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

28.         Dne 9. 5. 2022 Úřad obdržel sdělení vybraného dodavatele z téhož dne týkající se existence obchodního tajemství.

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-16511/2022/523 ze dne 17. 5. 2022 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení při zadávání veřejné zakázky provede, a pro zaslání té části dokumentace k veřejné zakázce, která by při takovém úkonu byla pořízena.

30.         Dne 19. 5. 2022 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

31.         Vybraný dodavatel se ztotožňuje s právním názorem, podle kterého zadavatel nebyl ve vztahu k dílčí zakázce povinen postupovat podle § 113 zákona. Současně má vybraný dodavatel za to, že zadavatel nebyl povinen vyzvat vybraného dodavatele k objasnění MNNC ani postupem podle § 48 odst. 4 zákona. Tyto své závěry vybraný dodavatel opírá o následující skutečnosti.

32.         Zákon zadavateli v případě postupu podle části šesté zákona neukládá povinnost posuzovat MNNC podle § 113 zákona. Taková povinnost by se podle názoru vybraného dodavatele aktivovala pouze v případě, že by si zadavatel aplikaci § 113 zákona v zadávací dokumentaci výslovně vyhradil. Vybraný dodavatel dále uvádí, že pokud si zadavatel použití § 113 zákona v zadávací dokumentaci výslovně nevyhradí, je zadavatel toliko oprávněn (nikoliv povinen) ve smyslu § 48 odst. 4 zákona nabídku posoudit jako mimořádně nízkou. Vybraný dodavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0167/2018/VZ-18265/2018/521/JRo ze dne 19. 6. 2018 a č. j. ÚOHS-42019/2020/521/OPi ze dne 31. 12. 2020 vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0409/2020/VZ. Vybraný dodavatel dodává, že uvedené závěry dle jeho názoru vyplývají jak z navrhovatelem citované metodiky MMR ke zjednodušenému podlimitnímu řízení, tak z metodiky MMR ke zjednodušenému režimu.

33.         Vybraný dodavatel konstatuje, že ze zadávací dokumentace zadávacího řízení, rámcové dohody ani z výzvy k podání nabídek nelze dovodit, že by si zadavatel aplikaci § 113 zákona pro postup podle § 135 zákona vyhradil.

34.         Vybraný dodavatel dále uvádí, že ani za předpokladu, kdy by k posouzení nabídky z hlediska MNNC mělo povinně dojít (což však není tento případ), nemohl zadavatel nabídku vybraného dodavatele shledat jako nabídku mimořádně nízkou. V této souvislosti vybraný dodavatel poukazuje na skutečnost, že jím nabídnutá cena ve výši 520 Kč bez DPH za jednu člověkohodinu za plnění šetřené veřejné zakázky se nijak výrazně nevymyká z nabídkových cen jak účastníků šetřené veřejné zakázky, tak nabídek, které dodavatelé učinili do jiných dílčích zakázek zadávaných na základě rámcové dohody, ani nabídek učiněných v rámci zadávacích řízení, jejichž předmětem jsou právní služby obecně.

35.         Vybraný dodavatel je přesvědčen, že vzhledem k tomu, že nabídková cena vybraného dodavatele není MNNC, neměl zadavatel žádný důvod využít svého oprávnění podle § 48 odst. 4 zákona a vybraného dodavatele k objasnění nabídkové ceny jakkoliv vyzývat. Skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval způsobem předvídaným v § 113 zákona ani nevyužil oprávnění vyloučit dodavatele podle § 48 odst. 4 zákona, nepředstavuje dle názoru vybraného dodavatele rozpor se zákonem, neboť zadavatel ani jedno z těchto ustanovení v šetřeném případě použít nemusel, resp. nemohl.

Další průběh správního řízení

36.         Usnesením č. j. ÚOHS-17128/2022/523 ze dne 20. 5. 2022 Úřad určil navrhovateli lhůtu ke sdělení, zda navrhuje nařídit zadavateli předběžné opatření ve vedeném správním řízení bezodkladně či pouze v případě, že Úřad nestihne rozhodnout ve věci veřejné zakázky do konce blokační lhůty. K uvedenému navrhovatel dne 25. 5. 2022 ve sdělení uvedl, že nepožaduje vydání předběžného opatření bezodkladně, ale „až v případě, kdy bude hrozit, že by pravomocné rozhodnutí nemuselo být vydáno před uplynutím blokační lhůty“.

37.         Usnesením č. j. ÚOHS-18217/2022/523 ze dne 31. 5. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

38.         Dne 3. 6. 2022 Úřad umožnil navrhovateli nahlédnout do požadované části správního spisu formou zaslání do datové schránky navrhovatele.

39.         Dne 6. 6. 2022 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém navrhovatel uvedl, že nadále v plném rozsahu setrvává na své argumentaci uvedené v návrhu.

