číslo jednací: 05267/2024/500
spisová značka: S0104/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Vytvoření webové prezentace inovací a inovačního prostředí v Praze a Web Content Management
• Účastníci:
  1. Pražský inovační institut, z. ú.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; ; § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 14. 2. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-S0104/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-05267/2024/500

Brno 5. 2. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a písm. e) a § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• Pražský inovační institut, z. ú., IČO 08874883, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1,

v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Vytvoření webové prezentace inovací a inovačního prostředí v Praze a Web Content Management“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek, která byla uveřejněna na profilu zadavatele^[1] dne 8. 11. 2021,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Pražský inovační institut, z. ú., IČO 08874883, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Vytvoření webové prezentace inovací a inovačního prostředí v Praze a Web Content Management“, kterou uzavřel dne 5. 1. 2022 s vybraným dodavatelem – SOFTA s.r.o., IČO 02503042, se sídlem Holušická 2221/3, 148 00 Praha 4 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 4. 2. 2022, přičemž tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.

II.

Obviněný – Pražský inovační institut, z. ú., IČO 08874883, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 53 odst. 7 ve spojení s § 126 citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Vytvoření webové prezentace inovací a inovačního prostředí v Praze a Web Content Management“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek, která byla uveřejněna na profilu zadavatele^[2] dne 8. 11. 2021, k uveřejnění způsobem podle § 212 citovaného zákona ve lhůtě do 30 dnů od uzavření Smlouvy o dílo na citovanou veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem – SOFTA s.r.o, IČO 02503042, se sídlem Holušická 2221/3, 148 00 Praha 4 – dne 5. 1. 2022tedy. nejpozději do dne 4. 2. 2022, ale učinil tak až dne 2. 3. 2023.

III.

Obviněný – Pražský inovační institut, z. ú., IČO 08874883, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Vytvoření webové prezentace inovací a inovačního prostředí v Praze a Web Content Management“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek, která byla uveřejněna na profilu zadavatele^[3] dne 8. 11. 2021 (příp. údaje dle § 217 odst. 2 citovaného zákona ve strojově čitelném formátu) v zákonné lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku, tj. od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem – SOFTA s.r.o, IČO 02503042, se sídlem Holušická 2221/3, 148 00 Praha 4 – dne 5. 1. 2022 na realizaci jejího předmětu, tedy nejpozději do dne 16. 2. 2022, ale učinil tak až dne 2. 3. 2023.

IV.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – Pražský inovační institut, z. ú., IČO 08874883, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.        K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.      Obviněný – Pražský inovační institut, z. ú., IČO 08874883, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)^[4], zahájil dne 8. 11. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek (dále jen „výzva“) na profilu zadavatele^[5] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vytvoření webové prezentace inovací a inovační ho prostředí v Praze a Web Content Management“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.      Předmětem veřejné zakázky specifikovaným ve výzvě je „poskytování internetových služeb spočívajících ve vytvoření bilingvního (česko-anglického, jelikož anglický jazyk je pro danou komunitu ‚lingua franca‘) informačního portálu, na kterém se budou prezentovat všechna komunikační témata týkající se inovačního ekosystému hlavního města Prahy […] a dále spočívajících v zajištění web content managementu po dobu dvanácti (12) měsíců“.

3.      Dne 5. 1. 2022 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – SOFTA s.r.o, IČO 02503042, se sídlem Holušická 2221/3, 148 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“ nebo „smlouva“). Ze čl. V. odst. 5.1. smlouvy o dílo vyplývá, že cena za předmět plnění činí 945 800,- Kč bez DPH.

II.      POSTUP ÚŘADU

4.              Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 20. 7. 2023 podnět mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

5.              Přípisem ze dne 31. 7. 2023 Úřad vyzval zadavatele k zaslání dokumentace pořízené v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky a rovněž o písemné vyjádření k tvrzením uvedeným v podnětu. 

6.      Dne 9. 8. 2023 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 9. 8. 2023“) spolu s dokumentací o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Vyjádření obviněného ze dne 9. 8. 2023

7.      Obviněný uvádí, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku byla připravována a administrována společností ARROWS advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06717586, se sídlem Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5 (dále jen „AK ARROWS s.r.o.“), na základě smlouvy o poskytování právních služeb uzavřené dne 5. 1. 2022 a smlouvy o vypořádání závazků ze dne 15. 7. 2022.

8.      Dále obviněný potvrzuje, že smlouva uzavřená 5. 1. 2022 byla skutečně uveřejněna 7. 3. 2022, tedy po 61 dnech. Toto zdržení dle sdělení obviněného vzniklo v důsledku personálních změn v AK ARROWS s.r.o. a předávání agendy během lhůty k uveřejnění smlouvy. Obviněný doplňuje, že po zjištění pochybení byla v rámci narovnání s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva o vypořádání závazků ze dne 15. 7. 2022, vložená do registru smluv dne 22. 7. 2022.

9.      Obviněný následně uvádí, že k prodlení s uveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek a písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele došlo ze stejných důvodů, tedy z důvodu personální obměny v AK ARROWS s.r.o., přičemž oba dokumenty obviněný uveřejnil požadovaným způsobem dodatečně.

III.    ZÁVĚRY ÚŘADU

10.  Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

11.  Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

12.  Úřad konstatuje, že je k vydání tohoto příkazu příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona, podle kterého Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona. Úřad dále konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.

13.  Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí správního spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výrokům I. až III. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

14.  Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 téhož paragrafu v případě zrušení zadávacího řízení.

15.  Podle § 53 odst. 6 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až 127 zákona obdobně.

16.  Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

17.  Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

18.  Podle § 212 odst. 3 písm. a) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku.

19.  Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

20.  Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odst. 1 téhož paragrafu se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odst. 2 téhož paragrafu ve strojově čitelném formátu.

21.  Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b)        smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)         pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)        smlouvu uveřejněnou v registru smluv.

22.  Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

23.  Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

24.  Podle § 269 odst. 2 zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

25.  Obviněný uzavřel dne 5. 1. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

26.  Z čl. V odst. 5.1. ve spojení s čl. IV. odst. 4.2. a 4.3. smlouvy vyplývá, že celková cena plnění je 945 800 Kč bez DPH, tedy 1 144 418 Kč vč. DPH.

27.  Z údajů uvedených v registru smluv^[6] vyplývá, že smlouva zde byla obviněným uveřejněna dne 7. 3. 2022.

28.  Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný na něm smlouvu do dne vydání tohoto příkazu neuveřejnil. Na profilu zadavatele byla dne 2. 3. 2023 uveřejněna písemná zpráva zadavatele podle § 217 zákona, datovaná ke dni 1. 2. 2023.

29.  Z oddílu V bodu V.2) formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ ev. č. F2023-009265 uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek k dané veřejné zakázce (ev. č. Z2023-009265) dne 3. 3. 2023 vyplývá, že tento byl do Věstníku veřejných zakázek odeslán dne 2. 3. 2023.

Právní posouzení

Obecně

30.  Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem zadavatele uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Zásada transparentnosti je přitom naplněna pouze v případě, že zadavatel uveřejňuje zákonem stanovené údaje a dokumenty včas a řádně v souladu se zákonem. Jedině tak jsou informace o veřejné zakázky úplné a spolehlivé, což je nezbytná podmínka transparentnosti ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení i široké veřejnosti, kterým jsou tyto informace určeny.

K výroku I. tohoto příkazu

31.  Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje výše zmíněnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

32.  Ustanovení § 219 odst. 1 zákona pak přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 (tj. před novelou zákona) obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Novelou zákona platnou od 16. 7. 2023 došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti s povinností dle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv). Jelikož tedy nově platí, že zadavatelé mohou odeslat smlouvu (resp. její změny a dodatky) k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, v šetřeném případě o pro obviněného příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat. Současně je třeba zdůraznit, že novelou zákona došlo ke zkrácení promlčecí doby v případě uveřejňovacích přestupků, a to z 5 let na 2 roky (viz § 270 odst. 3 písm. b) zákona).

33.  Úřad konstatuje, že výše uvedený postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu uvedeného tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.

34.  Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a)–d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

35.   Obviněný v šetřeném případě neuveřejňoval předmětnou smlouvu na profilu zadavatele, nýbrž v registru smluv. Pro využití výjimky uveřejnění podle jiného právního předpisu (tj. zákona o registru smluv) je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. I přesto, že s pozdějším uveřejněním citovaný zákon nespojuje žádnou sankci (resp. tato nastává až v případě neuveřejnění smlouvy do tří měsíců od jejího uzavření), není uveřejnění smlouvy později než 30. den od jejího uzavření způsobilé naplnit výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona. Pakliže tedy obviněný hodlal pro uveřejnění smlouvy využít výjimku dle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, byl povinen uveřejnit danou smlouvu uzavřenou dne 5. 1. 2022 v registru smluv nejpozději dne 4. 2. 2022. Obviněný však zveřejnil předmětnou smlouvu v registru smluv až dne 7. 3. 2022, z čehož vyplývá, že lhůta pro uveřejnění smlouvy podle jiného právního předpisu (zákona o registru smluv) nebyla v šetřeném případě dodržena a výjimka podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona tak nebyla naplněna.

36.  Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena dne 5. 1. 2022, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit v souladu s § 219 odst. 1 zákona nejpozději dne 4. 2. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy o dílo do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, přičemž tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

37.  Jak bylo výše rozebráno, zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. I proto má každý zadavatel podle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Podle § 126 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému. Tuto povinnost má zadavatel i v případě, že veřejnou zakázku zadává v rámci zjednodušeného podlimitního řízení (viz § 53 odst. 7 zákona). Pro splnění požadavků ustanovení § 126 zákona je tedy nezbytné kumulativní splnění tří podmínek, a to podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému a podmínky, podle které tak má zadavatel učinit způsobem podle § 212 zákona. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně všechny tři výše uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 126 zákona.

38.  Co se týče způsobu uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení šetřené veřejné zakázky, Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace vyplývá, že se v šetřeném případě jednalo o podlimitní veřejnou zakázku. V souladu s § 212 odst. 3 písm. a) zákona tak měl zadavatel povinnost odeslat předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek.

39.  Dne 5. 1. 2022 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem v šetřeném zadávacím řízení smlouvu o dílo. Obviněný tak byl dle § 53 odst. 7 ve spojení s § 126 zákona povinen do 30 dnů od uzavření uvedené smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, tj. byl povinen tak učinit do dne 4. 2. 2022.

40.  Z oddílu V bodu V.2) „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ ev. č. F2023-009265 vztahujícího se k dotčené veřejné zakázce a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 3. 3. 2023 Úřad zjistil, že toto oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 3. 2023. Z uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanovené v § 126 zákona.

41.  Úřad považuje s ohledem na výše uvedené za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 53 odst. 7 ve spojení s § 126 zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. a) zákona neodeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku do 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 5. 1. 2022, tedy nejpozději do 4. 2. 2022, přičemž oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek až dne 2. 3. 2023. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu

42.  Úřad dále v obecné rovině uvádí, že v § 217 odst. 1 zákona je stanovena povinnost zadavatele vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení s obsahem dle odst. 2 téhož paragrafu zákona, přičemž dle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel rovněž povinen vypracovanou písemnou zprávu uveřejnit na svém profilu zadavatele, a to do 30 pracovních dnů ode dne ukončení zadávacího řízení (nově se dle § 217 odst. 5 zákona povinnost vyhotovit písemnou zprávu a zveřejnit ji na profilu zadavatele považuje za splněnou i tehdy, pokud zadavatel na profilu zadavatele v dotčené lhůtě uveřejní údaje dle § 217 odst. 2 zákona ve strojově čitelném formátu). Účelem těchto povinností je přitom taktéž výše popisované zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kdy zpráva obsahuje elementární údaje související se zadávacím řízením (druh použitého řízení, identifikace všech zúčastněných dodavatelů, důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení, označení vybraného dodavatele nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno apod.), které jsou jejím prostřednictvím veřejně přístupné.

43.  Úřad dále uvádí, že pro naplnění požadavků dle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je nezbytné kumulativní splnění tří podmínek, a to podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele (příp. rozhodných údajů dle § 217 odst. 2 zákona), dále podmínky uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a rovněž podmínky uveřejnění ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně všechny tři výše uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.

44.  V daném případě je zřejmé, že jelikož bylo zadávací řízení na veřejnou zakázku ukončeno ve smyslu § 51 odst. 1 zákona uzavřením smlouvy o dílo na plnění veřejné zakázky mezi obviněným a vybraným dodavatelem dne 5. 1. 2022, pak podle § 217 odst. 5 zákona byl obviněný povinen ve vztahu k předmětné veřejné zakázce uveřejnit na svém profilu písemnou zprávu zadavatele (příp. rozhodné údaje dle § 217 odst. 2 zákona) do 30 pracovních dnů od tohoto dne, tedy nejpozději do 16. 2. 2022.

45.  Úřad uvádí, že z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný zde písemnou zprávu zadavatele ohledně dotčeného zadávacího řízení (datovanou ke dni 1. 2. 2023) uveřejnil až dne 2. 3. 2023, tedy až po uplynutí zákonné lhůty, přičemž dříve zde neuveřejnil ani všechny rozhodné údaje dle § 217 odst. 2 zákona.

46.  Úřad s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku (příp. údaje dle § 217 odst. 2 zákona ve strojově čitelném formátu) nejpozději do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 5. 1. 2022, tedy nejpozději dne 16. 2. 2022, ale učinil tak až dne 2. 3. 2023. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

K výroku IV. tohoto příkazu

47.  Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť, jak vyplývá z obsahu tohoto příkazu, obviněný se dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu.

48.  Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda ve vztahu k některému ze spáchaných přestupků uvedených ve výrocích I.–III. tohoto příkazu nedošlo k zániku odpovědnosti obviněného za přestupky, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 zákona o přestupcích, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

49.  Podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona promlčecí doba 2 roky.

50.  Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

51.  V návaznosti na výše citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění smlouvy o dílo na veřejnou zakázku na profilu zadavatele, tj. dne 5. 2. 2022. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta stanovená k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, tj. dne 5. 2. 2022. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto příkazu došlo dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele o dotčeném zadávacím řízení na profilu zadavatele, tj. dne 17. 2. 2022. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu ke všem projednávaným přestupkům dosud neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

52.  V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I.–III. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše pokuty je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Uvedená zásada je ostatně promítnuta do ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích, dle kterého se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad tedy ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci, tedy vyšší pokutu.

53.  Za přestupek dle § 269 odst. 2 zákona uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Za přestupky dle § 269 odst. 1 písm. a) a dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona uvedené ve výrocích II. a III. tohoto příkazu lze podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona uložit pokutu do 200 000 Kč.

54.  Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě lze za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uložit nejvyšší pokutu, a z tohoto důvodu považuje Úřad tento přestupek za nejpřísněji trestný. Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání přestupku konstatovaného ve výroku I. tohoto příkazu. K přestupkům uvedeným ve zbývajících výrocích tohoto příkazu Úřad přihlédne jako k přitěžující okolnosti.

55.  Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

56.  Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

57.  Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Co se týče následků spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

58.  Z hlediska závažnosti je možno neuveřejnění nebo pozdní uveřejnění smlouvy na plnění veřejné zakázky pokládat za porušení jedné z nejdůležitějších uveřejňovacích povinností, neboť uzavřenou smlouvu lze z pohledu veřejnosti (a jejího legitimního zájmu na kontrole vydávání veřejných prostředků) pokládat za vůbec nejrelevantnější dokument celého zadávacího řízení. Je to právě smlouva na plnění veřejné zakázky, na jejímž základě bude veřejná zakázka plněna a veřejné prostředky vynakládány. Zadavatel pozdním uveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku omezil možnost veřejnosti dozvědět se základní údaje o tom, za jakých obchodních podmínek mají být veřejné prostředky vynakládány, a současně omezil možnost získat informace, na základě kterých by bylo možné se domáhat provedení kontrolní činnosti ze strany kompetentních orgánů státní správy. Došlo tak k omezení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a je v širším smyslu projevem zásady transparentnosti.

59.  V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jejíž cena činí 945 800 Kč bez DPH, resp. 1 144 418 Kč vč. DPH. Obviněný tak předmětnou veřejnou zakázku zadával v režimu zákona, ačkoliv svou hodnotou veřejná zakázka odpovídala veřejné zakázce malého rozsahu. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

60.  Úřad při ukládání sankce ve prospěch obviněného zohlednil rovněž skutečnost, že obviněný smlouvu o dílo dodatečně uveřejnil v registru smluv, a to dne 7. 3. 2022. V daném případě tak obviněný dodatečným uveřejněním smlouvy o dílo v registru smluv do jisté míry eliminoval negativní dopady svého nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.

61.  Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že se obviněný při zadávání veřejné zakázky dopustil spáchání dalších dvou přestupků, a to přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, kdy obviněný neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy (viz přestupek konstatovaný ve výroku II. tohoto příkazu) a dále podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kdy obviněný neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení (viz přestupek konstatovaný ve výroku III. tohoto příkazu). Postupem obviněného tak bylo po nikoliv nepodstatnou dobu znemožněno, resp. minimálně omezeno, aby měla široká veřejnost k dispozici souhrn nejdůležitějších informací o průběhu zadávacího řízení.

62.  Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

63.  Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku jako méně závažný.

64.  Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…]aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu dne 5. 2. 2022. V souvislosti s uvedeným Úřad v daném případě zohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. časové rozmezí cca 2 let.

65.  Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

66.  Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu hlavního města Prahy^[7] vyplývá, že obviněný měl na rok 2023 schváleny prostředky ve výši 17 518 800 Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

67.  V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, přičemž akcentována je funkce preventivní.

68.  Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.

69.  Pokuta uložená ve výroku IV. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Pražský inovační institut, z. ú., Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] dostupném z: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0004760/zakazka/469178

[2] dostupném z: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0004760/zakazka/469178

[3] dostupném z: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0004760/zakazka/469178

[4] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „novela zákona“), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (zejm. v kontextu úpravy zákonné lhůty pro splnění zde řešené uveřejňovací povinnosti zadavatele ve vztahu ke smlouvě na veřejnou zakázku a úpravy promlčecí doby zde řešených přestupků), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.

[5] dostupném z: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0004760/zakazka/469178

[6] dostupné z: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19598803

[7] dostupný na https://www.praha.eu/file/3550132/Schvaleny_rozpocet_vl._HMP_na_r.__2023.pdf