číslo jednací: 24657/2023/500
spisová značka: S0121/2023

Instance	I.
Věc	Poskytování služeb ekonomicko‑technického poradenství souvisejícího s přípravou budoucí koncepce mýtného systému v České republice
Účastníci	Česká republika – Ministerstvo dopravy Státní fond dopravní infrastruktury CGI IT Czech Republic, s. r. o. Inoxive, s. r. o. Ernst & Young, s. r. o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	14. 7. 2023
Dokumenty	2023_S0121.pdf 871 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0121/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-24657/2023/500

Brno 28. 6. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS‑S0121/2023/VZ, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1,
zadavatel – Státní fond dopravní infrastruktury, IČO 70856508, se sídlem Sokolovská ulice 1955/278, 190 00 Praha 9,

ve správním řízení oba zastoupeni na základě plných mocí ze dne 1. 3. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1,

navrhovatel – CGI IT Czech Republic s.r.o., IČO 62412388, se sídlem Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5,
navrhovatel – Inoxive s.r.o., IČO 24142719, se sídlem Mezibranská 1579/4, Nové Město, 110 00 Praha 1,
vybraný dodavatel – Ernst & Young s.r.o., IČO 26705338, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatelů učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytování služeb ekonomicko‑technického poradenství souvisejícího s přípravou budoucí koncepce mýtného systému v České republice“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025387 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 126‑359114,

rozhodl takto:

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, a zadavatel – Státní fond dopravní infrastruktury, IČO 70856508, se sídlem Sokolovská ulice 1955/278, 190 00 Praha 9 – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Poskytování služeb ekonomicko‑technického poradenství souvisejícího s přípravou budoucí koncepce mýtného systému v České republice“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025387 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 126‑359114, pravidlo stanovené v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když pořídil písemnou zprávu o hodnocení nabídek která neobsahovala transparentní popis hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“, neboť ze „Zprávy o hodnocení nabídek“, jež tvoří Přílohu č. 1 „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 9. 1. 2023, není zřejmé, jaké konkrétní údaje odpovídající výše uvedeným dílčím kritérií hodnocení byly uvedeny v nabídkách účastníků zadávacího řízení a v důsledku toho nelze ověřit, zda ve zprávě o hodnocení nabídek uvedené popisy hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení a srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení, a výsledek hodnocení nabídek odpovídá skutečnosti, v důsledku čehož je postup zadavatele při hodnocení nabídek nepřezkoumatelný a tudíž netransparentní, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, a zadavatele – Státní fond dopravní infrastruktury, IČO 70856508, se sídlem Sokolovská ulice 1955/278, 190 00 Praha 9 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování služeb ekonomicko‑technického poradenství souvisejícího s přípravou budoucí koncepce mýtného systému v České republice“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025387 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 126‑359114, zaznamenané ve „Zprávě o hodnocení nabídek“, jenž tvoří Přílohu č. 1 „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 9. 1. 2023, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně „Rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele“ ze dne 9. 1. 2023.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, a zadavateli – Státní fond dopravní infrastruktury, IČO 70856508, se sídlem Sokolovská ulice 1955/278, 190 00 Praha 9 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení společného správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0121/2023/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Poskytování služeb ekonomicko‑technického poradenství souvisejícího s přípravou budoucí koncepce mýtného systému v České republice“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025387 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 126‑359114.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, a zadavateli – Státní fond dopravní infrastruktury, IČO 70856508, se sídlem Sokolovská ulice 1955/278, 190 00 Praha 9 – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo dopravy, IČO 66003008, se sídlem Nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a zadavatel – Státní fond dopravní infrastruktury, IČO 70856508, se sídlem Sokolovská ulice 1955/278, 190 00 Praha 9 – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona – ve správním řízení oba zastoupeni na základě plných mocí ze dne 1. 3. 2023 společností HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (společně dále též jen „zadavatel“), zahájil dne 29. 6. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytování služeb ekonomicko‑technického poradenství souvisejícího s přípravou budoucí koncepce mýtného systému v České republice“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025387 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 4. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 126‑359114 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky »poskytování služeb ekonomicko-technického poradenství, které bude spočívat ve zpracování podkladových analýz a komplexní podpoře Zadavatele v souvislosti s přípravou, projednáním a přijetím celostátní koncepce provozu mýtného systému v České republice („koncepce SEM“).«.

3. Zadavatel stanovil v bodu 3 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky bez opčního práva (opčního plnění) ve výši 35 000 000 Kč bez DPH za dobu trvání smlouvy. Celkovou předpokládanou hodnotu opčního práva zadavatel stanovil ve výši 10 500 000 Kč bez DPH, z toho činí předpokládaná hodnota opčního plnění pro část „Přidaná hodnota“ ve smyslu čl. 9.5 zadávací dokumentace částku ve výši 2 800 000 Kč bez DPH. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky vč. opčního práva (opčního plnění) činí 45 500 000 Kč bez DPH.

4. Z výpisu z elektronického nástroje NEN ze dne 1. 3. 2023 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem čtyři nabídky.

5. Dne 9. 1. 2023 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele – Ernst & Young s.r.o., IČO 26705338, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“) a současně odeslal oznámení o výběru dodavatele účastníkům zadávacího řízení.

II. Ke správnímu řízení zahájenému na návrh navrhovatele CGI IT Czech Republic s.r.o. ze dne 20. 2. 2023 (dále jen „správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0121/2023/VZ“)

6. Dne 24. 1. 2023 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – CGI IT Czech Republic s.r.o., IČO 62412388, se sídlem Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5 (dále jen „CGI IT Czech Republic s.r.o.“ nebo „navrhovatel 1“) – ze dne 23. 1. 2023 proti rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 9. 1. 2023.

7. Zadavatel rozhodnutím ze dne 8. 2. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno (zpřístupněno v systému NEN) téhož dne, námitky navrhovatele odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal dne 20. 2. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne (dále jen „návrh 1“).

Obsah návrhu 1

8. Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 9. 1. 2023 a současně proti rozhodnutí o námitkách ze dne 8. 2. 2023. Zadavatel se měl podle navrhovatele dopustit porušení ustanovení § 6, § 44, § 119 a § 123 zákona, v jejichž důsledku navrhovateli hrozí újma spočívající v nemožnosti realizovat předmětnou veřejnou zakázku.

9. Za nejzávažnější porušení zákona navrhovatel považuje postup zadavatele při posouzení kvalifikace vybraného dodavatele, přičemž odkazuje na podrobnou argumentaci uvedenou v námitkách a doplňuje následující. K požadavku zadavatele dle bodu 6.5.1 zadávací dokumentace na významné služby navrhovatel uvádí, že komplexní analýzy u takto významných projektů zpracovávají standardně opakovaně pouze velké poradenské společnosti. Požadavky zadavatele přitom nemohly být chápány jinak, než že se mělo jednat o ucelenou službu ekonomicko-technického poradenství k jednomu konkrétnímu projektu o uvedené minimální hodnotě CAPEX nákladů, která spočívala ve vypracování komplexní analýzy a která zahrnovala všechny čtyři zadavatelem požadované složky. Zadavatel však podle navrhovatele k vybranému dodavateli přistupoval nepřiměřeně vstřícně, a to zcela v rozporu s běžnými postupy zadavatelů, ale především v rozporu se zadávacími podmínkami, které sám stanovil.

10. Navrhovatel dále uvádí, že z rozhodnutí o námitkách zjistil, že zadavatel umožnil vybranému dodavateli doložit dodatečné doklady ve dvou podáních, přičemž druhé podání zadavatel obdržel až 2 dny před koncem lhůty pro rozhodnutí o námitkách. Tato dílčí písemná podání mají různé názvy a zjevně se vztahují k různým dílčím úkolům, a tedy se netýkají jednoho uceleného projektu. Zadavatel namísto toho, aby trval na doložení tvrzených komplexních analýz, nebo případně aby vybraného dodavatele rovnou ze zadávacího řízení vyloučil, sám přistoupil zcela nestandardně k výkladu doložených dílčích a zcela zjevně vzájemně nesouvisejících dokumentů, a zcela nepřijatelným způsobem je v rozhodnutí o námitkách interpretoval vůči vybranému dodavateli nepřiměřeně vstřícným způsobem, který ve světle jednoznačného znění bodu 6.5.1 zadávací dokumentace nemůže obstát. Tento velmi extenzivní a zcela neudržitelný výklad vlastních zadávacích podmínek je podle názoru navrhovatele v příkrém rozporu se zněním zadávacích podmínek a je zjevně diskriminační vůči ostatním odborně způsobilým dodavatelům.

11. V bodě 52. rozhodnutí o námitkách zadavatel identifikuje dva hlavní koncepční dokumenty „Interoperabilita mýta a variantní řešení pro Českou republiku“ a „Interoperabilita systémů elektronického mýtného v Evropském společenství“, které mají být oněmi komplexními analýzami ve vztahu k realizaci konkrétního projektu s investičními náklady min. 1 mld. Kč bez DPH. Navrhovatel k tomu uvádí, že se podle jejich názvu s největší pravděpodobností jedná o publikace [JMÉNO 2 A PŘÍJMENÍ 2] V případě „Reference 2“ pak rovněž podle navrhovatele jednoznačně není splněna požadovaná minimální hodnota investičních nákladů projektu.

12. V souvislosti s bodem 61. rozhodnutí o námitkách navrhovatel zpochybňuje část nabídky vybraného dodavatele týkající se zřízení pracovní skupiny ŘSD, která měla být pověřena koordinací věcí mýtného systému a navrhuje, aby Úřad nabídku vybraného dodavatele v dotčené části prošetřil.

13. Navrhovatel v návrhu dále také poukazuje na střet zájmů mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, který mohl mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Členem ustanovené hodnotící komise byl mimo jiné i [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], ze Státního fondu dopravní infrastruktury, který je současně externím pracovníkem poddodavatele vybraného dodavatele. Na hodnocení nabídek se tedy podle navrhovatele podílela osoba, která má úzký vztah k vybranému dodavateli, resp. poddodavateli, a nepochybně tak zjevný zájem na tom, aby právě vybraný dodavatel veřejnou zakázku získal.

14. Pokud jde o zprávu o hodnocení nabídek, navrhovatel trvá na tom, že tato neobsahuje zákonnou náležitost ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d), bod 1. zákona, tj. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, resp. neobsahuje je v dostatečném detailu, který je nezbytný pro možnost přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky v souladu se stanoveným způsobem hodnocení a zda přidělené bodové ohodnocení skutečně odpovídá hodnoceným údajům. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že zadavatel ve zprávě o hodnocení není povinen uvést všechny hodnocené skutečnosti. Naopak platí, že čím složitější způsob subjektivního hodnocení, tím přísnější požadavky musí být na zadavatele kladeny při obhajobě provedeného hodnocení a při množství uvedených údajů. V tomto směru je zcela zjevné, že nepostačuje uvedení namátkových údajů z nabídek účastníků, a to tím spíše v případě, kdy subjektivní kritéria hodnocení mají v rámci celkového hodnocení váhu 70 %. Rozhodnutí o výběru a přílohy oznámení o výběru tak nesplňují zákonem stanovené náležitosti a jsou z tohoto důvodu nepřezkoumatelné, stejně jako celý postup zadavatele při hodnocení nabídek.

15. Navrhovatel dále v návrhu poukazuje na skutečnost, že se se zadavatel při hodnocení nabídek navrhovatele a vybraného dodavatele dopustil porušení základních zásad, stanovených v § 6 zákona, a to jak zákazu diskriminace, tak i zásady transparentnosti a zásady rovného zacházení s účastníky zadávacího řízení. Navrhovatel nerozporuje nastavený způsob hodnocení nabídek v zadávacích podmínkách, avšak brojí proti reálně provedenému hodnocení ze strany zadavatele, jelikož ze zprávy o hodnocení navrhovatel zjistil, že:

o zadavatel obdržel zjevně vzájemně neporovnatelné nabídky,

o zadávací podmínky nedávaly jasný návod na to, zda má zadavatel lépe hodnotit více navržených opatření, byť stručněji odůvodněných, nebo méně opatření s podrobnějším popisem, což nutně vedlo k netransparentnímu hodnocení nabídek,

o navrhovatel byl znevýhodněn, když nemohl uvést dominantní informace týkající se zkušeností z jím realizovaných projektů v oblasti mýtného z důvodu velmi pravděpodobné deanonymizace své nabídky,

o hodnotící komise nijak nevzala v potaz, že pro některá navrhovatelem navrhovaná opatření k dosažení projektových cílů objektivně nebylo možné uvést zadavatelem požadovaný průkazný údaj o realizovatelnosti daného opatření,

o hodnotící komise hodnotila neodpovídajícím způsobem většinu navrhovatelem (záporně) i vybraným dodavatelem (kladně) navržených opatření.

16. S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách a rovněž oznámení o výběru.

Průběh správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0121/2023/VZ

17. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 20. 2. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel,
vybraný dodavatel.

19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-07563/2023/512 ze dne 21. 2. 2023.

20. Usnesením č. j. ÚOHS-09854/2023/512 ze dne 9. 3. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

21. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-12965/2023/510 ze dne 3. 4. 2023 Úřad zadavateli nařídil na návrh navrhovatele předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu 1

22. Zadavatel je přesvědčen, že se v rámci rozhodnutí o námitkách, na které tímto odkazuje, dostatečně podrobně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele 1 a dále, že rozhodnutí o námitkách je zpracováno řádně a přezkoumatelně.

23. Zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele 1 je postavena na nepochopení metody BVA, nikoliv na pochybení zadavatele při hodnocení nabídek. S ohledem na specifičnost metody hodnocení si zadavatel při stanovení zadávacích podmínek dal záležet, aby veškeré informace popsal jasně a srozumitelně. Ze zadávací dokumentace (zejména z bodu 9. a násl.) je zřejmé, že tato metoda klade na dodavatele větší nároky při přípravě nabídky, a to nejen při ověření schopnosti navrhnout inovativní řešení, ale i při schopnosti jasně a srozumitelně popsat a odůvodnit realizovatelnost navrženého plnění (tj. uvést dominantní informace). Právě prostřednictvím těchto dominantních informací dodavatel – tedy nikoliv hodnotící komise a zadavatel – prokazuje, zda je indikované řešení pro dosažení projektových cílů reálné, v praxi ověřené a promyšlené.

24. K prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem zadavatel uvádí, že k objasnění nabídky a detailní analýze všech podkladů dobrovolně a proaktivně přistoupil ve chvíli, kdy se objevily pochyby o naplnění kvalifikace vybraného dodavatele, tedy až v rámci námitek účastníků řízení. Z dokumentace o zadávacím řízení podle zadavatele vyplývá, že zadavatel obdržel od vybraného dodavatele podrobné objasnění a hlavně konkrétní a obsáhlé podklady prokazující zpochybněné skutečnosti. Zadavatel trvá na tom, že obě referenční služby splňují i požadavek nákladů investice (CAPEX) v dané hodnotě, neboť je zjevné, že systém mýta generuje obrat významně přes několik mld. Kč. V případech obou referencí lze dle zadavatele potvrdit koncepční souvislost k tuzemskému mýtnému systému (včetně unijního přesahu).

25. Ke střetu zájmů [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], který je externím pracovníkem poddodavatele, zadavatel uvádí, že navrhovatel 1 nepředložil konkrétní důkazy o tom, že by byl [PŘÍJMENÍ 1] ve střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona. Zadavatel odmítá uvažovat tím způsobem, že spojení na úrovni akademické půdy s jednou konkrétní osobou, může samo o sobě prokazovat osobní zájmy člena komise na preferenci určitého dodavatele. Zadavatel dodává, že [PŘÍJMENÍ 1] neměl až do zpřístupnění nabídkových cen a identifikace účastníků žádné povědomí o tom, že nabídku podává vybraný dodavatel, který využívá jako poddodavatele právě České vysoké učení technické v Praze (dále jen „ČVUT“).

26. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad dle § 265 písm. a) zákona návrh v plném rozsahu zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu 1

27. Vybraný dodavatel uvádí, že případné nejasnosti týkající se kvalifikace byly zcela objasněny v rámci dvou výzev k objasnění jeho nabídky, přičemž rozsah poskytnutých dokumentů i míra detailu, ve které vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace, podstatně přesahuje běžnou úroveň prokazování, která je vyžadována právními předpisy a zadavateli v jiných zadávacích řízeních. Vybraný dodavatel doplňuje, že zadávací dokumentace umožňovala dodavatelům prokázat splnění kvalifikace referencemi, které sice byly realizovány pod jednou rámcovou smlouvou, ale měly povahu dílčích plnění na základě individuálních smluvních ujednání s odběratelem a jsou tak považovány pro účely prokázaní kvalifikace za samostatná plnění. Vybraný dodavatel rovněž považuje za prokázané, že hodnota CAPEX u jeho druhé referenční zakázky přesahuje 1 miliardu Kč a odkazuje na dílčí plnění „Efektivita investic a provozu ze strany výběrčího mýta v EETS“, ve kterém byla provedena ekonomická analýza zavedení systému EETS v České republice.

28. K metodě kvalitativního hodnocení BVA vybraný dodavatel uvádí, že výběr této metody byl proveden v souladu se zákonem a zásadami rovnosti, transparentnosti a účelnosti. Vybraný dodavatel vnímá výtky ostatních uchazečů ke zvolené metodě BVA jako účelové a motivované snahou zbavit se vlastní odpovědnosti za kvalitu svých nabídek. Vybraný dodavatel proto považuje návrh za nedůvodný a navrhuje, aby jej Úřad v plném rozsahu zamítl.

III. Ke správnímu řízení zahájenému na návrh navrhovatele Inoxive s.r.o. ze dne 20. 2. 2023 (dále jen „správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ“)

29. Dne 24. 1. 2023 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – Inoxive s.r.o., IČO 24142719, se sídlem Mezibranská 1579/4, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel 2“) – z téhož dne proti rozhodnutí a oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 9. 1. 2023.

30. Zadavatel rozhodnutím ze dne 8. 2. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách 2“), které bylo navrhovateli 2 doručeno (zpřístupněno v systému NEN) téhož dne, námitky navrhovatele 2 odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel 2 považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal dne 20. 2. 2023 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne.

Obsah návrhu 2

31. Navrhovatel 2 v podaném návrhu brojí proti oznámení zadavatele o výběru dodavatele, neboť je přesvědčen o tom, že byl nezákonným postupem zadavatele v šetřeném zadávacím řízení opakovaně znevýhodněn.

32. Z rozhodnutí o námitkách podle navrhovatele 2 vyplývá, že od vybraného dodavatele obdržel podrobné vysvětlení jím předkládaných referencí „Variantní řešení elektronického mýta v České republice“ a „Interoperable Electronic Toll System in the Czech republic“, které pocházejí z jedné „Smlouvy o spolupráci mezi ČVUT a ŘSD“, což je však v rozporu s definicí významné služby dle zadávací dokumentace jako jednoho dokončeného obchodního případu. Navrhovatel je přesvědčen, že jeden smluvní vztah s jedním zadavatelem může pro účely této veřejné zakázky vygenerovat pouze jednu referenci. Navrhovatel dále upozorňuje na skutečnost, že na straně objednatele těchto referenčních zakázek (Ředitelství silnic a dálnic ČR) neexistoval relevantní strategický projekt s investičními náklady vyššími než 1 mld. Kč.

33. Ve vztahu k referenci „Interoperable Electronic Toll System in the Czech republic“ navrhovatel dále doplňuje, že jelikož mýtný systém již existoval (byl v provozu od 1. 1. 2007), není možné vztahovat poradenské dodávky realizované v kontextu rozšíření existujícího systému o funkcionalitu EETS ke koncepci mýtného systému jako celku. Takové činnosti je nutné vztáhnout k projektu rozšíření funkcionality existujícího mýtného systému o novou funkcionalitu EETS. Uvedená reference tak dle navrhovatele nesplňuje ani požadavek zadavatele na významnou službu, protože investiční náklady implementace EETS do existujícího národního systému elektronického mýta nepřesáhly 1 miliardu Kč bez DPH.

34. Navrhovatel dále namítá, že dokumenty, označené vybraným dodavatelem jako „Výstupy pro reference“, existují jako akademické publikace, vydané Českým vysokým učením technickým v Praze (dále jen „ČVUT“), které mají charakter přehledu existující legislativy a technických norem. V žádném případě nemají charakter dokumentů, běžně připravovaných v rámci „poskytovaní komplexního ekonomicko-technického poradenství při přípravě a realizaci strategického projektu objednatele“, jak to vyžaduje zadávací dokumentace.

35. Ve vztahu k oběma referenčním zakázkám navrhovatel uvedl následující argumentaci:

zadavatel se snaží mírnit tvrdá kvalifikační kritéria, nastavená v zadávací dokumentaci,
zadavatel tvoří umělou konstrukci, ve které se vyhýbá pojmenování konkrétního strategického projektu objednatele referenčních plnění, ke kterému mají být významné služby vztaženy;
s ohledem na definici významné služby v zadávací dokumentaci není možné přijmout argumentaci zadavatele spočívající v tom, že jakékoli dílčí výstupy činnosti ČVUT, které mají vztah k velice široce pojatému tématu „elektronické mýtné“, je možné zkombinovat a jako ex-post účelově sestavený celek je prezentovat jako „Dílčí plnění“ a „Výstupy pro reference“ odpovídající požadavkům zadávací dokumentace na jeden strategický projekt objednatele, resp. jeden dokončený obchodní případ.

36. Navrhovatel dále uvádí, že v námitkách požádal zadavatele o způsob verifikace některých informací, které podle zprávy o hodnocení nabídek poskytl vybraný dodavatel. Zadavatel tuto žádost odmítl s tím, že taková povinnost ze zákona nevyplývá. Navrhovatel má za to, že v souladu se základními principy zadávání veřejných zakázek lze povinnost doložit verifikaci informací, na nichž má subjektivní rozhodnutí o veřejné zakázce stát, dovodit i pro případ, že výslovně ze zákona nevyplývá.

37. Navrhovatel rovněž namítal, že „Dodatečné plnění č. 3“, nabídnuté vybraným dodavatelem nemůže být považováno za dodatečné plnění ve smyslu zadávací dokumentace, předmětu této veřejné zakázky a hodnotící metody BVA. Navrhovatel se na základě své odbornosti v oblasti mýtných systémů domnívá, že je principiálně nemožné, aby řešení bezpečnostní architektury systému elektronického mýtného (dále jen „SEM“), případně konkrétních prvků SEM, jakkoli pozitivně podpořilo dosažení projektových cílů definovaných zadavatelem. Navrhovatel trvá na tom, že k tomu, aby byl návrh dodavatele v rámci hodnocení metodou BVA uznatelný jako dodatečné plnění, je nutné, aby tento návrh byl v přímé souvislosti s předmětem veřejné zakázky, avšak předmětem této veřejné zakázky není obecně „mýto“ ani „realizace a provoz mýta“, ale zcela konkrétně „příprava budoucí koncepce mýtného systému v České republice“.

38. S ohledem na výše uvedené navrhovatel 2 navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

Průběh správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ

39. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu, bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ o přezkoumání úkonů zadavatele dne 20. 2. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele 2.

40. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel 2,
vybraný dodavatel.

41. Zahájení správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-07722/2023/512 ze dne 22. 2. 2023.

42. Usnesením č. j. ÚOHS-09855/2023/512 ze dne 9. 3. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

43. Usnesením ze dne 30. 3. 2023 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonů – podání sdělení za účelem prokázání, zda se vybraný dodavatel, resp. jeho poddodavatel, podílel na plnění referenčních zakázek, které předložil v rámci prokázání kvalifikace, pro zadavatele a prokázání této skutečnosti.

44. Dopisem ze dne 31. 3. 2023 a dne 3. 4. 2023 požádal Úřad Ředitelství silnic a dálnic ČR (dále jen „ŘSD“) o sdělení za účelem prokázání, zda se vybraný dodavatel, resp. jeho poddodavatel, podílel na plnění referenčních zakázek, které předložil v rámci prokázání kvalifikace, pro ŘSD a prokázání této skutečnosti.

45. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-13358/2023/510 ze dne 5. 4. 2023 Úřad zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu 2

46. Ve vztahu k hodnocení nabídek zadavatel sděluje, že zvolená metoda hodnocení i její provedení bylo v souladu se zákonem. Svůj postup zároveň podrobně zaznamenal ve zprávě o hodnocení, která obsahuje veškeré relevantní myšlenky hodnotící komise tak, aby byl postup zpětně přezkoumatelný. Zadavatel tak vyjadřuje přesvědčení, že ve svém postupu nepochybil.

47. S ohledem na obdobnou argumentaci zadavatele ve vztahu k návrhu 1 Úřad dále odkazuje na obsah vyjádření zadavatele k návrhu 1 (viz výše).

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu 2

48. S ohledem na totožnou argumentaci vybraného dodavatele ve vztahu k návrhu 1 Úřad odkazuje na obsah vyjádření vybraného dodavatele k návrhu 1 (viz výše).

IV. Ke spojení správních řízení sp. zn. ÚOHS-S0121/2023/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ

49. K zajištění účelu správních řízení vedených pod sp. zn. ÚOHS-S0121/2023/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0123/2023/VZ vydal Úřad z moci úřední usnesení č. j. ÚOHS-13322/2023/512 ze dne 5. 4. 2023, kterým uvedená správní řízení spojil do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0121/2023/VZ a tuto skutečnost oznámil všem účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-13508/2023/512 ze dne 6. 4. 2023.

50. Dopisem ze dne 5. 4. 2023 požádal Úřad ČVUT o sdělení za účelem prokázání, zda se vybraný dodavatel, resp. jeho poddodavatel, podílel na plnění referenčních zakázek, které předložil v rámci prokázání kvalifikace, pro ŘSD a prokázání této skutečnosti.

51. Dopisem ze dne 11. 4. 2023 Úřad prodloužil na žádost ŘSD lhůtu k doložení požadovaného sdělení.

52. Dne 11. 4. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém potvrdil, že výstupy předložené vybraným dodavatelem k prokázání předmětných referenčních zakázek zohlednil při úvahách ohledně uzavření dodatků ke „Smlouvě o poskytování služeb souvisejících s provozem systému výkonového zpoplatnění vybraných pozemních komunikací v České republice – Zajištění provozu systému elektronického mýta po roce 2016“ s celkovou finanční hodnotou cca 5,3 mld. Kč bez DPH a uzavření „Smlouvy o dodávce a poskytování komplexních služeb provozu SEM“ s hodnotou více než 10 mld. Kč bez DPH.

53. Dne 12. 4. 2023 obdržel Úřad sdělení ČVUT, ve kterém se vyjádřil k prokázání realizace předmětných referenčních zakázek a předložil pracovní programy a rovněž přehledy realizovaných prací ke smlouvě o spolupráci mezi ŘSD a ČVUT v letech 2012 až 2018, které mají dokládat, že dílčí plnění tvořící referenční zakázky byla realizována na objednávku ŘSD.

54. Dopisem ze dne 18. 4. 2023 požádal Úřad ČVUT o sdělení informací týkajících se působení [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], ze Státního fondu dopravní infrastruktury, jakožto externího učitele na Fakultě dopravní ČVUT za účelem prošetření možného střetu zájmů při hodnocení nabídek.

55. Dne 18. 4. 2023 obdržel Úřad sdělení ŘSD, že ČVUT poskytovala kontinuální poradenství související se systémem elektronického mýta zahrnující řadu samostatných dílčích služeb, jejichž výstupem jsou desítky analýz a poradenství zabývající se mj. komplexním řešením systému elektronického mýta.

56. Dne 24. 4. 2023 obdržel Úřad sdělení ČVUT, že [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], vykonává na Fakultě dopravní jednotlivé úkoly, např. přednesení přednášky v rámci přednáškového cyklu nebo posouzení závěrečné práce, jehož přílohou byly dohody o provedení práce z roku 2022.

57. Dopisem ze dne 28. 4. 2023 požádal Úřad ČVUT o zaslání všech dohod o provedení práce uzavřených s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], v minulých letech a dále o sdělení k objasnění vzniku vzájemné spolupráce.

58. Dopisem ze dne 3. 5. 2023 požádal Úřad [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], o poskytnutí informací za účelem prošetření možného střetu zájmů při hodnocení nabídek v zadávacím řízení. Úřad současně požádal [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], o souhlas se zveřejněním dohod o provedení práce uzavřených s ČVUT.

59. Dne 9. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření ČVUT ke vzniku spolupráce s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], spolu se sdělením, že dohody o provedení práce z uplynulých let jsou uloženy v archivu.

60. Dne 9. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], k jeho působení na Fakultě dopravní ČVUT a dále k jeho účasti na zadávacím řízení.

61. Dopisem ze dne 12. 5. 2023 požádal Úřad opětovně ČVUT o zaslání všech dohod o provedení práce uzavřených s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], v uplynulých letech.

62. Dne 23. 5. 2023 obdržel Úřad od ČVUT dohody o provedení práce z let 2015 až 2022 uzavřené s [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1].

63. Usnesením č. j. ÚOHS-20505/2023/512 ze dne 30. 5. 2023 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele 1 ze dne 6. 6. 2023 k podkladům rozhodnutí

64. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že provedené důkazy potvrzují, že Fakulta dopravní ČVUT nerealizovala pro ŘSD dva konkrétní samostatné projekty, kdy by každý zahrnoval zpracování komplexní ekonomické analýzy. Z rámcová smlouvy o spolupráci mezi ŘSD a ČVUT a z přehledů prací za období 2012 až 2018 podle navrhovatele 1 vyplývá, že se jednalo o poskytování ad hoc služeb (zejména účast v expertních skupinách, účast na jednáních a konferencích atd.).

65. Navrhovatel 1 navrhuje jako důkaz ve správním řízení obsah pořadu České televize „Reportéři ČT“ ze dne 22. 5. 2023, a zejména pak vyjádření [JMÉNO 3 A PŘÍJMENÍ 3], který na dotaz reportérky uvedl, že kdyby Fakulta dopravní ČVUT v Praze byla účastna přípravy předmětných projektů (předchozího mýtného systému od společnost Kapsch a současného od společností SkyToll a CzechToll) musel by o tom vědět vzhledem k tomu, že měl oba tyto projekty na starosti. Generální ředitel ŘSD, Ing. Radek Mátl, pak tvůrcům pořadu sdělil, že předmětnými ucelenými ekonomickými analýzami ŘSD nedisponuje.

66. Navrhovatel 1 uvádí, že účast [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], na hodnocení nabídek vyvolává důvodné pochybnosti o neexistenci střetu zájmů s ohledem na téměř 20leté působení u poddodavatele. Navrhovatel 1 se domnívá, že [PŘÍJMENÍ 1] musel být schopen identifikovat nabídku vybraného dodavatele, resp. poddodavatele, nejpozději na počátku pohovoru s projektovým manažerem [JMÉNO 2 A PŘÍJMENÍ 2], kdy měl zadavatele na možný střet zájmů upozornit a minimálně vysvětlit jeho okolnosti. V situaci, kdy [PŘÍJMENÍ 1] své působení u poddodavatele hodnotící komisi a zadavateli zatajil, pak nutně nelze nemít pochybnosti o celém procesu hodnocení nabídek.

67. Po prostudování vyplněných formulářů jednotlivých účastníků zadávacího řízení, které byly předmětem hodnocení v rámci metody BVA je navrhovatel 1 přesvědčen o tom, že

všichni účastníci zadávacího řízení pochopili zadání stejně, resp. charakter jimi uváděných informací je velmi obdobný, což svědčí o tom, že použitá metoda hodnocení je pro daný typ veřejné zakázky nevhodná, neboť ve většině případů nebylo objektivně možné uvést dominantní informace v podobě vyžadované zadavatelem; zadání zadavatele tedy bylo zmatečné a nesrozumitelné;
ačkoliv navrhovatel 1 ve formulářích uvedl největší portfolio navrhovaných opatření a významných rizik, přesto byl hodnocen nejhůře, což svědčí o nerovném přístupu zadavatele k účastníkům zadávacího řízení;
informace a skutečnosti uvedené ve formulářích vybraného dodavatele nemohou odůvodňovat jeho významně vyšší bodové ohodnocení oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení; nepoměr mezi obsahem nabídek všech účastníků a jejich výsledným hodnocením, kdy byla zdaleka nejlépe hodnocena nabídka, jejíž obsah v žádném případě nijak pozitivně nevybočuje z konkurence ostatních nabídek, musí být zjevný na první přečtení i laikovi v oblasti mýtných systémů;
vybraný dodavatel jako jediný z účastníků zadávacího řízení již ve formuláři „Odborná úroveň“ nabízel konkrétní řešení budoucího výběru mýtného prostřednictvím in-house vztahu se státním podnikem CENDIS s.p., což je v rozporu se zadáním, neboť formuláře měly obsahovat návrhy opatření, nikoliv návrhy řešení, které měly být až výsledkem zpracované koncepce v rámci plnění veřejné zakázky.

68. Navrhovatel 1 uzavírá, že podklady shromážděné Úřadem potvrzují důvodnost jeho námitek, což je důvodem pro zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele a rovněž pro zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

Vyjádření navrhovatele 2 ze dne 6. 6. 2023 k podkladům rozhodnutí

69. Navrhovatel 2 nejprve zdůrazňuje, že nezpochybňuje metodu BVA jako takovou a současně nechce jakkoli polemizovat s vhodností aplikace metody BVA v tomto zadávacím řízení. Navrhovatel směřoval svoje námitky i návrh výhradně do oblasti použití metody BVA zadavatelem a hodnoticí komisí. Na základě analýzy nabídky vybraného dodavatele navrhovatel doplňuje konkrétní rozsah nepravdivých informací, na jejichž základě měl být vybraný dodavatel v ověřovací fázi vyloučen z důvodu nemožnosti prokázat následující tvrzení uvedená v nabídce.

70. Ve formuláři „Odborná úroveň u projektového cíle č. 1 vybraný dodavatel uvedl, že „posoudí socioekonomickou efektivitu zejména na základě a) možného termínu spuštění, b) naplnění požadavků EU (EETS, REETS)”. Dle navrhovatele 2 je tato informace nepravdivá, protože evropské směrnice v oblasti výběru silničních poplatků a interoperability mýtných systémů žádné požadavky na „REETS” (Regionální evropská služba elektronického mýtného) nekladou. Navrhovatel 2 rovněž zpochybňuje dominantní informaci uvedenou ve formuláři „Identifikace a řízení rizik“ u rizika č. 1, kde vybraný dodavatel uvedl, že stát může v souladu se smlouvou s konsorciem CzechToll převzít existující SEM a provozovat jej sám prostřednictvím podřízené organizace (např. CENDIS), kdy tento model je například v Rakousku (ASFINAG). Tato informace není dle navrhovatele 2 pravdivá, neboť ve výběrovém řízení na implementaci a provoz rakouského dálničního mýtného systému zvítězila společnost Europpass LKW-Mautsystem GmbH, která systém implementovala, předala do majetku zadavatele a systém nadále provozovala a součástí smluvního se zadavatelem bylo opční právo Rakouska převzít 100 % obchodních podílů ve společnosti Europpass LKW-Mautsystem GmbH od jejího vlastníka, italské společnosti Autostrade S.p.A. Ve smlouvě se společnostmi CzechToll s.r.o. a SkyToll a.s. však nejsou žádná obdobná opční práva k převzetí obchodních podílů v provozní společnosti CzechToll s.r.o. a vybudovaný mýtný systém se nachází v majetku České republiky, tj. již nemá od jeho dodavatele co převzít, z čehož vyplývá, že podobnost s Rakouskem neexistuje. Dále navrhovatel 2 k riziku č. 2 označeném vybraným dodavatelem jako „Politické riziko spojené s dopady na kraje a obce”, kdy rozšiřování zpoplatněných komunikací vede ke změnám chování řidičů a má dopady na nezpoplatněné komunikace vlastněné kraji a obcemi, uvádí, že se jedná o inherentní riziko procesu tvorby koncepce mýtného systému. Jedná se tedy o riziko na straně dodavatele, nikoliv zadavatele, který si najímá dodavatele právě na strategickou a koncepční práci, jejíž součástí je i stanovení rozsahu koncepce a kompletnost koncepce.

71. Navrhovatel 2 dále namítá, že došlo k porušení anonymity hodnocení, když vybraný dodavatel ve formuláři „odborná úroveň“ jako dominantní informaci uvedl, že „provozuje mobilní laboratoř pro měření a analýzu dopravy”. Navrhovatel 2 upozorňuje, že v tomto případě se nejedná o obecné označení typu zařízení, když jediným subjektem spojitelným s tímto pojmem je ČVUT Fakulta dopravní a její „Mobilní laboratoř pro dopravní analýzy”.

72. Dle názoru navrhovatele zadavatel provedl hodnocení neporovnatelných nabídek, když vybraný dodavatel zvolil při přípravě nabídky strategii uvádění konkrétních elementů koncepce (tj. odpovědi na otázky typu „co”), zatímco ostatní uchazeči se v nabídkách věnovali přístupu k samotnému procesu tvorby koncepce a variant koncepce (tj. odpovědi na otázky typu „jak” a „proč”). Tento rozdíl přitom navrhovatel 2 považuje v procesu hodnocení nabídek za zcela stěžejní, protože zatímco ostatní uchazeči se svých nabídkách vypořádávali s návrhem procesního metodického postupu strategické a koncepční analýzy (což je velice abstraktní téma), vybraný dodavatel předložil nabídku obsahově zacílenou na několik partikulárních témat, která byla hodnocena pozitivně jako „konkrétní“, přestože ze zadávacích podmínek a rozhodnutí o námitkách plyne, že zadavatel neočekával konkrétní návrhy obsahu budoucí koncepce. Negativně byly naopak hodnoceny návrhy navrhovatele 2 i dalších účastníků, které byly označeny za nekonkrétní, ačkoli byly vůči předmětu zakázky (strategické plánování a tvorba koncepce) zcela konkrétní v oblastech procesu a průběhu tvorby koncepce. Zadavatel tak v rozporu se zadávacími podmínkami i principy metody BVA upřednostnil uchazeče, který místo procesu tvorby koncepce nabízel sadu již hotových řešení.

73. Navrhovatel 2 akcentuje důležitost ověřovací fáze v rámci hodnocení metodou BVA, která je fakticky finálním objektivizačním krokem v procesu hodnocení, protože ověří, že subjektivní hodnocení komise bylo vytvořeno na základě pravdivých informací (objektivně ověřitelných faktů z vnější reality). Z tohoto důvodu navrhovatel 2 své argumenty o nepravdivosti části informací v nabídce vybraného dodavatele a dalších odchýleních zadavatele od principů metody BVA nadále považuje za zásadní pro předmětné zadávací řízení i pro budoucí aplikaci metody BVA v České republice.

74. S ohledem na výše uvedené považuje navrhovatel 2 postup zadavatele při hodnocení nabídek za protiprávní a přímo diskriminační ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, jelikož zadavatel přistupuje v téže situaci a ve stejných otázkách k některým účastníkům procedurálně nebo obsahově jinak než ke zbylým. Navrhovatel proto trvá na svém návrhu, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 7. 6. 2023 k podkladům rozhodnutí

75. Zadavatel je nadále přesvědčen, že Úřad by měl správní řízení neprodleně zastavit v souladu § 257 písm. c) zákona, neboť ze strany navrhovatelů nebyla složena kauce ve výši požadované zákonem, když předmětem správního řízení jsou i konkrétní skutečnosti v rámci tzv. přidané hodnoty, kterou měli účastnící samostatně naceňovat, tudíž tuto část hodnoty zakázky zohlednit pro účely kauce.

76. K námitce ohledně hodnocení nabídek zadavatel uvádí, že námitky navrhovatelů primárně vycházejí z nepochopení specifické metody hodnocení BVA, kdy např. navrhovatel 2 tvrdí, že metoda BVA je založena „zejména na dojmu o odbornosti“ a oba navrhovatelé metodu BVA obecně označili za netransparentní a v rozporu se zákonem až po ohlášení výsledků zadávacího řízení, když skončili na posledním, resp. předposledním místě. Zadavatel trvá na tom, že zvolená metoda hodnocení i její provedení bylo v souladu se zákonem, přičemž svůj postup podrobně zaznamenal ve zprávě o hodnocení, která obsahuje veškeré relevantní myšlenky hodnotící komise tak, aby byl postup zpětně přezkoumatelný.

77. K námitce týkající se posouzení technické kvalifikace zadavatel uvedl, že z předloženého pracovního programu dle smlouvy o spolupráci mezi ČVUT a ŘSD vyplývá, že ČVUT v rámci tohoto smluvního vztahu plnilo služby prokazatelně naplňující požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci (např. ekonomické výpočtu, analýza efektivnosti výběru mýta, příprava technických podkladů). Tuto skutečnost následně potvrdil i objednatel (ŘSD) ve své odpovědi na žádost o sdělení ze dne 18. 4. 2023. Zadavatel je přesvědčen, že jeho postup, když upřednostnil materiální obsah úkonů a výstupů, které ČVUT pro ŘSD zpracovávala, odpovídá zásadám zadávání veřejných zakázek a postup opačný by vedl nepochybně k přepjatému formalismu.

78. K domnělému střetu zájmů [PŘÍJMENÍ 1] zadavatel uvádí, že ČVUT ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2023 vysvětlilo obecně podstatu vztahu a spolupráce externích vyučujících s ČVUT, která je nahodilá a závislá na nepravidelných skutečnostech (např. potřeby vypracovat posudek k diplomové práci). Dle zadavatele je naprosto evidentní, že [PŘÍJMENÍ 1] není na ČVUT jakkoliv závislý, neboť jeho spolupráce s ČVUT je sice dlouhodobá, ale pouze nahodilého charakteru. [PŘÍJMENÍ 1] nemůže plněním předmětu veřejné zakázky ze strany ČVUT získat jakoukoliv osobní výhodu, proto není splněna základní podmínka k prokázání střetu zájmů.

79. Zadavatel plně setrvává na svém návrhu, aby Úřad podané návrhy s ohledem na § 265 písm. a) zákona zamítl, alternativně zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení s odkazem na § 257 písm. c) zákona zastavil.

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 7. 6. 2023 k podkladům rozhodnutí

80. Vybraný dodavatel je přesvědčen, že podklady pro rozhodnutí prokazují, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, zadávací řízení není stiženo žádnou vadou a vybraný dodavatel splnil veškeré zadávací podmínky, což řádně v zadávacím řízení doložil. Vybraný dodavatel na plnění Veřejné zakázky zároveň prohlašuje, že je připraven a schopen plnit řádně veřejnou zakázku v souladu se zadávací dokumentací a svojí nabídkou.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

81. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace
o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

82. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

83. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

84. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

85. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu
a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

86. Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a) identifikaci zadávacího řízení,

b) fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel
k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c) seznam hodnocených nabídek a

d) popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2. popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3. popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4. výsledek hodnocení nabídek.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

87. Zadavatel v bodu 2.2, „Představení metody BVA/BVP“, zadávací dokumentace uvedl, že „bude v rámci metody BVA/BVP hodnotit míru přispění dodavatele k naplnění hlavních projektových cílů, a to dle jasné a srozumitelné nabídky dodavatele (vyplněné přílohy – anonymní formuláře nabídky).“.

88. V bodu 9.8, „Procesní průběh hodnocení, dodatečné vysvětlení výsledků hodnocení“, zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „s ohledem na v ČR prozatím zřídka používaný koncept BVA/BVP má zájem na zajištění co nejvyšší míry transparentnosti zadávacího řízení tak, aby dodavatelé a široká odborná veřejnost nabyli k této metodě hodnocení dostatečnou důvěru.

V zájmu této transparentnosti Zadavatel shrnuje základní procesní průběh hodnocení, a to

následovně:

1) elektronické nabídky budou otevřeny bez přítomnosti členů hodnotící komise, za přítomnosti zástupce notářské kanceláře, který průběh otevírání osvědčí. Následující části nabídky i) dokument pro hodnocení kvality - vyplněná Příloha č. 6 této zadávací dokumentace pro kritérium „Odborná úroveň“, ii) dokument pro hodnocení kvality – vyplněná Příloha č. 7 této zadávací dokumentace pro kritérium „Identifikace a řízení rizik“ a iii) dokument pro hodnocení kvality - vyplněná Příloha č. 8 této zadávací dokumentace pro kritérium „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“, budou za přítomnosti zástupce notářské kanceláře vloženy do samostatného datového uložiště nebo samostatných obálek (ve vztahu ke každému dokumentu a každému dodavateli zvlášť),

2) elektronické dokumenty (resp. složky) nebo obálky ve smyslu předchozího bodu budou identifikovány pouze pořadovým číslem, nikoli identifikačními údaji dodavatelů,

3) elektronické dokumenty (resp. složky) nebo s i) dokumentem pro hodnocení kvality - vyplněnou Přílohou č. 6 této zadávací dokumentace pro kritérium „Odborná úroveň“, ii) dokumentem pro hodnocení kvality – vyplněnou Přílohou č. 7 této zadávací dokumentace pro kritérium „Identifikace a řízení rizik“ a iii) dokumentem pro hodnocení kvality - vyplněnou Přílohou č. 8 této zadávací dokumentace pro kritérium „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ se předají členům hodnotící komise, kteří se otevírání elektronických nabídek a předchozích úkonů popsaných výše neúčastnili,

4) hodnotící komise nejprve provede anonymní hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“, přičemž podstatná hlediska pro hodnocení jsou uvedena v této zadávací dokumentaci výše, jakož i v kontrolních listech hodnocení, které tvoří Přílohy č. 9, 10, a 11 zadávací dokumentace,

5) hodnocení provede nejprve každý člen hodnotící komise samostatně, poté zasedne hodnotící komise společně a shodne se na společném konsenzuálním hodnocení,

6) po výše uvedeném hodnocení hodnotící komise provede hodnocení v rámci kritéria „Schopnost manažera projektu přispět k naplnění projektových cílů Zadavatele“, a to v termínu a místě určeném Zadavatelem, kontrolní list je Přílohou č. 12 zadávací dokumentace, v této fázi členům hodnotící komise žádné jiné části podaných nabídek nebudou zpřístupněny,

7) po ukončení hodnocení necenových hodnotících kritérií se v termínu a místě určeném Zadavatelem uskuteční zpřístupnění nabídkové ceny a dalších částí podaných nabídek členům hodnotící komise, členům komise bude současně sdělena identita účastníků zadávacího řízení, vše za přítomnosti zástupce notářské kanceláře,

8) hodnotící komise po tomto otevírání obálek dokončí celkové hodnocení nabídek dle čl. 9.7 této zadávací dokumentace a předá zprávu o hodnocení Zadavateli,

9) Zadavatel oznámí výběr nejvhodnější nabídky účastníkům zadávacího řízení, jakož i termín a místo možného osobního projednání výsledků hodnocení se Zadavatelem (včetně důvodů přidělení konkrétního počtu bodů v jednotlivých dílčích hodnotících kritériích dle zprávy o hodnocení, v průběhu ústního projednávání nebudou sdělovány údaje, které jdou obsahově nad rámec zprávy o hodnocení). Zadavatel po ukončení zadávacího řízení zváží (v případě zájmu účastníků) osobní projednání výsledků hodnocení, neboť jak již uvedl, má velký zájem na tom, aby v souvislosti s konceptem BVA/BVP nevznikala podezření na nedůvodné zvýhodňování některých dodavatelů, a naopak, aby tento koncept byl dodavateli i širokou veřejností vnímán jako možný prostředek ke zvýšení kvality plnění veřejných zakázek.“.

89. V bodu 9.1, „Hodnotící kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, a to podle následujících kritérií a vah, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:

90. V bodu 9.3.2, „Popis hodnotícího kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že v rámci dílčího kritéria hodnocení „Odborná úroveň“ bude „hodnotit míru přispění dodavatele k naplnění projektových cílů Zadavatele, a to dle nabídky dodavatele – vyplněné Přílohy č. 6 zadávací dokumentace. (…)

Zadavatel vymezuje následující projektové cíle:

1. Celková socioekonomická efektivita SEM

Systém elektronického mýtného lze obecně považovat za klíčový fiskální nástroj pro zajištění návratnosti investic do silniční infrastruktury. Významným přínosem je v tomto ohledu skutečnost, že na úhradě nákladů se podílí zejména uživatelé infrastruktury (včetně profesionálních a zahraničních dopravců), tedy nikoliv pouze stát prostřednictvím investic z veřejných rozpočtů. Zároveň mýtný systém představuje nástroj, kterým může Česká republika vhodným způsobem regulovat dopravu a ovlivňovat tak (ne)zatížení vybraných komunikací v tuzemsku.

Zadavatel tedy o SEM uvažuje zejména ve dvojí rovině, a to:

(i) mýtné jako fiskální nástroj = úkolem je zajištění příjmů ze zpoplatnění pro vlastníky pozemních komunikací, tzn. dosažení zlepšení celkové ekonomické stability financování dopravní infrastruktury prostřednictvím zdroje, který není přímo závislý na fiskální politice státu.

(ii) mýtné jako nástroj regulace dopravy = zpoplatnění vybraných úseků může přímo nebo nepřímo ovlivnit chování řidičů a tedy regulovat dopravu na tuzemských komunikacích (prostorové, časové nebo kombinaci obou), a tím zajistit pozitivní motivaci k využívání preferované sítě pozemních komunikací v ČR.

Tento projektový cíl míří na celkový socioekonomický efekt a přínos dodavatelem navrženého řešení v rámci ekonomicko-technické analýzy. Analýza vybraného dodavatele bude představovat základ pro tvorbu koncepce SEM a návrh úprav legislativy. Je nutné zdůraznit, že zadavatel neočekává a nepreferuje pouze takové návrhy a opatření, které mají přispět např. k nejlevnějšímu technologickému řešení z hlediska investičních nákladů, resp. k takovému návrhu koncepce, která zabezpečí nejvyšší možný výběr z poplatků mýtného. Zadavatel má zájem nedodání takové komplexní analýzy, která vhodně vybalancuje výše uvedené základní úkoly mýtného systému (tj. nástroj fiskální a regulatorní), přičemž současně půjde o celospolečensky akceptovatelné řešení při zvážení souvisejících pozitivních a negativních aspektů. Celkovou ekonomickou efektivitou se tedy rozumí nejen efektivita investičních/provozních nákladů SEM, potažmo fiskálních výnosů, ale především celkový přínos pro dotčené skupiny, regiony a obecně celou ČR (příležitosti socioekonomického rozvoje, posílení meziregionálních vazeb apod.).

Cílem dodavatele je navrhnout taková opatření a řešení, která naplní přísná celospolečenská očekávání kladená na moderní evropský SEM, a to při respektování všech požadavků kladených Evropskou komisí na členské státy EU.

2. Zajištění podpory dodavatelem navržených řešení ze strany dotčených skupin

Výstup vybraného dodavatele bude představovat základ pro tvorbu základní koncepce SEM a návrh úprav legislativy. Zadavatel si je vědom rozsahu připravovaného záměru a složitosti navazujících rozhodovacích procesů na úrovni legislativy. Zadavatel si je dále vědom, že přes nesporné přínosy SEM v tuzemských podmínkách se jakákoliv nová komplexní koncepce může setkat s nepochopením a následně odporem dotčených skupin (tj. zejména odborné veřejnosti, zájmových spolků, orgánů územní samosprávy a státní správy apod.), což se může negativně projevit právě ve fázi projednání a schválení legislativních změn. Tato nepochopení mohou vyplývat rovněž z nedostatečné komunikace a nedostatku informací, které mají dotčené skupiny o koncepci SEM k dispozici. Z tohoto pohledu je vhodné zajistit dostatečnou komunikaci a informování dotčených skupin (stakeholderů), a to za účelem omezení možných negativních postojů klíčových odpůrců. Zadavatel v tomto směru dále předpokládá dodání takové komplexní analýzy (ve fázi analytické a koncepční), která nebude představovat pouze detailní popis v úvahu přicházejících souvislostí a návrhů možných řešení (tj. obsáhlý deskriptivní a odborný dokument), ale současně bude zpracována tak, aby se pravděpodobnost jejího projednání zvýšila, a to hlavně z pohledu:

(i) sběru, zohlednění a srozumitelného vypořádání námětů, podnětů či připomínek dotčených skupin (veřejnosti, místních orgánů, spolků a dotčených orgánů státní správy atd.) a

(ii) celkové uživatelské srozumitelnosti výstupů analýzy pro veřejnost a další zájmové skupiny.

Předmětem nabídky bude návrh takových opatření, která zajistí co nejvyšší informovanost a zejména podporu dodavatelem navržených řešení ze strany dotčených skupin. Cílem zadavatele je zajištění hladkého průběhu projednání nové legislativy, tj. celkového schválení koncepce SEM a snížení rizika, že vybrané zájmové skupiny budou koncepci SEM napadat v průběhu přípravy a projednání legislativy.

3. Zajištění schválení nové legislativy v požadovaném termínu

Zadavatel očekává úspěšné schválení úprav legislativy vládou ČR a následné předložení návrhu novely zákona (zákonů) do Poslanecké sněmovny a jeho schválení v co nejdřívějším termínu. Záměrem zadavatele je tudíž disponovat hmotným výsledkem, tj. komplexní analýzou vybraného dodavatele, kterou bude možné využít pro přípravu navazující legislativy, co nejdříve. Zadavatel proto klade silný důraz na dodržení základního termínu harmonogramu prací – tedy 15 měsíců pro dodání komplexní analýzy ode dne účinnosti smlouvy.

Zadavatel bude lépe hodnotit takové návrhy a opatření na straně dodavatele, které povedou k zajištění schválení potřebných úprav legislativy nejpozději do 1. 7. 2025. Dodavatel má v tomto směru možnost navrhnout vhodná opatření jak v rámci fáze analytické tak v rámci fáze implementační.

Zadavatel upřesňuje, že předmětem hodnocení nebude samotný číselný údaj o zkrácení doby plnění v měsících, ale celkový a komplexní charakter návrhů a opatření dodavatele, resp. jejich možný a předvídatelný efekt na dodržení (nebo zkrácení) doby plnění veřejné zakázky. Jinak vyjádřeno, invence dodavatele a prostředky na jeho straně, kterým dojde k naplnění projektového cíle zadavatele.

Společná poznámka ke všem projektovým cílům: Zájmem Zadavatele je takové řešení, které může mít co nejvyšší možný efekt ve smyslu výše uvedených projektových cílů Zadavatele. (…)

Míra naplnění projektových cílů bude hodnocena souhrnně ve vztahu ke všem projektovým cílům, a to následovně:

a) vysoká míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů Zadavatele (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že této vysoké míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 25 bodů.

b) míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů Zadavatele je vyšší než průměrná, ale nedosahuje té úrovně, aby ji bylo možno označit za vysokou (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že takové míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 18 bodů.

c) míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů Zadavatele je průměrná (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že průměrné míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 12 bodů.

d) nízká až nedostatečná míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů Zadavatele (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit nízkou až nedostatečnou míru efektu v rámci plnění veřejné zakázky a/nebo takové údaje převážně absentují): 6 bodů.

V rámci tohoto hodnocení budou ve stejné míře zohledněny nejen dané návrhy a opatření účastníka, ale i dominantní informace k nim se vztahující. To znamená, že k tomu, aby návrhy a opatření byla hodnocena lépe, je zapotřebí, aby byla podpořena věrohodnými dominantními informacemi. Hodnocení bude anonymní, čímž má dojít k maximální objektivizaci závěrů hodnotící komise.“.

91. V bodu 9.4.2, „Popis hodnotícího kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmětem hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Identifikace a řízení rizik“ bude „identifikace a řízení rizik (Zadavatele) v rámci realizace předmětu veřejné zakázky nebo v rámci využití jejích výstupů, a to z pohledu projektových cílů dle čl. 9.3.2. výše. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné Přílohy č. 7 této zadávací dokumentace. (…)

Identifikace a řízení rizik bude hodnoceno souhrnně ve vztahu ke všem identifikovaným rizikům, a to následovně:

a) vysoká míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že této vysoké míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 15 bodů.

b) míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je vyšší než průměrná, ale nedosahuje té úrovně, aby ji bylo možno označit za vysokou (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že takové míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 11 bodů.

c) míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je průměrná (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že průměrné míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 7 bodů.

d) nízká až nedostatečná míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit nízkou až nedostatečnou míru efektu v rámci plnění veřejné zakázky a/nebo takové údaje převážně absentují): 3 body.

V rámci tohoto hodnocení budou ve stejné míře zohledněna nejen identifikovaná rizika, resp. návrhy na jejich řízení, ale též dominantní informace k nim se vztahující. To znamená, že k tomu, aby návrhy a opatření byla hodnocena lépe, je zapotřebí, aby byla podpořena věrohodnými dominantními informacemi.“.

92. V bodu 9.5.2, „Popis hodnotícího kritéria“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že předmětem hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ bude „invence dodavatelů prostřednictvím dodatečných plnění (která jsou předmětem opčního práva – opčního plnění Zadavatele) a jejich vliv na dosažení projektových cílů dle čl. 9.3.2. výše. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné Přílohy č. 8 této zadávací dokumentace. (…)

Invence dodavatelů bude hodnocena souhrnně, a to následujícím způsobem:

a) Přidaná hodnota – Invence dodavatele je vysoká, neboť dodatečná plnění účastníka zadávacího řízení představují vysokou míru efektu na naplnění projektových cílů Zadavatele (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že této vysoké míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 10 bodů.

b) Přidaná hodnota – Invence dodavatele je nadprůměrná, neboť dodatečná plnění účastníka zadávacího řízení představují vyšší než průměrnou (avšak nikoli vysokou) míru efektu na naplnění projektových cílů Zadavatele (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že takové míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 7 bodů.

c) Přidaná hodnota – Invence dodavatele je průměrná, neboť dodatečná plnění účastníka zadávacího řízení představují průměrnou míru efektu na naplnění projektových cílů Zadavatele (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že průměrné míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo): 5 bodů.

d) Přidaná hodnota – Invence dodavatele je nízká až nedostatečná, neboť dodatečná plnění účastníka zadávacího řízení představují nízkou až nedostatečnou míru efektu na naplnění projektových cílů Zadavatele (návrhy a opatření jsou podloženy údaji, z nichž lze převážně dovodit nízkou až nedostatečnou míru efektu v rámci plnění veřejné zakázky a/nebo takové údaje převážně absentují) a/nebo souhrnná cena za realizaci všech nabídnutých dodatečných plnění přesáhne 8 % z předpokládané hodnoty hlavního předmětu plnění veřejné zakázky (bez opčního práva/opčního plnění) nebo 8 % z nabídkové ceny dodavatele za hlavní předmět plnění veřejné zakázky (bez opčního práva/opčního plnění): 2 body.

V rámci tohoto hodnocení budou ve stejné míře zohledněny nejen popisy dodatečných plnění, ale i dominantní informace k nim se vztahující. To znamená, že k tomu, aby přidaná hodnota byla hodnocena lépe, je zapotřebí, aby byla podpořena věrohodnými dominantními informacemi.“.

93. Ve zprávě o hodnocení nabídek je v bodu 28.2 uvedeno následující závěrečné vyhodnocení nabídek dle čl. 9.7 zadávací dokumentace:

94. Z bodu 28.3 zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že: „Jako ekonomicky nejvýhodnější dle hodnotících kritérií v čl. 9. zadávací dokumentace shledala komise nabídku účastníka č. 4 - Ernst & Young s.r.o., IČO: 267 05 338, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město (Praha 1), 110 00 Praha.“.

