číslo jednací: 32001/2023/162
spisová značka: R0086/2023/VZ

Instance II.
Věc Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2033
Účastníci
  1. Správa Národního parku Podyjí
  2. LESPROJEKT BRNO, a.s.
  3. ING-FOREST s.r.o.
  4. IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o.
  5. IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozhodnutí v části potvrzeno, v části zrušeno
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 17. 9. 2023
Související rozhodnutí 23068/2023/500
32001/2023/162
Dokumenty file icon 2023_R0086.pdf 376 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0086/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-32001/2023/162                                

 

 

Brno 8. 9. 2023 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 4. 7. 2023, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, jejž podal navrhovatel – společnosti

  • ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem,
  • IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy,
  • IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., IČO 00883921, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy,

ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 23. 1. 2023 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem ev. č. ČAK 16398, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-23068/2023/500 ze dne 19. 6. 2023, vydanému ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2033“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 10. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 pod ev. č. Z2022-040290 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2022 pod ev. č. 2022/S 197-559570, jehož dalším účastníky jsou –

  • Zadavatel – Správa Národního parku Podyjí, IČO 00837971, se sídlem Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo a
  • vybraný dodavatel – LESPROJEKT BRNO, a.s, IČO 65279191, se sídlem Jezuitská 14/13, 602 00 Brno,

jsem v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

 

I.

Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ, č. j. ÚOHS-23068/2023/500 ze dne 19. 6. 2023 v souladu s § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

p o t v r z u j i

a podaný rozklad v této části

z a m í t á m.

 

II.

Výrok II rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ, č. j. ÚOHS-23068/2023/500 ze dne 19. 6. 2023 v souladu s § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                       a § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

r u š í m

a správní řízení o návrhu navrhovatele – společností ING-FOREST s.r.o., IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o. a IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. – ze dne 17. 3. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa Národního parku Podyjí – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033“ v části týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou zadavatele – Správa Národního parku Podyjí – ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele

z a s t a v u j i,

neboť nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

 

III.

Výrok III rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ, č. j. ÚOHS-23068/2023/500 ze dne 19. 6. 2023 v souladu s § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

p o t v r z u j i

a podaný rozklad v této části

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Správa Národního parku Podyjí, IČO 00837971, se sídlem Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 7. 10. 2022 v souladu s § 56 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1] otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 pod ev. č. Z2022-040290 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2022 pod ev. č. 2022/S 197-559570 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Rozhodnutím o vyloučení ze dne 16. 1. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení č. 1“) zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení navrhovatele – společnosti ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy a IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., IČO 00883921, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy; ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 23. 1. 2023 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem ev. č. ČAK 16398, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc (dále jen „navrhovatel“). Proti rozhodnutí o vyloučení č. 1 podal navrhovatel námitky ze dne 31. 1. 2023 (dále jen „námitky č. 1“).

3.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 2. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“), zadavatel námitkám č. 1 vyhověl, a to tak, že „rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 16. 1. 2023 a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení ruší, a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provede znovu“. Proti rozhodnutí o námitkách č. 1 podal navrhovatel námitky ze dne 27. 2. 2023 (dále jen „námitky č. 2“), které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 8. 3. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“) odmítl.

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách č. 2 za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který v souladu s § 248 odst. 1 zákona vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona (dále jen „Úřad“), dne 17. 3. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“), jehož obsah Úřad uvádí v bodech 16 – 26 napadeného rozhodnutí. Dnem, kdy Úřad návrh č. 1 obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené původně samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ (dále jen „správní řízení S0179/2023/VZ“).

5.             Rozhodnutím o vyloučení ze dne 8. 3. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení č. 2“) zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení.

6.             Dne 8. 3. 2023 rozhodl zadavatel o výběru vybraného dodavatele – LESPROJEKT BRNO, a.s, IČO 65279191, se sídlem Jezuitská 14/13, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“).  Proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a proti výběru vybraného dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 23. 3. 2023 (dále jen „námitky č. 3“).

7.             Rozhodnutím o námitkách ze dne 6. 4. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 3“) zadavatel námitky č. 3 odmítl.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 3 za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 15. 4. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“), jehož obsah Úřad uvádí v bodech 46 – 68 napadeného rozhodnutí. Dnem, kdy Úřad návrh č. 2 obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele původně vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0213/2023/VZ (dále jen „správní řízení S0213/2023/VZ“).

9.             Úřad správní řízení vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ a ÚOHS-S0213/2023/VZ spojil dne 4. 5. 2023 do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ.

II.             Napadené rozhodnutí

10.         Dne 19. 6. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ, č. j. ÚOHS-23068/2023/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I podle ustanovení § 265 písm. b) zákona zamítl návrh č. 1 vyjma jeho části týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že navrhovateli v důsledku zrušení rozhodnutí o vyloučení č. 1 a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení nemohla objektivně vzniknout újma, ani její vznik nemohl objektivně hrozit. Návrh č. 1 tedy Úřad posoudil jako předčasný, neboť až v důsledku případného opětovného vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení by navrhovateli mohla hypoteticky nějaká újma vzniknout.

11.         Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad v souladu s § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu č. 1 v části týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. K tomuto výroku Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že spornou lhůtu stanovenou zadavatelem k objasnění nabídky navrhovatele v délce sedmi pracovních dnů a čtyř dnů připadajících na víkend neshledal jako nepřiměřenou, přičemž navrhovatel ani netvrdil, proč je dle jeho názoru daná lhůta krátká a zadavatel poskytl stejnou lhůtu rovněž druhému účastníkovi zadávacího řízení.

12.         Dále Úřad výrokem III napadeného rozhodnutí rozhodl o zamítnutí návrhu č. 2 dle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad se zabýval spornou referenční zakázkou předloženou současně navrhovatelem a dalším účastníkem zadávacího řízení – Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., IČO 25250205, se sídlem Veverkova 1335/7, 500 02 Hradec Králové (dále jen „Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.“) a uzavřel, že tato reference ve prospěch navrhovatele nesvědčí, a tudíž nebyl oprávněn domáhat se jejího uznání ze strany zadavatele.

III.           Rozklad navrhovatele

13.         Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel blanketní rozklad, který byl Úřadu doručen dne 4. 7. 2023. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 19. 6. 2023. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě. Přípisem ze dne 24. 7. 2023 navrhovatel doplnil rozklad o odůvodnění.

Námitky rozkladu

14.         Z rozkladu vyplývá, že navrhovatel pokládá výrok I napadeného rozhodnutí za nesprávný, neboť je dle jeho názoru založen na nesprávném závěru Úřadu o nedostatku vzniklé či hrozící újmy, aniž by tento závěr Úřad odůvodnil.

15.         Výrok II napadeného rozhodnutí byl dle navrhovatele vydán v rozporu s výrokem I napadeného rozhodnutí. Navrhovatel je toho názoru, že nebylo možné rozhodnout byť i jen o části návrhu, který byl dle závěru Úřadu podán neoprávněnou osobou.

16.         Rovněž výrok III napadeného rozhodnutí navrhovatel pokládá za nesprávný, neboť Úřad dle jeho názoru zcela přehlédl nerovný postup zadavatele k dodavatelům, připustil diskriminaci poddodavatele a zvýhodnění druhého dotčeného dodavatele v prokazování kvalifikace, podpořil dle jeho názoru absurdní a neprokázaný závěr o tom, že dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. vyhotovil „komplexnější část referenční zakázky“ a současně nepodpořil vyloučení dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., který nesplňuje požadavky zadavatele.

Závěr rozkladu

17.         Závěrem rozkladu navrhovatel požaduje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

IV.          Řízení o rozkladu

18.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož právního předpisu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

 

Vyjádření zadavatele k rozkladu

19.         Dne 18. 8. 2023 obdržel předseda Úřadu přípis zadavatele z téhož dne, jehož obsahem je vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele. Zadavatel se vymezuje k rozkladové námitce, v níž navrhovatel tvrdí, že „orgán dohledu zcela přehlédl, že jednoznačnými důkazy o vyhotovení lesního hospodářského plánu (LHP) metodou statické inventarizaci lesů právě společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. byly přímo (k námitkám ze dne 31. 1. 2023 přiložené) textové části statické inventarizace lesů LHC Vrchlabí 2014, LHC Maršov 2014 a LHC Harrachov 2014 pro Správu KRNAP, když zodpovědným řešitelem, metodikem, zpracovatelem dat i autorem závěrečných zpráv (u LHC Vrchlabí a Maršov) byl pan M. Č.[2], jednatel společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. a IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o.

20.         V reakci na tuto námitku zadavatel uvádí, že „navrhovatel opět zaměňuje lesní hospodářský plán s provozní inventarizací lesa, zde jmenovitě s přílohami textové části LHP – opět ‚pouze‘ zjišťováním stavu lesa provozní statistickou inventarizací. Dále, zmíněné přílohy textových částí tedy dokládají pouze autorství v rámci dílčích okruhů prací na statistické provozní inventarizaci lesa. U přílohy LHC Harrachov_priloha_9.6PIL.pdf je v rámci řešitelského týmu uveden na pozici odpovědného řešitele Ing. Jaromír Nehyba z Lesprojektu Hradec Králové, s.r.o., v části Správa a kontrola databáze údajů jsou jako členové řešitelského týmu uvedeni mj. Ing. Jiří Zahradníček a Ing. Radek Šmudla (Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.,) a v části Terénní práce (vedoucí skupin) jsou jako členové řešitelského týmu uvedeni pouze Ing. Jiří Zahradníček a Ing. Radek Šmudla (Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.,)“.

Stanovisko předsedy Úřadu

21.         Po projednání věci rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy, jakož i jeho správnost, ta však toliko v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise předseda Úřadu dospěl k následujícímu závěru.

22.         Úřad tím, že výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně, neboť navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání návrhu v dotčené části. Pokud jde o výrok II napadeného rozhodnutí, byly shledány procesní důvody pro jeho zrušení a zastavení správního řízení v této části. V souvislosti s výrokem III napadeného rozhodnutí nebyly shledány důvody pro vyhovění rozkladu navrhovatele a tento výrok napadeného rozhodnutí byl potvrzen, neboť navrhovatel neprokázal splnění dotčené části technické kvalifikace.

23.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí o rozkladu. 

V.            K námitkám rozkladu

K výroku I napadeného rozhodnutí

24.         Výrok I napadeného rozhodnutí se vztahuje k té části návrhu, kterou navrhovatel brojil proti tvrzenému nedostatečnému vypořádání námitek č. 1 prostřednictvím rozhodnutí o námitkách č. 1, dále proti posouzení kvalifikace navrhovatele a rovněž proti rozhodnutí o námitkách č. 2. Navrhovatel ve vztahu k výroku I napadeného rozhodnutí namítá, že se Úřad dostatečně nezabýval skutkovými okolnostmi šetřeného případu, konkrétně upozorňuje na skutečnost, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1. nevyjádřil ke skutečnostem v námitkách č. 1 uváděným.

25.         Tyto rozkladové námitky, poukazující na tvrzenou nedostatečnost rozhodnutí o námitkách č. 1, nemohou na výsledku správního řízení ničeho změnit. Návrh č. 1 směřoval proti rozhodnutí o námitkách č. 2, neboť na něj také časově navazoval ve smyslu § 251 odst. 2 zákona. Jestliže by měl Úřad deklarovat na základě tohoto návrhu určité závěry ve vztahu k zákonnosti rozhodnutí o námitkách č. 1, jednalo by se o zásadní vadu řízení, neboť by byl překročen jeho předmět. Z tohoto důvodu nemohl Úřad rozhodnutí o námitkách č. 1 ani zrušit, jak požaduje navrhovatel v rozkladu.

26.         Obsah rozhodnutí o námitkách č. 1 je relevantní jen do té míry, pokud vykresluje skutkový stav ohledně následného podání námitek č. 2 a navazujícího rozhodnutí o námitkách č. 2. Tzn. vypovídá o důvodnosti námitek č. 2 podaných právě proti rozhodnutí o námitkách č. 1. V této souvislosti je pak možné s navrhovatelem do určité míry souhlasit. Námitky č. 1 obsahují komplexní a ucelenou argumentaci opřenou o konkrétní fakta a důkazy v rozsahu 13 stran a 24 příloh. Naproti tomu stojí rozhodnutí o námitkách č. 1 obsahující poměrně strohé odůvodnění objasňující, že „zadavatel na základě námitek seznal, že je třeba dalšího posouzení splnění podmínek účasti směrem ke splnění technické kvalifikace, resp. konkrétně k přípustnosti referenční zakázky ‚Tvorba LHP pro lesy ve správě KRNAP‘, a to ve prospěch jakéhokoli účastníka zadávacího řízení. (…)“.

27.         Za situace, kdy by prostřednictvím rozhodnutí o námitkách č. 1 mělo dojít k odmítnutí námitek, by obdobné odůvodnění rozhodně nemohlo dostát požadavkům § 245 odst. 1 zákona, neboť se v něm zadavatel podrobně ani srozumitelně nevyjadřuje ke všem skutečnostem, které navrhovatel ve svých námitkách tvrdí. V šetřeném případě se však jedná o rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel námitkám č. 1 vyhovuje, neboť na jejich základě shledal, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vyžaduje další úkony směrem k vyjasnění sporné referenční zakázky – „Tvorba LHP pro lesy ve správě KRNAP"[3], resp. „LHP Harrachov, Vrchlabí, Maršov 2015 – 2024“[4] objednatele Správa KRNAP (dále jen „sporná referenční zakázka“).

28.         Smyslem námitkového řízení je poskytnutí prostoru pro upozornění zadavatele na problematičnost jeho úkonů ještě v průběhu zadávacího řízení, kdy existuje možnost takové úkony napravit a naplnit účel zadávacího řízení – uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky na základě výsledků zákonné a férové soutěže relevantních dodavatelů. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 6 As 325/2020-40 ze dne 9. 12. 2021, „námitky a rozhodnutí o nich je možno označit jako vedení určitého dialogu mezi zadavatelem a dotčenými subjekty, které postup zadavatele nevnímají jako zákonný. Zadavatel zde sice nevystupuje v roli autoritativního orgánu vydávajícího závazné rozhodnutí o právech či povinnostech dotčených subjektů, ale vypořádáním námitek vysvětluje a obhajuje svůj postup, čímž může předejít vedení dalšího řízení“.

29.         V této souvislosti je tedy třeba, aby rozhodnutí o námitkách poskytovalo stěžovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě jím namítaných skutečností. Jestliže odůvodnění podaných námitek tuto podstatu podaných námitek postihuje, není nutné, aby zadavatel vypořádal každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

30.         Rozhodnutím o námitkách č. 1 zadavatel rozhodl o tom, že „rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 16. 1. 2023 a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení ruší, a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provede znovu“. V tomto smyslu tedy došlo k plnému vyhovění námitkám č. 1, jejichž prostřednictvím navrhovatel požadoval „aby zadavatel podle § 49 odst. 1 ZZVZ rozhodnutí o vyloučení a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 16. 1. 2023 a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení zrušil, posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provedl znovu“. Pro úplnost je třeba uvést, že navrhovatel dále požadoval, aby zadavatel rozhodl o vyloučení účastníka Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., rozhodl o výběru navrhovatele a uzavřel s ním smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, nicméně tyto úkony by případně mohly logicky následovat až po novém posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, resp. po hodnocení nabídek.

31.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel v námitkách č. 1 uvádí skutečnosti, které jsou relevantní pro posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, je zřejmé, že se k nim zadavatel nemohl zcela konkrétně vyjádřit již v rozhodnutí o námitkách č. 1. Bylo by přepjatým formalismem trvat na vypořádání námitkové argumentace, s níž se zadavatel v souladu s rozhodnutím o námitkách č. 1 hodlal zabývat v rámci nového posouzení nabídek, nadto v situaci, kdy má zadavatel k dispozici poměrně krátkou lhůtu v délce 15 dní. Navrhovatel prostřednictvím rozhodnutí o námitkách č. 1 obdržel informaci o tom, že jeho námitkám bylo vyhověno, aby mohla být jeho nabídka znovu posouzena. V tomto smyslu tedy obdržel potřebné informace pro to, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout o smysluplnosti podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a v tomto smyslu rozhodnutí o námitkách č. 1 splnilo svůj účel.

32.         Rozhodnutí o námitkách č. 1 tedy nepředstavuje porušení zásady transparentnosti ani přiměřenosti, které by mělo vliv na další postupy zadavatele v souvislosti s vydáním rozhodnutí o námitkách č. 2 či novým posouzením nabídek, jak se snažil navrhovatel dovodit v návrhu č. 1 a nyní i v rozkladu.

33.         S navrhovatelem nelze souhlasit ani tehdy, pokud ve svém rozkladu namítá, že nebylo pravdou, že by zadavatel chtěl provést posouzení znovu. Podle navrhovatele totiž zadavatel pouze hodlal lépe odůvodnit jím předem nesprávně přijatý názor, „že není v daném momentě schopen vyvrátit veškeré pochybnosti, které Vyloučený v uvedených námitkách uvedl, a kterými zpochybnil rozhodnutí o svém vyloučení[5].

34.         Jedná se o nepodložené domněnky navrhovatele, které nemají oporu ve skutkovém stavu věci. Jak je uvedeno shora, zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 1 uvedl, že díky argumentaci uvedené v námitkách č. 1 usoudil, že je třeba dalšího posouzení podmínek účasti v souvislosti se spornou referenční zakázkou. Skutečnost, že navrhovatel byl i po provedení nového posouzení nabídek znovu vyloučen (blíže srov. rozhodnutí o vyloučení č. 2), představuje důsledek procesu nového posouzení podmínek účasti, při kterém zadavatel prováděl rozsáhlé zjišťování skutečného stavu technické kvalifikace navrhovatele i dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Z žádných okolností šetřeného případu současně nevyplývá, že by zadavatel bezdůvodně trval na vyloučení navrhovatele a souvisejícími postupy pouze hodlal tento svůj postoj lépe obhájit, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu. Jestliže navrhovatel v této souvislosti dále uvádí, že se zadavatel zaměřil toliko na vyvrácení veškerých pochybností, nelze na takovém postupu zadavatele shledat ničeho závadného, neboť pokud by jakékoli relevantní pochybnosti o splnění podmínek účasti jakéhokoli účastníka zadávacího řízení přetrvávaly, a zadavatel by přesto pokračoval v zadávacím řízení, jednalo by se o porušení zásady transparentnosti dle § 6 zákona.

35.         Důvodem pro zamítnutí souvisejících částí návrhu č. 1 v souladu s výrokem I byla skutečnost, že tento návrh nebyl podán oprávněnou osobou. S posouzením otázky aktivní legitimace navrhovatele ze strany Úřadu je možné se plně ztotožnit, a to i ve světle rozkladových námitek. Z § 265 písm. b) zákona vyplývá, že návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele musí být podán oprávněnou osobou, tedy osobou aktivně legitimovanou. Vzhledem k tomu, že každému návrhu dle § 250 odst. 1 zákona musejí předcházet řádně a včas podané námitky, odpovídá aktivní legitimace navrhovatele podmínkám kladeným v § 241 odst. 1 zákona na stěžovatele podávajícího námitky.

36.         Aktivní legitimace konkrétní osoby k podání námitek (a posléze k podání návrhu) je tedy dána za kumulativního splnění dvou předpokladů – 1) jedná se o dodavatele, 2) kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky hrozí nebo vznikla újma.

37.         První z těchto podmínek lze v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu[6] vykládat tak, že se musí jednat o dodavatele, který působí na trhu, přičemž jeho podnikání souvisí s alespoň částí zadavatelem poptávaného plnění, tj. plnění, které je v rámci veřejné zakázky poptáváno a tento dodavatel poskytuje (je schopen poskytovat), a to alespoň částečně. O této skutečnosti v šetřeném případě není sporu. Nedostatek aktivní legitimace navrhovatele ve vztahu k relevantní části návrhu spočívá dle Úřadu v neexistenci alespoň hypotetické újmy, která by navrhovateli s ohledem na dotčenou fázi zadávacího řízení, v níž podal námitky č. 2, hrozila.

38.         S posouzením této otázky ze strany Úřadu je možno se ztotožnit. Námitky č. 2 byly podány proti rozhodnutí o námitkách č. 1, kterým zadavatel vyhověl námitkám č. 1 s tím, že znovu provede posouzení nabídek z hlediska splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Jestliže navrhovatel uvádí, že mu nedostatečností odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 1 hrozila, resp. vznikla, újma, neboť nebyl včas seznámen s názorem zadavatele na skutečnosti tvrzené v jeho námitkách a nemohl adekvátně reagovat, nelze s tímto názorem souhlasit. Jak bylo uvedeno shora, rozhodnutí o námitkách č. 1 poskytovalo navrhovateli i přes svou stručnost dostatečný podklad pro rozhodnutí o dalším postupu zadavatele, zejména pak informaci, že námitkám navrhovatele bylo plně vyhověno. Jakýkoli další postup zadavatele byl pak závislý až na novém posouzení nabídek, přičemž až právě to je fáze, v níž by mělo podrobné a srozumitelné vypořádání nových skutečností, které navrhovatel tvrdil ve svých námitkách č. 1, zaznít.  Z tohoto důvodu nemohla navrhovateli tvrzená újma hrozit.

39.         Jestliže navrhovatel v rozkladu tvrdí, že újma měla spočívat v „nemožnosti efektivní obrany proti následnému postupu zadavatele“, je pochopitelné, že se navrhovatel v příslušné fázi zadávacího řízení (tedy v době vydání rozhodnutí o námitkách č. 1) nemohl proti budoucím postupům zadavatele bránit, jelikož nebylo vůbec známo, o jaké postupy se bude jednat. Tato skutečnost však nepředstavuje újmu na straně navrhovatele, nýbrž objektivní fakt založený na skutečnosti, že zadavatel ještě následný postup (posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení) nezahájil. Navrhovateli nic nebránilo se v případě potřeby efektivně bránit proti následujícím úkonům zadavatele námitkami dle § 241 odst. 1 zákona, což také učinil prostřednictvím námitek č. 3.

40.         Dále navrhovatel shledává újmu v podobě svého vyloučení ze zadávacího řízení, nicméně takové vyloučení navrhovateli v době podání námitek č. 1 a námitek č. 2 ani nehrozilo, natož že by k němu již došlo. V této době bylo zrušeno rozhodnutí o vyloučení č. 1 ze dne 16. 1. 2023 a navrhovatel byl následně znovu vyloučen až na základě rozhodnutí o vyloučení č. 2 ze dne 8. 3. 2023. Proti tomuto rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky č. 3 a následně návrh č. 2.

41.         Co se týče újmy spočívající dle navrhovatele v účelně vynaložených nákladech na právní zastoupení (soupis námitek a návrhu) a na zaplacení kauce, nejedná se o okolnosti relevantní v otázce aktivní legitimace. Složení kauce dle § 255 je nezbytným předpokladem projednání návrhu na zahájení správního řízení před Úřadem a je spjato s úsudkem o racionalitě podání návrhu, který si musí učinit každý stěžovatel. V tomto smyslu vystupuje do popředí regulační funkce institutu kauce, neboť „ekonomicky motivuje účastníky, aby před podáním návrhu pečlivě uvážili, do jaké míry mohou být se svým návrhem úspěšní a nepodávali bezdůvodné návrhy“ (blíže srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 8. 2022, č. j. 31 Af 10/2021-104). Tento účel kauce – omezit nadměrné zatěžování Úřadu – plyne i z důvodové zprávy k zákonu, která uvádí, že „účelem kauce je omezení administrativního zatížení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pouze na závažné případy porušení zákona“.

42.         Pokud jde o náklady právního zastoupení, i v tomto případě je ryze na uvážení každého, jakým způsobem se hodlá brát za svá práva a zda v tomto smyslu bude investovat určité finanční prostředky. Ani při respektování co nejširšího výkladu aktivní legitimace stěžovatelů k podání návrhů dle § 250 zákona nelze přijmout závěr, že pod pojem újma, který je dlouhodobě vykládán jako alespoň teoretická možnost získat veřejnou zakázku, by bylo možné podřadit náklady na složení kauce či dokonce na právní zastoupení.

43.         Není pochybením Úřadu, pokud se s těmito konkrétními tvrzeními navrhovatele v napadeném rozhodnutí nevypořádal, neboť se jedná o zcela irelevantní skutečnosti.

