číslo jednací: 19774/2023/500
spisová značka: S0291/2023/VZ

Instance I.
Věc Smlouva o zajištění ostrahy v objektu Lichtenštejnský palác č. 22/337-0
Účastníci
  1. Česká republika – Úřad vlády České republiky
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 3. 6. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0291.pdf 393 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0291/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-19774/2023/500

 

Brno 25. 5. 2023

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

  • Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1,

při uzavření Smlouvy o zajištění ostrahy v objektu Lichtenštejnský palác č. 22/337-0 s vybraným dodavatelem – INDUS PRAHA, spol. s r.o., IČO 24210668, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10 – dne 22. 12. 2022 postupem mimo zadávací řízení uvedená v § 3 citovaného zákona či jiný postup aprobovaný § 2 odst. 3 citovaného zákona,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz

I.

Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když veřejnou zakázku pravidelné povahy, jejímž předmětem je zajištění ostrahy a poskytnutí souvisejících služeb v oblasti požární ochrany v  objektu Lichtenštejnský palác v období od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, zadal bez provedení zadávacího řízení uvedeného v § 3 citovaného zákona nebo jiného možného postupu předvídaného v § 2 odst. 3 citovaného zákona, ačkoli se s ohledem na předpokládanou hodnotu citované veřejné zakázky pravidelné povahy dle § 19 zákona jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na služby, kterou měl jmenovaný obviněný zadat v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 3 citovaného zákona či jiným postupem dle § 2 odst. 3 citovaného zákona, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a jmenovaný obviněný dne 22. 12. 2022 zadal citovanou veřejnou zakázku, a to na základě uzavření Smlouvy o zajištění ostrahy v objektu Lichtenštejnský palác č. 22/337-0 s vybraným dodavatelem – INDUS PRAHA, spol. s r.o., IČO 24210668, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 (dále „obviněný“ nebo „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – uveřejnil dne 1. 12. 2022 na profilu zadavatele[1] výzvu k podání nabídky pod systémovým číslem P22V00000130 (dále jen „výzva“), čímž zahájil zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Zajištění ostrahy objektu Lichtenštejnský palác – část 1“ mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“)[2].

2.             Obviněný uzavřel dne 22. 12. 2022 s dodavatelem – INDUS PRAHA, spol. s r.o., IČO 24210668, se sídlem U hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“) – Smlouvu o zajištění ostrahy v objektu Lichtenštejnský palác č. 22/337-0 na předmět plnění veřejné zakázky spočívající v „provádění nepřetržité ostrahy objektu a poskytování souvisejících služeb a některých služeb v oblasti požární ochrany v objektu“ Lichtenštejnský palác na adrese U Sovových mlýnů 506/4, 118 00 Praha 1 (dále jen „smlouva o ostraze Lichtenštejnského paláce“ nebo jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při uzavření smlouvy týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek a nerespektování podmínek aplikace výjimky podle § 18 odst. 3 zákona (dále jen „podnět“). Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0062/2023/VZ.

4.             Na základě podnětu si Úřad přípisem ze dne 6. 2. 2023 vyžádal od zadavatele dokumentaci související s uzavřením smlouvy a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Vyjádření obviněného ze dne 10. 2. 2023

5.             Dne 13. 2. 2023 obdržel Úřad dokumentaci související s uzavřením smlouvy a vyjádření obviněného k obsahu podnětu ze dne 10. 2. 2023 (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 10. 2. 2023“), ve kterém obviněný uvádí, že pisatel podnětu ve svých úvahách[3] opomenul důležité skutečnosti, a to jednak ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády, v němž je uvedeno: „[n]ení-li v odstavcích 2 až 4 stanoveno jinak […]“ a dále ustanovení § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., v němž je pro strážní služby, které jsou dle zadavatele předmětem plnění veřejné zakázky, tedy sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 zákona, stanoven vyšší finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky.

6.             Zadavatel tak trvá na tom, že svým postupem neporušil žádné ustanovení zákona. Současně zadavatel dodává, že „k dnešnímu dni zatím nedošlo k zahájení části 2 předmětné veřejné zakázky, která bude zadávána ve zjednodušeném režimu.

Další postup Úřadu

7.             Přípisem ze dne 2. 3. 2023 si Úřad od obviněného vyžádal doplnění vyjádření a podkladů, přičemž Úřad požádal obviněného o uvedení, v jaké výši byla stanovena souhrnná předpokládaná hodnota veřejné zakázky (rozdělené na části), jejíž část 1 tvoří výše specifikovaná veřejná zakázka a současně s tímto o zaslání všech příslušných podkladů, na jejichž základě byla uvedená předpokládaná hodnota stanovena.

8.             Dne 7. 3. 2023 obdržel Úřad dokumenty a vyžádané vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný mj. uvádí, že „souhrnná předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tj. předpokládaná hodnota obou částí, byla stanovena na 10.800.000,- Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota první části veřejné zakázky byla stanovena na 1.200.000,- Kč bez DPH (na 6 měsíců trvání smlouvy) a předpokládaná hodnota druhé části veřejné zakázky byla stanovena na 9.600.000,- Kč bez DPH (na 48 měsíců trvání smlouvy). S ohledem na skutečnost, že předmětem plnění jsou služby uvedené v příloze 4 zákona […], jedná se o podlimitní veřejnou zakázku, a to v souladu s § 3 odst. 4 nařízení vlády […].“ Obviněný dále uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena v souladu s ustanovením § 16 odst. 6 zákona, a to na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění, přičemž podkladem byly údaje ze Smlouvy o zajištění ostrahy v objektu Hrzánský palác uzavřené obviněným dne 17. 9. 2019 a jejích dodatků.[4]

9.             Přípisem ze dne 20. 3. 2023 si Úřad od obviněného vyžádal další doplnění dokladů, a to s ohledem na předmět plnění šetřené veřejné zakázky a také zjištěné skutečnosti ohledně poptávání srovnatelných plnění zadavatelem i v minulých letech, dle čehož se jedná v případě šetřené veřejné zakázky o zakázku pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona, u níž se předpokládaná hodnota určí dle pravidel uvedených v citovaném ustanovení zákona. Úřad uvedeným přípisem vyzval zadavatele k zaslání informací v podobě tabulky obsahující údaje k zadavatelem pořizovaným službám, jejichž předmětem bylo zajištění služeb stejného druhu, jako je předmět plnění šetřené veřejné zakázky a u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období v rozmezí předcházejících 12 měsíců před uzavřením smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce, tj. od 22. 12. 2021 do 21. 12. 2022, i když k jejich objednání či poskytnutí došlo již dříve.

10.         Dne 30. 3. 2023 obdržel Úřad od obviněného v reakci na přípis ze dne 20. 3. 2023 požadované doplnění v podobě tabulky obsahující informace o úhradách faktur v období od 24. 1. 2022 až 25. 12. 2022 za služby v rámci objektů zadavatele: Hrzánský palác, Lichtenštejnský palác a „objekt Vladislavova“, dále příslušné faktury vztahující se k uvedeným úhradám a rovněž příslušné smlouvy včetně dodatků, na základě kterých byly uvedené platby provedeny.[5]

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

11.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

12.         Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.

13.         Úřad konstatuje, že je k vydání tohoto příkazu příslušný podle § 248 zákona, podle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona. Úřad dále konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

14.         Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při uzavření Smlouvy o zajištění ostrahy v objektu Lichtenštejnský palác v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

15.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12 zákona, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

16.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

17.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

18.         Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3 citovaného ustanovení zákona.

19.         Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

20.         Podle § 16 odst. 2 zákona se do předpokládané hodnoty veřejné zakázky zahrne hodnota všech plnění, která mohou vyplývat ze smlouvy na veřejnou zakázku, není-li dále stanoveno jinak.

21.         Podle § 18 odst. 3 zákona může být jednotlivá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

22.         Podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jejímž předmětem jsou pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, stanoví jako skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.

23.         Podle § 19 odst. 3 zákona se za veřejné zakázky podle odstavce 1 nepovažují veřejné zakázky s takovým předmětem, jehož jednotková cena je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

24.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

25.         Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

26.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

27.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

28.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

29.         Podle § 3 odst. 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2022, platí, že finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby, u které více než 50 % předpokládané hodnoty tvoří sociální a jiné zvláštní služby podle přílohy č. 4 zákona, činí 19 572 000 Kč, s výjimkou

a)      sektorové veřejné zakázky na služby, u které činí 26 096 000 Kč,

b)      koncese na služby, u které činí 140 448 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

30.         Obviněný uzavřel šetřenou smlouvu o ostraze Lichtenštejnského paláce s poukazem na to, že se má jednat o část 1 podlimitní veřejné zakázky rozdělené na části, kdy tuto část zadává podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení. V úvodu výzvy přitom obviněný uvedl, že „[v]e věci jsou splněny kumulativně obě zákonné podmínky a to jednak, že celková předpokládaná hodnota takto zadávané části veřejné zakázky nepřesáhne 20% souhrnné předpokládané hodnoty veřejné zakázky a jednak, že předpokládaná hodnota této jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.“

31.         Dle bodu 2.4 výzvy byl předmět plnění veřejné zakázky vymezen jako „provádění nepřetržité ostrahy objektu a poskytování souvisejících služeb a některých služeb v oblasti požární ochrany v objektu. Podrobná specifikace předmětu veřejné zakázky je uvedena ve vzoru smlouvy, který je přílohou F této výzvy (dále jen ‚vzor smlouvy‘) a zejména v Přílohách č. 1, která je veřejnou částí výzvy a 2 vzoru smlouvy, která je neveřejnou části této výzvy.“ Objektem a místem plnění se podle bodu 2.3 výzvy rozumí budova Úřadu vlády České republiky, Lichtenštejnský palác na adrese U Sovových mlýnů 506/4, 118 00 Praha 1.

32.         K předpokládané hodnotě veřejné zakázky obviněný v bodě 2.6 výzvy uvedl, že „[z]adavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky neuvádí […]“.

33.         Z Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 19. 12. 2022 vyplývá, že obviněný obdržel do konce lhůty pro podání nabídek celkem 2 nabídky.

34.         Dne 22. 12. 2022 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu o ostraze Lichtenštejnského paláce na předmět plnění veřejné zakázky.

35.         Dle čl. I smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce byl předmět smlouvy vymezen jako zajištění nepřetržité ostrahy budovy Úřadu vlády České republiky Lichtenštejnského paláce na adrese U Sovových mlýnů 506/4, 118 00 Praha 1 (dále jen „Lichtenštejnský palác“), a poskytnutí souvisejících služeb a služeb v oblasti požární ochrany v objektu v rozsahu a způsobem specifikovaným v uvedené smlouvě a jejích přílohách.

36.         Dle čl. III smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce byla smlouva uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023.

37.         Dle čl. IV odst. 1 smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce jednotková cena plnění za 1 hodinu výkonu služby strážného činí 133 Kč bez DPH, tj. 160,93 Kč vč. DPH, přičemž dále je v odst. 2 tohoto článku smlouvy uvedeno, že „[c]ena za 1 hodinu výkonu služby 1 strážného (dále také jen ‚jednotková cena‘) zahrnuje veškeré náklady poskytovatele nutné nebo související s řádným plněním předmětu této smlouvy.“ Dle specifikace předmětu plnění v Příloze č. 1 smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce bude fyzická ostraha objektu zajišťována ve složení vždy 2 strážní.

38.         Z údajů zaslaných obviněným v rámci šetření podnětu vyplývá, že obviněný v období předcházejícím uzavření smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce měl zajištěny služby stejného druhu, jako je předmět šetřené veřejné zakázky, tj. služby nepřetržité ostrahy objektů a poskytnutí souvisejících služeb a  služeb v oblasti požární ochrany v objektech, a to mj. na základě Smlouvy o zajištění ostrahy objektu Hrzánský palác č. 19/114-0 uzavřené dne 19. 7. 2019 s vybraným dodavatelem (dále jen „smlouva o ostraze Hrzánského paláce“) a jejích dodatcích[6] a dále Smlouvy o zajištění ostrahy objektu Vladislavova č. 20/036-0 uzavřené dne 4. 5. 2020 s dodavatelem Společnost pro Zajištění ostrahy v objektu Vladislavova, jejíchž společníky tvoří na základě smlouvy o sdružení ve společnosti ze dne 17. 1. 2020 společnost JE servis s.r.o., IČO 04432851, se sídlem Ocelářská 1272/21, 190 00 Praha 9 a společnost BLESK Servis s.r.o., IČO 27607429, se sídlem J. Mařánka 1163, 399 00 Milevsko (dále jen „smlouva o ostraze objektu Vladislavova“) a jejích dodatcích[7]. Obviněný pak na základě uvedených smluv uhradil dotčeným dodavatelům za poskytnutí daných služeb následující konkrétní platby, u kterých datum skutečné úhrady jejich ceny spadá do období v rozmezí předcházejících 12 měsíců před uzavřením smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce, i když k jejich objednání či poskytnutí došlo již dříve, tj. v období ode dne 22. 12. 2021 do 21. 12. 2022:

