číslo jednací: 19829/2023/500
spisová značka: S0163/2023

Instance	I.
Věc	Evidence elektronických dokumentací
Účastníci	Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj ICZ, a. s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	14. 8. 2023
Související rozhodnutí	19829/2023/500 30017/2023/163
Dokumenty	2023_S0163.pdf 512 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0163/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-19829/2023/500

Brno 26. 5. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 3. 2023
na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 12. 4. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1,
navrhovatel – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 2. 2023 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 - Holešovice,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Evidence elektronických dokumentací“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj,IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha– nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Evidence elektronických dokumentací“ v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav, zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v oznámení o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a určitě nevymezil skutečnosti, které pokládá za důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) citovaného zákona, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když bez dalších podrobností toliko uvedl, že „došlo k nutnosti zapracovat vynucené změny dle předpokládaného znění stavebního zákona po novele (tzn. novela č. sněmovního tisku 330/0), které v důsledku přinesly změny v předpokládané architektuře plánovaných informačních systémů“ a „zadavatel v průběhu zadávacího řízení na Veřejnou zakázku zjistil, že vývoj na trhu informačních technologií umožňuje dosáhnout účelu sledovaného Veřejnou zakázkou, projektu DSŘ – Digitalizace stavebního řízení, efektivnějším a výrazně finančně úspornějším způsobem“, aniž by jakkoli konkretizoval, jakým způsobem novela ovlivní podobu předpokládané architektury plánovaných informačních systémů a jak konkrétně se vývoj na trhu informačních technologií promítl do předmětného zadávacího řízení, jehož cílem je nalézt právě řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele, čímž se postup zadavatele stal nepřezkoumatelným, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha– uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší všechny úkony cit. zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Evidence elektronických dokumentací“ zadávanou v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav, o němž cit. zadavatel rozhodl „Rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 26. 1. 2023 a které bylo oznámeno „Oznámením o zrušení zadávacího řízení“ z téhož dne, a to včetně tohoto rozhodnutí a oznámení.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0163/2023/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4 – ze dne 9. 3. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Evidence elektronických dokumentací“ zadávanou v řízení se soutěžním dialogem, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 12. 4. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – dne 8. 10. 2021 zahájil řízení se soutěžním dialogem za účelem zadání veřejné zakázky „Evidence elektronických dokumentací“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 10. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-036807, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 10. 2021 pod ev. č. 2021/S 199-519454, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Zadavatel se nechal ve smyslu § 43 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), při provádění úkonů souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, Nusle, 140 00 Praha 4.

3. Obecným záměrem zadavatele a cílem soutěžního dialogu je podle „Zadávací dokumentace“ ze dne 8. 10. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) „vytvoření nového informačního systému Evidence elektronických dokumentací (dále jen ,EED´) a zajištění provozu, podpory a rozvoje vytvořeného informačního systému. Zadání této veřejné zakázky směřuje k tomu, aby bylo nalezeno řešení informačního systému Evidence elektronických dokumentací, které by odpovídalo představám zadavatele a respektovalo všechny jeho požadavky, jakož i požadavky kladené na činnost zadavatele a veškeré právní předpisy.“.

4. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 393 650 950 Kč bez DPH.

5. Dle Záznamu o otevírání žádostí o účast ze dne 5. 1. 2022 zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel ve stanovené lhůtě pět žádostí o účast, včetně žádosti o účast navrhovatele – ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, Nusle, 140 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 2. 2023 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, ev. č. ČAK 11082, AK Koutná & Fáberová v.o.s., se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 – Holešovice (dále jen „navrhovatel“).

6. Rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“) rozhodl zadavatel podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

7. Oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023 (dále jen „oznámení o zrušení zadávacího řízení“) zadavatel oznámil ve smyslu § 128 zákona zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. V rámci oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel odůvodnil zrušení tak, že „v průběhu zadávacího řízení na Veřejnou zakázku musel reflektovat 2 nově vzniklé skutečnosti hodné zvláštního zřetele. První z nich je zásadní legislativní změna stavebního zákona. Druhá je skutečnost, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení na Veřejnou zakázku zjistil, že vývoj na trhu informačních technologií umožňuje dosáhnout účelu sledovaného Veřejnou zakázkou, projektu DSŘ - Digitalizace stavebního řízení, efektivnějším a výrazně finančně úspornějším způsobem. Během zahájení prací na specifikaci informačního systému stavebního řízení došlo k nutnosti zapracovat vynucené změny dle předpokládaného znění stavebního zákona po novele (tzn. novela č. sněmovního tisku 330/0), které v důsledku přinesly změny v předpokládané architektuře plánovaných informačních systémů. Při restrukturalizaci architektury DSŘ (jak je již výše uvedeno, v důsledku legislativních změn a nových technologických poznatků) bylo zároveň zjištěno, že změnou dojde k velkému snížení nákladů z důvodu promítnutí dílčích funkcionalit do jediného, komplexního informačního systému. Finanční úspora je při této změně odhadována až poloviční (cca o 459 milionu Kč), oproti původnímu odhadu, kdy se však při zjednodušení architektury neubírá funkcionalit systému, naopak se o určité funkcionality navyšuje (např.: dlouhodobá správa dokumentů, evidence autorizovaných osob ve stavebnictví, správa dokumentů v souladu s archivním zákonem, podpora nových požadavků EU při snižování energetické náročnosti staveb atd.). Původní architektura zejména:

nerespektovala nové potřeby agendy stavebního řízení i s ohledem na nové potřeby novely stavebního zákona,
nebyla uzpůsobena na změny (změny struktury soustavy stavebních úřadů, změny procesů, rozvoj),
nebyla funkčně koncipována pro centralizovaný agendový informačním systémem jako informační systém stavebního řízení a z toho plynoucích dopadů a benefitů,
byla navržena v rozporu s požadavky na vedení spisové služby a archivnictví a není v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dělení spisu na stavební dokumentace a ostatní dokumenty),
byla navržena jako jeden velký celek / monolit. Všechny přístupy a propojení byly realizované přes integrační platformu, přestože by pro DSŘ bylo výhodnější provoz po menších funkčních celcích podle poskytovaných služeb (moderní modulární přístup k návrhu IS),
počítala s manuálními úkony a duplicitním vedením a zadáváním údajů (několik číselníků na stejné informace),
nebyla navrhnuta pro využívání standardizovaných technologií a rozhraní (např. propojení agendového informačního systému na úložiště dokumentů přes API národního standardu pro elektronické spisové služby, přímá komunikace jednotlivých informačních systémů digitalizace stavebního řízení a územního plánování s propojeným datovým fondem přes eGovernment On-Line Service Bus / Informační systém sdílené služby),
nebyla navržena pro automatizaci úkonů a snižování administrativní zátěže.“.

8. Zadavatel obdržel dne 10. 2. 2023 námitky navrhovatele proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

9. Zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 2. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele ze dne 10. 2. 2023 odmítl.

10. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 9. 3. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

11. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť postup zadavatele v souvislosti se zrušením zadávacího řízení byl dle tvrzení navrhovatele v rozporu se zákonem.

12. Navrhovatel je přesvědčen, že pro vydání oznámení o zrušení zadávacího řízení nebyly naplněny zákonné podmínky dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, rozhodnutí je nedůvodné, je vydáno v rozporu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti dle § 6 zákona, není dostatečně odůvodněno, a je tak nepřezkoumatelné. Navrhovatel proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení podal námitky, které zadavatel odmítnul. Dle navrhovatele se zadavatel s podanými námitkami dostatečně nevypořádal.

13. Navrhovatel dodává, že mu tímto postupem zadavatele vznikla újma, neboť investoval nemalé prostředky do přípravy žádosti o účast a odborné přípravy na soutěžní dialog.

14. Navrhovatel dále hned na úvod sděluje, že předmětné zadávací řízení je součástí širšího okruhu projektů týkajících se digitalizace stavebního řízení (dále jen „projekt digitalizace stavebního řízení“). Zadavatel tak kromě předmětného zadávacího řízení zahájil další tři řízení se soutěžním dialogem – Evidence stavebních postupů, Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka a Národní geoportál územního plánování. Následně zadavatel všechna tato zadávací řízení kromě posledně jmenovaného zrušil.

15. Navrhovatel je toho názoru, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení chybí konkrétní a jednoznačný popis a zdůvodnění důvodů hodných zvláštního zřetele, důvody jako „legislativní změna a s tím související nutná změna architektury“ a „nové technologické poznatky“ jsou dle navrhovatele obecné a taktéž zde není uveden dopad do zadávacího řízení. Dále není konkretizován okamžik, od něhož zadavatel odvozuje výskyt těchto důvodů. Okamžik vzniku důvodů zadavatel uvádí až v rozhodnutí o námitkách, přičemž zde je určení okamžiku jako „doba projednávání novely stavebního zákona“ a „období květen – červen 2022 (po projednání 2. novely stavebního zákona – ,věcné novely‘ v mezirezortním připomínkovém řízení)“ pouze obecné a neurčité. Navrhovatel ve vztahu k nutnosti naplnění věcné i časové podmínky pro zrušení zadávacího řízení odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 16. 2. 2022 č. j. ÚOHS-06003/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0578/2021/VZ.

