číslo jednací: 23068/2023/500
spisová značka: S0179/2023/VZ

Instance	I.
Věc	Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033
Účastníci	Správa Národního parku Podyjí LESPROJEKT BRNO, a.s. ING-FOREST s.r.o. IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o. IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	17. 9. 2023
Související rozhodnutí	23068/2023/500 32001/2023/162
Dokumenty	2023_S0179.pdf 855 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0179/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-23068/2023/500

Brno 19. 6. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ zahájeném dne 17. 3. 2023 na návrh z téhož dne a správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0213/2023/VZ zahájeném dne 15. 4. 2023 na návrh z téhož dne, která byla dne 4. 5. 2023 spojena do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. S0179/2023/VZ, jehož účastníky jsou

zadavatel – Správa Národního parku Podyjí, IČO 00837971, se sídlem Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo,
navrhovatel – společnosti

o ING-FOREST s.r.o, IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem,

o IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy,

o IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., IČO 00883921, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy,

ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 23. 1. 2023 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem ev. č. ČAK 16398, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc,

vybraný dodavatel – LESPROJEKT BRNO, a.s, IČO 65279191, se sídlem Jezuitská 14/13, 602 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 10. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 pod ev. č. Z2022-040290 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2022 pod ev. č. 2022/S 197-559570,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – společnosti: ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem; IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy; IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., IČO 00883921, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy – ze dne 17. 3. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa Národního parku Podyjí, IČO 00837971, se sídlem Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 10. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 pod ev. č. Z2022-040290 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2022 pod ev. č. 2022/S 197-559570, ve všech částech citovaného návrhu kromě části týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky citovaného navrhovatele, se podle ustanovení § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.

II.

Návrh navrhovatele – společnosti: ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem; IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy; IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., IČO 00883921, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy – ze dne 17. 3. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa Národního parku Podyjí, IČO 00837971, se sídlem Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 10. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 pod ev. č. Z2022-040290 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2022 pod ev. č. 2022/S 197-559570, v části týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou citovaného zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky citovaného navrhovatele, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

III.

Návrh navrhovatele – společnosti: ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem; IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy; IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., IČO 00883921, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy – ze dne 15. 4. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Správa Národního parku Podyjí, IČO 00837971, se sídlem Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 10. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 pod ev. č. Z2022-040290 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2022 pod ev. č. 2022/S 197-559570, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadavatel – Správa Národního parku Podyjí, IČO 00837971, se sídlem Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo (dále jen „zadavatel“) – dne 7. 10. 2022 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zpracování lesního hospodářského plánu pro lesní hospodářský celek Národní park Podyjí na období od 1. 1. 2024 do 31. 12.2033“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 10. 2022 pod ev. č. Z2022-040290 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 10. 2022 pod ev. č. 2022/S 197-559570 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II. 1.4) formuláře Věstníku veřejných zakázek s názvem „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ „zpracování lesního hospodářského plánu (LHP) pro lesní hospodářský celek (LHC)“.

3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle čl. 3 zadávací dokumentace 4 570 200 Kč bez DPH.

4. Rozhodnutím o vyloučení ze dne 16. 1. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení č. 1“) zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení navrhovatele – společnosti: ING-FOREST s.r.o., IČO 24170852, se sídlem Kotkova 988, 544 01 Dvůr Králové nad Labem (dále jen „ING-FOREST s.r.o“); IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o., IČO 26391040, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy (dále jen „IFER - Monitoring and Mapping Solutions, s.r.o.“); IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., IČO 00883921, se sídlem Čs. armády 655, 254 01 Jílové u Prahy (dále jen „IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.“); ve správním řízení zastoupeny na základě plné moci ze dne 23. 1. 2023 JUDr. Luborem Ludmou, advokátem ev. č. ČAK 16398, se sídlem Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc (dále jen „navrhovatel“).

5. Zadavatel obdržel dne 31. 1. 2023 námitky navrhovatele z téhož dne proti rozhodnutí o vyloučení č. 1 (dále jen „námitky č. 1“).

6. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 2. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“), které navrhovatel obdržel dne 15. 2. 2023, námitkám č. 1 vyhověl, a to tak, že „rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 16. 1. 2023 a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení ruší, a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provede znovu“.

7. Zadavatel obdržel dne 27. 2. 2023 námitky navrhovatele z téhož dne proti rozhodnutí o námitkách č. 1 (dále jen „námitky č. 2“).

8. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 8. 3. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“), které navrhovatel obdržel dne 8. 3. 2023, námitky č. 2 odmítl.

9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 2 za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 17. 3. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“), jehož obsah Úřad uvádí níže v bodech 16. – 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

10. Rozhodnutím o vyloučení ze dne 8. 3. 2023 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení č. 2“) zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení navrhovatele.

11. Zadavatel dne 8. 3. 2023 rozhodl o výběru vybraného dodavatele – LESPROJEKT BRNO, a.s, IČO 65279191, se sídlem Jezuitská 14/13, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“), přičemž oznámení o výběru ze dne 8. 3. 2023 (dále jen „oznámení o výběru“) bylo účastníkům zadávacího řízení doručeno 9. 3. 2023.

12. Zadavatel obdržel dne 23. 3. 2023 námitky navrhovatele z téhož dne proti rozhodnutí o vyloučení č. 2 a proti výběru vybraného dodavatele (dále jen „námitky č. 3“).

13. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 6. 4. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 3“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky č. 3 odmítl.

14. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 3 za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu dne 15. 4. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“), jehož obsah Úřad uvádí níže v bodech 46. – 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

Ke správnímu řízení vedenému původně samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ

15. Úřad obdržel dne 17. 3. 2023 návrh č. 1 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené původně samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ (dále jen „správní řízení S0179/2023/VZ“), jehož účastníky podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Návrh č. 1 ze dne 17. 3. 2023

16. Navrhovatel v čl. I až IV. návrhu č. 1 shrnuje průběh zadávacího řízení, přičemž dále uvádí, že rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 bylo zadavatelem učiněno v rozporu se zákonem, neboť se zadavatel vůbec nevyjádřil k navrhovatelovým tvrzením uvedeným v námitkách č. 1. Současně navrhovatel uvádí, že se o výše uvedeném porušení zákona dozvěděl až z rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1, přičemž proti tomuto rozhodnutí podal námitky č. 2, které zadavatel rozhodnutím o námitkách č. 2 odmítl. Podle navrhovatele rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 bylo také zcela netransparentní, když z důvodu absence jakéhokoli podrobného a srozumitelného vyjádření zadavatele ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1 nebylo možno ani zjistit, jaké konkrétní úvahy zadavatele k tomuto postupu vedly, a bylo tedy nezákonné i z důvodu porušení zásady transparentnosti. Zadavatelem byla dle navrhovatele porušena též zásada přiměřenosti, když rozhodnutí zadavatele o námitkách č. 1 je i zcela nepřiměřené námitkám č. 1. Navrhovatel tedy má za to, že rozhodnutí o námitkách č. 1 bylo v rozporu s § 6 zákona.

17. V čl. V návrhu č. 1 navrhovatel dále namítá nezákonnost posuzování splnění kvalifikace navrhovatelem hodnotící komisí. Předně navrhovatel uvádí, že posuzování splnění kvalifikace navrhovatelem hodnotící komisí vůbec nereflektovalo skutečnosti uvedené a doložené v námitkách č. 1. Navrhovatel především odkazuje na doložené osvědčení veřejného zadavatele Správy Krkonošského národního parku, IČO 00088455, se sídlem Dobrovského 3, Vrchlabí 543 01 (dále jen „Správa KRNAP“) ze dne 24. 1. 2022 a smlouvu o dílo ze dne 14. 4. 2012 včetně dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012. Navrhovatel následně cituje pasáž z výzvy zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele, ze které dle jeho názoru vyplývá, že se zadavatel obsahem námitek č. 1 a jejich přílohami řádně nezabýval.

18. Navrhovatel má za to, že pakliže by zadavatel vzal v potaz přílohy a skutečnosti přiložené k námitkám č. 1, tak by došel k jednoznačnému závěru, že významná služba/referenční zakázka, kterou krom navrhovatele doložil i účastník Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., IČO 25250205, se sídlem Veverkova 1335/7, 500 02 Hradec Králové (dále jen „Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.“), byla fakticky realizována navrhovatelem, a nikoliv společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Navrhovatel tak má za to, že v návaznosti na namítanou absenci podrobného a srozumitelného vyjádření zadavatele ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1, hodnotící komise při posuzování splnění kvalifikace navrhovatelem vůbec nezohlednila údaje a doklady obsažené v námitkách č. 1 a v jejich přílohách, a posuzování splnění kvalifikace navrhovatelem hodnoticí komisí je tak dle navrhovatele netransparentní, nepřiměřené, rozporné se zásadou rovného zacházení a k navrhovateli též diskriminační, když hodnoticí komise při posuzování předmětné významné služby upřednostňuje před navrhovatelem společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., která však danou významnou službu fakticky nerealizovala. Posuzování splnění kvalifikace navrhovatelem hodnoticí komisí je tedy dle navrhovatele v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona.

19. V čl. VI. návrhu č. 1 navrhovatel napadá výzvu k objasnění nabídky navrhovatele ze dne
23. 2. 2023. Konkrétně uvádí, že je uvedená výzva nezákonná pro její obsah i krátkou lhůtu. Zadavatel ve výzvě k objasnění nabídky navrhovatele ze dne 23. 2. 2023 vyžadoval údaje a doklady, které byly dle navrhovatele uvedeny a doloženy v námitkách č. 1. Výzva tak byla pro navrhovatele zcela nesrozumitelná, když navrhovatel ani nevěděl, jaké údaje a doklady měl (nad rámec těch již uvedených a doložených v námitkách č. 1) zadavateli objasnit či doplnit. Nezákonnost výzvy k objasnění nabídky dodavatelů zadavatele ze dne 23. 2. 2023 je dle navrhovatele založena i nezákonností a netransparentností předchozího rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 2. 2023, když navrhovatel potřebuje nejprve znát podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1. Současně navrhovatel uvádí, že lhůta 7 pracovních dnů stanovená ve předmětné výzvě byla nepřiměřená. Navrhovatel má za to, že pokud by zadavatel řádně vypořádal jeho námitky č. 1, tak jako přiměřená lhůta se mu jeví nejméně 20 dnů od obdržení vyjádření k předmětným námitkám (resp. řádného rozhodnutí o námitkách).

20. V čl. VII. návrhu č. 1 navrhovatel dále uvádí, že rozhodnutí o námitkách č. 2 neobsahuje podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 2 a je tedy nezákonné. Konkrétně pak navrhovatel uvádí, že v rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel nijak nezdůvodňuje, proč v jeho předchozím rozhodnutí o námitkách č. 1 absentovaly zákonné náležitosti dle § 245 odst. 1 zákona, tj. podrobné a srozumitelné vyjádření ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1. Dále dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 také v rozporu s § 245 odst. 1 zákona neuvedl žádné podrobné a srozumitelné vyjádření k navrhovateli namítané netransparentnosti, když navrhovatel i v těchto námitkách uvedl, že rozhodnutí o námitkách č. 1 bylo také zcela netransparentní, když z důvodu absence jakéhokoli podrobného a srozumitelného vyjádření zadavatele ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1 nebylo možno ani zjistit, jaké konkrétní úvahy zadavatele k tomuto postupu vedly, a je tedy nezákonné i z důvodu porušení zásady transparentnosti.

21. Dle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 také vůbec nevyjádřil ani k navrhovatelem namítanému porušení zásady přiměřenosti, když rozhodnutí o námitkách č. 1 bylo (a je) dle navrhovatele i zcela nepřiměřené námitkám č. 1.

22. Co se týče výtek zadavatele k petitu námitek č. 2, tak k tomu navrhovatel uvádí, že těm by mohlo být vyhověno v rozsahu navrhovaném navrhovatelem, nicméně dále navrhovatel uvádí, že pakliže by zadavatel hodlal jeho pochybení napravit jinak, měl tak učinit i jiným než navrhovateli navrhovaným způsobem, což dle navrhovatele neučinil.

23. V čl. VIII. návrhu č. 1 navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 neuvedl ani žádné podrobné a srozumitelné vyjádření ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v čl. II. námitek č. 2, kde navrhovatel namítal to, že posuzování splnění kvalifikace navrhovatelem hodnotící komisí vůbec nereflektovalo skutečnosti uvedené a doložené v námitkách č. 1. Současně navrhovatel tyto skutečnosti opětovně napadá v rámci návrhu č. 1 i věcně, a tedy navrhovatel je i nadále přesvědčen, že se hodnotící komise při posuzování splnění kvalifikace navrhovatelem vůbec nezabývala skutečnostmi a přílohami, které navrhovatel předložil v rámci námitek č. 2.

24. V čl. IX. návrhu č. 1 navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 neuvedl ani žádné podrobné a srozumitelné vyjádření k polemice navrhovatele, zda se zadavatel obsahem a přílohami námitek č. 1 vůbec zabýval.

25. V čl. X. návrhu č. 1 pak navrhovatel konstatuje, že absence zdůvodnění v předchozím rozhodnutí o námitkách č. 1 byla přitom zjevně účelová a činěna právě z důvodu, aby navrhovatel neměl k dispozici žádné stanovisko zadavatele, aby zadavatel získal na navrhovateli výhodu, a následně jej mohl vyloučit, takový postup byl však v rozporu s obligatorní náležitostí zdůvodnění rozhodnutí danou v § 245 odst. 1 zákona. Navrhovatel k tomu dále uvádí, že zadavatel takto s navrhovatelem jednal účelově již od počátku zadávacího řízení. Nejprve vložením do elektronického nástroje bezprostředně před vánočními svátky dne 21. 12. 2022 učinil zcela účelovou výzvu k objasnění nabídky ze dne 21. 12. 2022, nabídka byla objasněna bezprostředně poté objasněním nabídky ze dne 22. 12. 2022 (vloženém včetně všech příloh do elektronického nástroje 27. 12. 2022), přesto zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele rozhodnutím ze dne 16. 1. 2023. Proto navrhovatel podal dle svých slov podrobně zdůvodněné a doložené námitky č. 1 a potřeboval znát názor zadavatele, tj. odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1, kterého se jim však do dnešního dne v rozporu s 245 odst. 1 zákona nedostalo. Dle navrhovatele tento stav přitom mohl zadavatel na základě námitek č. 2 napravit, což neučinil, když dodnes na veškeré skutečnosti uvedené a doložené v námitkách č. 1 nijak nereagoval (odůvodnění ve smyslu § 245 odst. 1 zákona dle navrhovatele neuvedl).

26. Závěrem v čl. XI a XII. návrhu č. 1 navrhovatel Úřadu navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení celého zadávacího řízení dle § 263 odst. 2 zákona.

Další průběh správního řízení S0179/2023/VZ

27. Zahájení správního řízení Úřad oznámil jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 3. 2023.

28. Dne 24. 3. 2023 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele ze dne 24. 3. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 24. 3. 2023“).

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 3. 2023

29. Po úvodní rekapitulaci zadávacího řízení zadavatel nejprve upozorňuje na to, že velká část návrhu č. 1 byla podána opožděně, neboť návrh č. 1 reaguje na rozhodnutí o námitkách č. 1, přičemž lhůta pro podání návrhu navrhovateli dle zadavatele marně uplynula dne 24. 2. 2023.

30. Dále se zadavatel vyjadřuje k údajné nezákonnosti posuzování splnění kvalifikace, když uvádí, že zadavatel reflektoval skutečnosti a doklady uvedené v rámci námitek č. 1, neboť těmito námitkami napadené rozhodnutí o vyloučení č. 1 zrušil a následně kvalifikaci navrhovatele dále šetřil.

31. K tvrzenému vlivu „absence podrobného a srozumitelného vyjádření“ na další průběh zadávacího řízení a pozici navrhovatele pak zadavatel uvádí, že »fázi posuzování splnění podmínek účasti, zde konkrétně zjišťování skutkového stavu stran realizace sporné referenční zakázky, nepovažujeme za „karetní partii“, kde by zadavatel jakousi lstí vylákával dokumenty od dodavatelů a ti se tím dostávali do „nevýhodné pozice“, nebo si dokonce, předložením nějakého dokumentu osvědčujícího jakoukoli skutečnost, mohli uškodit«. Tomu pak dle slov zadavatele odpovídal i rozsah informací, které byly účastníkům poskytnuty.

32. K přiměřenosti lhůty pro objasnění nabídky zadavatel uvádí, že lhůtu 7 pracovních dnů považuje za přiměřenou i s ohledem na to, že navrhovatel již velkou část podkladů dříve zadavateli poskytl. Zadavatel dále uvádí, že jediným záměrem bylo dát možnost všem dotčeným subjektům předložit jakékoli dle jejich názoru relevantní dokumenty.