Číslo smlouvy/dodatku smlouvy

Číslo faktury

Den vystavení faktury

Cena bez DPH v Kč

Datum úhrady faktury

20/036-2

100100

31.12.2021

145 228,93

24.01.2022

19/114-2

1212427

31.12.2021

67 425,60

28.01.2022

20/036-2

100456

08.02.2022

154 008,26

28.02.2022

19/114-3

1220157

31.01.2022

198 796,80

28.02.2022

19/114-3

1220383

28.02.2022

179 558,40

25.03.2022

20/036-2

100842

09.03.2022

139 104,13

29.03.2022

20/036-2

101272

06.04.2022

153 800,83

26.04.2022

19/114-3

1220618

31.03.2022

198 529,60

27.04.2022

20/036-2

101791

05.05.2022

149 039,67

25.05.2022

19/114-3

1220853

30.04.2022

192 384,00

26.05.2022

20/036-2

102571

02.06.2022

154 008,26

22.06.2022

19/114-3

1221049

31.05.2022

198 796,80

27.06.2022

20/036-2

103046

01.07.2022

149 039,67

21.07.2022

19/114-3

1221276

30.06.2022

192 384,00

03.08.2022

20/036-2

103644

04.08.2022

154 008,26

24.08.2022

19/114-3

1221531

31.07.2022

198 796,80

25.08.2022

20/036-2

104034

02.09.2022

154 008,26

22.09.2022

20/036-2

104675

05.10.2022

149 039,67

25.10.2022

19/114-3

1221646

06.09.2022

198 796,80

25.10.2022

19/114-3

1221824

05.10.2022

192 384,00

25.10.2022

19/114-3

1222058

03.11.2022

199 064,00

18.11.2022

20/036-2

105469

10.11.2022

154 008,26

30.11.2022

19/114-3

1222225

01.12.2022

192 384,00

14.12.2022

39.         Z výše uvedené tabulky (dále jen „tabulka plateb“) a obviněným doložených faktur k jednotlivým úhradám vyplývá, že obviněný v období od 22. 12. 2021 do 21. 12. 2022 na základě smlouvy o ostraze Hrzánského paláce a smlouvy o ostraze objektu Vladislavova uhradil za poskytnutí služeb, jejichž předmětem bylo zajištění služeb nepřetržité ostrahy objektů a poskytnutí souvisejících služeb a  služeb v oblasti požární ochrany v objektech (tj. služeb stejného druhu, jako je předmět plnění šetřené veřejné zakázky) celkovou částku 3 864 595,01 Kč bez DPH.

K postupu obviněného

40.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem zákona je zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel zákona, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví-li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona či jiný zákonem předvídaný postup, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

41.         Úřad dále uvádí, že zadavatel je dle § 16 odst. 1 zákona povinen před zahájením zadávacího řízení (nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona) stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

42.         Jsou-li předmětem plnění veřejné zakázky pravidelně pořizované nebo trvající dodávky nebo služby, předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pak v souladu s § 19 odst. 1 zákona stanoví jako a) skutečná cena uhrazená zadavatelem za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců nebo předchozího účetního období, které je delší než 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců, nebo b) součet předpokládaných hodnot jednotlivých dodávek a služeb, které mají být zadavatelem zadány během následujících 12 měsíců nebo v účetním období, které je delší než 12 měsíců, pokud nemá k dispozici údaje podle písmene a) dotčeného ustanovení zákona.

43.         V šetřeném případě není sporu o tom, že uzavřením smlouvy o ostraze Lichtenštejnského paláce došlo v posuzované věci k naplnění definičních znaků zadání veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, když obviněný jakožto veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona uzavřel dotčenou smlouvu s vybraným dodavatelem, z níž vybranému dodavateli plyne povinnost poskytnout obviněnému služby, a to za úplatu ze strany obviněného, tudíž že byl obviněný v obecnosti povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona.

44.         Úřad tedy posuzoval oprávněnost obviněného uzavřít smlouvu o ostraze Lichtenštejnského paláce mimo režim zákona, resp. mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona či jiným zákonem předpokládaným postupem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona. Pro posouzení této otázky je rozhodné, jakým způsobem měl obviněný stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a jak měl v návaznosti na stanovení předpokládané hodnoty při jejím zadávání postupovat.

45.         V souvislosti s výše uvedeným Úřad uvádí, že z povahy věci je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, neboť její předmětem jsou služby ostrahy objektu a služby v oblasti požární ochrany v objektu. Vzhledem k tomu, že z podkladů zaslaných obviněným vyplývá, že obviněný pořizoval služby ostrahy objektů a služby v oblasti požární ochrany objektů pravidelně, zabýval se Úřad otázkou, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejné zakázky pravidelné povahy, jejichž předpokládaná hodnota se stanoví podle pravidel zakotvených v § 19 zákona.

46.         K pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy uvádí komentářová literatura[8] následující: „I když pojem veřejné zakázky pravidelné povahy není v zákoně výslovně definován, z komentovaného ustanovení a zejména z jeho smyslu lze při použití gramatického a teleologického výkladu dovodit, že jsou tím myšleny takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“

47.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o pravidelně pořizované dodávky či služby, které zadavatel nakupuje trvale či opakovaně, a tyto dodávky či služby (nezbytně) potřebuje pro výkon své činnosti. To mj. potvrzuje i rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01052/2023/163 ze dne 17. 2. 2023 (vydané v řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0168/2022/VZ), z něhož plyne, že stěžejní otázkou pro posouzení charakteru veřejné zakázky pravidelné povahy je právě to, zda zadavatel dané plnění potřebuje trvale či opakovaně k výkonu své činnosti, resp. zda takové plnění nakupuje dlouhodobě a pravidelně.[9]

48.         Ve vztahu k posouzení povahy pořizovaného předmětu plnění Úřad v prvé řadě uvádí, že dle veřejně dostupných informací obviněný spravuje několik reprezentačních objektů ve vlastnictví České republiky, mezi které patří mj. Lichtenštejnský i Hrzánský palác, přičemž využívá i další nemovitosti, jako je mj. administrativní objekt na ul. Vladislavova v Praze, v němž je umístěno Informační centrum vlády, tudíž i zajišťuje s tím spojené nezbytné služby jako jsou právě služby ostrahy či služby v oblasti požární bezpečnosti. Z podkladů zaslaných obviněným je přitom zřejmé, že obviněný služby ostrahy a služby v oblasti zajištění požární bezpečnosti pořizoval v předchozích letech (minimálně v letech 2019 až 2022) v objektu Hrzánský palác a objektu Vladislavova.  Lze tedy dovodit, že obviněný k zajištění fungování uvedených objektů zajištuje jejich ostrahu, jakož i další služby v oblasti požární bezpečnosti, kontinuálně a pravidelně. V případě uvedených služeb tak nejde o nahodilou potřebu uvedených služeb, ale o služby, o nichž obviněný ví, že je potřebuje či bude potřebovat pro zajištění provozu daných objektů.

49.         Obviněný tedy měl s ohledem na § 19 odst. 1 písm. a) zákona při výpočtu předpokládané hodnoty u veřejné zakázky vycházet z celkové ceny, kterou reálně uhradil za služby stejného druhu během 12 měsíců předcházejících datu zadání šetřené veřejné zakázky, případně upravené o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců.[10]

50.         Úřad s ohledem na výše uvedené provedl vlastní výpočet přepokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky, u něhož vycházel v souladu s § 19 odst. 1 písm. a) zákona z ceny, kterou obviněný uhradil za posledních 12 měsíců před uzavřením smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku za služby ostrahy vč. souvisejících služeb a služby v oblasti požární ochrany v objektu Hrzánský palác a objektu Vladislavova, tj. za služby, jež jsou službami stejného druhu, jako jsou služby poptané v rámci šetřené veřejné zakázky (viz platby uvedené v tabulce plateb Hrzánský palác a tabulce plateb objekt Vladislavova). Úřad na tomto místě výslovně upozorňuje, že pro účely šetřené věci nepřistoupil k výpočtu celkové předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve smyslu § 19 odst. 1 písm. a) zákona na základě úhrad všech služeb stejného druhu pořizovaných zadavatelem za posledních 12 měsíců před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku, nicméně bral v potaz pouze úhrady za pořízení služeb ostrahy vč. souvisejících služeb a služeb v oblasti požární ochrany v objektu Hrzánský palác a objektu Vladislavova provedené zadavatelem za posledních 12 měsíců před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Tento postup zvolil Úřad s ohledem na zásadu procesní ekonomie, neboť pro účely šetřeného případu nebylo nezbytné stanovovat celkovou předpokládanou hodnotu šetřené veřejné zakázky, když i na základě výpočtu celkové ceny uhrazené zadavatelem za služby ostrahy vč. souvisejících služeb a služeb v oblasti požární ochrany v objektu Hrzánský palác a objekt Vladislavova (jež jsou službami stejného druhu, jako jsou služby poptané v rámci šetřené veřejné zakázky) za předchozích 12 měsíců (bez DPH) dospěl Úřad k závěrům níže uvedeným [tj. zejména, že předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky přesáhla hranici 2 000 000 Kč stanovenou pro veřejnou zakázku malého rozsahu v § 27 písm. a) zákona], a tedy jakékoliv údaje o dalších nákupech, které by bylo nutné zohlednit prostřednictvím započtení zadavatelem uhrazené ceny do celkové předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky, by neměly vliv na v tomto příkazu činěný závěr Úřadu a další šetření (potencionálně zahrnující větší množství dokumentů a údajů, jež by bylo nutné vyžádat od obviněného) by nadměrně zatěžovalo obviněného i Úřad. Pro úplnost Úřad dodává, že vycházel z údajů o výši úhrad poskytnutých obviněným, kde byly uvedeny mj. částky za služby bez DPH.

