číslo jednací: 02909/2024/162
spisová značka: R0156/2023/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí v části zrušeno a věc vrácena k novému projednání, v části potvrzeno a rozklad zamítnut |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 5. 2. 2024 |
| Dokumenty |  2023_R0156.pdf 350 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0156/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-02909/2024/162 |
|
Brno 5. 2. 2024 |
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 23. 11. 2023 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- Multi CZ s.r.o., IČO 27488837, se sídlem Anenská 1715, 530 02 Pardubice,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-44298/2023/500 ze dne 8. 11. 2023, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0422/2023/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek,
učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 5. 5. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:
I.
Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0422/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44298/2023/500 ze dne 8. 11. 2023 dle § 152 odst. 6 písm. a), ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
r u š í m
a věc
v r a c í m
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
II.
Výrok II rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0422/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44298/2023/500 ze dne 8. 11. 2023 dle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, IČO 00511382, se sídlem Komenského 86/14, 397 01 Písek (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 5. 5. 2023 uveřejněním nedatované „Výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace“ na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka mycího stroje pro školní jídelnu“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle čl. 5. „Vymezení předmětu veřejné zakázky a technické podmínky“ výzvy k podání nabídek je předmětem plnění veřejné zakázky „dodávka pásového elektrického mycího stroje pro školní jídelnu v objektu Budějovická ulice č.p. 1664 a provedení prací a služeb s tím spojených, které jsou podrobně popsány v příloze Technická specifikace a požadavky. Jedná se zejména o služby spojené s dodávkou mycího stroje a demontáž, přesun a uskladnění stávajícího stroje v objektu Na Spravedlnosti. Dále jde o demontáž parapetní části SDK konstrukce příčky umývárny stolního nádobí a její uvedení do původního stavu po uskutečnění přesunů strojů. Podrobná specifikace požadovaných technických parametrů stroje je uvedena v příloze č. 5 této zadávací dokumentace.“
3. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena do 30. 5. 2023 do 8:45 hodin. V tento den zadavatel obdržel čtyři nabídky, přičemž jednou z nich byla nabídka navrhovatele – Multi CZ s.r.o., IČO 27488837, se sídlem Anenská 1715, 530 02 Pardubice (dále jen „navrhovatel“).
4. Téhož dne v 7:44 hodin byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele, jimiž brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky a také proti skutečnosti, že zadavatel dle názoru navrhovatele změnil zadávací dokumentaci (dále jen „ZD“) takovým způsobem, který mohl rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek (dále jen „námitky“). Tyto námitky zadavatel rozhodnutím ze dne 13. 6. 2023 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
5. Dne 15. 6. 2023 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele „Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ z téhož dne, kterým vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „oznámení o vyloučení“).
6. Dne 23. 6. 2023 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel návrh navrhovatele na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
7. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
8. Návrh navrhovatele směřoval v prvé řadě proti postupu zadavatele, kterým dle navrhovatele zadavatel změnil ZD takovým způsobem, který mohl rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek. Následně navrhovatel v návrhu konkrétně uvedl, na kterých místech ZD tuto změnu shledává.
9. První změnu ZD navrhovatel konstatoval u výšky mycího stroje, neboť měl za to, že zadavatel vysvětlením ZD č. 1 ze dne 16. 5. 2023 a vysvětlení ZD č. 2 ze dne 22. 5. 2023 (dále jen „vysvětlení ZD č. 1“ a „vysvětlení ZD č. 2“) v reakci na žádost o vysvětlení ZD sdělil, že akceptuje dodání mycího stroje s celkovou výškou větší než 2 000 mm ve většině svého půdorysu a že tuto hodnotu uvedl v zadávacích podmínkách jako orientační, nikoli limitní. Dle navrhovatele tímto vysvětlením připustil překročení původně stanoveného limitu výšky mycího stroje. Další změnu ZD navrhovatel shledal u požadavku na spotřebu vody. Navrhovatel měl za to, že vysvětlením ZD č. 2 zadavatel připustil možnost dodání mycího stroje i s nižší spotřebou vody, než je 180 l/hod. Dle navrhovatele bylo ze ZD zřejmé, že zadavatel požadoval přesný objem vody nezbytně využité pro oplach v hodnotě 180 l/hod. a nestanovil žádnou toleranci.
10. Navrhovatel v návrhu dále brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Konkrétně uvedl, že určité technické požadavky (či jejich kombinace) vedou k omezení hospodářské soutěže a ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, neboť nepřímo odkazují na výrobek společnosti Winterhalter (jedná se konkrétně o společnost Winterhalter Deutschland GmbH, Winterhalterstraße 2–12, 88074 Meckenbeuren, Spolková republika Německo – pozn. předsedy Úřadu; dále jen „výrobce Winterhalter“). Navrhovatel rozporoval např. požadavky na maximální šířku, minimální rychlost posuvu pásu, minimální výkon mycího stroje, minimální délky a počet modulů, maximální délku stroje. Podrobný obsah návrhu je popsaný v bodech 11 až 57 odůvodnění napadaného rozhodnutí, na které lze odkázat.
II. Napadené rozhodnutí
11. Dne 8. 11. 2023 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0422/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44298/2023/500 ze dne 8. 11. 2023 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I návrh navrhovatele (s výjimkou části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno výrokem II napadeného rozhodnutí) dle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
12. Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele v části týkající se požadavku navrhovatele, aby Úřad uložil zadavateli povinnost nahradit navrhovateli náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka předmětného správního řízení, podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu zastavil, neboť žádost (návrh) navrhovatele je v této části zjevně právně nepřípustná.
13. Úřad se v odůvodnění k výroku I napadaného rozhodnutí zabýval argumentací navrhovatele směřující proti postupu zadavatele, kterým v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 (viz body 193 - 195 odůvodnění napadeného rozhodnutí) změnil zadávací podmínky tak, že umožnil dodání stroje s výškou větší než 2000 mm ve většině jeho půdorysu a dodání stroje s nižší spotřebou vody pro oplach než 180 l/hod., čímž mělo dle navrhovatele dojít k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů, a zadavatel tak byl povinen odpovídajícím způsobem prodloužit lhůtu pro podání nabídek, což však neučinil. Úřad v bodech 199 až 205 provedl výklad zadávacích podmínek, přičemž dospěl k závěru, že v rámci předmětných vysvětlení ZD nedošlo ke změně zadávacích podmínek, ale v obou navrhovatelem namítaných případech se jednalo toliko o potvrzení původně stanovené podmínky. Zadavatel proto dle Úřadu nebyl povinen v souvislosti s odpověďmi na dotazy týkající se výšky stroje a spotřeby vody pro oplach v rámci vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 prodloužit lhůtu pro podání nabídek.
14. Dále Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí přezkoumával námitky navrhovatele týkající se určitých technických požadavků stanovených zadavatelem pro dodání nového mycího stroje, neboť dle navrhovatele tyto požadavky nebo jejich kombinace vedly k omezení hospodářské soutěže a ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, neboť nepřímo odkazovaly na výrobek výrobce Winterhalter. Úřad z průzkumu trhu zjistil, že požadavky zadavatele znamenají ve vztahu k zadávané veřejné zakázce značné omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu, neboť je evidentní, že zadávací podmínky splňuje pouze výrobek společnosti Winterhalter. Úřad se tak dále zabýval otázkou, zda navrhovatelem namítané technické podmínky nebyly zadavatelem stanoveny bezdůvodně. Úřad dospěl k závěru, že zadavatel stanovením některých parametrů omezil hospodářskou soutěž, nicméně unesl důkazní břemeno k důvodnosti parametru maximální šířky mycího stroje, a tedy toto omezení nelze považovat za bezdůvodné překážky ve smyslu § 36 odst. 1 zákona. Ostatní případné sporné požadavky již nemohly mít na výběr dodavatele vliv, neboť limitovaly toliko dodavatele, kteří by nenaplnili ani odůvodněný požadavek na maximální šířku stroje.
15. Pokud jde o výrok II napadeného rozhodnutí, Úřad v odůvodnění konstatoval, že žádosti, ve které se navrhovatel domáhal, aby bylo rozhodnuto o uložení povinnosti zadavatele nahradit mu náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka vedeného správního řízení, nelze vyhovět, neboť to stávající právní úprava neumožňuje. Úřad tak uzavřel, že se v posuzovaném případě jedná o žádost zjevně právně nepřípustnou ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu.
III. Rozklad navrhovatele
16. Dne 23. 11. 2023 podal navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti výroku I napadeného rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 8. 11. 2023. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
IV. Námitky rozkladu
17. Navrhovatel svou rozkladovou argumentaci rozčlenil do 6 argumentačních okruhů, označených písmeny v pořadí abecedy.
18. První okruh námitek rozkladu pod písm. A) se týká neprodloužení lhůty pro podání nabídek po úpravě technického parametru výšky stroje. Navrhovatel je přesvědčen, že si Úřad v napadeném rozhodnutí protiřečí, neboť dle Úřadu zadavatel nestanovil pevný limit výšky stroje, avšak současně Úřad uvedl, že zadavatel posuzoval pouze deklaraci navrhovatele o nesplnění daného technického požadavku. Pokud tedy zadavatel u nabídek posuzoval pouze deklaraci o (ne)splnění daného technické požadavku, a následně navrhovatele z důvodu jeho nesplnění vyloučil, je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel stroj s výškou větší než 2 000 mm neakceptoval. Z tohoto důvodu navrhovatel usuzuje, že zadavatel pevný limit stanovil.