33. Závěrem zadavatel konstatuje, že návrh č. 1 je z velké části nepřípustný, neboť směřuje fakticky proti rozhodnutí o námitkách č. 1, kde lhůta pro podání návrhu již uplynula, a ve zbytku je dle zadavatele zcela zřejmě neopodstatněný a nezdůvodnitelný. Zadavatel tedy žádá Úřad o zamítnutí návrhu č. 1.

Další průběh správního řízení S0179/2023/VZ

34. Usnesením ze dne 6. 4. 2023 Úřad zadavateli stanovil dodatečnou lhůtu k doručení kompletní dokumentace. Zadavatel následně téhož dne požadované dokumenty z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku doručil Úřadu datovou schránkou.

Vyjádření navrhovatele ze dne 11. 4. 2023

35. Dne 11. 4. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele.

36. Navrhovatel předně uvádí, že zadavatel nikde v jeho vyjádření ze dne 24. 3. 2023 nevysvětluje, proč jeho rozhodnutí o námitkách č. 1 neobsahovalo podrobné a srozumitelné vyjádření zadavatele ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1 tak, jak je zadavateli uloženo v § 245 odst. 1 zákona.

37. Z obsahu vyjádření zadavatele ze dne 24. 3. 2023 je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel vycházel toliko z účasti osob na kontrolních dnech v jednotlivých fázích referenční zakázky, a z toho dovozoval míru faktické realizace veřejné zakázky pro Správu KRNAP a nesprávně vyhodnotil obsah dodatku k poddodavatelské realizační smlouvě.

38. Následně navrhovatel v čl. III svého vyjádření cituje sedm bodů námitek č. 1.

39. Dále krom opakování svých tvrzení uvedených již v návrhu č. 1 navrhovatel uvádí ke konstatování zadavatele o tom, že by jakýkoli účastník mohl do nekonečna cyklit „námitky proti rozhodnutí o námitkách“, že takový postup není zákonem zakázaný, je souladný s rozhodovací praxí, a předně měly být námitky spíše pochopeny jako příležitost pro zadavatele svůj vadný postup v rámci zadávacího řízení napravit, což zadavatel neučinil. Navrhovatel se o absenci zákonných náležitostí daných v § 245 odst. 1 větě druhé za středníkem zákona dle svých slov dozvěděl až z rozhodnutí o námitkách č. 1 a nic mu tedy nebránilo tuto skutečnost zcela v souladu s § 241 odst. 2 zákona namítnout. Zadavatel, přestože mu to navrhovatel konkrétně navrhoval, možnosti nezákonný stav napravit nevyužil, nezákonné rozhodnutí nezrušil, všemi konkrétními skutečnostmi a důkazy (přitom dle navrhovatele podrobně uvedenými v námitkách č. 1) se nezabýval, a proto byl návrh č. 1 podán zcela důvodně.

40. V čl. VI svého vyjádření pak navrhovatel uvádí, že zbývající dva účastníci (Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a vybraný dodavatel) zadávacího řízení jsou členy „Sdružení taxačních kanceláří“. Tito členové pak dle navrhovatele spolu komunikují, mají společné informační centrum a hájí společné zájmy. Zadavatel a hodnotící komise měla dle navrhovatele oba účastníky vyloučit, a to již z důvodu tohoto informačního propojení mezi dvěma dodavateli, kteří podali předražené a cenově blízké nabídky.

41. V čl. VII svého vyjádření navrhovatel zadavateli vytýká i nesprávné doručování. Navrhovatel dle svých slov zmocnil pro všechny úkony v zadávacím řízení zmocněnce, tuto plnou moc zadavateli řádně vykázal, tudíž tomuto zmocněnci měl zadavatel veškerou dokumentaci doručovat, což dle navrhovatele ale nečinil. I z tohoto důvodu je napadené rozhodnutí o námitkách č. 1 dle navrhovatele nezákonné, protože také (stejně jako veškerá další dokumentace) nebylo zmocněnci řádně doručeno do datové schránky. Doručování prostřednictvím elektronického nástroje NEN bylo dle navrhovatele určeno toliko jako fakultativní a netýkalo se doručování rozhodnutí o námitkách zmocněnci.

42. Závěrem navrhovatel opětovně opakuje svá tvrzení z návrhu č. 1 a současně doplňuje, že diskriminační postup zadavatele je zcela zřejmý i z příloh předkládaných zadavatelem Úřadu, které ani neobsahují předchozí objasnění nabídky navrhovatele ze dne 22. 12. 2022 a jeho přílohy (objasnění nabídky navrhovatele ze dne 22. 12. 2022 včetně příloh bylo Úřadu doloženo přílohou podání ze dne 21. 3. 2023). Zadavatel tedy dle navrhovatele ani nedoručil (a v dodatečné lhůtě již dle navrhovatele ani nedoručí) orgánu dohledu zadávací dokumentaci dle § 264 odst. 4 zákona, a i z tohoto důvodu je navrhovatel přesvědčen, že je třeba zadávací řízení jako celek zrušit.

Další průběh správního řízení S0179/2023/VZ

43. Usnesením ze dne 12. 4. 2023 Úřad navrhovateli stanovil lhůtu k vyjasnění vyjádření ze dne 11. 4. 2023. Navrhovatel na uvedené usnesení reagoval přípisem ze dne 17. 4. 2023 v tom smyslu, že jeho vyjádření ze dne 11. 4. 2023 je pouze vyjádřením v rámci správního řízení sp. zn. S0179/2023/VZ a nejedná se o nový podnět.

44. Rozhodnutím ze dne 27. 4. 2023 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení sp. zn. S0179/2023/VZ.

Ke správnímu řízení vedenému původně pod sp. zn. ÚOHS-S0213/2023/VZ zahájenému na návrh č. 2

45. Úřad obdržel dne 15. 4. 2023 návrh č. 2 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele původně vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0213/2023/VZ (dále jen „správní řízení S0213/2023/VZ“), jehož účastníky podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Návrh č. 2 ze dne 15. 4. 2023

46. Po shrnutí zadávacího řízení v čl. I návrhu č. 2 navrhovatel v čl. II návrhu č. 2 uvádí, že rozhodnutí o námitkách č. 3 bylo zadavatelem učiněno v rozporu se zákonem.

47. K tomu dále navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci (body 4.2. a 13.1.) zcela jasně požadoval zpracování lesního hospodářského plánu (dále jen „LHP“) metodou hospodářské úpravy lesů na bázi zjišťování stavu lesa na inventarizačních plochách (dále jen „PIL“ nebo „metoda PIL“). Dále navrhovatel uvádí, že zpracování běžných LHP, tj. bez metody PIL, je de facto běžnou rutinou a takto LHP bez metody PIL umí zpracovat jak navrhovatel, tak společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.; metodou PIL však LHP zpracovat umí (a je k tomu personálně a technicky vybaven) toliko navrhovatel a nikoli společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. Toto je podstata věci, kterou zadavatel účelově přehlíží, přitom si sám metodu PIL v zadávací dokumentaci jako podstatné kritérium technické kvalifikace (§ 79 odst. 1 zákona) stanovil.

48. Zadavatel se však dle navrhovatele tímto jeho základním požadavkem na zpracování LHP metodou PIL při hodnocení míry participace na zakázce pro Správu KRNAP vůbec nezabýval, protože kdyby tak učinil, dle navrhovatele by zjistil, že Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. tuto metodu vůbec neumí a nemá na realizaci LHP metodou PIL personální ani technické vybavení. Současně navrhovatel dodává, že rozhodnutím o vyloučení ze dne 8. 3. 2023 přitom zadavatel (paradoxně) vyloučil účastníka, který LHP realizovat metodou PIL umí (má s ní bohaté zkušenosti, a to v jejím vývoji i realizaci). Pro představu Úřadu navrhovatel k návrhu č. 2 přiložil realizované LHP společností ING-FOREST s.r.o. (společník navrhovatele), která má dle tvrzení navrhovatele aktuálně asi nejvyšší realizaci LHP v České republice vůbec.

49. Absence realizace LHP metodou PIL společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. dle navrhovatele vyplývá i ze smlouvy o dílo ze dne 14. 4. 2012 a především z jejího dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012, dle kterých byly společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. coby zhotoviteli ke zpracování LHP metodou PIL zadány všechny části LHP dané v § 2 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování (dále jen „vyhláška“) přesně tak, jak zpracování zadal zadavatel společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., když tuto skutečnost uznává i zadavatel v napadeném rozhodnutí o námitkách č. 3; formální (smluvní) zadání (společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. jako dodavateli, a společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. jako poddodavateli) bylo tedy dle navrhovatele totožné, fakticky byla zakázka realizována společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. (pro Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.), přesto tuto referenci (významnou službu) zadavatel společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. neuznal, a jen obsah dodatku č. 1 ve prospěch společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. zlehčoval, dezinterpretoval a označoval to pouze za upřesnění termínů, když dle navrhovatele nic takového z dodatku č. 1 neplyne. V rozhodnutí o námitkách č. 3 tak dle navrhovatele zadavatel obhajoval jeho nesprávný (a z ničeho nevyplývající) dojem, že dodatkem k poddodavatelské smlouvě ze dne 17.7. 2012 byl zaveden toliko „platební kalendář“. Z tabulky uvedené v čl. II. u vymezení předmětu dodatku smlouvy přitom dle navrhovatele vyplývá, že společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. realizovala zakázku pro Správu KRNAP metodou PIL v celém rozsahu náležitostí lesního hospodářského plánu (§ 2 vyhlášky), a to celkem 100 % rozsahu textové části (základní protokol, dokončení PIL včetně předání výstupů PIL, zpracování LHP, prozatímní data a závěrečný protokol), hospodářské knihy (dokončení 20 % popisu, zpracování LHP) a lesnických map (dokončení parcelní vrstvy, dokončení 20 % popisu) a takové realizaci odpovídá i zadavateli doložená emailová komunikace a (také zadavateli doložená) fakturace. Obsahem emailové komunikace se zadavatel (pro její údajné vytržení z kontextu) dle navrhovatele vůbec nezabýval (a z tohoto důvodu je dle navrhovatele rozhodnutí o námitkách č. 3 nezákonné i z důvodu absence zákonných náležitostí dle § 245 odst. 1 věty druhé za středníkem zákona); fakturací se zadavatel nesprávně zabýval toliko s ohledem na smluvní fakturované částky (peněžní plnění), přitom relevantní byl počet ve fakturaci uváděný hektarů, který byl společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. realizován v součtu v rozsahu celé zakázky pro Správu KRNAP. Zadavatel se tak dle navrhovatele spíše zabýval jeho subjektivními pocity namísto toho, aby porovnal obsah smluvní dokumentace se zákonnými náležitostmi LHP, a aby vyšel z jednoznačně vypovídající emailové komunikace a fakturovaného počtu hektarů v součtu odpovídajícím celé zakázce pro Správu KRNAP.

50. Navrhovatel upozorňuje na to, že na tabulku uvedenou v čl. II. u vymezení předmětu dodatku č. 1 poddodavatelské smlouvy přitom navrhovatel poukazoval opakovaně, přesto se zadavatel ani hodnoticí komise vůbec obsahem dodatku č. 1 poddodavatelské smlouvy a především obsahem tabulky uvedené v čl. II. u vymezení předmětu dodatku smlouvy nezabývali, resp. až v rozhodnutí o námitkách č. 3 zadavatel uvádí o jediném významu - platebním mechanismu a rozvržení plateb poddodavateli v čl. IV. dodatku – a zcela přitom odhlíží od předchozího čl. II. dodatku, kde je přitom přímo vymezen předmět dodatku smlouvy. Dle navrhovatele se jedná o ryzí dezinterpretaci dodatku č. 1 poddodavatelské smlouvy činěnou zadavatelem ve prospěch společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a v neprospěch navrhovatele, tj. diskriminačně, nerovně a netransparentně v rozporu § 6 zákona.

51. Postupem zadavatele tedy dle navrhovatele došlo k evidentní diskriminaci poddodavatele, tj. navrhovatele, a ke zvýhodnění společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., a tedy k upření práva prokazovat splnění kritéria kvalifikace poddodavateli dle § 79 odst. 4 písm. b) zákona. Zadavatel tak dle navrhovatele porušil zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvené v § 6 zákona.

52. V čl. III návrhu č. 2 pak navrhovatel uvádí, že k personálnímu a technickému vybavení k realizaci LHP metodou PIL navrhovatel zadavateli uvedl a doložil zcela konkrétní skutečnosti, přesto se těmito skutečnostmi zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 vůbec nezabýval.

53. Navrhovatel dle svých slov zadavateli v námitkách č. 3 uvedl, že společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. uvedená zakázka pro Správu KRNAP byla realizována poddodavatelsky společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., protože společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. neměla (a ani nemá) s realizací LHP metodou PIL žádné zkušenosti, a tedy nemá kvalifikaci v oblasti statistické inventarizace lesů (PIL), přičemž dle navrhovatele společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. neměla (a nemá) na tuto činnost žádného specialistu, specializované přístroje a ani potřebné doklady. Navrhovatel dále uvádí, že předmětnou významnou službu/referenční zakázku pro Správu KRNAP dělala společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. se svými přístroji a svými specialisty, což zadavateli dle svých slov doložil seznamem přístrojů a specialistů. Navrhovatel má za to, že se výše uvedenými skutečnostmi zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 nezabýval.

54. Dále navrhovatel uvádí, že se společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. neúčastnila ani předávání výsledků Správě KRNAP, přičemž předávaná data (ke kterým má autorské právo zhotovitel společnost IFER) neměla společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. ani nikdy k dispozici a předávala tedy pouze mapové podklady. V tomto ohledu pak navrhovatel odkazuje na emailovou komunikaci a zápis z jednání kontrolního dne ze dne 6. 6. 2014. Co se týče rozsahu prací, tak tam se dle navrhovatele zadavatel vůbec nezabýval vícepracemi, a tedy případnými dodatky.

55. Navrhovatel má za to, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a ani další přizvané osoby kvalifikaci na předmětné referenční zakázce nezískaly, protože se v rámci předmětné zakázky podíleli pouze na sběru dat v terénu, přičemž metodiku a pracovní postup (strukturu databáze údajů pro vkládání dat na inventarizačních plochách) v plném rozsahu poskytla opět společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. formou časově omezené licence na software Field-Map PIL KRNAP. Navrhovatel má za to, že ani k této části námitek se zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 nevyjádřil.

56. V čl. IV návrhu č. 2 navrhovatel konstatuje, že se zadavatel vůbec nezabýval obsahem emailové komunikace ze dne 12. 9. 2012, ze které je přitom dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel Správa KRNAP požadoval jednotné zpracování provozní inventarizace lesa (PIL), včetně přípravy jednotné verze podkladů a postupů, přičemž tyto činnosti realizovala pouze společnost IFER- Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. V emailové zprávě ze dne 12. 9. 2012 je pak tato skutečnost potvrzena a současně jsou zde uznány společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. náklady s tím spojené. Rovněž zpracování souhrnné zprávy za celý NP KRNAP bylo (dle zadavateli předložené emailové komunikace ze dne 26. 9. 2013) zaslané společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. zadavateli Správě KRNAP a zadavatel se opět k těmto skutečnostem dle navrhovatele podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách č. 3 nevyjádřil.

57. Z emailové komunikace ze dnů 23. 10. 2013, 25. 10. 2013, 29. 10. 2013 a 30. 10. 2013 pak dle navrhovatele jednoznačně vyplývá, že zpracování dat nasbíraných druhým z poddodavatelů (společností Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.) v předmětné referenční zakázce pro Správu KRNAP (LHC Harrachov) také zajistila na žádost Správy KRNAP společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Navrhovatel je přesvědčen, že při sporu společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. a společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. o tom, kdo a v jaké míře participoval na společné referenční zakázce pro Správu KRNAP, bylo třeba právě vyjít z naprosto objektivní komunikace mezi těmito subjekty v tehdejší době, která s ohledem na výklad právních jednání dle § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů má dle navrhovatele dobrou vypovídací hodnotu. Zadavatel však v jeho rozhodnutí o námitkách č. 3 měl dle navrhovatele tuto jednoznačnou emailovou komunikaci pouze za poskytnuté útržky emailových konverzací, přitom sám ani neuvedl, zda měl jinou komunikaci vůbec k dispozici a dále se tedy zcela netransparentně emailovou komunikací nezabýval.

58. V čl. V. návrhu č. 2 navrhovatel uvádí, že: „Zadavatel se rovněž v zadávacím řízení zcela odmítl zabývat skutečností (uvedenou již v námitkách ze dne 31. 1. 2023 a také v námitkách ze dne 23. 3. 2023), že společnost Lesprojekt východní Čechy, s.r.o. zakázku nerealizovala (a prováděla pouze sběr dat v terénu, stejně jako její dodavatel pan Jiří Zahradníček), stejně tak uvedené subjekty nezískaly kvalifikaci provedení provozní inventarizace včetně úplného vyhodnocení dat zahrnujícího klíčové výstupy, mezi které patří například výpočet běžného přírůstu zásob, ani v Národním parku Šumava, kde v uplynulých letech byla rovněž prováděna venkovní inventarizace. Národní park Šumava si zpracovává data sám s pomocí software, který si k tomuto účelu zakoupil opět od navrhovatelů, resp. od společnosti IFER, když důkazem o této skutečnosti byla k námitkám ze dne 31. 1. 2023 zadavateli předložená a také v námitkách ze dne 23. 3. 2023 uvedená nabídka společnosti IFER ze dne 16. 8. 2021, č. 26/2021/PB, a faktura na poskytnutí sw na zpracování dat včetně školení a technické podpory ze dne 8. 12. 2021, č. 20210033. Uvedené skutečnosti také dokládají schopnost navrhovatelů zakázku plnit, přesto k nim zadavatel (z důvodu předem nesprávně přijatého názoru) vůbec nepřihlédl, a to ani v rozhodnutí ze dne 6. 4. 2023.“

59. Zadavatel se dle navrhovatele rovněž v rozhodnutí o námitkách č. 3 zcela odmítl zabývat skutečnostmi, že cena 275 Kč bez DPH/ha (sjednaná v čl. IV. odst. 2 zadavateli předložené smlouvy o dílo ze dne 14. 4. 2012) při celkové částce 6 794 158,25 Kč (viz čl. II. dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012) odpovídá celkovým 24 706 ha, resp. 35 116 ha, tj. rozsahům realizovaným společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. (sjednaným dle čl. II. bodu 6 smlouvy o dílo ze dne 14. 4. 2012), obdobným téměř celé obecně známé rozloze Krkonošského národního parku (cca 38 500 ha), které také přesně odpovídají fakturacím a celkovému rozsahu díla pro Správu KRNAP realizovaného společností IFER.

60. V čl. VI. návrhu č. 2 navrhovatel dále konstatuje, že z faktur jednoznačně vyplynulo, že společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. se v celém rozsahu podílela na celém LHP pro Správu KRNAP. Z navrhovatelem označených faktur má dle navrhovatele vyplývat, že společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. takto zrealizovanou zakázku v tomto rozsahu a také řádně a včas dokončila, a to včetně víceprací v částce 58 085,26 Kč bez DPH. Dle označení dodávek na fakturách navíc mělo být zadavateli zřejmé, že byly uzavřeny další (společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. zadavateli neuvedené) dodatky smlouvy o dílo, a že realizace zahrnovala všechny náležitosti LHP dané v § 2 písm. a), b) a c) vyhlášky přesně tak, jak dle navrhovatele potvrdila Správa KRNAP v osvědčení veřejného zadavatele Správy KRNAP ze dne 24. 1. 2022. Podstatné dle navrhovatele je, že zadavatel zcela nesprávně při hodnocení míry participace vychází ze sjednané smluvní ceny, a nikoli z počtu zhotovených hektarů v rozsahu celého díla. Přitom zadavateli doložené faktury dle navrhovatele zcela jasně dokládaly zhotovení protokolu LHP, parcelní vrstvy LHP, popis porostů na každém lesním hospodářském celku LHP, provozní inventarizaci lesa včetně předání a zpracování LHP včetně vystavení závěrečného protokolu, schválení a předání LHP. Navrhovatel tak k výše uvedenému uzavírá, že ani tato část námitek nebyla zadavatelem vypořádána v rozhodnutí o námitkách č. 3.

61. Rovněž podle zápisu z kontrolního dne ze dne 11. 7. 2013 k provozní inventarizaci lesa je dle navrhovatele evidentní, že byla v celém rozsahu LHP realizována společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. prostřednictvím jejích zaměstnanců (odborníků), a nikoli společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., která byla zastoupena toliko jednatelem (a jen z formálních důvodů). Navrhovatel dále uvádí, že zadavateli předložil důkazy, že zodpovědným řešitelem, metodikem, zpracovatelem dat i autorem závěrečných zpráv (u LHC Vrchlabí a Maršov) byl pan M. Č., jednatel obou společností „IFER“, a rovněž v části LHC Harrachov 2014 byl dle navrhovatele metodikem, zpracovatelem dat i autorem závěrečné zprávy také M. Č., jednatel společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Navrhovatel k těmto realizacím zadavateli dle svých slov doložil i prohlášení jednatele M. Č. ze dne 25. 1. 2023, které se týká vývoje zadavatelem požadované metody vč. odkazů na odbornou literaturu vydanou navrhovatelem. Dalším důkazem o nerealizaci sporné referenční zakázky společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. má dle navrhovatele být skutečnost, že se ani neúčastnila zadávacího řízení Správy KRNAP v roce 2022 (o opakovanou inventarizaci na tomtéž území), kde by dle navrhovatele měl určitou výhodu. Navrhovatel k této části argumentace návrhu č. 2 uzavírá, že ani tyto námitky nebyly zadavatelem řádně vypořádány v rozhodnutí o námitkách č. 3.

62. V čl. VII. návrhu č. 2 navrhovatel uvádí, že zadavatel až po námitkách č. 3 uznal, »že totožné zadání jako vyplývá z tabulky v čl. II. dodatku č. 1 ze dne 17. 7. 2012 uzavřeného mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. měla správně vyhotovit společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. (jednalo se o typickou delegaci zakázky se stejným zadáním na další subjekt), když uvedl, že nedošlo k úpravě (kvantitativního či kvalitativního) rozsahu poskytnutého plnění ze strany poddodavatele – stěžovatele (viz str. 2 rozhodnutí zadavatele ze dne 6. 4. 2023), přesto nadále interpretoval dodatek č. 1 toliko jako stanovení platebních milníků.«.

63. V čl. VIII. návrhu č. 2 navrhovatel konstatuje, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 nedůvodně zlehčoval zcela objektivní skutečnost, že společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. a její jednatel pan M. Č. jsou samotnými tvůrci metody PIL. Následně navrhovatel uvádí výčet tří zakázek, které touto metodou byly realizovány a schváleny s uvedením jejich realizátorů, a to konkrétně LHP z roku 2003 vytvořený pro Správu Národního parku Podyjí a realizovaný společností IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.; LHP z roku 2013 vytvořený pro Správu Národního parku Podyjí a realizovaný vybraným dodavatelem; LHP z roku 2013 pro Správu KRNAP a realizovaný společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. (poddodavatelsky pro Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.). Dále navrhovatel uvedl výčet zakázek společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., které mají dokazovat schopnost společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. veřejnou zakázku pro zadavatele metodou PIL plnit. Navrhovatel pak konstatuje, že s ohledem na uvedené nebyly naplněny zákonné podmínky pro možnost zadavatele vyloučit navrhovatele dle § 48 odst. 2 písm. a) ani c) zákona.

64. V čl. IX. návrhu č. 2 navrhovatel uvádí, že považuje posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, jednání hodnotící komise a zprávu o výsledku posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a o jednání hodnotící komise ze dne 8. 3. 2023 i rozhodnutí o námitkách č. 3 za úkony učiněné zadavatelem v rozporu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona. Navrhovatel k tomu uvádí, že již v námitkách č. 3 namítal, že zatímco zadavateli u navrhovatele nestačilo čestné prohlášení ani potvrzení Správy KRNAP ze dne 24. 1. 2022 a dál se zcela účelově snažil o vyloučení navrhovatele, u vybraného dodavatele zadavateli pro posouzení splnění podmínek tímto dodavatelem zcela postačovala (toliko) jeho čestná prohlášení, a to u všech významných služeb i seznamu členů realizačního týmu. Postup zadavatele pak považuje za rozporný se zásadou transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zadavatel současně dle navrhovatele diskriminoval osobu prokazující splnění kritérií kvalifikace jako poddodavatel, a to ve prospěch vybraného dodavatele, a vůbec se přitom nezabýval samotným účelem kvalifikace, kterým byla realizace LHP právě metodou PIL. V čl. X. návrhu č. 2 navrhovatel doplňuje k výše uvedenému porušení základních zásad dle § 6 zákona zadavatelem, že zadavatel účelově interpretuje vyjádření Správy KRNAP ze dne 2. 3. 2023, přičemž dodává, že Správa KRNAP hodnotí obsah poddodavatelské smlouvy, kterou však ani nemá (na rozdíl od zadavatele) k dispozici. K důkazu o nepřiměřenosti postupu zadavatele dle navrhovatele především přispěl již dřívější naprostý nezájem zadavatele o jakékoli vyjádření samotné Správy KRNAP a současně i preference dalšího vysvětlení pouze od jednoho z dodavatelů.

65. Dále navrhovatel uvádí, že s ohledem na výše uvedené není zřejmé, zda objasnění nabídky ze dne 6. 3. 2023 včetně všech příloh a námitky č. 1 včetně všech příloh měla k dispozici hodnoticí komise či samotný zadavatel. Navrhovatel tak považuje výběr dodavatele, rozhodnutí o výběru dodavatele, oznámení o výběru dodavatele ze dne 8. 3. 2023 a rozhodnutí o námitkách č. 3 za nezákonné úkony a učiněné v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, když jsou ve věci hodnocení nabídky navrhovatele dle jeho názoru zcela netransparentní.

66. V čl. XII návrhu č. 2 navrhovatel uvádí, že nabídl nejnižší nabídkovou cenu a jeho nabídka měla být vybrána jako první v pořadí. Zadavatel tak dle jeho názoru zcela odhlíží od aplikace principů 3E a zcela odhlíží od požadavků zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále „zákon o finanční kontrole“), když se přitom jedná o principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti představující pravidla, která se při nakládání s veřejnými prostředky musí aplikovat vždy. Současně navrhovatel upozorňuje na rozpor s článkem 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018.

67. V čl. XIII návrhu č. 2 pak navrhovatel opětovně napadá to, že zbývající dva účastníci (společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a vybraný dodavatel) zadávacího řízení jsou členy „Sdružení taxačních kanceláří“, z čehož dovozuje jejich společné zájmy na výsledku zadávacího řízení.

68. Závěrem pak navrhovatel v čl. XIV. návrhu č. 2 navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 263 odst. 2 zákona.

Další průběh správního řízení S0213/2023/VZ

69. Zahájení správního řízení Úřad oznámil navrhovateli a zadavateli přípisem ze dne 18. 4. 2023 a vybranému dodavateli přípisem ze dne 19. 4. 2023.

70. Dne 25. 4. 2023 obdržel Úřad od zadavatele prostřednictvím datové schránky a poskytovatele poštovních služeb dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele ze dne 25. 4. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 25. 4. 2023“).

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 4. 2023

71. Zadavatel uvádí, že navrhovatel stále pouze opakuje již mnohokrát formulovaná tvrzení, která nicméně dle zadavatele nemají oporu v získaných dokumentech. „Sporná“ referenční zakázka byla dle zadavatele realizována jiným dodavatelem a podíl navrhovatele byl dle dostupné dokumentace i dle výslovného vyjádření objednatele v rozsahu, který neodpovídá požadavku na referenci, a to nejen formálně ale ani logicky. Zadavatel necílil na odborníka na jednu konkrétní činnost (provozní inventarizaci lesa, PIL), což je odbornost, která bez jakékoli diskuse přísluší navrhovateli v nezpochybnitelném rozsahu, ale požadovaná referenční zakázka byla formulována jako celek, zatímco navrhovatel realizoval v rámci této „studie a plánu“ pouze „terénní sběr dat“. Kolem této skutečnosti se dle zadavatele točí jakákoli komunikace ve věci a navrhovatel není s to tento závěr zadavatele akceptovat. Dále pak zadavatel uvádí, že dva „klíčové důkazy“ jsou dle tvrzení navrhovatele dodatek k poddodavatelské smlouvě, který ale pouze upravuje platební podmínky mezi stranami, a dále vyjádření objednatele reference KRNAP, které nicméně bylo výslovně negováno vyjádřením novým, reagujícím na zadavatelův adresný a konkrétní dotaz.

72. Zadavatel považuje za klíčové upozornit na to, že navrhovatel pro účely vlastní argumentace zcela volně nakládá s pojmy provozní inventarizace lesa (PIL) a lesní hospodářský plán (LHP) v tom smyslu, že je velice často zaměňuje, resp. substituuje a vyvolává dojem, že pokud vytvářel PIL, pak vlastně tedy vytvářel i LHP, což ale neodpovídá realitě. Pokud se dle zadavatele naopak z jednotlivých vyjádření (včetně námitek) navrhovatele vyřadí tvrzení a „důkazy“, které směřují ve skutečnosti pouze k PIL, pak z argumentace a „důkazů“ navrhovatele zbude dle zadavatele velmi málo.

73. Zadavatel má za to, že jeho postup byl založen na objektivně zjištěných faktech a je proto zcela v souladu se zákonem. Nedošlo k žádnému pochybení procesní povahy, ani k poškození účastníků nebo ovlivnění hospodářské soutěže, a proto navrhuje, aby Úřad rozhodl v tomto smyslu a konstatoval, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem.

Další průběh správního řízení S0213/2023/VZ

74. Rozhodnutím ze dne 27. 4. 2023 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení sp. zn. S0213/2023/VZ.

Ke společnému správnímu řízení vedenému pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ

75. Dne 4. 5. 2023 Úřad usnesením z téhož dne v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu spojil dle § 140 odst. 1 správního řádu z moci úřední správní řízení vedená pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ a ÚOHS-S0213/2023/VZ do společného správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0179/2023/VZ (dále jen „společné správní řízení“), přičemž tato skutečnost byla sdělena účastníkům společného správního řízení přípisem ze dne 4. 5. 2023.

Vyjádření navrhovatele ze dne 9. 5. 2023

76. Dne 9. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele. Navrhovatel prvně zmiňuje to, že z dokumentace o zadávacím řízení doložené zadavatelem Úřadu je evidentní nerovný přístup zadavatele k účastníkům. Navrhovatel upozorňuje na to, že zadavatel po obdržení objasnění na základě výzvy k objasnění nabídek ze dne 21. 12. 2022, kterou zasílal jak společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., tak navrhovateli, již dále komunikoval pouze se společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.

77. Navrhovatel opětovně opakuje, že zadavatel se v úvodní fázi zadávacího řízení vůbec nezajímal o vyjádření Správy KRNAP, jakožto objednatele sporné referenční zakázky. Současně navrhovatel Úřadu navrhuje jako důkaz veškerou zadavatelem doručenou dokumentaci, když z této dokumentace bude dle navrhovatele zřejmé, že dotazy zadavatele na Správu KRNAP byly zadavatelem formulovány tendenčně. Ke skutečnosti, zda se společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. podílela či nepodílela na zpracování provozní inventarizace lesa (PIL), není v dopisu Správy KRNAP ze dne 2. 3. 2023 dle navrhovatele ničeho uvedeno, přičemž se však dle jeho názoru měl zadavatel na tuto skutečnost ptát. Navrhovatel má za to, že zadavatele měla zajímat konkretizace společností a státní instituce, které měly mít se zpracováním LHP metodou PIL v době zadání zakázky pro Správu KRNAP zkušenosti, a o kterých Správa KRNAP mluví ve svém vyjádření.

78. Dále navrhovatel uvádí, že se zadavatel ve vyjádření ze dne 25. 4. 2023 vůbec nevyjadřuje k významným referencím společnosti ING-FOREST s.r.o. ve zpracování LHP. Zadavatel dle navrhovatele účelově snižuje význam zpracování LHP metodou PIL a (zjednodušeně řečeno) se snaží uvádět, že navrhovatel povyšuje metodu provozní inventarizace lesa (PIL) nad lesní hospodářský plán (LHP). V poslední řadě pak zadavatel ve vyjádření ze dne 25. 4. 2023 dle navrhovatele neuvádí ničeho ani k členství vybraného dodavatele a společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. ve Sdružení taxačních kanceláří.

Další průběh společného správního řízení S0179/2023/VZ

79. Usnesením ze dne 29. 5. 2023 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 5. 6. 2023

80. Dne 5. 6. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se pouze vyjadřuje k vyjádření navrhovatele ze dne 9. 5. 2023, přičemž uvádí, že s uchazeči bylo komunikováno dle potřeby, přičemž opětovně zdůrazňuje, že „hlavní váhu jsme přikládali vyjádření KRNAP, které zapadalo i do smluvní dokumentace referenční zakázky“. Dále pak zadavatel uvádí, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. byla ve sporné referenční zakázce hlavním dodavatelem, a není tedy relevantní bavit se o podílu této společnosti na tvorbě PIL. Následně zadavatel již pouze opakuje svou argumentaci ze svých předchozích vyjádření.

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 6. 2023

81. Dne 6. 6. 2023 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel v prvé řadě namítá to, že podklady pro vydání rozhodnutí jsou neúplné, protože neobsahují některé podstatné důkazy označené navrhovatelem. Dle navrhovatele pak tyto důkazy mají dokládat nerovný přístup zadavatele, který dle jeho názoru aktivněji komunikoval s uchazečem Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. než s navrhovatelem. Navrhovatel v tomto ohledu trvá na tom, že důkazem má být veškerá dokumentace o zadávacím řízení předaná zadavatelem Úřadu dne 27. 4. 2023 na technickém nosiči dat.

82. Navrhovatel se pak zvlášť vyjadřuje k dotazům zadavatele adresovaným Správě KRNAP, když uvádí, že se zadavatel pouze dotazoval, do jaké míry prováděla nebo se podílela na realizaci všech náležitostí LHP společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. a o míru participace uchazeče Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. se však zadavatel nezajímal. Dále dle navrhovatele zadavatel zcela svévolně zpochybňuje osvědčení Správy KRNAP, které předložil navrhovatel zadavateli, za text vytvořený někým jiným. Dotazy zadavatele na Správu KRNAP tedy byly dle navrhovatele zadavatelem formulovány tendenčně.

83. Navrhovatel pak trvá na tom, aby Úřad učinil Správě KRNAP vlastní dotazy ke zjištění:

„1. v jakém rozsahu se podílel uchazeč Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. na zhotovení provozní inventarizace lesa

2. které dvě firmy na trhu a jedna státní instituce, uvedené v odst. 4 dopisu Správy KRNAP ze dne 2. 3. 2023, měly zkušenosti s PIL“.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

84. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že návrh č. 1 v části týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele podle ustanovení § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření a ve všech zbylých částech návrh č. 1 podle ustanovení § 265 písm. b) zákona zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou; současně návrh č. 2 podle ustanovení § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

85. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

86. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

87. Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle odstavce 3 zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

88. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

89. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

90. Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

91. Podle § 48 odst. 6 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost také, pokud na základě věrohodných informací získá důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel s jinými osobami zakázanou dohodu podle jiného právního předpisu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou.

92. Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

93. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

94. Podle § 79 odst. 4 zákona nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl

a) společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, nebo

b) jako poddodavatel, a to v rozsahu, v jakém se na plnění dodávky, služby nebo stavební práce podílel.

95. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

96. Podle § 250 odst. 1 zákona lze podat návrh proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele.

97. Podle § 251 odst. 1 věty první zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá.

98. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

99. Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení a další skutečnosti

100. V bodě 13.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na významné služby, přičemž v písm. i) je uveden požadavek na předložení:

„minimálně jedenLHP realizovaný kontrolní metodou na bázi statistické provozní inventarizace na výměře lesa větší než 100 ha za posledních 9 let před datem zahájení zadávacího řízení. Za dokončenou významnou službu zadavatel považuje LHP, který byl v průběhu uplynulých devět let schválen příslušným orgánem státní správy (bez ohledu na to, pod který resort orgán státní správy spadá) a převzatý objednatelem“.

101. Z „čestného prohlášení o splnění ekonomické a technické kvalifikace“ účastníka – společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., které bylo přiloženo v rámci jeho podané nabídky, vyplývá, že prokazoval požadavek na významnou službu dle písm. i) bodu 13.2. zadávací dokumentace referenční zakázkou označenou jako „LHP Harrachov, Vrchlabí, Maršov 2015 – 2024“.

102. Z „čestného prohlášení o splnění ekonomické a technické kvalifikace“ navrhovatele, které bylo přiloženo v rámci jeho podané nabídky, vyplývá, že prokazoval požadavek na významnou službu dle písm. i) bodu 13.2. zadávací dokumentace referenční zakázkou označenou jako „Tvorba LHP pro lesy ve správě KRNAP“. Konkrétně pak má ve svém čestném prohlášení uvedeno následující:

103. Ve smlouvě o dílo ze dne 14. 4. 2012 uzavřené mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. (jakožto objednatel) a společností IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. (jakožto zhotovitel) je v bodě 5. čl. II uvedeno, že: „Zhotovitel se zavazuje, že v případě získání předmětné veřejné zakázky objednatelem, poskytne pro účely plnění veřejné zakázky své zaměstnance, kterými objednatel prokazuje část technické kvalifikace dle čl. II bodu 3. písm. (ii) této smlouvy této smlouvy, jakož i přístroje dle čl. II. bodu 3. písm. (iii) této smlouvy.“

Následně v bodě 6. čl. II smlouvy o dílo ze dne 14. 4. 2012 je uvedeno, že:

»Zhotovitel se zavazuje na svůj náklad a na své nebezpečí zpracovat část zakázky 04/2012 Správy KRNAP „Tvorba lesního hospodářského plánu“ (dále v textu zakázka). Konkrétně je předmětem plnění smlouvy tato část zakázky, která odpovídá rozsahu, v jakém prokazuje zhotovitel splnění kvalifikace dle čl. II. bodu 3. této smlouvy:

- realizace a vyhodnocení provozní inventarizaci na lesních správách Vrchlabí a Maršov (24 705 ha)

- Vytvoření modulu „Sortimentace“ pro provozní plánování těžebního fondu podle jednotlivých sortimentů (35 116 ha)

- Dodávka programového vybavení

- Metodická podpora zadavatele při implementaci nové metody«

V čl. II dodatku č. 1 výše uvedené smlouvy ze dne 17. 7. 2012 je uvedeno, že: »Smlouva o dílo na vyhotovení veřejné zakázky: „Tvorba lesního hospodářského plánu“, evidenční číslo: 7202010008639 se doplňuje v článku IV. Cena plnění o následující text:

1. Faktury budou mít tyto náležitosti: označení faktury a její číslo, bank. Spojení, číslo účtu, název a sídlo zhotovitele, označení zhotoveného díla – číslo Smlouvy o dílo a fakturovanou částku. Dále musí obsahovat název projektu „Tvorba lesních hospodářských plánů“ a jeho registrační číslo: CZ 1.02/6.3.00/11.11675

2. Faktury vystavené zhotovitelem budou splatné do 90ti dnů po jejich obdržení objednatelem. Objednatel může faktury vrátit do data jejich splatnosti, pokud obsahují nesprávné nebo neúplné náležitosti či údaje. Faktury budou vystavovány na konci kalendářního měsíce (po 25. dni měsíce) a předány nejpozději do 4. dne následujícího měsíce zhotoviteli, aby marně neplynula lhůta splatnosti z důvodu termínů průběžných uzávěrek a termínů poskytovatele dotace.«

104. Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 20. 6. 2012 pro plnění zakázky „LHP Harrachov, Vrchlabí, Maršov 2015 – 2024“ mezi Správou KRNAP a Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. vyplývá, že předmětem díla je zpracování tří LHP, a to konkrétně LHP Harrachov, LHP Vrchlabí a LHP Maršov o celkové rozloze 35 117 ha.

Současně v čl. 5 této smlouvy je uvedena celková cena díla 23 036 528,96 Kč, přičemž je zde uvedeno následující rozpočtové členění:

105. Ve výzvě zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele zadavatel požadoval od navrhovatele ve lhůtě 7 pracovních dnů předložit doklady k referenční zakázce „LHP Harrachov, Vrchlabí, Maršov 2015-2024“ s uváděnou dobou realizace „20.06.2012 – 27.02.2015“, a to konkrétně:

„A) Doklady před započetím samotných prací

a. Podepsaná smlouva o dílo s Objednatelem, na základě které byly vykonávány činnosti v rámci referenční zakázky

b. Podepsané dodatky k výše uvedené smlouvě s Objednatelem

c. Zadávací protokol k této zakázce

d. Doklad o předání zadávacího protokolu
e. Ostatní dokumenty předané před podpisem smlouvy, pokud takovéto dokumenty existují a obsahují informace přispívající k objasnění situace či prokázání podílu na předmětné referenční zakázce

B) Doklady při realizaci samotného díla

a. Předávací protokoly k částem díla projektu

b. Zápisy z KD k jednotlivým částem díla projektu

c. Faktury k jednotlivým částem díla projektu

d. Komunikaci k jednotlivým částem díla projektu, případně informaci, s kým komunikace probíhala

e. Kdo předal fyzická data k jednotlivým částem díla projektu

f. Přijaté faktury k jednotlivým částem díla projektu“

106. Zadavatel v žádosti o spolupráci ze dne 23. 2. 2023 adresované Správě KRNAP uvedl, že: »Hned dva účastníci zadávacího řízení prokazovali splnění výše uvedené technické kvalifikace pomocí veřejné zakázky „Tvorba lesních hospodářských plánů pro lesy ve správě KRNAP“ doba realizace 2012- 2015 (projekt s registračním číslem CZ.1.02.6.3.00/11.11675.«, přičemž z uvedeného důvodu požádal o předložení dokumentů:

A) Doklady před započetím samotných prací:

a) Podepsané smlouvy o dílo se Zhotovitelem

b) Případně podepsané dodatky ke smlouvě o dílo se Zhotovitelem

c) Zadávací protokol

d) Ostatní dokumenty předané před podpisem smlouvy

B) Doklady při realizaci samotného díla

a) Předávací protokoly k částem díla projektu

b) Zápisy z KD k jednotlivým částem díla projektu

c) Komunikace k jednotlivým částem díla projektu, případně informace, s kým komunikace probíhala

d) Kdo předal fyzická data k jednotlivým částem díla projektu

e) Přijaté faktury k jednotlivým částem díla projektu

Současně v další žádosti o spolupráci ze dne 23. 2. 2023 určené Správě KRNAP (adresované však konkrétně náměstku ředitele, vedoucího odboru péče o národní parku) zadavatel uvedl následující:

„Zaprvé, ve světle sporu o prokázání příslušné referenční zakázky, resp. o to, kdo a v jakém rozsahu ji skutečně realizoval, Vás chceme požádat o vyjádření do jaké míry společnost IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. Čs armády 655, 254 01 Jílové u Prahy prováděla nebo se podílela na realizaci všech náležitostí LHP (§2, vyhláška 84/1996 Sb.), resp. do jaké míry pro Vás, coby objednatele, bylo možno rozlišit a určit přesné rozdělení realizačních prací mezi generálního dodavatele a jeho poddodavatele, zmíněnou společnost IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.?

Zadruhé, textace přiloženého osvědčení ze dne 24.01.2022 vzbuzuje dojem, že je formulována v přímé reakci na konkrétní požadavky na reference konkrétní veřejné zakázky, a tedy že bylo toto osvědčení sepsáno spíše výše uvedenou společností IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., které svědčí, než že by bylo formulováno Vámi či jiným pracovníkem KRNAP, přičemž z Vaší strany došlo pouze k podpisu takto dodavatelem připraveného prohlášení. Je tento závěr správný?

Žádáme Vás o Vaše vyjádření a děkujeme za spolupráci při řešení této záležitosti“

107. Sdělením ze dne 2. 3. 2023 Správa KRNAP zaslala zadavateli dokumenty požadované v žádosti o spolupráci ze dne 23. 2. 2023, přičemž současně ke sporné referenční zakázce uvedla, že

„Zakázka byla zadána na základě otevřeného výběrového řízení firmě Lesprojekt Hradec Králové s.r.o., zastoupené Ing. Jaromírem Nehybou, která prokázala splnění všech předpokladů, požadovaných ve VZ, tedy mimo jiné dostatečný počet specialistů, zkušenosti s tvorbou LHP, dostupné odpovídající technologie apod. Na zakázku byla uzavřena smlouva SMLDEU-97- 11/2012.

Již při zadání zakázky jsme si byli vědomi, že část Provozní inventarizace lesů je pro firmy, zabývající se zařízením LHP, problematická, protože se jednalo o novou, minimálně rozšířenou technologii a metodiku, se kterou v té době měly zkušenosti dvě firmy na trhu a jedna státní instituce. I proto bylo umožněno plnění této části prostřednictvím subdodávky.

Samotné zpracování zadání lze dělit principiálně na dvě související části. Tvorba LHP, která spočívá ve zkratce ve zpracování parcelní vrstvy, přípravy zařízení lesních porostů, popisu a zjišťování stavu lesa, výpočty závazných ukazatelů a dalších náležitostí, sestavení povinných součástí LHP (textová část, hospodářská kniha, lesnické mapy), příprava rámcových směrnic hospodaření apod. Samostatně je vypracovaná provozní inventarizace lesů (PIL), vyhodnocena a její výstupy jsou poté zapracovány do hospodářské knihy a dalších částí.

Na provedení PIL byla mezi dodavatelem a subdodavatelskými subjekty (IFER, s.r.o.) a Lesprojektem Východní Čechy, s.r.o. sepsána smlouva. IFER zajišťoval přípravu sítě, měření na LHC Vrchlabí a Maršov, vyhodnocení všech tří LHC a sestavení výstupů z PIL, které tvoří přílohu Všeobecné (textové) části LHP. Na LHC Harrachov zajišťoval měření PIL a popis porostů Lesprojekt Východní Čechy.

Jednotlivé části byly vždy předávány Ing. Jaromírem Nehybou na základě předávacích protokolů, protože Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. byl dodavatel zakázky bez ohledu na to, který subdodavatel danou část realizoval. Taktéž Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. vždy fakturoval a vzájemné závazky se svými subdodavateli si následně plnil sám. Z hlediska finančního objemu tvořila PIL cca 35 – 40% zakázky, přesný poměr nedokážeme stanovit, protože vzájemné vztahy dodavatele a subdodavatelů se zadavatele netýkají.

IFER, s.r.o. se dále podílel prostřednictvím svého specialisty (Ing. Vladimír Zatloukal) na přípravě a sestavení Typů vývoje lesa jako podkladu pro tvorbu map a rámcových směrnic hospodaření.

Výstupy PIL byly skutečně využity ve všech částech LHP, ale netvoří objemem podstatnou část díla. V textové části se jedná o objemově rozsáhlou přílohu s vyhodnocením sbíraných dat, která nadále slouží k práci v rámci managementu lesních ekosystémů. V hospodářské knize jsou zahrnuty vypočtené objemy podle TVL. Stanovení závazného ukazatele maximálního obejmu těžby bylo provedeno právě pomocí dat PIL – výpočet přírůstu a výpočet etátu.

Z hlediska diskutované otázky, kdo je tedy skutečně tvůrcem LHP, lze odpovědět z našeho pohledu poměrně jasně.

Provozní inventarizace tvoří nezbytnou a významnou část tvorby LHP při využití uvedené metody pro nepasečné hospodaření. Nejedná se ale podle našeho názoru o samotnou tvorbu LHP. Tuto část zakázky dodavatel plnil prostřednictvím subdodavatelů.

Tvorba samotného LHP, tedy popis porostů, sestavení LHP podle zákona a prováděcí vyhlášky, příprava základního a závěrečného protokolu, příprava hospodářské knihy, textové části a sestavení a tisk map je komplexnější část zakázky, kterou garantoval, zajistil, provedl a předal Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.“

Následně pak Správa KRNAP mj. uvedla, že:

„Komunikaci k jednotlivým částem projektu – komunikace probíhala vždy s konkrétním zhotovitelem části díla, tedy jak dodavatelem, tak subdodavatelskými subjekty, podle povahy předmětu jednání. Probíhala ad hoc a v rámci KD pravidelně. Její soupis je v rámci žádosti nerelevantní, jedná se převážně o mailovou či osobní komunikaci a její vyhledání a přepisy (pokud jsou dostupné) by vzhledem k povaze žádosti nepřineslo žádné další poznatky. Komunikace k tvorbě LHP jako takového probíhala vždy se zhotovitelem.

Kdo předal fyzická data – Garant za zadavatele byl V.J. u konzultací na jednotlivých pracovištích (tvorba popisu porostů a map) vždy odpovědní pracovníci na jednotlivých pracovištích, vedoucí územních pracovišť. Finální data PIL předal protokolárně zástupce dodavatele Ing. Nehyba, datově IFER, ale vždy za účasti dodavatele. Data LHP předal dodavatel, zastoupený Ing. Nehybou.

Přijaté faktury – fakturace vždy proběhla ze strany dodavatele bez ohledu na skutečného zhotovitele části díla. Kopie jednotlivých faktur považujeme na nerelevantní k předání.“

108. Z rozhodnutí o vyloučení č. 2 vyplývá, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona, „neboť nesplňuje zadávací dokumentací nastavené podmínky kvalifikace a údaje v jím předložených dokumentech neodpovídají skutečnosti, přičemž toto má zásadní vliv na posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.“

Konkrétně pak zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvádí následující:

»Žádný z dokumentů předložený kterýmkoli z oslovených subjektů (viz níže) nesvědčí skutečnosti, že by Vyloučeným uváděnou referenční zakázku „Tvorba LHP pro lesy ve správě KRNAP" (dále jen „Reference“) bylo možno akceptovat směrem k jeho úloze při její realizaci.

(…)

Vyloučený jednoduše v rámci Reference realizoval pouze (byť jistě důležitou a odborně značně sofistikovanou) část tvorby lesního hospodářského plánu (dále také jen „LHP“). Jeho podíl je doložen v provozní inventarizaci lesa, kterou prováděl, která je nicméně pouze podkladem pro sestavení a vytvoření lesního hospodářského plánu

(…)

Konečně i zadavatel Reference na přímý strukturovaný dotaz výslovně popřel, že by bylo možno konstatovat tvorbu lesního hospodářského plánu Vyloučeným. Tímto vyjádřením (tvoří přílohu rozhodnutí o vyloučení) byl zneplatněn jediný doposavad existující doklad, který svědčil tvrzení Vyloučeného, a to „osvědčení veřejného zadavatele“ ze dne 24.1.2022 předložené v předchozím průběhu řízení.

(…)

Zadavatel v rámci posuzování vyhodnotil všechny předložené dokumenty, kromě vyjádření oslovených subjektů zejména:

Realizační smlouva Reference mezi KRNAP a Lesprojekt HK
Podepsaná „poddodavatelská“ smlouva Vyloučeného s Lesprojekt HK, na jejímž základě byly vykonávány činnosti v rámci Reference ze dne 14.4. 2012, součást nabídky na řešení VZ
Dodatek k poddodavatelské smlouvě ze dne 17.7.2012, kterým byl zaveden „platební kalendář“
Dokumenty k realizaci – zápisy z kontrolních dnů KD: KD1-KD10, vč. prezenčních listin, maily k finalizaci LHP
Vyjádření KRNAP ze dne 24.1.2022
Vyjádření KRNAP ze dne 2.3.2023
Dokumenty k fakturaci mezi dotčenými subjekty«

Následně zadavatel obsáhle cituje z vyjádření Správy KRNAP. Dále pak zadavatel uvádí, následující:

»Vyloučený již v rámci svých námitek ze dne 31.1.2023 argumentaci opíral opakovaně o skutečnost, že „společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. předložila zadavateli toliko smlouvu o dílo ze dne 14. 4. 2012, nikoli však její dodatek č. 1 ze dne 17. 7. 2012.“ (v námitkách tučně), tak jako by se jednalo o jakýmsi způsobem zásadní skutečnost přinášející zásadní zvrat a přehodnocení úlohy poddodavatele v rámci realizace Reference, nicméně zadavatel na tomto místě zdůrazňuje, že předmětný dodatek toliko upravuje cenové ujednání čl. IV předmětné smlouvy tak, že zavádí mezi stranami platební mechanismus a rozvržení plateb poddodavateli v návaznosti na progres celkové realizace díla (kdy jednotlivé platební milníky přesně kopírují „hlavní“ realizační smlouvu uzavřenou k realizaci Reference mezi Lesprojektem HK a KRNAP, srov. čl. 5 této smlouvy) aniž by ale jakkoli došlo k úpravě (kvalitativního) rozsahu poskytnutého plnění ze strany poddodavatele - Vyloučeného. Snahu prezentovat obsah tohoto dodatku jako důkaz toho, že (přímá citace Vyloučeného) „danou zakázku společnost IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. realizovala v celém rozsahu“ je proto třeba důrazně odmítnout jako (přinejlepším) silně zavádějící.

(…)

Zadavatel k obšírnější formulaci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení přistupuje pochopitelně ve světle předchozího průběhu zadávacího řízení a z tohoto důvodu si na tomto místě dovolí reflektovat další momenty vyjádření Vyloučeného, zejména jak byly uvedeny v námitkách ze dne 31.1.2023: Zadavatel je přesvědčen, že namítaná „nerovnost“ spočívající v odlišném oslovování jednotlivých účastníků byla výše vysvětlena, přičemž v proběhlém „druhém kole“ objasňování bylo i po naprosto formalistické stránce vyhověno oslovením všech zúčastněných.

Tím, že byl nyní osloven i KRNAP pak jistě došlo ke zhojení tvrzeného porušení zásady přiměřenosti (byť vztah této zásady není schopen zadavatel ve svém postupu ve vztahu ke KRNAP ani dříve vůbec identifikovat). Výslovné vyjádření objednatele reference, jak je k rozhodnutí přiloženo, pak jistě přiměřeným podkladem pro postup zadavatele je.

Dále namítaná diskriminace spočívající dle Vyloučeného v tom, že by vznikla paradoxní situace spočívající v tom, že by byla vybrána společnost, která „provozní inventarizaci vůbec neumí“, je argumentačním obratem Vyloučeného, který nemá žádnou oporu v objektivním stavu, kdy je to naopak Lesprojekt HK, který má prokazatelně na kontě vlastním jménem a na vlastní odpovědnost realizovaný LHP (což je předmětem zde předmětné zakázky i požadované reference), zatímco Vyloučený prokázal pouze svou, byť vynikající schopnost a erudici ohledně provozní inventarizace lesa, což je ale pro účely prokázání splnění kvalifikace jednoduše nedostatečné.

Zadavatel v tomto ohledu konečně zdůrazňuje, že pro účely zde řešené otázky, a i další případné komunikace či podání Vyloučeného je třeba důsledně odlišovat lesní hospodářský plán jako onen rozhodující a relevantní finální produkt a výsledky procesu inventarizace lesa, tedy metody použité pro zjištění stavu lesa, coby jeden z podkladů a jednu ze součástí LHP. Vyloučený v tomto ohledu toto rozlišení opakovaně ignoruje tam, kde je to výhodné jeho argumentaci, a tím značně rozmělňuje a zamlžuje podstatu (klíčového) rozlišení, který subjekt se čeho, a v jakém rozsahu účastnil.

Zadavatel je přitom přesvědčen, že při důsledném rozlišení celku („LHP“) a jeho části („PIL“) je celá věc naprosto jasná a za hranicí jakékoli seriózní diskuse.«

109. V námitkách č. 3 navrhovatel v úvodu uvádí, že tyto námitky jsou proti rozhodnutí o vyloučení č. 2, proti nerozhodnutí o vyloučení účastníka Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o., proti hodnocení nabídek a zprávě z hodnocení nabídek ze dne 8. 3. 2023, proti posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, jednání hodnotící komise a zprávě o výsledku posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a o jednání hodnotící komise ze dne 8. 3. 2023 a proti výběru dodavatele, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele ze dne 8. 3. 2023.

Následně jsou námitky dle jednotlivých článků rozděleny do následujících bloků:

Čl. I – Rozhodnutí zadavatele ze dne 8. 3. 2023 o vyloučení bylo dle navrhovatele učiněno v rozporu se zákonem, protože údaje a doklady předložené navrhovatelem splňují zadávací podmínky a odpovídají skutečnosti.

Čl. II. – Hodnocení nabídek a zpráva o hodnocení nabídek ze dne 8. 3. 2023 jsou dle navrhovatele nezákonnými úkony zadavatele, protože údaje a doklady předložené navrhovatelem zadávací podmínky splňují.

Čl. III. – Posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, jednání hodnotící komise a zprávu o výsledku posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a o jednání hodnoticí komise ze dne 8. 3. 2023 učinil zadavatel v rozporu se zákonem. Zejména pak navrhovatel polemizuje o porušení zásady zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti dle § 6 zákona.

Čl. IV. – Výběr dodavatele, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele ze dne 8. 3. 2023 jsou dle navrhovatele nezákonné a učiněné v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, když jsou dle slov navrhovatele ve věci hodnocení nabídky navrhovatele zcela netransparentní.

Čl. V. – Navrhovatel namítá, že nedošlo k rozhodnutí o vyloučení účastníka Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o., když dle jeho názoru měl být účastník Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. vyloučen podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, protože jím předložené údaje a doklady nesplňují zadávací podmínky. Následně k tomu předkládá celou řadu dle jeho názoru relevantních důkazů.

Čl. VI. – Navrhovatel dále namítá, že zadavatel přistupuje nerovně k hodnocení osvědčení Správy KRNAP vystaveného přímo poddodavateli o řádném poskytnutí služby ze dne 24. 1. 2022 a k hodnocení dodatečně zaslaného vyjádření Správy KRNAP ze dne 2. 3. 2023.

110. V rozhodnutí o námitkách č. 3 zadavatel reaguje na námitky č. 3 tak, že je odmítá a následně se vyjadřuje k jednotlivým blokům námitek. Svoji argumentaci rozložil do následujících bloků:

1) K námitkám proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení č. 2 a k námitkám proti nerozhodnutí o vyloučení účastníka Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

Zadavatel nejprve uvádí, že je potřeba rozlišovat LHP a PIL, přičemž opětovně upozorňuje navrhovatele, že ten vykonal pouze část týkající se PIL. Přičemž cituje část vyjádření Správy KRNAP a konstatuje, že navrhovatel nepředložil žádné dokumenty, které by závěry z tohoto vyjádření vyvracely. Současně se zadavatel opětovně vyjadřuje k podstatě dodatku č. 1 smlouvy ze dne 17. 7. 2012. Dále se ještě zadavatel krátce vyjadřuje k referenční zakázce vybraného dodavatele. Závěrem této části rozhodnutí o námitkách č. 3 se zadavatel vyjadřuje k LHP realizovaných pomocí metody PIL v České republice a dalším zakázkám, kde byla metoda PIL užita.

2) K námitkám proti zprávě z hodnocení nabídek ze dne 8. 3. 2023

Zde zadavatel uvádí, že tvrzení navrhovatele nejsou podložená a zpráva z hodnocení nabídek není tím dokumentem, kde by navrhovatelem namítané skutečnosti měly být relevantně uveřejňovány.

3) K námitkám proti splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, jednání hodnoticí komise a zprávě o výsledku posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a o jednání hodnoticí komise ze dne 8. 3. 2023

Zde zadavatel obšírně popisuje rozdílnost situace v posuzování kvalifikace navrhovatele a vybraného dodavatele zadavatelem a odůvodňuje svůj postup z pohledu základních zásad dle § 6 zákona.

4) K námitkám proti výběru dodavatele, rozhodnutí o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele ze dne 8. 3. 2023

Zadavatel uvádí, že dodržoval posloupnost kroků v zadávacím řízení, a proto je zjevné, že hledat podrobné informace o vyloučené nabídce ve zprávě o hodnocení, kterého se tato nabídka neúčastnila, nedává smysl.

5) Opětovně k „nevyloučení Lesprojektu Hradec Králové“

Zadavatel opětovně zdůrazňuje, že předmětná referenční zakázka byla realizována na základě smlouvy uzavřené mezi Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a Správou KRNAP, která toto navíc
k dotazu zadavatele výslovně potvrdila. Navrhovatel zde opět cituje z pasáží vyjádření Správy KRNAP.

6) K dalším tvrzením navrhovatele, které spojuje výtka, že se jimi zadavatel dostatečně (či vůbec nezabýval)

Zde zadavatel uvádí, že dokumenty doručené navrhovatelem byly předmětem posouzení, přičemž dále se ještě detailněji zabývá navrhovatelem předloženou emailovou komunikací. Současně se v této části zadavatel vyjadřuje i k argumentaci navrhovatele týkající se ceny a rozlohy vykonaných prací. Závěrem se pak zabývá opětovným srovnáním LHP a PIL a erudicí navrhovatele v této tématice.

7) K námitkám ohledně „nerovného hodnocení Osvědčení Správy KRNAP vystaveného přímo subdodavateli o řádném poskytnutí služby ze dne 24. 1. 2022 a k hodnocení dodatečně zaslaného vyjádření Správy KRNAP ze dne 2. 3. 2023.“

V poslední pasáži rozhodnutí o námitkách č. 3 se zadavatel vyjadřuje k relevanci osvědčení Správy KRNAP vystaveného přímo poddodavateli.

111. Navrhovatel v námitkách č. 2 v čl. III uvádí, že: „Z obsahu výzvy zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky dodavatelů tedy vyplývá, že se zadavatel obsahem a přílohami námitek ze dne 31. 1. 2023 vůbec nezabýval. Výzva zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky dodavatelů je tedy nezákonná, a to pro její obsah i krátkou lhůtu.“. Následně tuto námitku dále rozvádí ve smyslu, proč je dle jeho názoru stanovená lhůta nepřiměřená a jak dlouhá by měla být předmětná lhůta.

112. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 k námitkám „proti výzvě zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky dodavatelů“ uvádí následující:

»K přiměřenosti lhůty zadavatel konstatuje, že 7 pracovních (v tomto případě 11 kalendářních) dnů k předložení dokumentů v zásadě dle uvážení účastníka, nadto, pokud stěžovatel sám konstatuje, že jejich podstatnou část již předložil v rámci námitek, a mohl na ně tedy odkázat případně je pouze jako stejný „zazipovaný soubor“ předložit opětovně, nelze v žádném případě považovat za nepřiměřeně krátkou lhůtu. K obsahu výzvy platí, co bylo již uvedeno
v předchozím bodu – z výzvy není možno předjímat, jak se zadavatel zabýval přílohami námitek ze dne 31.1.2023. Tvrzení, že poskytnout dokumenty lze pouze po „důkladném seznámení
s podrobným a srozumitelným vyjádřením zadavatele ke všem skutečnostem uvedeným dodavateli v námitkách ze dne 31. 1. 2023“, a to ve lhůtě 20 dnů zadavatel nepovažuje za přiléhavé dané situaci. Jak zadavatel výše uvedl, jediným jeho záměrem bylo dát možnost všem dotčeným subjektům předložit jakékoli dle jejich názoru relevantní dokumenty. To se nakonec v dané lhůtě stalo, v žádném případě se nejednalo o žádný „chyták“ na dodavatele a zadavatel v době sestavování tohoto vypořádání námitek má již skutkový stav dostatečně objasněn.«

K výroku I. tohoto rozhodnutí

113. Podle ustanovení § 250 odst. 1 zákona lze návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu se zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele. Navrhovatel je tedy aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pokud:

a. existuje úkon nebo opomenutí zadavatele, které je v rozporu se zákonem,

b. navrhovateli vznikla újma nebo mu újma hrozí,

c. mezi úkonem zadavatele a vzniklou/hrozící újmou existuje příčinná souvislost.

114. V rámci přezkumu úkonů zadavatele zahájeného na návrh je prostřednictvím správního řízení sledován subjektivní zájem navrhovatele na tom, aby se mohl účastnit zadávacího řízení probíhajícího v souladu se zákonem a potenciálně se svou nabídkou rovněž uspět. Takový přezkum je podmíněn tím, aby navrhovateli postupem zadavatele vznikla újma nebo vznik újmy alespoň hrozil. Stejně tak je existencí či hrozbou újmy podmíněno již podání námitek ve smyslu ustanovení § 241 odst. 1 a násl. zákona, podle kterého může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

115. Úřad předně uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu č. 1 brojí jak proti rozhodnutí o námitkách č. 2, tak i proti rozhodnutí o námitkách č. 1, přičemž v obou případech má za to, že zadavatel tato rozhodnutí dostatečně neodůvodnil, přičemž navrhovatelova újma má spočívat právě v neznalosti odůvodnění, v jehož rámci se měl dle navrhovatele zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách č. 1 a z toho vyplývající újmy v podobě nemožnosti efektivní obrany proti následnému postupu zadavatele, tj. dalšího postupu zadavatele při posuzování kvalifikace účastníků zadávacího řízení, a to zejména výzvě zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele, na kterou dle slov navrhovatele nemusel správně (přesně) reagovat. Současně Úřad dodává, že navrhovatel ve svém návrhu č. 1 opětovně napadá i úkony související s výše uvedenými rozhodnutími o námitkách, tj. navrhovatel je spojuje se všemi úkony zadavatele, které souvisely s jeho vyloučením z další účasti v zadávacím řízení (rozhodnutí o vyloučení č. 1, údajná nezákonnost posuzování kvalifikace účastníků, nevyloučení společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o.). Nadto Úřad dodává, že část návrhu č. 1 týkající se tvrzené nezákonnosti výzvy zadavatele ze dne 23. 2. 2023 je Úřadem řešena samostatným výrokem (viz výrok II. tohoto rozhodnutí).

116. Úřad se tedy dále zabýval otázkou, zda navrhovateli v šetřeném případě v důsledku napadených úkonů zadavatele vznikla újma nebo vznik újmy hrozí.

117. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 1 zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele č. 1a deklaroval, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provede znovu. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 1 pak dále popsal, že: »Zadavatel na základě námitek seznal, že je třeba dalšího posouzení splnění podmínek účasti směrem ke splnění technické kvalifikace, resp. konkrétně k přípustnosti referenční zakázky „Tvorba LHP pro lesy ve správě KRNAP", a to ve prospěch jakéhokoli účastníka zadávacího řízení. Zadavatel tak má za to, že stěžovateli vyhověl v rozsahu, v jakém je to
z procesního hlediska možné, a tedy z hlediska podstaty námitek plně.«. Zadavatel tedy zrušil úkony (rozhodnutí o vyloučení č. 1 a posouzení splnění podmínek účasti), proti kterým navrhovatel ve své podstatě brojil svými námitkami č. 1. Úřad podotýká, že navrhovatel v námitkách č. 1 krom zrušení jeho vyloučení přímo požadoval i vyloučení společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. (neboť sporná reference měla dle navrhovatele náležet pouze navrhovateli, a tedy společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. měla být vyloučena namísto navrhovatele).

118. Úřad však má za to, že z textu rozhodnutí o námitkách č. 1 je nepochybné, že zadavatel zrušil dosavadní posouzení kvalifikace účastníků a provede nové posouzení kvalifikace. Dle Úřadu tudíž zadavatel námitkám navrhovatele ve své podstatě vyhověl. Následně proti tomuto rozhodnutí o námitkách č. 1 navrhovatel podal námitky č. 2, ve kterých de facto opakoval svou argumentaci z námitek č. 1 ve spojení s tím, že dle jeho názoru zadavatel dostatečně nezdůvodnil rozhodnutí o námitkách č. 1 (současně navrhovatel namítal ještě nezákonnost výzvy zadavatele ze dne 23. 2. 2023, kterou Úřad dále řeší v části odůvodnění rozhodnutí týkající se výroku II. tohoto rozhodnutí).

119. Úřad k výše uvedenému konstatuje, že navrhovatel ani Úřad nemohou v šetřené věci předjímat další postup zadavatele, přičemž v době podání námitek č. 2 nešlo ani vyloučit, že zadavatel svůj postup v zadávacím řízení zcela přehodnotí a navrhovatele nevyloučí. Současně nešlo ani vyloučit, že v rámci případného opětovného rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení předloží zadavatel natolik pádnou argumentaci, že i navrhovatel uzná oprávněnost a důvodnost takového úkonu. V opačném případě navrhovateli ničeho nebude bránit případně opětovně proti takovému rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení brojit, a to podáním námitek, event. následně návrhu, jako se tomu i nakonec stalo ve správním řízení vedeném původně pod sp. zn. ÚOHS-S0213/2023/VZ zahájeném na základě návrhu č. 2. V okamžiku podání námitek č. 2 tedy zadavatel nezavdal navrhovateli svým jednáním či opomenutím žádný důvod předjímat jakékoliv případné další kroky zadavatele spojené s posouzením podmínek kvalifikace, které v budoucnu učiní, a proto navrhovatel tehdy neměl ani žádný racionální a relevantní důvod domáhat se jejich přezkumu. Úřad se proto neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že mu měla vzniknout v souvislosti s návrhem č. 1 napadenými úkony újma (krom újmy související s částí návrhu týkající se výzvy zadavatele ze dne 23. 2. 2023, kterou Úřad dále řeší v části rozhodnutí týkající se výroku II. tohoto rozhodnutí).

120. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že navrhovateli v důsledku zrušení rozhodnutí o vyloučení č. 1 a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, újma objektivně nemohla vzniknout, ani její vznik nemohl hrozit. Návrh č. 1 navrhovatele je tedy v posuzované části „předčasný“, neboť až v důsledku případného opětovného vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení může navrhovateli hypoteticky nějaká újma vzniknout. V takové situaci pak navrhovateli ničeho nebrání případně opětovně prostřednictvím námitek (a event. návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu) brojit proti novému rozhodnutí zadavatele.

121. Co se týče namítaného nevypořádání námitek č. 2 (konkrétně těch, které se týkají části návrhu č. 1 přezkoumávané v tomto výroku) v rozhodnutí o námitkách č. 2, tak k tomu Úřad uvádí, že s ohledem na specifika šetřeného případu (tj. situaci, kdy zadavatel svým opatřením k nápravě v rámci rozhodnutí o námitkách č. 1 de facto vyhověl námitkám č. 1, nicméně navrhovatel to stále nepovažoval za dostatečné a současně namítal absenci odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 1), má Úřad za to, že se zadavatel k namítaným skutečnostem v tomto ohledu vyjádřil podrobně a srozumitelně, když uvedl, že zrušení rozhodnutí o vyloučení bylo v dané procesní fázi jediné možné a že nelze následné námitky formulovat v tom smyslu, že pochybil, když chtěl komplikovanou situaci kolem kvalifikaci účastníků dále prověřovat. Úřad tedy neshledal, že by ze strany zadavatele došlo k porušení § 245 odst. 1 zákona v souvislosti s vypořádáním uvedených námitek.

122. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě nebyla dána aktivní legitimace navrhovatele k podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť na právech navrhovatele objektivně nemohla vzniknout újma, ani její vznik nemohl hrozit. Úřad proto v souladu s § 265 písm. b) zákona návrh č. 1 ve všech částech návrhu č. 1 krom části týkající se údajné nepřiměřenosti lhůty stanovené výzvou zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

123. Navrhovatel ve svém návrhu č. 1 brojil mj. i proti nezákonnosti výzvy zadavatele ze dne 23. 2. 2023 na objasnění jeho nabídky, resp. konkrétně namítal nepřiměřenost stanovené lhůty.

124. S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení, zda zadavatelem stanovená lhůta pro předložení zadavatelem požadovaných dokumentů k objasnění nabídky navrhovatele, resp. konkrétně předložení dokumentů souvisejících se spornou referenční zakázkou, byla v daném případě přiměřená, tedy zda zadavatel postupoval v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona, kde je tato povinnost výslovně zakotvena, resp. v souladu se zásadou přiměřenosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona a lhůta k předložení dokumentů zohledňovala povahu požadovaných dokumentů.

125. K tomu Úřad dále uvádí, že rozhodne-li se zadavatel pro využití výzvy k objasnění či doplnění dle § 46 odst. 1 zákona, musí vždy postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona, tedy v souladu se zásadou transparentnosti a přiměřenosti a ve vztahu k dodavatelům v souladu se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace. Povinnost stanovit k objasnění či doplnění požadovaných údajů, dokladů, vzorků nebo modelů přiměřenou lhůtu je pak zákonodárcem v citovaném ustanovení zákona výslovně zmíněna.

126. Obecně k zásadě přiměřenosti se Úřad vyjádřil například v rámci svého rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0486/2017/VZ-03745/2018/521/RŠu ze dne 06. 02. 2018, v němž uvedl následující: „Zásada přiměřenosti vychází z dikce evropských zadávacích směrnic a její výslovné zakotvení do zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, vychází z faktu, že tento zákon do značné míry (ve srovnání s předcházející právní úpravou) umožňuje zadavatelům přizpůsobit jednotlivé postupy v zadávacím řízení svým individuálním potřebám. Zadavatel tak má určitou míru volnosti při volbě jednotlivých kroků v zadávacím řízení, která je však korigována právě zásadou přiměřenosti. Proporcionalitu či úměrnost je nutné dodržovat nejen při stanovení parametrů a požadavků předmětu plnění veřejné zakázky, ale ve všech fázích zadávacího řízení, a to takovým způsobem, aby postupem zadavatele nedocházelo k omezování hospodářské soutěže.“.

127. Je tedy zřejmé, že zásada přiměřenosti se neuplatní pouze v počáteční fázi zadávacího řízení při koncipování zadávacích podmínek, ale její dodržení je vyžadováno ve vztahu k veškerým úkonům zadavatele, přičemž platí, že pokud zákon nestanovuje ani minimální lhůtu k provedení příslušného úkonu, je pro zákonnost postupu zadavatele nezbytné, aby zadavatel při stanovení příslušné lhůty k předmětnému úkonu zásadu přiměřenosti reflektoval a podrobil tento svůj krok pečlivému posouzení, zda je v reálných možnostech dodavatelů požadavek zadavatele splnit. Je to právě zásada přiměřenosti, která je limitujícím faktorem libovůle zadavatele při koncipování jeho požadavků vůči dodavatelům.

128. Přestože tedy zákon nestanovuje konkrétní lhůtu, kterou by zadavatel měl v daném případě stanovit, a zadavatel tak disponuje určitou volností při stanovení této lhůty, lze obecně konstatovat, že veškeré lhůty musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému zajištění vyžadovaných úkonů dodavatelů. Zadavatel při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné rovině ke všem skutečnostem s daným úkonem spojených, zejména k rozsahu svých požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze veřejné zakázky.

129. Zadavatel vyzval navrhovatele k doplnění nabídky dle § 46 zákona dne 23. 2. 2023 a určil mu lhůtu k objasnění 7 pracovních dnů. Konkrétně zadavatel s ohledem na to, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a navrhovatel předložili v rámci své nabídky stejnou referenční zakázku, kterou oba prokazovali část kvalifikace, požadoval doložit dokumenty související s předmětnou referenční zakázkou (viz bod 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel následně na předmětnou výzvu reagoval v poslední den stanovené lhůty 6. 3. 2023 objasněním nabídky z téhož dne, přičemž z tohoto objasnění vyplývá, že navrhovatel k němu připojil jako přílohu: tabulku s přehledem dokladů před započetím samotných prací a tabulku s přehledem dokladů při realizaci díla (1 soubor); doklady před započetím samotných prací (10 souborů); doklady při realizaci díla (65 souborů); doklady nezařazené (2 soubory). Současně v závěru tohoto objasnění nabídky navrhovatel uvedl, že odkazuje na celý svůj obsah námitek č. 1 a k nim přiložené přílohy.

130. Z uvedeného dle Úřadu vyplývá, že navrhovatel zadavateli ve stanovené lhůtě předložil požadované doklady, přičemž z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že navrhovatel velké množství relevantních dokladů předložil zadavateli již v rámci námitek č. 1. Zadavatelem poskytnutá celková 11denní lhůta (7 pracovních dnů + 4 dny připadající na víkend) k objasnění nabídky vybraného dodavatele se tak Úřadu nejeví jako nepřiměřená, a to i s ohledem na to, že i přes velké množství zadavatelem požadovaných dokumentů navrhovatel dokázal tyto zadavateli ve stanovené lhůtě předložit. Nadto Úřad taktéž uvádí, ženavrhovatel ani nijak netvrdí, proč je dle jeho názoru daná lhůta krátká, resp. zda např. nedokáže v dané lhůtě z objektivních důvodů či z důvodů, které nejsou na jeho straně, některé požadované další dokumenty pro zadavatele získat. Úřad současně uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v posuzovaném případě poskytl stejnou lhůtu (7 pracovních dnů) i společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o., který ji taktéž dodržel.

131. Úřad uzavírá, že v návrhem napadeném postupu zadavatele při stanovení délky lhůty pro objasnění nabídky neshledal rozpor se zákonem, čímž neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto návrh č. 1 v této části podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K údajnému nevypořádání námitek č. 2

132. Navrhovatel ve svém návrhu č. 1 namítá i nezákonnost rozhodnutí o námitkách č. 2, neboť dle názoru navrhovatele se zadavatel nedostatečně vypořádal s námitkami č. 2. K tomu Úřad nejprve uvádí, že konkrétně navrhovatel namítal to, že výzva zadavatele ze dne 23. 2. 2023
k objasnění nabídky navrhovatele je nezákonná, a to pro její obsah i krátkou lhůtu (viz bod 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na tuto část námitek č. 2 zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 2 reagoval v samostatné části daného rozhodnutí, přičemž nejprve navrhovateli sdělil, že bylo de facto na něm, jaké dokumenty předloží, přičemž pokud již některé předložil v rámci námitek č. 1, tak na ně mohl pouze odkázat. K obsahu předmětné výzvy pak zadavatel uvedl, že z výzvy není možno předjímat, jak se zadavatel zabýval přílohami námitek č. 1. Závěrem pak zadavatel uvedl, že navrhovatelem požadovaná lhůta 20 dnů není přiléhavá dané situaci a následně vysvětlil, co bylo jeho záměrem pro použití předmětné výzvy (viz bod 112. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že se zadavatel podrobně a srozumitelně vypořádal se všemi namítanými skutečnostmi vztahujícími se k námitkám týkajícím se údajné nezákonnosti výzvy zadavatele ze dne 23. 2. 2023 k objasnění nabídky navrhovatele. Co se týče zbylých námitek namítaných v rámci námitek č. 2, Úřad opětovně odkazuje na bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K nesprávnému doručování

133. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2023 (podaného v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0179/2023) zadavateli vytýká i nesprávné doručování v rámci zadávacího řízení. Navrhovatel má za to, že zadavatel měl doručovat jednotlivé dokumenty jeho zástupci do datové schránky, a ne prostřednictvím elektronického nástroje NEN. Dle navrhovatele doručování prostřednictvím elektronického nástroje NEN bylo určeno toliko jako fakultativní a netýkalo se doručování rozhodnutí o námitkách zmocněnci.

134. K tomu Úřad uvádí, že předmět správního řízení je určen obsahem návrhu, přičemž výše uvedená námitka týkající se doručování v zadávacím řízení nebyla součástí návrhu č. 1 (a ani námitek č. 2). Úřad tak konstatuje, že k uvedené námitce navrhovatele nepřihlíží, jelikož není předmětem tohoto řízení. Pro úplnost Úřad uvádí, že proti dané skutečnosti navrhovatel mohl a měl podat námitky dle § 241 a násl. zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

135. Zadavatel v šetřeném případě shledal, že jsou dány důvody pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona na základě navrhovatelem předložené reference, a to konkrétně reference označené navrhovatelem jako „Tvorba LHP pro lesy ve správě KRNAP“ (viz bod 102. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterou dle zadavatele navrhovatel nesplnil požadavek stanovený v písm. i) bodu 13.2 zadávací dokumentace (viz bod 101. odůvodnění tohoto rozhodnutí), jelikož navrhovatel v předložené referenční zakázce dle zadavatele vykonal jakožto poddodavatel pouze část požadovaných činností. K tomuto Úřad uvádí následující.

136. Úřad v obecné rovině předně konstatuje, že kvalifikací se ve smyslu § 28 odst. 1 písm. c) zákona rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Pojem kvalifikace nezahrnuje pouze oprávnění k výkonu určité činnosti, ale např. i existenci doložitelných zkušeností či praxe dodavatele. Účelem institutu kvalifikace je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují dostatečné záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Co se týče kritérií technické kvalifikace, jejich smyslem je pak konkrétně prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (v obecné rovině srov. § 79 odst. 1 zákona). Účelem prokazování kritérií technické kvalifikace je tedy obecně zajištění, aby byla veřejná zakázka plněna dodavatelem, který je k jejímu řádnému plnění dostatečně zkušený a technicky a personálně vybavený. Výčet jednotlivých kritérií technické kvalifikace je v zákoně stanoven taxativním způsobem v ustanovení § 79 odst. 2 zákona. V návaznosti na výše uvedené Úřad poukazuje na to, že smyslem stanovení technické kvalifikace, konkrétně pak předložení seznamu realizovaných významných služeb (referencí), je ověřit odborné schopnosti a zkušenosti dodavatelů s realizací plnění s obdobným předmětem, tedy schopnost dodavatele realizovat předmět veřejné zakázky za daných podmínek v odpovídající kvalitě.

137. Úřad dále konstatuje, že zákon dává zadavateli v ustanovení § 48 oprávnění (a v některých případech přímo povinnost) za konkrétně stanovených podmínek vyloučit účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že jej může vyloučit pouze ze zákonem aprobovaných důvodů. Mezi tyto zákonné důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení patří mj. důvody uvedené v ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona, podle nějž lze účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, jestliže jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník ve stanovené lhůtě nedoložil, a důvody uvedené v ustanovení § 48 odst. 2 písm. c) zákona, které stanoví, že zadavatel může účastníka zadávacího řízení vyloučit, pokud jím předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely neodpovídají skutečnosti a zároveň měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

138. Úřad na tomto místě shrnuje, že mezi navrhovatelem a zadavatelem je v šetřeném případě v důsledku zadavatelem tvrzených důvodů pro vyloučení navrhovatele sporu především o tom, zda navrhovateli svědčí referenční zakázka, kterou v šetřeném zadávacím řízení použil taktéž i další účastník – společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o., který ve sporné referenční zakázce figuroval jako generální dodavatel, přičemž pro dílčí část této zakázky použil navrhovatele jako svého poddodavatele. Navrhovatel v tomto ohledu nejenom, že tvrdí, že sám neměl být vyloučen ze zadávacího řízení, ale současně tvrdí, že měla být vyloučena právě společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. z toho důvodu, že spornou referenční zakázku fakticky nerealizovala (v rozsahu požadovaném zadavatelem) a současně tvrdí i to, že zadavatel s ohledem na uznání reference vybraného dodavatele postupoval vůči navrhovateli diskriminačně, nepřiměřeně a netransparentně, když neuznal navrhovatelovo osvědčení o provedení referenční zakázky, ale vybranému dodavateli ho uznal.

139. Zadavatelův postoj zaznamenaný v rozhodnutí o vyloučení č. 2 (viz bod 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je pak takový, že zadavatel primárně vychází z vyjádření Správy KRNAP, jakožto objednatele předmětné referenční zakázky, které dle jeho názoru potvrzuje to, že navrhovatel byl pouhým poddodavatelem společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o., který pro společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. vykonával pouze úkony spojené s metodou PIL, přičemž samotné LHP pak sestavovala společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Zadavatel tak v konečném důsledku nezpochybňuje činnosti vykonané navrhovatelem v předmětné referenční zakázce, nicméně upozorňuje na to, že podstatou požadované kvalifikační podmínky bylo vytvoření samotného LHP (pomocí metody PIL) se všemi zákonnými náležitostmi, a to jednoduše řečeno navrhovatel dle zadavatele nevykonal.

140. Navrhovatel naopak tvrdí, že ze smlouvy uzavřené mezi ním a společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a zvláště dodatku č. 1 této smlouvy vyplývá, že navrhovatel realizoval celý LHP sám, neboť společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. fakturoval přesně dle jednotlivých částí díla stanoveného ve smlouvě o dílo uzavřené dne 20. 6. 2012 mezi Správou KRNAP a Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Současně má navrhovatelovo tvrzení podporovat i emailová komunikace mezi ním a společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a dílčí předávací protokoly díla dodávaného Správě KRNAP. Navrhovatel taktéž svou argumentaci staví na tom, že zadavateli přeložil osvědčení o vykonání předmětné referenční zakázky vystavené přímo Správou KRNAP.

141. Úřad k předmětnému případu prvně uvádí, že dle obsahu smluv o dílo souvisejících se spornou referenční zakázkou (tj. smlouvy o dílo uzavřené mezi Správou KRNAP a společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a smlouvy o dílo uzavřené mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a navrhovatelem) není pochyb o tom, v jakém vzájemném vztahu jednotlivé subjekty figurovaly při plnění předmětné referenční zakázky, resp. tvorbě předmětných LHP dodávaných Správě KRNAP. Úřad tedy shrnuje, že Správa KRNAP poptávala tvorbu LHP pro tři územní oblasti, přičemž dodavatelem těchto plánů byla společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. (jednalo se tedy o tzv. „generálního dodavatele“), přičemž navrhovatel (resp. konkrétně společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.) byl pouze poddodavatelem tohoto generálního dodavatele. Jinými slovy tedy navrhovatel nebyl v žádném smluvním vztahu se Správou KRNAP.

142. Obecně vzato dodavatel může prokázat splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona za použití referenčních zakázek, které dodavatel realizoval v pozici tzv. generálního dodavatele. K pojmu generální dodavatel Úřad uvádí, že se „používá v souvislosti s rozlišením dodavatelských systémů, jež určují, které subjekty jsou v přímém vztahu k investorovi stavby či ve vztahu k jiným subjektům a jakým způsobem dodávají. Generálním dodavatelem se tedy rozumí subjekt, který je odpovědný objednateli za realizaci určitého díla a je v přímém smluvním vztahu s objednatelem. Z tohoto pohledu by bylo možné za generálního dodavatele referenční stavby považovat dodavatele, se kterým byla uzavřena smlouva na její realizaci a který za provedení díla nesl vůči zadavateli odpovědnost“ (viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S529,532/2014/VZ-22800/2014/533/SWa ze dne 29. 10. 2014). Generální dodavatel tedy nemusí sám vlastními prostředky realizovat celou zakázku, nicméně odpovídá za její řádné a odborné provedení objednateli. Generálnímu dodavateli také zpravidla svědčí reference objednatele, a to ve standardním případě v plném rozsahu, tj. i v rozsahu činností, které generální dodavatel neplnil sám (tj. vlastními kapacitami, nýbrž s využitím poddodavatelů), a to z důvodu, že je smluvně odpovědný za realizaci zakázky jako celku.

143. K tomu pak Úřad s ohledem na námitku navrhovatele, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. nemůže spornou referenční zakázku uplatnit k prokázání kvalifikace v právě šetřené veřejné zakázce, neboť část týkající se PIL vytvořil navrhovatel, uvádí, že ze smlouvy o dílo uzavřené dne 20. 6. 2012 mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a Správou KRNAP jasně vyplývá, že jediným subjektem na straně dodavatele byla právě společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o., přičemž tato společnost vykonala referenční zakázku svým jménem, na svůj účet a na vlastní odpovědnost. Výše uvedené pak fakticky potvrdila i Správa KRNAP ve svém vyjádření zadavateli (viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V tomto ohledu má Úřad za to, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. jakožto „generální dodavatel“ může uplatnit celou zakázku pro své případné budoucí reference (uvedené vyplývá i z rozhodovací praxe Úřadu, srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. 19728/2020/321/TMI ze dne 29. 6. 2020). Polemika navrhovatele o tom, co společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. při plnění dané referenční zakázky reálně dělala a co nedělala, pak není v tomto ohledu relevantní.

144. K výše uvedenému však Úřad dodává, že nestanoví-li zadavatel v zadávací dokumentaci jinak, splnění uvedeného kritéria kvalifikace může dodavatel také prokazovat za použití takových referenčních zakázek, které realizoval společně s jinými dodavateli či které realizoval jako poddodavatel; v obou případech však lze tímto způsobem kvalifikaci prokázat jen v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky dodavatel podílel, tj. sám ji fakticky plnil (srov. § 79 odst. 4 zákona); tím je sledováno naplnění účelu prokazování kvalifikace. S ohledem na uvedené je tedy možné, aby kromě společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. mohla být uznána ta samá referenční zakázka i jeho poddodavateli (tj. navrhovateli), nicméně s tím omezením, že navrhovatel předmětnou referenční zakázku nemůže uplatnit celou, ale pouze tu část, kterou realizoval. S ohledem na výše uvedené se tak Úřad dále bude zabývat tím, jakou část sporné referenční zakázky navrhovatel realizoval a zda tato část může naplnit požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci.

145. K tomu Úřad v prvé řadě uvádí, že smlouva o dílo uzavřená mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a navrhovatelem jasně vymezuje rozsah sjednaného předmětu díla (viz bod 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z této smlouvy konkrétně vyplývá, že navrhovatel měl vykonat realizaci a vyhodnocení PIL pro dvě ze tří územních oblastí, pro které se tvořil LHP; dále vytvořit modul „Sortimentace“ (v rozsahu celého území); dodat programové vybavení; metodickou podporu zadavatele při implementaci nové metody HÚL a v neposlední řadě dodat své zaměstnance a přístroje, kterými byla prokazována kvalifikace v rámci veřejné zakázky na předmětné dílo. Přímo z textu smlouvy dle Úřadu tedy nijak nevyplývá, že by navrhovatel měl tvořit samotný LHP pro jednotlivá území. Uvedený výklad dle Úřadu potvrzuje i stanovení ceny díla ze strany navrhovatele, která dle dodatku č. 1 této smlouvy byla stanovena na 6 794 158,25 Kč, což je pouze 25 % ceny stanovené ve smlouvě o dílo mezi Správou KRNAP a společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o., kde celková cena díla za vyhotovení tří LHP byla ve výši 27 643 834,75 Kč (viz bod 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Pakliže by navrhovatel tvořil LHP kompletně, tak by nepochybně jeho fakturovaná cena nebyla takto nízká. Úřad současně po posouzení obsahu dodatku č. 1 uvádí, že nemá za to, že by dodatek č. 1 rozšiřoval oproti samotné smlouvě rozsah předmětu plnění, ale pouze konkretizuje platební podmínky a cenu plnění. Jinými slovy dle Úřadu v rámci dodatku č. 1 není nic o tom, že by se nějak měl upravovat předmět plnění předmětné smlouvy, ale zcela jasně je v jeho rámci uvedeno, že se pouze doplňuje článek IV. předmětné smlouvy s názvem „Cena plnění“, přičemž dále v tomto dodatku je již jenom konkrétní stanovení ceny a detaily fakturace za dodané plnění (viz bod 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V této části Úřad taktéž poznamenává, že se neztotožňuje s argumentací navrhovatele, že navrhovatelem vystavené faktury mají prokazovat plnění celé sporné referenční zakázky (resp. celého LHP), neboť vystavené faktury stále pouze kopírují čl. II dodatku č. 1 předmětné smlouvy (tj. názvy jednotlivých částí díla podle kterých je fakturováno), a tedy de facto nijak nepopírají zadavatelův výklad daného dodatku, kdy má zadavatel za to, že se jedná pouze o úpravu platebních podmínek. Úřad dále dodává, že rozložení fakturovaných částí na základě výše uvedeného dodatku č. 1 pak pouze kopíruje „hlavní smlouvu“, tj. smlouvu uzavřenou mezi Správou KRNAP a Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o., která ve svém čl. V zmiňuje rozpočtové členění na jednotlivé části (viz bod 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž „poddodavatelská smlouva“ mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. pak pouze reflektuje dané členění. Úřad však opětovně zdůrazňuje, že cena stanovená ve smlouvě o dílo mezi Správou KRNAP a společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. je několikanásobně vyšší, než cena uvedená ve smlouvě o dílo (resp. dodatku č. 1) mezi společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

146. Jak už bylo uvedeno výše, zadavatel vychází ve své argumentaci především z vyjádření Správy KRNAP ze dne 2. 3. 2023, které se dotazoval na okolnosti tvorby poptávaných LHP Správou KRNAP (samotné dotazy viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Správa KRNAP na dotazy zadavatele uvedla, že zpracování zadání sporné referenční zakázky lze principiálně dělit na dvě související části, a to tvorbu LHP (skládající se z textové části, hospodářské knihy a lesnické mapy) a samostatně vypracovanou provozní inventarizaci lesů (PIL), jejíž výstupy jsou následně zapracovány do hospodářské knihy a dalších částí. Dále Správa KRNAP uvedla, že na provedení PIL byla mezi Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a poddodavatelskými subjekty uzavřena samostatná smlouva. Dle Správy KRNAP společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. zajišťovala přípravu sítě, měření na LHC Vrchlabí a Maršov, vyhodnocení všech tří LHC a sestavení výstupů z PIL, které tvoří přílohu Všeobecné (textové) části LHP. Současně Správa KRNAP uvádí, že jednotlivé části díla byly předávány jednatelem Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. na základě předávacích protokolů, a to bez ohledu na to, který z poddodavatelů danou část zakázky vytvořil. Taktéž vždy bylo fakturováno ze strany Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Správa KRNAP pak dále uvádí i to, že dle jejího odhadu z hlediska finančního objemu tvořila PIL cca 35 – 40 % zakázky, přičemž však dodává, že nezná přesné vymezení vztahů dodavatele a jeho poddodavatelů. Společnost IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. se dle Správy KRNAP taktéž prostřednictvím svého jednoho specialisty podílela na přípravě a sestavení „Typů vývoje lesa“ jako podkladu pro tvorbu map a rámcových směrnic hospodaření (viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

147. Podstatnou částí vyjádření Správy KRNAP dle Úřadu je pak pasáž, kde je zmíněno, že výstupy PIL byly skutečně využity ve všech částech LHP, ale netvoří objemem podstatnou část díla. Správa KRNAP se pak vyjadřuje i k tomu, kdo je skutečným tvůrcem LHP. Tvorba samotného LHP, tedy popis porostů, sestavení LHP podle právních předpisů, příprava základního a závěrečného protokolu, příprava hospodářské knihy, textové části a sestavení a tisk map je dle Správy KRNAP komplexnější část zakázky, kterou garantoval, zajistil, provedl a předal Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. (viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

148. K výše uvedenému tak Úřad konstatuje, že z vyjádření Správy KRNAP jako objednatele sporné referenční zakázky jasně vyplývá, že navrhovatel (resp. IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.) participoval pouze na části sporné zakázky. Jinými slovy z vyjádření Správy KRNAP jasně vyplývá, že navrhovatel nevytvořil ani jeden požadovaný LHP, ale jeho práce se týkala dílčích činností spojených s PIL, byť PIL úzce souvisí s LHP. Úřad dále uvádí, že vyjádření Správy KRNAP potvrzují i dokumenty předložené v rámci přílohy jejího vyjádření, tj. jednotlivé protokoly o zpracování LHP, které jsou za zhotovitele předávány jednatelem společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a protokoly z kontrolních dnů, kde ve většině případů jsou na prezenční listině uvedeni zástupci Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

149. Součástí argumentace navrhovatele je taktéž to, že zadavateli předložil osvědčení o vykonání předmětné referenční zakázky ze dne 24. 1. 2022, které Správa KRNAP vydala přímo společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. s tím, že z tohoto osvědčení má vyplývat, že společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. se podílela na tvorbě celého LHP. K tomu Úřad v prvé řadě uvádí, že v šetřeném případě Správa KRNAP nebyla v žádném smluvním vztahu se společností IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., přičemž objednatelem služeb společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. byla společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. (viz bod 141. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o. však žádné osvědčení vystavené společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. nepředložila. V tomto ohledu Úřad uvádí, že zadavatel má dle § 39 odst. 5 zákona právo ověřovat si věrohodnost poskytnutých údajů, vzorků a dokladů dodavateli. Zadavatel uvedené prvně ověřoval přímo u objednatele dané referenční zakázky navrhovatele, tj. společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. a následně navrhovatele vyloučil rozhodnutím o vyloučení č. 1. Navrhovatel však zadavateli předložil nové skutečnosti v rámci svých námitek č. 1, přičemž zadavatel rozhodnutí o vyloučení č. 1 zrušil s tím, že posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provede znovu. Zadavatel se následně dotazoval přímo „investora“ poptávaného plnění (daných LHP), tj. Správy KRNAP. Dále Úřad poznamenává, že Správa KRNAP ve svém vyjádření zadavateli zcela jasně popsala, že se společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o. podílela pouze na části LHP (viz body 146. až 148. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše uvedených důvodů tedy osvědčení o vykonání předmětné referenční zakázky ze dne 24. 1. 2022 nemá žádnou relevanci, neboť bylo v pozdější fázi zadávacího řízení zcela popřeno tím, kdo toto osvědčení měl vystavit. Úřad se zároveň neztotožňuje ani s námitkou navrhovatele, že zpochybňování daného osvědčení ze strany zadavatele bylo nepřiměřené, neboť, jak je uvedeno výše, zadavatel měl zákonné právo doklad ověřit.

150. Neuznání osvědčení o vykonání předmětné referenční zakázky ze dne 24. 1. 2022 zadavatelem navrhovatel taktéž napadá v kontextu porušení všech základních zásad stanovených v § 6 zákona, když má za to, že zadavatel vybranému dodavateli uznal jeho referenční zakázku bez dalšího zkoumání, ale naopak navrhovateli ji dále prošetřoval a následně neuznal. K tomu Úřad uvádí, že z průběhu zadávacího řízení je nepochybné, že zadavatel měl pochybnost o sporné referenční zakázce navrhovatele a společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. z toho důvodu, že obě společnosti chtěly kvalifikaci prokazovat stejnou referenční zakázkou. Naopak u vybraného dodavatele žádná pochybnost neexistovala (a navrhovatel ji ani sám neuvádí). Současně ze zprávy o výsledku posouzení splnění podmínek ze dne 8. 3. 2023 vyplývá, že vybraný dodavatel prokazoval předmětné kritérium technické kvalifikace referenční zakázkou s názvem „LHP pro LHC Národní park Podyjí“ vykonanou přímo u zadavatele. Zadavatel tedy měl přesné informace o tom, jakým způsobem vybraný dodavatel danou referenční zakázku plnil. Úřad tak má za to, že v tomto ohledu nebyly žádným způsobem porušeny zásady stanovené v § 6 zákona.

151. K navrhovatelem v námitkách č. 1 předložené emailové komunikaci mezi ním a společností Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Úřad uvádí, že v předmětné emailové komunikaci se mezi oběma stranami (vč. dalšího poddodavatele Lesprojekt východní Čechy, s.r.o.) řeší detaily tvorby PIL. Dle Úřadu z této komunikace žádným způsobem nevyplývá, že by navrhovatel měl být realizátorem celého LHP, resp. samotné tvorby LHP se tato komunikace přímo netýká. Současně Úřad podotýká, že tato emailová komunikace postrádá dostatečný kontext, aby z ní šlo dovozovat jasné závěry bez dalšího. V tomto ohledu má Úřad za to, že nejvíce relevantní je v této věci vyjádření Správy KRNAP jakožto objednatele předmětných LHP.

152. Co se týče argumentace navrhovatele, že má zkušenosti s tvorbou LHP z jiných zakázek (seznam LHP vytvořených společností ING-FOREST s.r.o.), Úřad uvádí, že předmětné referenční zakázky nebyly součástí nabídky navrhovatele, tudíž tato argumentace navrhovatele není v dané věci relevantní. Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že navrhovatel na tyto zakázky odkazuje pouze v kontextu svých zkušeností s LHP, a nikoliv v kontextu podmínek stanovených zadavatelem, tj. LHP vytvořených pomocí PIL v požadovaném časovém rámci. Sám navrhovatel ve svém návrhu č. 2 uvádí, že v České republice byly realizovány pouze tři relevantní zakázky tvorby LHP na bázi provozní inventarizace (PIL), které byly oficiálně schváleny k použití (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

153. K argumentaci navrhovatele, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. neměla a nemá technické vybavení a odborníky k realizaci PIL, Úřad předně uvádí, že navrhovatel uvedené dovozuje ze skutečnosti, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. v době referenční zakázky (staré cca 10 let) tyto přístroje a odborníky neměla (neboť je tehdy měla zajišťovat právě společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.). V tomto ohledu Úřad opětovně uvádí, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. ve sporné referenční zakázce figurovala jako generální dodavatel a pro metodu PIL měla zajištěné poddodavatele. Úřad současně upozorňuje, že situace v 10 let staré zakázce nijak nereflektuje situaci v dnešní době, přičemž navrhovatel ani žádné konkrétní důkazy o tom, že by společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. nedokázala zajistit potřebné technické vybavení a odborníky k realizaci PIL v současně řešené veřejné zakázce, nepředkládá.

154. K námitce navrhovatele, že hodnoticí komise (a případně i sám zadavatel) neměla mít při své činnosti všechny relevantní podklady (objasnění nabídky ze dne 6. 3. 2023 včetně příloh a námitky č. 1 včetně příloh), Úřad uvádí, že se jedná o pouhou spekulaci navrhovatele, neboť z dokumentace o zadávacím řízení nic takového nevyplývá. Naopak v rozhodnutí o vyloučení č. 2 zadavatel jasně deklaruje, že se danými dokumenty zabýval, když uvádí, že „v rámci posuzování vyhodnotil všechny předložené dokumenty“ a následně uvádí výčet dokumentů, které se mj. shodují i s dokumenty, které navrhovatel předkládal ve výše zmíněném objasnění a námitkách (viz bod 108. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy v dokumentaci o zadávacím řízení nenašel jediný důkaz o tom, že by zadavatel zmíněné dokumenty neměl k dispozici a hodnoticí komise je nebrala v potaz při své činnosti.

155. Co se týče námitky ohledně porušení zásad 3E, zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o finanční kontrole ve veřejné správě“) a současně i porušení některých souvisejících předpisů evropského práva, tak k této části návrhu č. 2 Úřad uvádí, že není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně o finanční kontrole ve veřejné správě apod. K tomu Úřad doplňuje, že zákon neupravuje postup zadavatele z hlediska dodržování namítané „zásady hospodárnosti“. Cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tj. zajištěním „fair“ podmínek celého zadávacího řízení, nad kterým Úřad vykonává dozor.

K navrhovatelem navrhovaným důkazům

156. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 6. 6. 2023 nejprve uvádí, že Úřad nezařadil mezi podklady všechny dokumenty obsažené v dokumentaci o zadávacím řízení, které obdržel od zadavatele na technickém nosiči dat dne 27. 4. 2023. K tomu Úřad uvádí, že všechny dokumenty, které považuje za relevantní k věci, zařadil do spisu jako samostatné položky a jsou podkladem pro vydání rozhodnutí. Úřad nemá za to, že by některý z dalších dokumentů přinesl do skutkového stavu nějaké nové skutečnosti, které by mohly změnit zjištěný stav věci a z něj vycházející právní posouzení věci Úřadem. Co se týče žádosti navrhovatele o položení nových dotazů Správě KRNAP, Úřad uvádí, že nepovažuje ani jednu z otázek navržených navrhovatelem za relevantní pro zjištění skutkového stavu věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. K první otázce Úřad opětovně uvádí, že společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. byla v dané zakázce „generálním“ dodavatelem a není tedy relevantní její podíl na jednotlivých částech předmětné zakázky. Co se týče druhé otázky, tak Úřad má za to, že pro šetřený případ nemá žádný význam zjišťovat 10 let staré zkušenosti třetích subjektů (tj. v období, kdy Správa KRNAP stanovovala zadávací podmínky na její veřejnou zakázku, resp. spornou referenční zakázku), neboť současný spor se vede pouze o tom, v jakém rozsahu se společnost IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o. podílela na předmětné referenční zakázce, kde byla „investorem“ právě Správa KRNAP, a přímým objednatelem prací společnosti IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. Úřad tak uzavírá, že má za to, že v podkladech pro rozhodnutí jsou všechny relevantní dokumenty pro zjištění skutkového stavu a rozhodnutí ve věci.

K údajnému nevypořádání námitek č. 3

157. Navrhovatel v několika pasážích návrhu č. 2 zmiňuje i nevypořádání námitek č. 3 zadavatelem. K tomu Úřad v prvé řadě uvádí, že při posouzení dostatečnosti odůvodnění rozhodnutí o námitkách lze přihlédnout k rozsudku NSS č. j. 9 Afs 70/2008-13 ze dne 30. 4. 2009, v němž zdejší soud konstatoval, že: "(...) přestože je třeba na povinnosti dostatečného odůvodnění rozhodnutí z hlediska ústavních principů důsledně trvat, nemůže být chápána zcela dogmaticky. Rozsah této povinnosti se totiž může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého jednotlivého případu. Zároveň tento závazek nemůže být chápán tak, že vyžaduje za všech okolností podrobnou odpověď na každý jednotlivý argument účastníka (srovnej např. rozsudek ve věci Van de Hurk v. The Netherlands, ze dne 19. 4. 1994, Series No. A 288). To by mohlo vést zejména u velmi obsáhlých podání až k absurdním a kontraproduktivním důsledkům jsoucím v rozporu se zásadou efektivity a hospodárnosti řízení." Obdobně také nález Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. I. ÚS 116/05, dle kterého "z odůvodnění soudního rozhodnutí musí totiž vždy dostatečným způsobem vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry soudu, i když není samozřejmě nutno každé rozhodnutí odůvodňovat natolik obsáhle, že by bylo třeba vyžadovat podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení".

158. Přestože se ve výše uvedené judikatuře jedná o odůvodnění rozsudku soudů, nikoliv o odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, je možné závěry NSS a Ústavního soudu vztáhnout i na tato rozhodnutí. Možnost aplikace lze ostatně dovodit za použití argumentum a maiori ad minus, tj. argument právní logiky "od většího k menšímu". Jinými slovy, je-li vypořádání základních námitek, aniž by se soud vyjadřoval ke všem jednotlivým dílčím námitkám a rozsáhle odůvodňoval rozhodnutí o nich, v souladu s právními předpisy, konstantní judikaturou NSS potvrzenou Ústavním soudem a zároveň v souladu se stanovenými kvalitativními požadavky na odůvodnění rozhodnutí soudu, pak lze dovodit, že je obdobně možné odůvodnit i rozhodnutí zadavatele o námitkách. Úřad konstatuje, že rozhodnutí zadavatele o námitkách nedosahuje takové závažnosti jako rozhodnutí soudu, a proto na něj nemohou být kladeny přísnější požadavky. Uvedený závěr vyplývá rovněž z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0212/2018/VZ-04264/2019/322/PJe ze dne 12. 2. 2019, kde je konstatováno, že nelze vykládat § 245 odst. 1 zákona tak, aby byly na zadavatele kladeny mnohem vyšší nároky než na soudy.

159. Povinnost zadavatele vypořádat podstatu námitek ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, aniž by byl zadavatel povinen zkoumat, zda je vypořádáno každé jednotlivé tvrzení, které samo o sobě nemusí mít vůbec podstatu námitek, vyplývá rovněž ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 55/2018-63 ze dne 9. 9. 2020, kde je uvedeno: "Soud samozřejmě rozumí tomu, že povinnost vyčerpat námitky je zde proto, aby byla daná možnost zadavateli samostatně napravit případné pochybení bez sankčního zásahu žalovaného. Nicméně žalovaný oproti tomu musí v přestupkovém řízení o přestupku zadavatele dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona o zadávání veřejných zakázek postupovat tak, aby na prvním místě hleděl na zachování podstaty námitek, namísto toho, aby zkoumal, zda je vypořádané každé jednotlivé tvrzení, které samo o sobě nemusí mít vůbec podstatu námitek, ale může se jednat o právní argumentaci, na kterou může bezpochyby reagovat zadavatel tak, že proti ní postaví vlastní obdobně obsahově hodnotnou právní argumentaci."

160. Na základě shora citovaných závěrů rozsudků Úřad obecně konstatuje, že pokud stěžovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje stěžovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace stěžovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

161. Obsahem a podstatou námitek č. 3 navrhovatele v šetřené věci je argumentace proti jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení a s tím souvisejícím posuzováním splnění podmínek účasti některých dalších účastníků zadávacího řízení. Navrhovatel v námitkách č. 3 konkrétně poukazuje na nedůvodnost jeho vyloučení a současně netransparentní, nepřiměřený a nerovný přístup v posuzování jeho kvalifikace a kvalifikace ostatních účastníků zadávacího řízení. Tři hlavní body námitek by pak šlo shrnout jako vyloučení navrhovatele, nevyloučení společnosti Lesprojekt Hradec Králové, s. r. o. a vybraného dodavatele, porušení základních zásad dle § 6 zákona s ohledem na rozdílný přístup k vybranému dodavateli (v podrobnostech viz bod 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

162. Z rozhodnutí o námitkách č. 3 je seznatelné, že zadavatel své odůvodnění odmítnutí námitek koncipoval ve struktuře podobné jednotlivým námitkám navrhovatele uvedeným v námitkách č. 3, což samo o sobě napovídá, že se zadavatel ke všem jednotlivým námitkám navrhovatele uvedeným v námitkách č. 3 vyjádřil. Úřad v této souvislosti dále dodává, že na vypořádání jednotlivých námitek je pak nutno nahlížet v kontextu celého rozhodnutí o námitkách č. 3 (s ohledem na judikaturní vývoj týkající se právě posuzování transparentnosti rozhodnutí zadavatelů o námitkách) a zhodnotit, zda jsou úvahy zadavatele uvedené v odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 3 přezkoumatelné.

163. S ohledem na samotný obsah rozhodnutí o námitkách č. 3 (v podrobnostech viz bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí) považuje Úřad rozhodnutí o námitkách č. 3 za dostatečně podrobné a srozumitelné, jelikož se zadavatel neomezil na pouhé obecné sdělení, že námitky č. 3 navrhovatele odmítá, ale své odůvodnění odmítnutí námitek č. 3 opřel o konkrétní skutečnosti, jimiž vyvrátil tvrzení navrhovatele v jednotlivých námitkách, přičemž není ani tak důležité, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 vyjádřil ke každému dílčímu tvrzení navrhovatele v jednotlivých námitkách, ale je podstatné, zda svým odůvodněním postihl podstatu jednotlivých námitek předestřených navrhovatelem. Úřad konstatuje, že z rozhodnutí o námitkách č. 3 je zřejmé, proč zadavatel považuje některá tvrzení navrhovatele uvedená v posuzované námitce za lichá, a stejně tak je z něj patrné, proč zadavatel nepovažuje nabídku navrhovatele, resp. předloženou referenci za souladnou se zadávacími podmínkami, a proč tedy přistoupil k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. V šetřeném případě tudíž nemůže být sporu o tom, že nejde o pouhé formální odmítnutí námitek č. 3 bez odůvodnění, neboť rozhodnutí o námitkách č. 3 postihuje gros jednotlivých námitek navrhovatele, čímž je dle Úřadu naplněna povinnost vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v podrobném a srozumitelném odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel v návrhu č. 2 sice uvádí konkrétní pasáže údajně nevypořádaných námitek č. 3, nicméně se de facto jedná o to, že zadavatel navrhovatelem předložené důkazy hodnotí jinak (s jinou dávkou důležitosti v kontextu všech relevantních hodnocených důkazů), než by si představoval navrhovatel. Současně Úřad podotýká, že již z rozhodnutí o vyloučení č. 2 jasně vyplývá, které argumenty a podklady zadavatel při svém rozhodování bral v potaz a jakou jim přikládal relevanci. Následně zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 vysvětluje, proč vyloučil navrhovatele, a ne některého z ostatních účastníků, co byly pro něj relevantní skutečnosti a dokumenty a proč má za to, že se choval vůči navrhovateli v souladu se zásadami dle § 6 zákona. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 3 je tak dle mínění Úřadu podrobné a srozumitelné, a tudíž jej nelze zrušit pouze pro to, že zadavatel snad mohl některou svoji argumentaci blíže (podrobněji) rozvést.

K údajnému propojení vybraného dodavatele a Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o.

164. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2023 (podaném v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0179/2023) a v návrhu č. 2 namítá i to, že vybraný dodavatel a další z účastníků zadávacího řízení společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. jsou členy Sdružení taxačních kanceláří, přičemž z uvedeného navrhovatel dovozuje společné zájmy a postup těchto dvou společností.

165. K tomu Úřad uvádí, že § 48 odst. 6 zákona poskytuje zadavateli oprávnění k vyloučení účastníka v případě, že disponuje dostatkem věrohodných informací, ze kterých získal důvodné podezření, že účastník zadávacího řízení uzavřel v souvislosti se zadávanou zakázkou s jinými osobami zakázanou dohodu podle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (tj. dopustil se tzv. bid-riggingu). Jedná se však o fakultativní možnost vyloučení, kterou není zadavatel povinen v zadávacím řízení zkoumat, a to ani vůči vybranému dodavateli. Logicky tedy není ani možné, aby se vyloučení z tohoto důvodu domáhali ostatní účastníci zadávacího řízení. Současně Úřad uvádí, že navrhovatel pouze tvrdí, že obě společnosti jsou v určitém oborovém sdružení bez žádného určení relevantní skutečnosti či předloženého důkazu o tom, že by se dané společnosti měly dopustit nebo se dopouštějí tzv. bid-riggingu. Zadavatel tedy po takhle obecně formulované námitce nemá de facto ani možnost, jak na danou situaci reagovat, a to zvláště s ohledem na to, že navrhovatel se vyloučení účastníků z tohoto důvodu ani nemůže reálně domáhat. Úřad tedy má za to, že zadavatel v tomto ohledu neporušil zákon, když nevyloučil vybraného dodavatele a/nebo společnost Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. ze zadávacího řízení a současně Úřad nemá za to, že by se zadavatel musel k této námitce nějak konkrétněji vyjadřovat v rozhodnutí o námitkách.

166. Úřad současně doplňuje, že navrhovatelovo podezření na možný „bid-rigging“ předal v rámci Úřadu interně jako podnět Sekci hospodářské soutěže k dalšímu šetření.

167. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že neshledal u postupu zadavatele v intencích v návrhu č. 2 namítaných skutečností důvody pro uložení nápravného opatření, proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu č. 2 tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Správa Národního parku Podyjí, Na Vyhlídce 1581/5, 669 02 Znojmo

2. JUDr. Lubor Ludma, Hanáckého pluku 1153/6, 779 00 Olomouc

3. LESPROJEKT BRNO, a.s, Jezuitská 14/13, 602 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 23068/2023/500spisová značka: S0179/2023/VZ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 23068/2023/500
spisová značka: S0179/2023/VZ