40.         Ostatní účastníci řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

41.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-19982/2022/500 ze dne 14. 6. 2022 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

Rozhodnutí ve věci

42.         Dne 17. 6. 2022 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-20275/2022/500 z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým Úřad podle § 265 písm. a) zákona zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

Řízení o rozkladu

43.         Dne 7. 7. 2022 byl Úřadu prostřednictvím datové schránky doručen rozklad navrhovatele z téhož dne (dále jen „rozklad“) proti původnímu rozhodnutí, ve kterém navrhovatel odmítá závěr Úřadu o tom, že ze zadávací dokumentace zadávacího řízení nevyplývá, že by si zadavatel vyhradil možnost posuzovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v případě dílčí veřejné zakázky. V závěru rozkladu navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a případně šetřenou věc vrátil Úřadu k novému projednání.

44.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-22685/2022/523 ze dne 8. 7. 2022 určil zadavateli a vybranému dodavateli lhůtu pro vyjádření k rozkladu.

45.         Dne 14. 7. 2022 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele z téhož dne, ve kterém vybraný dodavatel sdělil, že se zcela ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí, jelikož dle jeho názoru si zadavatel aplikaci ustanovení § 113 zákona v zadávací dokumentaci nevyhradil a nebyl povinen posuzovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu ani v režimu § 48 odst. 4 zákona. Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel předsedovi Úřadu navrhl, aby rozklad navrhovatele zamítl.

46.         Dne 15. 7. 2022 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele ze dne 14. 7. 2022, ve kterém zadavatel uvedl, že se v plné míře ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí a předsedovi Úřadu navrhl, aby rozklad navrhovatele zamítl. 

Rozhodnutí předsedy Úřadu

47.         Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-31057/2022/162 ze dne 19. 9. 2022, které nabylo právní moci dne 20. 9. 2022 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

48.         Z výše citovaného druhostupňového rozhodnutí vyplývá, že Úřad ve věci rozhodl nesprávně, neboť zadavatel byl v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami povinen v rámci postupu s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody přistoupit k posouzení nabídkových cen z hlediska toho, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

Nové projednání věci Úřadem

49.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-32966/2022/523 ze dne 21. 9. 2022 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

50.         Usnesením č. j. ÚOHS-33316/2022/523 ze dne 23. 9. 2022 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

51.         Účastníci se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

52.         Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace k zadávacímu řízení a k veřejné zakázce, konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

53.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

54.         Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

55.         Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

56.         Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit

a)      cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b)      způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

57.         Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

58.         Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

59.         Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

60.         Podle § 131 odst. 4 zákona nabídku na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody může podat pouze účastník rámcové dohody, který byl vyzván k podání nabídky.

61.         Podle § 131 odst. 5 zákona není-li dále stanoveno jinak, nesmí zadavatel umožnit podstatnou změnu podmínek rámcové dohody po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení podle tohoto zákona; § 222 zákona se použije přiměřeně. Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu podmínek uvedených v rámcové dohodě ani při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody.

62.         Podle § 132 odst. 1 zákona pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v této části jinak.

63.         Podle § 135 odst. 1 zákona při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody postupuje zadavatel tak, že

a)      písemně vyzve účastníky rámcové dohody k podání nabídek na základě podmínek uvedených v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody; tyto podmínky mohou být konkrétněji formulovány, je-li to pro plnění veřejné zakázky nezbytné,

b)      stanoví přiměřenou lhůtu pro podání nabídek,

c)      pro podání a otevírání nabídek použije ustanovení § 107 až 110 zákona obdobně,

d)      zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem účastníkům rámcové dohody, kteří podali nabídku,

e)      zadá veřejnou zakázku na základě rámcové dohody účastníku rámcové dohody vybranému na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace k veřejné zakázce

64.         V čl. 4. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ výzvy k podání nabídek je uvedeno, že „Advokát ve své nabídce uvede nabídkovou cenu v Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování právních služeb, která je závazná po celou dobu plnění dílčí veřejné zakázky a pro všechny služby prováděné v rámci dílčí veřejné zakázky“, a že „[v]ýše ceny za 1 hodinu právních služeb včetně DPH, uvedená v závazném návrhu Dílčí smlouvy nesmí přesáhnout částku uvedenou u příslušného Advokáta v příloze č. 2 uzavřené Rámcové dohody.“

65.         V čl. 5.1. výzvy k podání nabídek je uvedeno, že „[h]odnocení nabídek provede zadavatel nebo jím ustanovená komise na základě kritéria hodnocení nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH za jednu člověkohodinu právních služeb.“

66.         Z Protokolu z jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek ze dne 11. 4. 2022 vyplývá, že nabídku na plnění veřejné zakázky podalo pět účastníků rámcové dohody, kteří nabídli tyto nabídkové ceny: 520 Kč bez DPH, 690 Kč bez DPH, 1 190 Kč bez DPH, 1 300 Kč bez DPH a 3 950 Kč bez DPH.

Další zjištěné skutečnosti

67.         V čl. 1.7. „Poznámky pod čarou“ zadávací dokumentace k zadávacímu řízení (dále jen „zadávací dokumentace“) je uvedeno, že „[v]eškeré poznámky pod čarou uvedené v tomto dokumentu jsou pouze vysvětlujícího charakteru. Zadavatel prostřednictvím poznámek pod čarou nestanovuje žádné povinnosti pro dodavatele a tyto poznámky je nutno vykládat pouze ve spojení s textem, ze kterého je na ně výslovně odkazováno.“

68.         V čl. 2. „Režim zadávacího řízení“ zadávací dokumentace je uvedeno následující:

„V otevřeném zadávacím řízení bude uzavřena rámcová dohoda s minimálně dvěma a maximálně s osmi účastníky, jejichž nabídka bude v zadávacím řízení hodnocena jako nejvýhodnější, na dobu 48 měsíců (4 let).

Zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody bude probíhat s obnovením soutěže postupem dle § 135 ZZVZ.

Zadavatel bude poptávat služby na základě uzavřené rámcové dohody průběžně po celou dobu jejího trvání, a to na základě dílčích smluv uzavíraných s jednotlivými účastníky rámcové dohody (dále jen „Dílčí smlouvy“). Jednotlivé dílčí veřejné zakázky budou po dobu trvání rámcové dohody vybraným dodavatelům (účastníkům rámcové dohody) zadávány (Dílčí smlouvy budou uzavírány) postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody upraveným v § 135 ZZVZ, tedy v tzv. minitendrech na základě písemné výzvy zadavatele k podání nabídek, a to elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje.

Bližší postup pro uzavírání Dílčích smluv je obsažen v Rámcové dohodě, přičemž Dílčí smlouva je platná od jejího elektronického podpisu oběma smluvními stranami v souladu s čl. 1.5 zadávací dokumentace, a účinná ode dne jejího uveřejnění v registru smluv.“

69.         Z čl. 7. „Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace vyplývá, že „[h]odinová sazba uvedená v nabídce dodavatele (a promítnutá rovněž do návrhu Rámcové dohody) je pro vybraného dodavatele závazná po celou dobu trvání Rámcové dohody pro všechny služby realizované na základě dílčích smluv, není-li v Rámcové dohodě uvedeno výslovně jinak. Při uzavírání dílčích smluv nebude dodavatel oprávněn nabídnout zadavateli vyšší hodinovou sazbu, než jakou uvedl ve své nabídce, bude však oprávněn nabídnout zadavateli nižší hodinovou sazbu, než jakou uvedl v nabídce.“

70.         Z čl. 7. části „Mimořádně nízká nabídková cena“ zadávací dokumentace dále vyplývá, že zadavatel „stanovuje ve smyslu § 113 odst. 2 písm. a) ZZVZ cenu, kterou bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále také jako ,MNNCʻ) u položky ,Nabídková cena za 1 člověkohodinu poskytování právních služebʻ, a to ve výši hodinové sazby nižší než 1.500 Kč (slovy: tisícpětset korun českých) bez DPH.“ V poznámce pod čarou k právě citovanému článku zadávací dokumentace pak uvádí: „Zadavatel má za to, že plnění s nižší hodinovou sazbou již pro něj není ekonomicky přínosné (hospodárnost, efektivnost, účelnost), protože taková nižší hodinová sazba se nutně promítne do kvality a/nebo pracnosti (ve smyslu vyššího počtu dodavatelem vynaložených člověkohodin a v důsledku toho i vyšší celkové ceně za dílčí plnění, kdy dodavatelem nabízená hodinová sazba není vypovídající) poskytovaného plnění. Zadavatel se přitom v rámci zadávacích podmínek této veřejné zakázky na základě získaných zkušeností zaměřuje komplexně na zajištění co nejvýhodnějšího plnění právě ve smyslu zásad 3E, nikoliv izolovaně a nadto zkresleně pouze na prvek hospodárnosti ve smyslu vysoutěžení co nejlevnější hodinové sazby.“ Závěr čl. 7 zadávací dokumentace obsahuje informaci o tom, že „[t]akto stanovená hranice MNNC je též promítnuta do zadavatelem v čl. 8 této zadávací dokumentace stanoveného hodnocení nabídek.“

71.         Z čl. 8.1. zadávací dokumentace vyplývá, že „[h]odnotící komise provede hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Kritérium hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality se bude hodnotit ve vztahu k následujícím jednotlivým kritériím hodnocení a vahám, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení ne celkovém hodnocení:“

Kritéria hodnocení

Váha kritéria v celkovém hodnocení

A.      Nabídková cena za 1 hodinu poskytování právních služeb

30 %

B.      Kvalifikace a zkušenosti garantů (realizačního týmu)

30 %

C.      Kvalita vypracování zadaných právních rozborů

40 %

72.         Z čl. 8.3. zadávací dokumentace vyplývá, že „[n]ejvýhodnější nabídce v rámci hodnotícího kritéria ,Nabídková cena za 1 hodinu právních služebʻ (tj. nabídce obsahující nejnižší nabídkovou cenu za jednu hodinu poskytování právních služeb), bude přiděleno 100 bodů. Přitom platí, že nabídka obsahující hodinovou sazbu 1.500 Kč (slovy: tisíc[ ]pětset korun českých) bez DPH či nižší získá 100 bodů vždy. (…).“

73.         Z čl. 8.9. „Zvláštní ustanovení týkající se hodnocení tzv. minitendrů (postup s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody)“ zadávací dokumentace vyplývá následující:

„Zadavatel je při zadávání minitendrů na základě rámcové dohody, jejíž uzavření je účelem tohoto zadávacího řízení, oprávněn jako hodnotící kritéria použít jedno nebo více kritérii stanovených v čl. 8.1 této zadávací dokumentace, a to v podobě přizpůsobené předmětu daného minitendru.

Dodavatelé jsou v rámci konkrétního minitendru, pokud bude jedním ze stanovených hodnotících kritérií kritérium ,Kvalifikace a zkušenosti garantů (realizačního týmu)ʻ oprávněni předložit i jiné reference garanta či garantů, než které byly dodavatelem předloženy v rámci této veřejné zakázky.

Nad rámec v čl. 8.1 vyjmenovaných kritérií, je pak pro účely hodnocení konkrétního minitendru zadavatel výslovně oprávněn využít i kritéria ,Pracnost plnění v člověkohodináchʻ, přičemž toto kritérium lze použít jak ve vztahu ke zcela konkrétnímu plnění (např. zpracování právního rozboru ke konkrétní kauze), tak v zobecněné  podobě formou kategorií s oceněním maximální možné pracnosti pro danou kategorii poskytované služby tak, jak bude tato zadavatelem vymezena.“

74.         Zadavatel uzavřel dne 10. 12. 2021 s osmi dodavateli vybranými na základě zadávacího řízení rámcovou dohodu o poskytování právních služeb (dále jen „rámcová dohoda“), přičemž jedním z těchto dodavatelů byl rovněž i vybraný dodavatel. Z písemné zprávy zadavatele k zadávacímu řízení pak vyplývá, že šest dodavatelů nabídlo hodinovou sazbu ve výši 1 500 Kč bez DPH, další pak ve výši 1 750 Kč bez DPH a 3 950 Kč bez DPH.

75.         V čl. 2 „Postup při uzavírání Dílčí smlouvy“ rámcové dohody je uvedeno mj. následující:

„2.1     Dílčí smlouvy budou po dobu trvání Smlouvy uzavírány na základě písemných výzev k podání nabídek ve smyslu § 135 odst. 1 písm. a) ZZVZ (dále jen ,písemná výzvaʻ). V jejichž rámci Klient vyzve Advokáty, se kterými je uzavřena tato Smlouva, k podání nabídky na plnění Dílčí veřejné zakázky (dále jen ,Minitendrʻ). Minitendry slouží pro výběr konkrétního Advokáta Dílčí veřejné zakázky (dílčího plnění), a to dle specifikací upřesněných Klientem.

2.2       Postup v rámci Minitendru:

2.2.1    Klient oznámí všem Advokátům, se kterými je uzavřena Smlouva, úmysl zadat Dílčí veřejnou zakázku na základě této Smlouvy v Minitendru, a to formou Písemné výzvy k podání nabídky. Písemná výzva k podání nabídky bude Advokátům rozesílána písemně prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje Tender arena a bude obsahovat údaje nezbytné pro podání nabídky na plnění Dílčí veřejné zakázky.

2.2.2    Každá Písemná výzva bude obsahovat zejména:

a)         identifikační údaje Klienta,

b)         identifikaci a kontaktní údaje oprávněné osoby Klienta,

c)         vymezení a popis požadovaného plnění,

d)         případně maximální rozsah plnění (počet hodin poskytovaných právních služeb),

e)         místo plnění,

f)         dobu plnění,

g)         údaje o hodnotících kritériích a metodě hodnocení,

h)         návrh Dílčí smlouvy dle vzoru, který tvoří jako Příloha č. 1 součást této Smlouvy, upravený dle podmínek konkrétní Dílčí veřejné zakázky, přičemž Klient je oprávněn vzor Dílčí smlouvy doplnit o další obchodní podmínky, pokud nebudou v rozporu s touto Smlouvou,

i)          lhůtu, způsob a místo podání nabídky,

j)          podpis oprávněné osoby Klienta.

2.2.3    Způsob výběru nejvýhodnější nabídky v rámci Minitendru vychází ze zadávací dokumentace Veřejné zakázky. Klient je oprávněn v rámci Minitendru použít jedno nebo více hodnotících kritérií Veřejné zakázky, přičemž tato kritéria může modifikovat dle povahy předmětu plnění Minitendru co do obsahu i váhy.

2.2.4    Advokáti budou povinni v případě zájmu o konkrétní zakázku podat Klientovi své nabídky v rámci těchto Minitendrů. Při zpracování nabídek na plnění Dílčích veřejných zakázek nesmí Advokát uvést hodinovou sazbu vyšší, než byla uvedena Advokátem v nabídce na uzavření této Smlouvy (je však oprávněn nabídnout hodinovou sazbu nižší).“

Právní posouzení

76.         Navrhovatel v návrhu namítá, že vzhledem k tomu, že si zadavatel dle jeho názoru v zadávací dokumentaci zadávacího řízení výslovně vyhradil, že bude mj. ve vztahu k veřejné zakázce postupovat podle § 113 zákona, tedy posuzovat MNNC, měl nabídku vybraného dodavatele posoudit jako nabídku s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, vyzvat jej ke zdůvodnění nabídkové ceny a následně vybraného dodavatele podle § 48 zákona vyloučit z účasti v zadávacím řízení, jelikož dle názoru navrhovatele se „[j]edná (…) o natolik drasticky nízkou nabídkovou cenu, že společnost CHK nemůže být objektivně schopna její výši uspokojivě zdůvodnit.“

77.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že smyslem institutu MNNC je ochrana zadavatele před situacemi, kdy účastník zadávacího řízení ve své nabídce nabídne takovou cenu za předmět plnění veřejné zakázky, za kterou není možné z objektivních důvodů předmět plnění veřejné zakázky řádně realizovat. V zákonem vymezených případech plní institut MNNC rovněž funkci ochrany veřejného zájmu[2], tento účel je však omezen pouze na ta zadávací řízení, na která se vztahuje povinnost aplikace § 113 zákona.

78.         Ve vztahu k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 zákona Úřad uvádí, že z hlediska systematiky zákona je úprava problematiky posuzování MNNC podle citovaného ustanovení zařazena do části čtvrté zákona, která reguluje zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu, v rámci které je podstatná zejména povinnost zadavatele provést posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele a s tím související povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení při naplnění podmínek podle § 113 odst. 6 zákona. V této souvislosti je třeba zmínit, že ustanovení § 113 zákona obsahuje podrobnější a co do povahy přísnější pravidla než obecná úprava v ustanovení § 48 odst. 4 zákona, která je systematicky zařazena do části druhé zákona, v rámci níž jsou zakotveny základní ustanovení o zadávacích řízeních, mj. možnost posoudit nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou a v případě, že takováto cena není ze strany účastníka zdůvodněna, pak možnost (nikoliv však povinnost) tohoto účastníka zadávacího řízení vyloučit.

79.         Úřad v souvislosti s šetřeným případem uvádí, že zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové dohody, kterou uzavřel s určitým okruhem dodavatelů za účelem poskytování právních služeb, a to postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody podle § 135 zákona (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Rámcová dohoda je v zákoně systematicky řazena mezi tzv. zvláštní postupy zadavatele v části šesté zákona. Proto se na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody neaplikují automaticky všechna ostatní ustanovení zákona, ale pouze vybrané části, a to konkrétně – vyjma příslušných ustanovení části šesté – tyto: část první, výslovně § 42 až 44 z části druhé (viz § 130 zákona), části desátá až patnáctá zákona. K uvedenému lze odkázat rovněž na komentářovou literaturu, podle které „na zvláštní postupy podle části šesté, tj. rovněž na postup zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody, se automaticky nepoužijí ustanovení obecné části zákona vztahující se k zadávacím řízením ani ustanovení části čtvrté zákona upravující nadlimitní režim, pokud není v části šesté stanoveno jinak (jako je tomu například v případě využití ustanovení pro podání a otvírání nabídek). Úprava postupu s obnovením soutěže při zadávání veřejných zakázek na základě uzavřené rámcové dohody by tak měla být komplexně obsažena v ustanovení § 135“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 786 – 790. Systém Beck-online).

80.         Úřad dále uvádí, že rámcová dohoda je v zákoně koncipována jako dvoufázový institut. V první fázi zadavatel nejprve uzavře rámcovou dohodu, kterou si s dodavatelem či skupinou dodavatelů ujednají závazné rámcové podmínky, a to na základě zadávacího řízení, které by byl zadavatel oprávněn použít pro zadání veřejné zakázky obdobného předmětu a předpokládané hodnoty. Ve druhé fázi pak již dochází k samotnému zadávání veřejných zakázek, a to právě na základě uzavřené rámcové dohody, resp. dle podmínek v ní sjednaných. Pokud je předpokládaná hodnota samotné rámcové dohody rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený pro nadlimitní veřejnou zakázku, pak je zadavatel při uzavírání samotné rámcové dohody s ohledem na ustanovení § 131 odst. 2 zákona povinen postupovat v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, a je tedy podle § 113 zákona povinen provést před odesláním oznámení o výběru dodavatele posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Z ustanovení § 135 zákona, ani z žádného jiného ustanovení části šesté zákona upravující postup zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody však nevyplývá pro zadavatele obligatorní povinnost aplikace § 113 zákona. Úřad proto konstatuje, že povinnost posuzovat MNNC se pro zadavatele, který zadává veřejnou zakázku na základě rámcové dohody, aktivuje pouze za předpokladu, že si zadavatel použití § 113 zákona pro zadání veřejné zakázky vyhradí. Uvedený názor Úřadu ostatně sdílí rovněž předseda Úřadu, který v druhostupňovém rozhodnutí konstatoval, že „v případě postupu s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody (tedy zvláštního postupu dle části šesté zákona) zákon zadavateli povinnost postupovat dle § 113 zákona neukládá, a pokud by si zadavatel takový postup ani dobrovolně nevyhradil, nelze mu vytknout, že v souvislosti se zadáváním šetřené dílčí veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenu u vybraného dodavatele neposuzoval.“