19. Dále se navrhovatel vyjadřuje k tvrzení Úřadu, že navrhovatel nebrojil námitkami proti vyloučení a jeho vyloučení není předmětem daného správního řízení. Navrhovatel k tomu uvádí, že proti svému vyloučení nebrojil, ale důvod tohoto vyloučení předkládá jako důkaz proti tvrzení zadavatele, že výška stroje nebyla technickým požadavkem. Dle navrhovatele se skutečně jednalo o technický požadavek, a zadavatel tak byl povinen při změně tohoto požadavku prodloužit lhůtu pro podání nabídek.
20. Druhý okruh námitek rozkladu označený písm. B) navrhovatel směřuje proti postupu zadavatele, kterým neprodloužil lhůtu pro podání nabídek při údajné změně technického parametru spotřeby vody. Navrhovatel je toho názoru, že Úřad nesprávně vyhodnotil předložené důkazy a argumenty vztahující se k parametru spotřeby vody. Ze znění technického požadavku v zadávacích podmínkách je dle navrhovatele zřejmé, že zadavatel původně požadoval konkrétní hodnotu spotřeby vody pro oplach, kdy současně tuto hodnotu definoval jako nezbytnou. Navrhovatel nesouhlasí s výkladem slova „nezbytně“ provedeným Úřadem v tom smyslu, že by se mělo jednat o hodnotu maximální. Při použití synonyma by předmětná část požadavku dle navrhovatele zněla: „množství vody, využité nepostradatelně pro oplach, bude v objemu (…)“. Z gramatického výkladu tak navrhovatel vyvozuje, že požadované množství vody využité pro oplach bylo stanoveno objemem, pokud ne konkrétním, tak minimálním (spodním) rozsahem 180 l/hod. Navrhovatel odmítá, že by šlo o hodnotu maximální.
21. Navrhovatel uvádí, že bez ohledu na erudovanost dodavatelů je povinností zadavatele ve smyslu § 36 zákona stanovit požadavky v ZD jednoznačně. Chyby a nepřesnosti v zadávacích podmínkách jsou vždy přičítány k tíži zadavatele. V této souvislosti pak navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu a rozhodovací praxi Úřadu. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil požadavek na spotřebu vody naprosto jasně a vysvětlením ZD č. 2 změnil požadavek tak, že umožnil i dodání stroje s nižší spotřebou vody, než je 180 l/hod., čímž dle navrhovatele rozšířil soutěž.
22. Navrhovatel závěrem tohoto argumentačního okruhu B) shrnuje, že dodavatelé nemohli mít ani přes svou odbornost představu o tom, který ze dvou přístupů (nižší spotřeba vody, nebo vyšší spotřeba vody z důvodu kvalitního oplachu) zadavatel preferoval.
23. Další okruh námitek v části písm. C) směřuje ke stanovení technických podmínek formou nepřímého odkazu na mycí stroj výrobce Winterhalter. Navrhovatel odmítá závěr Úřadu o tom, že by mycí stroj dle zadavatelem požadovaných parametrů byla schopná dodat i společnost MEIKO Clean Solutions Czech s.r.o., IČO 09681086, se sídlem Voctářova 2449/5, Libeň, 180 00 Praha 8 (dále jen „společnost MEIKO“), a to s ohledem na vyjádření společnosti HRASPO spol. s.r.o., IČO 25323610, se sídlem Tuřanka 1148/107, Slatina, 627 00 Brno (dále jen „společnost HRASPO“), která společnost MEIKO zastupuje. Dle navrhovatele měl Úřad ověřit tvrzení společnosti MEIKO, zda je skutečně schopná vyrobit mycí stroj se všemi zadavatelem požadovanými technickými parametry a současně splnit zadavatelem stanovené dodací termíny.
24. V pořadí čtvrtý okruh námitek rozkladu označený písm. D) se týká požadavku zadavatele na maximální šířku mycího stroje. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že jde o oprávněný požadavek zadavatele a má dále za to, že Úřad přejímá argumentaci zadavatele, aniž by ji podrobil kritickému zkoumání.
25. Navrhovatel nerozporuje, že pracoviště zadavatele je prostorově omezené. Navrhovatel však považuje za omezující spíše délku, nikoli šířku, o čemž svědčí i nákres, kde je myčka umístněná mezi dvěma zdmi a disponuje extrémně krátkými moduly právě kvůli velmi malé délce prostoru. Dle navrhovatele tak zadavatele neomezuje šířka natolik, že by nemohl připustit i širší mycí stroj.
26. Navrhovatel se neztotožňuje se závěrem Úřadu, že právě zkušenosti se stávajícím provozem vedly zadavatele k požadavku na omezení šířky stroje na 820 mm. Zadavatel totiž dlouhou dobu, tj. 17 let, používal stroj o šířce cca 900 mm, přičemž následně si pořídil stroj o šířce až 990 mm. To je dle navrhovatele důkaz o tom, že mycí stroj o šířce cca 900 mm nemůže představovat pro zadavatele žádné omezení.
27. Dále navrhovatel nesouhlasí s tvrzením Úřadu, že zadavatel unesl důkazní břemeno k parametru šířky stroje tím, že předložil plánek s míjejícími se vozíky o rozměrech 700 mm. Navrhovatel rozporuje, zda je předložený plánek v souladu s realitou a zda zadavatel skutečně disponuje s těmito vozíky.
28. Argumentace navrhovatele pod písm. E) směřuje proti požadavku zadavatele na šířku pásu a průchozího profilu stroje. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením Úřadu v bodě 231 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde je uvedeno, že je třeba přihlédnout k tomu, že zadavatel zamýšlí v mycím stroji umývat i jiné předměty jako např. transportní koše. Dle navrhovatele pro koš s šířkou 500 mm bude nepochybně šířka pásu alespoň 570 mm zcela dostačující, je-li dostačující pro 2 talíře vedle sebe s jejich souhrnnou šířkou 560 mm. Jiné předměty zadavatel nedefinoval. Navrhovatel se nemůže zbavit dojmu, že si zadavatel zmíněné hodnoty dosadil svévolně pouze za účelem, aby mu výpočet na podporu jeho tvrzení vyšel. Zadavatel totiž ničím neprokázal pravdivost svého tvrzení ohledně nutných rezerv pro umístění transportního koše na pás. Všechna tvrzení zadavatele jsou dle navrhovatele pouze v rovině obecných tvrzení nepodložených žádným důkazem. Podle názoru navrhovatele absentuje v rozhodnutí odůvodnění ve vztahu k požadavku na šířku pásu a průchozího profilu stroje.
29. Poslední okruh námitek v části F) rozkladu se týká požadavku na minimální rozměry a minimální počet modulů a zón mycího stroje. Navrhovatel odmítá závěr Úřadu, že tím, že zadavatel obhájil svůj požadavek na maximální šířku stroje, je nadbytečné se zabývat jinými parametry, neboť dodavatelé, kteří by mohli být těmito požadavky ze soutěže vyloučeni, nesplňují již požadavek na šířku stroje. Navrhovatel považuje tento závěr Úřadu za nebezpečný z hlediska vytvoření rozhodovací praxe Úřadu do budoucna, neboť zadavatelům pak bude postačovat odůvodnit pouze jediný technický parametr z množiny namítaných parametrů bezdůvodně omezujících hospodářskou soutěž, a Úřad bude v přezkumu ignorovat všechny další namítané parametry. Navrhovatel je přesvědčen, že žádný parametr nemá přednost před jinými, a Úřad je povinen posuzovat všechny stejně.
Závěr rozkladu
30. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
31. Dne 4. 12. 2023 podal zadavatel vyjádření k rozkladu (dále jen „vyjádření k rozkladu“), přičemž v něm primárně odkazuje na svá předchozí vyjádření. Zadavatel považuje za nutné uvést, že navrhovatel posunul svou argumentaci, proto se zadavatel vyjadřuje ke každému okruhu námitek.
32. K části A rozkladu zadavatel uvádí, že se ztotožňuje se stanoviskem Úřadu, že jednoznačnost zadávací podmínky je třeba hodnotit z pohledu dodavatele mycích strojů disponujícího v oboru obvyklými zkušenostmi. Zadavatel setrvává na svém názoru, že parametry poptávaného plnění neměnil ani nerozšiřoval, a tedy tu nebyl důvod pro prodloužení lhůty pro podání nabídek. Následně zadavatel z opatrnosti rekapituluje argumentaci, kterou již přednesl ve svých vyjádřeních. Zadavatel k námitce navrhovatele o rozpornosti úvahy Úřadu ohledně akceptace nabízeného stroje vyššího než 2 000 mm uvádí, že to byl sám navrhovatel, kdo v nabídce bez dalšího uvedl, že jím nabízený stroj požadavkům zadavatele nevyhovuje. Bylo tak namístě aby zadavatel tuto informaci při posuzování nabídky zohlednil a navrhovatele vyloučil. Dle zadavatele tak vyloučení navrhovatele není důkazem toho, že mycí stroj s výškou větší než 2 000 mm nebyl akceptován, jak uvádí navrhovatel v rozkladu, ale jedná se o důsledek postupu navrhovatele.
