číslo jednací: 44756/2023/500
spisová značka: S0772/2023/VZ

Instance I.
Věc Aplikační FW
Účastníci
  1. Česká republika – Úřad vlády České republiky
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 21. 11. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0772.pdf 314 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0772/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-44756/2023/500

 

Brno 10. 11. 2023

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

  • Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1,

v souvislosti s uveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Aplikační FW“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-024630,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Aplikační FW“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-024630, do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy na cit. veřejnou zakázku dne 22. 8. 2022 s vybraným dodavatelem – BIT SERVIS spol. s r.o., IČO 45793972, se sídlem Libušská 144/252, 142 00 Praha 4 – tj. nejpozději dne 21. 9. 2022, ale učinil tak až dne 22. 9. 2022.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 500 Kč (pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Česká republika – Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 24. 6. 2022 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, jež bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 6. 2022 pod ev. č. Z2022-024630, otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku „Aplikační FW“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení nákup a dodání 2 aplikačních firewallů, včetně záručního servisu a servisní podpory na dobu 36 měsíců.

3.             Podle bodu 2.1 „Druh zadávacího řízení, režim veřejné zakázky, druh veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku se jedná o zakázku na dodávky zadávanou v podlimitním režimu.

4.             Obviněný uzavřel dne 22. 8. 2022 s vybraným dodavatelem – BIT SERVIS spol. s r.o., IČO 45793972, se sídlem Libušská 144/252, 142 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu na realizaci veřejné zakázky označenou jako »KUPNÍ SMLOUVA „Aplikační FW“« (dále jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 8. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

6.             Přípisem ze dne 23. 8. 2023 vyzval Úřad zadavatele k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a sdělení výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky, včetně jejího doložení prostřednictvím případných relevantních dokumentů.

7.             Dne 4. 9. 2023 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření signované dne 2. 9. 2023. Zadavatel předně uvedl, že smlouva na veřejnou zakázku byla skutečně uzavřena dne 22. 8. 2022, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 9. 2022, tedy o den později, než určuje zákonná lhůta. Zadavatel má přitom zato, že s ohledem na charakter oznamovaného úkonu a na krátkou dobu prodlení nemá nedodržení lhůty žádnou materiální relevanci. Zadavatel dále uvedl, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovil ve výši 3 050 000 Kč bez DPH.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

8.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

9.             Podle § 25 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

10.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

11.         Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

12.         Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu.

13.         Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona zadavatel odešle formulář elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.

14.         Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu se zákonem.

15.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

16.         Obviněný stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 3 050 000 Kč bez DPH. Takto stanovená předpokládaná hodnota je uvedena rovněž ve formuláři „Oznámení o výsledku zadávacího řízení v podlimitním režimu“ ev. č. formuláře F2022-037957 (dále jen „oznámení o výsledku zadávacího řízení“).

17.         Dle § 26 zákona ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1], se tedy jedná o podlimitní veřejnou zakázku.

18.         Obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 22. 8. 2022. Dne 23. 8. 2022 obviněný uveřejnil smlouvu prostřednictvím registru smluv.

19.         Z  oznámení o výsledku zadávacího řízení vyplývá, že jej obviněný odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 9. 2022, přičemž uveřejněn byl dne 23. 9. 2022.

Právní posouzení

20.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 126 zákona upravuje povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

21.         Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. plněním zákonem definovaných uveřejňovacích povinností zadavateli. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.

22.         Úřad dále v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 212 zákona povinnost stanovenou v § 126 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek.

23.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 22. 8. 2022 a jelikož se jedná o podlimitní veřejnou zakázku, obviněný byl povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nejpozději dne 21. 9. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, nesplnil, když oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek odeslal až dne 22. 9. 2022, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

24.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

25.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která u přestupků podle § 269 zákona činí podle § 270 odst. 5 zákona 5 let.

26.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

27.         Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 22. 9. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

28.         Úřad pro úplnost v této souvislosti uvádí, že dne 16. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“). Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, přičemž ústavní pravidlo zakotvené v citovaném článku je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jak institut přestupků, tak postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího.

29.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkové podstatě přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona i ve vztahu k výši trestu dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele zákona příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinného v době spáchání přestupku. Příznivější pro obviněného není ani pozdější právní úprava obsažená v zákoně ve znění novely, pokud jde o zánik odpovědnosti za přestupky, neboť ačkoli došlo novelou ke zkrácení doby promlčení u přestupků dle § 269 zákona z 5 let na 2 roky [viz § 270 odst. 5 zákona a § 270 odst. 3 písm. b) zákona ve znění novely], s ohledem na datum spáchání přestupku uplynula teprve zhruba polovina z doby, kdy by mohlo dojít k promlčení shora uvedeného přestupku obviněného i podle zákona ve znění novely. Z uvedeného důvodu tedy nebyly při posuzování přestupku dány důvody pro aplikaci pozdější právní úpravy.

30.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona.

31.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

32.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

33.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

34.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

35.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti. Úřad nicméně ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný dne 23. 8. 2022, tedy ještě před okamžikem, ke kterému byl povinen uveřejnit oznámení o zadání veřejné zakázky, zveřejnil smlouvu v registru smluv v souladu se zákonem č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů, a zpětná kontrola veřejné zakázky ze strany veřejnosti tak nebyla zcela znemožněna.

36.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že v šetřeném případě činí kupní cena dle přílohy č. 2 „Kalkulace ceny“ smlouvy na veřejnou zakázku 3 057 060 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). V této souvislosti Úřad také dodává, že negativní dopad daného pochybení byl z velké míry limitován, neboť obviněný sám následně (dne 22. 9. 2022), tedy s pouze jednodenním zpožděním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek odeslal. Byť není tento postup obviněného způsobilý zhojit jeho pochybení, snižuje významně negativní následky nezákonného postupu obviněného, neboť kontrola veřejné zakázky a postupu obviněného prostřednictvím oznámení o výsledku zadávacího řízení byla, byť později než zákon předpokládá, umožněna.

37.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

38.         Úřad se zabýval rovněž otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

39.         Úřad uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, k jehož spáchání došlo dne 22. 9. 2022, je v souběhu s následujícími přestupky

  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 1. 11. 2022, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0534/2022/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-41583/2022/500 ze dne 23. 11. 2022 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 1 500 Kč,
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 30. 7. 2022, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0565/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-34921/2023/500 ze dne 13. 9. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 10 000 Kč,  
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 18. 5. 2022, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0229/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-15888/2023/500 ze dne 27. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč,
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 26. 5. 2021, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0772/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-44756/2023/500 ze dne 30. 6. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 10. 2019, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0438/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-24663/2023/500 ze dne 28. 6. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč,
  • přestupkem, který obviněný spáchal dne 3. 5. 2018, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0216/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-14872/2023/500 ze dne 19. 4. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč.

Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.

40.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

41.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[2]  Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 18 397 080 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

42.         Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

43.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

44.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Česká republika – Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 128/4, 118 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dle § 2 odst. 1 cit. nařízení činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky pro zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona 3 653 000 Kč.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz