číslo jednací: 23030/2023/536
spisová značka: S0396/2023
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | UniMeC - II. etapa - TDS a koordinátor BOZP |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 6. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0396.pdf 301 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0396/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-23030/2023/536 |
|
Brno 20. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným
- Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1,
při zadávání veřejné zakázky „UniMeC - II. etapa - TDS a koordinátor BOZP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 2. 3. 2018 a uveřejněno dne 5. 3. 2018 pod ev. č. Z2018-006959, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 045-098563, ve znění pozdější opravy,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – se při zadávání veřejné zakázky „UniMeC - II. etapa - TDS a koordinátor BOZP“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 2. 3. 2018 a uveřejněno dne 05. 03. 2018 pod ev. č. Z2018-006959, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 045-098563, ve znění pozdější opravy, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů tím, že stanovil kritéria hodnocení v rozporu s § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 citovaného zákona, když stanovil v čl. 13 zadávací dokumentace jako kritérium hodnocení ekonomickou výhodnost nabídek pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, ačkoliv se v daném případě jednalo o veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému, přičemž tímto postupem došlo ke stanovení zadávacích podmínek předmětné veřejné zakázky v rozporu s citovaným ustanovením zákona a obviněný zadal veřejnou zakázku, když dne 21. 8. 2018 uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem – Maximus stavební s.r.o., IČO 28039513, se sídlem Dílenská 1519/8a, Doubravka, 312 00 Plzeň.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 15 000 Kč (patnáct tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 2. 3. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „UniMeC - II. etapa - TDS a koordinátor BOZP“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2018 pod ev. č. Z2018-006959, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2018 pod ev. č. 2018/S 045-098563, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle čl. 4 zadávací dokumentace odpovídá klasifikace předmětu plnění veřejné zakázky následujícím položkám:
a. CPV: 71251000-2 Architektonické služby a stavební dozor
b. CPV: 71300000-1 Technicko-inženýrské služby
c. CPV: 71315400-3 Stavební dozor
d. CPV: 71317200-5 Služby v oblasti bezpečnosti a zdraví
3. V zadávací dokumentaci obviněný uvedl, že veřejná zakázka je zadávaná v otevřeném řízení v nadlimitním režimu dle zákona, přičemž její předpokládaná hodnota činí dle čl. 5 zadávací dokumentace 4 905 000 Kč bez DPH.
4. Z čl. 6 zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je „výkon všech nezbytných a obvyklých inženýrských a jiných činností (technický dozor stavebníka a koordinátora BOZP) pro objednatele, který zahrnuje zejména (nikoli však výlučně) výkon dozoru ve smyslu § 152 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, nad prováděním staveb a dále výkon koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a souvisejících předpisů, v platném znění, pro stavební akce realizované objednatelem provedené podle realizační dokumentace stavby s názvem ‚UniMeC - II. etapa‘ pro realizaci stavební části projektu ‚Dobudování vzdělávací infrastruktury - UniMeC, 2. etapa‘“.
5. Z čl. 13 zadávací dokumentace vyplývá, že nabídky budou hodnoceny v souladu s § 114 zákona podle jejich ekonomické výhodnosti s tím, že jediným kritériem hodnocení bude nabídková cena v Kč bez DPH.
6. Z protokolu o otevírání, posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel nabídky tří dodavatelů, přičemž jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka dodavatele Maximus stavební s.r.o., IČO 28039513, se sídlem Dílenská 1519/8a, Doubravka, 312 00 Plzeň (dále jen „vybraný dodavatel“).
7. Obviněný uzavřel dne 21. 8. 2018 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky. V čl. V. bodu 5.1 smlouvy byla za realizaci předmětu veřejné zakázky sjednána cena 1 937 700,- Kč bez DPH.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 21. 4. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
9. Přípisem ze dne 24. 4. 2023 vyzval Úřad obviněného k zaslání vyjádření k obsahu podnětu a kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Dne 3. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného a dokumentaci o zadávacím řízení.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
10. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
11. Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1. zákona zadavatel nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny v případě veřejné zakázky na služby uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému.
12. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Právní posouzení
13. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že hodnocení nabídek lze považovat za jednu z nejzásadnějších a nejvýznamnějších fází zadávacího řízení, ve které je rozhodováno o ekonomicky nejvýhodnější nabídce, a tedy o konkrétním účastníkovi zadávacího řízení, s nímž bude uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky.
14. Co se týká hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti pouze na základě nejnižší nabídkové ceny, jedná se o běžně využívaný způsob hodnocení, jehož využití je limitováno pouze v omezeném počtu případů. Jednou z těchto výjimek je zákaz jeho využití jako jediného kritéria hodnocení v případě nadlimitních zakázek na služby, jejichž předmět je klasifikován oddílu 71 hlavního slovníku jednotného kvalifikačního systému, tj. služby architektů, inženýrské služby a integrované inženýrské služby, územní plánování, související vědecko-technické poradenství, služby zkušeben a provádění analýz. Důvodem je značná specifičnost těchto služeb a jejich vazba na konkrétní osoby tyto služby poskytující, jež nelze bez dalšího zohlednit a porovnat pouze prostřednictvím nabídkové ceny (srov. ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 114 [Ekonomická výhodnost nabídek]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 866.).
15. Obviněný ve svém nedatovaném vyjádření, které bylo Úřadu doručeno dne 3. 5. 2023 uvádí, že na základě kontroly provedené pisatelem podnětu zjistil, že veřejná zakázka byla zadána v rozporu se zákonem. S ohledem na skutečnost, že v té době již bylo ukončeno zadávací řízení, nemohl obviněný přikročit k nápravnému opatření podle § 49 zákona, nicméně dne 5. 2. 2019 vypověděl smlouvu na veřejnou zakázku, jelikož nápravy v daný okamžik nebylo možno dosáhnout jiným přiměřenějším způsobem. Podle obviněného tak není účelné zahajovat řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, jelikož zadavatel učinil nápravu a z uzavřené smlouvy k veřejné zakázce před jejím vypovězením nebylo plněno.
16. Z uvedeného je zjevné, že obviněný zadával veřejnou zakázku v nadlimitním režimu (jak vyplývá z informací plynoucích ze zadávací dokumentace), a tedy byl v souladu s § 24 zákona povinen dodržet ustanovení zákona vztahující se k nadlimitnímu režimu i přesto, že v tomto režimu podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky[1] nebyl povinen postupovat. Je rovněž zřejmé, že předmět veřejné zakázky jako celek tak, jak je shora uveden, spadal pod oddíl 71 hlavního slovníku jednotného kvalifikačního systému (CPV: 71251000-2, 71300000-1, 71315400-3, 71317200‑5). Podle § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona pak zadavatel (zde obviněný) v takovém případě nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny. S ohledem na uvedené tak byl obviněný povinen stanovit i jiné kritérium hodnocení než pouze samotnou ekonomickou výhodnost. Do hodnocení měl tedy obviněný obligatorně zahrnout i kritérium kvality, jelikož zákon veřejné zakázky uvedené v oddílu 71 hlavního slovníku jednotného kvalifikačního systému považuje za natolik specifické, že hodnocení toliko podle nejnižší nabídkové ceny nemůže ze své podstaty obsáhnout jejich charakter a rozdíly, které při poskytování těchto služeb mohou být dány ve vazbě na konkrétní osoby tyto služby poskytující (k tomu viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0040/2020/VZ ze dne 12. 3. 2020, v rámci něhož Úřad dovodil, že uvedený zákaz se vztahuje i na případy, kdy do této chráněné kategorie spadá pouze část předmětu veřejné zakázky. Zadavatel má v takových případech povinnost využit i jiná kritéria hodnocení než jen nabídkovou cenu minimálně u té části, která spadá pod oddíl 71 hlavního slovníku jednotného kvalifikačního systému).
17. Úřad má ze zjištěných skutečností, jakožto i z vyjádření obviněného za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil kritéria hodnocení v rozporu s § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 zákona a zadal veřejnou zakázku. Tímto jednáním obviněný naplnil skutkovou podstatu předmětného přestupku, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu
18. Podle § 268 odst. 2 zákona se za přestupek podle odst. 1 uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
19. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
20. Vzhledem ke zjištěnému přestupku přistoupil Úřad k uložení pokuty.
21. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
22. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
23. V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupku došlo dne 21. 8. 2018, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, čímž zadal veřejnou zakázku. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
24. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
25. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
26. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
27. Co se týče závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo ke stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky v rozporu se zákonem, a tím k možnému ovlivnění hospodářské soutěže a hospodárného vynakládání veřejných prostředků.
28. Za polehčující okolnost v daném případě Úřad považuje skutečnost, že se obviněný k nezákonnému jednání přiznal a smlouvu na veřejnou zakázku vypověděl, aniž by z této bylo plněno. Tento postup obviněného nelze považovat za vyvinění se z odpovědnosti za spáchaný přestupek, jelikož k narušení chráněného zájmu již došlo, jednoznačně lze však souhlasit s tím, že v okamžiku, kdy se obviněný dozvěděl o porušení zákona, postupoval tak, aby omezení hospodářské soutěže minimalizoval (respektive vytvořil podmínky pro realizací nového zadávacího řízení, aby umožnil jeho řádný průběh).
29. Úřad rovněž přihlédl ke skutečné ceně veřejné zakázky. Přestože předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 4 905 000 Kč bez DPH, tedy nepřekročila limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby podle § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném k 1.1.2018 (tento limit v době zadání veřejné zakázky činil 5 944 000 Kč), obviněný se při zadávání veřejné zakázky podřídil nadlimitnímu režimu. Skutečná cena veřejné zakázky pak činila podle čl. V. bodu 5.1 smlouvy na veřejnou zakázku 1 937 700 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že tato hodnota tak nedosahovala ani limitu pro veřejnou zakázku malého rozsahu, který podle § 27 písm. a) zákona činí 2 000 000 Kč, je zjevné, že společenská škodlivost je výrazně omezena, jelikož v případě zadávání veřejných zakázek malého rozsahu zadavatel obecně není povinen realizovat zadávací řízení dle zákona.
30. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
31. Při stanovení konkrétní výše pokuty má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
32. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku podle výroku I. tohoto příkazu dne 21. 8. 2018, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, čímž zadal veřejnou zakázku. Úřad tak při stanovení výše pokuty zohlednil ve prospěch obviněného dobu uplynulou od spáchání přestupku (více než 4 roky).
33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného pro rok 2023 vyplývá, že v tomto roce hospodaří s částkou 14 733 000 000 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
34. Úřad rovněž ze své úřední činnosti ověřil, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem, resp. správním deliktem obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 (publikován ve Sb. NSS 2248/2011), popřípadě rozsudek tohoto soudu ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V citovaném rozsudku je též uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty, resp. přestupky, což je výslovně uvedeno i v § 41 zákona o přestupcích.
35. Úřad konstatuje, že si není vědom žádného dalšího přestupku obviněného, který by byl v souběhu s šetřeným přestupkem.
36. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
37. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.
38. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Plzni, Ovocný trh 560/5, Praha, Staré Město 110 00
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 4 905 000 Kč bez DPH, tedy nepřekročila limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby podle § 3 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni zahájení zadávacího řízení (tento limit činil 5 944 000 Kč). Tímto však není dotčeno právo zadavatele zvolit si pro zadávání veřejné zakázky pravidla odpovídající přísnějšímu režimu.
