číslo jednací: 44348/2022/500
spisová značka: S0572/2022/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Léčiva pro Hamzovu odbornou léčebnu na 2020-2022 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 12. 2022 |
| Dokumenty |  2022_S0572.pdf 256 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0572/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-44348/2022/500 |
|
Brno 12. 12. 2022 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže
v souvislosti s odesláním oznámení o uzavření rámcové dohody „Léčiva pro Hamzovu odbornou léčebnu na 2020-2022“ uzavřené dne 21. 7. 2020 mezi obviněným a společností VIOLKA Luže s.r.o., IČO 28850246, se sídlem Košumberk 39, 538 54 Luže, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016930 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 096-229010, k uveřejnění,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 132 odst. 7 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal oznámení o uzavření rámcové dohody „Léčiva pro Hamzovu odbornou léčebnu na 2020-2022“ uzavřené dne 21. 7. 2020 mezi jmenovaným obviněným a společností VIOLKA Luže s.r.o., IČO 28850246, se sídlem Košumberk 39, 538 54 Luže, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016930 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 096-229010, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie ve lhůtě do 30 dnů od uzavření citované rámcové dohody, tj. nejpozději do dne 20. 8. 2020, ale učinil tak až dne 7. 10. 2020.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 8 000 Kč (osm tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ RÁMCOVÉ DOHODY
1. Obviněný – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk 80, 538 54 Luže (dále jen „obviněný“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení, jehož cílem bylo uzavření rámcové dohody „Léčiva pro Hamzovu odbornou léčebnu na 2020-2022“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016930 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 096-229010 (dále jen „zadávací řízení na uzavření rámcové dohody“).
2. Dne 21. 7. 2020 obviněný uzavřel rámcovou dohodu „Léčiva pro Hamzovu odbornou léčebnu na 2020-2022“ (dále jen „rámcová dohoda“)s vybraným dodavatelem – VIOLKA Luže s.r.o., IČO 28850246, se sídlem Košumberk 39, 538 54 Luže (dále jen „vybraný dodavatel“).
3. Předmětem rámcové dohody je podle čl. I., bodu 1.1. dodávka léčivých přípravků dle kódu Státního ústavu pro kontrolu léčiv uvedeného na „Soupisu dodávek dle SUKL kódu“, který je přílohou č. 1 rámcové dohody.
4. Obviněný dne 7. 10. 2020 odeslal „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“) a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „TED“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 13. 10. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci odeslání oznámení o uzavření rámcové hody k uveřejnění.
6. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného rámcovou dohodu včetně jejích příloh a případných dodatků a vyjádření obviněného k obsahu podnětu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení
8. Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
9. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.
10. Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
11. Podle § 132 odst. 7 zákona zadavatel do 30 dnů od uzavření rámcové dohody nebo od zrušení zadávacího řízení odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.
12. Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
13. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
14. Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016, o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení vlády“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 3 568 000 Kč.
Zjištěné skutečnosti
15. Podle „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ uveřejněného dne 18. 5. 2020 ve VVZ a „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ uveřejněného dne 18. 5. 2020 v TED činí předpokládaná hodnota na uzavření rámcové dohody 9 000 000 Kč bez DPH.
16. Obviněný dne 21. 7. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu.
17. Podle čl. III., bod 3.1. rámcové dohody činí celková cena předmětu plnění za 24 měsíců 10 457 631,98 Kč vč. DPH[1].
18. Z formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ uveřejněného ve VVZ pod ev. č. formuláře F2020-035094 (dále jen „formulář VVZ“) vyplývá, že obviněný odeslal předmětný formulář k uveřejnění dne 7. 10. 2020.
19. Z formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ uveřejněného v TED pod ev. č. formuláře 2020/S 198-479852 (dále jen „formulář TED“) vyplývá, že obviněný odeslal předmětný formulář k uveřejnění dne 7. 10. 2020.
Právní posouzení
20. Úřad k uveřejňovacím povinnostem zadavatele obecně konstatuje, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, a mají své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly zadávání. Účelem zákona je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků.
21. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky (resp. postup podle části páté až sedmé zákona) považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (resp. postupu podle části páté až sedmé zákona). Jedná se o tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, což je zajišťováno mimo jiné i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve VVZ a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v TED), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností.
22. Úřad k šetřené věci konstatuje, že zadavatel má podle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek postupu podle části šesté hlavy II zákona, když podle § 132 odst. 7 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření rámcové dohody nebo od zrušení zadávacího řízení. Pro splnění požadavků podle § 132 odst. 7 zákona je tedy nezbytné kumulativní splnění podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky uskutečnit jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření rámcové dohody a podmínky učinit tak způsobem podle § 212 zákona. Pokud zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 132 odst. 7 zákona.
23. Co se týče způsobu uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na šetřenou rámcovou dohodu, Úřad uvádí, že dle předpokládané hodnoty rámcové dohody, která byla stanovena ve výši 9 000 000 Kč bez DPH (dle informací uveřejněných ve VVZ a v TED, viz bod 15. odůvodnění tohoto příkazu), se jedná o nadlimitní rámcovou dohodu [srov. § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády], kterou zadal obviněný postupem podle části šesté zákona (srov. § 25 zákona). V souladu s § 212 odst. 3 písm. b) zákona tak měl obviněný povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do VVZ a TED.
24. Rámcová dohoda s vybraným dodavatelem byla uzavřena dne 21. 7. 2020 (tímto dnem bylo podle § 51 odst. 1 zákona ukončeno zadávací řízení na uzavření rámcové dohody). Vzhledem k povinnosti stanovené v § 132 odst. 7 zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. b) zákona byl obviněný povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do VVZ a TED v termínu do 30 dnů od uzavření rámcové dohody, tj. v šetřeném případě nejpozději do 20. 8. 2020. Z formuláře VVZ a z formuláře TED je však patrné, že uvedená oznámení byla obviněným odeslána k uveřejnění jak do VVZ, tak do TED až dne 7. 10. 2020.
25. Na základě výše uvedených skutečností Úřad považuje skutková zjištění za dostatečná a považuje za prokázané, že obviněný v šetřeném případě postupoval v rozporu s § 132 odst. 7 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o uzavření rámcové dohody k uveřejnění do VVZ a TEDdo 30 dnů od uzavření rámcové dohody, tedy nejpozději dne 20. 8. 2020, ale učinil tak až dne 7. 10. 2020. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se uvedeným postupem dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
26. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
27. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
28. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
29. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 21. 8. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
30. V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona.
31. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
32. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
33. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
34. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejného zadávání a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
35. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly rámcové dohody ze strany veřejnosti.
36. Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad ve prospěch obviněného tu skutečnost, že obviněný oznámení o uzavření rámcové dohody nakonec sám k uveřejnění odeslal a na svou zákonnou povinnost tak zcela nerezignoval.
37. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „(...) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu o jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty; k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit; aby výše pokuty; jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ V šetřeném případě ode dne spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uplynuly více než dva roky, Úřad tedy v daném případě při ukládání konkrétní výše sankce zohlednil ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně ve prospěch obviněného dobu, která uplynula od spáchání přestupku.
38. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
39. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již NSS vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“ Soud dále pokračuje tak, že trestněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26). Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní přestupky.
40. S ohledem na výše uvedené Úřad zhodnotil, zda je v daném případě namístě zohlednit jiné sbíhající přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto příkazu, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 21. 7. 2020. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádným dalším přestupkem.
41. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
42. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z výkazu o rozpočtu nákladů a výnosů obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 plánuje hospodařit s celkovými výnosy ve výši 526 000 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
43. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
44. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, Košumberk 80, 538 54 Luže
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy