číslo jednací: 44843/2022/500
spisová značka: S0588/2022/VZ

• Instance: I.
• Věc: Nákup traktoru Class Arion 550
• Účastníci:
  1. město Lom
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 24. 12. 2022

Spisová značka: ÚOHS-S0588/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-44843/2022/500

Brno 14. 12. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom,

v souvislosti s uzavřením „Kupní smlouvy číslo ST/B/2021/010“ dne 26. 4. 2021 s dodavatelem – AGRALL zemědělská technika a.s., IČO 25325329, se sídlem Bantice 79, 671 61 Bantice – na realizaci veřejné zakázky „Nákup traktoru Class Arion 550“ zadané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když veřejnou zakázku „Nákup traktoru Class Arion 550“, jejímž předmětem je dle bodu I. „Předmět koupě“ „Kupní smlouvy číslo ST/B/2021/010“ uzavřené dne 26. 4. 2021 s dodavatelem – AGRALL zemědělská technika a.s., IČO 25325329, se sídlem Bantice 79, 671 61 Bantice – dodávka traktoru CLAAS ARION 550 včetně příslušenství, nezadal v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, ačkoli se jedná o podlimitní veřejnou zakázku podle § 26 citovaného zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dne 26. 4. 2021 uzavřel na plnění veřejné zakázky předmětnou „Kupní smlouvu číslo ST/B/2021/010“ s citovaným dodavatelem AGRALL zemědělská technika a.s.

II.

Obviněný – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „Kupní smlouvu číslo ST/B/2021/010“ na realizaci veřejné zakázky „Nákup traktoru Class Arion 550“ zadané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, kterou uzavřel dne 26. 4. 2021 s vybraným dodavatelem – AGRALL zemědělská technika a.s., IČO 25325329, se sídlem Bantice 79, 671 61 Bantice – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 11. 5. 2021, ale učinil tak až dne 29. 11. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 26. 4. 2021 „Kupnísmlouvu číslo ST/B/2021/010“(dále jen „kupní smlouva“) s vybraným dodavatelem – AGRALL zemědělská technika a.s., IČO 25325329, se sídlem Bantice 79, 671 61 Bantice (dále jen „AGRALL zemědělská technika a.s.“) – na realizaci veřejné zakázky „Nákup traktoru Class Arion 550“ zadané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu I. „Předmět koupě“ kupní smlouvy dodávka následujícího zboží:

• „Traktor CLAAS ARION 550                                   1 ks
• čelní nakladač FL 100C                                          1 ks
• čelní sněhová radlice SaMASZ PSV 301                1 ks
• sypač Dexwal                                                        1 ks
• nosič kontejnerů CTS 05-32-K                                1 ks“.

3.             Dle bodu III. „Kupní cena a platební podmínky“ kupní smlouvy kupní cena činí:

• „Traktor CLAAS ARION 550                       2.337.000 Kč
• čelní nakladač FL 100C                                 136.000 Kč
• čelní sněhová radlice SaMASZ PSV 301        116.000 Kč
• sypač Dexwal                                                  19.000 Kč

Celkem cena bez DPH                               2.608.000 Kč

DPH 21 %                                                      547.680 Kč

Celkem cena s DPH                                   3.155.680 Kč

• nosič kontejnerů CTS 05-32-K                                                               

Celkem cena bez DPH                                  322.000 Kč

DPH 21 %                                                        68.620 Kč

Celkem cena s DPH                                   389.620 Kč“.

4.             Obviněný uveřejnil kupní smlouvu na profilu zadavatele[1] dne 29. 11. 2021.

5.             V „Detailu zakázky“ na profilu zadavatele obviněný u položky „Druh řízení:“ uvedl „Poptávkové řízení“ a u položky „Předpokládaná hodnota VZ“ uvedl „3 545 300,00 Kč“.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Stěžovatel v podnětu poukazoval na možné porušení ust. § 219 odst. 1 zákona v souvislosti s uzavřením předmětné kupní smlouvy.

7.             Vzhledem k tomu, že z veřejně dostupných podkladů nebylo zcela zřejmé, jak obviněný postupoval při pořízení předmětu veřejné zakázky, požádal Úřad přípisem sp. zn. ÚOHS-P0464/2022/VZ, č. j. ÚOHS-31136/2022/524 ze dne 7. 9. 2022 obviněného o zaslání písemného vyjádření ke způsobu zadání předmětné veřejné zakázky a současně vyzval k zaslání veškerých dokumentů pořízených v souvislosti se zadáním předmětné veřejné zakázky. Dne 16. 9. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného“).