81.         Dále je třeba na tomto místě uvést, že zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody je zákonným postupem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, resp. jedná se o postup dle zákona. V průběhu zadávání těchto veřejných zakázek je tak zadavatel povinen postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek zakotvenými v § 6 zákona, zejména pak zásadou transparentnosti. Ustálená rozhodovací praxe správních soudů se ustálila na výkladu pojmu zásady transparentnosti v tom smyslu, že k jejímu porušení dochází tehdy, „pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“ (blíže srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 či rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010). Ačkoli se jedná o závěry učiněné ve vztahu k úpravě postupů zadavatele vymezené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nepochybně lze takový výklad aplikovat i na posouzení šetřené věci, neboť prostřednictvím zákona nedošlo ke změně pojetí základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad v této souvislosti dodává, že aby zadavatel dostál této zásadě, musí v průběhu zadávání veřejné zakázky dodržet zadávací podmínky, které si pro její zadávání sám stanovil (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-38647/2020/322/DJa ze dne 7. 1. 2021 vydané ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-R0195/2020/VZ).

82.         Úřad uvádí, že při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody ve smyslu § 135 odst. 1 písm. a) zákona platí, že zadavatel vyzývá účastníky rámcové dohody k podání nabídek na základě podmínek uvedených v zadávací dokumentaci zadávacího řízení, přičemž tyto podmínky mohou být prostřednictvím výzvy k podání nabídek konkrétněji formulovány, je-li to pro plnění veřejné zakázky nezbytné. Pro úplnost pak Úřad v této souvislosti dodává, že zákon nepřipouští provádění zásadních změn zadávacích podmínek plynoucích z uzavřené rámcové dohody (blíže viz bod 34 druhostupňového rozhodnutí).

83.         Pokud jde o nyní šetřený případ, pak z čl. 7 části „Mimořádně nízká nabídková cena“ zadávací dokumentace zadávacího řízení (dále jen „čl. 7 zadávací dokumentace“) vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody stanovil, že za MNNC bude považovat částku nižší než 1 500 Kč bez DPH za jednu člověkohodinu poskytování právních služeb. V poznámce pod čarou k právě citovanému ustanovení zadávací dokumentace pak zadavatel uvedl důvody, pro které plnění s nižší hodinovou sazbou pokládá za ekonomicky nepřínosné (viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V čl. 7 zadávací dokumentace pak zadavatel rovněž uvedl, že při uzavírání dílčích smluv nebude dodavatel oprávněn nabídnout vyšší hodinovou sazbu, než jakou uvedl ve své nabídce podané do otevřeného zadávacího řízení, nicméně bude oprávněn nabídnout hodinovou sazbu nižší (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

84.         Podle čl. 4 výzvy k podání nabídek na veřejnou zakázku pak zadavatel požadoval, aby dodavatelé nacenili jednu hodinu poskytování právních služeb, přičemž současně uvedl, že nabídnutá hodinová sazba nesmí přesáhnout hodinovou sazbu nabídnutou v zadávacím řízení (viz bod 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V souvislosti s posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny pak ve výzvě k podání nabídek zadavatel žádné další podmínky nestanovil. Vzhledem k tomu, že zadavatel ve výzvě k podání nabídek uvedl pouze takové informace, které uvedl již v zadávací dokumentaci zadávacího řízení, lze konstatovat, že zadavatel ve výzvě k podání nabídek ke konkretizaci čl. 7 zadávací dokumentace nepřistoupil. Z výzvy k podání nabídek nicméně ani nevyplývá, že by zadavatel na splnění podmínek ve vztahu k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny stanovené v zadávací dokumentaci zadávacího řízení nadále při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody netrval, nepoužití této zadávací podmínky si nevyhradil a ani neodůvodnil, proč by tomu tak mělo být.

85.         Úřad podotýká, že určité změny ve smyslu § 135 odst. 1 písm. a) zákona doznaly zadávací podmínky ve vztahu ke stanovenému způsobu hodnocení nabídek, když v čl. 8.3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že nabídky podané v zadávacím řízení budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, přičemž jedním k hodnotících kritérií je „Nabídková cena za 1 hodinu poskytování právních služeb“ s váhou 30 % tak, že nabídka obsahující hodinovou sazbu poskytování právních služeb ve výši 1 500 Kč či nižší získá vždy maximální počet, tj. 100 bodů (viz body 71. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdežto hodnocení nabídek na základě výzvy k podání nabídek na veřejnou zakázku bylo stanoveno pouze na základě nejnižší nabídkové ceny. Úřad v této souvislosti nicméně dodává, že uvedené změny týkající se způsobu hodnocení nabídek nemají žádný vztah k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny.

86.         Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě není jednoznačně zřejmé, jaké zadávací podmínky ve vztahu k posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny při zadávání veřejné zakázky zadavatel stanovil. Za účelem zjištění normativního obsahu zadávacích podmínek je třeba přistoupit k systematickému výkladu relevantních ustanovení zadávací dokumentace zadávacího řízení, neboť právě tento dokument v šetřeném případě Úřad považuje za stěžejní pramen zadávacích podmínek [srov. § 135 odst. 1 písm. a) zákona, který stanoví, že zadavatel účastníky vyzve k podání nabídky na základě podmínek uvedených právě v tomto dokumentu].  Jinými slovy, pravidla pro zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody je tedy třeba v šetřeném případě zjišťovat z relevantních ustanovení uvedených v zadávací dokumentaci zadávacího řízení.

87.         V čl. 7 zadávací dokumentace zadávacího řízení zadavatel jednoznačně stanovil, jakou nabídkovou cenu bude považovat za mimořádně nízkou (viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž na tuto podmínku jsou navázány povinnosti ve smyslu § 113 zákona zadavatele pro případ, že v zadávacím řízení obdrží nabídku s nabídkovou cenou, která je nižší než zadavatelem stanovená hranice pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu (v šetřeném případě nižší než 1 500 Kč za člověkohodinu). Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel ve výzvě k podání nabídky na veřejnou zakázku zadávanou na základě rámcové dohody ke konkretizaci čl. 7 zadávací dokumentace v souvislosti s uplatněním § 113 zákona při zadávání veřejné zakázky nepřistoupil.

88.         Úřad připomíná, že v šetřeném případě je sporu právě o to, zda se ustanovení čl. 7 zadávací dokumentace zadávacího řízení na rámcovou dohodu uplatní i při zadávání veřejné zakázky na základě této rámcové dohody či nikoli. Úřad proto za účelem posouzení této otázky opětovně analyzoval zadávací dokumentaci zadávacího řízení a rámcovou dohodu jako celek, a to i s přihlédnutím k závěrům druhostupňového rozhodnutí, pomocí systematického výkladu, ze kterého vzejdou podmínky, jimiž by měl být zadavatel při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody vázán.

89.         Z čl. 7 zadávací dokumentace vyplývá, že hranice mimořádně nízké nabídkové ceny je promítnuta do způsobu hodnocení nabídek stanoveného zadavatelem v čl. 8 zadávací dokumentace (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z čl. 8.3 zadávací dokumentace pak vyplývá, že v souvislosti s hodnocením nabídek bude nejvýhodnější nabídce v rámci hodnotícího kritéria „Nabídková cena za 1 hodinu právních služeb“ přiděleno 100 bodů, přičemž platí, že nabídka obsahující hodinovou sazbu 1 500 Kč či nižší za jednu člověkohodinu obdrží 100 bodů vždy (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z čl. 2.2.3 rámcové dohody pak vyplývá, že způsob výběru nejvýhodnější nabídky v rámci zadávání veřejné zakázky vychází ze zadávací dokumentace, přičemž zadavatel je oprávněn při zadávání veřejné zakázky použít jedno nebo více hodnotících kritérií stanovených v zadávacím řízení na rámcovou dohodu a tato kritéria je oprávněn modifikovat dle povahy předmětu plnění veřejné zakázky co do obsahu i váhy (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

90.         Úřad má za to, že z výše citovaných ustanovení zadávací dokumentace a rámcové dohody vyplývá, že pravidla výběru dodavatele při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody mají jasnou vazbu na pravidla uvedená v zadávací dokumentaci zadávacího řízení na tuto rámcovou dohodu. S ohledem na výše uvedené lze dle názoru Úřadu dovodit, že mezi postupem zadavatele při výběru dodavatelů za účelem uzavření rámcové dohody a postupem zadavatele při výběru dodavatele na účelem plnění veřejné zakázky nebudou nedůvodné rozdíly, pokud tyto rozdíly zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně neuvede. Současně ve vztahu k problematice mimořádně nízké nabídkové ceny nelze odhlížet od poznámky pod čarou uvedené v příslušné části zadávací dokumentace, která se k pravidlu pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu váže. Je zjevné, že smysl stanovení této podmínky zůstává zachován po celou dobu soutěže, tudíž logickým důsledkem je, že lze dovodit, že smysl a důvod stanovení limitu pro určení výše mimořádně nízké nabídkové ceny zůstává zachován, což právě podporuje závěr, že pravidlo ve vztahu k mimořádně nízké nabídkové ceny se má i nadále uplatnit a neplatilo pouze pro uzavření rámcové dohody, ale bylo vtaženo i dalšího procesu zadávání. 

91.         Předseda Úřadu k tomu v druhostupňovém rozhodnutí uvedl, že průměrně zkušenému dodavateli se z ekonomického pohledu nemůže jevit racionálním, aby zadavatel pro postup v zadávacím řízení na rámcovou dohodu stanovil pravidlo týkající se hranice mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto pravidlo by se nemělo uplatnit při postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody. Uvedené by pak neodpovídalo ani účelu zadávací podmínky stanovené v čl. 7 zadávací dokumentace, dle kterého zadavatel z pohledu ekonomické rentability považoval za kruciální částku hodinovou sazbu ve výši 1 500 Kč. Pokud tedy zadavatel při zadávání veřejné zakázky mimořádně nízkou nabídkovou cenu neposuzoval, nedává takový postup zadavatele z pohledu účelu čl. 7 zadávací dokumentace smysl. Úřad v této souvislosti dodává, že ačkoliv je možné, že zadavatel skutečně nezamýšlel pro zadávání veřejné zakázky uvedené pravidlo týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny stanovit[3], je rozhodující, že pro dodavatele ucházející se o veřejnou zakázku (účastníky rámcové dohody) ze zadávací dokumentace vyplývá informace, že pokud v zadávacím řízení na rámcovou dohodu, nebo při zadávání veřejné zakázky podají nabídku s nabídkovou cenou nižší než 1 500 Kč za jednu člověkohodinu poskytování právních služeb, je pravděpodobné, že jejich nabídková cena bude zadavatelem posouzena jako mimořádně nízká. Úřad k tomu dodává, že čtyři z pěti účastníků rámcové dohody, kteří se v šetřeném případě rozhodli podat nabídku na veřejnou zakázku s nabídkovou cenou nižší než 1 500 Kč za jednu člověkohodinu, mohli rozumně předpokládat, že jejich nabídkové ceny budou zadavatelem posouzeny jako mimořádně nízké.