K výpočtu výše kauce

95. Zadavatel v podání ze dne 10. 3. 2023 namítá, že nebyly splněny procesní podmínky řízení, neboť navrhovatelé v daném případě s podáním návrhu nesložili kauci ve správné výši podle § 255 odst. 1 zákona, když opomněli v základu pro výpočet kauce zohlednit část své nabídkové ceny související s tzv. přidanou hodnotou, kterou navrhovatelé nabízeli v rámci samostatného hodnotícího kritéria. Správné výše kaucí měly dle zadavatele u navrhovatele 1 činit 351 535 Kč a u navrhovatele 2 pak 266 056 Kč, ačkoliv na účet Úřadu složili kauci ve výši 325 500 Kč (navrhovatel 1) a 251 456 Kč (navrhovatel 2), které neodpovídají celkové nabídkové ceně za celou dobu plnění veřejné zakázky.

96. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0505/2020/VZ ze dne 27. 1. 2021, kde Úřad uvedl, že celkovou nabídkovou cenou se pro účely určení výše kauce rozumí cena za plnění, které má dodavatel zadavateli v rámci veřejné zakázky poskytnout a má ho ve své nabídce ocenit, nikoliv cena, resp. část ceny, kterou zadavatel v zadávacích podmínkách za „celkovou nabídkovou cenu“ sám označí. Dále zadavatel poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Af 63/2018 ze dne 21. 10. 2020, který uvádí, že nabídkovou cenu pro účely výpočtu kauce je nutno chápat jako cenu, za kterou se dodavatel zavázal realizovat předmět plnění veřejné zakázky, a to za podmínek a v rozsahu stanovených zadávací dokumentací.

97. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení vedené o návrzích navrhovatele 1 a navrhovatele 2 s odkazem na § 257 písm. c) zákona zastavil.

98. Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč.

99. Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.

100. Zadavatel v bodu 7.2, „Způsob zpracování nabídkové ceny“, zadávací dokumentace stanovil, že dodavatelé mají část nabídky týkající se nabídkové ceny dodavatele vyplnit a předložit v rámci „druhé“ obálky v elektronickém nástroji, která bude obsahovat vyplněnou přílohu č. 2 zadávací dokumentace – Krycí list nabídky.

101. V příloze č. 2 zadávací dokumentace – krycím listu nabídky je nabídková cena stanovena jako součet položek uvedených pod písmeny A. a B., tj. ceny za dílo bez DPH (dodání komplexní ekonomicko-technické analýzy v rámci analytické koncepční fáze) a ceny za navazující služby konzultačního poradenství (za 14 měsíců konzultačního poradenství). Pod bodem C. krycího listu je pak uvedena následující „Souhrnná tabulka pro účely hodnocení“:

102. Oba navrhovatelé při výpočtu výše kauce vycházeli právě z údajů, které vyplnili do pole označeného „Celková nabídková cena bez DPH (tj. součet A + B)“. Navrhovatel 1 složil ve lhůtě pro podání návrhu kauci ve výši 325 500 Kč, tj. 1 % z částky 32 550 000 Kč uvedené pod bodem C. krycího listu nabídky jako celková nabídková cena bez DPH. Navrhovatel 2 pak složil ve lhůtě pro podání návrhu kauci ve výši 251 456 Kč, tj. 1 % z částky 25 145 600 Kč uvedené pod bodem C. krycího listu nabídky jako celková nabídková cena bez DPH.

103. Pod bodem D. krycího listu měli dodavatelé vyplnit další tabulku označenou jako „Přidaná hodnota (Invence dodavatele) dle čl. 9.5 zadávací dokumentace“, ve které měli ocenit položky: dodatečné plnění č. 1, dodatečné plnění č. 2 a dodatečné plnění č. 3. V bodu 9.5.1 zadávací dokumentace je uvedeno, že účelem dílčího kritéria hodnocení „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ je hodnocení invence dodavatele prostřednictvím dodavatelem identifikovaného návrhu dodatečných plnění, které mají přispět k lepšímu naplnění projektových cílů, a to „nad rámec nabídkové ceny dodavatele“, v rámci opčního práva (opčního plnění) zadavatele.“. V bodu 4.10 návrhu smlouvy, jež tvoří přílohu č. 13 zadávací dokumentace, jsou upřesněny podmínky využití opčního práva tak, že zadavatel si dále nad rámec služeb k provedení díla vyhrazuje možnost využití jakékoliv části plnění v rámci kritéria „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ ve smyslu článku 9.5 zadávací dokumentace, a toto právo může zadavatel využít nejpozději do tří let od uzavření smlouvy.

104. K výpočtu výše kaucí v daném případě Úřad uvádí, že z výše citovaných zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel ve formuláři krycího listu jednoznačně označil, co považuje za nabídkovou cenu dodavatele, tj. součet položek A., „Celková cena za dílo bez DPH (hodnocený parametr)“, a B., „Cena v Kč bez DPH za 14 měsíců konzultačního poradenství (hodnocený parametr)“. Výsledný součet těchto položek zadavatel pod bodem C. krycího listu definoval jako „celkovou nabídkovou cenu“. Z žádného ustanovení zadávacích podmínek naopak neplyne, že ocenění dodatečného plnění by mělo být do celkové nabídkové ceny dodavatele započítáno, když navíc sám zadavatel v bodu 9.5 zadávací dokumentace definoval dodatečné plnění jako plnění jdoucí „nad rámec nabídkové ceny dodavatele“. Skutečnost, že dodavatelé měli v daném případě ocenit i možné plnění poskytované nad rámec předmětu plnění veřejné zakázky (v rámci případného uplatnění opčního práva zadavatele), nemá vliv na výpočet výše kauce, která se stanovuje z nabídkové ceny dodavatele za odebírané plnění, nadto zadavatelem jasně definované v bodu C. krycího listu.

105. K zadavatelem citovanému rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0505/2020/VZ Úřad uvádí, že se jedná o prvostupňové rozhodnutí, které nezakládá ustálenou rozhodovací praxi Úřadu. Rovněž odkaz na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 30 Af 63/2018 považuje Úřad za nepřiléhavý, neboť tento řešil způsob výpočtu nabídkové ceny za situace, kdy lze zjistit nabídkovou cenu plnění, nikoliv však otázku započítání případné opce do nabídkové ceny dodavatele.

106. Úřad tedy uzavírá, že shledal, že procesní podmínky pro vedení řízení byly naplněny, neboť navrhovatelé v šetřeném případě složili kauci v souladu s § 255 odst. 1 zákona, a proto Úřad neshledal důvody pro zastavení řízení podle § 257 písm. c) zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

107. Součástí návrhu navrhovatele 1 byla mj. námitka, že zpráva o hodnocení nabídek (dále také jen „zpráva“) neobsahuje zákonnou náležitost ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona, tj. hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, resp. neobsahuje je v dostatečném detailu, který je nezbytný pro možnost přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky v souladu se stanoveným způsobem hodnocení a zda přidělené bodové ohodnocení skutečně odpovídá hodnoceným údajům.

108. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že požadavek na transparentnost je klíčovým atributem celého zadávacího řízení. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020). Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 31 Ca 166/2005 ze dne 14. 5. 2007). K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-li okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti průběhu zadávacího řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 nebo č. j. 7 Afs 31/2012-55 ze dne 20. 6. 2012).

109. K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií. Jak uvedl Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 30 Af 90/2013 – 50 ze dne 7. 1. 2016, zadavatel musí přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, přičemž platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení znamená netransparentnost hodnocení. Krajský soud v Brně k tomu ve výše citovaném rozsudku dodává: „[j]inými slovy – je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. To pak samozřejmě klade zvýšené nároky na zadavatele, resp. hodnotící komisi a soud v tomto ohledu dává žalobci za pravdu, že v případě nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek. Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky posoudit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat. Hodnotící komise by měla popsat způsob hodnocení nabídek, a to podle jednotlivých dílčích kritérií, tak aby výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky byl transparentní jak pro uchazeče, tak i orgán dohledu (žalovaného), který přezkoumává postup zadavatele. A zvláště u nekvantifikovatelných kritérií by měl být podán důkladný popis, proč byla nějaká nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám.“.

110. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek by měla obsahovat (ve vztahu k dodržení zásady transparentnosti) podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění, včetně odůvodnění počtu přidělených bodů, přičemž ze zprávy by mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám.

111. Úřad dále konstatuje, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, jelikož zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky související s procesem hodnocení nabídek. V citovaném rozsudku je dále uvedeno, že Úřad nicméně musí dbát na to, aby komise k výsledku hodnocení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, čili zda je posouzení komise přezkoumatelné. Jinými slovy pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast dodavatelů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.

112. Úřad pro úplnost dodává, že byť se výše uvedené rozsudky a rozhodnutí vztahují k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jejich závěry vztáhnout i na nynější právní úpravu hodnocení nabídek obsaženou v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku, neboť pojetí hodnocení nabídek, stejně tak výklad zásady transparentnosti, nedoznaly přijetím nové právní úpravy žádných zásadních změn.

113. Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona musí zpráva o hodnocení nabídek obsahovat popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tudíž vyplývá, že zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak v jejich souhrnu včetně uvedení všech údajů, které účastníci zadávacího řízení předložili ve svých nabídkách, a které by dle nich měly být předmětem hodnocení ze strany zadavatele.

114. Přitom platí, že v případě, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek zvolil kritéria kvality, která nejsou číselně vyjádřitelná, a proto objektivně měřitelná, měl by popis hodnocení zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit, že počet přidělených bodů proporcionálně odpovídá údajům v nabídkách. Slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií by tak měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s ohodnocením zadavatele takovým způsobem, který představuje srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel a způsobu hodnocení, jež zadavatel vymezil v zadávací dokumentaci, a to včetně způsobu přidělování bodů či dle jiného mechanismu, který zadavatel určil pro hodnocení jednotlivých nabídek. Zadavatel dále musí všechny tyto hodnocené skutečnosti obsažené v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení popsat v písemné zprávě o hodnocení srovnatelným způsobem (srov. komentář k § 119 odst. 2 písm. d) zákona, in Podešva V., Sommer L., Votrubec J., Flaškár M., Harnach J., Měkota J., Janoušek M. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv - komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. ISBN 978-80-7552-102-6). Jen takové hodnocení může být v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona. Právě řečené tedy plně koresponduje s výše citovanými závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 – 50 ze dne 7. 1. 2016, tj. že pokud zadavatel stanoví pro hodnocení nabídek kvalitativní (nepočitatelné) kritérium hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení nabídek v tomto kritériu.

115. V šetřené veřejné zakázce zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci dílčí kritéria hodnocení nabídek následovně: „Nabídková cena“ s váhou 30 % jako jediné kvantitativní (objektivní) kritérium a dále kvalitativní (subjektivní) kritéria hodnocení „Odborná úroveň“ s váhou 25 %, „Identifikace a řízení rizik“ s váhou 15 %, „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ s váhou 10 % a „Schopnost manažera projektu přispět k naplnění projektových cílů zadavatele“ s váhou 20 %. Pro každé ze subjektivních (kvalitativních) dílčích kritérií hodnocení přitom zadavatel určil samostatnou metodu vyhodnocení nabídek, ve které vždy určil 4 stupně míry naplnění předmětného kritéria a ke každému stupni přiřadil určitý počet bodů (podrobněji viz body 90. až 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Bodové rozpětí přitom odpovídalo významu/váze daného kritéria, aby následně nemuselo docházet k dalšímu přepočtu bodů dle matematického vzorce, jak tomu bývá (a je i v tomto případě) u nabídkové ceny. Např. u dílčího kritéria hodnocení „Odborná úroveň“ s největší váhou 25 % zadavatel stanovil bodové rozpětí od maxima 25 bodů po nejmenší možný počet přidělených bodů 6, u dílčího kritéria hodnocení „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ s váhou 10 % pak bylo možné získat body v rozpětí od maxima 10 bodů do minima 2 bodů. Platí tedy, že čím vyšší váha daného kritéria, tím větší bodový odstup mezi možným maximem a minimem získaných bodů, kdy u kritéria „Odborná úroveň“ s váhou 25 % (ve kterém bylo možné získat 25, 18, 12 nebo 6 bodů) činí rozdíl mezi potenciálně nejlépe hodnocenou nabídkou a potenciálně nejhůře hodnocenou nabídkou 19 bodů, zatímco u dílčího kritéria hodnocení „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ s váhou 10 % (ve kterém bylo možné získat 10, 7, 5 nebo 2 body) činí tento rozdíl 8 bodů.

116. Jak vyplývá z právě uvedeného, v šetřeném případě zadavatel nastavil kritéria hodnocení nabídek tak, že jediné kvantitativní (objektivní) hodnoticí kritérium „Nabídková cena“ s váhou 30 % převážila kvalitativní (subjektivní) hodnotící kritéria v součtu s váhou 70 %. Úřad na tomto místě podotýká, že takové nastavení kritérií hodnocení je zcela v souladu se zákonem a rovněž se zvolenou metodou hodnocení BVA, které je důraz na kvalitu hodnocených nabídek vlastní. Avšak, jak bylo nastíněno výše, v případech, kdy zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek kvalitativní nepočitatelná kritéria hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to pečlivěji a důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení nabídek v těchto kritériích, aby bylo hodnocení nabídek transparentní. Není možné takovýmto postupem (stanovením kritérií hodnocení na základě subjektivních kvalitativních nepočitatelných kritérií) vyvolat stav, kdy by byl de facto vyloučen zpětný rámec přezkumu postupu při hodnocení nabídek; taková situace by pak mohla vyústit ve zpětně ne(z)kontrolovatelný postup zadavatele. V případě takto nastavených kritérií hodnocení, tedy zadavatel musí, jak bylo již výše uvedeno, velmi precizně postupovat při samotném procesu hodnocení, aby nevznikaly žádné pochybnosti o férovosti a zákonnosti postupu zadavatele při hodnocení nabídek.

117. Úřad se tedy s ohledem na obsah návrhu 1 zabýval tím, zda lze ze zprávy o hodnocení nabídek identifikovat, jakým konkrétním způsobem zadavatel hodnotil nabídky v rámci subjektivních dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“, a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ (s celkovou vahou 50 %), a to při zohlednění toho, že popisu hodnocení nabídek u kvalitativních (subjektivních) dílčích kritérií hodnocení musí zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek věnovat zvýšený důraz, aby hodnocení nabídek mohlo obstát v testu transparentnosti. Zejména se Úřad zaměřil na to, zda a v jakém rozsahu jsou ze zprávy o hodnocení nabídek seznatelné hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, tj. zda lze zprávu o hodnocení nabídek považovat za souladnou se zněním § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1. zákona, poněvadž jde o základní předpoklad toho, aby celý proces hodnocení a jeho zdokumentování bylo možno považovat za transparentní.

118. Zadavatel v bodu 2.2, „Představení metody BVA/BVP“, zadávací dokumentace uvedl, že bude v rámci metody BVA hodnotit míru přispění dodavatele k naplnění hlavních projektových cílů, přičemž podstatná hlediska pro hodnocení jsou mj. uvedena v kontrolních listech hodnocení, které tvoří Přílohy č. 9, 10, a 11 zadávací dokumentace. Zadavatel dále stanovil, že hodnotící komise nejprve provede anonymní hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“, a to na základě vyhodnocení informací uvedených ve formulářích, které tvořily přílohy č. 6 až 8 zadávací dokumentace, přičemž účastníci zadávacího řízení tyto formuláře měli vyplnit takovým způsobem, aby informace zde uvedené neumožnily identifikovat konkrétního účastníka.

119. Projektové cíle zadavatel vymezil v bodu 9.3.2 zadávací dokumentace následovně:

1) Celková socioekonomická efektivita SEM (dále jen „projektový cíl č. 1“)

Zadavatel o SEM uvažuje ve dvojí rovině: mýtné jako fiskální nástroj = úkolem je zajištění příjmů ze zpoplatnění pro vlastníky pozemních komunikací, tzn. dosažení zlepšení celkové ekonomické stability financování dopravní infrastruktury prostřednictvím zdroje, který není přímo závislý na fiskální politice státu; mýtné jako nástroj regulace dopravy = zpoplatnění vybraných úseků může přímo nebo nepřímo ovlivnit chování řidičů a tedy regulovat dopravu na tuzemských komunikacích (prostorové, časové nebo kombinaci obou), a tím zajistit pozitivní motivaci k využívání preferované sítě pozemních komunikací v České republice.

2) Zajištění podpory dodavatelem navržených řešení ze strany dotčených skupin (dále jen „projektový cíl č. 2“)

Předmětem nabídky měl dle zadavatele být návrh takových opatření, která zajistí co nejvyšší informovanost a zejména podporu dodavatelem navržených řešení ze strany dotčených skupin.

3) Zajištění schválení nové legislativy v požadovaném termínu(dále jen „projektový cíl č. 3“)

Zadavatel uvedl, že bude lépe hodnotit takové návrhy a opatření na straně dodavatele, které povedou k zajištění schválení potřebných úprav legislativy nejpozději do 1. 7. 2025.

K hodnocení v rámci kritéria „Odborná úroveň“

120. Zadavatel v čl. 9.3 zadávací dokumentace stanovil, že účelem tohoto kritéria je nalezení nejvhodnějších návrhů a opatření pro lepší naplnění projektových cílů zadavatele. Navržená opatření měli dodavatelé odůvodnit z hlediska jejich realizovatelnosti, a to měřitelnými (tzv. dominantními) informacemi, které mají dokládat promyšlenost a realizovatelnost daného návrhu a opatření a jejich efekt k naplnění konkrétního projektového cíle, a to ověřitelným způsobem. Zadavatel současně stanovil, že dominantní informace mají být formulovány tak, aby dodavatel nebyl na jejich základě přímo identifikovatelný.

121. Ve formuláři ke kritériu „Odborná úroveň“ měli dodavatelé ve své nabídce vyplnit textová pole definovaná takto:

Návrh nebo opatření k naplnění projektového cíle
Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti

122. Hodnotící komise se jednomyslně shodla na bodovém hodnocení účastníků č. 1, 2 a 3 každého ve výši 6 bodů (nízká až nedostatečná míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. nejnižší možné hodnocení, a u účastníka č. 4 (vybraného dodavatele) ve výši 18 bodů (míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na naplnění projektových cílů zadavatele je vyšší než průměrná, ale nedosahuje té úrovně, aby ji bylo možno označit za vysokou), tj. druhé nejvyšší hodnocení z bodovací škály 6 ‑ 12 ‑ 18 - 25 bodů.

123. Úřad provedl porovnání údajů uvedených účastníky v nabídkách ve formulářích „Odborná úroveň“ (příloha č. 6 zadávací dokumentace) s obsahem zprávy o hodnocení nabídek, a níže se Úřad podrobněji vyjádří pouze k těm částem zprávy o hodnocení, ve kterých shledal nedostatky stran uvedení hodnocených údajů.

K hodnocení nabídek ve vztahu k projektovému cíli č. 1

124. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že účastník č. 2 (BDO Consulting, pozn. Úřadu) ve vztahu k projektovému cíli č. 1 představil konkrétní postup, modely a nástroje při zpracování „detailní analýzy možného zpoplatnění silnic nižších tříd a návrh zpoplatnění systému na další kategorie vozidel“, a to zejména „provedením analýzy zatížení objížďkových komunikací nižších tříd“. Hodnotící komise ocenila jasnou a přehlednou strukturu navrhovaných opatření, včetně navržení konkrétních dílčích opatření, která přímo se zpracováním analýz souvisí. Hodnotící komise dále pozitivně hodnotila „návrh ověřovat vhodná řešení přes tvorbu modelů na základě vstupních dat a to skrze nástroj Qlik, který umožňuje analyzovat dopady v reálném čase“, neboť tímto postupem je možné pružně reagovat na případné neočekávané „změny ve vstupních datech (např. vývoj HDP, získání dotačních prostředků aj.)“. Dominantní informace účastníka č. 2 ve vztahu k projektovému cíli č. 1 zadavatel vyhodnotil jako zcela obecné, když postrádá předchozí zkušenost účastníka s navrhovanými nástroji a jejich vzájemnou kombinací (např. jak konkrétně bude pracovat s informacemi v rámci představeného nástroje Qlik a nastavování „what if“ scénářů).

125. K hodnocení účastníka č. 2 ve vztahu k projektovému cíli č. 1 Úřad uvádí, že zadavatel rámcově představil návrh k naplnění projektového cíle a poté se vyjádřil ke dvěma z celkem osmi okruhů informací, jimiž účastník č. 2 ve své nabídce na str. 1 a 2 formuláře ke kritériu „Odborná úroveň“ odůvodnil realizovatelnost jím navrženého opatření k naplnění projektového cíle č. 1. Přesto, že hodnotící komise ocenila „navržení konkrétních dílčích opatření“, z uvedeného hodnocení nelze zjistit, jaká další dílčí opatření kromě dvou výslovně zmíněných účastník č. 2 ve své nabídce uvedl. Dominantní informace uvedené účastníkem č. 2 rovněž nelze ze zprávy o hodnocení zjistit, když se hodnotící komise vyjádřila pouze k tomu, co v nabídce účastníka č. 2 postrádá, a neuvedla, jaké údaje zde byly obsaženy.

126. K hodnocení účastníka č. 3 (navrhovatel 1 – CGI IT Czech Republic s.r.o., pozn. Úřadu) zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že představil celkem „7 různých návrhů nebo opatření“ k naplnění projektového cíle č. 1., přičemž hodnotící komise je v zásadě schopna jednoznačně identifikovat strategii účastníka, resp. jaká témata považuje za důležitá. Hodnotící komise konstatovala, že navrhovaná řešení nepřekročila obecný rámec požadavků zadavatele stanovený v zadávací dokumentaci a nepřináší tak očekávanou významnější invenci ze strany účastníka č. 3. Zadavatel dále uvedl, že účastník č. 3 nepředkládá k žádnému z navrhovaných opatření žádnou konkrétní informaci, která by vypovídala o pozitivním vlivu opatření na naplnění projektového cíle č. 1, a rovněž nepředkládá žádné využitelné dominantní informace.

127. K právě uvedenému Úřad uvádí, že v případě účastníka č. 3 v dílčím kritériu hodnocení „Odborná úroveň“ zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl žádné údaje uvedené účastníkem č. 3 v nabídce v části formuláře „Odborná úroveň“ věnované návrhům a opatřením k naplnění projektového cíle č. 1, pouze zmínil jejich počet, který však sám o sobě nebyl hodnocen. Zadavatel dále zdůraznil, které informace v nabídce účastníka č. 3 postrádá, aniž by ale uvedl, které konkrétní údaje obsažené v nabídce účastníka č. 3 byly předmětem hodnocení, když došel k závěru, že z nabídky účastníka je schopen „jednoznačně identifikovat strategii účastníka“.

128. Ve zprávě o hodnocení nabídek je uvedeno, že účastník č. 4 (vybraný dodavatel, pozn. Úřadu) ve vztahu k projektovému cíli č. 1 představil „strategie několika opatření i dílčích postupů, jak v rámci nich bude postupovat“. Dle zadavatele se jedná o komplexní, praktický a relativně podrobný popis navrhovaných opatření, čímž účastník č. 4 ukázal jasnou vizi pro naplnění projektového cíle č. 1. Hodnotící komise zejména pozitivně hodnotila „návrh komparace nejen existujících SEM, ale i dalších konceptů (inverzní mýto, nahrazení mýta daní)“ včetně „specifikace konkrétních aspektů, které bude komparační analýza sledovat“. Co se týče dominantních informací, které dle zadavatele podporují a prokazují realizovatelnost navrhovaných opatření, zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že účastník č. 4 disponuje konkrétními „zkušenostmi z obdobných plnění v oblasti SEM“, provozuje „mobilní laboratoř pro měření a analýzu dopravy“ a „disponuje dopravními modely z telematických systémů přímo využitelnými při naplnění projektového cíle“.

129. K hodnocení účastníka č. 4 Úřad uvádí, že ačkoliv tento ve své nabídce představil „strategii několika opatření i dílčích postupů“, kterou zadavatel vyhodnotil jako „komplexní a podrobný popis navrhovaných opatření“, ve zprávě o hodnocení zadavatel uvedl pouze jediný údaj, a to, že hodnotící komise pozitivně hodnotila „zejména“ návrh komparace existujících SEM. Ve zprávě o hodnocení tedy chybí informace o tom, jaká další opatření a dílčí postupy tvoří tento komplexní popis uvedený účastníkem č. 4 ve formuláři „Odborná úroveň“ k projektovému cíli č. 1 v části „Návrh nebo opatření k naplnění projektového cíle“. Účastník č. 4 přitom v předmětné části nabídky uvedl následující:

„Dodavatel na základě existujících dat z mýtného a analýz dopravních proudů provede:

a) dopravní analýzu zpoplatněných úseků a objížděk, zejména ve vazbě na rozšíření zpoplatněných úseků k 1.7.2022

b) dopravní modelování reflektující rozvoj jednotlivých druhů dopravy, vývoj dálniční a silniční sítě a jejich implikace

c) strategickou analýzu technologického vývoje do roku 2050

komparaci existujících SEM a dalších konceptů jako inverzní mýto, nahrazení mýta daní, atd. Varianty koncepce SEM budou analyzovány z hlediska:

a) kategorie vozidel

b) kategorie pozemních komunikací

c) technologie SEM, např. satelitní, mikrovlnná, video, RFID, využití mobilních telefonů), atd.

d) možnosti výběrů mýta dalšími subjekty dle Směrnice EU 2019/520 (zejm. kraji a obcemi) a úpravy mechanismu rozdělování výnosů z mýta

e) efektivity fiskální a regulační funkce s ohledem na alternativní pohony, autonomní mobilitu, intenzitu dopravy

f) Institucionálního a organizační zajištění SEM - provoz SEM třetím subjektem vs. model In-house (viz dále Přílohu 7, riziko 1)

g) Dalších funkcionalit se socioekonomickým přínosem: poskytování systémů navigace a dopravních informací, získávání dynamických dopravních dat pro zvýšení bezpečnosti atd.

Dodavatel posoudí socioekonomickou efektivitu zejména na základě a) možného termínu spuštění, b) naplnění požadavků EU (EETS, REETS) c) nákladů životního cyklu, d) přínosů z pohledu uživatelů v oblasti komfortu, bezpečnosti a informovanosti. Dále provede analýzu legislativních změn nutných pro realizaci variant“.

130. Ve vztahu k hodnocení dominantních informací účastníka č. 4 Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel ocenil, že účastník č. 4 disponuje „konkrétními“ zkušenostmi s obdobným plněním, ve zprávě je uvedl zcela obecně jako „zkušenosti z obdobných plnění v oblasti SEM“. Ve vztahu k projektovému cíli č. 1 přitom nabídka účastníka č. 4 obdržela jako jediná odpovědi „ANO“ na kontrolní otázky, zda »jsou účastníkem uvedené návrhy a opatření podpořeny ověřitelnými dominantními informacemi« a zda »vyplnil účastník dokument „Odborné úrovně“ převážně konkrétně a měřitelně?«. Lze se jen domnívat, že zadavatel vyhodnotil tyto dle názoru Úřadu ve zprávě o hodnocení nabídek obecně formulované zkušenosti vybraného dodavatele jako konkrétní pouze z toho důvodu, že účastník č. 4 ve své nabídce uvedl, že tyto zkušenosti získal z obdobných projektů v oblasti SEM„pro ŘSD“, tento údaj z nabídky účastníka č. 4 však ve zprávě zaznamenán nebyl. Dále zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl, že dopravní modely, kterými účastník č. 4 disponuje, byly „využité v rámci projektů SEM v ČR“. Tyto upřesňující údaje však ve zprávě uvedeny nebyly a ze zprávy o hodnocení nabídek tedy není zřejmé, na základě jakých konkrétních údajů uvedených v nabídce vybraného dodavatele dospěl zadavatel k závěru, že jím uvedené dominantní informace jsou konkrétní a měřitelné. V důsledku toho, že zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl dominantní informace účastníka č. 4 v úplném znění, neměli ostatní účastníci možnost seznámit se s tím, na základě jakých konkrétních údajů byla nabídka vybraného dodavatele hodnocena lépe než nabídky ostatních účastníků (viz výše citovaná odpověď zadavatele na kontrolní otázku), a neměli tak možnost bránit se proti postupu zadavatele námitkami.

K hodnocení nabídek ve vztahu k projektovému cíli č. 2

131. Ve vztahu k projektovému cíli č. 2 v nabídce účastníka č. 2 zadavatel uvedl, že předkládá návrh „tvorby komunikačního plánu pro dotčené skupiny a resort“, který blíže neupřesnil a neuvedl žádné relevantní a konkrétní opatření nebo návrhy, které mohou mít dopad na naplnění projektového cíle, pouze obecná sdělení v zásadě uplatnitelná u jakéhokoliv projektu bez návaznosti na projektový cíl č. 2 nebo např. zohlednění specifických aspektů a procesů na úrovni zadavatele (ústředního orgánu státní správy).

132. Úřad k citovanému textu uvádí, že ve svém hodnocení se zadavatel opětovně zaměřil na to, které údaje v nabídce účastníka č. 2 postrádá, aniž by uvedl, které konkrétní údaje tento účastník nabídl a jak je zadavatel hodnotil. Úřad se přitom neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že „návrh tvorby komunikačního plánu“ nebyl blíže upřesněn a nebyly uvedeny žádné konkrétní návrhy k naplnění projektového cíle, když je v nabídce účastníka č. 2 v části označené „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“ k projektovému cíli č. 2 uvedeno:

»V úvodu projektu si potvrdíme “stakeholder matrix” a využitím modelu RACI vydefinujeme způsob zapojení a komunikace s jednotlivými segmenty stakeholderů v jednotlivých fázích projektu a přiřadíme jim adekvátní komunikační a kolaborativní nástroje (TEAMS Room, projektový intranet, pravidelný mailing, kulaté stoly, workshopy atd.).

Plánujeme podporu zadavatele při jednáních formou tvorby analytických podkladů, prezentací, managerských shrnutí a PR materiálů.

Provedeme reflexi relevantních připomínek do koncepce.«

Ze zprávy o hodnocení tedy nevyplývá, proč zadavatel vyhodnotil, že účastníkem navržené (a dle názoru Úřadu konkrétní) nástroje a opatření (TEAMS Room, projektový intranet, pravidelný mailing, kulaté stoly, workshopy atd.) nemohou mít vliv na naplnění projektového cíle č. 2, resp. proč zadavatel vůbec nevzal při hodnocení tyto údaje v potaz.

133. Ve zprávě o hodnocení nabídek je dále uvedeno, že účastník č. 4 představil celkem „5 dílčích opatření“ k dosažení naplnění projektového cíle č. 2, které hodnotící komise označila za jasné, konkrétní a ukazující poměrně jasnou vizi účastníka č. 4 ve vztahu k projektovému cíli č. 2. Účastník č. 4 dle názoru hodnotící komise uvedl v rámci popisu navrhovaného opatření „komplexní návrh na sebe navazujících dílčích opatření“ s pozitivním dopadem na naplnění projektového cíle č. 2. Hodnotící komise pozitivně hodnotí zejména „návrh založení dedikovaného portálu zveřejňujícího aktuální stav nového SEM s kontaktním místem pro sběr a vypořádání podnětů“. Zadavatel dále uvedl, že účastník č. 4 disponuje „několika konkrétními zkušenostmi“ z oblasti projektů mýtného systému, a to včetně „zajištění podpory pro projekty v oblasti mýtného v ČR i zahraničí“, avšak značná míra obecnosti tvrzení neumožnila hodnotící komise konstatovat prokázání realizovatelnosti navrhovaných opatření.

134. Úřad k hodnocení účastníka č. 4 uvádí, že tento ve své nabídce (jak Úřad ověřil ze str. 1 a 2 vyplněného formuláře „Odborná úroveň“) představil celkem 5 dílčích opatření k naplnění projektového cíle č. 2, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl pouze údaj o „návrhu na založení dedikovaného portálu“, ačkoliv ze zprávy současně vyplývá, že hodnotící komise nějakým způsobem vzala při hodnocení v potaz všechna dílčí opatření uvedená účastníkem č. 4 v jeho nabídce, když je označila za „jasné, konkrétní a ukazující jasnou vizi účastníka ve vztahu k projektovému cíli“. Ze zprávy o hodnocení tak nelze zjistit, jaká další konkrétní opatření účastník č. 4 navrhl, zpráva tedy neobsahuje všechny hodnocené údaje ve smyslu § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1. zákona. Obdobná situace je i u dominantních informací, které, jak vyplývá z nabídky účastníka č. 4 [body a) až d) na str. 2 formuláře ke kritériu „Odborná úroveň“ in fine], účastník č. 4 uvedl v počtu 4 a zadavatel do zprávy o hodnocení promítl jen jednu z nich (viz bod7.6. zprávy o hodnocení nabídek). Za poněkud matoucí Úřad považuje skutečnost, že zadavatel tyto zkušenost nejprve označil za „konkrétní“, aby jim vzápětí vytkl „značnou míru jejich obecnosti“.

K hodnocení nabídek ve vztahu k projektovému cíli č. 3

135. K hodnocení údajů uvedených účastníkem č. 2 zadavatel uvedl, že tento předkládá „konkrétnější harmonogram“, jak zajistí naplnění projektového cíle č. 3. Zadavatel má za to, že navrhovaná opatření poukazují na praktické přemýšlení účastníka č. 2 projevující se schopností přesně identifikovat možné problémy v rámci realizace a navrhnout jejich řešení; v rámci projektového cíle č. 3 zejména „riziko prodlení v rámci legislativního procesu“ a konkrétního návrhu, jak v případě potřeby legislativní proces urychlit. Zadavatel však vytýká účastníku č. 2, že nepředložil žádné specifické informace, ze kterých by se dal jednoznačně určit seznatelný dopad na lepší plnění projektového cíle č. 3, když uvádí pouze obecné konstatování bez provazby na jeho praktickou zkušenost s navrhovaným opatřením nebo jeho dílčími částmi a jím předkládané dominantní informace a návrhy tak nepřekračují rámec obecného tvrzení.

136. Úřad k výše uvedenému shrnuje, že zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvedl žádné údaje obsažené v nabídce účastníka č. 2 ve formuláři „Odborná úroveň“ v částech označených „Návrh nebo opatření k naplnění projektového cíle“ a „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“, kterými by zdokumentoval dle jeho slov „konkrétnější“ harmonogram
k plnění projektového cíle č. 3 nebo opatření navrhnutá účastníkem k řešení „rizika prodlení v rámci legislativního procesu“. Zadavatel se ve zprávě o hodnocení omezil pouze na výtky stran obecnosti navrhovaných opatření a dominantních informací, aniž by však uvedl, k jakým konkrétním údajům uvedeným v nabídce účastníka č. 2 se tyto výtky vztahují. Ze zprávy tedy vyplývá, jak zadavatel údaje uvedené účastníkem č. 2 hodnotil, ale není z ní patrné, jaké konkrétní údaje (navrhovaná opatření a dominantní informace) předložené účastníkem č. 2 v nabídce byly předmětem tohoto hodnocení, jak stanoví § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

137. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že účastník č. 3 předkládá jasné a konkrétní návrhy k naplnění projektového cíle č. 3 („opět celkem 2“), přičemž vykazují stejné kvality jako návrhy účastníka k předchozím projektovým cílům a ukazují jasnou představu účastníka jak projektový cíl č. 3 naplnit. Hodnotící komise se domnívá, že kombinace představených opatření by za určitých okolností mohla mít dopad na lepší naplnění projektového cíle, avšak účastník č. 3 nepředložil dostatečné informace (např. způsob zapojení, frekvence setkání, či bližší proces zapracování připomínek). Hodnotící komise shrnuje, že účastník č. 3 uvádí pouze obecná konstatování bez provazby na jeho praktickou zkušenost s navrhovaným opatřením (např. zmíněné „zapojení dotčených skupin přímo do projektového řízení projektu“). Účastníkem č. 3 předkládané dominantní informace a návrhy dle zadavatele nepřekračují rámec obecného tvrzení, a hodnotící komise tak na jejich základě nemůže potvrdit realizovatelnost již tak obecně nastavených návrhů a opatření pro projektový cíl č. 3.

138. K právě uvedenému Úřad uvádí, že ačkoliv, jak vyplývá z nabídky účastníka č. 3 (viz str. 3 formuláře „Odborná úroveň“ in fine), účastník č. 3 předložil k naplnění projektového cíle č. 3 celkem 2 návrhy, zadavatel ve zprávě o hodnocení zmínil pouze 1 z nich, tj. zapojení dotčených skupin do projektového řízení, ačkoliv z popisu hodnocení uvedeného ve zprávě vyplývá, že hodnotící komise při hodnocení vzala nějakým způsobem v potaz oba návrhy, když je označila za jasné, konkrétní a ukazující jasnou představu účastníka jak projektový cíl č. 3 naplnit. Zadavatel ve zprávě o hodnocení rovněž nijak nezdokumentoval, jaké konkrétní údaje účastník č. 3 v části nabídky označené „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“ uvedl, a z obsahu zprávy tak nelze ověřit, zda skutečně „nepřekračují rámec obecného tvrzení“, jak tvrdí zadavatel.

K hodnocení v rámci kritéria „Identifikace a řízení rizik“

139. Dle bodu 9.4.1 zadávací dokumentace účelem dílčího hodnotícího kritéria „Identifikace a řízení rizik“ je identifikace a řízení rizik, která zadavateli v rámci realizace předmětu veřejné zakázky nebo při využití jejích výstupů hrozí, a to z pohledu projektových cílů dle bodu 9.3.2 zadávací dokumentace. Zadavatel dále uvedl, že očekává, že dodavatelé v rámci svých nabídek stručně, srozumitelně a jednoznačně popíší rizika, která dle jejich názoru zadavateli hrozí, navrhnou způsob jejich řešení a navržená řešení odůvodní z hlediska jejich realizovatelnosti (měřitelnými informacemi). Podle bodu 9.4.2 je předmětem hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria identifikace a řízení rizik (zadavatele) v rámci realizace předmětu veřejné zakázky nebo v rámci využití jejích výstupů, a to z pohledu projektových cílů dle bodu 9.3.2 zadávací dokumentace. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné Přílohy č. 7 zadávací dokumentace. Vodítkem pro hodnocení nabídek pak budou kontrolní otázky uvedené na „Kontrolním listu identifikace a řízení rizik“, jež tvoří přílohu č. 10 zadávací dokumentace.

140. Ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ měli dodavatelé ve své nabídce vyplnit textová pole definovaná takto:

Identifikace rizika
Projektový/é cíl/e, ke kterému/ým se riziko vztahuje
Odůvodnění, proč tuto skutečnost vnímá dodavatel jako riziko, vysvětlí okolnosti a povahu rizika
Návrh nebo opatření k omezení či eliminaci rizika
Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti

141. Úřad provedl porovnání údajů uvedených účastníky ve formulářích „Identifikace a řízení rizik“ (příloha č. 7 zadávací dokumentace) s obsahem zprávy o hodnocení nabídek a nedostatky stran uvedení hodnocených údajů shledal zejména v odpovědích na 4. dotaz kontrolního listu, tj. zda popisuje účastník své návrhy a opatření na prevenci vzniku / omezení dopadu rizik jasně a srozumitelně. Níže se Úřad podrobněji vyjádří pouze k těm částem zprávy o hodnocení, ve kterých shledal nedostatky.

K hodnocení účastníka č. 1 v kritériu „Identifikace a řízení rizik“

142. Účastník č. 1 ve své nabídce ve vyplněném formuláři „Identifikace a řízení rizik“, jež tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace, identifikoval celkem 3 rizika, která zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek citoval, uvedl projektové cíle, ke kterým se rizika vztahují a rovněž přiblížil odůvodnění účastníka č. 1, proč tyto skutečnosti vnímá jako rizika.

143. Účastník č. 1 ve formuláři „Identifikace a řízení rizik“ k riziku č. 1 v části nazvané „Návrh nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“ uvedl následující:

„1. identifikace strategických elementů variant koncepcí, u kterých existují rizika konfliktu s jinými regulačními politikami

2. popis těchto rizik jako součást analýzy zvolené koncepce

3. komunikace zvolené koncepce ostatním resortům, včetně upozornění na riziko

4. nastavení trvalého procesu pravidelného monitoringu potenciálních konfliktů Zadavatelem“.

144. Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že ve vztahu k riziku č. 1, definovanému jako „Vznik konfliktu/ů s jinými regulačními politikami státu“, účastník č. 1 nabídl „celkem 4 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“. Hodnotící komise konstatovala, že všechny uvedené návrhy jsou velmi obecné bez konkrétního vztahu k identifikovanému riziku či předloženému odůvodnění.

145. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl pouze počet navržených opatření k omezení či eliminaci rizika (který sám o sobě nebyl předmětem hodnocení), aniž by však uvedl, jaká konkrétní opatření účastník k eliminaci rizika č. 1 nabídl. Ve zprávě o hodnocení tedy absentují hodnocené údaje spočívající v citaci či alespoň popisu návrhů nebo opatření uvedených tímto účastníkem k eliminaci rizika č. 1, ačkoliv ze zprávy o hodnocení vyplývá, že byly předmětem hodnocení, když byly hodnotící komisí mj. označeny za velmi obecné.

146. Účastník č. 1 ve formuláři „Identifikace a řízení rizik“ k riziku č. 2 uvedl následující „Návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“:

„1. stanovení definičního rámce, který bude jasně popisovat cíle regulace, nástroje, měřitelnost (KPI) výsledků a kontrolních bodů v čase

2. zavedení procesů hodnocení a reparametrizace v kontrolních bodech

3. návrh uzákonění automatických mechanismů úprav parametrů“.

147. Ve vztahu k riziku č. 2, „Pomalé změny parametrů SEM na změny okolního prostředí“, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 1 představil „celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika“. Hodnotící komise konstatovala, že i když navrhovaná opatření jsou obecně srozumitelná a částečně mohou naplnit předpokládaný cíl, jejich větší míra obecnosti (zejména opatření č. 2 – „zavedení procesů hodnocení“) brání komisi v jasném potvrzení jejich relevantnosti. Ve vztahu k dominantním informacím, jež měly odůvodnit realizovatelnost navržených opatření k eliminaci rizika č. 2, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 1 neuvádí jakékoliv skutečnosti, ze kterých by komise mohla posoudit realizovatelnost navrhovaných opatření.

148. Zadavatel tedy stejně jako u rizika č. 1 opět uvedl pouze počet návrhů nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 2 představených účastníkem č. 1 v jeho nabídce, aniž by tato opatření specifikoval. Hodnocené údaje ve vztahu k navrženým opatřením uvedl jen částečně, když u opatření č. 2, které účastník č. 1 definoval jako „zavedení procesů hodnocení a reparametrizace v kontrolních bodech“, uvedl, že větší míra obecnosti navržených opatření (zejména opatření č. 2 – „zavedení procesů hodnocení“) brání komisi v jasném potvrzení jejich relevantnosti. Ve zprávě o hodnocení tedy zcela chybí hodnocené údaje vztahující se k opatřením č. 1 a 3, ačkoliv z popisu hodnocení vyplývá, že hodnotící komise k nim v rámci hodnocení přihlédla, když ve zprávě o hodnocení uvedla, že je považuje za obecně srozumitelná a částečně způsobilá naplnit předpokládaný cíl. Zadavatel ve zprávě o hodnocení rovněž neuvedl, jaké údaje účastník č. 2 vyplnil do formuláře jako dominantní informace k odůvodnění realizovatelnosti navržených opatření k eliminaci rizika č. 2, ačkoliv účastník č. 1 tak učinil, když ve formuláři „Identifikace a řízení rizik“ k riziku č. 1 v části nazvané „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“ uvedl, že „[m]echanismy cílování parametrizace SEM, které se stanou součástí koncepce SEM, zajistí minimalizaci rizika po celou dobu aplikace výsledné koncepce SEM.“.

K hodnocení účastníka č. 2 v kritériu „Identifikace a řízení rizik“

149. Účastník č. 2 ve vyplněném formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“, jež tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace, identifikoval celkem 5 rizik, která zadavatel ve zprávě o hodnocení citoval, uvedl projektové cíle, ke kterým se rizika vztahují a rovněž přiblížil odůvodnění účastníka č. 2, proč tyto skutečnosti vnímá jako rizika. Zadavatel dále ve zprávě o hodnocení vyjmenoval všechny návrhy nebo opatření navržené účastníkem č. 2 k omezení či eliminaci těchto rizik a rovněž dominantní informace, které účastník č. 2 uvedl k odůvodnění jejich realizovatelnosti. Zadavatel tedy ve zprávě o hodnocení uvedl všechny údaje z nabídky účastníka č. 2, které byly předmětem hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Identifikace a řízení rizik“.

K hodnocení účastníka č. 3 v kritériu „Identifikace a řízení rizik“

150. Účastník č. 3 ve své nabídce ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ identifikoval celkem 5 rizik, která zadavatel ve zprávě o hodnocení citoval, dále zadavatel uvedl projektové cíle, ke kterým se rizika vztahují a rovněž představil odůvodnění účastníka č. 3, proč tyto skutečnosti vnímá jako rizika. Zadavatel rovněž ve zprávě o hodnocení uvedl všechny dominantní informace, které účastník č. 3 uvedl k odůvodnění jejich realizovatelnosti. Ve zprávě o hodnocení však absentují hodnocené údaje ve vztahu k návrhům nebo opatřením k omezení či eliminaci rizika, které účastník č. 3 uvedl do formuláře „Identifikace a řízení rizik“.

151. Ve zprávě o hodnocení zadavatel uvedl, že účastník č. 3 představil celkem 4 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 1, které definoval jako „Nezajištění politické a odborné shody na koncepci“, a to mj. „předjednání koncepce ve všech klubech Parlamentu a v hospodářském a rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny“ nebo „provedení půlročního setkání a semináře s panelovou diskuzí se stakeholdery“. Vzhledem k popisu rizika č. 1 jsou dle názoru hodnotící komise navrhovaná řešení jasná a srozumitelná.

152. Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 3 nabídl celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 2, „Časové zpoždění“, a to např. „jednání o koncepci se všemi stakeholdery ve spolupráci se zadavatelem“. I když hodnotící komise seznala, že obecně navrhovaná řešení mohou přispět k eliminaci rizika, vytkla účastníkovi č. 3, že předložil pouze obecný popis, který nedostačuje k jednoznačnému posouzení aplikovatelnosti navržených opatření.

153. Ve vztahu k riziku č. 3, „Rozdělení kompetencí“, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 3 nabídl celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci tohoto rizika. Hodnotící komise konstatovala, že všechny uvedené návrhy jsou obecné a nedosahují potřebné míry konkrétnosti. Nadto hodnotící komise uvedla, že navrhovaná řešení nepřekračující rámec plnění, které by měl dodavatel provádět v základu s ohledem na stávající rozsah informací poskytnutých zadavatelem.

154. Ve zprávě o hodnocení zadavatel uvedl, že účastník č. 3 nabídl celkem 2 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci rizika č. 4, „Daňové a rozpočtové určení“, a to např. „zohlednění zahraničních trendů se zohledněním role EETS“. Hodnotící komise konstatovala, že i když navrhovaná opatření jsou obecně srozumitelná a mohou naplnit předpokládaný cíl, jejich větší míra obecnosti brání komisi v jasném potvrzení jejich relevantnosti.

155. K riziku č. 5, „Ekonomická krize a zvýšený tlak samospráv“, zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že účastník č. 3 představil celkem 3 návrhy nebo opatření k omezení či eliminaci tohoto rizika, a to např. „uspořádání diskuzí s Asociací krajů a Svazem měst a obcí“, kde vysvětlí právní limity výběru mýtného v EU. Vzhledem k popisu rizika č. 5 jsou dle názoru hodnotící komise navrhovaná řešení jasná a srozumitelná.

156. Úřad souhrnně k citovanému hodnocení údajů uvedených v nabídce účastníka č. 3 ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek k jednotlivým rizikům vždy uvedl počet návrhů či opatření navržených účastníkem č. 3 k eliminaci daného rizika, ačkoliv ze zprávy nevyplývá, že by zadavatel hodnotil pozitivněji větší počet navržených opatření; z hlediska hodnocených údajů tedy uvedení počtu navržených opatření či návrhů k eliminaci rizik nemá samo o sobě vypovídající hodnotu. Co se týče samotných návrhů či opatření, které účastník č. 3 ve své nabídce uvedl k eliminaci jím definovaných 5 rizik, zadavatel se ve zprávě o hodnocení omezil pouze na namátkové uvedení hodnocených údajů (tj. návrhů nebo opatření k omezení či eliminaci rizika). U rizika č. 1 zadavatel uvedl hodnocené údaje jen ke dvěma ze čtyř návrhů či opatření, které účastník č. 3 ve své nabídce navrhl k eliminaci tohoto rizika, k riziku č. 2 zadavatel citoval jen jedno ze tří navržených opatření, ve vztahu k riziku č. 3 pak zadavatel neuvedl žádné hodnocené údaje týkající se navržených opatření, u rizika č. 4 zadavatel ve zprávě o hodnocení zmínil jen jedno ze dvou navržených opatření a k riziku č. 5 zahrnul do zprávy hodnocené údaje pouze k jednomu ze tří opatření navržených účastníkem č. 3 k eliminaci daného rizika. Přestože ze zprávy o hodnocení nabídek je patrné, že zadavatel opatření navržená účastníkem č. 3 k eliminaci jím definovaných rizik hodnotil, když je mj. označil za obecná postrádající potřebnou míru konkrétnosti, hodnocené údaje, tj. konkrétní návrhy a opatření uvedená účastníkem č. 3 v jeho nabídce, zadavatel do zprávy v převážné míře nezahnul, což je porušením povinnosti uvedené v § 119 odst. 2 písm. d) bod. 1 zákona. Úřad k tomu uvádí, že pokud zadavatel např. vyhodnotil, že opatření navržené účastníkem č. 3 k eliminaci rizika č. 3 nepřekračující rámec plnění, které by měl dodavatel provádět v základu, pak by měl také transparentně uvést, o jaká konkrétní opatření se jedná, aby bylo možné i ze strany všech účastníků zadávacího řízení jako odborníků pohybujících se na relevantním trhu skutečně kvalifikovaně posoudit, zda hodnocení uvedené zadavatelem odpovídá skutečnosti.

K hodnocení účastníka č. 4 v kritériu „Identifikace a řízení rizik“

157. Účastník č. 4 ve své nabídce ve formuláři ke kritériu „Identifikace a řízení rizik“ identifikoval celkem 3 rizika, která zadavatel ve zprávě o hodnocení citoval, uvedl projektové cíle, ke kterým se rizika vztahují a také představil odůvodnění účastníka č. 4, proč tyto skutečnosti vnímá jako rizika. Zadavatel dále ve zprávě o hodnocení zmínil všechny návrhy nebo opatření navržené účastníkem č. 4 k omezení či eliminaci těchto rizik a do zprávy zahrnul i dominantní informace, které účastník č. 2 uvedl k odůvodnění jejich realizovatelnosti. Zadavatel tedy ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl všechny podstatné údaje z nabídky účastníka č. 4, které byly předmětem hodnocení v dílčím hodnotícím kritériu „Identifikace a řízení rizik“.

Souhrnně k hodnocení v dílčím kritériu „Identifikace a řízení rizik“

158. Hodnotící komise se dle bodu 13. zprávy o hodnocení nabídek, „IDENTIFIKACE A ŘÍZENÍ RIZIK – SOUHRNÉ HODNOCENÍ NABÍDEK“, jednomyslně shodla na bodovém hodnocení účastníků následovně: účastník č. 2 obdržel 3 body (nízká až nedostatečná míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení přispívající k minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik), tj. nejhorší možné hodnocení, účastníci č. 1 a č. 3 obdrželi 7 bodů (míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je průměrná), tj. druhé nejnižší možné hodnocení a účastník č. 4 (vybraný dodavatel) byl ohodnocen 11 body (míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení přispívající k minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je vyšší než průměrná, ale nedosahuje té úrovně, aby ji bylo možno označit za vysokou), tj. druhé nejvyšší hodnocení z bodovací škály 3 ‑ 7 ‑ 11 - 15 bodů, a to s následujícím odůvodněním.

159. Zadavatel ve zprávě o hodnocení souhrnně k hodnocení nabídek v dílčím kritériu „Identifikace a řízení rizik“ mj. uvedl, že účastníci ve větší míře neprokázali prostřednictvím svých nabídek stěžejní schopnost stručně, jasně a výstižně svou expertizu popsat a solidně podložit skrze navrhovaná opatření. Současně dle zadavatele platí, že nabídky navrhují opatření pro eliminaci rizik či jejich řízení ve prospěch zadavatele velmi různorodě a jejich předvídatelný efekt je z pohledu zadavatele odlišný, v řadě případů nebylo možné z nabídek identifikovat jasné návrhy na realizace konkrétních opatření.

160. K účastníku č. 1 zadavatel v souhrnném hodnocení uvedl, že nedokázal identifikovaná rizika podpořit vhodně nastavenými návrhy opatření, a to zejména u identifikovaného rizika č. 1, kde opatření postrádají potřebnou konkrétnost a praktické uchopení v realizaci. Za zásadní překážku pro lepší hodnocení nabídky účastníka č. 1 považuje zadavatel absenci dominantních informací. Z pohledu hodnotící komise se jedná o naplnění kategorie hodnocení dle definice bodu 9.4. zadávací dokumentace: „míra efektu návrhů a opatření účastníka zadávacího řízení na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik je průměrná (návrhy a opatření jsou podložena údaji, z nichž lze převážně dovodit, že průměrné míry efektu bude v rámci plnění veřejné zakázky dosaženo)“.

161. U účastníka č. 3 hodnotící komise zejména ocenila identifikaci rizika č. 4 „daňové a rozpočtové určení“, které považuje za zásadní a jeho identifikace dle komise svědčí o odbornosti na straně účastníka č. 3 a uvažování v širších souvislostech. Návrhy a opatření k eliminaci rizik účastníka č. 3 přesto dle názoru hodnotící komise v některých případech postrádají potřebnou míru konkrétnosti. Hodnotící komise proto konstatovala, že nabídka účastníka č. 3 v tomto kritériu spadá (stejně jako u účastníka č. 1, pozn. Úřadu) do kategorie průměrné míry efektu návrhů a opatření účastníka na minimalizaci vzniku či negativního dopadu rizik.

162. Ze souhrnného hodnocení nabídek je patrné, že zadavatel při hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „identifikace a řízení rizik“ kladl důraz nejen na samotnou identifikaci rizik, ale především na „návrhy a opatření“ nabídnutá účastníky zadávacího řízení k eliminaci identifikovaných rizik. Na míře naplnění efektu návrhů a opatření byla rovněž založena kategorizace přidělování bodů předem definovaná v bodu 9.4.2 zadávací dokumentace (viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud bylo hodnocení nabídek v dílčím kritériu „Identifikace a řízení rizik“ koncipováno tak, že zadavatel hodnotil míru efektu návrhů a opatření k eliminaci identifikovaných rizik, pak nelze akceptovat neuvedení těchto údajů (tj. konkrétních návrhů a opatření předložených účastníky zadávacího řízení v jejich nabídkách) ve zprávě o hodnocení, neboť se nepochybně jedná o hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení dle § 119 odst. 2 písm. d) bod. 1. zákona.

K hodnocení v rámci kritéria „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“

163. Dle bodu 9.5.1 zadávací dokumentace je účelem dílčího hodnotícího kritéria „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ hodnocení invence dodavatele prostřednictvím dodavatelem identifikovaného návrhu dodatečného plnění, které má přispět k lepšímu naplnění projektových cílů dle bodu 9.3.2 zadávací dokumentace. Zadavatel stanovil, že dodavatelé v rámci svých nabídek stručně, srozumitelně a jednoznačně popíší návrhy dodatečných plnění, která zadavateli nabízí k lepšímu dosažení projektových cílů a vysvětlí to, jakým konkrétním způsobem tato plnění k lepšímu dosažení projektových cílů přispějí. Podle bodu 9.5.2 je předmětem hodnocení v rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria invence dodavatelů prostřednictvím dodatečných plnění a jejich vliv na dosažení projektových cílů dle bodu 9.3.2 zadávací dokumentace. Hodnocení se provede na základě nabídky dodavatele – vyplněné Přílohy č. 8 zadávací dokumentace. Vodítkem pro hodnocení nabídek pak budou kontrolní otázky uvedené na „Kontrolním listu Přidané hodnoty (Invence dodavatele)“, jež tvoří přílohu č. 11 zadávací dokumentace. Zadavatel dále zdůraznil, že metoda BVA/BVP je postavena na hodnocení invence dodavatelů, kterou bude zadavatel hodnotit podle nabídnutých dodatečných plnění v rámci opčního plnění dle bodu 2.4 zadávací dokumentace ve spojení s jejich vlivem na lepší naplnění projektových cílů zadavatele.

164. Ve formuláři ke kritériu „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ měli účastníci zadávacího řízení ve své nabídce vyplnit textová pole definovaná takto:

Identifikace dodatečného plnění
Identifikace projektového cíle, ke kterému se dodatečné plnění vztahuje
Popis vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového cíle
Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti

165. Úřad provedl porovnání údajů uvedených účastníky ve formulářích „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ (příloha č. 8 zadávací dokumentace) s obsahem zprávy o hodnocení nabídek a nedostatky stran uvedení hodnocených údajů ve zprávě o hodnocení nabídek shledal zejména v odpovědích na 2. dotaz kontrolního listu, tj. zda je z účastníkem uvedených dodatečných plnění seznatelný dopad na lepší naplnění projektových cílů zadavatele. Níže se Úřad podrobněji vyjádří pouze k těm částem zprávy o hodnocení nabídek, ve kterých shledal nedostatky.

K dodatečnému plnění účastníka č. 1

166. Z nabídky účastníka č. 1 vyplývá, že ve vyplněném formuláři „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ nabídl celkem 3 dodatečná plnění, která zadavatel ve zprávě o hodnocení popsal a rovněž uvedl projektový cíl, ke kterému se dodatečná plnění vztahují. Dominantní informace, jež měly odůvodnit realizovatelnost nabídnutých plnění zadavatel představil alespoň rámcově, když uvedl, že návrhy dodatečných plnění účastník č. 1 podpořil vždy konkrétnější informací v tom smyslu, že jeho pracovní tým má znalost podobných analýz z jiných systémů v EU a uvádí i konkrétnější příklady států Evropské unie, kde působil jeho tým. Ačkoliv hodnotící komise vytkla určitou obecnost těchto informací (není jasné co bylo výsledkem analýz, na jakých pozicích se členové týmu podíleli atd.), přesto dospěla k závěru, že se jedná o informace, které by v další fázi bylo možné ověřit.

167. Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že dodatečné plnění č. 1 účastníka č. 1 spočívá v „rozšíření koncepce o připravenost na podporu PPP s přenosem rizika poptávky na koncesionáře“, a toto plnění lze dle zadavatele považovat za přidanou hodnotu nad rámec základního předmětu plnění. V odpovědi na druhý dotaz kontrolního listu, zda: „Je z účastníkem uvedených dodatečných plnění seznatelný dopad na lepší naplnění projektových cílů zadavatele?“, hodnotící komise uvedla, že se jedná o složitý model, u kterého spíše převažují zjevná rizika a s ohledem na obecnější popis očekávaných analýz nelze jednoznačně potvrdit pozitivní efekt na naplnění účastníkem deklarovaného projektového cíle č. 1 – celková socioekonomická efektivita SEM. Zadavatel dále uvedl, že účastník č. 1 předkládá poměrně konkrétní postup, který může být (za jistých okolností) přínosem pro zadavatele. Popis účastníka považuje zadavatel za srozumitelný vzhledem ke sledovanému projektovému cíli, avšak s ohledem na absenci dalších informací ale nelze jednoznačně potvrdit „měřitelný“ a pozitivní efekt.

168. Úřad uvádí, že ačkoliv je z citovaného hodnocení dodatečného plnění č. 1 patrné, že zadavatel hodnotil zejména vliv tohoto plnění na naplnění projektových cílů, ke kterým se vztahují, ze zprávy o hodnocení není zřejmé, jakých informací uvedených účastníkem č. 1 se uvedené hodnocení týká. Ve zprávě o hodnocení zcela chybí informace o tom, jaké konkrétní údaje účastník č. 1 ve své nabídce v části formuláře „Popis vlivu na naplnění projektového cíle“ vyplnil, ačkoliv jsou v nabídce účastníka č. 1 prokazatelně obsaženy a hodnotící komise současně uvedla, že účastník č. 1 předkládá poměrně konkrétní postup, který může být (za jistých okolností) přínosem pro zadavatele, aby však zároveň konstatovala, že s ohledem na obecnější popis očekávaných analýz nelze jednoznačně potvrdit pozitivní efekt na naplnění účastníkem deklarovaného projektového cíle.

169. U dodatečného plnění č. 2, které spočívá v analýze možnosti „organizačního zakotvení role Výběrčího pro SEM a EDAZ v kontextu“ zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že s ohledem na poměrně obecné informace o budoucí analýze není schopen jednoznačně potvrdit, zda podobná analýza bude skutečně prospěšná nad rámec očekávaného rozsahu a základní analytické činností dodavatele. Zadavatel dále uvedl, že účastník předpokládá určité „scénáře“, pracující mj. „s výkonovým zpoplatněním osobních vozidel“, ale jelikož je podobná analýza odvislá od řady dalších faktorů, nelze s ohledem na nejasný charakter návrhu jednoznačně potvrdit jeho pozitivní efekt.

170. Úřad uvádí, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek vytkl účastníku č. 1 u dodatečného plnění č. 2 obecnost informací a nejasnost návrhu, aniž by uvedl, z jakých konkrétních údajů uvedených v nabídce účastníka č. 1 při svém hodnocení vycházel, když zmínil pouze okrajově, že součástí analýzy mají být mj. „scénáře, pracující s výkonovým zpoplatněním osobních vozidel“, ačkoliv účastník č. 1 ve formuláři „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ k dodatečnému plnění č. 2 v části „Popis vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového cíle“ uvedl následující:

„Zadavatelem poptávanou analýzu sjednocení systému SEM a EDAZ doplníme o organizační aspekt. Provedeme analýzu možných organizačních řešení role “výběrčí mýtného”, jeho charakteru (soukromoprávní nebo veřejnoprávní entita) a dopadů aspektů pořízení a provozu mýtného systému. Velký význam této analýze přikládáme ve scénářích, pracujících s výkonovým zpoplatněním osobních vozidel.

Z hlediska socioekonomické efektivity SEM ovlivňuje počet a statut subjektů s rolí “výběrčí mýtného” v jedné zemi nejen náklady řešení, ale i složitost zákaznických vztahů s uživateli komunikace (v případě veřejnoprávní entity zejména z hlediska povahy poplatku, na jehož výběr je aplikovatelný daňový řád). Statut výběrčího mýtného také ovlivňuje možnosti vymáhání mýtné povinnosti a řešení situací, kdy je mýtná povinnost porušena.“.

K dodatečnému plnění účastníka č. 2

171. Úřad zjistil, že účastník č. 2 ve své nabídce ve vyplněném formuláři „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ představil celkem 3 dodatečná plnění, která zadavatel ve zprávě o hodnocení alespoň rámcově identifikoval.

172. K dodatečnému plnění č. 2 spočívajícímu v „predikci budoucího technologického vývoje“ v automobilovém průmyslu zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že s ohledem na obecné informace, které fakticky pouze shrnují aktuální stav, není hodnotící komise schopna jednoznačně potvrdit pozitivní efekt „vypracování dlouhodobého výhledu“. Obdobné závěry zadavatel prezentoval rovněž u dodatečného plnění č. 3 spočívajícího ve vytvoření „Koncepce Dynamic Pricing“, kde účastník č. 2 taktéž předpokládá, že zpracuje neurčitý „dlouhodobý výhled rozvoje“. Zadavatel dále uvedl, že s ohledem na absenci dalších informací nelze u dodatečných plnění č. 2 a č. 3 jednoznačně potvrdit „měřitelný“ a pozitivní efekt na lepší naplnění projektových cílů. Zadavatel dále v případě všech dodatečných plnění uvedl, že nejsou podpořena ověřitelnými dominantními informacemi, neboť účastník č. 2 pouze volně navazuje na předchozí text a prezentuje toliko obecně známé informace a neprezentuje žádné podobné projekty ani odkazy na předchozí využitelné zkušenosti.

173. K citovanému hodnocení Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel učinil závěr o tom, že informace uvedené účastníkem č. 2 k dodatečnému plnění č. 2 a 3 v jeho nabídce jsou obecné, a proto nelze potvrdit pozitivní vliv na naplnění projektových cílů (přičemž ani neuvedl, jakých konkrétních cílů), ve zprávě o hodnocení vyjma zmínky o „zpracování dlouhodobého výhledu“ neuvedl údaje, ke kterým se jeho závěry vztahují, tj. hodnocené údaje uvedené účastníkem č. 2 v části nabídky označené jako „Popis vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového cíle“ u dodatečného plnění č. 2 a 3. Zadavatel dále ve zprávě o hodnocení neuvedl, jaké konkrétní údaje účastník č. 2 vyplnil v části nabídky označené jako „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“ u všech dodatečných plnění a specifikoval je pouze jako „obecně známé informace“, aniž by je dále upřesnil. Takové jednání zadavatele lze dle Úřadu hodnotit jako porušení pravidla stanoveného v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

K dodatečnému plnění účastníka č. 3

174. Jak vyplývá z nabídky účastníka č. 3, ve vyplněném formuláři „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ uvedl celkem 2 dodatečná plnění, jejichž identifikaci zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek citoval.

175. K dodatečnému plnění č. 1 účastníka č. 3 zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že spočívá v „analýze možných trendů alternativních metod sběru dat o užití pozemních komunikací“, přičemž účastník č. 3 nabídl, že nad rámec základní analýzy zpracuje ještě možnosti nahrazení stávajících palubních jednotek za alternatívní řešení. Ačkoliv zadavatel uvedl, že účastník č. 3 dodatečné plnění č. 1 poměrně jednoznačně objasnil, co se týče budoucího postupu, s ohledem na absenci bližší souvislosti (např. jaké alternativní řešení lze eventuálně posuzovat, jaké jsou příklady dobré praxe apod.) ale nelze dle názoru hodnotící komise jednoznačně potvrdit pozitivní efekt na naplnění projektového cíle (který zadavatel ve zprávě o hodnocení rovněž neidentifikoval).

176. V odpovědi na pátý dotaz kontrolního listu, zda: „Jsou účastníkem nabídnutá dodatečná plnění a jejich vliv na projektové cíle podpořena ověřitelnými dominantními informacemi (tj. jednoznačnými informacemi, ze kterých vyplývá jejich kladný vliv)?“ se hodnotící komise shodla, že platí „ne“, neboť účastník pouze volně navazuje na předchozí text a prezentuje v zásadě toliko obecně známé informace. Účastník neprezentuje žádné podobné projekty ani odkazy na předchozí využitelné zkušenosti.

177. K výše citovanému hodnocení dodatečného plnění č. 1 Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel ve zprávě o hodnocení alespoň rámcově představil, jaké údaje účastník č. 3 v nabídce uvedl k „Popisu vlivu dodatečného plnění na naplnění projektového cíle“, zároveň vytkl účastníku č. 3 absenci dalších informací, které by potvrdily pozitivní efekt na naplnění projektového cíle. Zadavatel dále uvedl, že nabídnuté dodatečné plnění není podpořeno ověřitelnými dominantními informacemi, aniž by však blíže specifikoval, jaké údaje účastník č. 3 k odůvodnění realizovatelnosti dodatečného plnění č. 1 do své nabídky v části týkající se dominantních informací zahrnul.

K dodatečnému plnění účastníka č. 4

178. Z nabídky účastníka č. 4 (vybraného dodavatele) Úřad zjistil, že účastník č. 4 ve formuláři ke kritériu „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ nabídl celkem 3 dodatečná plnění. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek k prvním dotazu kontrolního listu, zda: »Jdou účastníkem nabídnutá dodatečná plnění nad rámec minimálních požadavků zadavatele (tj. jedná se o plnění skutečně „navíc“)?« uvedl, že hodnotící komise se jednomyslně shodla na odpovědi „ano“, a to u všech dodatečných plnění.

179. K dodatečnému plnění č. 1 účastníka č. 4 zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že spočívá v „detailním rozpracování konceptu in-house“ o další relevantní souvislosti, které konkretizoval co do očekávaných výstupů analýzy in-house modelu, a to v podrobnostech, které poskytují hodnotící komisi jasnou představu. Zadavatel dále konstatoval, že související dílčí kroky analýzy mohou přispět k lepšímu naplnění konkrétního projektového cíle. V rámci dodatečného plnění č. 1 účastník č. 4 dle zadavatele předpokládá podrobný návrh organizačního a provozního modelu, resp. výběr řešení při současném dosažení co nejnižších nákladů. Co se týče údajů uvedených účastníkem č. 4 v části formuláře označené jako „Dominantní informace – odůvodnění realizovatelnosti“, zadavatel uvedl, že účastník č. 4 odkázal na „konkrétní zahraniční model“ a současně upřesnil i zkušenosti a závěr vlastní expertízy, která je využitelná pro tuzemský model.

180. K právě citovanému hodnocení Úřad uvádí, že zadavatel údaje uvedené v nabídce účastníka č. 4 k dodatečnému plnění č. 1 do zprávy o hodnocení nabídek zobecnil tak, že na základě informací uvedených zadavatelem nelze posoudit, z jakého důvodu zadavatel nabídku vybraného dodavatele hodnotil jako nejlépe vyhovující představám zadavatele v tomto dílčím kritériu. Zadavatel uvedl, že dodatečné plnění spočívá v rozpracování konceptu in-house o „další relevantní souvislosti“, aniž by je však blíže konkretizoval, tj. aniž by uvedl hodnocené údaje. Úřad k tomu uvádí, že v důsledku neuvedení těchto hodnocených údajů nelze posoudit (zpětně přezkoumat), zda se skutečně jedná o „plnění navíc“, tj. nad rámec předmětu veřejné zakázky, a to obzvláště za situace, kdy realizaci varianty in-house zadavatel již dříve hodnotil jako plnění v rámci předmětu veřejné zakázky v dílčím hodnotícím kritériu „Identifikace a řízení rizik“ u rizika č. 2 uvedeného vybraným dodavatelem v jeho nabídce. Dále zadavatel uvedl, že „související dílčí kroky analýzy“ mohou přispět k lepšímu naplnění „konkrétního“ projektového cíle, avšak opět bez upřesnění, o jaké dílčí kroky se jedná a k jakému projektovému cíli mohou přispět. Dominantní informace vybraného dodavatele zadavatel zmínil rovněž velice neurčitě pomocí odkazu na „konkrétní zahraniční model“ a „zkušenosti a závěr vlastní expertizy“ vybraného dodavatele, když z těchto formulací nelze seznat o jaký zahraniční model se jedná nebo co tvoří zkušenosti a závěr expertizy účastníka č. 4, a nelze tedy na základě takto formulovaných informací dospět k závěru, že se jedná o ověřitelné informace, tj. jednoznačné informace, ze kterých vyplývá jejich kladný vliv na naplnění projektových cílů. K tomu Úřad uvádí, že pokud zadavatel v bodu 9.5.2 zadávací dokumentace stanovil, že v rámci tohoto dílčího kritéria budou ve stejné míře zohledněny nejen popisy dodatečných plnění, ale i dominantní informace k nim se vztahující, pak je nezbytné, aby tyto hodnocené údaje uvedl ve zprávě o hodnocení nabídek, jak stanoví § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

181. K dodatečnému plnění č. 2 účastníka č. 4 zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že souvisí s přípravou „strategické analýzy komunikačních technologií do roku 2050 pro systém SEM“, a dále, že účastník č. 4 konkretizoval, v jakých technologických oblastech (mj. „dopravní telematika, autonomní mobilita, alternativní paliva“ a další) připraví další analytické výstupy. Zároveň dle zadavatele účastník č. 4 uvádí konkrétní příklady, na základě kterých lze demonstrovat i pozitivní efekt dodatečného plnění. Navržené řešení považuje hodnotící komise za jasné, srozumitelné a přínosné.

182. K právě uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel stejně jako u dodatečného plnění č. 1 zahrnul údaje z nabídky účastníka č. 4 do zprávy o hodnocení nabídek jen v jakési zobecněné shrnující podobě, když konstatoval, že představil „konkrétní“ příklady, na základě kterých lze demonstrovat pozitivní efekt dodatečného plnění, aniž by však uvedl jaké konkrétní údaje účastník č. 4 ve své nabídce uvedl. Opětovně lze uvést, že pokud zadavatel založil hodnocení v tomto dílčím hodnotícím kritériu na posouzení naplnění míry efektu dodatečných plnění na naplnění projektových cílů (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí), pak musí ve zprávě o hodnocení uvést konkrétní údaje z nabídky účastníka, na základě kterých dospěl k závěru o naplnění míry efektu odpovídajícímu přidělenému bodovému hodnocení. Takové jednání zadavatele považuje Úřad za nedodržení pravidla stanoveného v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

183. Dodatečné plnění č. 3 zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek specifikoval jako „rozpracování vybraných bezpečnostních aspektů využití SEM“ a současně zadavatel ve zprávě uvedl, že účastník č. 4 v rámci tohoto plnění upřesnil celkem „4 okruhy bezpečnostních oblastí, které stručně avšak velmi jasně konkretizuje“. Hodnotící komise dále uvedla, že nepřehlíží, že nastíněné okruhy otázek mohou být trochu předčasně řešeny již v této fázi projektu, přesto dospěla k závěru, že podobný výstup bude pro zadavatele přínosem.

184. K hodnocení dodatečného plnění č. 3 vybraného dodavatele Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel uvedl, že „4 okruhy bezpečnostních oblastí“ účastník č. 4 popsal ve své nabídce velmi jasně a konkrétně a zadavatel na základě nastíněných bezpečnostních oblastí dospěl k závěru, že tyto okruhy otázek mohou být přínosem pro zadavatele, tj. hodnotil je pozitivně, ve zprávě o hodnocení nabídek nejsou tyto okruhy nijak blíže upřesněny a není tedy zřejmé, na základě jakých údajů uvedených ve formuláři „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ zadavatel nabídku vybraného dodavatele hodnotil tak, jak ji hodnotil. Takové jednání zadavatele považuje Úřad za nedodržení pravidla stanoveného v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

Souhrnně k hodnocení v dílčím kritériu „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“

185. Hodnotící komise se dle bodu 18. zprávy o hodnocení nabídek, „PŘIDANÁ HODNOTA (INVENCE DODAVATELE) – SOUHRNÉ HODNOCENÍ NABÍDEK“, jednomyslně shodla na bodovém hodnocení účastníků následovně: účastník č. 2 obdržel 5 bodů (průměrná míra efektu dodatečných plnění na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. druhé nejnižší možné hodnocení, účastníci č. 1 a č. 3 obdrželi shodně 2 body (nízká až nedostatečná míra efektu dodatečných plnění na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. nejhorší možné hodnocení a účastník č. 4 (vybraný dodavatel) byl ohodnocen počtem 10 bodů (vysoká míra efektu dodatečných plnění na naplnění projektových cílů zadavatele), tj. obdržel nejvyšší možné hodnocení z bodovací škály 2 ‑ 5 ‑ 7 - 10 bodů.

Souhrnně k hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“

186. V bodu 19.1 zprávy o hodnocení zadavatel zrekapituloval přidělené bodové hodnoty, kterými hodnotící komise ohodnotila vyplněné anonymní formuláře v dílčích kritériích hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ následovně:

187. Z přehledu počtu přidělených bodů je patrné, že rozdíl mezi bodovým ohodnocením nabídky účastníka č. 4 (vybraného dodavatele) a ostatních účastníků je značný – 24 bodů u účastníků č. 1 a 3 (navrhovatele 2 a navrhovatele 1) a 25 bodů u účastníka č. 2 (BDO Consulting). Největší rozdíl v počtu přidělených bodu pak připadá na dílčí kritérium „Odborná úroveň“, kdy odstup mezi nabídkou vybraného dodavatele a ostatními účastníky činí 12 bodů. Z porovnání výsledného celkového bodového hodnocení, tj. včetně dílčího kritéria „Schopnost manažera projektu přispět k naplnění projektových cílů zadavatele“ a dílčího kritéria „Nabídková cena“, ve výši 55 – 60,94 – 48,18 – 70,16 odpovídajícími pořadí účastníků č. 1 – 2 – 3 – 4 pak vyplývá velký vliv těchto subjektivních kritérií hodnocení na výsledné pořadí nabídek, zejména pak dílčího kritéria „Odborná úroveň“, když rozdíl v celkovém počtu získaných bodů mezi nabídkou vybraného dodavatele a účastníka č. 2, který se umístil druhý v pořadí, činí pouhých 9,22 bodů.

188. Jak již bylo výslovně řečeno již výše, za situace, kdy zadavatel pro hodnocení nabídek zvolí kvalitativní (subjektivní) hodnotící kritéria, jako je tomu i v šetřeném případě, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to pečlivěji a důsledněji odůvodnit výsledek hodnocení nabídek v těchto kritériích, aby bylo hodnocení nabídek přezkoumatelné a transparentní. Ve vztahu k hodnoceným údajům, jenž mají být součástí zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2 písm. d) bodu 1. zákona, pak platí, že tyto mají být ve zprávě obsaženy v dostatečném detailu, aby bylo možné přezkoumat, zda přidělené bodové ohodnocení skutečně odpovídá hodnoceným údajům.

189. Ze zprávy o hodnocení nabídek tak musí vyplývat, jaké údaje v rámci hodnocení nabídek v jednotlivých dílčích kritériích hodnocení zadavatel hodnotil a v jakých těchto nabídnutých parametrech (údajích) příslušného dodavatele spatřuje lepší, či naopak horší, podmínky plnění v komparaci s ostatními nabídkami. Ze zprávy o hodnocení nabídek tedy musí být patrné, jaké konkrétní aspekty nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení byly předmětem hodnocení, a jaký vliv měly na počet přidělených bodů. Zadavatel by tak měl za účelem zajištění zásady transparentnosti a ke splnění požadavku uvedeného v § 119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona ve zprávě o hodnocení nabídek popsat, jaké všechny údaje dodavatel v rámci hodnoceného kritéria v jeho nabídce nabídl, jaké z těchto parametrů odpovídají představám (požadavkům) zadavatele a jaké nikoliv, včetně bližšího zdůvodnění, aby bylo zpětně přezkoumatelné (a to nejen Úřadem, ale zejména ostatními účastníky zadávacího řízení jakožto odborníky na danou problematiku), že dodavatel, jenž obdržel v rámci konkrétního dílčího kritéria hodnocení nejvyšší počet bodů, skutečně předložil zadavateli nabídku s nejvýhodnějšími, tj. nejkvalitnějšími, podmínkami plnění.

190. Po přezkoumání zprávy o hodnocení nabídek vyhotovené zadavatelem v posuzovaném zadávacím řízení, Úřad na základě výše uvedeného konstatuje, že tuto nelze považovat za souladnou s §119 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona.

191. Jak bylo podrobněji rozvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad porovnával obsah zprávy o hodnocení nabídek s údaji uvedenými účastníky zadávacího řízení v anonymních formulářích, které tvoří Přílohy č. 6 až 8 zadávací dokumentace. Ze zprávy o hodnocení nabídek vyplynulo, že zadavatel hodnocené údaje z nabídek nezahrnul do této zprávy v takové míře detailu, aby bylo možné následně ze strany všech účastníků zadávacího řízení ověřit, že slovní a bodové ohodnocení v daném dílčím kritériu odpovídá hodnoceným údajům. Ve zprávě o hodnocení nabídek se to projevilo mj. tak, že v případě, kdy účastník např. v dílčím kritériu hodnocení „Odborná úroveň“ nabídl k naplnění konkrétního projektového cíle několik dílčích opatření, zadavatel ve zprávě uvedl pouze některé (např. 1 z 5 navržených opatření) a ostatní nespecifikoval, přičemž nebylo ani zřejmé, zda a jak tato další opatření hodnotil. V některých částech hodnocení (konkrétně u návrhů účastníka č. 3 k naplnění projektového cíle č. 1 v dílčím kritériu „Odborná úroveň“) dokonce zadavatel neuvedl žádné hodnocené údaje, pouze zmínil jejich počet, který však, a to Úřad zdůrazňuje, nebyl předmětem hodnocení. Úřad podotýká, že pokud zadavatel ve zprávě neuvede všechny údaje, které byly předmětem hodnocení, nelze na základě zprávy o hodnocení nabídek, ze strany účastníků zadávacího řízení a následně i Úřadu ověřit a přezkoumat věrohodnost toho (blíže viz následující bod odůvodnění tohoto rozhodnutí), zda hodnocení zadavatele odpovídá skutečnosti a zda případně zadavatel nehodnotil obdobné či stejné údaje u jednotlivých účastníků rozdílně. Úřad má za to, že způsob, kterým zadavatel zaznamenal průběh hodnocení je netransparentní a má za následek to, že pro účastníky zadávacího řízení jsou nabídky na základě údajů uvedených (či spíše absentujících) ve zprávě o hodnocení fakticky vzájemně neporovnatelné.

192. Úřad dále zdůrazňuje, že zpráva o hodnocení nabídek je jediným zdrojem informací týkajících se hodnocení ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení, kteří mají možnost namítat nezákonnost postupu zadavatele. Avšak v případě, že zadavatel ve zprávě o hodnocení neuvede všechny údaje, které byly předmětem hodnocení, nemají účastníci jakožto odborníci na danou problematiku možnost posoudit, zda zadavatelem uvedené hodnocení skutečně odpovídá hodnoceným údajům a v důsledku toho mají velmi ztíženou možnost napadnout proces hodnocení prostřednictvím institutu námitek. To se ostatně potvrdilo i v tomto správním řízení, kdy se navrhovatelé až v rámci seznámení s podklady pro rozhodnutí, jejichž součástí byly formuláře vyplněné účastníky zadávacího řízení, dozvěděli, které konkrétní údaje byly předmětem hodnocení, a v návaznosti na to až ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ve správním řízení mohli uplatnit některé námitky (např. nová argumentace navrhovatele 2 týkající se hodnocení nabídky vybraného dodavatele v dílčím kritériu hodnocení „Identifikace a řízení rizik“).

193. Ve velmi omezené míře byly ve zprávě o hodnocení nabídek uvedeny rovněž údaje, které představovaly tzv. dominantní informace dokládající realizovatelnost a ověřitelnost navržených opatření, u kterých se zadavatel často omezil na sdělení, že tyto vyhodnotil jako velmi obecné, nedokládající schopnost opatření přispět k naplnění projektového cíle (např. při hodnocení nabídky účastníka č. 3 ve vztahu k projektovému cíli č. 3 v dílčím kritériu „Odborná úroveň“). U dominantních informací se zadavatel spíše v popisu hodnocení věnoval tomu, co v hodnocených nabídkách postrádá, aniž by však uvedl, jaké údaje tam uvedeny byly, aby bylo možné zpětně posoudit ze strany jednotlivých účastníků zadávacího řízení, zda skutečně nenaplňují kritéria zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách.

194. V důsledku neuvedení všech hodnocených údajů není z popisu hodnocení nabídek u dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ uvedeného ve zprávě o hodnocení nabídek zřejmé (tj. zpětně ověřitelné), z jakých konkrétních důvodů přidělil zadavatel jednotlivým účastníkům v rámci předmětných dílčích kritérií hodnocení příslušný počet bodů, což ve svém důsledku vede k tomu, že se jedná o popis hodnocení nepřezkoumatelný, a tedy netransparentní, a tím i rozporný se zákonem.

195. Pochybnost o řádném průběhu hodnocení nabídek a jeho férovosti vzbuzuje rovněž rozdílná míra podrobnosti popisu hodnocení a rozdílné množství uvedených údajů u hodnocení jednotlivých kvalitativních dílčích kritérií hodnocení, kdy např. u kritéria „Identifikace a řízení rizik“ byly hodnocené údaje ve zprávě u některých účastníků uvedeny v uspokojivém detailu (viz výše) a naproti tomu u kritéria „Odborná úroveň“, u kterého činil bodový rozdíl mezí nejlépe hodnocenou nabídkou a ostatními nabídkami nejvíce (12 bodů), shledal Úřad zásadní nedostatky, co se týče uvedení hodnocených údajů. Jak bude podrobněji rozvedeno dále, hodnocení v kritériu „Odborná úroveň“ mělo přitom významný vliv na výběr dodavatele.

196. Úřad na tomto místě opětovně připomíná, že k dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby veškeré úkony, jež zadavatel v celém průběhu zadávacího řízení učiní, byly zpětně ověřitelné, tj. přezkoumatelné. Zvláště důležitý je důkladný popis postupu zadavatele u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) kritérií hodnocení, což klade zvýšené nároky na zadavatele, který musí být schopen popsat způsob hodnocení nabídek dle jednotlivých dílčích kritérií tak, aby byl výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky zpětně přezkoumatelný, tj. transparentní, a to jak pro účastníky zadávacího řízení, tak pro Úřad, který přezkoumává postup zadavatele.

197. Ve světle shora popsaných skutečností tedy Úřad konstatuje, že v důsledku absence hodnocených údajů nelze ze zprávy o hodnocení nabídek zpětně ověřit, že nabídka vybraného dodavatele v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ skutečně odpovídala požadavkům zadavatele v nejvyšší kvalitě v porovnání s ostatními nabídkami, a nelze z ní tedy tím pádem ani ověřit, zda zadavatel postupoval správně, když i na základě těchto dílčích kritérií vyhodnotil nabídku vybraného dodavatele jako nejvýhodnější. Neuvedení hodnocených údajů ve zprávě o hodnocení nabídek zároveň zásadním způsobem omezuje právo ostatních účastníků zadávacího řízení, kteří jakožto odborníci mají znalosti dané problematiky, bránit se proti případnému nezákonnému postupu zadavatele při výběru dodavatele námitkami. Z uvedeného důvodu nemůže být postup zadavatele při zdokumentování hodnocení nabídek označen za zpětně přezkoumatelný a jedná se tak ve svém důsledku o postup netransparentní.

198. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

199. Úřad dále doplňuje, že shora učiněné závěry nikterak nekolidují se závěry Nejvyššího správního soudu obsaženými v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, tj. že Úřad nesmí při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů. Úřad upozorňuje, že tímto rozhodnutím zadavateli nijak neupírá možnost posoudit a vybrat, které z nabízených plnění pro něj představuje nejvýhodnější podmínky plnění. Avšak tento výběr musí nacházet oporu v transparentně provedeném hodnocení nabídek. Za situace, kdy v posuzovaném případě zpráva o hodnocení nabídek neobsahuje patřičný popis hodnocení jednotlivých nabídek včetně hodnocených údajů, z něhož by bylo přezkoumatelné, že nabídka vybraného dodavatele obdržela v rámci hodnocení dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ opodstatněně nejvyšší počet bodů, neboť v komparaci s ostatními nabídkami poskytuje v předmětných kritériích zadavateli nejvýhodnější podmínky plnění, nelze zadavatelem provedené hodnocení nabídek označit za souladné s požadavky zákona.

200. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se níže citované rozsudky týkají případů, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň bylo v těchto případech rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, což je totožná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu používala níže uvedená předchozí právní úprava.

201. K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala
za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že
v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.

202. Rovněž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně je již v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 uvedeno, že »[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost „mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.«.

203. Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru Nejvyššího správního soudu: „Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu,
do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, [...] takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“.

204. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na výše uvedenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že hodnocení bude provedeno podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě dílčích kritérií hodnocení „Nabídková cena“ s váhou 30 %, „Odborná úroveň“ s váhou 25 %, „Identifikace a řízení rizik“ s váhou 15 %, „Přidaná hodnota (invence dodavatele)“ s váhou 10 % a „Schopnost manažera projektu přispět k naplnění projektových cílů zadavatele“ s váhou 20 %. Úřad se přitom v tomto rozhodnutí zabýval postupem zadavatele při hodnocení nabídek v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ s celkovou vahou 50 %.

205. U hodnocení nabídky navrhovatele 1 v těchto dílčích kritériích hodnocení shledal Úřad pochybení v dílčích kritériích „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“. Po provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek bylo Úřadem zjištěno, že pokud by nabídka navrhovatele 1 obdržela v dílčím kritériu hodnocení „Identifikace a řízení rizik“ plný počet 15 bodů a v dílčím kritériu hodnocení „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ plný počet 10 bodů, pak by jím podaná nabídka obdržela celkem 71 bodů.

206. U účastníka č. 2 shledal Úřad pochybení při hodnocení jeho nabídky zadavatelem v dílčích kritériích hodnocení „Odborná úroveň“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“. Po provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek bylo Úřadem zjištěno, že pokud by nabídka účastníka č. 2 obdržela v dílčím kritériu hodnocení „Odborná úroveň plný počet 25 bodů a v dílčím kritériu hodnocení „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ plný počet 10 bodů, pak by jím podaná nabídka obdržela celkem 84,94 bodů.

207. U hodnocení nabídky navrhovatele 2 shledal Úřad pochybení ve všech předmětných dílčích kritériích hodnocení. Po provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek bylo Úřadem zjištěno, že pokud by nabídka navrhovatele 2 obdržela v dílčím kritériu hodnocení „Odborná úroveň“ plný počet 25 bodů, v dílčím kritériu hodnocení „Identifikace a řízení rizik“ plný počet 15 bodů a v dílčím kritériu hodnocení „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ plný počet 10 bodů, pak by jím podaná nabídka obdržela celkem 83,18 bodů, což je více než obdržela nabídka vybraného dodavatele (70,16 bodů), pokud by její hodnocení zůstalo nezměněno.

208. U vybraného dodavatele shledal Úřad pochybení při hodnocení jeho nabídky zadavatelem v dílčích kritériích hodnocení „Odborná úroveň“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“. Po provedeném přepočtu z tabulky tvořící součást zprávy o hodnocení nabídek bylo Úřadem zjištěno, že pokud by nabídka vybraného dodavatele obdržela v dílčím kritériu hodnocení „Odborná úroveň“ nejnižší možný počet 6 bodů, tj. stejný počet bodů jako zadavatel přidělil všem ostatním účastníkům, a v dílčím kritériu hodnocení „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ nejnižší možný počet 2 bodů, pak by jím podaná nabídka obdržela celkem 50,16 bodů, což je méně než obdržela nabídka navrhovatele 1 (55 bodů), pokud by její hodnocení zůstalo nezměněno a zároveň méně než by obdržely nabídky všech ostatních účastníků zadávacího řízení, pokud by jejich nabídky byly lépe hodnoceny (viz výše).

209. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že zadavatelem netransparentně provedené hodnocení v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ s celkovou vahou 50 % mohlo mít vliv na výsledné pořadí nabídek, tj. je zde evidentně dán možný vliv na výběr dodavatele.

210. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

211. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

212. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření
ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

213. Úřad doplňuje, že tímto rozhodnutím není vyloučeno, že zadavatel dospěje opětovně k závěru, že vybraný dodavatel nabídl v rámci dílčích kritérií hodnocení „Odborná úroveň“, „Identifikace a řízení rizik“ a „Přidaná hodnota (Invence dodavatele)“ takové plnění, které zadavateli vyhovuje nejlépe, a proto nabídka vybraného dodavatele získá v předmětných dílčích kritériích hodnocení znovu plný počet bodů. Je ovšem nezbytné, aby zadavatel své závěry ve zprávě o hodnocení nabídek řádně popsal a osvětlil, aby tyto byly zpětně přezkoumatelné. Úřad přitom akcentuje, že je nezbytné, aby tímto způsobem zadavatel postupoval ve vztahu ke všem nabídkám, tj. aby zpráva o hodnocení nabídek obsahovala transparentní popis hodnocení u všech aspektů nabídek, které se nějakým způsobem dotýkají hodnocení.

K dalším namítaným skutečnostem

214. Ve vztahu k dalším namítaným skutečnostem obou navrhovatelů Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky zvolil metodu BVA, jež, velmi zjednodušeně řečeno, spočívá v prvotním hodnocení nabídek a teprve až v následném posouzení kvalifikace. Úřad proto prioritně přistoupil k přezkoumání namítaných skutečností vztahujících se k náležitostem zprávy o hodnocení nabídek, přičemž shledal, že zadavatel již v okamžiku hodnocení nabídek porušil zákon. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky již v souvislosti s hodnocením nabídek, považuje Úřad s ohledem na doposud zjištěný skutkový stav věci za nadbytečné zabývat se další argumentací uváděnou jednotlivými navrhovateli, a to i při zohlednění zásady procesní ekonomie, neboť oběma návrhům bylo vyhověno v tom smyslu, že byl zrušen učiněný výběr dodavatele. Úřad tak nepřehlédl, že součástí návrhů obou navrhovatelů byly rovněž námitky týkající se možného střetu zájmů při hodnocení nabídek, a dále posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem.

215. K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv Úřad v rozhodnutí k těmto okruhům námitek z důvodu zásady procesní ekonomie neuvádí podrobnou argumentaci, nelze z obsahu vedeného správního spisu, se kterým se všichni účastníci vedeného správního řízení seznámili či mohli seznámit, prima facie nutně usuzovat na další porušení zákona zadavatelem, pokud kroky zadavatele budou řádně zdůvodněny. Úřad i v průběhu vedeného správního řízení zajistil řadu informací, které může zadavatel při provedení nového výběru dodavatele, využít. Současně ale Úřad zdůrazňuje, že navrhovatel 1 ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne 6. 6. 2023 zpochybnil věrohodnost dosud shromážděných podkladů a navrhl provedení nových důkazů. Dle Úřadu by tak bylo s ohledem na zpochybnění věrohodnosti Úřadem shromážděných podkladů pro rozhodnutí třeba ke zjištění stavu věci provést v dalším průběhu řízení ještě minimálně jeden další důkaz, a to důkaz svědeckou výpovědí osoby [JMÉNO 3 A PŘÍJMENÍ 3], nechť tedy i zadavatel při dalším postupu v zadávacím řízení důkladně zváží, jak s předmětnou námitkou navrhovatele 1 v dalším průběhu zadávacího řízení naloží. S ohledem na povinnost Úřadu vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a co nejméně zatěžovat dotčené osoby, však k tomuto procesnímu úkonu Úřad již s ohledem na vývoj předmětného správního řízení nepřistoupil.

216. Navrhovatel 1 ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí ze dne 6. 6. 2023 dále zpochybnil věrohodnost shromážděných podkladů pro rozhodnutí, když uvedl, že účast [JMÉNO 1 A PŘÍJMENÍ 1], na hodnocení nabídek vyvolává důvodné pochybnosti o neexistenci střetu zájmů s ohledem na téměř 20leté působení u poddodavatele. Navrhovatel 1 se domnívá, že [PŘÍJMENÍ 1] musel být schopen identifikovat nabídku vybraného dodavatele, resp. poddodavatele, nejpozději na počátku pohovoru s projektovým manažerem [JMÉNO 2 A PŘÍJMENÍ 2], kdy měl zadavatele na možný střet zájmů upozornit a minimálně vysvětlit jeho okolnosti. V situaci, kdy [PŘÍJMENÍ 1] své působení u poddodavatele hodnotící komisi a zadavateli zatajil, pak dle navrhovatele 1 nutně nelze nemít pochybnosti o celém procesu hodnocení nabídek. Úřad k tomu dodává, že z písemného vyjádření [PŘÍJMENÍ 1] ze dne 9. 5. 2023, které Úřad zajistil od výše jmenovaného v průběhu tohoto řízení vyplývá, že [PŘÍJMENÍ 1] na Fakultě dopravní ČVUT vyučuje několik hodin cvičení či přednášek v semestru v odborných předmětech (základy dopravního inženýrství, bezpečnost dopravy a podobně), přičemž jím vyučované předměty spadají pod jiné ústavy, než na kterém působí [PŘÍJMENÍ 2] a tato spolupráce byla vždy založena na uzavření dohody o provedení práce a nikdy pracovním poměrem. [PŘÍJMENÍ 1] dále uvedl, že další spolupráce s ČVUT spočívá v jeho účasti ve státnicových komisích, kde zastupuje veřejný sektor a je zván jako odborník v souvisejících tématech, přičemž zdůraznil, že výše uvedené aktivity se ani okrajově nedotýkají problematiky mýtného či telematiky a osobně považuje označení těchto aktivit jako potenciální střet zájmů za nesmyslné. Současně Úřad uvádí, že obecně platí, že pouhou osobní znalost s některými osobami na straně účastníka zadávacího řízení či běžné pracovní kontakty a priori nelze automaticky bez dalšího považovat za situaci, která představuje střet zájmů dle § 44 zákona. Takový obecný závěr však nijak nepředjímá právní posouzení v této věci, neboť k němu Úřad z níže uvedených důvodů nakonec nepřistoupil. Současně pak Úřad akcentuje, že považuje za velmi vhodné, aby měl zadavatel obdobné okolnosti vždy řádně zdokladovány v dokumentaci o zadávacím řízení a pakliže vyvstanou okolnosti obdobné té, která byla vnesena i do tohoto správního řízení, a tedy vyskytla se v průběhu řešené veřejné zakázky, je nanejvýš transparentní postup zadavatele, který přizná všechny důležité okolnosti, které mohou panovat jak na straně zadavatele, tak účastníků zadávacího řízení, tzn. otevřeně potenciálně sporné okolnosti transparentně přiznat a odůvodnit.

217. Navrhovatelé ve svých návrzích namítali další případná pochybení zadavatele při zadávání veřejné zakázky (viz obsahy návrhů 1 a 2 výše). Úřad k tomu uvádí, že další navrhovateli namítaná pochybení zadavatele nepřehlíží. Posuzování skutečností, zda zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky porušil další pravidla stanovená zákonem, by nicméně v tomto správním řízení nebylo s ohledem na výše uvedené účelné, neboť ani shledání některého
z dalších tvrzených pochybení zadavatele by nemohlo vést k jinému výsledku řízení, tj. k uložení jiného nápravného opatření v podobě zrušení provedeného výběru dodavatele.

218. Vzhledem k výše uvedenému tedy považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatelů. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na podobu Úřadem ukládaného nápravného opatření vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.

K uložení nápravného opatření

219. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

220. Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení nabídek v souladu se zákonem, jak Úřad uvedl ve výroku I. tohoto rozhodnutí, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

221. Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo ovlivnit výběr dodavatele, jak bylo Úřadem blíže popsáno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

222. Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

223. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil až při hodnocení podaných nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona, rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele ze dne 9. 1. 2023, jehož přílohou byla zpráva o hodnocení nabídek.

224. Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení úkonů zadavatele, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

225. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

226. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

227. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

228. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

229. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

230. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000121.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

2. CGI IT Czech Republic s.r.o., Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5

3. Inoxive s.r.o., Mezibranská 1579/4, Nové Město, 110 00 Praha 1

4. Ernst & Young s.r.o., Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 24657/2023/500spisová značka: S0121/2023