Vyjádření obviněného

8.             Obviněný ve svém vyjádření potvrzuje, že v šetřeném případě postupoval v rozporu se zákonem.

9.             Obviněný doplňuje, že veškeré nedostatky a pochybení, které šly napravit, napravil, avšak některá pochybení byla nevratná a tato již nepravit nelze.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

10.         Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadávání veřejné zakázky a v souvislosti s uveřejněním kupní smlouvy v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

11.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutková zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

12.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

13.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

14.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)     zjednodušené podlimitní řízení,

b)     otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)     jednací řízení s uveřejněním,

e)     jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)     koncesní řízení, nebo

i)       řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

15.         Podle § 14 odst. 1 zákona veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.

16.         Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

17.         Podle § 16 odst. 2 zákona do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

18.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána
v zadávacím řízení.

19.         Podle § 16 odst. 6 zákona předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje nebo informace, vychází z informací získaných průzkumem trhu, předběžnými tržními konzultacemi nebo jiným vhodným způsobem.

20.         Podle § 24 zákona režim veřejné zakázky se určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

21.         Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

22.         Podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 2. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 5 610 000 Kč[2].

23.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

24.         Podle § 26 odst. 2 zákona zadavatel zadává podlimitní veřejnou zakázku v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

25.         Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a)     na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo

b)     na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

26.         Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

27.         Podle § 52 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu použít

a)     zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b)     druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že

1.      jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2.      u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3.      ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

28.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Právní posouzení

29.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

30.         Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (zadavatel musí postupovat v režimu, který odpovídá hodnotě poptávaného plnění). Zákon pak (odhlédne-li Úřad od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim nadlimitní, režim podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek.

31.         V šetřeném případě je předmětem plnění veřejné zakázky pořízení traktoru a příslušenství k němu (čelního nakladače, čelní sněhové radlice, sypače a nosiče kontejnerů). Jedná se tedy o veřejnou zakázku na dodávky ve smyslu § 14 odst. 1 zákona.

32.         Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky obviněný stanovil na 3 545 300,- Kč (viz výše v bodě 5. odůvodnění tohoto příkazu). Pro úplnost Úřad uvádí, že pokládá tuto předpokládanou hodnotu za chybně stanovenou, a to s ohledem na § 16 odst. 1 větu třetí zákona, podle které se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nezahrnuje daň z přidané hodnoty. Předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky určená podle § 16 odst. 5 zákona v okamžiku zadání zakázky (uzavření smlouvy) tak správně činí 2 930 000,- Kč. Tato skutečnost však nemá na právní posouzení věci žádný vliv, neboť obě částky ukazují na totožný režim veřejné zakázky na dodávky.

33.         Podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády účinného v době uzavření předmětné kupní smlouvy, činil finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 5 494 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona (tedy i pro obviněného, který je coby město územně samosprávným celkem). Dotčené ustanovení nařízení vlády stanovovalo předmětný finanční limit ve výši 5 494 000,- Kč ve znění účinném od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021. Ve znění účinném od 1. 1. 2022 je tento finanční limit stanoven ve výši 5 610 000 Kč. Je tak zřejmé, že pozdější právní úprava je pro obviněného ve smyslu čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod obecně právní úpravou příznivější. Avšak s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 3 545 300 Kč bez DPH je zřejmé, že v šetřeném případě se o nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky nejedná, ale jde o veřejnou zakázku podlimitní.

34.         Z informací dostupných na profilu zadavatele však vyplývá, že ačkoliv obviněný stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 3 545 300 Kč (tedy na více než 2 mil., což by odpovídalo maximální možné předpokládané hodnotě veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky, kdy by nebyl povinen postupovat v zadávacím řízení), přistoupil k zadání předmětné veřejné zakázky jako veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení, přičemž tato skutečnost vyplývá rovněž z profilu zadavatele, kde zadavatel uvedl „Druh řízení“ „Poptávkové řízení“. Obviněný tuto skutečnost nerozporuje a připouští, že postupoval při zadání předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem.

35.         Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že za situace, kdy se v šetřeném případě jednalo o podlimitní veřejnou zakázku, byl obviněný povinen postupovat dle zákonných ustanovení a předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení dle § 52 zákona[3]. Z informací dostupných o předmětné veřejné zakázce na profilu zadavatele ani z vyjádření obviněného však nevyplývá, že by uzavření kupní smlouvy s dodavatelem AGRALL zemědělská technika a.s. předcházelo jakékoliv zadávací řízení, tedy že by výběr dodavatele proběhl dle zadavatelem předem jasně formulovaných kritérií/podmínek v zákonem předvídaném postupu. Zadavatel v šetřeném případě přistoupil k přímému uzavření smlouvy s dodavatelem AGRALL zemědělská technika a.s., čímž úplně vyloučil hospodářskou soutěž o předmětnou veřejnou zakázku. Tento postup zadavatele tak nepochybně mohl podstatně ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že by v rámci zadávacího řízení zadavatel obdržel i jiné, pro něj výhodnější nabídky. Pro úplnost Úřad k vlivu na výběr dodavatele konstatuje, že zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Výše uvedené závěry lze demonstrovat například na rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012. Úřad dodává, že ačkoli byl tento rozsudek vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona.

36.         Vzhledem ke všemu výše uvedenému Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když předmětnou veřejnou zakázku nezadal v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, ačkoli se jedná o podlimitní veřejnou zakázku podle § 26 zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dne 26. 4. 2021 uzavřel na plnění veřejné zakázky předmětnou kupní smlouvu s dodavatelem AGRALL zemědělská technika a.s.

K výroku II. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

37.         Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)      smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)      smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c)      pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)      smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

38.         Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

39.         Obviněný uzavřel dne 26. 4. 2021 s dodavatelem AGRALL zemědělská technika a.s. kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

40.         Kupní cena dle bodu II. „Kupní cena a platební podmínky“ kupní smlouvy činí celkem 3 545 300,- Kč vč. DPH (3 155 680 + 389 620), tj. 2 930 000,- Kč bez DPH.

41.         Z profilu zadavatele vyplývá, že kupní smlouva na něm byla uveřejněna dne 29. 11. 2021.

Právní posouzení

42.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

43.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

44.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla kupní smlouva uzavřena dne 26. 4. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 11. 5. 2021. Obviněný tuto svoji povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětnou kupní smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 29. 11. 2021, a dopustil se tak přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty

45.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým jednáním naplnil skutkovou podstatu přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona [výrok I.] § 269 odst. 2 zákona [výrok II.].

46.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

47.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

48.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula promlčecí doba stanovená v ust. § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 26. 4. 2021, kdy obviněný uzavřel kupní smlouvu s dodavatelem AGRALL zemědělská technika a.s. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 12. 5. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kupní smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

49.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

50.         Podle § 268 odst. odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Za přestupek uvedený ve výroku I. lze obviněnému v šetřeném případě uložit správní trest pokuty ve výši do 354 530 Kč (10 % z celkové ceny veřejné zakázky, která, jak vyplývá z bodu 3. odůvodnění tohoto příkazu, činí v součtu 3 545 300 Kč).

51.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

52.         Přestupek přísněji trestný je v šetřeném případě přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, neboť za tento přestupek lze uložit vyšší pokutu než za přestupek uvedený ve výroku I. Správní trest tedy Úřad uloží podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a), které se vztahuje na přestupek podle § 269 odst. 2 zákona (dle výroku II. příkazu), přičemž ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

53.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

54.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

55.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

56.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

57.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

58.         Jako přitěžující Úřad shledal, že se obviněný dopustil ještě dalšího přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když předmětnou veřejnou zakázku nezadal v zadávacím řízení, ačkoli tak měl učinit. Jedná se přitom ve své podstatě o zvlášť přitěžující okolnost, neboť přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze hodnotit jako jeden z typově vůbec nejzávažnějších (byť s ohledem na maximální možnou výši pokuty, která je v tomto případě odvozena od hodnoty veřejné zakázky, není v daném případě nejpřísněji trestným).

59.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil, že negativní dopady přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu byly do jisté míry eliminovány skutečností, že kupní smlouvu na profilu zadavatele dodatečně uveřejnil dne 29. 11. 2021.

60.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani další přitěžující okolnosti.

61.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

62.         Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.

63.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří se schválenými rozpočtovými příjmy ve výši 58 514 000 Kč[4]. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

64.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

65.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

66.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

město Lom, nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupném na: https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/8f37074e-56cf-4e67-adff-b384daad4695/zakazka/P21V00000001 - pozn. Úřadu

[2] Ke dni uzavření kupní smlouvy činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona 5 494 000 Kč.

[3] Žádné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle § 29 nebo § 30 se obviněný nedovolával, ani se nejedná o sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 zákona, které by zadavatel mohl zadávat ve zjednodušeném režimu.

[4] Dostupné na: https://www.mesto-lom.cz/mestsky-urad/klikaci-rozpocet/2022-prijmy.html - pozn. Úřadu.