44.         Navrhovatel uvádí v závěru části I svého rozkladu okolnosti šetřeného případu (výzva k objasnění nabídky, opakované rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení), které by podle jeho názoru měly vypovídat o celkové účelovosti postupů zadavatele. Jedná se však o běžné úkony a postupy zadavatele, které mohou dle kontextu nastat v jakémkoli zadávacím řízení. Ani v souhrnu tedy nepředstavují indicii k pochybnostem o transparentnosti a zákonnosti šetřené veřejné zakázky, neboť v situaci, kdy zadavatel pojme pochybnosti o nabídce, je zcela na místě, aby se je pokusil objasnit (oproti tomu, aby účastníka rovnou vyloučil). Další postup zadavatele se pak odvíjí od reakce dotčeného účastníka.

45.         V souvislosti s touto částí rozkladové argumentace lze uzavřít, že Úřad posoudil otázku aktivní legitimace navrhovatele správně, neboť tvrzené negativní následky, na které navrhovatel ve svém rozkladu poukazuje, nepředstavují újmu ve smyslu § 241 odst. 1 zákona, resp. v době podání námitek č. 2 navrhovateli taková újma nehrozila, a tudíž byl návrh č. 1 z jeho strany podán skutečně předčasně. Navrhovatel nebyl zkrácen na svých právech seznámit se s názorem zadavatele na skutečnosti, které byly uvedeny v námitkách č. 1, neboť zadavatel tyto skutečnosti zohledňoval a posuzoval ve fázi posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a navrhovatel mohl následně i proti tomuto úkonu zadavatele podat námitky, což ostatně učinil.

K důvodům zrušení výroku II napadeného rozhodnutí

46.         Navrhovatel ve vztahu k výroku II napadeného rozhodnutí namítá, že jeho formulace je výsledkem potřeby Úřadu účelově zabránit vrácení kauce navrhovateli, neboť jestliže bylo výrokem I napadeného rozhodnutí shledáno, že návrh byl podán neoprávněnou osobou, měla být kauce v souladu s § 255 odst. 6 zákona navrhovateli vrácena.

47.         Ačkoli na základě tohoto rozhodnutí o rozkladu dochází ke zrušení výroku II napadeného rozhodnutí a zastavení příslušné části správního řízení, a v důsledku toho i k vrácení kauce navrhovateli, je třeba upozornit na to, že tomu tak není díky shora uvedené nepodložené argumentaci navrhovatele, nýbrž z dále vymezených důvodů. Propadnutí zaplacené kauce do státního rozpočtu není podmíněno tím, aby byl návrh zamítnut podle § 265 písm. a) zákona v plném rozsahu. Kauce připadá státu i v případě, kdy Úřad sice zastavil řízení o části návrhu z jiného důvodu než uvedeného v § 255 odst. 3 zákona, avšak o zbývající části návrhu rozhodl způsobem uvedeným v § 255 odst. 3 zákona. Tento závěr nepředstavuje libovůli Úřadu, resp. jeho úpornou snahu vydělat státnímu rozpočtu co nejvíce finančních prostředků, jak se snaží navrhovatel ve svém rozkladu dovozovat, nýbrž postup v souladu se zákonem, který je mimo jiné aprobován rovněž judikaturou správních soudů. Jak uvedl Krajský soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 8. 8. 2022 č. j. 31 Af 10/2021-104, „i když je o části návrhu rozhodnuto jinými způsobem než uvedeným v § 255 odst. 3 ZZVZ, podstatné je, že žalovaný se návrhem musel zabývat (i) meritorně (byť nikoli v plném rozsahu), a proto došlo k prodloužení zadávacího řízení, právní nejistoty účastníků zadávacího řízení a zátěži žalovaného spojené s meritorním rozhodováním o bezdůvodných návrzích, k jejichž minimalizaci byl institut kauce přijat“.

48.         Výrokem II napadeného rozhodnutí byl návrh v části, týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele, zamítnut, neboť Úřadem nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad tedy předmětnou výzvou věcně posoudil a shledal, že sporná lhůta byla zadavatelem stanovena v přiměřené délce.

49.         Úřad se však měl v prvé řadě zabývat otázkou splnění podmínek řízení v souvislosti s touto částí návrhu, neboť vzhledem k jejímu obsahu se fakticky jedná o další „samostatný“ návrh směřující proti zcela jiným úkonům zadavatele, než jsou ty, kterými bylo dotčeno rozhodnutí o námitkách č. 2

50.         V takovém případě však musí být každý z těchto návrhů podložen složením kauce dle § 255 odst. 1 zákona. V situaci, která nastala v šetřeném případě (dva návrhy na přezkoumání dvou samostatných úkonů zadavatele, ale jen jedna složená kauce), se tedy měl Úřad nejprve zabývat otázkou, ke kterému z předložených návrhů navrhovatel kauci složil. Vzhledem k tomu, že zákon neumožňuje dodatečné uhrazení kauce, navrhovatel by se musel vyjádřit, ke které „části návrhu č. 1“ se má jím složená kauce vztahovat a Úřad by následně správní řízení o zbylé části návrhu č. 1 v souladu s § 257 písm. c) zákona zastavil. 

51.         Z povahy věci je jasné, že ve správním řízení o rozkladu již neexistuje prostor pro takové dožádání vysvětlení ze strany navrhovatele. Je totiž pochopitelné, že jakýkoli rozumně uvažující navrhovatel by zvolil tu „část návrhu“, u níž by mu lépe svědčil nárok na projednání, resp. budoucí úspěch ve věci, neboť po vydání rozhodnutí I. stupně by se již seznámil s jeho (sice nepravomocným) autoritativním názorem na projednávanou věc, případně k té části, kde by mohl již předpokládat vrácení kauce

52.         V této situaci tedy nezbývá než postupovat v souladu se zásadou in dubio mitius, tedy v případě pochybností zvolit takové řešení, které je ve prospěch dotčeného účastníka správního řízení a předpokládat, že kauce ve výši 50 000 Kč, složená navrhovatelem na účet Úřadu dne 15. 3. 2023, se vztahuje výhradně k té části návrhu, která byla dotčena výrokem I napadeného rozhodnutí, tzn. k návrhu požadujícímu přezkoumání úkonů zadavatele souvisejících s rozhodnutím o námitkách č. 2 a posouzením splnění podmínek účasti, které bylo prostřednictvím rozhodnutí o námitkách č. 1 zrušeno.

53.         Z tohoto důvodu není možný jiný postup, než správní řízení o přezkoumání postupů zadavatele souvisejících s výzvou k objasnění nabídky ze dne 23. 2. 2023 a lhůtou s ní spojenou, proti nimž směřuje „zbylá část návrhu“, v souladu s § 257 písm. c) zákona ve spojení s § 90 odst. 4 správního řádu zastavit, neboť v tomto případě nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona. Pro úplnost je třeba poznamenat, že předseda Úřadu neposoudil jako účelné postupovat dle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, tzn. napadené rozhodnutí v této dotčené části zrušit a věc v tomto rozsahu vrátit Úřadu k novému projednání. Jak je uvedeno shora, je zřejmé, že Úřad by z uvedených důvodů v šetřené věci neprováděl žádné další nebo jiné kroky, tzn. postupoval by stejným způsobem jako nyní předseda Úřadu.

54.         Nad rámec shora uvedeného odůvodnění je třeba poznamenat, že ačkoli se Úřad neměl příslušnou částí návrhu zabývat, posoudil i tuto spornou otázku správně. Tvrzení navrhovatele o nedostatečnosti lhůty pro objasnění jeho nabídky jsou ryze hypotetická a účelová. Navrhovatel sice uvádí, že dotčená lhůta byla nepřiměřená, nicméně současně tvrdí, že zadavatelem požadované údaje a doklady byly z jeho strany již předloženy, a to jako součást námitek č. 1. Není tedy vůbec zřejmé, z jakého důvodu by měla mít dotčená lhůta, jakož ani obsah výzvy, vliv na jeho další účast v zadávacím řízení, když navrhovateli postačovalo v jeho objasnění nabídky pouze odkázat na již předloženou dokumentaci.

K výroku III napadeného rozhodnutí

55.         Výrokem III napadeného rozhodnutí byl zamítnut návrh č. 2, kterým navrhovatel brojil proti svému vyloučení na základě rozhodnutí o vyloučení č. 2 a rovněž proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele. Úřad totiž nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

56.         V šetřeném případě zadavatel v rámci požadavků na prokázání splnění technické kvalifikace mimo jiného uvedl, že požaduje předložení seznamu významných služeb, který bude zahrnovat „minimálně jeden LHP realizovaný kontrolní metodou na bázi statistické provozní inventarizace na výměře lesa větší než 100 ha za posledních 9 let před datem zahájení zadávacího řízení. Za dokončenou významnou službu zadavatel považuje LHP, který byl v průběhu uplynulých devět let schválen příslušným orgánem státní správy (bez ohledu na to, pod který resort orgán státní správy spadá) a převzatý objednatelem“ (blíže srov. čl. 13. 2 bod ad) i zadávacích podmínek).

57.         Jak navrhovatel, tak i dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. za účelem prokázání splnění tohoto požadavku zadavatele uvedli ve svých nabídkách spornou referenční zakázku. V reakci na tuto skutečnost zadavatel dotčené účastníky vyzval k objasnění jejich nabídek prostřednictvím výzvy ze dne 21. 12. 2022, na kterou oba účastníci reagovali a zadavateli zaslali svá objasnění. Po jejich posouzení zadavatel uzavřel, že sporná referenční zakázka svědčí dodavateli Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a přistoupil k vyloučení navrhovatele prostřednictvím rozhodnutí o vyloučení č. 1.

58.         Navrhovatel rozhodnutí o vyloučení č. 1 napadl námitkami č. 1, jimž zadavatel vyhověl rozhodnutím o námitkách č. 1, zrušil rozhodnutí o vyloučení č. 1 a přistoupil k novému posouzení splnění podmínek účasti. Následně opět navrhovatele vyloučil, neboť neshledal, že by sporná referenční zakázka měla svědčit i navrhovateli.

59.         Navrhovatel je přesvědčen o tom, že Úřad svými zjištěními, potvrzujícími správnost postupů zadavatele, popřel smysl stanovení technické kvalifikace a jejich prokázání, jakož i možnost prokázat její splnění poddodavatelem dle § 79 odst. 4 písm. b) zákona. S tímto tvrzením se není možné ztotožnit.

60.         Podle ustanovení § 79 odst. 4 písm. b) zákona může dodavatel k prokázání splnění stanovené kvalifikace použít rovněž služby, které realizoval coby poddodavatel, nicméně pouze v rozsahu, v jakém se na realizaci takové služby skutečně podílel. Ačkoli není pochyb o tom, že se navrhovatel[7] na realizaci sporné referenční zakázky skutečně podílel, nepostačuje tento podíl k tomu, aby jeho prostřednictvím mohlo být splnění dotčeného požadavku zadavatele prokázáno v celém rozsahu.

61.         V prvé řadě platí, že pokud měl navrhovatel v souladu s požadavky zadavatele za účelem prokázání splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace ve své nabídce uvést „identifikační údaje objednatele“, byl objednatelem plnění ze strany navrhovatele v rámci sporné referenční zakázky dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a nikoli Správa Krkonošského národního parku. Byl to totiž právě Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., pro kterého navrhovatel, jakožto jeho poddodavatel, v souladu s čl. II odst. 2 bod (ii) Smlouvy o dílo ze dne 14. 4. 2012 uzavřené mezi navrhovatelem a Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. (dále jen „poddodavatelská smlouva“) prováděl část sporné referenční zakázky v rozsahu stanoveném v čl. II odst. 6 a 7 této smlouvy. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 20. 6. 2012 mezi Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a Správou Krkonošského národního parku (dále jen „Správa KRNAP“) za účelem realizace sporné referenční zakázky (dále jen „smlouva o dílo na realizaci sporné zadávací podmínky“) vyplývá, že ve vztahu k objednateli Správa KRNAP byl pouze dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

62.         Není zřejmé, z jakého důvodu se navrhovatel domnívá, že byl postupem zadavatele či Úřadu krácen na svém právu prokázat splnění kvalifikace pomocí sporné referenční zakázky, když zadavatel tuto možnost v zadávacích podmínkách veřejné zakázky nijak nevyloučil a při posuzování podílu navrhovatele na jejím řešení se oba drželi striktně požadavků zákona. Navrhovateli není a nebylo upřeno, že disponuje schopnostmi a zkušenostmi týkajícími se provozní inventarizace lesa. Z účasti v zadávacím řízení byl vyloučen proto, že neprokázal splnění technické kvalifikace, která je koncipována šířeji.

63.         Smyslem institutu kritérií technické kvalifikace je zajištění samotné realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost. Tím je minimalizováno riziko, že by mohlo dojít ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, které tvoří předmět veřejné zakázky. Zadavatelem uplatněné požadavky na splnění technických kvalifikačních požadavků tedy mají zajistit, aby se o přidělení veřejné zakázky účinně ucházeli pouze ti dodavatelé, kteří jsou ve skutečnosti schopni po stránce technické a materiální tuto zakázku v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení po přidělení veřejné zakázky též plnit. Nelze však odhlédnout od skutečnosti, že zadávací řízení je poměrně striktně formalizovaný proces, který v souvislosti s prokazováním splnění kvalifikace vyžaduje, aby účastníci byli své zkušenosti schopni prokázat. Nejedná se o popření smyslu ani účelu tohoto institutu, ale o základní požadavek na zaručení transparentního a nediskriminačního soutěžního prostředí pro všechny účastníky, což je ovšem plně v zájmu i samotného navrhovatele.

64.         Navrhovatel tvrdí, že argumentace Úřadu ve vztahu k identifikaci generálního dodavatele a poddodavatele sporné referenční zakázky je dle jeho názoru nesprávná, neboť fakticky popírá právo poddodavatele prokázat splnění kvalifikace dle § 79 odst. 4 písm. b) zákona. K této rozkladové námitce nezbývá než uvést, že navrhovatel zřejmě nepochopil smysl dotčeného ustanovení zákona, neboť je to právě rozlišení úlohy a míry podílu (které jsou relevantní pro prokázání splnění kvalifikace) poddodavatele, na kterém je založeno. Z tohoto důvodu je tedy nezbytné pozici generálního dodavatele a jeho poddodavatele rozlišovat, jak se ostatně děje i v nyní šetřeném případě.

65.         Dále navrhovatel ve svém rozkladu trvá na přesvědčení, že spornou referenční zakázku „sice oficiálně dodávala pro Správu KRNAP společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., ovšem pro tuto společnost zakázku realizovala jako poddodavatel v celém rozsahu společnost IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o.“. Toto tvrzení nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu, mimo jiné ani v poddodavatelské smlouvě, jak je uvedeno shora. Ačkoli ze smlouvy o dílo na realizaci sporné zadávací podmínky vyplývá, že se týká tří lesních hospodářských celků (Harrachov, Vrchlabí a Maršov), poddodavatelská smlouva se ve vztahu k vymezení podílu činnosti navrhovatele týká pouze území Vrchlabí a Maršova. Vzhledem k vymezení předmětného požadavku zadavatele se sice jedná o irelevantní skutečnost (neboť zadavatel požadoval, aby dotčená referenční zakázka byla realizována na výměře lesa větší než 100 ha, což s přehledem splňují i jen tato dvě území, a nikoli až všechna tři dohromady), projevuje se v této souvislosti účelovost argumentace navrhovatele.

66.         Zásadním však zůstává, že samotná Správa KRNAP, jakožto zadavatel sporné referenční zakázky, se vyjádřila tak, že navrhovatel v rámci sporné referenční zakázky realizoval pouze dílčí činnosti[8], které však neodpovídají požadavku zadavatele na prokázání splnění kvalifikace dle čl. 13.2 bodu ad i) zadávací dokumentace veřejné zakázky. Odůvodnění, proč tomu tak je, poskytl velice podrobně Úřad v bodech 146 – 149 a 151 napadeného rozhodnutí a navrhovatel ve svém rozkladu nad rámec obecných nesouhlasných výroků neuvedl nic, co by mohlo tento závěr vyvrátit.

67.         Nelze popřít bohaté a v České republice unikátní zkušenosti navrhovatele, resp. jeho jednotlivých spolupracujících společností, nicméně otázkou v šetřené věci bylo, zda navrhovatel prokázal splnění zadavatelem vymezené technické kvalifikace. Ačkoli navrhovatel je přesvědčen, že v jeho případě dochází k uplatnění formalistického výkladu zákona, pravdou zůstává, že sporná referenční zakázka svědčí pouze dodavateli Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Navrhovatel ve své argumentaci odhlíží od skutečnosti, že zadavatel k prokázání kvalifikace požadoval zkušenost dodavatele zahrnující „minimálně jeden LHP realizovaný kontrolní metodou na bázi statistické provozní inventarizace“, tedy nikoli „pouze“ zkušenosti s metodou zjišťování stavu lesa prostřednictvím jeho provozní inventarizace, nýbrž komplexní finalizaci lesního hospodářského plánu vyhotoveného za pomoci této metody. Ačkoli má tedy navrhovatel zkušenosti s každou z těchto dílčích činností (v souhrnu odpovídajících dotčenému požadavku zadavatele), pokud se nejednalo o jejich propojení v rámci jedné zakázky, jsou takové zkušenosti z pohledu definované kvalifikace irelevantní.

68.         Tvrzení, jakkoli podložené důkazy, o tom, že navrhovatel v minulosti realizoval mnohem více běžných lesních hospodářských plánů než vybraný dodavatel, je zcela irelevantní. Tato část rozkladu (poslední odstavec na straně 8 doplnění rozkladu) je zmatečná, neboť navrhovatel v ní označuje dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. za vybraného dodavatele, kterým je ovšem dodavatel LESPROJEKT BRNO, a.s. Současně se jedná o bezpředmětnou argumentaci, neboť pro posouzení věci je podstatné pouze to, zda navrhovatel splnění kvalifikace v tom rozsahu, v jakém ji zadavatel požadoval, prokázal, či nikoliv. Zadavatelem definované požadavky nepřipouštěly, aby účastníci zadávacího řízení prokázali jejich splnění propojením zkušeností z několika odlišných referenčních zakázek, jak navrhovatel navrhuje v tomto odstavci rozkladu, a je tedy nepodstatné, že by navrhovatel mohl chybějící část reference – tu, kterou nepokrývá jeho podíl na realizaci sporné zadávací podmínky – doplnit jinými svými (bohatými) zkušenostmi.

69.         Stejně tak skutečnost, že dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. prokázal splnění dotčených požadavků zadavatele právě a pouze spornou referenční zakázkou a ničím dalším, není podstatná, neboť zadavatel nic dalšího ani nepožadoval a sporná referenční zakázka svědčí jemu. Stejnou optikou by bylo možné pohlížet na způsob prokázání dotčené části kvalifikace ze strany navrhovatele, neboť i on použil právě a jen spornou referenční zakázku, ačkoli tvrdí, že relevantních zkušeností má mnohem víc.

70.         Není pravdou, že by Úřad neprovedl navrhovatelem navrhovaný důkaz porovnáním obsahu poddodavatelské smlouvy a jejího dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012, jak navrhovatel v rozkladu dovozuje. V bodu 145 napadeného rozhodnutí je uvedeno, že Úřad obsah dodatku posoudil a neshledal, že by jeho prostřednictvím docházelo k úpravě předmětu plnění dle poddodavatelské smlouvy, neboť „zcela jasně je v jeho rámci uvedeno, že se pouze doplňuje článek IV. předmětné smlouvy s názvem ‚Cena plnění‘, přičemž dále v tomto dodatku je již jenom konkrétní stanovení ceny a detaily fakturace za dodané plnění“. Tomuto závěru nelze ničeho vytknout, a to ani ve světle rozkladové argumentace, podle níž by mělo z porovnání těchto dvou dokumentů se smlouvou o dílo na realizaci sporné referenční zakázky vyplynout, že plnění navrhovatele (v rámci sporné referenční zakázky) se shodovalo s plněním, které měl realizovat generální dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

71.         Jestliže navrhovatel naráží na skutečnost že se fakturace za jednotlivé části díla (dle dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2023) shoduje s členěním díla dle smlouvy o dílo na realizaci sporné referenční zakázky, nejedná se ve světle ostatních vyjádření a dokladů, které zadavatel v rámci posuzování nabídek získal, o relevantní okolnost.

72.         Ve smlouvě o dílo na realizaci sporné referenční zakázky je předmět této smlouvy (dílo) vymezen jako zpracování lesních hospodářských plánů (LHP) pro tři hospodářské celky v souladu s relevantní právní úpravou a dalšími standardy a pokyny[9] s tím, že LHP budou „zařízeny způsobem, plně navazujícím na Metodiku tvorby lesního hospodářského plánu na podkladě provozní inventarizace“ (blíže srov. čl. 2 odst. 3 smlouvy o dílo na realizaci sporné referenční zakázky).

73.         V čl. II odst. 6 poddodavatelské smlouvy se navrhovatel, coby poddodavatel dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., zavazuje k provedení části sporné referenční zakázky, která „odpovídá rozsahu, v jakém prokazuje zhotovitel splnění kvalifikace dle čl. II bodu 3. této smlouvy:

-          Realizace a vyhodnocení provozní inventarizaci na lesních správách Vrchlabí a Maršov (24 705 ha)

-          Vytvoření modulu „Sortimentace“ pro provozní plánování těžebního fondu podle jednotlivých sortimentů (35 116 ha)

-          Dodávka programového vybavení

-          Metodická podpora zadavatele při implementaci nové metody HÚL“.

74.         Co se týče rozsahu kvalifikace, kterou mohl dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. prokázat prostřednictvím navrhovatele, z čl. II odst. 3 písm. (i) poddodavatelské smlouvy vyplývá, že navrhovatel „prokazuje splnění části požadavku na prokázání seznamu významných služeb, a to ve vztahu k plnění projektů s použitím inventarizačních metod“.[10]

75.         Takto koncipovaný podíl navrhovatele na realizaci sporné referenční zakázky odpovídá tvrzením navrhovatele o tom, že dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. v době své účasti v zadávacím řízení pro spornou referenční zakázku nesplňoval kvalifikaci co do zkušeností s provozní inventarizací lesa. Ostatně za tímto účelem, tzn. za účelem prokázání určité části kvalifikace prostřednictvím navrhovatele, byla poddodavatelská smlouva uzavřena. Zároveň ale tato skutečnost podporuje závěry zadavatele i napadeného rozhodnutí o tom, že navrhovatel se na realizaci podílel skutečně jen v rozsahu této výseče kvalifikace, tzn. jen na shora uvedených dílčích částech. Ani z obsahu kvalifikace prokazované navrhovatelem za dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., ani v rámci samotné realizace sporné referenční zakázky nebylo stanoveno, že navrhovatel provede „minimálně jeden LHP realizovaný kontrolní metodou na bázi statistické provozní inventarizace“.

76.         Rozpočtové členění díla dle čl. 5 smlouvy o dílo na realizaci sporné referenční zakázky odpovídá svou strukturou fakturaci za jednotlivé části díla popsané v čl. II dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012. Ničeho však nevypovídá o skutečném obsahu činností navrhovatele v rámci jednotlivých částí díla, které jsou na těchto místech vyjmenovány, tzn. o tom, jestli výhradně na základě těchto dílčích podílů navrhovatele na realizaci sporné referenční zakázky došlo k vyhotovení alespoň jednoho lesního hospodářského plánu v souladu se všemi zákonnými i jinými požadavky, které jsou na takový podklad kladeny, na bázi statistické provozní inventarizace. Ve světle vyjádření samotného objednatele sporné referenční zakázky pak lze uzavřít, že tomu tak nebylo a navrhovatel se na realizaci sporné referenční zakázky podílel pouze dílčím způsobem, pro který není s to prostřednictvím sporné referenční zakázky prokázat splnění kvalifikace požadované zadavatelem.

77.         Smysl argumentu, že „zadavatel tuto totožnost zadání (a faktickou delegaci zakázky) uznal“ a odkaz na příslušnou část návrhu č. 2 není zřejmý. V čl. VII návrhu č. 2 navrhovatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách č. 3 s tím, že „zadavatel tedy až po námitkách navrhovatelů ze dne 23. 3. 2023 uznal, že totožné zadání jako vyplývá z tabulky v čl. II. dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012 uzavřeného mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. měla správně vyhotovit společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. (jednalo se o typickou delegaci zakázky se stejným zadáním na další subjekt), když uvedl, že nedošlo k úpravě (kvantitativního či kvalitativního) rozsahu poskytnutého plnění ze strany poddodavatele – stěžovatele“.

78.         Z rozhodnutí o námitkách č. 3 však takové závěry nevyplývají. Na začátku strany 2 rozhodnutí o námitkách č. 3 zadavatel totiž uvedl, že „pokud by takovým hlavním argumentem měla být smlouva o dílo ze dne 14. 4. 2012, resp. její dodatek č. 1 ze dne 17.7. 2012, pak zadavatel musí trvat na závěru, že tyto dokumenty nepřináší v tomto žádný zvrat a zadavatel na tomto místě opakuje, že předmětný dodatek toliko upravuje cenové ujednání čl. IV předmětné smlouvy tak, že zavádí mezi stranami platební mechanismus a rozvržení plateb poddodavateli v návaznosti na progres celkové realizace díla (kdy jednotlivé platební milníky přesně kopírují ‚hlavní‘ realizační smlouvu uzavřenou k realizaci Reference mezi Lesprojektem HK a KRNAP, srov. čl. 5 této smlouvy) aniž by ale jakkoli došlo k úpravě (kvantitativního či kvalitativního) rozsahu poskytnutého plnění ze strany poddodavatele - stěžovatele. Stěžovatel v tomto ohledu v rámci námitek nepřináší žádnou novou argumentaci, kterou by logický (a do celého ‚příběhu‘ zapadající) výklad zadavatele jakkoli zpochybňoval“. Zadavatel se k „totožnosti zadání“ nijak nevyjadřuje, pouze uvádí určité aspekty poddodavatelského vztahu mezi dodavatelem Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a navrhovatelem, které však v šetřeném případě nejsou sporné, stejně jako není sporným fakt, že navrhovatel byl v rámci sporné referenční zakázky poddodavatelem dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. (pokud navrhovatel poukazuje na „uznání faktické delegace zakázky“ ze strany zadavatele).

79.         Co se týče argumentu, že se měl Úřad dopustit pochybení, jestliže „přehlédl, že smlouva o dílo ze dne 14. 4. 2012 včetně dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012 zahrnuje veškeré náležitosti lesního hospodářského plánu stanovené v § 2 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování“, není zřejmé, co tím navrhovatel hodlal říci. Dotčený právní předpis ve svém § 2 uvádí, že plán (myšlen ten lesní hospodářský) obsahuje tyto náležitosti: a) textovou část, b) hospodářskou knihu a c) lesnické mapy. Pokud navrhovatel odkazuje na Zadávací protokol na vyhotovení lesních hospodářských plánů pro Správu KRNAP, který tvořil přílohu poddodavatelské smlouvy, a na který odkazuje rovněž smlouva na realizaci sporné referenční zakázky, tento mimo jiné obsahuje rovněž přehled výstupů, v němž jsou shora uvedené náležitosti LHP zahrnuty, nicméně ve světle poddodavatelského podílu navrhovatele na realizaci sporné referenční zakázky nejde o relevantní okolnost. Jinými slovy byl tento zadávací protokol pro navrhovatele zásadní jen v těch částech, které se vztahovaly k jeho podílu práce na sporné referenční zakázce.

80.         Navrhovatel dále podotýká, že pro zjištění jeho podílu na realizaci sporné referenční zakázky by měl být použit objektivní parametr – celkový počet realizovaných hektarů (který podle jeho názoru odpovídá svým objemem celé sporné referenční zakázce) – a nikoli jen cena za 1 ha, přičemž odkazuje na bod 145 napadeného rozhodnutí. Napadené rozhodnutí však s parametrem „cena za 1 ha“, resp. „celkový počet realizovaných hektarů“, neoperuje, resp. nestaví na něm své závěry. Úřad v bodu 145 napadeného rozhodnutí porovnává cenu díla na základě poddodavatelské smlouvy s celkovou cenou sporné referenční zakázky. Bod 145 napadeného rozhodnutí sice odkazuje na bod 104 napadeného rozhodnutí, v němž Úřad shrnuje relevantní okolnosti vyplývající ze smlouvy o dílo na realizaci sporné referenční zakázky, a který obsahuje informaci o celkové rozloze území, kterého se měla sporná referenční zakázka týkat, nicméně nejedná se o zjišťování míry realizace sporné referenční zakázky, jak tvrdí navrhovatel. 

81.         Skutečnost, že v rámci dokumentů s názvem „Příloha 9.6. Provozní statistická inventarizace lesů“ patřících k jednotlivým lesním hospodářským plánům lesních hospodářských celků, je v rámci řešitelského týmu na několika pozicích uveden pan M. Č., který je jednatelem společnosti IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. a IFER – Monitoring and Mapping Solutions, s. r. o., není bez významu, neboť potvrzuje nespornou skutečnost, že se na realizaci sporné referenční zakázky navrhovatel poddodavatelsky podílel. Opět lze však konstatovat to, co bylo uvedeno shora – jedná se pouze o dílčí část celé sporné referenční zakázky, za kterou v souhrnu Správě KRNAP odpovídal pouze dodavatel Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Kdo konkrétně se zadavatelem sporné referenční zakázky komunikoval, resp. vypracovával jednotlivé podklady a dílčí části lesních hospodářských plánů tvořících její předmět, není z tohoto pohledu podstatné.

82.         Obdobným způsobem lze vypořádat rozkladovou námitku, v níž navrhovatel namítá vnitřní rozpornost napadeného rozhodnutí v souvislosti s jeho bodem 104. Na dotčeném místě napadeného rozhodnutí Úřad cituje rozpočtové členění sporné referenční zakázky uvedené v čl. 5 smlouvy na realizaci sporné referenční zakázky. Tato smlouva byla uzavřena mezi dodavatelem Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a Správou KRNAP, tudíž z ní nemůže nijak vyplývat skutečnost, že „závěrečná zpráva (protokol) jako část realizovaná navrhovateli (společností IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o.) je ostatně uveden i v posledním bodu tabulky v bodu 104. napadeného rozhodnutí“, jak tvrdí navrhovatel v rozkladu.  Úřad ani jeho předseda nepopírají nesporný podíl navrhovatele na realizaci sporné referenční zakázky a z porovnání poddodavatelské smlouvy ve znění dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2023 a smlouvy na realizaci sporné referenční zakázky je zřejmé, že se navrhovatel podílel i na činnostech v rámci části díla „Závěrečný protokol, schválení a předání LHP“. Nicméně i v této souvislosti lze uzavřít, že se jedná o bezpředmětnou okolnost, neboť podíl navrhovatele na realizaci sporné referenční zakázky nepostačuje k prokázání splnění dotčeného kvalifikačního požadavku zadavatele.

83.         Zcela nedůvodná je pak argumentace navrhovatele ohledně domnělého nevypořádání námitky, kterou navrhovatel setrvale uvádí ve svých podáních, týkající se možného propojení ostatních účastníků zadávacího řízení v rámci Sdružení taxačních kanceláří, z. s. Úřad se touto skutečností zabýval v bodech 165 a 166 napadeného rozhodnutí, přičemž v této souvislosti neshledal jakékoli pochybení zadavatele. Tuto námitku navrhovatele Úřad vyhodnotil jako podnět týkající se podezření na možný „bid-rigging“ a interně jej předal k dalšímu šetření své Sekci hospodářské soutěže.

84.         Ani rozkladovým námitkám uvedeným v čl. IV doplnění rozkladu nelze vyhovět. Ze skutkového stavu nevyplývá, že by ze strany zadavatele měly být ve vztahu k prokázání splnění kvalifikace neodůvodněně kladeny vyšší nároky na navrhovatele než na dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Ve chvíli, kdy zadavatel zjistil, že oba tito účastníci zadávacího řízení předložili ve svých nabídkách totožnou spornou referenční zakázku, vyzval je oba zadavatel k objasnění jejich nabídek prostřednictvím výzvy ze dne 21. 12. 2023. Pro úplnost je třeba podotknout, že ve vztahu k navrhovateli se tato výzva lišila v tom, že zadavatel nad rámec sporné referenční zakázky požadoval objasnit rovněž údaje týkající se ekonomické kvalifikace navrhovatele. Skutečnost, že následně zadavatel prováděl další zjišťování a posuzování kvalifikace zejména ve vztahu k navrhovateli, je důsledkem okolností, které postupně díky dokladům a komunikaci ze strany dotčených osob vycházely najevo. V souladu s § 39 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů a dokladů a může si je opatřovat také sám. Je pochopitelné, že pochybnosti (zadavatele ani Úřadu) ve vztahu k dodavateli Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. nevyvstaly v takové míře vzhledem k tomu, že byl generálním dodavatelem sporné referenční zakázky.

85.         Konkrétní rozsah činností dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. v rámci plnění sporné referenční zakázky je tedy irelevantní, neboť rozsah, v jakém se dodavatel podílel na plnění určité referenční zakázky, je v souladu s § 79 odst. 4 písm. b) zákona určující pouze pro poddodavatele takové referenční zakázky, tedy pro navrhovatele. To je také důvod, proč objasňování jeho podílu na realizaci sporné referenční zakázky bylo v jeho případě komplexnější než u dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Jednalo se tedy o odůvodněný rozdílný přístup zadavatele k dotčeným účastníkům zadávacího řízení, který nepředstavuje rozpor se zásadou zákazu rovného zacházení dle § 6 odst. 2 zákona.

86.         Ani v komunikaci zadavatele s dodavatelem Lesoprojekt Hradec Králové, s. r. o. poté, co obdržel reakce obou účastníků zadávacího řízení na výzvu k objasnění nabídky ze dne 21. 12. 2022 nelze spatřovat navrhovatelem tvrzený tendenční či nerovný postup zadavatele. Vzhledem k tomu, že právě Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. byl objednatelem služeb navrhovatele, mohla jeho odpověď být pro zjištění míry jeho podílu, resp. podílu navrhovatele, na sporné referenční zakázce relevantní. Současně z rozhodnutí o vyloučení č. 1 vyplývá, že zadavatel při posouzení jejího obsahu zohlednil i fakt, že v zadávacím řízení vystupují tito někdejší smluvní partneři jako konkurenti, což by mohlo mít vliv na objektivnost odpovědi dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Zároveň se nejedná o rozhodující podklad pro konečné vyloučení navrhovatele na základě rozhodnutí o vyloučení č. 2.

87.         Jestliže navrhovatel napadá bod 82 napadeného rozhodnutí, je třeba poukázat na skutečnost, že v tomto bodu napadeného rozhodnutí Úřad pouze shrnuje tvrzení navrhovatele uvedená v jeho vyjádření ze dne 6. 6. 2023. Vlastní zjištění Úřadu k těmto tvrzením mají své místo až v odůvodnění napadeného rozhodnutí. V této souvislosti navrhovatel tvrdí, že dotazy zadavatele na Správu KRNAP byly dle jeho názoru formulovány tendenčně, neboť se nezajímaly o míru podílu dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. na provozní inventarizaci lesa. Tuto rozkladovou námitku nelze shledat jako důvodnou. Jak bylo uvedeno shora, míra podílu generálního dodavatele na sporné referenční zakázce je bezpředmětná, neboť mu svědčí osvědčení přímo od jejího objednatele a zadavateli v této souvislosti nevznikly další důvodné pochybnosti nad rámec výzvy ze dne 21. 12. 2022. Další jeho dotazy na dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. směřovaly na vyjasnění podílu navrhovatele. Taktéž dotazy směrem ke Správě KRNAP se týkaly výhradně podílu navrhovatele jakožto poddodavatele a vzhledem ke shora uvedenému nelze zadavateli v této souvislosti ničeho vytknout.

88.         Nejedná se o „pouhé spekulace“ Úřadu, ale o zjištění založená na pečlivém posouzení skutkového stavu tak, aby o něm nepanovaly důvodné pochybnosti. Posouzením vyjádření Správy KRNAP se Úřad zabýval v bodech 146 a násl. napadeného rozhodnutí. Není tedy zřejmé, z čeho navrhovatel usuzuje na neodůvodněnost či nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí v této souvislosti. Navrhovatelem požadovaný dotaz (na konkrétní podíl dodavatele Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. na realizaci sporné referenční zakázky) Úřad v bodu 156 napadeného rozhodnutí posoudil jako nerelevantní pro zjištění skutkového stavu v souladu se zásadou materiální pravdy dle § 3 správního řádu a tomuto závěru nelze ničeho vytknout. Opět lze v této souvislosti poukázat na závěry týkající se role generálního dodavatele a poddodavatele referenční zakázky a z nich plynoucí povinnosti ve vztahu k prokazování splnění kvalifikace dle § 79 odst. 4 písm. b) zákona.

89.         Jestliže navrhovatel považuje závěry Úřadu o tom, že u vybraného dodavatele žádná pochybnost ve vztahu k jeho kvalifikaci neexistovala, za „nijak logicky zdůvodněné“, jedná se o rozkladovou námitku již zcela odtrženou od skutkového stavu. Ze zprávy o výsledku posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a o jednání hodnotící komise ze dne 8. 3. 2023 jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel prokázal splnění všech zadavatelem vymezených kvalifikačních předpokladů, aniž by v průběhu jejich posouzení vznikla na straně zadavatele jakákoli pochybnost. Pro úplnost lze poznamenat, že vybraný dodavatel prokazoval předmětné kritérium technické kvalifikace referenční zakázkou s názvem „LHP pro LHC Národní park Podyjí“, jejímž objednatelem byl přímo zadavatel.

90.         Pokud jde o navrhovatelem uvedený důvod pro zrušení zadávacího řízení týkající se nikoli hospodárného vynakládání veřejných prostředků, vypořádal se Úřad s jeho nerelevancí v bodu 155 napadeného rozhodnutí. Ačkoli je smyslem zákona zajistit transparentní a nediskriminační prostředí pro realizaci zadávacích řízení za účelem získání co nejlepší nabídky, tzn. za účelem co možná nejefektivnějšího vynakládání veřejných prostředků, primárně představuje hospodárnost cíl právní úpravy, nikoliv povinnost uplatnitelnou pro samotný průběh zadávacího řízení v tom smyslu, že by její nedodržení bylo možno napadnout námitkami a návrhem u Úřadu. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek tedy nelze uzpůsobovat požadavku hospodárnosti do té míry, jak se domnívá navrhovatel.

91.         Na závěr tohoto rozhodnutí o rozkladu lze tedy shrnout, že i když nemůže být pochyb o tom, že navrhovatel disponuje širokými zkušenostmi ve svém oboru a na sporné referenční zakázce se taktéž podílel, neprokázal v šetřeném zadávacím řízení, že by splňoval kvalifikaci stanovenou zadavatelem v bodu 13.2 ad i) zadávacích podmínek. Z tohoto důvodu nelze shledat, že by se zadavatel dopustil pochybení, pokud navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil.

VI.          Závěr

92.         Jak je uvedeno shora, žádné části rozkladu navrhovatele nelze vyhovět. Ke zrušení výroku II a zastavení správního řízení o jím dotčené části návrhu navrhovatele dochází z důvodu nesprávného procesního postupu Úřadu před vydáním napadeného rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží

1.        JUDr. Lubor Ludma, advokát, Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc

2.        Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo

3.        LESPROJEKT BRNO, a.s, Jezuitská 14/13, 602 00 Brno

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení.

[2] Anonymizace provedena předsedou Úřadu.

[3] Označení sporné referenční zakázky uvedené v nabídce navrhovatele.

[4] Označení sporné referenční zakázky uvedené v nabídce Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

[5] Jedná se o citaci z části rozhodnutí o vyloučení č. 2, v níž zadavatel rekapituloval průběh zadávacího řízení, na kterou navrhovatel v této souvislosti odkazuje.

[6] Blíže srov. např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0460/2019/VZ, č. j. ÚOHS-05491/2020/532/Mon ze dne 18. 2. 2020 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0046/2020/VZ, č.j. ÚOHS-12506/2020/321/HBa ze dne 27. 4. 2020, dále rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0029/2022/VZ, č. j. ÚOHS-23829/2022/500 ze dne 18. 7. 2022 nebo rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0020/2022/VZ, č. j. ÚOHS-07479/2022/161 ze dne 12. 4. 2022.

[7] Při realizaci sporné referenční zakázky vystupovala v pozici poddodavatele společnost IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o., tzn. jedna ze společností, které za účelem společné účasti v zadávacím řízení uzavřely smlouvu o spolupráci. Pro zjednodušení se i v této souvislosti nadále používá označení „navrhovatel“.

[8] Blíže srov. vyjádření Správy KRNAP ze dne 2. 3. 2023 zaslané zadavateli jako reakce na jeho žádost o spolupráci ze dne 23. 2. 2023.

[9] Předmětné dokumenty jsou vyjmenovány v čl. 2 odst. 2 smlouvy o dílo na realizaci sporné referenční zakázky.

[10] Dále je v této části poddodavatelské smlouvy uvedeno, že navrhovatel prokazuje i splnění požadavku na min. dva specialisty pro zajištění provozní inventarizace lesů a dispozici s potřebným přístrojovým vybavením.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en