16. Navrhovatel také upozorňuje, že projednávání novely v prvním čtení neznamená, že novela byla schválena a nabyla účinnosti. Co se týče nových technologických poznatků, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách (nové návrhové principy), navrhovatel je považuje za obecné a již delší dobu známé principy, které se zadavatel nemohl dozvědět až po zahájení zadávacího řízení.

17. Navrhovatel dodává, že zadavatel měl důvody hodné zvláštního zřetele popsat a zdůvodnit již v oznámení o zrušení zadávacího řízení, a ne je doplňovat a měnit až v rozhodnutí o námitkách.

18. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zadavatel veřejnou zakázku zadával v řízení se soutěžním dialogem ve smyslu § 68 zákona, tedy použil velmi flexibilní druh zadávacího řízení, který umožňuje v rámci dialogu zadavatele s účastníky nalézat pro zadavatele vhodná řešení jeho potřeb a cílů. Dle navrhovatele „právě forma soutěžního dialogu umožňovala Zadavateli překlenout jím tvrzené důvody pro zrušení (legislativní změna, s tím související nutná změna architektury a změna ve vývoji technologie), protože tento typ výběrového řízení, jak bylo uvedeno výše a jak i plyne ze zadávací dokumentace, neobsahuje podmínky nebo limity, které by neumožnovaly pokračovat ve Výběrovém řízení. Soutěžní dialog umožnuje reagovat na tyto změny flexibilně, a to zejména za situace, kdy ještě nebyla zahájena ani část soutěžního dialogu, ve které se tyto otázky můžou reflektovat a ve kterých se vytváří návrh technického řešení.“.

K legislativním důvodům

19. Jedním z důvodů hodných zvláštního zřetele uvedených v oznámení o zrušení zadávacího řízení jsou dle zadavatele změny podle předpokládaného znění stavebního zákona po novele (novela č. sněmovního tisku 330/0), které přinesly změny v předpokládané architektuře plánovaných systémů.

20. Navrhovatel namítá, že tento důvod je předčasný a k okamžiku zrušení zadávacího řízení nebyl dán. Dle navrhovatele jde o spekulaci zadavatele, neboť v okamžiku zrušení nebylo jasné, zda bude novela schválena a v jaké podobě.

21. Navrhovatel se v návrhu také vyjadřuje k tvrzení zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že v nové architektuře musela být reflektována skutečnost, že došlo ke změnám rozsahu povinností zřízení datových schránek u fyzických a právnických osob. Původní architektura přitom byla založena na předpokladu, že většina obyvatel bude mít zřízenu datovou schránku. Navrhovatel k tomuto uvádí, že změna rozsahu povinností zřízení datových schránek nemá žádný zásadní dopad do architektury systému, a navíc nelze do budoucna předpokládat, že by mělo být rozšíření užívání datových schránek upozaděno.

22. Navrhovatel uvádí, že se seznámil s textem předmětné novely stavebního zákona včetně její důvodové zprávy a nenalezl informace, které by vedly ke změně předpokládané architektury plánovaných informačních systémů, resp. které by znemožňovaly dokončit zadání veřejné zakázky v řízení se soutěžním dialogem.

23. Argumentuje-li zadavatel tím, že na předpokládanou architekturu informačních systémů má vliv např. změna struktury stavebních úřadů, navrhovatel k tomuto uvádí, že předmětné informační systémy jsou nezávislé na struktuře stavebních úřadů, neboť nejsou určeny pro podporu jejich činnosti.

K novým technologickým poznatkům

24. Dalším důvodem hodným zvláštního zřetele uvedeným v oznámení o zrušení zadávacího řízení je dle zadavatele vývoj na trhu informačních technologií.

25. Navrhovatel považuje toto zdůvodnění za netransparentní a nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení údajné nové technologické poznatky nijak nekonkretizuje, neuvádí, co tak zásadního přinášejí, že v jejich důsledku není možné v zadávacím řízení pokračovat, a také neuvádí, kdy se o těchto nových technologických poznatcích dozvěděl. Navrhovatel má za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách sám přiznal, že se tento důvod neobjevil až v průběhu zadávacího řízení, když uvedl, že nové návrhové principy jsou již delší dobu využívány v soukromé sféře a že zadavatel měl o nich znalost, byť třeba jen minimální.

26. Navrhovatel navíc dodává, že není možné, aby měl zadavatel o předmětných návrhových principech jen minimální znalost, když je průkopníkem v oblasti IT a digitalizace v České republice a disponuje řadou IT expertů a specialistů.

27. Zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvádí některé nedostatky původní architektury a také funkcionality, k jejichž navýšení dojde v důsledku změny architektury. K tomuto však navrhovatel uvádí, že uvedené nedostatky a chybějící funkcionality bylo možné řešit v rámci soutěžního dialogu.

28. Navrhovatel se v další části návrhu postupně vyjadřuje k jednotlivým údajně chybějícím funkcionalitám a nedostatkům původní architektury. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatelem tvrzené chybějící funkcionality (dlouhodobá správa dokumentů, evidence autorizovaných osob ve stavebnictví, správa dokumentů v souladu s archivním zákonem, podpora nových požadavků EU při snižování energetické náročnosti staveb) jsou součástí původního řešení. Co se týče údajných nedostatků původní architektury, navrhovatel se v návrhu ke každému podrobně vyjadřuje a vyvrací jej.

K finanční úspoře

29. K zadavatelem tvrzené finanční úspoře ve výši 459 mil. Kč plynoucí z aplikace nových technologických poznatků navrhovatel uvádí, že v oznámení o zrušení zadávacího řízení nebyly tyto technologické poznatky nijak specifikovány a v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl pouze jejich prostý výčet bez uvedení vlivu na úsporu. Vzhledem k tomu, že zadávací řízení bylo zrušeno po kvalifikační fázi řízení se soutěžním dialogem, tedy ještě nedošlo k jednání v rámci soutěžního dialogu, ani k podání nabídek, zadavatel ani neprovedl tržní konzultace či průzkum trhu, je zadavatelem uvedená částka úspory pouze hypotetická. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-06003/2022/500 ze dne 16. 2. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0578/2021/VZ.

30. Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že úspora plyne jednoduše ze skutečnosti, že zadavatel bude nově poptávat jeden informační systém místo tří. Dle navrhovatele se cena systému neodvíjí od počtu kusů, ale spíše od komplexnosti systému, složitosti požadavků atd. Přestože spojením systémů může vzniknout synergický efekt, nemusí tomu tak být a může naopak vzniknout složitý a robustní systém, který bude dražší než několik vzájemně propojených systémů. Dále je navrhovatel názoru, že v důsledku poptávání jednoho systému může hrozit omezení trhu a obdržení menšího počtu a významně dražších nabídek.

K údajné netransparentnosti zadávacího řízení

31. Navrhovatel dále uvádí, že považuje postup zadavatele za netransparentní a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010.Zadavatel dle navrhovatele postupoval netransparentně a v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek tím, že dlouhodobě nedodržoval vlastní předpokládaný harmonogram zadávacího řízení uvedený v zadávací dokumentaci a o prodlení a důvodech tohoto prodlení účastníky zadávacího řízení po dobu jednoho roku nijak neinformoval. Dle navrhovatele zadavatel taktéž opožděně reagoval na žádosti o informace ohledně stavu zadávacího řízení, které mu navrhovatel opakovaně zasílal. Dále považuje navrhovatel za netransparentní tu skutečnost, že zadavatel zrušil pouze tři ze čtyř zadávacích řízení vypsaných v rámci projektu digitalizace stavebního řízení (blíže viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel je přesvědčen, že v případě existence zadavatelem tvrzených důvodů hodných zvláštního zřetele by zadavatel musel zrušit zadávací řízení všechna.

32. V závěru návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel má stále právně relevantní možnost zadávací řízení na veřejnou zakázku dokončit, neboť forma řízení se soutěžním dialogem umožňuje se s uváděnými důvody pro zrušení vypořádat.Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil napadené rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 26. 1. 2023.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

33. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 9. 3. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

34. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

35. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 14. 3. 2023.

36. Dne 20. 3. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a část dokumentace o zadávacím řízení, přičemž zbývající část dokumentace o zadávacím řízení obdržel Úřad na technickém nosiči dat dne 22. 3. 2023.

Vyjádření zadavatele k návrhu

37. Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na své rozhodnutí o námitkách a opakuje, že je přesvědčen o správnosti a zákonnosti svého postupu při zrušení zadávacího řízení, stejně tak o naplnění zákonných podmínek pro zrušení zadávacího řízení a taktéž o zákonnosti postupu při vyřízení námitek a vydání rozhodnutí o námitkách. Návrh zadavatel považuje za nedůvodný.

38. Zadavatel odmítá, že by oznámení o zrušení zadávacího řízení neobsahovalo dostatečně konkrétní a jednoznačný popis důvodů hodných zvláštního zřetele, a uvádí, že navrhovatel tyto důvody sám věcně rozporuje v námitkách, což by u nedostatečně odůvodněného rozhodnutí fakticky nebylo možné. Novela stavebního zákona a nové technologické poznatky jsou dvě vzájemně provázané okolnosti, kdy zadavatel právě v důsledku změn vyvolaných novelou stavebního zákona začal uvažovat o novém konceptu architektury digitalizace stavebního řízení.

39. Zadavatel odmítá, že by důvody zrušení doplňoval či měnil v rozhodnutí o námitkách. Výčet nových technologických poznatků, který zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách, je pouze podpůrný.

40. Zadavatel nesouhlasí také s tvrzením navrhovatele, že oznámení o zrušení zadávacího řízení nekonkretizuje okamžik, od něhož odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele, když již v oznámení o zrušení zadávacího řízení uvedl, že tím okamžikem je doba projednávání novely stavebního zákona, a tento důvod tedy objektivně nastal až poté, co zadavatel zahájil zadávací řízení. Dále zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že se s touto námitkou nevypořádal v rozhodnutí o námitkách, neboť období aktivního formování novely, tj. květen – červen 2022 (po projednání 2. novely stavebního zákona – „věcné novely“ v mezirezortním připomínkovém řízení), jak zadavatel pouze upřesnil v rozhodnutí o námitkách, považuje za dostatečně konkrétně stanovený časový úsek.

41. Zadavatel souhlasí s navrhovatelem v tom, že řízení se soutěžním dialogem umožňuje definovat způsob řešení veřejné zakázky. Zadavatel si však v době zahájení zadávacího řízení nebyl vědom nutnosti budoucího zapracování novely stavebního zákona ani existence technologií umožňujících promítnutí dílčích funkcionalit ze tří oddělených veřejných zakázek do jediného komplexního informačního systému. Tuto situaci již nebylo možné zhojit ani v rámci řízení se soutěžním dialogem, neboť zadavatel není oprávněn již zahájená zadávací řízení na jednotlivé veřejné zakázky spojit. Zadavatel tvrdí, že měl zcela objektivně a oprávněně pochybnost o tom, zda by bylo možné ve třech oddělených řízeních směřovat k jednotícímu řešení, které naopak lze jednoduše poptat v rámci jednoho otevřeného zadávacího řízení. Dle zadavatele tomu napovídá i skutečnost, že navrhovatel napadl zrušení pouze dvou ze tří zrušených zadávacích řízení se soutěžním dialogem v rámci projektu digitalizace stavebního řízení, kdy jedno z nich – Evidence stavebních postupů – je již tedy definitivně zrušeno.

K legislativním důvodům

42. Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že nutnost zapracovat legislativní změny stavebního zákona je důvodem, který objektivně ještě nenastal a že se tedy jedná o spekulaci zadavatele. Zadavatel tvrdí, že je gestorem novely stavebního zákona, a tedy je již nyní schopen identifikovat, jakým směrem se novela vyvíjí. Navíc ohledně změn stavební legislativy panuje široká koaliční shoda a v současné době se diskutují jen detaily navrhovaných změn. Pochybnosti navrhovatele o tom, zda a v jaké podobě bude novela přijata s odkazem na vnímání novely veřejností, nemohou tuto skutečnost dle zadavatele nikterak změnit, neboť v době tohoto vyjádření zadavatele k návrhu se novela nacházela po druhém čtení, již byla rozeslána novela obsahující pozměňovací návrhy a bylo vydáno usnesení garančního výboru – Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Ze všech těchto důvodů lze tak s vysokou pravděpodobností předpokládat, že bude novela stavebního zákona přijata v tomto znění.

43. Zadavatel vyjadřuje nesouhlas s tvrzením navrhovatele, že změna rozsahu povinností zřízení datových schránek nemá žádný zásadní dopad do architektury systému. Zadavatel uvádí, že původní architektura byla založena na premise, že všichni obyvatelé mají zřízenu datovou schránku, a tudíž ani skutečnost, že existuje trend nárůstu počtu datových schránek, na situaci nic nemění. Dále zadavatel opakuje to, co uvedl v rozhodnutí o námitkách, že novela stavebního zákona má vliv na způsob nakládání s dokumenty, změny procesů a integrací mezi jednotlivými aktéry či na strukturu stavebních úřadů, tedy tímto má vliv na předpokládanou architekturu informačních systémů digitalizace stavebního řízení.

44. Zadavatel dále doplňuje, že nelze tvrdit, že plánovaná integrační platforma a portál stavebníka včetně evidence elektronických dokumentací a evidence stavebních postupů jsou systémy navržené výhradně pro podporu stavebníka, ale je nutné je vnímat v celé šíři, tedy i jako systémy sloužící k zefektivnění stavebních řízení či evidenci stavebních postupů, tedy jako systémy sloužící nejen stavebníkům, ale také stavebním úřadům.

45. Zadavatel opakuje, že v rámci soutěžního dialogu není možné vytvořit jednotný komplexní systém zahrnující oblasti v současnosti spadající do více veřejných zakázek. Zadavatel také upozorňuje, že celý projekt digitalizace stavebního řízení a územního plánování je financován z Národního plánu obnovy. Zadavatel je tak povinen splnit věcné a časové milníky poskytovatele dotací, což je dle něj možné pouze realizací jednotného otevřeného řízení.

K novým technologickým poznatkům

46. Zadavatel se na tomto místě vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že oznámení o zrušení zadávacího řízení nedostatečně konkretizuje, o jaké nové technologické poznatky, pro jejichž existenci bylo zadávací řízení zrušeno, se má jednat, a že zadavatel nespecifikoval, kdy se o nich dozvěděl.

47. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde již uvedl, že těmito novými technologickými poznatky a možnostmi bylo, že celé řešení lze koncipovat jiným způsobem, než byl původní návrh architektury, za podstatně nižní náklady. Jako příklad uvedl možnost aplikace nových návrhových principů jako je dekompozice, zaměření na výsledky, API-first design, využívání standardních API rozhraní, jednoúčelovost, kontejnery, mikroservices, cloud ready aplikace, agilní vývoj a další. Dále zde zadavatel opakuje, co již uvedl v rozhodnutí o námitkách, že na základě aplikace nových poznatků do architektury zjistil, že není třeba realizovat integrační platformu stavebního řízení, že funkcionality evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací jsou do určité míry duplicitní a požadavky legislativy lze realizovat efektivnějším způsobem a že je možné využívat standardní API pro propojení jednotlivých informačních systémů. V podrobnostech zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde se této technické specifikaci věnoval, a uvádí, že navrhovatel v návrhu na tuto technickou specifikaci nereaguje.

48. Co se týče okamžiku, kdy se zadavatel o nových technologických poznatcích dozvěděl, zadavatel uvádí, že není představitelné, aby tento okamžik určil s přesností např. na dny. Navíc dle názoru zadavatele platí, že nabytí jednotlivých technologických poznatků samo o sobě nezaložilo důvod pro zrušení zadávacího řízení, ale až kombinace jednotlivých poznatků a jejich možné důsledky na celkovou koncepci a efektivnost systémů digitalizace stavebního řízení a územního plánování představovaly ve spojení s finanční úsporou důvody hodné zvláštního zřetele. Podstatné je, že k nabytí došlo po zahájení zadávacího řízení.

49. Zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele o nesplnění časové podmínky pro zrušení zadávacího řízení, neboť názor, že jsou předmětné principy a technologie využívány v soukromém sektoru nemá vliv na povědomí zadavatele, že by mohl být schopen tyto poznatky využít pro architekturu digitalizace stavebního řízení a územního plánování.

50. Zadavatel znovu opakuje, že rozdělení informačního systému digitalizace stavebního řízení je neefektivní a výrazně méně finančně výhodné než tvorba jednotného informačního systému.

51. Co se týče nových funkcionalit oproti původní architektuře a nedostatků původní architektury, zadavatel je přesvědčen, že tyto námitky již v plném rozsahu vypořádal v rámci rozhodnutí o námitkách, neboť navrhovatel své námitky v návrhu nijak nerozvádí a na tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách nereaguje. Zadavatel tak plně odkazuje na rozhodnutí o námitkách. Zadavatel opakuje, že ani formou soutěžního dialogu není možné vytvořit jednotný komplexní systém zahrnující více oblastí v současnosti rozdělených do více zadávacích řízení.

K finanční úspoře

52. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách a dodává, že předpokládaná finanční úspora nové architektury vychází z propočtů zadavatele v souvislosti s restrukturalizací architektury digitalizace stavebního řízení a s tím spojenou zásadní úsporou člověkodní při jejím vytváření.

53. Finanční úspora dle zadavatele plyne zejména z plánu nerealizovat v rámci nové architektury integrační platformu a dále z realizace informačního systému, který nahrazuje dvě evidence – evidenci stavebních postupů a evidenci elektronických dokumentací. Dle zadavatele tak úspora plyne z logiky věci, když bude požadovat jeden informační systém místo tří.

54. Zadavatel nesouhlasí s názorem navrhovatele, že je zadavatel povinen uvést ke každému jednotlivému technologickému poznatku konkrétní výši úspory. Zadavatel vidí úsporu nikoli v každém jednotlivém technologickém poznatku, ale v jejich společné aplikaci. Zadavatel však pro úplnost ke svému vyjádření přikládá porovnávací kalkulaci předpokládaných nákladů původní a nové koncepce.

55. Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že případným spojením tří veřejných zakázek obdrží výrazně méně nabídek, kdy tyto nabídky budou významně dražší. Dle zadavatele se jedná o pouhou spekulaci a nadto není jeho záměrem umělé sloučení několika předmětů plnění do jednoho, ale vytvoření komplexního jednoduššího systému.

56. V souvislosti s ekonomickým důvodem pro zrušení zadávacího řízení zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0465/2017/VZ-02727/2018/532/MOn ze dne 26. 1. 2018.

57. Zadavatel dodává, že je jako organizační složka státu vázán pravidly pro hospodaření s majetkem státu dle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého musí využívat majetek České republiky účelně a hospodárně, a v situaci, kdy si je vědom úspornějšího řešení, by se při poptávání nákladnějšího konceptu mohl dostat do rozporu s uvedeným zákonem. V tomto smyslu zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0079/2019/VZ-11538/2019/523/GHo ze dne 24. 4. 2019.

K údajné netransparentnosti zadávacího řízení

58. Zadavatel nerozporuje skutečnost, že došlo k průtahům oproti předpokládanému harmonogramu, zákon však nestanovuje žádné pravidlo, dle kterého by byl zadavatel povinen řídit se vlastním zveřejněným harmonogramem či o průtazích účastníky zadávacího řízení informovat. Tento postup ani není v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení.

59. K námitce navrhovatele, že netransparentnosti zadávacího řízení nasvědčuje skutečnost, že zadavatel nezrušil jedno ze čtyř zadávacích řízení v rámci projektu digitalizace stavebního řízení, veřejnou zakázku s názvem Národní geoportál územního plánování, zadavatel uvádí, že tuto veřejnou zakázku opravdu plánuje dokončit, neboť nelze a ani není žádoucí ji zakomponovat do nové architektury digitalizace stavebního řízení.

60. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro vydání nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

61. Usnesením ze dne 4. 4. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

62. Dne 14. 4. 2023 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 4. 2023

63. Zadavatel úvodem odkazuje na všechna svá předchozí vyjádření a opakuje své přesvědčení, že důvody pro zrušení zadávacího řízení byly naplněny a že tyto důvody byly jednoznačně a transparentně uvedeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení.

64. Zadavatel dále uvádí, že při posuzování důvodů zrušení zadávacího řízení je nutné zohlednit také skutečnost, že projekt digitalizace stavebního řízení a územního plánování je financován z Národního plánu obnovy. Aby mohl zadavatel plnit věcné a časové milníky poskytovatele finančních prostředků, je nezbytné, aby bylo zadávací řízení zrušeno a bylo zahájeno jednotné otevřené zadávací řízení.

65. Zadavatel dále zdůrazňuje, že si je vědom toho, že řízení se soutěžním dialogem umožňuje požadavky zadavatele dotvářet a měnit, nicméně ani v řízení se soutěžním dialogem není možné spojit tři zadávací řízení do jednoho, kdy zadavatel nyní požaduje místo tří samostatných systémů jeden komplexní.

66. K prvnímu z důvodů pro zrušení zadávacího řízení – změně stavebního zákona – zadavatel uvádí, že „[v] důsledku novely stavebního zákona pod sněmovním tiskem č. 330 (…) dochází mj. k významné změně způsobu vedení stavebních řízení, struktury stavebních řízení a dalším souvisejícím změnám. Současně v důsledku zmíněných legislativních změn došlo k značným proměnám povinnosti jednotlivých subjektů mít zřízenou datovou schránku, což má zásadní dopad na architekturu celého řešení.“.

67. Zadavatel dále ve vztahu k novele stavebního zákona zmiňuje, že vláda předmětnou novelu předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne 1. 11. 2022, tedy po zahájení zadávacího řízení. V době zahájení zadávacího řízení také ještě stávající Poslanecká sněmovna nebyla vůbec zvolena. Je tedy jednoznačné, že k této změně došlo v průběhu zadávacího řízení.Zadavatel dále upozorňuje, že v současné době již došlo ke schválení této novely Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a k jejímu postoupení do Senátu Parlamentu ČR. Zadavatel je tedy názoru, že není pravděpodobné, že by novela legislativním procesem neprošla a že tento důvod tedy není pouhou domněnkou, jak uvádí navrhovatel.

68. Co se týče druhého z důvodů – vývoje na trhu informačních technologií – zadavatel sděluje, že v případě nezrušení zadávacího řízení by byl nucen nedůvodně vynaložit veřejné prostředky v řádech milionů Kč a pořídit místo jednotného systému roztříštěné informační systémy s integrační platformou. Integrační platformu navíc zadavatel označuje za problematickou, neboť v případě jejího výpadku by byly mimo provoz i na ni napojené systémy. Nové technologické poznatky dle zadavatele přinesou zefektivnění naplnění požadavků plynoucích z nové legislativy a bude možné použít standardní rozhraní pro propojení informačních systémů.

69. Zadavatel je toho názoru, že není možné s přesností na dny určit okamžik, kdy se o vývoji na trhu informačních technologií dozvěděl. Nejde totiž o jeden konkrétní poznatek, ale o soubor poznatků umožňujících změnu koncepce.

70. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že změna v architektuře byla schválena odborem Hlavního architekta na Ministerstvu vnitra ČR.

71. Zadavatel je přesvědčen, že samotná úspora finančních prostředků je důvodem hodným zvláštního zřetele a toto dokládá citací z komentářové literatury. Zadavatel dále odkazuje na přílohu č. 1 svého vyjádření k návrhu, kde je finanční úspora konkretizována.Zadavatel dodává, že pokud by zadavatel zadávací řízení nezrušil, nepostupoval by v souladu se zásadami 3E.

72. Zadavatel trvá na svém návrhu, aby Úřad návrh s ohledem na § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

73. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-16797/2023/500 ze dne 5. 5. 2023 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

74. Dne 22. 5. 2023 obdržel Úřad „Doplnění vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“ z téhož dne, kterým zadavatel v reakci na nové skutečnosti doplnil své vyjádření ze dne 14. 4. 2023. Zadavatel v předmětném přípise uvádí vlastní aktuální zjištění ohledně výše ceny pořízení jednotného komplexního systému, čímž podporuje své tvrzení o výrazné finanční úspoře uvedené v předchozích vyjádřeních. Zadavatel dále upozorňuje, že novela stavebního zákona (číslo sněmovního tisku 330/0) již byla schválena Senátem Parlamentu ČR a předložena k podpisu prezidentovi republiky.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

75. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení konstatuje, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem.

Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

76. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

77. Podle § 68 odst. 2 zákona zadavatel zahajuje řízení se soutěžním dialogem odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání žádosti o účast.

78. Podle § 69 odst. 1 zákona zadavatel s účastníky zadávacího řízení vede soutěžní dialog s cílem nalézt řešení způsobilá splnit potřeby zadavatele.

79. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, jestliže se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

80. Podle § 128 odst. 1 zákona zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení.

81. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Obsah oznámení o zrušení zadávacího řízení

82. Zadavatel své rozhodnutí zrušit zadávací řízení oznámil oznámením o zrušení zadávacího řízení, ve kterém své rozhodnutí odůvodnil následujícím způsobem: „Řízení se soutěžním dialogem je v současné době ve tzv. fázi kvalifikační, kdy byl zatím pouze určen okruh účastníků zadávacích řízení, aniž by zatím ze strany účastníků zadávacích řízení bylo vyžadováno zpracování konkrétních řešení či dokonce nabídek. Zadavatel však v průběhu zadávacího řízení na Veřejnou zakázku musel reflektovat 2 nově vzniklé skutečnosti hodné zvláštního zřetele. První z nich je zásadní legislativní změna stavebního zákona. Druhá je skutečnost, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení na Veřejnou zakázku zjistil, že vývoj na trhu informačních technologií umožňuje dosáhnout účelu sledovaného Veřejnou zakázkou, projektu DSŘ - Digitalizace stavebního řízení, efektivnějším a výrazně finančně úspornějším způsobem.

Během zahájení prací na specifikaci informačního systému stavebního řízení došlo k nutnosti zapracovat vynucené změny dle předpokládaného znění stavebního zákona po novele (tzn. novela č. sněmovního tisku 330/0), které v důsledku přinesly změny v předpokládané architektuře plánovaných informačních systémů. Při restrukturalizaci architektury DSŘ (jak je již výše uvedeno, v důsledku legislativních změn a nových technologických poznatků) bylo zároveň zjištěno, že změnou dojde k velkému snížení nákladů z důvodu promítnutí dílčích funkcionalit do jediného, komplexního informačního systému. Finanční úspora je při této změně odhadována až poloviční (cca o 459 milionu Kč), oproti původnímu odhadu, kdy se však při zjednodušení architektury neubírá funkcionalit systému, naopak se o určité funkcionality navyšuje (např.: dlouhodobá správa dokumentů, evidence autorizovaných osob ve stavebnictví, správa dokumentů v souladu s archivním zákonem, podpora nových požadavků EU při snižování energetické náročnosti staveb atd.).

Původní architektura zejména:

nerespektovala nové potřeby agendy stavebního řízení i s ohledem na nové potřeby novely stavebního zákona,
nebyla uzpůsobena na změny (změny struktury soustavy stavebních úřadů, změny procesů, rozvoj),
nebyla funkčně koncipována pro centralizovaný agendový informačním systémem jako informační systém stavebního řízení a z toho plynoucích dopadů a benefitů,
byla navržena v rozporu s požadavky na vedení spisové služby a archivnictví a není v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dělení spisu na stavební dokumentace a ostatní dokumenty),
byla navržena jako jeden velký celek / monolit. Všechny přístupy a propojení byly realizované přes integrační platformu, přestože by pro DSŘ bylo výhodnější provoz po menších funkčních celcích podle poskytovaných služeb (moderní modulární přístup k návrhu IS),
počítala s manuálními úkony a duplicitním vedením a zadáváním údajů (několik číselníků na stejné informace),
nebyla navrhnuta pro využívání standardizovaných technologií a rozhraní (např. propojení agendového informačního systému na úložiště dokumentů přes API národního standardu pro elektronické spisové služby, přímá komunikace jednotlivých informačních systémů digitalizace stavebního řízení a územního plánování s propojeným datovým fondem přes eGovernment On-Line Service Bus / Informační systém sdílené služby),
nebyla navržena pro automatizaci úkonů a snižování administrativní zátěže.

Nový koncept dosažení účelu sledovaného Veřejnou zakázkou, tj. Projekt ‚DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura‘ (‚Projekt‘) byl předložen k posouzení odboru Hlavního architekta eGovernmentu (‚OHA‘). Na základě splnění nutných podmínek pro vydání stanoviska OHA dle usnesení vlády č. 86 ze dne 27. ledna 2020, a dle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo dne 15. 11. 2022 ze strany OHA vydáno k Projektu souhlasné stanovisko č. j. MV-193434-5/OHA 2022.

Bez ohledu na skutečnost, že již samotná výrazná finanční úspora Projektu oproti Veřejné zakázce naplňuje důvody hodné zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ, pokud by Zadavatel pokračoval v zadávání Veřejné zakázky, jednal by navíc v rozporu se zákonem. Zadavatel, jako organizační složka státu, musí postupovat v souladu s § 6 odst. 1 ZZVZ a musí tedy dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, musí rovněž postupovat dle zásady hospodárnosti dle § 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a zásady hospodárného nakládání s veřejnými prostředky dle § 4 odst. 1 písm. d) a § 11 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, a § 39 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V situaci, kdy si je zadavatel reálně vědom výrazně úspornějšího řešení, a přesto by pokračoval v poptávání původního zásadně nákladnějšího konceptu, dostal by se do rozporu s těmito zákony. Kdy je nutno zdůraznit, že změny v architektuře informačního systému bylo nutné zapracovat v návaznosti na legislativní změny, které objektivně nastaly až poté, co zadavatel započal s řízením se soutěžním dialogem. Zadávací podmínky nemohou již být změněny tak, aby reflektovaly legislativní změnu architektury. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky již není adekvátní.

Zadavatel si je vědom skutečnosti, že zrušení započatého řízení se soutěžním dialogem dle ust. § 127 ZZVZ je až poslední možností zadavatele a ustanovení je nutno vykládat restriktivně, ‚… musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).‘ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010). Nicméně toto není ze všech důvodů výše uvedených libovůle zadavatele, nýbrž 2 vzájemně provázané objektivní skutečnosti, které nastaly až po zahájení řízení se soutěžním dialogem.

Výše uvedené Zadavatel považuje za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po Zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení na Veřejnou zakázku pokračoval. Podle § 127 odst. 2 písm. d) ZZVZ může zadavatel zadávací řízení zrušit bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv.

S ohledem na současnou fázi Zadávacího řízení (kdy je provedená pouze tzv. kvalifikační fáze, aniž by zatím ze strany účastníků zadávacích řízení bylo vyžadováno zpracování konkrétních řešení či dokonce nabídek) je přitom zřejmé, že tento postup Zadavatele (tj. zrušení stávajícího Zadávacího řízení, úprava zadávacích podmínek a volba druhu nového zadávacího řízení odpovídajícího těmto upraveným podmínkám) bude zároveň nejrychlejší cestou k tomu, aby se i stávající účastníci Zadávacího řízení mohli o takto upravenou veřejnou zakázku ucházet.“.

83. Zadavatel v reakci na námitky proti zrušení zadávacího řízení podané navrhovatelem v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „v momentě zahájení soutěžního dialogu si však nebyl vědom nutnosti budoucího zapracování novely stavebního zákona ani existence technologií umožňujících promítnutí dílčích funkcionalit, které byly zadávány v rámci tří oddělených veřejných zakázek formou soutěžního dialogu (Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka, Evidence elektronických dokumentací a Evidence stavebních postupů) do jediného komplexního informačního systému přinášejícího zcela zásadní finanční úsporu. Takovou situaci nebylo již objektivně možné zhojit ani v rámci natolik flexibilního řízení jako je řízení se soutěžním dialogem, neboť zadavatel není oprávněn již zahájená zadávací řízení na jednotlivé veřejné zakázky spojit.“.

84. K legislativní změně stavebního zákona zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „očekává dopady novely stavebního zákona na způsob nakládání s dokumenty (změna statutu informačních systémů z pohledu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dále také ‚archivní zákon‘), změny procesů a integrací mezi jednotlivými aktéry (JES, integrace procesů vyjadřování, integrace na procesy EIA a SEA), změny struktury stavebních úřadů (místo státem kontrolované struktury budou zpět stavební úřady na samosprávě a s tím nemožnost zajištění některých procesů/ integrace na spisové služby atd.). Tyto změny mají vliv na předpokládanou architekturu informačních systémů DSŘÚP.“.

85. K novým technologickým poznatkům pak zadavatel tamtéž sděluje, že „[t]ěmito technologickými novými poznatky a možnostmi bylo, že celé řešení lze koncipovat jiným způsobem, než byl původní návrh enterprise architektury DSŘÚP a docílit tak lepšího výsledku za nižší náklady. Tyto nové poznatky a technologické možnosti zahrnují například možnost aplikovat nové návrhové principy jako je dekompozice, zaměření na výsledky, API-first design, využívání standardních API rozhraní, jednoúčelovost, kontejnery, mikroservices, cloud ready aplikace, agilní vývoj a další.

(…)

Na základě aplikace výše uvedených nových poznatků do architektury zadavatel mimo jiné zjistil, že pro provoz celého řešení DSŘÚP:

· není třeba realizovat integrační platformu, tudíž ani vybrat dodavatele veřejné zakázky, což bylo cílem rušeného zadávacího řízení,

· funkcionalita evidence stavebních postupů a evidence elektronických dokumentací je do značné míry duplicitní a požadavky z legislativy lze realizovat jiným způsobem,

· je možné využívat standardní API pro propojení jednotlivých IS.“

(…)

Původní architektura zajištění digitalizace stavebního řízení a digitalizace územního plánování dohromady také souhrnně jako DSŘÚP byla navrhnuta tak, aby stavební postupy a stavební dokumentace byly řešeny dvěma samostatnými informačními systémy, které byly s jinými komponentami poptávaného řešení propojeny přes Integrační platformu, která zprostředkovávala i požadavky informačních systémů z propojeného datového fondu (dále také ,PPDF´). Funkcionalitu obou informačních systémů stanovuje zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a to v části sedmé, konkrétně § 270 - Evidence stavebních postupů a § 271 - Evidence elektronických dokumentací. S výše uvedeným je nutné uvést, že tato architektura, podle které byla vyhlášena řízení se soutěžními dialogy na Evidenci stavebních postupů a Evidenci elektronických dokumentací, nepočítala s nasazením jednoho centrálního agendového informačního systému viz § 274 Informační systém stavebního řízení (dále také jako ,ISSŘ´), a i z toho důvodu při návrhu nevyužila standardní architektonický princip provázání AIS s informačním systémem pro zajištění vedení spisové služby (dále také jako ,eSSL´) podle archivního zákona, pomocí standardního API Národního standardu pro elektronické systémy spisové služby. Tato původní koncepce se striktně držela textace stavebního zákona, kdy obě evidence jsou uváděny jako samostatné informační systémy, i přestože jak z reálného využití, tak i z vlastního popisu v zadávacích specifikacích a popisu v zákoně je zřejmé, že oba informační systémy ukládají shodný typ informací a druh dat o shodném předmětu řízení.

(…)

Architektura obou informačních systémů je z velké části shodná a liší se pouze v detailech nebo funkcích, které je možné řešit vhodnějším způsobem“.

(…)

Při úpravě architektury celého řešení, která probíhala v souvislosti s odstraněním integrační platformy a zavedením centrálního AIS IS Stavebních řízení (Stanovisko OHA MV na IS Stavebních řízení (AIS) bylo vydáno 27. ledna 2022) zadavatel zjistil, že dva informační systémy DSŘÚP mají shodnoufunkcionalitu a že navíc díky propsání architektury do stavebního zákona dochází k dělení spisu, což [] není v souladu zejména s ohledem na:

§ 17 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění, tzn. v každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy.
§ 65 zákona archivního zákona, tzn. při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci spojí ve spis. Dokumenty v analogové podobě se vzájemně spojí fyzicky, dokumenty v digitální podobě se vzájemně spojí prostřednictvím metadat, vzájemné spojení dokumentu v analogové podobě a dokumentu v digitální podobě se činí pomocí odkazů.

Zadavatel ve snaze zajistit nápravu tohoto stavu na základě výše uvedeného navrhnul řešení spočívající ve vytvoření pouze jednoho informačního systému, který by splnil zejména požadavky kladené na oba informační systémy tzn. dle § 270 - Evidence stavebních postupů a § 271 - Evidence elektronických dokumentací.

Tuto koncepční změnu v architektuře následně odsouhlasil i odbor hlavního architekta na Ministerstvu vnitra schválením nové architektury DSŘ.

Zadavatel současně nechal zpracovat právní stanovisko od advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS, které řeší po právní stránce možnost plnění funkce informačního systému jiným informačním systémem a shodu s právním řádem.

Finální znění analýzy, která toto umožňuje, získal zadavatel 20. prosince 2022 tzn. tyto nové technologické a architektonické poznatky a možnosti dříve zadavateli neznámé se objevily až v průběhu zadávacího řízení.

(…)

Zadavatel na základě výše uvedeného a povinnosti plnit funkci řádného hospodáře a díky nově získaným technologickým a architektonickým poznatkům, které mimo jiné umožňují sloučení funkcí obou informačních systémů navrhnul novou architekturu, která nahradila dva původní informační systémy jedním.

(…)

Díky úpravě architektury a odstranění této bariéry spočívající ve využívání prostředníka integrační platformy zadavatel bude moci nově využít již hotové veřejně dostupné API třetích stran.

(…)

Pokud se zadavatel bude striktně držet textu stavebního zákona a bude dále postupovat v soutěžních dialozích na pořízení 2 separátních informačních systémů dle § 270 – Evidence stavebních postupů a § 271 - Evidence elektronických dokumentací, vytvoří řešení, které je v nesouladu zejména se správním řádem a zákonem o archivnictví a spisové službě (viz bod C. 2 tohoto rozhodnutí).

(…)

Zadavatel dále uvádí, že upravená architektura, kdy se spisy a dokumenty vedou v jednom informačním systému po dobu řízení a následně se předávají do spisovny odpovídá požadavkům archivního zákona a spisové službě a o změně některých zákonů, a požadavkům věcného gestora Ministerstva vnitra a Národního archivu.“.

Posouzení věci Úřadem

86. Jak vyplývá z § 6 odst. 1 zákona, zadavatel je povinen při postupu dle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

87. Úřad k zásadě transparentnosti v obecné rovině uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové odůvodnění zrušení zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.

88. Úřad dodává, že z konstantní judikatury správních soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013, která byla rozvinuta zejména v případech elektronického losování, je však aplikovatelná i v obecné rovině) vyplývá zásada, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě zrušení zadávacího řízení) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.

89. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve konstatuje, že zákonodárce rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem toliko za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.

90. Zákon tak dává zadavateli možnost zrušit zadávací řízení jen z důvodů taxativně vymezených, což má vést k omezení možnosti zneužití tohoto institutu a současně k zachování právní jistoty dodavatelů, neboť, jak uvádí Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne
15. 10. 2015, „[z]ákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (...).“ Úřad dodává, že přestože se výše uvedené závěry Krajského soudu v Brně vztahují k předchozí právní úpravě obsažené v ZVZ, lze tyto obecné závěry aplikovat rovněž ve vztahu k zákonu. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu i soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně a regulérně, a že v zadávacím řízení využívá poctivých prostředků.

91. Z § 127 odst. 2 písm. d) zákona pak pro zrušení zadávacího řízení vyplývají dvě základní podmínky: jedna časová, tj. že se důvody pro zrušení vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a druhá věcná – může se jednat pouze o důvody hodné zvláštního zřetele. Odůvodnění zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona by proto mělo obsahovat dostatečně konkrétní popis důvodů hodných zvláštního zřetele a mělo by obsahovat rovněž konkretizaci okamžiku, s nímž zadavatel spojuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Důvody hodné zvláštního zřetele jsou přitom neurčitým právním pojmem, kterému dávají rozměr konkrétní skutkové okolnosti případu. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 52/2015-108 ze dne 27. 7. 2017 je ve vztahu k tomuto mj. uvedeno: „Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109, (...) ‚důvody hodné zvláštního zřetele‘ jsou typickým neurčitým právním pojmem. V zákoně jeho definice obsažena není, a tedy je třeba mu přisoudit takový význam, který nejlépe odpovídá povaze, smyslu a účelu toho, co zákon o veřejných zakázkách upravuje. Při interpretaci neurčitého právního pojmu se správní orgán musí zabývat konkrétní skutkovou podstatou, jakož i ostatními okolnostmi případu, přičemž sám musí alespoň rámcově obsah a význam užitého neurčitého pojmu objasnit (…)“. Úřad dodává, že Nejvyšší správní soud se zabýval zrušením zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona v relativně nedávné době v rozsudku č. j. 10 As 23/2021-56 ze dne 26. 1. 2023, v němž mj. podotýká, že s účinností stávajícího zákona se rozšířila množina důvodů hodných zvláštního zřetele ve srovnání s předchozí úpravou, když nově zahrnuje též subjektivní důvody včetně důvodů ekonomických.

92. Ze shora uvedeného vyplývá, že důvody hodné zvláštního zřetele je třeba vykládat s ohledem na obecné principy zákona i účel konkrétního zadávacího řízení. Zároveň je třeba zhodnotit, zda intenzita těchto důvodů dosáhla takové míry, že nelze po zadavateli požadovat, aby v započatém zadávacím řízení dále pokračoval.

93. Úřad rovněž konstatuje, že při posouzení, zda zrušení šetřeného zadávacího řízení proběhlo v souladu se zákonem, je třeba mj. s ohledem na zásadu transparentnosti vycházet pouze z důvodů uvedených zadavatelem v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení, neboť v něm by zadavatel měl uvést všechny relevantní důvody, pro které zadávací řízení zrušil. K této skutečnosti se vyjádřil Úřad např. ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. S412/2013/VZ, ve kterém uvádí, že „Úřad v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015 konstatuje, že základem pro skutková zjištění při právním posuzování zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Tyto důvody musí být přitom vyjádřeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit zájemci či uchazeči a následně ve správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad, aby nevzniklo žádných pochybností o tom, jaké důvody vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení je právně irelevantní.“.

94. Ačkoliv tedy zákon neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, zastává Úřad s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Účelem povinnosti podle § 128 odst. 1 zákona, který stanoví, že zadavatel je povinen do 3 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odeslat písemné sdělení o zrušení zadávacího řízení všem účastníkům zadávacího řízení, totiž není pouze skutečnost, že se účastníci zadávacího řízení neprodleně dozvědí o tom, že zadávací řízení bylo zrušeno a nebude nadále pokračovat, ale význam této povinnosti spočívá též v možnosti účastníků zadávacího řízení posoudit zákonnost zrušení zadávacího řízení zadavatelem a popřípadě brojit proti tomuto postupu zadavatele námitkami, případně následně návrhem podaným k Úřadu.

95. Jak již Úřad uvedl výše, v šetřeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení s odkazem na ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy proto, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, přičemž o zrušení zadávacího řízení účastníky zadávacího řízení informoval oznámením o zrušení zadávacího řízení. S ohledem na skutečnosti namítané v návrhu navrhovatele je tedy třeba v souladu s výše uvedenými závěry přezkoumat, zda zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení dodržel zásadu transparentnosti či nikoliv, tedy zkoumat, zda zadavatel v předmětném oznámení formuloval důvody zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, tedy dostatečně podrobně a tím i přezkoumatelně.

96. V oznámení o zrušení zadávacího řízení zadavatel jako důvody hodné zvláštního zřetele identifikoval:

zásadní legislativní změnu zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela stavebního zákona“), která vedla ke změně v předpokládané architektuře plánovaných informačních systémů, a
vývoj na trhu informačních technologií, který umožnil realizovat projekt digitalizace stavebního řízení efektivnějším a výrazně finančně úspornějším způsobem.

97. Pokud jde o první z důvodů, zadavatelem zmiňovanou novelu stavebního zákona, zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení pouze uvádí, že se jedná o novelu č. sněmovního tisku 330/0, jejíž předpokládané znění přineslo změny v předpokládané architektuře plánovaných informačních systémů. Zadavatel však nijak blíže nevysvětluje, jaký konkrétní vliv má tato novelizace na podobu architektury informačních systémů, a tedy jak konkrétně se promítne do zadávacího řízení. Jasnou odpověď pak nepodává ani společně s novelou uveřejněný dokument „Hodnocení dopadů regulace (RIA) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony“ (dále jen „RIA“) , neboť tento obsahuje informaci, že náklady na digitalizaci stavebního řízení nejsou v této RIA započteny mezi dopady indukované novelou, neboť jsou předmětem samotného projektu DSŘÚP, jež běží samostatně bez ohledu na přípravu novely, a že „[p]rogram digitalizace stavebního řízení a územního plánování se sestává z realizace pěti samostatných informačních systémů, přičemž čtyři z těchto informačních systému bude realizovat MMR a jeden systém bude realizovat Český úřad zeměměřičský a katastrální (dále také jen ,ČUZK´). Jedná se o následující informační systémy:

- Integrační platforma (IP) DSŘÚP včetně Portálu stavebníka a IS identifikačního čísla stavby (IČS),

- Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů (ESP),

- Evidence elektronických dokumentací (EED),

- Národní geoportál územního plánování (NGÚP),

- Informační systém Digitální mapy veřejné správy (DMVS).“.

Z uvedeného je patrné, že se jedná o původní stav projektu digitalizace stavebního řízení.

98. Co se týče vývoje na trhu informačních technologií, z oznámení o zrušení zadávacího řízení je zřejmé, že tento vývoj má vést k výrazné finanční úspoře (cca 459 mil. Kč), a to „z důvodu promítnutí dílčích funkcionalit do jediného, komplexního informačního systému“. Zadavatel také uvádí, že přes zjednodušení architektury nedojde k úbytku funkcionalit, naopak k jejich navýšení, přičemž uvádí demonstrativní výčet těchto nových funkcionalit. Zadavatel dále vyjmenovává nedostatky původní architektury. Pokud však jde o popis těchto nedostatků, Úřad konstatuje, že tyto nedostatky jsou ve většině případů velmi obecné a bezobsažné, např. sdělení, že „původní architektura nerespektovala nové potřeby agendy stavebního řízení i s ohledem na nové potřeby novely stavebního zákona“, kdy zadavatel nikterak nespecifikuje, jaké potřeby původní architektura nerespektovala, v čem je nerespektovala apod. Stejně tak tvrzení zadavatele, že původní architektura „byla navržena v rozporu s požadavky na vedení spisové služby a archivnictví a není v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dělení spisu na stavební dokumentace a ostatní dokumenty)“ nijak nespecifikuje, v čem konkrétně původní architektura odporovala uvedeným předpisům a z jakého důvodu není možné v rámci soutěžního dialogu najít řešení. Dále např. tvrzení, že původní architektura „nebyla uzpůsobena na změny“ či „nebyla navržena pro automatizaci úkonů a snižování administrativní zátěže“ jsou z pohledu Úřadu taktéž velmi obecné a vyvolávají pochyby o tom, zda se jedná o skutečnosti, které by nebylo možné vyřešit v rámci soutěžního dialogu.

99. Zadavatel v oznámení o zrušení zmiňuje také souhlasné stanovisko odboru Hlavního architekta eGovernmentu k projektu „DSŘ – Digitalizace stavebního řízení – Nová architektura“, nicméně Úřad konstatuje, že toto stanovisko neobsahuje žádné podrobnější informace ve vztahu k důvodům zrušení zadávacího řízení.

100. Úřad konstatuje, že v daném případě zadavatel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť konkrétní faktické důvody zrušení nejsou v oznámení o zrušení zadávacího řízení dostatečně ozřejměny. Z takto formulovaného oznámení o zrušení zadávacího řízení se účastníci pouze dozvěděli, že důvodem zrušení zadávacího řízení byla novelizace stavebního zákona a technologický pokrok.

101. Tímto způsobem formulované důvody pro zrušení zadávacího řízení Úřad nepovažuje za dostatečně konkrétní, jednoznačné a určité, neboť na základě takto formulovaných důvodů je fakticky znemožněno „ověřit“, zda a k jaké změně architektury musí novelizace stavebního zákona vést, či zda a k jakému technologickému vývoji (ve vztahu k potřebám zadavatele uspokojovaným daným zadávacím řízením) došlo, že není možné v zadávacím řízení pokračovat. Uvedené důvody proto Úřad nepovažuje v předmětném rozsahu za přezkoumatelné.

102. S ohledem na to, že „důvody hodné zvláštního zřetele“ jsou obecným pojmem, tím spíše měl zadavatel konkrétně uvést, jakým způsobem novela změnila podobu architektury informačních systémů a podrobněji popsat technologický pokrok a jeho dopad do zadávacího řízení, aby, jak již Úřad uvedl výše, si i sami účastníci mohli učinit názor na oprávněnost postupu zadavatele při zrušení zadávacího řízení.

103. Z rozhodnutí o námitkách je patrné, že se původní architektura projektu digitalizace stavebního řízení držela striktně textace stavebního zákona, ve kterém jsou obě evidence – Evidence elektronických dokumentací a Evidence stavebních postupů – samostatnými informačními systémy. Evidence elektronických dokumentací, jejíž tvorba je předmětem šetřeného zadávacího řízení, je upravena v § 271 stavebního zákona, Evidence stavebních postupů pak v § 270 stavebního zákona. Zadavatel uvádí, že již z popisu těchto systémů v cit. ustanoveních zákona je zřejmé, že obě evidence ukládají stejný typ informací a druh dat o stejném předmětu řízení. Tyto dvě evidence pak měly být propojeny integrační platformou, u které však dle zadavatele hrozí, že by v případě jejího výpadku byly všechny systémy mimo provoz.

104. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvádí, že původní architektura nepočítala s nasazením jednoho centrálního agendového informačního systému dle § 274 stavebního zákona (tzv. Informační systém stavebního řízení). Dále zadavatel zjistil, že by při aplikaci původní architektury docházelo k dělení spisu, což není v souladu s § 17 správního řádu a s § 65 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Zadavatel tedy navrhnul vytvořit pouze jeden informační systém, který bude splňovat požadavky kladené na oba informační systémy. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách zmiňuje, že si nechal zpracovat analýzu, zda je možné po právní stránce naplňovat funkci jednoho informačního systému informačním systémem jiným, přičemž dle výsledků této analýzy je tento postup možný.

105. Na základě výše uvedeného se lze domnívat, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil, že je možné obě evidence, ačkoli jsou ve stavebním zákoně vedeny odděleně, spojit do jednoho systému, čímž bude možné odstranit dle zadavatele nespolehlivou integrační platformu. Zadavatel však nic takového v oznámení o zrušení zadávacího řízení neuvádí, přičemž ani z rozhodnutí o námitkách není legislativní důvod vedoucí k nutnosti takto zásadní změnu provést Úřadu zcela patrný.

106. Co se týče vývoje na trhu informačních technologií, Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-30194/2022/161 ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0092/2022/VZ, ve kterém předseda Úřadu uvádí, že „[z] povahy věci je třeba počítat s tím, že na poli IT dochází v čase k soustavnému pokroku. K zamezení svévolného rušení zadávacích řízení ze strany zadavatelů, které je dle ustálené judikatury řešením ultima ratio (jak správně uvedl Úřad v bodě 66 napadeného rozhodnutí), tak zadavatel musí při zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona z důvodu zastarání nabídnutého plnění prokázat nejen existenci pokroku v daném odvětví, ale rovněž odůvodnit, v čem je tento pokrok kritický ve vztahu k účelu poptávaného plnění.“.

107. Lze citovat také z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-13922/2023/163 ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0029/2023/VZ, kde je uvedeno: „Pro transparentnost (zákonnost obecně) rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení po zadavateli není požadováno, aby v důvodech uvedl všechny funkcionality, které považuje za zastaralé. Je mi zřejmé, že takový seznam by mohl být velmi dlouhý a pro účely posouzení důvodů hodných zvláštního zřetele není účelné takto zadavatele zatěžovat. Zadavatel ale musí uvést alespoň stěžejní funkcionality, pro které považuje plnění za zastaralé. Ostatně jistě ne každá zastaralá funkcionalita by zadavatele vedla ke zrušení zadávacího řízení. Takový potenciál budou mít jen zásadní neaktuálnosti mající vliv na samotnou podstatu předmětu plnění a potřeby zadavatele.“.

108. Zadavatel však v oznámení o zrušení údajné nové technologické poznatky nijak blíže nespecifikuje, a tudíž ani nevztahuje k předmětnému plnění. Úřad na tomto místě opakuje, že může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu jasně vyjádřeny. Z předmětného oznámení o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou. Z výše uvedeného tak vyplývá, že důvody zrušení zadávacího řízení uvedené v oznámení o zrušení zadávacího řízení jsou veskrze obecné a neobsahují potřebnou míru detailu. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ve vztahu k technologickým poznatkům odkazuje na rozhodnutí o námitkách, jak však již Úřad uvedl výše, důvody je třeba sdělit již v oznámení o zrušení zadávacího řízení.

109. Pokud zadavatel shledal, že novela stavebního zákona má vliv na architekturu informačních systémů a současně je možné využít nových technologických poznatků, je nezbytné, aby tyto skutečnosti jednoznačně a určitě popsal, tj. aby předně tyto důvody konkrétním způsobem osvětlil, a to již v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Teprve na takto konkrétní, jasné, podrobné a srozumitelné důvody by mohli účastníci zadávacího řízení případně konkrétně reagovat, a to buď tak, že je akceptují (tj. uznají, že jde skutečně o důvody hodné zvláštního zřetele), nebo tak, že se s uvedenými důvody neztotožní (a pak mají možnost se proti takovému postupu zadavatele bránit). Rovněž Úřad může důvody pro zrušení zadávacího řízení podrobit přezkumu z hlediska jejich oprávněnosti jen tehdy, pokud jsou zadavatelem v příslušném dokumentu vyjádřeny. Přezkoumatelný je jen takový úkon zadavatele, v němž jsou srozumitelně a dostatečně uvedeny důvody pro jeho postup, v daném případě pro zrušení zadávacího řízení. Z předmětného oznámení o zrušení zadávacího řízení však konkrétní úvahy zadavatele, které ho vedly ke zrušení zadávacího řízení, zřejmé nejsou.

110. Na tomto místě Úřad zdůrazňuje, že předmětnou veřejnou zakázku zadavatel zadával v řízení se soutěžním dialogem, tedy v takovém druhu zadávacího řízení, jehož účelem je hledat, měnit a přizpůsobovat řešení potřebám zadavatele. Proto bylo v tomto případě dle názoru Úřadu ještě více na místě v oznámení o zrušení zadávacího řízení řádně vysvětlit, proč není možné oprávněné potřeby zadavatele realizovat v tomto řízení.

111. Úřad ve vztahu k právě řečenému opakovaně upozorňuje, že nedostatky v odůvodnění rozhodnutí o zrušení není možné zhojit ani odkazem na rozhodnutí o námitkách či vyjádření zadavatele k návrhu, kde by zadavatel uvedl podrobnější odůvodnění zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Takový postup zadavatele by nepochybně zasahoval do práv účastníků zadávacího řízení, kteří by popřípadě mohli proti tomuto rozhodnutí brojit.

112. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení nelze ze strany Úřadu pro přílišnou míru obecnosti oznámení o zrušení zadávacího řízení věcně přezkoumat z hlediska naplnění zákonných důvodů pro zrušení zadávacího řízení.

113. Úřad nevylučuje, že zadavatel ke zrušení zadávacího řízení skutečně mohl mít důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona a že se tyto důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení, avšak bez dostatečně konkrétního odůvodnění nelze tyto okolnosti přezkoumat a ověřit, zda takové skutečnosti opravdu nastaly.

114. Úřad na tomto místě rovněž zdůrazňuje, že závěry uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí se vztahují k důvodům pro zrušení zadávacího řízení uvedeným v oznámení o zrušení zadávacího řízení, na jejichž základě zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, přičemž pozdější sdělení zadavatele o možných jiných důvodech zrušení zadávacího řízení, na jejichž základě zadavatel mínil přistoupit ke zrušení zadávacího řízení, uvedených např. v rozhodnutí o námitkách, či ve vyjádření k návrhu, je právně irelevantní a samo o sobě jeho předchozí nezákonný postup není schopno zhojit.

115. Úřad tak může přisvědčit právnímu názoru navrhovatele, že oznámení o zrušení zadávacího řízení je nepřezkoumatelné, neboť není dostatečně konkrétně odůvodněné.

116. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího se řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným.

117. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K ostatním argumentům

118. Zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení a i v dalších sděleních vyjadřuje přesvědčení, že již samotná finanční úspora naplňuje znaky důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

119. K tomuto je možno přiléhavě citovat z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-13922/2023/163 ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. ÚOHS-R0029/2023/VZ: „Samotné konstatování nehospodárnosti vynaložení finančních prostředků tak nemůže obstát, protože odůvodnění této nehospodárnosti je ve smyslu závěrů napadeného rozhodnutí nepřezkoumatelné, přičemž ekonomické důvody zadavatel váže právě na důvody, které Úřad nepřezkoumatelnými shledal. Posouzení, zda lze s ohledem na účelnost vynaložení prostředků po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, Úřad neučinil ani učinit nemohl, neboť toto posouzení lze učinit pouze tehdy, kdy bude rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení co do důvodů zrušení přezkoumatelné. Pokud by z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení byly předmětné důvody zrušení zřejmé, mohl by se Úřad zabývat tím, zda mimo jiné ekonomické důvody mohou mít za následek to, že po zadavateli nelze požadovat pokračování v zadávacího řízení. Tak tomu ale v tomto případě není.“.

120. K zadavatelem odkazovaným rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S0465/2017/VZ-02727/2018/532/MOn ze dne 26. 1. 2018 a č. j. ÚOHS-S0079/2019/VZ-11538/2019/523/GHo ze dne 24. 4. 2019 Úřad uvádí, že první z cit. rozhodnutí se týká nezávazné cenové nabídky jako důvodu pro zrušení zadávacího řízení, přičemž tam Úřad uzavřel, že v uvedeném případě nezávazná cenová nabídka nemůže být důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který by bylo možné zadávací řízení zrušit, a druhé z rozhodnutí se v tomto ohledu povaze ekonomických důvodů zrušení zadávacího řízení nevěnuje.

121. Pokud zadavatel tvrdí, že důvody zrušení zadávacího řízení popsal dostatečně konkrétně, neboť navrhovatel ve svých námitkách proti zrušení zadávacího řízení byl schopen tyto důvody věcně rozporovat, Úřad se s tímto závěrem neztotožňuje, neboť ze schopnosti navrhovatele byť částečně rozporovat důvody pro zrušení zadávacího řízení nelze bez dalšího učinit závěr o transparentnosti postupu zadavatele.

122. Co se týče časové podmínky obsažené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona (tj. že se důvody vyskytly v průběhu zadávacího řízení), Úřad na tomto místě sděluje, že její splnění nezkoumal, neboť v případě nepřezkoumatelnosti samotných důvodů zrušení zadávacího řízení, resp. jejich věcné povahy, není možné přezkoumat ani jejich časové „ukotvení“.

123. Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že zrušení zadávacího řízení bylo v rozporu se zákonem, což má za následek zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení, včetně rozhodnutí o námitkách, Úřad tak již nepovažoval za účelné vypořádávat další námitku navrhovatele ve vztahu k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, která měla spočívat v tom, že se zadavatel s podanými námitkami dostatečně nevypořádal. Úřad shledal netransparentnost již v postupu zadavatele souvisejícím se zrušením zadávacího řízení, přičemž v následných přípisech, tj. v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření zadavatele zadavatel již uvádí další tvrzení odůvodňující zrušení zadávacího řízení. Jak Úřad dovodil a akcentoval výše, důvody zrušení zadávacího řízení měly být zadavatelem srozumitelně uvedeny v oznámení o zrušení zadávacího řízení, aby se proti nim navrhovatel mohl účinně bránit námitkami. Úřad v šetřeném případě považuje za zcela racionální, že rozhodl o podstatě sporu, tzn. přezkoumal konkrétní postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení a rozhodl, zda jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona. Dle názoru Úřadu totiž za uvedené situace navrhovatel nemůže pociťovat újmu v tom smyslu, že Úřad nepřistoupil „toliko“ ke zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona (za předpokladu, že by dospěl k závěru, že rozhodnutí o námitkách bylo v rozporu s ust. § 245 odst. 1 zákona), neboť hlavním důvodem podání návrhu byl nesouhlas navrhovatele s rozhodnutím, resp. oznámením o zrušení zadávacího řízení.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

124. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

125. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad dodává, že tento nezákonný postup zadavatele již ze své podstaty ovlivňuje výběr dodavatele (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádný dodavatel vybrán k uzavření smlouvy) a současně dosud nedošlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku.

126. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, o němž zadavatel rozhodl rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení, vč. tohoto rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

127. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

128. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí).

129. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku vč. oznámení o zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

130. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

131. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, o němž zadavatel rozhodl rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení, vč. tohoto rozhodnutí a oznámení o zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

132. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000163.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

2. Mgr. Petra Koutná, advokátka, Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 – Holešovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 19829/2023/500spisová značka: S0163/2023

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

II. OBSAH NÁVRHU

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 19829/2023/500
spisová značka: S0163/2023