číslo jednací: 43055/2023/500
spisová značka: S0733/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Kanalizace a ČOV v městské části Žireč
• Účastníci:
  1. město Dvůr Králové nad Labem
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 10. 11. 2023

Spisová značka:  ÚOHS-S0733/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-43055/2023/500

Brno 1. 11. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným

• město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem,

při zadávání podlimitní veřejné zakázky „Kanalizace a ČOV v městské části Žireč“ v užším řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29. 1. 2021 a uveřejněno dne 1. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-004262,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Kanalizace a ČOV v městské části Žireč“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29. 1. 2021 a uveřejněno dne 1. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-004262, v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona, když k prokázání splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) citovaného zákona v bodě 1.2. „Profesní způsobilost“ písm. b) kvalifikační dokumentace požadoval předložení dokladu o oprávnění k podnikání v předmětu činnosti „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, ačkoliv současně dle výše uvedeného bodu zadávací dokumentace požadoval k prokázání splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) cit. zákona i předložení dokladu o oprávnění k podnikání v předmětu činnosti „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, které dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, při výkonu komplexní stavby konzumuje i výkon činností vykonávaných jinak samostatně v rámci živnostenského oprávnění „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a dne 3. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem – GASCO, spol. s r.o., IČO 15049035, se sídlem Vodárenská 22, Nemošice, 530 03 Pardubice, smlouvu o dílo.

II. 

Obviněný – město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Kanalizace a ČOV v městské části Žireč“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 29. 1. 2021 a uveřejněno dne 1. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-004262, v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného. zákona, když  k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) citovaného zákona v bodě 1.4. „Technická kvalifikace“ písm. b) kvalifikační dokumentace požadoval u člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb, aby disponoval autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů, v oboru technologická zařízení staveb ve stupni autorizovaný inženýr, aniž by zadavatel požadavek na tento stupeň autorizace odůvodnil vzhledem ke složitosti či rozsahu realizace veřejné zakázky, tedy aniž by uvedl důvod, pro který by pro člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb nebyla dostačující autorizace ve stupni autorizovaný technik, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a dne 3. 6. 2021uzavřel s vybraným dodavatelem – GASCO, spol. s r.o., IČO 15049035, se sídlem Vodárenská 22, Nemošice, 530 03 Pardubice, smlouvu o dílo.

III.  

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 70 000 Kč (sedmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – město Dvůr Králové nad Labem, IČO 00277819, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle § 58 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], dne 29. 1. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Kanalizace a ČOV v městské části Žireč“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 2. 2021 pod ev. č. Z2021-004262 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 2. „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace výstavba splaškové kanalizace a výstavba čistírny odpadních vod ve Dvoře Králové nad Labem, v městské části Žireč.

3.             Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena ve výši 62 842 955 Kč bez DPH. Jedná se o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

4.             Dne 7. 5. 2021 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele, kterým se stal dodavatel GASCO, spol. s r.o., IČO 15049035, se sídlem Vodárenská 22, Nemošice, 530 03 Pardubice (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.             Dne 3. 6. 2021 uzavřel zadavatel na předmět veřejné zakázky smlouvu o dílo číslo RISM/DILO-2021/0019 s vybraným dodavatelem (dále jen „smlouva“).

6.             Dle bodu VII. „Cena díla“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 62 222 000 Kč bez DPH a 75 288 620 Kč vč. DPH, přičemž tato cena byla dohodnuta jako pevná a konečná.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté a k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 19. 4. 2023 podnět (odevzdání věci k projednání přestupku) s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky (dále jen „podnět“).

8.             Stěžovatel v podnětu poukazoval mj. na příliš přísné požadavky zadavatele na kvalifikaci s tím, že zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů nedodržel zásady transparentnosti a přiměřenosti.

9.             Úřad nejprve dopisem ze dne 18. 5. 2023 vyzval obviněného k vyjádření k obsahu podnětu a k zaslání dokumentace o předmětném zadávacím řízení.

10.         Dne 26. 5. 2023 Úřad obdržel vyjádření obviněného a dokumentaci o zadávacím řízení. Zadavatel ve svém vyjádření k přiměřenosti stanovených kvalifikačních předpokladů předně zdůrazňuje, že jej administrátor veřejné zakázky (spol. VIA Consult a.s., se sídlem nám. Svobody 527, 739 21 Třinec) opakovaně ujistil, že se jedná o osvědčený model, který přispívá k výběru spolehlivého a kvalitního dodavatele stavebních prací. Podle obviněného se jednalo o dílo velkého rozsahu a vysoké náročnosti, proto cílem bylo, aby se do zadávacího řízení přihlásili jen ti dodavatelé, kteří mají s dílem obdobného rozsahu zkušenosti. Žádný z účastníků zadávacího řízení přitom nenamítal nepřiměřenost zadávacích podmínek, což jen utvrdilo zadavatele ve správnosti jeho postupu. Obviněný dále zdůraznil, že sám (po ukončení zadávacího řízení) z důvodu procesní opatrnosti požádal o zpracování stanoviska k administraci veřejné zakázky (v souvislosti s informacemi z hromadných sdělovacích prostředků ohledně administrátora veřejné zakázky) a poté, co nabyl pochybnosti o zákonnosti postupu administrátora, se obrátil na orgány činné v trestním řízení. Trestní řízení tedy bylo zahájeno z vlastní iniciativy zadavatele a bylo ukončeno odevzdáním věci k projednání Úřadu. V závěru svého vyjádření obviněný zdůraznil, že navzdory striktním zadávacím podmínkám se do zadávacího řízení se přihlásilo 6 dodavatelů.

11.         Dopisem ze dne 19. 7. 2023 Úřad požádal obviněného o zodpovězení několika otázek ve vztahu ke stanoveným kritériím technické kvalifikace, především o podání vyjádření a vysvětlení k čl. 1.2. písm. b) a čl. 1.4. Kvalifikační dokumentace.

12.         Dne 27. 7. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém obviněný uvedl požadované informace z projektové dokumentace a odůvodnil, proč požadoval v rámci profesní způsobilosti zároveň předložení dokladu o oprávněnosti k podnikání v předmětu provádění staveb, jejich změn a odstraňování, tak i v předmětu podnikání výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.  Obviněný sdělil, že tento požadavek nastavil administrátor veřejné zakázky s odůvodněním, že odpovídá zásadě přiměřenosti, protože instalace technologického zařízení čistírny odpadních vod je natolik specifická, že vyžaduje speciální znalosti a dovednosti, které přesahují běžný rámec podnikání ve stavebnictví. K požadavku Úřadu, aby vysvětlil, proč požadoval u člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb autorizaci v tomto oboru ve stupni autorizovaný inženýr, uvedl, že tento požadavek: „odpovídal potřebě, aby na zcela specializované práce při instalaci technologie čištění odpadních vod dohlížel autorizovaný inženýr s detailními znalostmi v předmětném oboru. Autorizovaný inženýr je na rozdíl od autorizovaného technika oprávněn vykonávat i činnosti v rozsahu oboru statika a dynamika staveb, což jsme s ohledem na rozsah díla považovali za podstatný faktor.“. Závěrem obviněný dodal, že i navzdory četným a detailním požadavkům na uchazeče se do zadávacího řízení přihlásilo šest dodavatelů, z čehož je podle něj patrné, že se nejednalo o požadavky nepřiměřené a nadbytečně omezující.

Stanovisko MMR

13.         V rámci řešení předchozího podnětu (jiného zadavatele), který se týkal rovněž problematiky autorizace členů týmu dodavatele, si Úřad vyžádal stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) k otázce, zda je pro řádnou realizaci předmětné veřejné zakázky nutné, aby osoba technologa zařízení stavby, která se bude podílet na realizaci veřejné zakázky, disponovala autorizací v oboru technologická zařízení staveb v úrovni autorizovaný inženýr, resp., zda by bylo z hlediska činností potřebných pro realizaci předmětné veřejné zakázky dostačují, aby osoba technologa zařízení stavby disponovala autorizací v oboru technologická zařízení staveb v úrovni autorizovaný technik.

14.         MMR ve svém stanovisku z 10. 2. 2022 uvádí, že osobu „technologa zařízení stavby“ stavební zákon nedefinuje, ani pro ni nestanoví kvalifikační požadavky, resp. požadavky na získání příslušného oprávnění podle autorizačního zákona. Pokud jde o oprávnění autorizovaného inženýra a autorizovaného technika, stanoví je autorizační zákon v § 18 a 19 tohoto zákona[2].

15.         MMR dále ve svém stanovisku porovnává, jaké činnosti může vykonávat autorizovaný inženýr a jaké autorizovaný technik (např. autorizovaný inženýr na rozdíl od autorizovaného technika může provádět statické a dynamické výpočty staveb). Z podaného přehledu vyplývá, že rozsah oprávnění autorizovaného technika je užší. MMR uzavírá, že v každém případě osobu „technologa zařízení stavby“ stavební zákon nedefinuje, ani pro ni nestanoví požadavky na získání příslušného oprávnění podle autorizačního zákona.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

16.         Úřad přezkoumal postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a na základě dokumentace o zadávacím řízení a dalších podkladů dospěl k závěru, že obviněný stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

17.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

18.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem v řízení.

19.         Podle § 2 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci a konstatuje, že zákon ve znění novely č. 166/2023 Sb. není pro obviněného příznivější, proto bylo aplikováno znění zákona platné do 15. 7. 2023. Úřad poznamenává, že ustanovení § 6 odst. 1 a § 36 odst. 1 nedoznalo po novele žádných změn.

Relevantní ustanovení zákona

20.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

21.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona pro účely tohoto zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

22.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

23.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)      obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

24.         Podle § 77 odst. 2 zákona zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je

a)      oprávněn podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují,

b)      členem profesní samosprávné komory nebo jiné profesní organizace, je-li takové členství pro plnění veřejné zakázky na služby jinými právními předpisy vyžadováno, nebo

c)      odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.

25.         Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

26.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

27.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel se dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

K výroku I. příkazu

Zjištěné skutečnosti

28.         Zadavatel v bodě 1.2. „Profesní způsobilost“ písm. b) kvalifikační dokumentace uvedl, že „Dodavatel prokáže splnění profesní způsobilosti dle § 77 zákona předložením dokladu o oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují, a to v předmětech podnikání:

-          Provádění staveb, jejich změn a odstraňování

-          Výkon zeměměřičských činností

-          Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení.“.

29.         Dle přílohy 2 „Obsahové náplně živností vázaných“ nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplní jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), obsahovou náplní živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.

30.         Z předmětného nařízení vlády je rovněž patrné, že živnost „Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“ je živností řemeslnou, přičemž její obsahová náplň je blíže vymezena v příloze 1 nařízení vlády.

Právní posouzení

31.         Úřad na základě informací uvedených v podnětu posuzoval, zda obviněný nastavil podmínky profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona v souladu se zásadou přiměřenosti, když požadoval doložit oprávnění k podnikání jak v oboru „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, tak v oboru „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, a to z toho hlediska, zda ve vztahu k předmětu veřejné zakázky není dostačující oprávnění k podnikání pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování. V této souvislosti Úřad odkazuje na závěry učiněné v rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S456/2019/VZ, č. j. ÚOHS-05747/2020/553/LHl ze dne 21. 2. 2020 (dále jen „rozhodnutí S0456/2019“)[3] a rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022 (dále jen „rozhodnutí S0316/2022“), v nichž byla řešena obdobná problematika.

32.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 27. 7. 2023 k tomuto požadavku uvedl, že jej nastavil administrátor veřejné zakázky s odůvodněním, že odpovídá zásadě přiměřenosti, protože instalace technologického zařízení čistírny odpadních vod je natolik specifická, že vyžaduje speciální znalosti a dovednosti, které přesahují běžný rámec podnikání ve stavebnictví.

33.         Úřad předně v obecné rovině konstatuje, že předmětem a smyslem prokazování profesní způsobilosti je ověřit, zda účastník splňuje zákonné podmínky, které příslušný právní rámec vyžaduje pro výkon konkrétní činnosti. V rámci profesní způsobilosti tak jde o to, aby účastník prokázal, zda je zapsán v příslušném veřejném rejstříku (obligatorní podmínka), zda disponuje příslušným oprávněním k podnikání či zda je zapsán v samosprávné či jiné organizaci a má odbornou způsobilost, pokud je toto k výkonu dané činnosti v souladu s právní úpravou nezbytné (fakultativní podmínky).

34.         Zadavatel má dle § 77 odst. 2 zákona možnost požadovat po dodavateli předložení oprávnění podnikat v rozsahu odpovídajícímu předmětu veřejné zakázky, avšak za podmínky, že takové oprávnění jiný právní předpis vyžaduje. Zadavatel musí v zadávací dokumentaci specifikovat doklady, kterými požaduje po dodavatelích jím stanovené požadavky na profesní způsobilost prokázat.

35.         Při stanovení požadavků profesní způsobilosti zadavatel musí mj. s ohledem na základní zásady zadávání veřejných zakázek dbát na to, aby stanovil toliko účelné požadavky, kterými skutečně něco zajišťuje, resp. ověřuje. Kumulací požadavků bez ohledu na to, co vyjadřují, může docházet k bezdůvodnému omezování hospodářské soutěže.

36.         Stanovení neúčelných podmínek je především v rozporu se zásadou přiměřenosti, která vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci střetávají dva protichůdné principy, totiž omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem, zejména ve vztahu k podmínkám účasti), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se právě nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.

37.         V § 36 odst. 1 zákona je pak uvedeno, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu, nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

38.         Obviněný v šetřeném případě požadoval mj. doložení živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ a rovněž živnostenského oprávnění v předmětu „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“. Úřad tudíž posoudí, zda nejde o nadbytečný požadavek bezdůvodně omezující hospodářskou soutěž.

39.         Co se týče vymezení obsahové náplně živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, vycházel Úřad z nařízení vlády, kde je uvedeno, že při provádění stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.

40.         Otázkou charakteru a vymezení obsahové náplně živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ se opakovaně zabýval Úřad ve správních řízeních vedených pod sp. zn. ÚOHS-S139/2010/VZ, ÚOHS-S0456/2019/VZ, ÚOHS-S0005/2021/VZ, a nejnověji ÚOHS-S0316/2022/VZ, přičemž z tam uvedených skutkových zjištění lze v této souvislosti vyjít i při posuzování šetřeného případu (k tomu viz dále v odůvodnění tohoto příkazu). V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 10 As 111/2014 ze dne 24. 7. 2014, ve kterém se NSS vyjadřoval ke skutkově obdobnému případu (Úřadem řešenému pod sp. zn. ÚOHS-S139/2010/VZ), přičemž se ztotožnil s názorem Krajského soudu v Brně, že „držitel živnosti Provádění staveb, jejich změn a odstraňování je dle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. oprávněn při provádění staveb vykonávat i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných nebo vázaných, případně živnosti volné.“. NSS dále konstatoval, že „v rámci dotčené živnosti mohou být vykonávány i činnosti, které nejsou stavebními ani montážními pracemi, ale musí být vykonávány při nich a musí souviset s realizací stavby.“.

41.         K totožnému závěru Úřad dospěl i v rozhodnutích sp. zn. ÚOHS-S0456/2019/VZ a ÚOHS-S0316/2022/VZ. Úřad nepřehlíží, že v prvně uvedeném případě tamější zadavatel požadoval vyjma živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ živnostenské oprávnění „montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“, tedy jiné živnostenské oprávnění než požadoval obviněný v šetřeném případě, avšak dle názoru Úřadu lze obecná východiska vztahující se k vymezení a oprávnění provádění činností v rámci živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ analogicky aplikovat i na šetřený případ.

42.         V rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ Úřad posuzoval totožný požadavek tamějšího zadavatele, a sice na předložení dokladu o oprávnění k podnikání v předmětu činnosti „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektrotechnických a telekomunikačních zařízení“ spolu s oprávněním k podnikání v předmětu činnosti „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Úřad pravomocně rozhodl, že takto nastavené zadávací podmínky k prokázání profesní způsobilosti byly stanoveny v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a zásadou přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona. Tamějšímu zadavateli Úřad za spáchání dvou přestupků uložil pokutu ve výši 300 000 Kč.

43.         V této souvislosti Úřad zmiňuje stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) ze dne 17. 1. 2020, které si Úřad opatřil ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0456/2019[4] za účelem vyjasnění obsahu předmětného živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. MPO uvedlo, že:

„při realizaci stavby na základě živnosti ,Provádění staveb, jejich změn a odstraňováníʻ mohou být vykonávány samostatně, avšak prostřednictvím odborně způsobilých osob (například prostřednictvím samostatných podnikatelů, kteří vlastní pro příslušnou činnost příslušné živnostenské oprávnění), i takové činnosti, které jsou jinak předmětem jednotlivých živností řemeslných, případně živnosti volné, pokud tyto činnosti přímo souvisejí se zřizováním, změnami a údržbou staveb, např. zhotovení a montáž stavebních zámečnických výrobků, stavebních truhlářských výrobků, vodoinstalatérství, topenářství, montáž, opravy a revize plynových, elektrických, zdvihacích a tlakových zařízení, montáž a opravy chladicích zařízení a tepelných čerpadel, elektroinstalační práce, podlahářské práce a podobně, případně činnosti, které spadají do některého z oborů činnosti živnosti volné (například zemní práce a terénní úpravy, výkopové práce, úklid staveniště a dokončené stavby před závěrečnou kontrolní prohlídkou a podobně).

S ohledem na výše uvedené jsme toho názoru, že podnikatel vlastnící živnostenské oprávnění s předmětem podnikání ,Provádění staveb, jejich změn a odstraňováníʻ není povinen pro provozování dílčích činností vedoucích k realizaci stavby, které jsou jinak samostatnými živnostmi, vlastnit jednotlivá živnostenská oprávnění.

Pokud však podnikatel soustavně vykonává pouze činnosti, které jsou předmětem některé z živností řemeslných, případně živnosti volné, měl by dle našeho názoru tyto činnosti vykonávat v rámci příslušné řemeslné živnosti, příp. živnosti volné.

(…).“.

44.         Obdobně pak Úřad ve správním řízení  sp. zn. ÚOHS-S0005/2021/VZ a jemu předcházejícím správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0201/2020/VZ oslovil mj. MPO s žádostí o vyjádření, zda je mj. správná premisa, že držitel živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je oprávněn provádět v rámci komplexní realizace stavby také další činnosti, které jsou jinak předmětem např. živnosti „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, bude-li k tomu disponovat odborně způsobilými osobami, aniž by disponoval samostatnými živnostenskými oprávněními k těmto činnostem. MPO s odkazem na nařízení vlády uvedlo, že „při provádění stavebních prací mohou být vykonávány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné. Tyto činnosti související s realizací stavby mohou být vykonávány buď prostřednictvím podnikatelů (subdodavatelů), kteří vlastní pro příslušnou činnost odpovídající živnostenské oprávnění, nebo osob v pracovněprávním vztahu k držiteli vázané živnosti s předmětem podnikání ,Provádění staveb, jejich změn a odstraňováníʻ. Podnikatel vlastnící živnostenské oprávnění s předmětem podnikání ,Provádění staveb, jejich změn a odstraňováníʻ v tomto případě musí zajistit, aby činnost byla vykonávána prostřednictvím odborně způsobilých osob.

Pro vlastní výkon činností souvisejících s realizací stavby, který je uskutečňován fyzickými osobami (zaměstnanci), živnostenský zákon nestanoví žádnou odbornou způsobilost, ta je stanovena jinými právními předpisy.“.

45.         Z těchto skutkových zjištění učiněných v předchozích správních řízení vedených Úřadem lze vycházet i v tomto správním řízení.

46.         Obviněný v šetřeném případě vymezil zadávací podmínku tak, že požaduje doložit doklad o oprávnění k podnikání v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, pokud jiné právní předpisy takové oprávnění vyžadují, a to mj. v předmětech podnikání „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ a „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“. Z jazykového výkladu předmětné zadávací podmínky je zřejmé, že obviněný skutečně požaduje doložení jednotlivých živnostenských oprávnění ke každé živnosti zvlášť, a to i k živnosti řemeslné „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, kterou je možno provádět v rámci zastřešující živnosti vázané „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

47.         Na základě shora uvedených skutečností lze učinit dílčí závěr, že při realizaci stavby na základě živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze vykonávat i související činnosti (které jsou jinak předmětem jednotlivých živností řemeslných, případně živnosti volné), aniž by dodavatel musel vlastnit samostatné živnostenské oprávnění k těmto činnostem (za předpokladu, že by dodavatel měl odborně způsobilé osoby, specializované pracovníky). Tento výklad jednak přímo vyplývá z nařízení vlády a dále byl opakovaně dovozen Úřadem v dosavadní rozhodovací praxi na základě stanovisek MPO[5], která jsou v této otázce konzistentní, přičemž rozhodovací praxe byla v tomto smyslu podrobena přezkumu správních soudů, které tento výklad potvrdily. Z právě uvedených důvodů je nutno výklad obviněného, že instalace technologického zařízení čistírny odpadních vod je natolik specifická, že vyžaduje speciální znalosti a dovednosti, které přesahují běžný rámec podnikání v oblasti stavebnictví,  pokládat za nesprávný, neboť předmětná vázaná živnost je tzv. „multiprofesní“ živnost, v jejímž rámci mohou být prováděny veškeré stavební a montážní práce při realizaci staveb, tj. novostavbách, rekonstrukcích, modernizacích, změnách, opravách, údržbě a odstraňování staveb. Jedná se o veškeré stavební práce prováděné při ucelené dodávce stavby dle projektové dokumentace. K argumentu obviněného, že zadávací podmínky stanovil administrátor veřejné zakázky, je třeba zopakovat, že za tvorbu zadávacích podmínek je odpovědný zadavatel, nikoli administrátor.  

48.         V šetřeném případě se jedná o veřejnou zakázku, jejímž předmětem je vybudování nové kanalizace a čistírny odpadních vod v městské části Žireč.  Předmětem veřejné zakázky je komplexní zhotovení vodohospodářské stavby, resp. stavby vodního díla a související infrastruktury. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad připomíná, že při realizaci komplexní stavby na základě živnostenského oprávnění „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je možno vykonat i další činnosti, pro které je jinak nezbytné disponovat samostatným živnostenským oprávněním. Mezi takové činnosti pak spadají i ty, které jsou jinak předmětem samostatné řemeslné živnosti „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“. Pokud tedy příslušný dodavatel disponuje živnostenským oprávněním „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, pak v rámci realizace stavby může prostřednictvím odborně způsobilých osob provádět i činnosti, jež jinak spadají pod samostatnou živnost „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“.

49.         V kontextu výše uvedených skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že obviněný nastavením zadávacích podmínek kladl na dodavatele nepřiměřené požadavky profesní způsobilosti v tom smyslu, že tyto se dublují a tím vytvářejí bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže. Úřad právě uvedeným nikterak nezpochybňuje pravděpodobný záměr obviněného zajistit, aby významné části veřejné zakázky byly vykonávány kvalifikovaným dodavatelem, avšak tohoto záměru nemůže být dosahováno bezúčelnou kumulací požadavků na doložení živnostenských oprávnění bez ohledu na to, co vyjadřují. K tomu Úřad doplňuje, že tohoto cíle mohl obviněný v souladu se zákonem dosáhnout stanovením jiných kvalifikačních požadavků, které by osvědčily, že dodavatel disponuje odborně způsobilými osobami (ať již coby poddodavateli nebo vlastními zaměstnanci).

50.         Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše Úřad dospěl k závěru, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když k prokázání splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona v bodě 1.2. „Profesní způsobilost“ písm. b) kvalifikační dokumentace požadoval předložení dokladu o oprávnění k podnikání v předmětu činnosti „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, ačkoliv současně dle výše uvedeného bodu zadávací dokumentace požadoval k prokázání splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona i předložení dokladu o oprávnění k podnikání v předmětu činnosti „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, které dle nařízení vlády při výkonu komplexní stavby konzumuje i výkon činností vykonávaných jinak samostatně v rámci živnostenského oprávnění „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a dne 3. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu

Zjištěné skutečnosti

51.         Zadavatel v bodě 1.4. „Technická kvalifikace“ písm. b) kvalifikační dokumentace požadoval k prokázání technické kvalifikace doložit osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vedoucích pracovníků dodavatele, kteří se budou podílet na realizaci veřejné zakázky, přičemž požadoval doložit mj. u člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb autorizaci podle autorizačního zákona v oboru technologická zařízení staveb jako autorizovaný inženýr.

52.         Úřad má na základě informací uvedených v podaném podnětu posoudit, zda požadavek zadavatele na doložení osvědčení o autorizaci pro tohoto člena týmu ve stupni autorizovaný inženýr je přiměřený, či je pro zadavatele dostačující autorizace ve stupni autorizovaný technik. 

53.         Obviněný ve svém vyjádření ze dne 27. 7. 2023 argumentoval, že tento požadavek odpovídal jeho potřebě, aby na specializované práce při instalaci technologie čištění odpadních vod dohlížel autorizovaný inženýr s detailními znalostmi v předmětném oboru, neboť autorizovaný inženýr je na rozdíl od autorizovaného technika oprávněn vykonávat i činnosti v rozsahu oboru statika a dynamika staveb.

Relevantní ustanovení autorizačního zákona

54.         Podle § 2 odst. 1 autorizačního zákona se autorizací pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě nebo odborných činností v souvislosti s prostorovými a funkčními změnami v území.

55.         Podle § 2 odst. 2 věty první autorizačního zákona autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializace podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě.

56.         Podle § 3 autorizačního zákona autorizovanými osobami ve smyslu tohoto zákona jsou

a)      autorizovaný architekt,

b)      autorizovaný inženýr,

c)      autorizovaný technik.

57.         Podle § 5 odst. 1 autorizačního zákona autorizovaný inženýr je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných inženýrů vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

58.         Podle § 5 odst. 2 autorizačního zákona autorizovaný technik je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných techniků vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

59.         Podle § 5 odst. 3 autorizačního zákona Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle odstavců 1 a 2 citovaného ustanovení autorizačního zákona autorizaci pro obory

a)      pozemní stavby,

b)      dopravní stavby,

c)      stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství,

d)      mosty a inženýrské konstrukce,

e)      technologická zařízení staveb,

f)       technika prostředí staveb,

g)      statika a dynamika staveb,

h)      městské inženýrství,

i)        geotechnika,

j)        požární bezpečnost staveb,

k)      stavby pro plnění funkce lesa.

60.         Podle § 12 odst. 1 autorizačního zákona autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.

61.         Podle § 12 odst. 2 autorizačního zákona autorizovaná osoba je povinna vykonávat činnosti, pro které ji byla udělena autorizace, osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorská práva a práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů tím nejsou dotčena.

62.         Podle § 12 odst. 6 autorizačního zákona k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.

63.         Podle § 18 autorizačního zákona autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a)     vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů,

b)     podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,

c)      vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,

d)     provádět statické a dynamické výpočty staveb,

e)     provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,

f)       provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,

g)      vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky, pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány,

h)     vést realizaci stavby,

i)       provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,

j)       provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

k)      zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení,

l)       vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

64.         Podle § 19 autorizačního zákona autorizovaný technik je v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

a)     vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo projektové dokumentace,

b)     podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,

c)      provádět stavebně technické průzkumy,

d)     vést realizaci stavby,

e)     provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,

f)       řídit příslušné odborné stavební a montážní práce,

g)      zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,

h)     vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

Právní posouzení

65.         Úřad posuzoval, zda obviněný při stanovení kritérií technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona postupoval v souladu se zákonem, když u člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb požadoval osvědčení o autorizaci v dotčeném oboru ve stupni autorizovaný inženýr.

66.         Při posuzování kritérií technické kvalifikace je třeba vycházet především z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu dodavatelů, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel stanovením kritérií technické kvalifikace ovlivňuje okruh dodavatelů, kteří se budou účastnit zadávacího řízení, resp. mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení zadavatel vybírat, přičemž musí postupovat v souladu s dikcí zákona tak, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni veřejnou zakázku plnit. Při stanovení kritérií technické kvalifikace se tak střetávají dva protichůdné principy, kdy na straně jedné dochází k omezení dodavatelů způsobenému nastavením zadávacích podmínek, na straně druhé stojí obecný zájem na zachování co nejširší hospodářské soutěže.

67.         Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb, resp. by přesahovaly rámec výše uvedeného účelu kritérií technické kvalifikace, postup zadavatele by se míjel se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a mohlo by dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Právě uvedený princip konkrétně zakotvuje § 36 odst. 1 zákona, který mj. stanoví, že zadávací podmínky nemohou vytvářet bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Toto ustanovení tak umožňuje zadavateli požadovat v zadávacím řízení – zjednodušeně řečeno – plnění způsobilé naplnit potřeby zadavatele, které jsou sledovány realizací zadávacího řízení, dále toto plnění požadovat od způsobilého dodavatele, na druhé straně však též chrání férovou soutěž o veřejnou zakázku. Je nepochybné, že po zadavateli nelze požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Přesto případné omezení musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele a je to právě on, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 53/2019 ze dne 30. 9. 2021). Pokud zadavatel právě uvedenému nedostojí, dopouští se nejen porušení ustanovení § 36 odst. 1 zákona, ale též základních zásad dle § 6 zákona.

68.         Objektivní důvody na straně zadavatele pak do jisté míry předurčují to, zda bude postup zadavatele shledán jako souladný se zákonem. Odůvodnění potřeby zadavatele musí být založeno na konkrétních logických úvahách a musí pro ně existovat objektivní příčiny. Obdobné závěry učinil i NSS v rozsudku č. j. 1 Afs 69/2012-55 ze dne 28. 3. 2013, ve kterém NSS mj. konstatoval, že „s ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může (např. v technických podmínkách, kvalifikačních požadavcích) stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad. Tyto zásady se navíc přímo promítají i v některých ustanoveních zákona (např. § 50 odst. 3 ZVZ). Protože se jedná převážně o ustanovení dispozitivní, musí být potřeba takového požadavku odůvodnitelná. Zjednodušeně lze říci, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky budou kladeny na jejich odůvodnění.“. Ačkoliv se citované závěry vztahovaly k předchozí právní úpravě[6], lze tyto v obecné rovině aplikovat i za účinnosti stávající právní úpravy (zákona).

69.         Vymezením kritérií technické kvalifikace se zabýval i předseda Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0101/2021/VZ, č. j. ÚOHS-20522/2021/163/VVá ze dne 3. 8. 2021 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu R0101/2021/VZ“) ve kterém uvedl, že: „požadavky na technickou kvalifikaci by měly být vždy tak obecné, aby dostatečně ověřovaly schopnost dodavatelů plnit veřejnou zakázku a zároveň umožňovaly co nejširší hospodářskou soutěž. Pokud jsou zadavatelem stanoveny požadavky velmi specifické, musí být odůvodněné tak, aby bylo patrné, že a proč dostatečně kvalifikovaným k plnění veřejné zakázky nemůže být dodavatel, který má zkušenosti obecnější. Kritérium také musí mít vztah k předmětu veřejné zakázky. Pouze vztahem kritéria technické kvalifikace k předmětu veřejné zakázky však nelze paušálně odůvodnit jakékoliv kritérium. Toto kritérium musí být přiměřené a je to v případě rozporování zadávacích podmínek dodavateli Úřad, kdo musí přezkoumatelně posoudit, proč je či není namítané kritérium technické kvalifikace stanoveno v souladu se zákonem.“. Ve vztahu ke zkoumání toho, zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem předseda Úřadu v citovaném rozhodnutí mj. akcentoval, že vždy musí být pečlivě zohledněny veškeré aspekty konkrétního případu.

70.         Obviněný v šetřeném případě požadoval po dodavateli u člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb doložit osvědčení o autorizaci v oboru technologická zařízení staveb ve stupni autorizovaný inženýr.

71.         Jak již Úřad uvedl výše, předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající ve zhotovení vodohospodářské stavby, resp. čistírny odpadních vod a kanalizace. Jedná se tedy o stavbu vodního díla.

72.         Co se týče nároků na kvalifikaci fyzických osob provádějících vybrané činnosti ve výstavbě, tyto vyplývají ze stavebního zákona, který v § 158 odst. 1 stanovuje, že odborné vedení provádění stavby nebo její změny mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu dle autorizačního zákona. Ze stavebního zákona dále vyplývá, že odborné vedení provádění stavby nebo její změny zabezpečuje stavbyvedoucí (§ 134 odst. 2 stavebního zákona).

73.         Z autorizačního zákona (§ 18 a 19) vyplývá, že vést realizaci stavby je v rozsahu oboru, příp. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn autorizovaný technik i autorizovaný inženýr, přičemž k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě (tj. odborného vedení provádění stavby nebo její změny) přesahujících rozsah oboru, příp. specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě udělena autorizace, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popř. specializací (viz § 12 odst. 6 autorizačního zákona).

74.         Z výše uvedené právní úpravy vyplývá, že odborné vedení provádění stavby nebo její změny zabezpečuje stavbyvedoucí, který musí disponovat autorizací ve stupni autorizovaný technik nebo autorizovaný inženýr, a při výkonu činností přesahujících rozsah oboru autorizace stavbyvedoucího je stavbyvedoucí povinen zajistit spolupráci kvalifikované osoby s autorizací v příslušném oboru.  

75.         Na základě výše uvedených skutečností lze učinit dílčí závěr, že za odborné vedení realizace stavby je dle stavebního zákona odpovědný stavbyvedoucí, který musí disponovat autorizací v příslušném oboru, v šetřeném případě v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Co se týče technologa zařízení stavby, tento není ve stavebním zákoně nijak definován a stavební zákon pro tuto osobu ani nestanovuje požadavky na získání příslušného oprávnění podle autorizačního zákona[7]. Dle názoru Úřadu však zadavatel není vždy povinen vyžadovat pouze minimálně možné[8], má-li proto objektivní důvody.  

76.         Obor „technologická zařízení staveb“ je dle § 5 odst. 3 písm. e) autorizačního zákona jedním z oborů autorizace udělovaných Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „ČKAIT“), který lze udělit ve stupni autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik. Podle webových stránek ČKAIT[9] se citovaný obor věnuje stavbám, u kterých je technologické zařízení pro stavbu určující. Věnuje se technologickým a technickým zařízením v rámci stavebních objektů. Může se jednat např. o technologická zařízení pro těžbu a úpravu uhlí, plynárenství, energetiku, teplárenství, strojírenskou výrobu, potravinářský průmysl a do oboru spadají právě také stavby technologických zařízení čistíren odpadních vod instalovaných do kanalizačních systémů a technických zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Proto, jak uvedlo MMR taktéž ve svém sdělení ze dne 14. 2. 2022, „pokud takovou osobu zadavatel na stavbě požaduje s tím, že má vykonávat konkrétní činnosti, je autorizovaná osoba s oprávněním k požadovaným činnostem osobou nejpovolanější.“. Na základě výše uvedených skutečností, zejména pak vymezení obsahu oboru autorizace „technologická zařízení staveb“, lze konstatovat, že v účasti technologa zařízení staveb při realizaci předmětné veřejné zakázky lze shledávat opodstatnění.

77.         Úřad se dále zabýval tím, zda obviněný postupoval v souladu se zákonem, když u technologa zařízení staveb požadoval autorizaci ve stupni autorizovaný inženýr. V této souvislosti se Úřad zaměřil zejména na to, zda tento požadavek zadavatele vychází z objektivně odůvodnitelné potřeby, tedy zda je zadavatel schopen toto kritérium technické kvalifikace relevantním způsobem odůvodnit. V této souvislosti Úřad vyzval obviněného, aby objasnil důvody, pro které tento stupeň autorizace u technologa zařízení staveb požaduje.

78.         Obviněný Úřadu v této souvislosti sdělil, že pouze autorizovaný inženýr je oprávněn vykonávat i činnosti v rozsahu oboru statika a dynamika staveb, což zadavatel vzhledem k rozsahu díla považoval za podstatný faktor.

79.         Úřad danou podmínku posuzoval s ohledem na svoji dosavadní rozhodovací praxi, přičemž reflektoval zejména závěry předsedy Úřadu učiněné v rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0071/2021/VZ, č. j. ÚOHS-16404/2021/163/MPe ze dne 14. 6. 2021, ve kterém předseda Úřadu konstatoval, že „při posuzování důvodnosti požadavků zadavatele je však nutné kriticky zhodnotit tvrzení zadavatele. V opačném případě by se jednalo o přezkum kontrolního orgánu, který de facto není přezkumem. Důsledkem pak je, že není zřejmé, zda předmětné požadavky odpovídají tomu, jak zadavatel odůvodňuje technickou specifikaci poptávaného plnění. Úřad je tím, kdo by měl posoudit odůvodnění požadavků zadavatele, a to obzvlášť v případech, kdy je zpochybňována zákonnost těchto požadavků a kdy posouzení závisí také na jejich odůvodnění. Posouzení relevantnosti odůvodnění předmětných požadavků však lze učinit jen v případě, že má Úřad zjištěno, jak se takový požadavek zadavatele projevuje a zda tedy zcela odpovídá odůvodnění zadavatele.“. Ačkoliv se v citovaném rozhodnutí předseda Úřadu vyjadřoval k technické specifikaci předmětu plnění, obdobně jako v šetřeném případě je odůvodněnost stěžejním požadavkem. Právě uvedené závěry pak předseda Úřadu akcentoval rovněž v rozhodnutí R0101/2021/VZ, kde uvedl, že je „nutné, aby Úřad zhodnotil, zda odůvodnění předložené zadavatelem skutečně odůvodňuje jím nastavené kvalifikační předpoklady.“.

80.         V rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0316/2022/VZ, č. j. ÚOHS-33271/2022/524 ze dne 23. 9. 2022 Úřad posuzoval totožný požadavek tamějšího zadavatele, a sice, aby člen týmu odpovědný za technologická zařízení staveb disponoval autorizací v oboru technologická zařízení staveb ve stupni autorizovaný inženýr. Úřad pravomocně rozhodl, že takto nastavená zadávací podmínka k prokázání technické kvalifikace je v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a zásadou přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona. Tamějšímu zadavateli Úřad za spáchání dvou přestupků uložil pokutu ve výši 300 000 Kč.

81.         Úřad tedy v šetřené věci přistoupil ke zhodnocení tvrzení obviněného, že na specializované práce při instalaci technologie na čištění odpadních vod má dohlížet autorizovaný inženýr, jenž je na rozdíl od autorizovaného technika oprávněn vykonávat činnosti v oboru statika a dynamika staveb, k čemuž uvádí následující skutečnosti. Úřad předně poukazuje na to, že je mu znám rozsah činností vymezených v § 18 a 19 autorizačního zákona, které je v rámci svého oboru oprávněn vykonávat autorizovaný technik (§ 19) a autorizovaný inženýr (§ 18). Z uvedených ustanovení autorizačního zákona je také zřejmé, že rozsah činností, které je oprávněn vykonávat autorizovaný inženýr je širší než rozsah činností, které je oprávněn vykonávat autorizovaný technik, kdy autorizovaný inženýr je oproti autorizovanému technikovi oprávněn v rozsahu oboru, pro který mu byla udělena autorizace, provádět mj. statické a dynamické výpočty, stavebně technické nebo inženýrské průzkumy, zkoušení a diagnostiku staveb, geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

82.         Z vymezení obsahu oboru „technologická zařízení staveb“ uvedeného na webových stránkách ČKAIT[10] je patrné, že technolog zařízení stavby odpovídá nikoliv za stavební, ale toliko za provozní část stavby (ČOV). Dle názoru Úřadu je nepravděpodobné, že by se technolog zařízení stavby (autorizovaný inženýr) při realizaci stavby věnoval činnostem souvisejícím se statikou a dynamikou stavby. Statické výpočty jsou zpravidla řešeny již v projektové části stavby, nikoliv až v průběhu její faktické realizace. Obdobně je tomu i v šetřeném případě, kdy součástí projektové dokumentace jsou rovněž dokumenty týkající se statiky, a to technická zpráva a statický výpočet.

83.         Držitel osvědčení o autorizaci v oboru statika a dynamika staveb navrhuje a vykonává činnosti související s projektováním a prováděním nosných konstrukcí staveb. Pokud by v průběhu realizace stavby nastala situace, kdy by bylo nezbytné nad rámec skutečností již upravených v projektové dokumentaci řešit či posoudit statiku a dynamiku stavby, odbornost této činnosti by byla dle názoru Úřadu zaručena právě autorizovanou osobou v oboru statika a dynamika staveb, nikoliv technologem zařízení staveb, který odpovídá toliko za provozní část stavby.

84.         Obviněným uvedené skutečnosti tak neobstojí jako důvod pro učinění závěru o tom, že požadavek na autorizaci technologa zařízení staveb ve stupni autorizovaný inženýr vychází z legitimní potřeby zadavatele a je odůvodněn rozsahem či složitostí realizace veřejné zakázky. Zadavatelem uváděné důvody totiž nejsou založeny na objektivních okolnostech vyplývajících z náročnosti veřejné zakázky. Obviněný nedoložil, resp. neobjasnil, v čem je předmětná stavba výjimečná či nadstandardní proti „běžným“ stavbám obdobného typu. Zadavatel nepopsal složitost předmětu veřejné zakázky ve vztahu k standardní náplni autorizace v oboru technologická zařízení staveb, kterou by nebyl schopen při realizaci veřejné zakázky zastat autorizovaný technik.

85.         Úřad nemá a priori za to, že by neexistovaly stavby, u kterých by byl požadavek na autorizovaného inženýra na pozici technologa zařízení stavby opodstatněný, avšak v šetřeném případě žádné důvody pro vyšší stupeň autorizace obviněný nepředestřel, když toliko poukazuje na rozsah díla a provádění činností v oboru statika a dynamika staveb. Požadavek na autorizovaného inženýra u technologa zařízení staveb v šetřeném případě nevychází dle názoru Úřadu z legitimní potřeby zadavatele a nepřináší mu tak žádnou „přidanou hodnotu“ při realizaci veřejné zakázky.

86.         Výše popsaný postup obviněného tak porušuje zásadu přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona a rovněž § 36 odst. 1 zákona, dle kterého nelze stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně vytvářely překážky hospodářské soutěže. Zadavatel může stanovením zadávacích podmínek omezit hospodářskou soutěž, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění určitého dodavatele či skupiny dodavatelů, avšak zadavatel v šetřeném případě toto důkazní břemeno neunesl. Obviněný tak svým postupem, resp. požadavkem na autorizovaného inženýra u technologa zařízení staveb, znevýhodnil ty dodavatele, kteří disponovali technologem zařízení staveb s autorizací v dotčeném oboru toliko ve stupni autorizovaný technik, jejíž získání je pro dodavatele dostupnější zejména kvůli nižším nárokům na minimální dosažené vzdělání, aniž by však tento požadavek obviněného vycházel z jeho objektivních potřeb.  

87.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky  v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když  k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona v bodě 1.4. „Technická kvalifikace“ písm. b) kvalifikační dokumentace požadoval u člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb, aby disponoval  autorizací podle autorizačního zákona v oboru technologická zařízení staveb ve stupni autorizovaný inženýr, aniž by obviněný požadavek na tento stupeň autorizace odůvodnil vzhledem ke složitosti či rozsahu realizace veřejné zakázky, tedy aniž by uvedl důvod, pro který by pro člena týmu odpovědného za technologická zařízení staveb nebyla dostačující autorizace ve stupni autorizovaný technik, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a dne 3. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

88.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

89.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí u přestupků podle § 268 promlčecí doba 5 let.

90.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

91.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dne 3. 6. 2021, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

92.         Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

93.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Úřad uvádí, že obviněnému lze v šetřeném případě uložit správní trest pokuty ve výši do 7 528 862 Kč (10 % z celkové ceny veřejné zakázky, která, jak vyplývá z bodu 6. odůvodnění tohoto příkazu, činí 75 288 620 Kč).

94.         Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši [stejná horní hranice pokut dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona], a je tedy nutné uložit pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Oba přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu spočívají v nezákonně stanovených zadávacích podmínkách, konkrétně stanovení nezákonných kritéria profesní způsobilosti, resp. kritéria technické kvalifikace, které mohlo v obou případech vést k eliminaci konkurenčního prostředí, a tím i k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Úřad se rozhodl uložit pokutu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, neboť vycházel z toho, že získání osvědčení o autorizaci je náročnější oproti získání živnostenského oprávnění [neboť je podmíněno úspěšným složením zkoušky odborné způsobilosti dle § 7 odst. 1 písm. g) autorizačního zákona]. K přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

95.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

96.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

97.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

98.         Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad ve výroku II. tohoto příkazu konstatoval, že obviněný při stanovení zadávacích podmínek, resp. při stanovení kritéria technické kvalifikace nepostupoval v souladu s § 36 odst. 1 zákona a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, což mohlo vést k omezení konkurenčního prostředí, kdy někteří dodavatelé, ačkoli mohli být dostatečně kvalifikováni k plnění předmětu veřejné zakázky, nemohli v zadávacím řízení v důsledku neodůvodněného požadavku obviněného podat žádost o účast a následnou nabídku. Nelze vyloučit, že kdyby obviněný postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, které by mohly být pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného dodavatele. Postup obviněného v rozporu se zákonem je nevratný, když zadávací řízení bylo ukončeno po výběru dodavatele uzavřením smlouvy.

99.         Jako přitěžující okolnost Úřad shledal, že se obviněný dopustil ještě dalšího přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona, když k prokázání splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona v bodě 1.2. „Profesní způsobilost“ písm. b) kvalifikační dokumentace požadoval předložení dokladu o oprávnění k podnikání v předmětu činnosti „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, ačkoliv současně dle výše uvedeného bodu zadávací dokumentace požadoval k prokázání splnění profesní způsobilosti dle § 77 odst. 2 písm. a) zákona i předložení oprávnění podnikání v předmětu činnosti „provádění staveb, jejich změn a odstraňování“, které dle nařízení vlády při výkonu komplexní stavby konzumuje i výkon činností vykonávaných jinak samostatně v rámci živnostenského oprávnění „výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení“, čímž rovněž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu.

100.     Ve prospěch obviněného Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že zadavatel obdržel v předmětném zadávacím řízení celkem 6 nabídek, což svědčí o tom, že soutěžní prostředí bylo v šetřeném případě do jisté míry zachováno, nicméně nelze na danou skutečnost nahlížet jako na takovou, která by zcela zhojila pochybení obviněného. Jako další významnou polehčující okolnost Úřad zohlednil, že sám zadavatel nahlásil své podezření o možném protiprávním jednání příslušnému orgánu, bez čehož by pravděpodobně ke zjištění daných přestupků Úřadem vůbec nedošlo. Polehčující okolností je i doba, kdy ke spáchání přestupku došlo a s tím související časový odstup od okamžiku jeho potrestání. Přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu byl spáchán v červnu 2021. Úřad při stanovení výše pokuty v souvislosti se závěry uvedenými v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 tedy zohlednil skutečnost, že od spáchání přestupku uplynulo více než 2 roky. Úřad tak konstatuje, že vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) dochází k oslabení smyslu a účelu trestu.

101.     Úřad neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

102.     Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného.

103.     Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023, vyplývá, že obviněný má v roce 2023 hospodařit s celkovými příjmy ve výši 531 827 tis. Kč. Vzhledem k výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

104.     Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

105.     V souvislosti s uvedeným Úřad doplňuje, že pokuta uložená obviněnému má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupků. Po zvážení všech okolností případu Úřad konstatuje, že výše ukládané pokuty naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

106.     S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

107.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

město Dvůr Králové nad Labem, náměstí T. G. Masaryka 38, 544 01 Dvůr Králové nad Labem

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění před novelou.

[2] Tj. zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“) – pozn. Úřadu.

[3] Které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0052/2020/VZ, č. j. ÚOHS-14767/2020/322/HSc ze dne 19. 5. 2020 – pozn. Úřadu.

[4] viz bod 58. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0456/2019/VZ, dostupného na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-16662.html – pozn. Úřadu

[5] Opatřených v citovaných správních řízení S0456/2019 a S139/2010/VZ (jehož obsah je citován v bodě 72. rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 22/2012-106 ze dne 31. 3. 2014) a S0005/2021/VZ – pozn. Úřadu.

[6] zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – pozn. Úřadu

[7] Tyto skutečnosti pak Úřadu potvrdilo také MMR ve stanovisku ze dne 14. 2. 2022, které si Úřad opatřil v rámci šetření skutkově obdobného případu.

[8] K obdobnému závěru dospěl Úřad také v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0119/2021/VZ, č. j. ÚOHS-03325/2022/510 ze dne 28. 1. 2022

[9] Dostupných na https://www.ckait.cz/rozsah-oboru-a-specializaci - pozn. Úřadu

[10] Dostupných na https://www.ckait.cz/rozsah-oboru-a-specializaci – pozn. Úřadu