51.         Úřad tak sečetl všechny úhrady, které obviněný uhradil za služby ostrahy vč. souvisejících služeb a služeb v oblasti požární ochrany na základě smlouvy o ostraze Hrzánského paláce a smlouvy o ostraze objektu Vladislavova za 12 měsíců předcházejících datu zadání šetřené veřejné zakázky (viz platby uvedené v tabulce plateb). Uvedeným výpočtem Úřad zjistil, že takto vypočtená předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí celkem 3 864 595,01 Kč bez DPH a přesahuje tedy částku 2 000 000 Kč bez DPH, která je limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby podle § 27 písm. a) zákona, z čehož je zřejmé, že ve vztahu k veřejné zakázce byl obviněný povinen postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona, tj. zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem.

52.         Jak již Úřad uvedl výše, obviněný zadal veřejnou zakázku mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona či jiným zákonem předpokládaným postupem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, s odkazem na splnění podmínek uvedených v § 18 odst. 3 zákona, tj. jakožto část podlimitní veřejné zakázky postupem odpovídajícím předpokládané hodnotě této části veřejné zakázky.

53.         K uvedenému postupu obviněného Úřad sděluje, že ustanovení § 18 zákona sice stanoví generální pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, nicméně navazující ustanovení zákona jsou v tomto ohledu zvláštními pravidly, jež mají před příslušnými obecnými pravidly přednost.[11]Jinými slovy, pokud jde o vzájemnou souvztažnost ustanovení § 19 a § 18 zákona, v případě zakázky pravidelné povahy ve smyslu § 19 zákona se pravidla pro určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části, tudíž ani ustanovení § 18 odst. 3 zákona stanovující pravidlo (výjimku) pro zadání jednotlivé části veřejné zakázky nepřesahující 20 % souhrnné předpokládané hodnoty veřejné zakázky zákona, neuplatní. Jak již Úřad uvedl výše, vzhledem k povaze plnění pořizovaného smlouvou se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku pravidelné povahy, jejíž předpokládaná hodnota tak musí být stanovena v souladu s § 19 zákona a postup dle § 19 odst. 1 zákona bude mít vůči § 18 odst. 3 zákona přednost.

54.         Úřad tedy konstatuje, že obviněný tím, že smlouvu na plnění dotčené veřejné zakázky na služby uzavřel postupem mimo zadávací řízení uvedená v § 3 zákona (resp. ji neuzavřel ani jiným zákonem předpokládaným postupem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona), nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, čímž naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

55.         Druhou podmínkou pro konstatování přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je, že zadavatel svým nezákonným postupem ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

56.         K možnému vlivu nezákonného postupu obviněného na výběr dodavatele Úřad uvádí, že s ohledem na nikoliv nepočetný relevantní trh dodavatelů nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný při uzavření smlouvy postupoval v zákonem stanoveném režimu, mohlo se o plnění ucházet více relevantních dodavatelů a obviněný tak mohl obdržet i další (výhodnější) nabídky. Obviněný se uzavřením smlouvy o dílo mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně, či nikoliv. Při využití postupu dle zákona by obviněný měl pro uzavření smlouvy na výběr z použití některého z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení definovaných zákonem (případně další zákonem předpokládané postupy ve smyslu § 2 odst. 3 zákona), přičemž se zahájením těchto postupů je spojena mj. i uveřejňovací povinnost, jež umožňuje širokému okruhu dodavatelů zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolené uzavření smlouvy mimo režim zákona.

57.         Dnem 22. 12. 2022, kdy obviněný uzavřel smlouvu o ostraze Lichtenštejnského paláce s vybraným dodavatelem, pak došlo k naplnění třetí zákonné podmínky pro konstatování spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

58.         Na základě všech výše uvedených skutečností tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

59.         Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

60.         Před vlastním uložením pokuty se Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

61.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

62.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

63.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 22. 12. 2022, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Správní řízení ve věci spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba (ve smyslu § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávanému přestupku ke dni vydání tohoto příkazu neuplynula a odpovědnost obviněného za něj z důvodu uplynutí promlčecí doby tedy nezanikla.

64.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

65.         Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku, byla dle čl. IV odst. 1 smlouvy uzavřené na šetřenou veřejnou zakázku stanovena jako cena jednotková za 1 hodinu výkonu služby 1 strážného ve výši 133 Kč bez DPH, přičemž podle odst. 2 uvedeného čl. IV smlouvy tato jednotková cena zahrnuje veškeré náklady vybraného dodavatele nutné nebo související s řádným plněním předmětu této smlouvy a fakturace podle čl. IV odst. 3 smlouvy měla probíhat vždy na základě počtu skutečně odpracovaných hodin. Ze specifikace předmětu plnění uvedeného v příloze č. 1 smlouvy přitom vyplývá, že celková cena veřejné zakázky se vypočte za nepřetržitou službu 2 strážných, a tedy za celou dobu platnosti smlouvy činí celkem 1 149 120 Kč bez DPH.[12] Maximální výše pokuty z této ceny zakázky pak dle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona činí po zaokrouhlení částku ve výši 139 044 Kč (10 % z ceny veřejné zakázky).

66.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

67.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

68.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu.[13]

69.         Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení transparentního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.

70.         K posouzení povahy a závažnosti předmětného přestupku proto Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení výše uvedeného právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Proto je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.

71.         Úřad dále při zvažování výše pokuty přihlédl k následkům spáchání přestupku. Obviněný v daném případě nezákonným postupem omezil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že došlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

72.         Nicméně, co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech při stanovení výše pokuty ve prospěch obviněného zohlednil tu okolnost, že ačkoliv obviněný nerealizoval řádnou soutěž podle zákona, v rámci veřejné zakázky byla realizována alespoň určitá forma soutěže mezi dodavateli na základě výzvy k podání nabídky zveřejněné obviněným na profilu zadavatele. Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli byla ze strany obviněného doložena snaha o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže zde zvolený postup plně nahradit řádné poptání v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem, obzvláště, je-li obviněnému coby zadavateli takový postup dán přímo ze zákona.

73.         Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti, které by měly vliv na uloženou výši pokuty, Úřad v šetřeném případě neshledal.

74.         Úřad dále konstatuje, že při stanovení konkrétní výše sankce má povinnost zohlednit rovněž dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za jeho spáchání (v této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015). Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě byl přestupek obviněným spáchán dne 22. 12. 2022 (tedy před cca pěti měsíci), nezohlednil Úřad časovou prodlevu, která nastala mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, jako natolik významnou, aby v jejím důsledku bylo nutné pokutu uloženou obviněnému snížit.

75.         Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

76.         Úřad konstatuje, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem obviněného, který obviněný spáchal dne 7. 1. 2023, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0125/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-08281/2023/500 ze dne 27. 2. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč. Tuto skutečnost Úřad rovněž zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.

77.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[14] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 18 397 080 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

78.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

79.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

80.         Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

              

 

 

Obdrží

Česká republika – Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dostupném z https://zakazky.vlada.cz/contract_display_1390.html (dále jen „profil zadavatele“).

[2] Z úvodu výzvy vyplývá, že předmětné plnění obviněný zadával jakožto část podlimitní veřejné zakázky na služby uvedené v příloze č. 4 zákona podle § 18 odst. 3 zákona postupem odpovídajícím předpokládané hodnotě této části veřejné zakázky, přičemž takto vyčleněnou část zadává jako veřejnou zakázku malého rozsahu. Tamtéž je současně uvedeno, že uvedenou výzvou není zahájeno zadávací řízení ve smyslu § 3 zákona, přičemž ustanovení zákona se na dané výběrové řízení neaplikují.

[3] Pisatel v podnětu uvedl, že celková hodnota veřejné zakázky, která měla být dle textu výzvy zadávána jakožto část 1 podlimitní veřejné zakázky na služby činí 1 149 120 Kč bez DPH, což podle pisatele podnětu představuje 31,45 % souhrnné předpokládané hodnoty celkové podlimitní veřejné zakázky na služby, jejíž předpokládaná hodnota dle předpokladu pisatele podnětu nemohla být vyšší než maximální limit pro podlimitní zakázky [s odkazem na § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016 Sb.“) ve výši 3 653 000 Kč]. Dle pisatele podnětu tak celková přepokládaná hodnota veřejné zakázky (části 1) musela zákonitě přesáhnout 20 % souhrnné předpokládané hodnoty obou částí veřejné zakázky.

[4] Zadavatel při stanovení výše uvedené předpokládané hodnoty vycházel z hodinové sazby pro 1 strážného ve výši 133,60 Kč bez DPH, kdy sazba za 1 strážného za 1 měsíc činí cca 96 192 Kč bez DPH, za 2 strážné pak cca 192 384 Kč bez DPH za 1 měsíc.

[5] Konkrétně Úřad od zadavatele obdržel Smlouvu o zajištění ostrahy v objektu Hrzánský palác č. 19/114-0 ze dne 17. 9. 2019 včetně 4 dodatků, dále Smlouvu o zajištění ostrahy v objektu Vladislavova č. 20/036-0 ze dne 4. 5. 2020 včetně 3 dodatků.

[6] Jedná se o dodatek č. 1 s označením 19/114-1 obviněný uzavřel dne 20. 12. 2018, dodatek č. 2 s označením 19/114-2 dne 8. 12. 2020, dodatek č. 3 s označením 19/114-3 dne 10. 1. 2022 a dodatek č. 4 s označením 19/114-4 dne 17. 1. 2023.

[7] Jedná se o dodatek č. 1 s označením 20/036-1 obviněný uzavřel dne 28. 1. 2021, dodatek č. 2 s označením 20/036-2 dne 17. 12. 2021 a dodatek č. 3 s označením 20/036-3 dne 19. 1. 2023.

[8] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. Systém Beck – online.

[9] Blíže k výkladu pojmu veřejné zakázky pravidelné povahy a k otázce předvídatelnosti a nahodilosti zadavatelem pořizovaných dodávek či služeb Úřad odkazuje na uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu.

[10] Úřad podotýká, že v šetřeném případě se obviněný neodvolával na § 19 odst. 3 zákona, přičemž však podmínky pro použití výjimky dle tohoto ustanovení nejsou s ohledem na výše popsanou souvislost, resp. spjatost poptávaného plnění s činností obviněného naplněny (zejm. s ohledem na skutečnost, že se jedná o služby ostrahy objektů a služby v oblasti požární ochrany v objektech, které obviněný [nutně] potřebuje k výkonu zajištění bezpečnosti a chodu daných budov a nejedná se o nahodilé pořizování těchto služeb, ale o plánovatelné nákupy s ohledem na běžnou potřebu výše specifikovaných služeb ze strany zadavatele).

[11] Dle komentářové literatury vztahující se k § 19 zákona lze konstatovat, že „jde-li o podlimitní veřejné zakázky či VZMR, komentované ustanovení je dle názoru autorů komentáře třeba odlišit od § 18. Bude-li se jednat o veřejnou zakázku pravidelné povahy, bude mít přednost (bude relevantní) komentované ustanovení před § 18.“ (Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022. Systém Beck – online).

[12] Úřad provedl výpočet shodně se způsobem kalkulace uvedeným zadavatelem v příloze jeho vyjádření ze dne 7. 3. 2023, a to podle následujícího vzorce: 133 Kč x 2 strážní x 24 hodin x 30 dní x 6 měsíců. Pro úplnost Úřad uvádí, že se takto vypočtená částka rovná hodnotě zveřejněné zadavatelem ve vztahu k uzavřené smlouvě v registru smluv dostupném na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/22899273?backlink=qxu9i.

[13] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 6. 2013, sp. zn. 1 Afs 106/2012.

[14] https://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/rozpocet/schvaleny-rozpocet-kapitoly-304-urad-vlady-cr-29180/

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en