33. Zadavatel k části B) rozkladu týkající se neprodloužení lhůty pro podání nabídek při úpravě technického parametru spotřeby vody vysvětluje význam slova „nezbytně“. Zadavatel uvádí, že slovo „nezbytně“ se vztahuje k funkčnosti oplachu a dalších technologických potřeb mycího stroje tím způsobem, že nebude „nezbytně“ potřebovat více, než množství vody v objemu 180 l/hod. Jde tak o hodnotu maximální, nikoli minimální, jak dovozuje navrhovatel v rozkladu. Zadavatel nesouhlasí s výkladem slova „nezbytně“ provedeným navrhovatelem v rozkladu. Dále zadavatel svou rozsáhlou argumentací zpochybňuje tvrzení navrhovatele ohledně přístupu dodavatelů ke spotřebě vody z pohledu kvality oplachu. Dle zadavatele je zřejmé, že zadávací podmínky jsou uvedeny ve směru stanovení maximální spotřeby vody (180 l/hod., 310 l/hod.). To odpovídá skladbě oplachové zóny, kdy zejména díky přítomnosti předoplachového okruhu a ve vztahu k tomu stanoveným limitům (180 l/hod., 310 l/hod.) se nelze obávat, že by v důsledku nedostatečného množství vody byl oplach nekvalitní. Tedy ani z technického pohledu nebyl důvod považovat limit spotřeby vody za minimální. Dle zadavatele tak nedošlo vysvětlením ZD č. 2 ke změně zadávacích podmínek, tudíž nebyl ani důvod k prodloužení lhůty pro podání nabídek.
34. Dále se zadavatel vyjadřuje k třetímu okruhu námitek navrhovatele týkajícímu se nepřímého odkazu na výrobek Winterhalter. Zadavatel přednesl úvahy o neustálém vývoji strojů, přičemž konstatoval, že právě výrobky společností Winterhalter a MEIKO jsou zdrojem konstrukční inspirace pro méně renomované výrobce, kteří by mohli jejich konstrukční systémy a rozměry napodobit. Zadavatel tak usuzuje, že množina výrobců schopných dodat stroj dle jím stanovených zadávacích podmínek je širší, než Úřad zjistil pro účely řízení.
35. Zadavatel k námitce navrhovatele ohledně vyjádření společnosti HRASPO uvádí, že informace jsou přesnější přímo od výrobců než od jejich obchodních partnerů, resp. prodejců.
36. K dalšímu argumentačnímu okruhu navrhovatele, uvedenému pod písm. D) rozkladu, týkajícímu se šířky stroje, zadavatel uvádí, že navrhovateli nepřísluší vměšovat se do provozních otázek zadavatele. Je na zadavateli, aby při každém investičním rozhodování zvážil doposud zjištěné skutečnosti, provozní zkušenosti a budoucí záměry. Zadavatel k navrhovatelem rozporovaným rozměrům vozíků uvádí, že vozíky jsou obvyklých rozměrů a současně jsou tyto rozměry potřebné pro bezpečný pohyb osob, které se v místnosti míjejí a manipulují s těžkými břemeny.
37. Dále zadavatel ve svém vyjádření obhajuje jím poskytnuté důkazy, které navrhovatel v rozkladu rozporuje, přičemž v podrobnostech odkazuje na svá předchozí vyjádření. Na svá vyjádření odkazuje i v souvislosti s potřebou co nejužšího stroje, aby mohl zlepšit provozní podmínky svých zaměstnanců. Zadavatel k navrhovatelem rozporovanému plánku prostoru uvádí, že je logické, že současně nemůže pracovat s vozíky popsaných rozměrů tak, jak to zachycuje výkres, neboť to znemožňuje velikost stávajícího mycího stroje. To však dle zadavatele neznamená, že provoz umývárny v minulosti s širším mycím strojem nepředstavovalo žádné omezení. Předložený výkres zadavatele zachycuje budoucí žádoucí stav, provozně lépe vyhovující. V tomto smyslu je tak dle zadavatele okrajové, v jakém počtu a jakým způsobem zadavatel vozíky označeného rozměru používá.
38. Zadavatel nesouhlasí s domněnkou navrhovatele, že by jím předložený plánek nebyl v souladu s realitou. Pokud měl navrhovatel v průběhu správního řízení takové podezření, měl to namítat v rámci vyjádření k podkladům rozhodnutí.
39. K namítaným rozměrům vozíků zadavatel uvádí, že vozíky užívané v provozech společného stravování jsou zcela běžně vyráběny v šířce 700 mm. Zadavatel souhlasí s názorem Úřadu, že rozměry vozíků, nejsou-li zjevně excesivní, jsou plně v gesci zadavatele.
40. K části E) rozkladu, týkající se požadavku na šířku pásu a průchozího profilu stroje, zadavatel uvádí, že logicky odůvodnil hodnoty rozměrových rezerv šířky pásu a průchozího profilu stroje, přičemž uvádí, že tyto hodnoty nejsou nijak excesivní. To dle zadavatele dokládají i veřejně dostupné technické informace výrobců mycích strojů, což dle zadavatele značí, že jsou jeho výsledné rozměrové požadavky splnitelné.
41. K poslednímu okruhu námitek navrhovatele týkajících se požadavku na minimální rozměry a minimální počet modulů a zón mycího stroje zadavatel uvádí, že navrhovatel svou rozkladovou argumentaci posouvá oproti tvrzením v návrhu. Dle zadavatele je nutno takový postup odmítnout. Zadavatel se ztotožňuje se závěry Úřadu a má za to, že Úřad v napadeném rozhodnutí nepřikládá některým parametrům rozdílnou důležitost, jen se dále nezabývá parametry, které již nemají pro výsledek správního řízení relevanci.
V. Řízení o rozkladu
42. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
43. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.
44. Rozkladová komise se na svém jednání usnesla navrhnout předsedovi Úřadu potvrzení výroku I napadeného rozhodnutí pouze za podmínky, že po dotazu předsedy Úřadu budou rozptýleny pochybnosti o zadávací podmínce na šířku mycího stroje v souvislosti s požadavkem zadavatele na manipulaci vozíky na nádobí vedle mycího stroje. V opačném případě rozkladová komise doporučila napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.
45. Za účelem zjištění, zda zadavatel své požadavky na technické parametry náležitě odůvodnil, bylo nařízeno ústní neveřejné jednání. Z tohoto jednání a následných vyjádření účastníků předmětného správního řízení, které budu podrobněji popsány níže, vzešly závěry, pro které bylo třeba výrok I napadeného rozhodnutí zrušit a věc v tomto rozsahu vrátit Úřadu k novému projednání.
46. Dále v souladu s návrhem rozkladové komise byl výrok II napadeného rozhodnutí potvrzen a rozklad v této části zamítnut.
47. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo rozhodnuto výše uvedeným způsobem.
VI. Další průběh správního řízení
48. V rámci řízení o rozkladu vedeném pod sp. zn. ÚOHS-R0156/2023/VZ vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-50474/2023/162 ze dne 20. 12. 2023, kterým bylo nařízeno neveřejné ústní jednání, které se uskutečnilo dne 9. 1. 2024 ve 13:00 v sídle Úřadu. Předmětem ústního jednání bylo vyřešení sporné otázky spočívající ve vymezení požadovaných parametrů předmětu veřejné zakázky – mycího stroje – které podle navrhovatele bezdůvodně omezují soutěž o veřejnou zakázku.
49. O průběhu neveřejného ústního jednání byl vyhotoven protokol, přičemž nebyl sepsán podrobný přepis, neboť byl současně pořizován zvukový záznam, který tvoří přílohu tohoto protokolu ve správním spisu. Níže jsou stručně popsány nejdůležitější části ústního neveřejného jednání.
Průběh ústního neveřejného jednání
50. Na začátku ústního jednání bylo shrnuto, které sporné požadavky se budou vyjasňovat, zejm. se jednalo o šířku poptávaného přístroje, minimální rychlost posunu pásu, otázku minimálního průchozího profilu, šířku pásu v rámci průchozího profilu a stanovené rozměry jednotlivých modulů.
51. Nejprve se vyjasňoval sporný požadavek na šířku mycího stroje, který pokládal Úřad v napadeném rozhodnutí za zásadní. Ze zjištěného skutkového stavu vyplynulo, že šířku mycího stroje zadavatel odůvodňuje omezeným manipulačním prostorem pracoviště a také šířkou používaných vozíků. Zadavatel byl vyzván k objasnění, zda disponuje vozíky o rozměrech 700 mm. Zadavatel potvrdil, že takové vozíky jsou na pracovišti v provozu, přičemž jde o rozměry vnější maximální. Následně se zadavatel vyjadřoval k typům jednotlivých vozíků. K tomu zadavatel předložil odborné vyjádření ze dne 3. 1. 2024, které zpracoval Martin Kolouch, s názvem „Manipulační vozíky“, jehož obsahem je zaměření třech vozíků, které zadavatel na pracovišti používá. Daný dokument byl na jednání proveden jako důkaz (viz 19. minuta a dále zvukového záznamu).
52. Navrhovatel se seznámil s uvedeným dokumentem a uvedl, že nepopírá, že vozíky o šířce 700 mm neexistují. Navrhovatel však měl za to, že zadavatel nepředložil žádný důkaz, že by skutečně tyto vozíky vlastnil, neboť z registru smluv tato skutečnost nevyplývá. Dále navrhovatel rozporoval i typy používaných vozíků, neboť dle navrhovatele tyto vozíky nejsou vhodné pro nádobí.
53. V této souvislosti bylo konstatováno, že přezkumem nejsou vozíky jako takové, účelem tohoto objasnění bylo zjistit, zda vozíky zadavatel používá, proto není potřeba provádět další dokazování k existenci a vlastnictví vozíků (srov. zvukový záznam od 25. minuty). Navrhovatel souhlasil s tím, že není třeba dále rozporovat velikost a vlastnictví vozíků.
54. Dále byl zástupce zadavatele vyzván k tomu, aby popsal prostor pracoviště a pohyb osob nebo vozíků v tomto prostoru ve vytíženém čase, přičemž se primárně vycházelo z výkresu prostoru doloženého zadavatelem již v rámci jeho vyjádření ze dne 25. 9. 2023. Zadavatel předložil další výkres, který zasazuje pracoviště umývárny do širšího kontextu, na kterém pak osvětlil pohyb pracovníků. Tento výkres byl zaevidován jako důkaz, který představuje pouze rozšíření již známého výkresu (viz zvukový záznam od 37. minuty). Dále zadavatel popsal prostor pracoviště v souvislosti s pohybem a prací tří pracovníků, a to i s břemenem. Zadavatel uvedl celkový rozměr prostoru, od kterého odpočítal rozměr mycího stroje a zůstal mu zbytný prostor pro manipulaci a pohyb osob. Zadavatel uvedl, že potřebný prostor pro pracovníky je 700 mm, a toto tvrzení podpořil odbornou literaturou, kterou následně předložil jako důkaz. Tento důkaz byl odmítnout, neboť byl shledán jako nadbytečný, přičemž rozhodující je výkres předložený zadavatelem, kde jsou naznačeny vozíky, které se míjejí, s čím následně souvisí otázka křížení mycí a špinavé zóny (viz zvukový záznam od 47. minuty). Zadavatel byl vyzván k vysvětlení, proč byly takto vozíky zakresleny, když by se z hygienických důvodů neměly míjet z důvodu křížení mycí a špinavé zóny. Rovněž bylo od zadavatele požadováno vysvětlení, jak to jeho pracovníci zvládali v minulosti, když tohoto prostoru z důvodu většího mycího stroje měli méně. Zadavatel se k těmto otázkám vyjádřil.
55. Následně se ke shora uvedeným tvrzením zadavatele vyjádřil navrhovatel. Navrhovatel předložil normu ČSN EN 269010, která rozporuje zadavatelem uváděné rozměry pro manipulaci osob s břemeny. Dále navrhovatel předložil nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen „nařízení vlády“), konkrétně upozornil na § 48 daného nařízení, kde jsou stanoveny rozměry podlahové plochy.
56. Dále navrhovatel předložil nákresy menších pracovišť s obdobnou situací jako zadavatel. K tomuto důkazu bylo uvedeno, že se provádět nebude, neboť ostatní provozy nemají pro zjištění skutkového stavu relevanci. Pro daný případ je totiž důležité, zda zadavatel unese své důkazní břemeno ohledně nastavení všech zadávacích podmínek včetně požadavku na šířku mycího stroje jakožto nezbytně nutných (viz zvukový záznam od času 1:16). Pokud jde o navrhovatelem předkládané normy, ty byly učiněny součástí podkladů rozhodnutí.
57. Zadavatel se dále vyjádřil k navrhovatelem předloženým podkladům a normám.
58. Dále se na ústním jednání projednávaly další zadavatelem požadované parametry, které zadavatel detailně pospal v ZD a které zpřesňovaly, jak by měl mycí stroj fungovat. Jde o požadavek na rychlost pásu, požadavek na počet modulů a zón mycího stroje a jejich rozměry a požadavek průchozího profilu. Zadavatel byl také dotázán, jaké měl důvody pro stanovení parametrů pro vnitřních strukturu mycího stroje. Zadavatel jako důvod uvedl, že se nebylo možné opřít o žádnou normu. Každý jim stanovený prvek měl pro něho význam, neboť se obával nekvalitního plnění, pokud přesně nedefinuje jeho minimální parametry. V podrobnostech pak odkázal na svá předchozí vyjádření.
59. Následně zadavatel objasňoval své potřeby vzhledem k požadovanému rozčlenění mycího prostoru. Zdůraznil, že takto stanovenými požadavky chtěl zajistit kvalitu mytí. Zadavatel mimo jiné uvedl, že požadované parametry byly stanoveny jako minimální, bylo tedy možné nabízet tyto minimální parametry a lepší. Lepší podle jeho názoru znamená delší mycí zóny, neboť je v nich více času na působení mycího procesu. Zde bylo ze strany Úřadu konstatováno, že takový požadavek stojí v protikladu k požadované délce stroje, s čímž zadavatel souhlasil. K tomu dodal, že po sečtení délky zón určitá vůle u délky stroje zůstane. Dále zadavatel uvedl, že jím stanovené délky mycích zón jsou v oboru běžné, přičemž v podrobnostech odkázal na svá vyjádření, kde se již k této námitce vyjádřil. Zadavatel doplnil, že neexistuje norma stanovující délku určité zóny a tedy, pokud by si ji on nestanovil konkrétně, tak by ji v těchto rozměrech nedostal, přičemž příliš krátká mycí zóna nesplní svou funkci.
60. Na výše uvedené tvrzení zadavatele reagoval navrhovatel s tím, že norma týkající se výsledku mytí existuje a poukázal na svá předchozí vyjádření, kde na ni odkazoval. Dále navrhovatel uvedl, že zadavatel stanovil minimální parametry poptávaného plnění tak, že je téměř žádný výrobek nesplňuje. Navrhovatel dále rozporoval tvrzení o kvalitě mytí dané konkrétními parametry. Dle jeho názoru existuje vícero faktorů, které ovlivňují kvalitu mytí. Navrhovatel dodal, že nevidí problém v samotných modulech, ale v kombinaci těchto požadavků a maximální délky poptávaného mycího stroje.
61. Na dotaz Úřadu, zda by bylo možné dodat i jiný mycí stroj, než ten od společnosti Winterhalter, navrhovatel odpověděl, že za zásadní omezení považuje stanovenou maximální šířku stroje a skladbu mycích modulů o stanovených minimálních rozměrech. Jestliže by rozhodujícím parametrem zůstala jen omezující šířka, navrhovatel byl toho názoru, že mycí stroje od společnosti Meiko a Hobart by byly blízko jejímu splnění, ale z důvodu různých výstupků na určitých místech těchto mycích strojů by se do požadavku zadavatele nemohly vejít.
62. Dále zadavatel zdůraznil skutečnost, že pro otázku kvalitně umytého nádobí jsou podstatné parametry, které jsou snadno kontrolovatelné, jako např. technické parametry mycího stroje. Vedle toho však stojí i tzv. neměřitelné faktory jako je „kvalitně umytý talíř“, u nichž existuje široké pole působnosti pro „výmluvy“, proč takové kvality nebylo možné dosáhnout (kvalita a tvrdost vody, nezvykle špinavé nádobí atd.). Poddimenzované technické parametry se v praxi dohánějí vyšším dávkováním chemických prostředků, a tedy zvýšením nákladů na provoz. Těmto okolnostem se chtěl zadavatel vymezením minimálních parametrů vyhnout, přičemž právě i rozměry jednotlivých mycích zón představovaly jeden z předpokladů požadované účinnosti mycího procesu.
63. Následně byla podrobněji diskutována otázka existence normy, která by stanovovala parametry kvalitně umytého nádobí jakožto výsledku mycího procesu. Jedná se o normu, k jejímuž dodržování se hlásí mimo jiné i výrobci Winterhalter, Meiko a Hobart. Zadavatel konstatoval, že taková norma není veřejně přístupná, a renomovaní distributoři s touto normou nepracují, pouze samotní výrobci. Dále upozornil na skutečnost, že taková norma pracuje s modelovými situacemi, resp. laboratorními podmínkami, a v reálném provozu není možné se spolehnout pouze na to, že výrobek prošel normou, a tak bude podávat dostačující výsledky.
64. Ze strany Úřadu zazněl dotaz, zda by došlo k rozšíření soutěže, jestliže by zadavatel stanovil své požadavky na poptávaný mycí stroj pouze s odkazem na uvedenou maximální šířku mycího stroje (820 mm), uvedený průchozí profil (600x440 mm) a požadavek na možnost umístit na pás mycího stroje dva talíře o průměru 280 mm vedle sebe. Navrhovatel odpověděl, že s každým jednotlivým rozvolněným parametrem se okruh potenciálních dodavatelů rozšiřuje, stanovená minimální šířka však zůstává limitujícím faktorem. Účastníci byli srozuměni s tím, že k této otázce se mohou podrobněji vyjádřit v rámci svých písemných vyjádření.
65. V závěru ústního neveřejného jednání bylo dle § 76 ve spojení s § 72 správního řádu vyhlášeno usnesení, kterým se účastníkům řízení stanovila lhůta do 19. 1. 2024 k vyjádření se ke skutečnostem, které vyšly najevo v průběhu ústního jednání, a rovněž k vyjádření se k provedeným důkazům.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
66. Dne 19. 1. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele s názvem „Podklady pro vyjádření zadavatele návazně na ústní jednání u ÚOHS dne 9. 1. 2024“, přičemž součástí tohoto vyjádření byly další dokumenty. Jelikož šlo o poměrně rozsáhlé vyjádření, není namístě zde podrobně rozepisovat obsah daného vyjádření. Proto budou dále uvedeny jen ta tvrzení z daného vyjádření, které mají pro případ relevanci.
67. Zadavatel nejdříve představil objekt, kde by měl být poptávaný mycí stroj umístěn, jak z pohledu jeho vybudování, tak i z pohledu úspornosti a vytíženosti prostoru. Dále zadavatel opakuje tvrzení z ústního jednání, že vozíky o velikosti 700 mm disponuje, přičemž v podrobnostech odkazuje na svá předchozí vyjádření. Zadavatel pak projevil ve vyjádření záměr zakoupit do budoucna vozík s elevací pro koše.
68. Dále se zadavatel vyjádřil ke svému požadavku na užší mycí stroj, neboť potřebuje disponovat větším prostorem z důvodu lepší manipulace pracovníků s nádobím či jinými břemeny jako např. transportní koše. Zadavatel znovu popsal prostor umývárny, její celkové rozměry v souvislosti s pohybem osob a jejich manipulace s vozíky v provozu. K tomu sdělil, že norma ČSN 26 9010, zmíněná navrhovatelem na ústním jednání v souvislosti s definicí minimálního pracovního prostoru, na danou situaci podle jeho názoru nedopadá. Také nařízení vlády uváděné navrhovatelem stanovuje jen obecně požadovaná minima, která nepřihlížejí ke skutečným potřebám provozovny. Zadavatel tak ve svém vyjádření znovu poukazuje na odbornou literaturu, ze které vychází při výměře prostoru. Dále zadavatel vyjmenovává další právní normy, které musí dodržovat na pracovišti umyvárny, přičemž u zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů odkazuje na jeho § 102.
69. Zadavatel dále tvrdí, že mycí stroj v šířce 800 mm se vyrábí více než 15 let, a proto se domnívá, že tento parametr poptávaného stroje není nijak unikátní požadavek, který by nedokázali konstrukčně splnit i další dodavatelé. Navíc dle zadavatele tento stroj mohla dodat řada dodavatelů včetně navrhovatele.
70. K dotazu položenému ze strany Úřadu na ústním jednání, které další předměty zadavatel potřebuje umývat v mycím stroji, zadavatel ve svém vyjádření doplňuje, že jde o plastové koše na pečivo o výšce 340 mm, mísy na ovoce (280 mm) a vědra (od 290 mm do 380 mm).
71. Dále zadavatel k dotazu položenému ze strany Úřadu na ústním jednání, zda by bylo možné zajistit splnění důvodných potřeb zadavatele odkazem na vhodnou normu místo stanovení několika technických parametrů, uvedl, že to možné není. Následně zadavatel rozebral důvody, proč nepostupoval odkazem na některou z norem (DIN 10510, DIN 17735). Zadavatel k tomu doplnil, že pokud v zadávacích podmínkách použil normu DIN 10510, pak jen v tom velmi omezeném rozsahu, ve kterém je výrobcům, resp. dodavatelům, zřejmý.
72. Zadavatel je přesvědčen, že způsobem, jakým stanovil parametry mycího stroje, zajistil předpoklad pro stabilní mycí výsledky, provozní spolehlivost, ergonomii práce a pracovní podmínky. Proto zadavatel dále ve svém vyjádření podrobně rozebírá svůj požadavek na velikost a polohu jednotlivých modulů stroje. Následně se zadavatel vyjadřuje k jednotlivým zónám a modulům mycího stroje, přičemž uvádí obdobnou argumentaci jako ve svém vyjádření ze dne 25. 9. 2023 (viz body 138 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí).
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
73. V tentýž den, tj. 19. 1. 2024, bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům před vydáním rozhodnutí (dále jen „vyjádření k podkladům“). I toto vyjádření je poměrně rozsáhlé, proto z důvodu přehlednosti tohoto rozhodnutí bude zde jen stručně popsáno.
74. Navrhovatel tímto vyjádřením reaguje nejenom na tvrzení zadavatele, která zazněla v průběhu ústního jednání, ale také na tvrzení zadavatele uvedená v jeho vyjádření k rozkladu. První dva body vyjádření k podkladům se týkají tvrzení zadavatele o výšce stroje a spotřebě vody, která byla součástí pouze vyjádření k rozkladu a nijak se nevztahovala k předmětu ústního jednání. Navrhovatel v této souvislosti opakuje argumentaci uvedenou již ve svých předchozích vyjádřeních a v podrobnostech na ně odkazuje.
75. K tvrzení zadavatele ve vztahu ke stanovení technických podmínek formou nepřímého odkazu na mycí stroj výrobce Winterhalter navrhovatel uvádí následující. V případě, že je stroj v sériovém provedení vyráběn s průchozí šířkou 570 mm a celkovou šířkou 920-950 mm, případná úprava dle požadavků zadavatele by znamenala kompletní rekonstrukci stroje, neboť nejde jen o výměnu dílů. Proto navrhovatel odmítá závěr zadavatele, že jeho požadavky by neměly vliv na dodací lhůty.
76. Dále se navrhovatel vyjadřuje k požadavku na maximální šířku mycího stroje. Navrhovatel má za to, že zadavatel odvádí pozornost od vozíků a převrací argumentaci směrem k tomu, že podobný prostor, jako ten potřebný pro vozík, je třeba i pro bezpečný pohyb osob, které se v místnosti vzájemně míjejí. Navrhovatel k tomu odkazuje na normu ČSN 26 9010 a nařízení vlády, ze kterých vyvozuje závěr, že dle těchto norem postačuje pro pohyb osob s břemeny v obou rukách šířka pro průchod mezi mycím strojem a zdí jen 1150 mm, nikoli, jak tvrdí zadavatel, 1500 mm.
77. Navrhovatel dále k tvrzení zadavatele na ústním jednání o tom, že se vozíky nemíjejí, neboť jeden je zaparkovaný u mycího stroje, podotkl, že toto tvrzení zadavatele nepodporuje důvodnost jeho požadavku na šířku stroje 820 mm včetně všech výstupků. Některé myčky totiž mají dle navrhovatele šířku 950 mm až v místě ovládacího panelu a ve zbylé části stroje jsou úzké. I přestože takové rozšíření stroje pouze v určité omezené části stroje nijak nebrání zaparkování vozíku, takový mycí stroj by zadávacím podmínkám nevyhověl, neboť ty zohledňují pouze celkovou šířku stroje.
78. V této souvislosti navrhovatel reagoval na tvrzení zadavatele, že v budoucnu hodlá koupit nové vozíky. Pokud by si zadavatel pořídil vozíky o šířce 670 mm, neměl by být problém připustit myčku až o 60 mm širší i v situaci s jedním zaparkovaným a druhým objíždějícím vozíkem. Dle navrhovatele tak není důvod omezit šířku stroje na max. 820 mm.
79. Dále navrhovatel rozporuje argumentaci zadavatele ohledně pohybu pracovníků v umývárně a jejich manipulace s nádobím či jinými břemeny, přičemž přiložil 3 výkresy jiných umýváren školních jídelen, zcela obdobných provozu zadavatele. Na základě těchto výkresů se navrhovatel utvrzuje, že nemůže být pro zadavatele problém umístit do provozu mycí stroj o 300 mm širší, než jaký zadavatel požaduje.
80. Tvrzení zadavatele na ústním jednání, že v době nákupu předcházejícího mycího stroje se nevyráběly mycí stroje s aktuálně požadovanou šířkou, navrhovatel považuje za nepravdivé. Mycí stroj Winterhalter o šířce 800 mm je na trhu dostupný od roku 2005.
81. Argumentaci zadavatele o průchozím profilu a šířce pásu navrhovatel pokládá za manipulativní. Navrhovatel je toho názoru, že výrobci mycích strojů nevyrábějí mycí stroje s širšími průchozími profily z toho důvodu, aby poskytovaly určitou rezervu, jak tvrdí zadavatel, ale proto, že různí zákazníci mají jinou skladbu umývaných předmětů. V dalším navrhovatel odkazuje na svá předchozí vyjádření.
82. Dále se navrhovatel vyjadřoval k požadavku zadavatele na rozložení jednotlivých zón a modulů mycího stroje. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, který zazněl na ústním jednání, že jedině detailním popisem parametrů mycího stroje lze zaručit předpoklad dobrého mytí. Navrhovatel má za to, že různí výrobci mohou dosahovat kýženého výsledku dobrého mytí i jiným technickým řešením, o kterém zadavatel nemusí mít povědomí. Stejně jako ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel upozorňuje na existenci normy DIN EN 17735, která stanovuje standard pro hygienicky dokonalé výsledky mytí. Dle navrhovatele tak mohl zadavatel pomocí této normy vyjádřit požadovaný výsledek mycího procesu namísto sestavení konkrétních technických parametrů. K tomu navrhovatel uvedl výrobce, kteří nabízejí mycí stroje respektující tuto normu.
83. Dle navrhovatele zadavatel na ústním jednání nově připustil, že již není nutno trvat na minimálních délkách jednotlivých modulů mycího stroje s tím, že pokud bude stroj disponovat delší předmycí zónou, může teoreticky mít kratší mycí zónu. To je dle navrhovatele zásadní názorový posun, a proto odůvodnění zadavatelova požadavku o minimálních délkách jednotlivých modulů nemůže obstát.
84. K dotazu Úřadu na technickou specifikaci rozšiřující okruh možných dodavatelů navrhovatel uvedl další výrobky odlišné od výrobce Winterhalter, které by zadavatel mohl obdržet, kdyby netrval na konkrétní šířce stroje, minimálních rozměrech a počtu modulů a mycích zón a na požadavku na přesně stanovené šířce pásu a průchozího profilu stroje.
85. Navrhovatel považuje za důležité poukázat na to, že již ani výrobce Winterhalter není schopen poskládat mycí stroj tak, aby splnil požadavky zadavatele, neboť jeho rozložení zón je v aktuálně nabízením tunelovém mycím stroji odlišné od zadavatelem požadovaného sestavení mycího stroje.
VII. K důvodům zrušení výroku I napadeného rozhodnutí
K vypořádání námitek týkajících se neprodloužení lhůty pro podání nabídek
86. Dříve, než bude odůvodněno zrušení výroku I napadeného rozhodnutí, je nutno vypořádat argumentaci navrhovatele uvedenou v části A) a B) rozkladu související s neprodloužením lhůty pro podání nabídek v důsledku dle navrhovatele domnělé změny zadávací podmínky.
K části A rozkladu nazvané „K neprodloužení lhůty pro podání nabídek po úpravě technického parametru výšky stroje“
87. Úřad se v bodě 200 odůvodnění napadeného rozhodnutí zaměřil na znění dotčené zadávací podmínky, a zda vůbec vysvětlením č. 1 a č. 2 (viz body 193–194 odůvodnění napadeného rozhodnutí) nastala její změna. Zadavatel v technické specifikaci definoval svůj požadavek jako „výška stroje ve většině jeho půdorysu cca max. 2000 mm (není limitní)“. Lze souhlasit s Úřadem, že spojení výrazu „cca“ a „max.“ je ve své podstatě v protikladu, proto určujícím byl další výraz uvedený v závorce daného požadavku – „není limitní“. Z tohoto lze dovodit, že zadávací podmínka zněla tak, že zadavatel nepožadoval pevně stanovený limit výšky stroje. Zadavatel tak v rámci vysvětlení č. 1 a č. 2 dotčenou zadávací podmínku nijak nezměnil, když kladně odpověděl na dotaz, zda bude akceptovat dodání stroje o celkové výšce větší než 2 000 mm.
88. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že si Úřad v bodě 200 odůvodnění napadeného rozhodnutí protiřečí, neboť na jedné straně uvádí, že zadavatel akceptuje výšku stroje i větší než 2 000 mm a následně v bodě 202 odůvodnění napadeného rozhodnutí v poznámce pod čárou uvádí, že zadavatel neposuzoval konkrétní hodnotu parametru, ale pouze deklaraci navrhovatele o nesplnění daného technického požadavku. S názorem navrhovatele ohledně vnitřní rozpornosti výše uvedených bodů nelze souhlasit, neboť tato tvrzení nejdou proti sobě. Úřad v bodě 200 jasně uvedl, že účelem kolonky u výšky mycího stroje je dozvědět se konkrétní parametry nabízeného plnění. Pokud však navrhovatel do této kolonky uvedl, že výšku stroje nesplňuje, aniž by uvedl jakoukoli hodnotu, z logiky věci zadavatel nemohl akceptovat splnění tohoto požadavku.
89. Nelze tak souhlasit s názorem navrhovatele, že by důvod jeho vyloučení spočívající v nesplnění požadavku výšky stroje měl být důkazem proti tvrzení zadavatele, že výška stroje nebyla technickým požadavkem (a proto při jeho změně nebyl zadavatel povinen prodloužit lhůtu k podání nabídek). K tomu je třeba doplnit, že zadavatel navrhovatele vyloučil z důvodu nesplnění hned několika technických parametrů, u kterých navrhovatel neuvedl žádnou hodnotu.
90. Úřad ostatně v bodě 202 odůvodnění napadeného rozhodnutí správně konstatoval, že předmětem tohoto správního řízení není přezkum důvodů vyloučení navrhovatele, a tedy Úřad ani tyto důvody blíže nezkoumal. Úřad se zabýval pouze povahou odpovědí na dotazy v rámci vysvětlení č. 1 a 2 ZD ve vztahu ke znění zadávací podmínky, přičemž zjistil, že zadavatel zadávací podmínku nezměnil ani nedoplnil, neboť zadavatel výrazy jako „cca“ a „není limitní“ vyjádřil, že hodnota výšky stroje je pro něj orientační. Úřad správně dospěl k závěru, že ke změně předmětné zadávací podmínky v rámci vysvětlení ZD nedošlo.
K části B rozkladu nazvané „K neprodloužení lhůty pro podání nabídek po úpravě technického parametru spotřeby vody“
91. Navrhovatel i zde, stejně jako u předchozí zadávací podmínky, setrvává na názoru, že ze znění dotčené zadávací podmínky (viz bod 192 napadeného rozhodnutí) je zřejmé, že zadavatel vysvětlením ZD změnil její povahu. Navrhovatel v rozkladu brojí proti výkladu zadávací podmínky ohledně spotřeby vody pro oplach, neboť slovo „nezbytně“ dle jeho názoru napovídá, že zadavatel požadoval množství vody pro oplach v minimálním (spodním) rozsahu 180 l/hod. Úřad se při výkladu této zadávací podmínky nespokojil pouze s gramatickým výkladem, ale také přihlédl k logičnosti daného požadavku a odbornosti dodavatelů (podrobně bod 204 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Námitky navrhovatele související s významem slova „nezbytně“ nejsou relevantní, neboť Úřad nepopírá, že takto formulovaná zadávací podmínka by skutečně mohla vzbuzovat dojem, že se jedná o spodní hodnotu objemu oplachu.
92. Úřad se však zaměřil na celý kontext zadávací podmínky stanovené v rámci technické specifikace, kde zadavatel v souvislosti s dalším požadavkem na množství vody pro provozní podmínky uvedl hodnotu maximální spotřeby vody. Z kontextu zadávací dokumentace je tedy zřejmé, co zadavatel formulací uvedených množství spotřeby vody zamýšlel, a sice, že množství vody pro oplach má být v objemu max. 180 l/hod. a pro standardní provozní podmínky max. 310 l/hod., tudíž zadavatelem stanovená zadávací podmínka nevzbuzuje nejasnosti o jejím smyslu. Bylo by totiž nesmyslné vykládat zadávací podmínku tak, že zadavatel požaduje větší hodnotu objemu spotřeby vody pro oplach, než jakou stanovil, tj. v objemu 180 l/hod., neboť nelze shledat význam takového požadavku, resp. jaký význam by měl pro zadavatele požadavek pro větší spotřebu vody při oplachu. Správnosti takového výkladu, jak správně uvedl Úřad, nasvědčuje i celospolečenská poptávka po snižování spotřeby vody. Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že tento význam vidí v kvalitě oplachu, neboť extrémně nízké množství oplachové vody negativně ovlivní kvalitu oplachu. V této souvislosti je třeba doplnit, že zadavatel nestanovil extrémně nízkou spotřebu vody, což podporuje i dotaz navrhovatele na nižší spotřebu vody při oplachu v rámci vysvětlení č. 2. Je tak zřejmé, že pro zadavatele má větší význam, když bude nabízené plnění při nižším množství vody provádět kvalitní oplach. Argumentace navrhovatele týkající se kvality oplachu nemůže obstát, neboť jen stěží si lze představit, že by zadavatel požadoval větší objem vody z důvodu lepší kvality oplachu, když na kvalitu oplachu může mít vliv také teplota vody, přičemž v kombinaci s menší spotřebou vody by mohl být také dosažený kýžený výsledek.
93. Tvrzení navrhovatele, že nelze spotřebu vody snižovat do nekonečna, je neopodstatněné, neboť zadavatel nehodnotil zadávací podmínku tak, že, kdo nabídne co nejnižší spotřebu vody u oplachu, bude mít více bodů. Pro zadavatele je výhodnější, když mycí stroj využije u oplachu menší množství vody v dobré kvalitě.
94. Dále citovaná pasáž vyjádření dodavatele HRASPO, na kterou navrhovatel v rozkladu odkazuje, není na podporu argumentu navrhovatele o nejasnosti zadávací podmínky použitelná. V této pasáži dodavatel HRASPO upozorňuje na parametry, na základě kterých by nebyl schopen dodat mycí stroj, avšak o neurčitosti sporné zadávací podmínky se nijak nezmiňuje.
95. Lze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že zadávací podmínky musí být určité a jednoznačné, a v případě jakékoliv nejasnosti či neurčitosti v zadávacích podmínkách se tato nejasnost neklade k tíži dodavatele. V daném případě však zadávací podmínka nebyla tak nejasná, že by si odborníci na trhu obchodující s mycími stroji nebyli schopni udělat jasnou představu o tom, zda jde o maximální či minimální spotřebu vody při oplachu. V této souvislosti lze podpůrně odkázat na rozhodnutí předsedy č. j. ÚOHS-R0146/2018/VZ-31305/2018/322/JSu ze dne 29. 10. 2018, „na dodavatele, který se uchází o veřejnou zakázku, nelze nahlížet jako na tabula rasa bez jakýchkoliv zkušeností a odborných znalostí.“ Fakt, že je na dodavatele ucházející se o veřejnou zakázku nutné nazírat jako na subjekty nadané určitou mírou odbornosti, schopné kvalifikovaného úsudku, byl opakovaně akcentován v dosavadní rozhodovací praxi, příkladem lze uvést rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 91/2008-103 ze dne 3. 5. 2010, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0070/2018/VZ-20411/2018/322/JSu ze dne 11. 7. 2018, sp. zn. ÚOHS-R0198/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01251/2020/321/ZSř ze dne 13. 1. 2020 a č. j. ÚOHS-R0194/2018/VZ-03955/2019/321/EDo ze dne 28. 2. 2019. Z uvedené rozhodovací praxe dále vyplývá, že v souladu s presumpcí profesionality není zadavatel povinen stanovit veškeré dílčí zadávací podmínky zcela vyčerpávajícím způsobem, neboť oprávněně spoléhá na to, že dodavatelé disponují odbornými zkušenostmi, díky kterým tyto „nedostatky“ v zadávací dokumentaci překlenou a nebudou jim bránit v podání srovnatelné nabídky.
96. K částem A) a B) rozkladu lze závěrem shrnout, že zde uvedená argumentace navrhovatele neobstojí. Úřad správně učinil závěr, že v rámci předmětných vysvětlení zadávací dokumentace nedošlo ke změně zadávacích podmínek, nadto snad dokonce ke změně, která by byla způsobilá rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, nýbrž se v obou navrhovatelem namítaných případech jednalo toliko o potvrzení stanovených podmínek. Nelze tak zadavateli vytknout, když po vysvětlení ZD č. 1 a vysvětlení ZD č. 2 lhůtu pro podání nabídek neprodloužil.
K důvodům zrušení výroku I napadeného rozhodnutí
97. V daném případě lze důvodně předpokládat, že zadavatelem stanovené požadavky na mycí stroj směřují pravděpodobně pouze k jednomu výrobku společnosti Winterhalter. Vyplývá to jednak z tvrzení navrhovatele, ale také např. z tvrzení společnosti HRASPO, jak je citováno Úřadem v napadeném rozhodnutí v bodě 109. Úřad v bodě 215 odůvodnění napadeného rozhodnutí učinil správný závěr, že v tomto případě požadavky zadavatele znamenají ve vztahu k zadávané veřejné zakázce značné omezení hospodářské soutěže na relevantním trhu. Jak dále v bodech 217 až 219 odůvodnění napadeného rozhodnutí dovodil, k omezení okruhu potenciálních dodavatelů nesmí docházet bezdůvodně, tj. takové omezení musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele (v této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016). Úřad tak postupoval správně, pokud se zabýval posouzením důvodů na straně zadavatele, které by mohly uvedené omezení soutěže potenciálních dodavatelů opravňovat, resp. posouzením toho, zda navrhovatelem namítané technické podmínky nebyly stanoveny bezdůvodně. Dále již bylo opakovaně Úřadem konstatováno, že čím více je hospodářská soutěž zadavatelem omezena, tím lépe musí být schopen odůvodnit ty požadavky, jež jsou rozporovány s tím, že vedou k danému omezení. Není tomu tedy tak, že by za jistých okolností zadavatel nebyl oprávněn požadovat dokonce jeden konkrétní výrobek, avšak jím uvedené důvody musí být objektivní a dostatečné pádné. Touto optikou tedy bude posuzován i zdejší případ.
K důvodům nastavení požadavků na maximální šířku stroje
98. Zadavatel odůvodňuje šířku mycího stroje svým omezeným prostorem v umývárně, kde by měl být mycí stroj umístěn. Zadavatel na podporu svého tvrzení předložil plánek této místnosti, ze kterého vyplývá, že zadavatel má při šířce stroje v hodnotě 820 mm k dispozici prostor pro průchod kolem stroje v šíři 1450 mm. Zadavatel by dle svého sdělení ideálně potřeboval, aby tento prostor umožňoval umístění vozíku o velikosti 700 mm a zároveň průchod osoby kolem něj v prostoru o šíři 800 mm (nebo průchod osoby s dalším vozíkem o šíři 700 mm) s tím, že na každé straně vozíku s nákladem bude rezerva v hodnotě 50 mm, avšak to uvedený prostor neposkytuje. Z průběhu ústního jednání vzešlo, že zadavatel vozíky o 700 mm disponuje a jeho argumentace ohledně pohybu vozíku je založena na skutečném stavu dotčeného pracoviště. Je zřejmé, že předložený plánek místnosti dokládá, že zadavatel disponuje velmi omezeným prostorem. Ostatně navrhovatel omezenost prostoru umývárny u zadavatele ani nerozporuje.
99. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016 sp. zn. 31 Af 3/2015, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ V kontextu uvedeného lze odkázat rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi apod.“.
100. Je zcela přirozené a pochopitelné, že vzhledem k objektivně malé velikosti místnosti se zadavatel snaží získat co nejvíce místa pro zajištění provozu. Avšak pouze potřeba většího prostoru nemůže bezdůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Pro posouzení, zda se jedná o objektivní potřebu zadavatele je nutno vzít v úvahu i další okolnosti daného případu. Ze zjištěného skutkového stavu vzešlo, že další dodavatel, který je schopen vyrobit relativně úzkou myčku, která by do provozu zadavatele mohla být vhodná, by mohl nabídnout mycí stroj s celkovou šířkou 860 mm, přičemž v místě ovládací skříně činí šířka stroje 980 mm (vyjádření společnosti HOBART ze dne 24. 8. 2023 – bod 119 napadeného rozhodnutí). Jde tedy o stroj, který ve své většinové šířce přesahuje zadavatelem požadovaný maximální rozměr o pouhých 40 mm. Úřad se v bodě 222 odůvodnění napadeného rozhodnutí obrátil na zadavatele s dotazem, proč není možné akceptovat šířku stroje např. v hodnotě 860 mm, přičemž se spokojil s tvrzením zadavatele, že reálná výměra pracoviště je oproti výměre doporučené odbornou literaturou poddimenzována. Naproti tomuto argumentu zadavatele stojí nařízení vlády, v jehož § 48 je uvedeno, že: „Pro jednoho zaměstnance musí být v prostoru určeném pro trvalou práci volná podlahová plocha nejméně 2 m2, mimo stabilní provozní zařízení a spojovací cesty. Šíře volné plochy pro pohyb nesmí být stabilním zařízením v žádném místě zúžena pod 1 m.“ Z předloženého plánku a výpočtu zadavatele plyne, že zadavatel má při šířce mycího stroje v hodnotě 820 mm k dispozici prostor pro průchod kolem stroje v hodnotě 1450 mm. Je tak zřejmé, že nařízení vlády by zadavatel dodržel i v případě, kdy by stabilní zařízení v podobě mycího stroje bylo i širší (např. o 40 mm). Zadavatelem stanovená šířka průchodu je tak podstatným způsobem širší, než jak je i právním předpisem považováno za nezbytné. V této souvislosti je třeba podotknout, že předseda Úřadu neopominul, že v prostoru uličky mezi mycím strojem a zdí je umístěn pravidelně vozík o šíři 700 mm. Nejedná se však o „stabilní provozní zařízení“ a z tohoto důvodu nelze shora uvedené podzákonné určení minimálního pracovního prostoru (pod 1 m) brát za pro tuto situaci určující. Zadavatelem stanovená šířka průchodu je rovněž mnohem širší, než hodnota stanovená dle tvrzení navrhovatele (vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 18. 1. 2024) příslušnou normou ČSN 26 9010 – zde navrhovatel uvádí: „[d]le čl. 3. 1. 6. nejmenší šířka průchozí uličky pro občasný pohyb pracovníků s břemeny v obou směrech je 1150 mm“. Závěry v otázce, jaká je skutečně potřebná šířka průchodu, plynoucí z nařízení vlády i z uvedené normy, se zadavateli zatím žádným důkazem nepodařilo vyvrátit.
101. Požadovaný vyšší „komfort“ pohybu osob v prostoru tím, že ušetří v prostoru pouhých 40 mm, nemůže vyvážit skutečnost, že je tímto způsobem zcela zásadním způsobem omezena soutěž mezi dodavateli. Je třeba říci, že v porovnání se současným stavem, kdy zadavatel momentálně disponuje mycím strojem o rozměrech cca 960 mm, by svou potřebu o ušetření místa na pracovišti naplnil i vícerými stroji o rozměrech užších, než je 960 mm nebo 900 mm. Za tímto účelem navrhovatel označil výrobek Meiko M-iQ, přičemž dle jeho tvrzení má stroj šířku 815 mm ve většině jeho půdorysu, pouze v místě, kde je umístěn ovládací panel, je rozšířen na 920-950 mm (viz vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne ze dne 18. 1. 2024). Dále pak navrhovatel označil výrobek Hobart Premax FTPi v sestavení FTPi 1-L-A-R-DS5 (šířka stroje ve většině svého půdorysu je 865 mm, pouze v místě, kde je umístěný ovládací panel, je rozšířený na 980 mm). Pokud by tedy zadavatel vymezil své požadavky na šířku mycího stroje např. tak, že pouze v nejkritičtějším místě provozu (např. tam, kde stojí vozík o šíři 700 mm) má mít určitou maximální šířku, a zároveň připustil, že na ostatních částech mycího stroje se mohou vyskytovat i různé výstupky, odkládací pulty, ovládací panely, madla, úchyty, ovládací prvky vypínačů, apod., je možné, že by takový požadavek soutěž neomezoval v takové míře jako nyní, a současně by byly potřeby zadavatele vzhledem k parametrům umývárny naplněny. Přiměřenost zadávacích podmínek je totiž třeba zvážit nejen ve vztahu k potřebám zadavatele, ale i k možnostem potenciálních dodavatelů.
102. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že účelem zákona je, aby proběhla co možná nejširší soutěž mezi dodavateli, a proto je třeba vždy hodnotit přiměřenost potřeby zadavatele ve vztahu k omezení hospodářské soutěže. V daném případě však zadavatel nedokázal přesvědčivě prokázat, že již v rámci požadavku na konkrétní šířku výrobku nelze připustit i výrobky o něco málo širší případně obdobné šířky po většinu délky stroje, aniž by mu to způsobovalo zásadní provozní problémy. A to v situaci, kdy by takový ústupek znamenal výrazné rozšíření soutěže. Jakkoliv lze mít pochopení pro snahu zadavatele zajistit personálu kuchyně co největší pracovní komfort, jeho odůvodnění takto konkrétních požadavků v kontrastu s nabídkou daných výrobků na trhu není dostatečné.
103. Oproti Úřadu tedy předseda Úřadu posoudil požadavek zadavatele na maximální šířku poptávaného mycího stroje jako nedůvodně omezující soutěž potenciálních dodavatelů. Zadavatel totiž uvedením konkrétního maximálního rozměru mycího stroje v hodnotě 820 mm zásadně zužuje hospodářskou soutěž a omezuje potenciální dodavatele, kteří by byli schopni dodat předmět veřejné zakázky, který by svým účelem (ušetřit co možná nejvíce prostoru v umývárně) vyhovoval zadavateli, avšak ti se nemohou soutěže zúčastnit, jelikož podle neodůvodněně konkrétních požadavků zadavatele nesplňují stanovený parametr třeba jen o 40 mm.
104. Tvrzení zadavatele a některých oslovených výrobců o tom, že poptávaný mycí stroj by bylo možné vyrobit pro zadavatele na míru, je třeba brát s rezervou již z toho důvodu, že doba zhotovení takové zakázky by nekorespondovala se zadavatelem dobou plnění šetřené veřejné zakázky. Zadavatel zahájil zadávací řízení dne 5. 5. 2023 a lhůta pro podání nabídek byla 30. 5. 2023 s termínem realizace do 30 dnů ode dne zahájení prací (10. 7. 2023, viz níže). Proto například odpověď společnosti MEIKO (viz bod 115 odůvodnění napadeného rozhodnutí), že je schopna splnit všechny zadavatelem požadované parametry, je třeba brát s rezervou, neboť tato odpověď je natolik stručná a obecná, že z ní nelze bez veškerých pochybností učinit závěr o splnění požadavku na max. šířku mycího stroje. Na dotaz Úřadu „Jako výrobce/dodavatel pásových mycích strojů, byli byste schopni přizpůsobit parametry stroje/poptat přizpůsobení parametrů stroje tak, aby splňoval všechny požadavky uvedené v příloze? Byli byste schopni vyrobit/poptat mycí stroj, který není uveden v rámci veřejně dostupných materiálů?“ společnost MEIKO odpověděla „Ano, jsme schopni splnit všechny požadované parametry. Jsme schopni postavit myčky, které nejsou uvedeny ve veřejně přístupných dokumentech, jako je šířka vstupu do stroje do 1220 mm a výška vstupu do stroje do 705 mm, a např. s tepelnou dezinfekcí s termo štítkem nebo A030, nebo stroje se zvláštními požadavky na tento dopravní pás.“ (bod 115 napadeného rozhodnutí). Pokud by však tato společnost skutečně byla schopna splnit veškeré požadavky zadavatele, není zřejmé, zda by byla schopna dodat takto na míru poskládaný mycí stroj v zadavatelem určené dodací lhůtě – z návrhu smlouvy se podává, že termín zahájení realizace stavby byl stanoven na 10. 7. 2023, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Termín pro dokončení stavby: 30 kalendářních dní ode dne zahájení stavby (článek VI návrhu Smlouvy o dílo). Podkladem pro tyto úvahy jsou jednak odpovědi dodavatelů, jež oslovil Úřad a jednak i fakt, že problematickým požadavkem nebyla pouze šířka stroje, ale celá řada dalších dílčích parametrů, které by bylo třeba přizpůsobovat, což by bylo již z povahy věci úpravou složitější než například pouhá úprava rychlosti pohybu pásu. Ta se i v rámci odpovědí shromážděných Úřadem nezdála výraznější překážkou.
105. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že diskriminační požadavek na maximální šířku poptávaného mycího stroje nestojí v zadávacích podmínkách sám, ale v doprovodu rozsáhlého souboru dalších, velice konkrétních specifikací ze strany zadavatele. Zadavatel stanovil celou řadu přesných minimálních požadavků, které s pravděpodobností hraničící s jistotou směřují pouze k jednomu výrobci mycích strojů, tj. k výrobci Winterhalter. Úřad v bodě 236 odůvodnění napadeného rozhodnutí zpochybnil důvodnost těchto požadavků, avšak dále se jimi nezabýval (s ohledem na závěr, že požadavek zadavatele na maximální šířku poptávaného stroje posoudil jako důvodný). Tato okolnost, tedy rozsah konkrétních požadavků zadavatele, které ve svém souhrnu omezují soutěž o veřejnou zakázku na jediného dodavatele, je však pro posouzení případu podstatná. V průběhu správního řízení byl shledán jako problematický zejména požadavek zadavatele na minimální rozměry a minimální počet modulů a jednotlivých zón poptávaného mycího stroje. Zadavatel tento požadavek odůvodňuje tím, že jedině při stanovených parametrech bude dosaženo požadovaného technologického účinku, tedy kvalitně umytého nádobí.
106. Zadavatel ve svých vyjádřeních uvádí pouze obecná tvrzení, neboť z ničeho nelze dovodit, že by právě zadavatelem požadovaná délka modulů bez dalšího zaručovala kvalitně umyté nádobí. Nelze opomenout, že různí výrobci disponují různými technologickými řešeními ve skladbě mycího stroje, o kterých nemusí mít zadavatel povědomí. Z tvrzení zadavatele ohledně jeho požadavku na minimální rozměry mycích modulů nelze shledat neoddiskutovatelnou příčinnou souvislost s kvalitou mytí. Jinými slovy, nelze přisvědčit závěru, že pouze zadavatelem specifikovaný mycí stroj je schopen umýt nádobí kvalitně. Zadavatel sám ve svém vyjádření ze dne 25. 9. 2023 přiznává, že „nelze vyloučit, že se vyskytují výrobci, kteří i do menšího modulu, než je 700 mm umístí i třístupňový oplach – v tom případě jde o řešení, které objektivně ztrácí účinnost.“ Právě u délky oplachu existují výrobci, kteří vyrábějí modul oplachu o délce 650 mm, což nedosahuje zadavatelem požadované délky 700 mm. Zadavatel však nebyl ani zde schopen objektivně odůvodnit, proč právě a pouze takové skladba a délka jednotlivých mycích modulů povede ke kvalitnímu výsledku.
107. Lze uzavřít, že zadavatel ani u tohoto požadavku neunesl důkazní břemeno o důvodnosti a nezbytnosti takto striktně zadavatelem stanovených zadávacích podmínek skladby mycího stroje.
108. Ze zjištěného skutkového stavu je patrno, že zadavatel stanovil celou řadu konkrétních zadávacích podmínek, které směřují s velkou pravděpodobností k jednomu výrobku společnosti Winterhalter. Ačkoliv je pochopitelné, že zadavatel sleduje cíl poskytnout svým zaměstnancům maximální komfort při práci, nelze přehlížet, že zadavatelem stanovené požadavky, a to zejména požadavek na maximální šířku mycího stroje, zásadním způsobem omezují hospodářskou soutěž o zadávanou veřejnou zakázku. Toto omezení se zadavateli ve správním řízení nepovedlo obhájit, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že širší okruh uchazečů o veřejnou zakázku by umožnilo například rozvolnění uvedeného požadavku zadavatele o několik málo centimetrů. Za těchto okolností musí zájem na ochraně hospodářské soutěže převážit. Pokud tedy Úřad dovodil, že požadavek zadavatele na maximální šířku mycího stroje je důvodný, což postačuje k závěru o irelevanci ostatních nedůvodně diskriminačních parametrů stanovených zadavatelem, nelze tedy s tímto závěrem souhlasit. Z tohoto důvodu je tedy na místě věc vrátit Úřadu k novému projednání.
K výroku II napadeného rozhodnutí
109. Úřad správně posoudil, že žádost navrhovatele ve věci uložení povinnosti zadavateli nahradit navrhovateli náklady řízení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka vedeného správního řízení, je zjevně právně nepřípustná ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu. Ostatně navrhovatel svým rozkladem proti výroku II napadeného rozhodnutí ani nebrojil, v podrobnostech se tedy odkazuje na body 244 až 248 odůvodnění napadeného rozhodnut, se kterými se lze ztotožnit.
VIII. Závěr
110. Po zvážení všech aspektů dané věci lze uzavřít, že výrok I napadeného rozhodnutí je nezákonný z důvodu nesprávného právního posouzení věci, a proto bylo přistoupeno k jeho zrušení a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Úřad bude při novém rozhodnutí ve věci vázán právními názory vyjádřenými v tomto rozhodnutí. K výroku II lze uvést, že jsou dány podmínky pro potvrzení napadeného rozhodnutí v tomto rozsahu, a to z důvodů výše uvedených.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Multi CZ s.r.o., Anenská 1715, 530 02 Pardubice
2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Písek, Komenského 86, Komenského 86/14, 397 01 Písek
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy