číslo jednací: 28186/2023/500
spisová značka: S0491/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | FSv – V44 – vybavení učeben nábytkem |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 8. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0491.pdf 335 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0491/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-28186/2023/500 |
|
Brno 26. 7. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným
- České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6,
při zadávání veřejné zakázky „FSv – V44 – vybavení učeben nábytkem“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 5. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 5. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-015046, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 090-202078, ve znění pozdějších oprav,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – se při zadávání veřejné zakázky „FSv – V44 – vybavení učeben nábytkem“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 5. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 5. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-015046, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 090-202078, ve znění pozdějších oprav, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 212 odst. 8 citovaného zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když ve formulářích oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie uvedl odlišný údaj o konci doby trvání veřejné zakázky oproti údaji uveřejněnému na profilu zadavatele, neboť ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie uvedl konec doby trvání veřejné zakázky dne 15. 8. 2018, avšak v čl. V. „Doba a místo předání a převzetí předmětu smlouvy“ bodu 1) návrhu smlouvy, který tvořil přílohu č. 4 zadávací dokumentace, uvedl, že „dodavatel je povinen splnit a vyfakturovat celý předmět smlouvy do 31.8.2018“, arovněžve vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 29. 5. 2018 uveřejněném na profilu zadavatele téhož dne uvedl, že vyjasňuje, že „celý předmět plnění veřejné zakázky musí být předán a vyfakturován do 31.8.2018“, přičemž „předpokládaný termín pro dodávky a montáže je od 15.8.2018 do 31.8.2018“, což vnáší do průběhu zadávacího řízení prvek nejistoty, resp. netransparentnosti, jelikož není zřejmé, jaké údaje jsou skutečně závazné, a dne 2. 8. 2018 uzavřel se společností PROFIL NÁBYTEK, a.s., IČO 48202118, se sídlem Nádražní 1747, 396 01 Humpolec, na předmět plnění veřejné zakázky „Kupní smlouvu o dodání“.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek obviněný – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, IČO 35107700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – dne 10. 5. 2018 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „FSv – V44 – vybavení učeben nábytkem“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 5. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-015046 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 5. 2018 pod ev. č. 2018/S 090-202078 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“). Obviněný dále uveřejnil opravy předmětného oznámení, a sice dne 17. 5. 2018 (resp. 18. 5. 2018 v Úředním věstníku Evropské unie) a dne 31. 5. 2018.
2. Z čl. 7.5. „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je dodávka nábytku (stolů a židlí) dle specifikace zadavatele.
3. Z Věstníku veřejných zakázek a ze systému registru smluv dostupného na internetové adrese https://smlouvy.gov.cz/ (dále jen „registr smluv“) vyplývá, že obviněný uzavřel dne 2. 8. 2018 s vybraným dodavatelem – PROFIL NÁBYTEK, a.s., IČO 48202118, se sídlem Nádražní 1747, 396 01 Humpolec[1] (dále jen „vybraný dodavatel“) – na předmět plnění veřejné zakázky „Kupní smlouvu o dodání“.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 22. 6. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
5. Úřad přípisem ze dne 29. 6. 2023 vyzval obviněného k zaslání dokumentace o předmětném zadávacím řízení a současně požádal obviněného o vyjádření k obdrženému podnětu.
6. Dne 19. 7. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného a dokumentaci o zadávacím řízení. Ve vyjádření obviněný uvádí, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace „vyjasnil termín pro dokončení dodávky dnem 31. 8. 2018 tak, že v tento den je dodavatel povinen předmět dodávky dodat i vyfakturovat s tím, že předpokládaný termín pro dodávky a montáže nábytku je od 15. 8. 2018 do 31. 8. 2018“, přičemž uvedené nebylo promítnuto ve Věstníku veřejných zakázek vlivem administrativního pochybení. K tomu dále uvádí, že dle jeho názoru toto administrativní opomenutí nemělo žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, dopad na průběh zadávacího řízení, vliv na transparentnost ani na možný počet podaných nabídek, a to z toho důvodu, že dokumentace byla zveřejněna s dostatečným předstihem a dodavatelé měli dostatek času pro uskutečnění dodávky. Obviněný dále poukazuje na to, že veškeré relevantní informace byly zveřejněny na profilu zadavatele a pokud by měl dodavatel zájem o veřejnou zakázku, určitě by si prostudoval podmínky, které byly k dispozici na profilu zadavatele. Obviněný je toho názoru, že o 16 dnů kratší lhůta pro dodání nemohla odradit žádného potenciálního dodavatele, který by měl o danou zakázku zájem, aniž by si prostudoval informace dostupné na profilu zadavatele.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0491/2023/VZ, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
9. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
10. Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
11. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
12. Zákon v § 212 odst. 3 stanoví, že formulář zadavatel odešle elektronicky do
a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek. Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
13. Podle § 212 odst. 8 zákona nesmí být ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře ve Věstníku veřejných zakázek.
14. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
15. Jak již vyplývá z výše uvedeného, zadavatel odeslal dne 10. 5. 2018 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie oznámení o zahájení zadávacího řízení. V tomto oznámení, které bylo v uvedených věstnících uveřejněno dne 14. 5. 2018 a dne 12. 5. 2018, zadavatel v bodě II.2.7) „Doba trvání zakázky, rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému“ uvedl, že konec veřejné zakázky připadá na 15. 8. 2018.
16. Zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v bodě 7.3. „Předpokládaná lhůta plnění veřejné zakázky“ požadoval „dodání celého předmětu plnění veřejné zakázky do 15.8.2018.“
17. V čl. 7.5. „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel pro vyloučení pochybností stanovil, že „za dodané bere stoly a židle smontované a umístěné do učeben dle harmonogramu, který bude s dodavatelem upřesněn při podpisu smlouvy (…)“.
18. Z čl. V. „Doba a místo předání a převzetí předmětu smlouvy“ bodu 1) návrhu smlouvy, který tvořil přílohu č. 4 zadávací dokumentace, vyplývá, že „dodavatel je povinen splnit a vyfakturovat celý předmět smlouvy do 31.8.2018“.
19. Zadavatel v průběhu lhůty pro podání nabídek, která byla původně stanovena do 14. 6. 2018 10:00 hodin, uveřejnil na profilu zadavatele[2] vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 29. 5. 2018, ve kterém mj. vyjasnil, že „celý předmět plnění veřejné zakázky musí být předán a vyfakturován do 31.08.2018. Předpokládaný termín pro dodávky a montáže je od 15.08.2018 do 31.08.2018.“. Toto vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dne 29. 5. 2018, přičemž v něm zároveň prodloužil lhůtu pro podání nabídek do 2. 7. 2018 v 10:00. S ohledem na předmětné vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel odeslal dne 17. 5. 2018 a dne 31. 5. 2018 k uveřejnění též opravné formuláře, v nichž reflektoval změnu lhůty pro podání nabídek a některé další změny, jež byly v předmětném vysvětlení provedeny. Bod II.2.7) „Doba trvání zakázky, rámcové smlouvy či dynamického nákupního systému“ zůstal beze změny. Jiné opravné formuláře odeslány nebyly.
20. Dne 2. 8. 2018 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.
K postupu obviněného
21. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Je tedy na zadavateli, aby při zpracování zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti.
22. K tomu Úřad dodává, že v případě veřejných zakázek, jež jsou uveřejňovány rovněž ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie (dále též souhrnně jako „věstníky“), slouží zpravidla právě Věstník veřejných zakázek a Úřední věstník Evropské unie dodavatelům jako klíčový nástroj pro vyhledávání údajů o veřejných zakázkách, o jejichž získání by mohli mít zájem.
23. Rovněž proto zákon pak v § 212 stanoví pravidla pro uveřejňování údajů do věstníků, kde je v odst. 8 mimo jiné zachycen též požadavek, že se údaje ve věstnících a na profilu zadavatele nesmí odlišovat. Rozporný stav údajů ve věstnících a na profilu zadavatele je nežádoucí a ve svém důsledku může vnášet do zadávacího řízení prvek nejistoty, resp. netransparentnosti, neboť uchazeči o veřejnou zakázku nemusí s jistotou vědět, které údaje jsou skutečně závazné.
24. Uveřejňování ve věstnících se děje prostřednictvím stanovených formulářů. Zákon ukládá povinnost zadavateli použít formulář při zadávání a odeslání údajů o veřejné zakázce do věstníků. Obdobně je pak zadavatel v otevřeném řízení povinen uveřejnit zadávací dokumentaci na profilu zadavatele ode dne uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení nejméně do konce lhůty pro podání nabídek.
25. V daném případě obviněný vysvětlením zadávací dokumentace osvětlil rozpor, jenž plynul z údajů o konci plnění veřejné zakázky obsažených ve věstnících a zadávací dokumentaci v porovnání s údajem obsaženým v návrhu smlouvy tvořícím přílohu č. 4 zadávací dokumentace. Z předmětného vysvětlení vyplynulo, že zadavatel očekává ukončení plnění smlouvy (včetně fakturace) až k 31. 8. 2018, nikoliv již k 15. 8. 2018. Období od 15. 8. 2018 do 31. 8. 2018 pak zadavatel uvedl jako předpokládaný termín pro dodávky a montáže. Právě uvedené však zadavatel nepromítl ani do Věstníku veřejných zakázek ani do Úředního věstníku Evropské unie, kde zůstal toliko údaj s datem 15. 8. 2018.
26. Obecně údaj o plnění veřejné zakázky může být pro potenciální dodavatele důležitým prvkem v rámci rozhodování, zda se budou zadávacího řízení účastnit, neboť musí posoudit, zda jsou schopni v daném období předmět plnění veřejné zakázky splnit (např. s ohledem na svoje kapacity, na termíny plynoucí jim z jiných závazků apod.).
27. V daném případě bylo oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněno dne 12. 5. 2018 resp. 14. 5. 2018, přičemž konec trvání plnění veřejné zakázky byl stanoven na datum 15. 8. 2018[3], tedy zhruba 3 měsíce po zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek byla obviněným prodloužena do 2. 7. 2018. Z právě uvedeného vyplývá, že dodavatelé, kteří čerpali informace z věstníků, předpokládali, že na faktické plnění předmětu veřejné zakázky budou mít přibližně měsíc [při zohlednění lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele a blokační lhůty ve smyslu § 246 odst. 1 písm. a) zákona][4]. V kontextu daného případu pak pozdější termín pro realizaci veřejné zakázky (o 16 dní) představoval přibližně polovinu této doby. Nelze mít pochyb o tom, že takové „prodloužení“ lhůty pro dodání předmětu veřejné zakázky je v této situaci dostatečně významné na to, aby sehrálo roli v rozhodování potenciálních dodavatelů o jejich případné účasti v zadávacím řízení. Zvláště pak za situace, kdy měl být obviněným poptávaný nábytek ve stanovené lhůtě nejen dodán, ale též smontován a rozmístěn dle požadavků obviněného.
28. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 212 odst. 8 ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, neboť uvedl odlišné údaje ve věstnících oproti údajům obsaženým na profilu zadavatele, čímž vnesl do průběhu zadávacího řízení prvek nejistoty, resp. netransparentnosti, neboť nebylo zřejmé, jaké údaje jsou skutečně závazné.
29. Úřad doplňuje, že podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku. Znakem skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona je tedy porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, resp. zadání veřejné zakázky. V šetřeném případě uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku dne 2. 8. 2018, a byly tedy naplněny znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.
30. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
31. Byť alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky není znakem skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, Úřad zde s ohledem na argumentaci obviněného obsaženou v jeho vyjádření k obsahu podnětu zdůrazňuje, že uveřejnění rozlišných termínů konce plnění veřejné zakázky ve věstnících a na profilu zadavatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele, neboť s ohledem na vše výše uvedené není vyloučeno, že by se zadávacího řízení mohli účastnit též jiní dodavatelé, jejichž nabídka mohla být vyhodnocena jako nejvýhodnější. V takovém případě je pak irelevantní, že k uvedení rozdílných údajů došlo toliko administrativním nedopatřením.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
32. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.
33. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
34. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
35. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 2. 8. 2018, kdy obviněný uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí lhůta ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí lhůty nezanikla.
36. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona.
37. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty po zaokrouhlení ve výši 282 850,- Kč (10 % z ceny veřejné zakázky ve výši 2 828 496,- Kč vč. DPH).
38. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
39. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
40. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
41. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku se proto Úřad zabýval intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný zájem spočívající v zachování transparentnosti hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek. Jedná se o jednu ze základních zásad, na kterých zákon a potažmo celé zadávání veřejných zakázek stojí. V daném případě měl zadavatel povinnost stanovit zadávací dokumentaci v souladu se zákonem, tedy mj. takovým způsobem, aby veškerá pravidla zadávacího řízení byla vymezena transparentně, tj. jasným, přesným a jednoznačným způsobem. Tuto povinnost však zadavatel nedodržel, když ve formulářích věstníků uvedl odlišné údaje o konci doby trvání veřejné zakázky od údajů uveřejněných na profilu zadavatele, čímž zapříčinil značnou netransparentnost zadávacího řízení, a proto je třeba jednání obviněného, kterým mohl některé dodavatele od účasti v zadávacím řízení odradit, hodnotit jako závažné.
42. Při stanovení konkrétní výše sankce Úřad ve prospěch obviněného významně zohlednil dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání přestupku, přičemž se jedná o dobu, která je blízká době promlčení. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, ve kterém Krajský soud uvedl: „[j]e nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
43. Úřad dále ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že v šetřeném případě podlimitní veřejnou zakázku[5], jejíž celková cena činí 2 337 600 Kč bez DPH a je tak blízká hranici veřejné zakázky malého rozsahu, zadával v otevřeném řízení, tedy v jednom z nejtransparentnějších druhů zadávacího řízení.
44. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
45. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako vysokou, ovšem významným korektivem je v daném případě lhůta, která uplynula od spáchání uvedeného přestupku.
46. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008-67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
47. Úřad tedy posoudil, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
48. Úřad předně uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky, které obviněný spáchal dne 17. 10. 2018, a o nichž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0101/2020/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-06550/2020/521/OPi ze dne 27. 2. 2020 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 45 000 Kč. S ohledem na uvedené, tedy vzhledem k tomu, že výše uvedené přestupky jsou v souběhu s právě projednávaným přestupkem, Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
49. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z výroční zprávy obviněného za rok 2021[6] Úřad zjistil, že obviněný dosáhl v roce 2021 výsledku hospodaření po zdanění v celkové výši 128 551 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující do ekonomické situace obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
50. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
51. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
52. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] V době uzavření smlouvy se sídlem Hradská 280, 396 01 Humpolec – pozn. Úřadu
[2] dostupný zde: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003010
[3] Úřad zde uvádí údaj plynoucí z informací obsažených ve věstnících.
[4] Počítáno ode dne konce lhůty pro podání nabídek.
[5] Zadavatel v zadávací dokumentaci sice uvádí, že se jedná o nadlimitní otevřené řízení, ovšem dle předpokládané hodnoty jde o zakázku podlimitní.
[6] Dostupné z: https://www.cvut.cz/sites/default/files/content/1b496deb-48b6-4f9c-9a6b-ffd06cb3e3ce/cs/20220823-vyrocni-zprava-o-hospodareni-za-rok-2021.pdf. Pro úplnost Úřad uvádí, že se jedná o nejaktuálnější veřejně přístupný dokument vypovídající o ekonomické situaci obviněného.