92.         Na základě výše uvedeného tak Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil takovou zadávací podmínku, že i při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody bude považovat nabídkovou cenu nižší než 1 500 Kč za jednu člověkohodinu poskytování právních služeb za mimořádně nízkou, jelikož z žádného ustanovení zadávací dokumentace neplyne opak; naopak zdůvodnění stanovení této podmínky pro uzavření rámcové dohody podporuje závěr, že pravidlo se aplikuje i v navazující fázi, jelikož z výzvy nevyplývá, že by se dané pravidlo nemělo dále uplatnit.

93.         Úřad v této souvislosti dodává, že pokud mají být nabídky v případě postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 135 odst. 1 písm. a) zákona podány v souladu se zadávacími podmínkami řízení, případně konkrétněji formulovanými ve výzvě k podání nabídek na veřejnou zakázku, nemohl se v šetřeném případě zadavatel od podmínek, za kterých bude nabídkovou cenu považovat za mimořádně nízkou, definovaných v zadávací dokumentaci zadávacího řízení odchýlit, pokud si ve výzvě k podání nabídek na veřejnou zakázku, rámcové dohodě, či případně v zadávací dokumentaci na její uzavření výslovně nestanovil, že v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky na podmínce týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu čl. 7 zadávací dokumentace zadávacího řízení netrvá. V opačném případě dojde k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení.

94.         Ve vztahu k šetřenému případu tedy Úřad uzavírá, že v souvislosti s přezkoumávaným postupem zadavatele došlo k porušení zásady transparentnosti zadávacího řízení, jelikož zadavatel při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nepostupoval v souladu s vlastními zadávacími podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody, což může vzbuzovat pochybnosti o pravých důvodech sporných kroků zadavatele.

95.         Výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl alespoň v potenciální rovině ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by v šetřeném případě zadavatel v souvislosti s výběrem dodavatele postupoval v souladu se zákonem, potažmo v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami zadávacího řízení, a před odesláním oznámení o výběru provedl posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, není vyloučeno, že mohl být vybraný dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen, což mohlo následně ovlivnit konečné pořadí nabídek.

96.         Úřad s ohledem na výše uvedené proto uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, když dne 12. 4. 2022 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky a téhož dne toto své rozhodnutí oznámil,aniž by u vybraného dodavatele v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami zadávacího řízení provedl posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

97.         Pro úplnost pak Úřad ve vztahu k argumentaci navrhovatele týkající se nezákonnosti rozhodnutí o námitkách odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-13600/2020/323/PBl vydané ve správním řízení sp. zn. R0166/2020/VZ ze dne 7. 5. 2020, ze kterého vyplývá, že „[n]esouhlas navrhovatele s odůvodněním a závěry rozhodnutí o námitkách (...) nezpůsobuje jeho nepřezkoumatelnost“.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

98.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

99.         Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, přičemž v podrobnostech odkazuje za předchozí obsah odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

100.     Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

101.     Při rozhodování podle § 263 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání. Úřad po prošetření skutečností uvedených v návrhu zjistil, že nezákonného postupu se zadavatel dopustil v souvislosti s výběrem dodavatele dílčí zakázky. Ve vztahu k výše uvedenému Úřad posuzoval, jaké nápravné opatření bude dostačující pro odstranění nezákonného postupu zadavatele, a dospěl k závěru, že je třeba zrušit rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Tím bude zadavateli dána možnost napravit svůj netransparentní postup a pokračovat v zadávacím řízení v souladu se zásadou transparentnosti a obecně se zákonem.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení

102.     Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

103.     Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč.

104.     Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

105.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000191.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

1.      Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2.      Skils s.r.o. advokátní kancelář, Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1

3.      Cerha Hempel Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář, Týn 639/1, Staré Město, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dostupná na https://portal-vz.cz/metodiky-stanoviska/metodiky-k-zakonu-c-134-2016-sb-o-zadavani-verejnych-zakazek/metodiky-procesni-k-zadavacim-rizenim/

[2] Pozn. Úřadu: Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v takovém případě nadále do značné míry omezena

[3] Této skutečnosti by mohlo nasvědčovat konstatování hodnotící komise uvedené v protokolu z jednání komise o hodnocení a posouzení nabídek, ve kterém je mj. uvedeno, že „[k]omise neposuzovala cenu účastníka z pohledu § 113 ZZVZ, toto ustanovení se pro minitendry ze zákona neuplatní a jeho aplikaci si v podmínkách nevyhradil ani zadavatel.“

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz