číslo jednací: 07678/2024/500
spisová značka: S0724/2023/VZ

Instance	I.
Věc	PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 - 2026
Účastníci	Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace T-Mobile Czech Republic a. s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	10. 4. 2024
Související rozhodnutí	07678/2024/500 14777/2024/161
Dokumenty	2023_S0724.pdf 464 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0724/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-07678/2024/500

Brno 20. 2. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném dne 28. 10. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 1. 2024 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
navrhovatel – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 - 2026“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033737, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 146-466368, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Zadavatel – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň– stanovil zadávací podmínky otevřeného řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 - 2026“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033737, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 146-466368, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 cit. zákona, když předmět plnění cit. zadávacího řízení vymezil tak, že jeho součástí je mimo jiné i služba pevných hlasových služeb pro provozovatele tísňové linky, tj. Zdravotnickou záchrannou službu Plzeňského kraje, příspěvkovou organizaci, „Fixní hlas ISDN30“ a k ní se vážící „zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity“ podle čl. 2.3.2. bodu 9. zadávací dokumentace, čímž vymezil předmět plnění cit. zadávacího řízení natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel rozdělil předmět zadávacího řízení na části tak, že služby pevné telefonie pro cit. provozovatele linky tísňového volání (včetně zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity) by tvořily samostatnou část, tj. dodavatelům by bylo umožněno podat nabídku na plnění ostatních telekomunikačních služeb samostatně, takovou nabídku podat mohli.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší otevřené řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody „PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 - 2026“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033737, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 146-466368, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0724/2023/VZ ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu v otevřeném řízení „PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 - 2026“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033737, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 146-466368, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Centrální nákup Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72046635, se sídlem Vejprnická 663/56, 318 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 1. 2024 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – jako centrální zadavatel dle § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 27. 7. 2023 podle citovaného zákona otevřené řízení za účelem uzavření rámcové dohody „PEVNÁ TELEFONIE PLZEŇSKÉHO KRAJE 2024 - 2026“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 7. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 7. 2023 pod ev. č. Z2023-033737, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 1. 8. 2023 pod ev. č. 2023/S 146-466368, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“).

2. V rámci předběžných tržních konzultací zadavatel prostřednictvím dotazníku pokládal následující otázku: „Dotaz č. 5) – V předchozí veřejné zakázce se dodavatelé dotazovali na požadavek automatického zálohování pracoviště se zvláštním charakterem. Navrhuje dodavatel vhodnou úpravu tohoto požadavku? (Zdravotnická záchranná služba PK – přípojka ISDN 30, na které je provozována linka tísňového volání 155)“, na kterou reagoval navrhovatel – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – následovně: „Technologie, na kterých jsou provozovány fixní hlasové služby na telekomunikačním trhu v ČR jsou obecně velmi spolehlivé a k jejím výpadkům dochází spíše výjimečně. Vzhledem výrazně častějšímu využívání mobilních služeb, tak zpravidla eventuální výpadek fixní technologie nezpůsobuje zadavatelům žádný větší provozní problém. Přesto mohou existovat přípojky, které je vhodné zálohovat nezávislou technologií. Obhajitelné je vyžadovat zálohu u linek pro příjem tísňového volání 155. Realita na telekomunikačním trhu je taková, že řešením zálohy přes mobilní sít disponuje jediný dodavatel fixních služeb, který by se tak mohl stát i jediným uchazečem o budoucí veřejnou zakázku, což může mít negativní vliv na hospodářkou soutěž. Vzhledem ke skutečnosti že ZZS PK je jediným ze zadavatelů, kde je řešení zálohy relevantní, a to ještě pouze v případě jediné fyzické přípojky (z celkového počtu necelých 400 přípojek), lze doporučit zadavateli, aby tuto jednu přípojku ze zadávacího řízení vyjmul a řešil ji vč. její zálohy separátně. Uvedený postup zajistí transparentní a otevřenou soutěž všech relevantních dodavatelů a lze tak předpokládat pozitivní hospodářský dopad pro všechny zapojené zadavatele.“ Společnostha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava (dále jen „ha-vel internet s.r.o.“) zadavateli na předmětný dotaz odpověděla: „Vzhledem ke skutečnosti, že provozování linek tísňového volání (tedy i linky 155), se řídí speciálními povinnostmi, kdy tyto linky mohou provozovat pouze určení operátoři, je nezbytné vyjmutí požadavku na provoz této linky z veřejné zakázky a řešení jejího provozu bilaterálně se stávajícím provozovatelem.“

3. Podle čl. 2.3 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „průběžné poskytování pevných hlasových a pevných datových telekomunikačních služeb prostřednictvím operátora, a to v rozsahu a způsobem stanoveným zadávacími podmínkami, uzavřenou Rámcovou dohodou a platnými právními předpisy.“

4. Podle čl. 2.3.2. bod 9. zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 7. 8. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“)[1] zadavatel stanovil požadavek na zálohování konkrétní přípojky prostřednictvím mobilní konektivity následovně: „Centrální zadavatel požaduje zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem (aktuálně Zdravotnická záchranná služba PK – přípojka ISDN 30, na které je provozována linka tísňového volání 155). Automatické záložní řešení zajistí dostupnost služby v případě poruchy primární konektivity.

Dodavatel musí splnit následující požadavky na automatické záložní řešení:

- řešení bude realizováno prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity

- řešení musí pracovat v plně automatickém režimu

- od řešení je vyžadována automatická proaktivní detekce poruch/nedostupnosti primární konektivity

- od řešení je vyžadováno zajištění plnohodnotné provozní funkčnosti (dovolatelnosti) do 2 min od výpadku primární konektivity v rozsahu minimálně 8 hovorových kanálů

- řešení nesmí v žádném případě omezit hlasový provoz přípojek

- o aktivaci záložní přípojky v případě výpadku primární konektivity ISDN 30 musí být bezodkladně informována centrálním zadavatelem určená kontaktní osoba, a to minimálně formou zaslané SMS zprávy

- po obnovení spojení pomocí primární konektivity ISDN 30, musí být v automatickém režimu (bez nároku na součinnost centrálního zadavatele) záložní spojení do 10 min zrušeno (tj. provoz služby překlopen do standardního režimu) a kontaktní osoba opět bezodkladně informována formou zaslané SMS zprávy.

- fungování zálohy kromě plně automatického módu i v módu manuálním, kdy si nyní na stávajícím řešení sám zadavatel (organizace PK) může řídit pomocí strukturované SMS zprávy, zaslané z autorizovaných čísel, jakou cestou bude linka 155 připojena, tj. primární nebo záložní konektivitou; tato funkcionalita je vhodná zejména, když primární linka není v úplném výpadku, tedy systém nevyhodnotí linku jako zcela nefunkční, ale přesto volání nefungují nebo pro účely maintenance pobočkového systému na pracovišti linky 155.

Záložní řešení musí být zprovozněno spolu s primární přípojkou, kdy centrální zadavatel (resp. PK) převezme službu pouze jako plnohodnotně funkční celek.

(…)

Dodavatel je povinen zřídit tuto automatickou linku nejpozději do 6 týdnů od žádosti centrálního zadavatele, resp. Plzeňského kraje. (…) V současné době se jedná o Zdravotnickou záchrannou službu Plzeňského kraje, příspěvkovou organizaci. Ta využívá linku ISDN 30 v lokalitě Klatovská tř. 2960/200i, 301 00 Plzeň, na které je provozována a pomocí mobilní služby zálohována tísňová linka 155.“ (dále též jako „ZZSPK“ a „požadavek automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity“).

5. Zadavatel obdržel dne 10. 10. 2023 od navrhovatele námitky ze dne 9. 10. 2023 (dále jen „námitky“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 17. 10. 2023, které bylo navrhovateli doručeno 18. 10. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), byly námitky v celém rozsahu odmítnuty.

6. Navrhovatel následně podal dne 28. 10. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

7. V úvodu návrhu navrhovatel shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a zároveň podotýká, že je rozhodnutí o námitkách v rozporu se zákonem, jelikož zadavatel nesprávně vyhodnotil námitky navrhovatele a zároveň některé z nich vůbec věcně nevypořádal.

8. V další části návrh směřuje proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel spatřuje porušení zákona v požadavku zadavatele stanoveném v čl. 2.3.2. bodě 9. zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 na zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity. Dle navrhovatele tak zadavatel zúžil potenciální okruh účastníků zadávacího řízení, neboť zálohu linky 155 prostřednictvím mobilní konektivity je v současné době schopen poskytnout pouze jediný dodavatel na trhu, a to společnost O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4 (dále jen „O2 Czech Republic a.s.“). Dle navrhovatele „[t]oto monopolní postavení O2 v oblasti zálohy tísňových telefonních linek prostřednictvím Mobilní konektivity vychází ze skutečnosti, že společnost O2 jako nástupce státního podniku SPT TELECOM s.p. (následně pod obchodními názvy ČESKÝ TELECOM, a.s. a Telefónica Czech Republic, a.s.), jako historicky jediná provozovala linky tísňového volání v rámci tzv. univerzální služby, a postupně k nim implementovala i mobilní zálohu. I v současné době linky tísňového volání zajišťuje společnost O2, a to včetně jejich záloh, přičemž jak Navrhovatel v rámci PTK Zadavatele upozorňoval, HW, který pro řešení zálohy Mobilní konektivitou O2 využívá, již není na trhu běžně dostupný a k dispozici jej má jen společnost O2.“ Vtělením předmětného požadavku do zadávacích podmínek tak zadavatel významným způsobem omezil hospodářskou soutěž. Navrhovatel zdůrazňuje, že spornou je toliko marginální část plnění v hodnotě jednotek tisíců korun, jelikož se tato služba týká pouze jedné přípojky mezi téměř čtyřmi sty dalšími přípojkami, pro něž zadavatel v rámci zadávacího řízení poptává jinak zcela standardní služby, jejichž plnění je běžně schopno nabídnout množství soutěžitelů na relevantním trhu.

9. Přestože se navrhovatel v rámci žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace opakovaně zadavatele dotazoval, nebylo mu nikdy zodpovězeno, z jakého důvodu zadavatel trvá na zajištění zálohy prostřednictvím mobilní konektivity. Zadavatel vždy argumentoval pouze tím, že předmětnou službu poptává již deset let a v předchozích zadávacích řízeních byl jeho požadavek na danou službu vždy akceptován. K tomu navrhovatel konstatuje, že tento požadavek byl vždy předmětem sporu, resp. dotazování a namítání, což sám zadavatel akcentoval v rámci předběžných tržních konzultací, což přispělo k tomu, že v posledním zadávacím řízení na jinak standardní telekomunikační služby zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, a to od stávajícího dodavatele O2 Czech Republic a. s.

10. Navrhovatel konstatuje, že zadavateli nic nebránilo ve vyjmutí této konkrétní části požadovaného plnění z předmětu zadávacího řízení a soutěžení tohoto plnění separátně od ostatních či rozdělení poptávaného plnění v zadávacím řízení na části tak, jak to zadavateli umožňuje § 35 zákona. Navrhovatel rovněž zadavatele na tyto možnosti opakovaně upozorňoval, přičemž zadavatel možnost alternativního postupu bez jakéhokoliv opodstatnění odmítl. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012.

11. Dle navrhovatele tak došlo ze strany zadavatele ke stanovení zadávacích podmínek v rozporu s § 36 odst. 1 a k nedodržení zásad obsažených v § 6 zákona, a to zásady přiměřenosti a zásady zákazu diskriminace, a tím dochází k neodůvodněnému omezení účasti dodavatelů v zadávacím řízení.

12. Navrhovatel je dále přesvědčen, že požadavek umožnění manuálního přepínání standardního provozu přípojky linky 155 ZZSPK do záložního módu ze strany samotné organizace (ZZSPK) je v rozporu se závaznými pravidly stanovenými zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 127/2005 Sb.“).

13. Závěrem návrhu navrhovatel poukazuje na porušení § 98 odst. 3 zákona, neboť zadavatel měl poskytnout ostatním účastníkům zadávacího řízení, resp. najisto minimálně společnosti O2 Czech Republic a.s., identifikaci navrhovatele jakožto dotazujícího se účastníka zadávacího řízení.

14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel žádá, aby Úřad svým rozhodnutím zrušil předmětné zadávací řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

15. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 28. 10. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 30. 10. 2023.

18. Dne 6. 11. 2023 Úřad obdržel od navrhovatele přípis z téhož dne, ve kterém tento Úřadu sdělil, že žádné informace a skutečnosti obsažené v dokumentaci o zadávacím řízení nepovažuje za obchodní tajemství ani utajované informace.

19. Dne 8. 11. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu ze dne 7. 11. 2023 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“). Dokumentaci o zadávacím řízení obdržel Úřad dne 26. 10. 2023^{^[2]} a dne 14. 11. 2023.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Zadavatel ve vyjádření v první řadě uvádí, že bylo zvažováno, zda požadavek automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity v zadávací dokumentaci ponechat, upravit nebo vypustit, neboť jak v předběžných tržních konzultacích, tak v minulosti byl tento požadavek ze strany některých dodavatelů zpochybňován. Po zahájení zadávacího řízení nicméně z vlastní vůle upřesnil zadávací dokumentaci ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 v tom smyslu, že na tomto požadavku trvá. Důvody pro zachování požadavku na automatické zálohování shrnuje tak, že je klíčové pro fungování ZZSPK, požadavek je odůvodněný, neboť v minulosti docházelo k výpadkům a požadavek je předmětem centrálních zakázek na pevnou telefonii Plzeňského kraje více než 10 let. Zadavatel důrazně odmítá jakékoliv nekalé úmysly tvrzené navrhovatelem.

21. Dále zadavatel podotýká, že je prostřednictvím zadávacího řířzení realizováno centralizované zadávání pro 115 organizací Plzeňského kraje, nikoliv pouze pro ZZSPK a je otázkou, jaký vliv na nabídkovou cenu, která je stanovena pro všech 115 organizací, by mělo konstatování spornosti tohoto požadavku, neboť se jedná pouze o marginální část plnění, což ostatně uvádí v návrhu i sám navrhovatel.

22. Zadavatel dále uvádí, že se nejedná o neobvyklý diskriminující požadavek, neboť jej požadují i další veřejní zadavatelé.

23. Co se týká návrhu na vyjmutí části plnění ze zadávacího řízení, zadavatel podotýká, že důvodem realizace zadávacího řízení jako celku je výhodnější cena vyplývající z povahy jednoho centralizovaného zadávání předmětu plnění. Před rokem 2011 soutěžily organizace zakázky na telefonii samostatně a důsledkem byla roztříštěnost, nepřehlednost a vyšší ceny.

24. Co se týče údajného rozporu požadavku zadavatele na umožnění manuálního přepínání standardního provozu přípojky linky 155 do záložního módu se zákonem č. 127/2005 Sb., zadavatel sděluje, že nepovažuje požadavek za protizákonný.

25. K námitce porušení § 98 odst. 3 zákona poskytnutím ostatním účastníkům zadávacího řízení identifikaci navrhovatele jakožto dotazujícího se účastníka zadávacího řízení zadavatel uvádí, že si není vědom, že by kdekoliv zveřejnil utajovanou informaci nebo odhalil identitu navrhovatele.

26. Závěrem zadavatel z výše uvedených důvodů Úřadu navrhuje, aby návrhu navrhovatele nevyhověl, neboť je přesvědčen, že postupoval v souladu se zákonem, neomezoval bezdůvodně hospodářskou soutěž a zadávací řízení tak nemusí být zrušeno.

Další průběh správního řízení

27. Přípisem ze dne 14. 11. 2023, který Úřad obdržel téhož dne, zadavatel doplnil své vyjádření k návrhu (dále jen „doplnění vyjádření“). Zadavatel v něm poukazuje na skutečnost, že stejný předmět plnění, tj. požadavek na automatické zálohování prostřednictvím mobilní konektivity se objevuje i v zadávací dokumentaci nadlimitní veřejné zakázky na služby s názvem „Poskytovatel telekomunikačních služeb pro statutární město Hradec Králové – mobilní a stacionární telefonie,“ jejímž zadavatelem bylo statutární město Hradec Králové[3] (dále jen „zakázka pro SMHK“), přičemž dle veřejně dostupných zdrojů byla na základě předmětného zadávacího řízení uzavřena smlouva právě s navrhovatelem. Zadavatel se tak na základě výše uvedených informací domnívá, že navrhovatel je schopen požadavek na automatickou zálohu nabídnout a zajistit a napadení zadávacích podmínek se jeví jako účelové.

28. Přípisem ze dne 16. 11. 2023 Úřad požádal Český telekomunikační úřad, IČO 70106975, se sídlem Sokolovská 58/219, Vysočany, 190 00 Praha 9 (dále jen „ČTÚ“), o vyjádření k údajné rozpornosti požadavku zadavatele na umožnění manuálního přepínání standardního provozu přípojky linky 155 do záložního módu samotnou organizací Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje se zákonem č. 127/2005 Sb.

29. Přípisem ze dne 20. 11. 2023 požádal Úřad společnost ha-vel internet s.r.o. jakožto dodavatele pohybujícího se na relevantním trhu a zároveň dodavatele, který se účastnil předběžných tržních konzultací, o zodpovězení následujících otázek:

„Ve Vaší odpovědi ohledně automatického zálohování zmiňujete, že linky tísňového volání mohou provozovat pouze určení operátoři. Úřad Vás žádá o objasnění, o jaké operátory se jedná a z čeho toto jejich oprávnění vyplývá?

Pokud nyní tvrdíte, že mobilní konektivitu linky tísňového volání mohou provozovat pouze určení operátoři, a zároveň jste v roce 2013 podali nabídku do zadávacího řízení se stejnou podmínkou mobilní konektivity a pravděpodobně jste tedy splňovali zadavatelův požadavek, došlo v souvislosti s touto otázkou k nějaké změně? Pokud ne, jak je možné, že jste se mohli do zadávacího řízení zahájeného v roce 2013 přihlásit?“

30. Přípisem ze dne 20. 11. 2023 požádal Úřad společnost O2 Czech Republic a.s., jakožto dodavatele pohybujícího se na relevantním trhu a zároveň dodavatele, který se účastnil předběžných tržních konzultací, o objasnění, jakým způsobem si mohou ostatní operátoři zajistit předmětnou funkcionalitu, tj. zajištění automatického zálohování pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity.

31. Usnesením ze dne 20. 11. 2023 Úřad určil zadavateli lhůtu pro objasnění, z jakého důvodu byl vyloučen navrhovatel ze zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2014 - 2016“[4] a doložení svých tvrzení relevantní dokumentací, a dále objasnění, zda je požadavek na přípojku ISDN 30 dán ze strany zadavatele, resp. Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje, nebo je tento typ přípojky pevně daný a z čeho tato případná technologická danost vyplývá.

32. Usnesením ze dne 21. 11. 2023 Úřad určil navrhovateli lhůtu pro objasnění jeho účasti v zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2014 - 2016“ a dále objasnění jeho tvrzení obsaženého v návrhu ohledně nedostupnosti hardware na trhu a údajného monopolního postavení společnosti O2 Czech Republic a.s.

33. Dne 27. 11. 2023 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu ze dne 20. 11. 2023, ve kterém zadavatel objasňuje důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2014 – 2016“ a dále objasňuje, že „[p]řípojka ISDN 30 je způsob, kterým je připojena pobočková ústředna ZZSPK. Tato pobočková ústředna pak zajišťuje příjem volání směrovaných na tísňovou linku 155.“ a dále že tento požadavek „(…) byl součástí každé veřejné zakázky na pevnou telefonii Plzeňského kraje od roku 2010“.

34. Dne 27. 11. 2023 Úřad obdržel odpověď ČTÚ na žádost Úřadu o vyjádření ze dne 16. 11. 2023, ve které ČTÚ mj. konstatuje, že „v obecné rovině nepovažuje požadavek Zadavatele na umožnění manuálního přepínání standardního provozu přípojky linky 155 do záložního módu za rozporný se zákonem č. 127/2005 Sb.“ a „není ani toho názoru, že by naplněním uvedeného požadavku Zadavatele mělo docházet k vystavení podnikatelů v elektronických komunikacích riziku, že nebudou moci v daných souvislostech naplnit své zákonné povinnosti (…)“

35. Dne 28. 11. 2023 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele z téhož dne k usnesení Úřadu ze dne 20. 11. 2023, ve kterém navrhovatel uvádí, že dle jeho názoru se nejedná o totožné požadavky na automatickou zálohu, pokud jde o mobilní konektivitu a návrh na zajištění automatického zálohování prostřednictvím nezávislé (mobilní) sítě. Návrh řešení, který navrhovatel předložil v rámci zadávacího řízení zahájeného za účelem uzavření rámcové dohody „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2014 - 2016“, spočíval v přesměrování příchozích hovorů na jinou přípojku (mobilní číslo), nikoliv v realizaci automatické zálohy, současně pak odkazuje na řešení, které předložila společnost O2 Czech Republic a.s. Uvádí, že „předkládal nabídku s vědomím, že je možné, že bude ze zadávacího řízení vyloučen pro nedostatečné splnění tohoto požadavku“. K nedostupnosti hardware na trhu a monopolnímu postavení O2 Czech Republic a.s. poté Úřadu sděluje, že řešení, které bylo představeno O2 Czech Republic a.s. je »postaveno na HW 2N® NetStar společnosti 2N TELEKOMUNIKACE a.s. (dále jen „2N“). Společnost 2N ukončila oficiálně prodej tohoto HW v roce 2022 a dle informací Navrhovatele, má v současné době skladovou zásobu k dispozici patrně pouze společnost O2. Navrhovatel tento HW k dispozici nemá, současně tak zřejmě ani žádný jiný z potenciálních dodavatelů.

Monopolní postavení společnosti O2 je principiálně založené na skutečnosti, že řešení zálohy v její technologické infrastruktuře existuje (bylo v minulosti vyvinuto a nasazeno) z titulu provozovatele Linek tísňového volání (jak již bylo uvedeno v Návrhu). Žádný jiný poskytovatel služeb fixních komunikací linku tísňového volání (LTV) nikdy neprovozoval a nemusel tak řešit ani jejich zálohu. Dle Navrhovateli známých informací jsou LTV primárně provozovány na technologii ISDN. (V minulosti to byly soubory přípojek typu ISDN2, dnes snad však již výhradně ISDN30). V tomto smyslu je možné konstatovat, že toto výsostné postavení má společnost O2 právě v případech, kdy má být zálohována mobilní cestou přípojka typu ISDN30. Další možnosti připojení, respektive řešení zálohy je využití např. plně redundantního (zdvojeného) spoje nezávislou trasou, případně technologií. Přípojku ISDN30 lze například zdvojit a místo typicky metalického přístupového vedení zřídit např. optický nebo MW spoj, na kterém jsou běžně tyto služby poskytovány. Tento návrh řešení ovšem naráží, resp. nemá šanci být jakkoliv uvažován, protože zadávací podmínka striktně vymezuje nezávislou technologii, a to zcela bezdůvodně, jako mobilní. Na dotaz, zda Navrhovatel má k dispozici jiná řešení, odpovídá že ano, přičemž jsou postavena na principu redundance, jak bylo zmíněno v předchozí větě. Navrhovatel má za to, že požadavek Zadavatele na čistě mobilní technologii v rámci zadávacích podmínek je s ohledem na vlastní předmět VZ zcela nedůvodný a v rozporu se zásadou transparentnosti, přiměřenost a diskriminace.«

36. Dne 28. 11. 2023 Úřad obdržel odpověď dodavatele O2 Czech Republic a.s. z téhož dne, ve které uvádí, že „v České republice existují minimálně tři subjekty, které zcela běžně poskytují konvergentní (tedy propojující fixní a mobilní) služby, a to T-Mobile Czech Republic a.s., O2 Czech Republic a.s. a Vodafone Czech Republic a.s. Tito tři operátoři, kteří díky tomu, že jsou poskytovateli jak fixních, tak mobilních služeb, a provozovateli jak fixní, tak mobilní sítě, jsou schopni propojovat mobilní a fixní služby. Velmi často například poskytují fixní linky zálohované skrze mobilní řešení. Je tedy nepochybné, že rovněž v případě zadávacího řízení by minimálně tyto subjekty byly schopny dané řešení realizovat a nabídnout.“

37. Dne 29. 11. 2023 Úřad obdržel odpověď dodavatele ha-vel internet s.r.o. ze dne 28. 11. 2023, ve které uvádí, že „[p]rovoz služeb tísňových volání stanovila vláda v souvislosti se zavedením jednotného evropského čísla 112 usnesením vlády č.391/2000 ze dne 19.4.2000 a usnesením vlády č.350/2002 ze dne 3.4.2002, kde je stanoveno:

Zásada č. 6

Financování zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 (realizace pilotního projektu, vybudování telefonních center tísňového volání, zdokonalení propojitelnosti s ostatními operačními středisky a vybudování školního pracoviště) bude zabezpečeno následujícím způsobem:

mzdové a související náklady a provozní náklady spojené s výkonem služby na telefonních centrech tísňového volání budou hrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra,
vstupní investiční náklady, investiční náklady na modernizaci technologie telefonních center tísňového volání a propojitelnosti operačních středisek, náklady na provozování, údržbu a opravy technologie budou financovány Českým Telecomem a.s., pracoviště a technologické řešení bude dodáváno jako placená služba a náklady na ni budou hrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra

(…)

V roce 2013 jsme předpokládali, že v případě úspěchu ve veřejné zakázce před podpisem smlouvy se zadavatelem tuto problematiku vyjasníme. Vzhledem k pořadí k tomu nedošlo a v následujících opakovaných zakázkách se projevilo, přes nejen naše připomínky, že Zadavatel tuto problematiku dle našeho názoru účelově nechce řešit.“

38. Rozhodnutím ze dne 12. 12. 2023 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu zadavateli uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

39. Usnesením ze dne 13. 12. 2023 Úřad přerušil vedené správní řízení s cílem získat odborná stanoviska v souvislosti s posouzením otázek v oblasti telekomunikačních služeb.

40. Přípisy ze dne 13. 12. 2023 požádal Úřad České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT“), Vysoké učení technické v Brně, IČO 00216305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT“) a Vysokou školu báňskou - Technickou univerzitu Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava (dále jen „VŠB“) o odborné stanovisko »k následujícím otázkám:

· Navrhovatel tvrdí, že historicky neprovozoval linku tísňového volání nikdo jiný než společnost O2 Czech Republic a.s. Platí toto tvrzení i v současnosti, tj. provozuje v současné době linky tísňového volání pouze společnost O2 Czech Republic a.s.? Mohou ostatní operátoři poskytovat tyto telekomunikační služby, tj. provozovat linky tísňového volání nebo existují technická, popř. jiná omezení, která to ostatním dodavatelům neumožňují? Pokud ano, popište prosím laicky pochopitelným způsobem, v čem spočívají. Vztahuje se takové případné omezení pouze na určitý typ přípojky (v řešeném případě je tísňová linka 155 provozována na ISDN 30)?

Jedná se v případě návrhu na zajištění automatického zálohování přípojky ISDN 30, na které je provozována tísňová linka 155, prostřednictvím mobilní konektivity společností O2 Czech Republic a.s. o jediné možné řešení požadavku zadavatele uvedeného v čl. 2.3.2. zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 7. 8. 2023? Pokud ne, jaká jiná případná technická řešení připadají v úvahu?
Jak je zajištění řešení, které by vyhovovalo požadavkům zadavatele, technicky náročné a finančně nákladné (jeho vybudování „na zelené louce“)? Jak časově náročné by bylo takové řešení vybudovat?«

41. Dne 20. 12. 2023 obdržel od ČVUT stanovisko ze dne 19. 12. 2023 (dále jen „odborné stanovisko ČVUT“), ve kterém ČVUT[5] Úřadu sdělilo, že „[j]e pravdou, že O2 jakožto provozovatel univerzální služby má určité závazky, které jej upřednostňují pro zpracování tísňových volání. Důležitým faktem je, že aktuálně je zaveden v sítí ČR takový systém směrování, který při volání tísňových čísel za použití speciálních směrovacích prefixů (NRN - Network Routing Number) směruje tyto hovory prakticky výlučně do sítě O2. Směrování tísňových volání se takto provádí pro všechny druhy tísňových služeb (112, 155, 158, 150), jedině městská policie (156) má v určitých případech alternativní způsoby připojení.

(…)

Nejedná se o jediný možný technický způsob řešení. Jako příklad alternativního způsobu řešení je možné uvést realizaci s využitím jakékoliv jiné pokročilé pobočkové ústředny (PBX - navrhované řešení se systémem 2N Netstar je právě příklad řešení s pobočkovou ústřednou) nebo se zálohovaným systémem využívajícím např. otevřený systém Asterisk vybavený telekomunikačními kartami pro zpracování provozu ISDN30 přípojek a s mobilní konektivitou řešenou např. prostřednictvím mobilní brány 2N StarGate, připojené k Asterisku buďto opět pomocí ISDN30, nebo též prostřednictvím VoIP a protokolu SIP.

(…)

Jiné způsoby řešení, popsané výše, mohou být, dle našeho názoru, finančně srovnatelné se způsobem navrženým společností O2. Nemáme však informace o tom, zda existují nějací alternativní dodavatelé, schopní řešení okamžitě nabídnout. Obecně lze řešení vyvinout a implementovat formou zákaznického projektu. Může to být otázka několik týdnů práce schopného týmu.“

42. Dne 9. 1. 2024 Úřad obdržel od VŠB[6] stanovisko z téhož dne (dále jen „odborné stanovisko VŠB“), ve kterém Úřadu sdělila, že „[t]ísňové volání je vždy směrováno do sítě O2 Czech Republic, a.s. (dále jen O2) a to ze všech sítí poskytujících přístup k tísňovým službám. Garantem směrování služby tísňových volání je nyní O2, což vychází z kontextu, jak se směrování tísňových volání v čase vyvíjelo. Vstup dalších poskytovatelů či převzetí garantování směrování tísňových volání by muselo být provedeno v součinnosti s MV ČR. Zákon č. 239/2000 Sb. Zákon o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů v § 7 odst. 7 písm. a) jednoznačně stanovuje roli MV ČR jako koordinátora, který koordinuje a rozvíjí tísňovou komunikaci za účelem zajištění přístupu k základním složkám integrovaného záchranného systému prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i národních tísňových čísel 150, 155 a 158.

Technicky je realizovatelné, aby linku tísňového volání připojil kterýkoliv poskytovatel, nicméně vzhledem k tomu, že operační střediska ZZS (dále jen OS) si navzájem poskytují zálohu, tzn. při volání na linku 155 při plném obsazení OS bude volání směrováno na geograficky nejbližší volné OS nebo na nejméně vytížené dle nastavených pravidel, tak je nutné přenášet i stavové informace konektivity OS, což lze i přes více operátorů, nicméně roste pravděpodobnost chyby/poruchy a řešení je nutné míti perfektně odladěné. Jediný důvod, proč by to nemohlo stejně dobře fungovat s připojením přes jiného poskytovatele, lze spatřovat v úrovni spolehlivosti, technicky je tak možné připojit OS i jiným poskytovatelem, musí se ovšem dohodnout s O2, jakožto garantem směrování tísňových volání.

Laicky řečeno, všechny požadavky na tísňová volání od účastníků vedených u jiných poskytovatelů jsou směrovány do sítě O2 a zde je provedena distribuce na konkrétní operační středisko v daném místě, toto OS by mohlo být připojeno i jiným operátorem. To by ovšem znamenalo odladit technické řešení s O2, což nese jisté náklady na obou stranách a dohodu do takovéhoto řešení společně jít.

(…)

Nezávislé připojení by šlo provést i jiným způsobem, např. přes IP pomocí SIP trunku, nicméně zadavatel v ZD jasně stanovuje zajištění řešení prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity, což uchazeč musí respektovat.

(…)

Řešení existuje a je popsáno uchazečem O2, je to instalace GW před stávající PBX účastníka a je popsáno, jak taková GW funguje. Takovéto zařízení lze vyvinout, např. lze postavit na open-source řešení IP PBX Asterisk. Co se týče vývojových prací, ty nebudou náročné a jeden člověkoměsíc vývojáře znalého Asterisku je dostatečný k naprogramování a odladění požadované funkcionality.“

43. Přípisem ze dne 9. 1. 2024 Úřad účastníkům správního řízení oznámil jeho pokračování, jelikož téhož dne odpadla překážka, pro kterou bylo správní řízení přerušeno.

44. Usnesením ze dne 15. 1. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 19. 1. 2024 Úřad obdržel žádost zadavatele o prodloužení předmětné lhůty z téhož dne. Úřad žádosti zadavatele zčásti vyhověl a dne 23. 1. 2024, jelikož původní lhůta uplynula, stanovil účastníkům řízení novou přiměřenou lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

45. Dne 18. 1. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“).

46. Dne 30. 1. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele „Replika k žádosti zadavatele o prodloužení lhůty (…)“ z téhož dne, v němž, pokud jde o vyjádření k podkladům rozhodnutí, navrhovatel v plném rozsahu odkazuje na své vyjádření ze dne 18. 1. 2024. Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel si mohl odborné stanovisko opatřit kdykoliv po dobu trvání správního řízení (zejména v době jeho přerušení).

47. Dne 8. 2. 2024 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům“). V příloze citovaného vyjádření zaslal zadavatel znalecký posudek ze dne 8. 2. 2024 vypracovaný Ing. Alešem Mejzlíkem, IČO 65286120, se sídlem Šeříková 834/50, 637 00 Brno, který si nechal zadavatel zpracovat (dále jen „znalecký posudek“ a „znalec“), a analýzu společnosti ANDERSON Consulting, s.r.o. IČO 27119441 se sídlem Ostromečská 1383/14, 130 00 Praha 3, ze dne 15. 3. 2011 (dále jen „analýza“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 18. 1. 2024

48. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům v souvislosti s důvody pro zachování automatického zálohování uvedenými ve vyjádření zadavatele k návrhu konstatuje, že v žádném případě nerozporuje relevanci požadavku jako takového. Předmětem sporu je v daném případě otázka, zda má být daný požadavek součástí jednoho centrálního zadávacího řízení, jehož hlavním (stěžejním a co do ekonomického podílu naprosto převažujícím) předmětem je dodávka standardních základních služeb elektronických komunikací. Jediným důvodem pro společné zadání základních služeb elektronických komunikací a zcela specifické služby tísňového volání včetně její zálohy, kterou nelze dodat bez poddodávky jediného poskytovatele v ČR, jímž je společnost O2 Czech Republic a.s., která je ale zároveň konkurentem všech dalších potenciálních dodavatelů, je důvod pouze administrativní. Zadavatel tedy ve vyjádření nepodal relevantní vysvětlení, proč nelze tuto část plnění soutěžit samostatně.

49. VŠB pak jednoznačně ve svém odborném stanovisku potvrdila tvrzení navrhovatele, že předmětnou část plnění nemůže žádný z dodavatelů samostatně poskytnout a muselo by dojít ke spolupráci s O2 Czech Republic a.s., přičemž závazek ke spolupráci není zadavatelem nijak garantován, případně nejsou nijak garantovány podmínky, za kterých by byla O2 Czech Republic a.s. připravena spolupráci poskytnout. Dle navrhovatele pak stejné závěry vyplývají i z odborného vyjádření ČVUT. Závěrem pak navrhovatel v souvislosti s existencí povinnosti část veřejné zakázky plnit prostřednictvím poddodavatele odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 8. 2. 2024

50. Zadavatel v úvodu vyjádření k podkladům uvádí, že v souvislosti s požadavkem na automatické zálohování prostřednictvím mobilní konektivity trvá na tom, že tento požadavek byl ze strany zadavatele stanoven zcela v souladu se zákonem. Zdůrazňuje, že vymezení předmětu veřejné zakázky závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby a nikdo jiný není oprávněn stanovovat předmět plnění namísto zadavatele. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. V případě, že tomu tak není, nelze hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem. Zadavatel je přitom přesvědčen, že začleněním požadavku mobilní konektivity do zadávacích podmínek nikterak hospodářskou soutěž, resp. okruh potenciálních dodavatelů na jedinou společnost neomezil, neboť jej může splnit vícero subjektů poskytujících telekomunikační služby, a to s ohledem na možná technologická řešení, jež mohou být ze strany těchto subjektů zajištěna či např. vyvinuta.

51. Za účelem prokázání svého tvrzení ohledně možného technologického řešení splňujícího předmětný požadavek pak odkazuje na vyjádření dodavatele O2 Czech Republic a.s. ze dne 28. 11. 2023, odborná stanoviska VŠB a ČVUT a především znalecký posudek, ze kterých jasně vyplývá, že existují i jiná technologická řešení, která by umožnila splnění požadavku, a byť je v současné době O2 Czech Republic a.s. výhradním provozovatelem linky tísňového volání, existují technologická řešení, která umožňují jiným dodavatelům telekomunikačních služeb požadovanou funkcionalitu zajistit (vyvinout). Nad rámec právě uvedeného pak zadavatel poukazuje na skutečnost, že rovněž O2 Czech Republic a.s. před samotným zahájením poskytování automatického zálohování prostřednictvím mobilní konektivity přistoupila k vývoji daného zákaznického řešení a musela v počátku investovat jak čas, tak finanční prostředky do vývoje daného řešení a je tak zcela legitimní očekávat, že i ostatní dodavatelé investují v rámci své obchodní strategie do vývoje nových funkcionalit.

52. Zadavatel dále uvádí, že nikterak nezpochybňuje určité výsadní postavení O2 Czech Republic a.s. coby výhradního provozovatele linky tísňového volání v České republice, avšak taková skutečnost je dána vnějšími okolnostmi, které zadavatel není schopen jakkoli ovlivnit a nelze mu tak tento objektivní stav klást k tíži. Nadto je argumentace jeho výsadního postavení irelevantní, když tato skutečnost nemůže vzhledem k výše uvedenému zapříčinit vyloučení hospodářské soutěže.

53. K otázce vyčlenění služeb pevné telefonie pro ZZSPK a zajištění automatického zálohování prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity zadavatel uvádí, že poptávané plnění tvoří jeden funkční celek a právě poptávka telekomunikačních služeb je exemplárním příkladem pro centralizované zadávání. Dodává, že zákon zadavatelům neukládá povinnost k dělení veřejných zakázek, jedná se výhradně o oprávnění zadavatele, které pak má směřovat k umožnění přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám. K centralizovanému zadávání přistoupil zadavatel v roce 2011 poté, co se na základě analýzy ukázalo, že úspora nákladů na zajištění služeb pevné telefonie může činit v případě centralizovaného zadávání až 48 % a dále z důvodu značného snížení administrativní zátěže. Zadavatel tak k tomu uzavírá, že bylo jeho zákonným právem poptávat služby pevné telefonie v rámci centralizovaného zadávání a nebyly dány důvody, pro které by bylo jeho povinností přistoupit k vyčlenění služeb automatického zálohování prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity do samostatného zadávacího řízení.

54. S ohledem na vše výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že požadavek automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity byl zadavatelem stanoven v souladu s právními předpisy. Závěrem tedy navrhuje, aby byl návrh ze strany Úřadu zamítnut a správní řízení zastaveno, neboť zde nejsou důvody pro uložení nápravného opatření.

Obsah znaleckého posudku

55. Znalec ve znaleckém posudku v obecnosti konstatuje, že otázky zaslané Úřadem dne 13. 12. 2023 ČVUT a VŠB považuje v souvislosti s předmětem správního řízení za relevantní a s odpověďmi zmiňovaných odborných subjektů veskrze souhlasí a považuje je za správné. Co se týče návrhu řešení pomocí gateway (GW), postavené na open-source IP PBX Asterisk, který ve svých stanoviscích zmiňuje jak ČVUT, tak i VŠB, znalec uvádí, že toto řešení nepovažuje na rozdíl od zmiňovaných odborných subjektů za vhodné, a to především s ohledem na nižší bezpečnost použití open-source řešení.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

56. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, oslovenými dodavateli a stanovisek odborných institucí, rozhodl tak, že pro rozpor zadávacích podmínek se zákonem zrušil předmětné zadávací řízení. K tomu Úřad uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

57. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

58. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

59. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

60. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

61. Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

62. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

63. Podle § 101 odst. 1 zákona pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

64. Podle § 101 odst. 2 zákona zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

65. Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

66. Podle § 132 odst. 1 zákona pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.

67. Podle § 251 odst. 5 zákona mohou v řízení zahájeném na návrh účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

68. Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu s tímto zákonem, Úřad zakáže zadavateli zadávat v tomto dynamickém nákupním systému veřejné zakázky. Vyhradil-li si v zadávací dokumentaci zadavatel možnost jednacího řízení bez uveřejnění v rozporu s § 66 zákona nebo změnu závazku v rozporu s § 100 zákona, uloží Úřad nápravné opatření spočívající v zákazu uplatnění takové výhrady, pokud to postačuje k provedení nápravy.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

69. Zadavatel uveřejnil dne 27. 7. 2023 na svém profilu zadavatele zadávací dokumentaci, ve které podle čl. 2.3.2. bodu 9 „(…) Dodavatel musí splnit následující požadavky na automatické záložní řešení:

- řešení bude realizováno prostřednictvím nezávislé konektivity

- řešení musí pracovat v plně automatickém režimu

- od řešení je vyžadována automatická proaktivní detekce poruch/nedostupnosti primární konektivity

- od řešení je vyžadováno zajištění plnohodnotné provozní funkčnosti (dovolatelnosti) do 2 min od výpadku primární konektivity v rozsahu minimálně 8 hovorových kanálů

- řešení nesmí v žádném případě omezit hlasový provoz přípojek

70. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 následně zadavatel uvedl mj. následující:

»Centrální zadavatel poskytuje z vlastní vůle v souladu s § 98 a § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále „ZZVZ“), vysvětlení zadávací dokumentace k výše uvedené veřejné zakázce.

Centrální zadavatel trvá na požadavku na automatické záložní řešení (jedná se o kritickou infrastrukturu) obdobně, jak bylo požadováno v předchozí veřejné zakázce „Pevná telefonie Plzeňského kraje 2020 – 2022“, URL: https://ezak.cnpk.cz/contract_display_7492.html

V této souvislosti se upřesňuje a doplňuje čl. 2.3.2. (Podrobná specifikace předmětu plnění) bod 9. (Ostatní požadavky centrálního zadavatele) Zadávací dokumentace následovně:

Odstavec ve znění:

„Dodavatel musí splnit následující požadavky na automatické záložní řešení:

- řešení bude realizováno prostřednictvím nezávislé konektivity

- řešení musí pracovat v plně automatickém režimu

- od řešení je vyžadována automatická proaktivní detekce poruch/nedostupnosti primární konektivity

- od řešení je vyžadováno zajištění plnohodnotné provozní funkčnosti (dovolatelnosti) do 2 min od výpadku primární konektivity v rozsahu minimálně 8 hovorových kanálů

- řešení nesmí v žádném případě omezit hlasový provoz přípojek

se nahrazuje následujícím zněním:

„Dodavatel musí splnit následující požadavky na automatické záložní řešení:

- řešení bude realizováno prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity

- řešení musí pracovat v plně automatickém režimu

- od řešení je vyžadována automatická proaktivní detekce poruch/nedostupnosti primární konektivity

- od řešení je vyžadováno zajištění plnohodnotné provozní funkčnosti (dovolatelnosti) do 2 min od výpadku primární konektivity v rozsahu minimálně 8 hovorových kanálů

- řešení nesmí v žádném případě omezit hlasový provoz přípojek

- fungování zálohy kromě plně automatického módu i v módu manuálním, kdy si nyní na stávajícím řešení sám zadavatel (organizace PK) může řídit pomocí strukturované SMS zprávy, zaslané z autorizovaných čísel, jakou cestou bude linka 155 připojena, tj. primární nebo záložní konektivitou; tato funkcionalita je vhodná zejména, když primární linka není v úplném výpadku, tedy systém nevyhodnotí linku jako zcela nefunkční, ale přesto volání nefungují nebo pro účely maintenance pobočkového systému na pracovišti linky 155.“«

71. Z vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 25. 8. 2023 mj. vyplývá, že zadavatel obdržel následující dotaz:

»Zadavatel v rámci VZD 1 dodatečně určil, že pro nezávislé řešení zálohy požaduje mobilní konektivitu. Chápe tazatel správně, že tímto požadavkem označil zadavatel za jediná přípustná technická řešení zálohy pouze ta, která jsou založená čistě na využití sítě elektronických komunikací určených pro provoz mobilních zařízení, tudíž variabilitu možných řešení omezil?

Pokud je tomu tak, žádáme zadavatele, aby sdělil jaké technické či provozní důvody jej k tomuto kroku vedly.

Tazatel co by držitel telekomunikační licence pro poskytování služeb elektronických komunikací jak v oblasti fixních, tak oblasti mobilních sítí, zná více technických řešení zálohy realizovatelných prostřednictvím různých přístupových technologií (tj. vč. mobilní), avšak je názoru, že pro takovéto technické omezení možných řešení není objektivní důvod. Zadavatel by měl pouze definovat „požadavky na funkci“, případné objektivní omezující podmínky řádně zdůvodnit a způsob řešení ponechat na potenciálních dodavatelích. V případě této veřejné zakázky se lze oprávněně domnívat, že takovéto omezení by mohlo být vnímáno jako omezování hospodářské soutěže, když by znemožňovalo podat nabídku poskytovatelům fixních služeb.«,

na který zadavatel odpověděl následovně:

„S odkazem na předchozí odpovědi centrální zadavatel trvá na aktuálním znění požadavku v čl. 2.3.2. bod 9. Zadávací dokumentace. Jiná řešení nejsou přípustná z následujících důvodů:

- požadavek na mobilní konektivitu se za posledních 10 let v Plzeňském kraji osvědčil; připuštění jiných řešení přináší možná rizika pro zdravotnickou záchrannou službu,

- v případě výpadku veřejné pevné komunikační sítě je nezbytné zabezpečit telefonní spojení jiným technologickým způsobem než prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě,

- v minulých VZ bylo v PK podáno více nabídek od dodavatelů, kteří požadavek akceptovali,

- i jiní zadavatelé v ČR aktuálně záložní řešení požadují obdobným způsobem (CNPK má ověřeno).“

72. Z vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 25. 9. 2023 mj. vyplývá, že zadavatel obdržel dotaz ve znění:

»„Zadavatel v rámci VZD2 odpověděl že:

Jiná řešení nejsou přípustná z následujících důvodů:

- požadavek na mobilní konektivitu se za posledních 10 let v Plzeňském kraji osvědčil;

Jak bylo doloženo v rámci Dotazu č.1 zadavatel požadavek na řešení zálohy čistě mobilní technologií vědomě změnil a nepožadoval již v roce 2019, přičemž ve stávajícím zadávacím řízení jej taktéž zprvu nepožadoval. Uchazeč nerozporuje, že řešení přes mobilní síť je jedním z možných řešení zálohy, není však také zároveň jediným.

Uchazeč se táže zadavatele, zda-li s ohledem na výše uvedené přehodnotí svůj postoj a dodatečně doplněný požadavek do ZD z ní odstraní?

- připuštění jiných řešení přináší možná rizika pro zdravotnickou záchrannou službu –

Uchazeč žádá zadavatele o informaci, jaká konkrétní významná rizika identifikoval, při připuštění jiných řešení automatické zálohy než přes mobilní síť taková, aby se obhájilo omezení hospodářské soutěže?

Uchazeč s tímto tvrzením zadavatele za určitých předpokladů v podstatě souhlasí. Zároveň však dodává, že naplnění tohoto požadavku není nijak v rozporu s možností využití i jiného řešení, než jen přes mobilní síť.

Uchazeč se táže zadavatele, zda-li od požadavku na čistě mobilní řešení zálohy upustí?

- v minulých VZ bylo v PK podáno více nabídek od dodavatelů, kteří požadavek akceptovali,

S uvedeným argumentem zadavatele lze souhlasit, avšak pouze do jisté míry. Nelze totiž přehlédnout neoddiskutovatelný fakt, že tak jak zadavatel v průběhu minulých let požadavky na zálohu stále „zpřesňoval“ (viz Dotaz č.1), tak potencionálních dodavatelů postupně ubývalo. V roce 2014 byli 3 dodavatelé (+ 1 vyloučený), v roce 2017 byli už jen 2 a v roce 2019 (když byl požadavek na základě dotazu vyprecizován) zbyl pouze 1 dodavatel. Je tak zřejmé, že zadavatel nemůže objektivně předpokládat, že „zájem“ který registroval před necelými 10 lety může očekávat i nyní.

Uchazeč se táže zadavatele, zda-li od požadavku na čistě mobilní řešení zálohy upustí?

- i jiní zadavatelé v ČR aktuálně záložní řešení požadují obdobným způsobem (CNPK má ověřeno).

Může zadavatel uvést, o které ověřené příklady jiných aktuálních zadávacích řízení, v rámci kterých je poptáváno řešení zálohy obdobným způsobem, se jedná?“«

na který zadavatel odpověděl následovně:

„(…)

Centrální zadavatel trvá na požadavcích v čl. 2.3.1 bodu 9. Zadávací dokumentace ve znění Vysvětlení ZD.

(…)

Centrální zadavatel a ZZSPK požadují zachování požadovaného nastavení automatického zálohování. Detailní odůvodňování požadavků zadavatele jde nad rámec institutu vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 a násl. ZZVZ.

(…)

Centrální zadavatel trvá na požadavcích v čl. 2.3.1 bodu 9. Zadávací dokumentace ve znění Vysvětlení ZD.

(…)

Centrální zadavatel nalezl informace o obdobných zakázkách ve Věstníku VZ a na profilech zadavatelů. Jde o veřejně přístupné informace. Je nad rámec smyslu vysvětlení zadávací dokumentace informovat o zakázkách jiných zadavatelů, které probíhají mimo toto zadávací řízení.“

73. Podle čl. 2.1 zadávací dokumentace celková předpokládaná hodnota plnění realizovaného na základě rámcové dohody včetně vyhrazených změn a opce činí 21 500 000,- Kč bez DPH (za 36 měsíců trvání, resp. 48 měsíců v případě využití opce).

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Obecně k vymezení předmětu veřejné zakázky

74. K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, mimo jiné tedy i v § 6 odst. 2 zákona uvedenou zásadou zákazu diskriminace.

75. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 uvedl, že zakotvení shora uvedené zásady zákazu diskriminace v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“ Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé. Byť cit. soud dospěl k výše uvedeným závěrům v souvislosti se stanovováním kvalifikačních kritérií, jsou obecně aplikovatelné na všechny postupy zadavatelů v zadávacím řízení včetně samotného vymezení předmětu veřejné zakázky. Úřad podotýká, že ačkoliv závěry soudů k zásadě zákazu diskriminace a vymezení veřejné zakázky, které byly či budou zmíněny v odůvodnění tohoto rozhodnutí, byly přijaty za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je využít i na postup podle zákona, neboť koncept právní úpravy obsažený v zákoně v základních principech vychází z rozhodovací praxe k zákonu č. 137/2006 Sb.

76. Otázkou dodržování zásady zákazu diskriminace se zabýval rovněž Krajský soud v Brně mj. v rozsudku sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, ve kterém uvedl, že „[p]okud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce a v důsledku toho by se o zakázku mohli ucházet jen někteří dodavatelé, mohl by porušit jednu ze základních zásad zadávání veřejných zakázek zakotvených v § 6 ZVZ (…), a to zásadu zákazu diskriminace. (…) Diskriminování jsou zde ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna.“

77. K určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou, se vyslovil např. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, kde uvedl, že „je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné, obdobné či založené společnými jednotícími souvislostmi, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ (obdobně bylo judikováno mj. také v rozsudcích Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 44/2009, sp. zn. 62 Af 44/2010 či sp. zn. 62 Af 68/2011).

78. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010, uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických.“ V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud s odkazem na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 2. 3. 2010, č. j. 62 Ca 72/2008- 114 dále zobecnil, že „pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je totiž dle krajského soudu rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

79. Jak však dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace v jeho skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části, pokud to její povaha připouštěla. Nejde tu přitom o to, že by byl zadavatel nucen činit něco (rozdělit veřejnou zakázku na části), co mu zákon neukládá, ale o to, že zadavatel musí využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.

80. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 dále uvedl následující: „K tomu, aby bylo možno dospět k závěru, zda zadavatel byl povinen v daném případě veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je tedy třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“

81. Obecně lze tedy uvést, že rozdělit veřejnou zakázku na části je zadavatel povinen za splnění těchto předpokladů:

předmět veřejné zakázky je vymezen natolik široce (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více;
plnění není nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné (společné).

82. Na základě výše uvedených skutečností Úřad uvádí, že při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace vymezením předmětu veřejné zakázky, je třeba zkoumat zejména dopad, který vymezení předmětu veřejné zakázky má na konkurenční prostředí, a důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly (a to zejména z pohledu technického a ekonomického), a tyto okolnosti následně posoudit.

K vymezení předmětu šetřeného zadávacího řízení

83. Úřad uvádí, že v šetřeném případě je předmětem zadávacího řízení průběžné poskytování pevných hlasových a pevných datových telekomunikačních služeb. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel konkrétně požaduje zajištění pevných hlasových služeb, zajištění pevných datových služeb, maximální dostupnost a spolehlivost služby, včetně garance dostupnosti služby, zajištění potřebného rozsahu telefonních čísel a zabezpečení zákaznické podpory. V souvislosti s těmito službami pak zadavatel požaduje automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity.

84. Navrhovatel je toho názoru, že část plnění spočívající v zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity má být zadávána odděleně, jelikož se nejedná o standardní telekomunikační službu a v současné době ji je schopen poskytnout pouze jediný dodavatel na trhu, a to společnost O2 Czech Republic a.s. Zadavatel naopak argumentuje, že požadované automatické zálohování je klíčové pro fungování ZZSPK a je předmětem centrálních zakázek na pevnou telefonii Plzeňského kraje více než 10 let. Rozdělení plnění by mohlo mít za důsledek roztříštěnost, nepřehlednost a vyšší nabídkové ceny.

85. Úřad dále v této souvislosti uvádí, že nezpochybňuje potřebu zadavatele pořídit telekomunikační služby včetně automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity, nicméně Úřad má povinnost zabývat se podstatou vymezení předmětu zadávacího řízení v kontextu nutnosti dodržet základní zásady zadávání. Ve světle závěrů vyplývajících z výše citované judikatury správních soudů Úřad přezkoumával vymezení předmětu šetřeného zadávacího řízení. Úřad se předně zabýval otázkou, zda byly dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění, tj. obecné telekomunikační služby a automatické zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity, resp. služby pevné telefonie pro provozovatele linky tísňového volání včetně zajištění automatického zálohování prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity zadávána v jednom celku, či zda naopak bylo namístě tato plnění poptávat ve více samostatných veřejných zakázkách, resp. umožnit podávat dodavatelům nabídky na jednotlivé části veřejné zakázky tak, aby nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace.

86. Úřad se především zabýval objektivními dopady, které mohl požadavek na společné plnění mít na konkurenční prostředí dodavatelů v dané oblasti. V této souvislosti Úřad odkazuje na již výše cit. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém se uvádí, že „pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.“

87. Ve vztahu k citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně Úřad znovu připomíná, že nelze pominout skutečnost, že je právem zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky a stanovit podmínky zadání zakázky podle svých konkrétních potřeb. Tento postup zadavatele však nesmí být v rozporu se zákonem (v tomto případě konkrétně se zásadou zákazu diskriminace uvedenou v ustanovení § 6 odst. 2), tj. nesmí vytvářet neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, které by omezovaly ty dodavatele, jež by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění.

88. V souvislosti s tvrzením společnosti O2 Czech Republic a.s., že jakýkoliv operátor na trhu si je schopen potřebnou funkcionalitu zajistit, a s přihlédnutím k tomu, že do předmětného zadávacího řízení byla podána jediná nabídka od dodavatele O2 Czech Republic a.s., se Úřad v rámci předmětného správního řízení obrátil právě na dodavatele O2 Czech Republic a.s. s dotazem, jakým způsobem si mohou ostatní operátoři zajistit předmětnou funkcionalitu, tj. splnit požadavek zadavatele na automatické zálohování pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity. Z odpovědi dodavatele ovšem Úřad nebyl schopný vyvodit relevantní závěry, neboť tento se vyjádřil toliko k tomu, jaké subjekty na trhu běžně poskytují konvergentní služby, ale nijak se nevyjádřil k otázce technického zajištění poskytování tísňového volání a jeho zálohy.

89. S ohledem na tvrzení navrhovatele, že dodavatel O2 Czech Republic a.s. je jediným dodavatelem na trhu, který je schopný zajistit automatické zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity, neboť jako jediný disponuje potřebným hardwarem, obrátil se Úřad za účelem potvrzení či vyvrácení tohoto tvrzení na ČVUT, VŠB a VUT jakožto odborné subjekty. Ze stanovisek ČVUT i VŠB jednoznačně vyplývá, že v současné době je systém linek tísňového volání imanentně spjat s ohledem na způsob směrování hovorůpři volání tísňových čísel za použití speciálních směrovacích prefixů se společností O2 Czech Republic a.s., která je garantemsměrování služby tísňových volání, neboť všechny hovory určené pro tísňové linky jsou směrovány do sítě této společnosti. I s ohledem na právě uvedené se lze domnívat, že tvrzení navrhovatele v návrhu ohledně monopolního postavení O2 Czech Republic a.s. v oblasti zálohy tísňových telefonních linek prostřednictvím mobilní konektivity u přípojky ISDN 30 je pravdivé. Z vyjádření odborných subjektů sice zároveň plyne, že není zcela nemožné, aby tuto linku zajišťoval jiný poskytovatel telekomunikačních služeb, existují ovšem překážky, a to jak administrativní, neboť by vstup dalších poskytovatelů či převzetí garantování směrování tísňových volání muselo být provedeno v součinnosti s Ministerstvem vnitra jakožto koordinátorem tísňové komunikace dle § 7 odst. 7 písm. a) zákon č. 239/2000 Sb. zákona o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, tak v podobě nutné spolupráce s přímým konkurentem, neboť při zachování současného způsobu směrování hovorů (do sítě O2 Czech Republic a.s.) by nutně za současných podmínek jakýkoliv jiný dodavatel než O2 Czech Republic a.s. musel s tímto dodavatelem odladit technické řešení. Právě potřeba této spolupráce se jeví dle názoru Úřadu jako stěžejní problém, jelikož je podstatný fakt, že se stále pohybujeme na vysoce konkurenčním trhu, a jen těžko si lze představit, že by byl O2 Czech Republic a.s. jakožto dodavatel, který sám usiluje o získání zakázky, ochotný spolupráci s konkurencí nabídnout. Navrhovatel navíc nemá závazek O2 Czech Republic a.s. ke spolupráci nijak garantován. Z vyjádření odborných subjektů pak lze dovozovat fakt, že požadavek zadavatele vyžaduje speciální technické řešení, které by muselo být ze strany navrhovatele vyvinuto, což s sebou samozřejmě nese další technické investice, které potenciálním dodavatelům ještě více znevýhodňují jejich pozici. Podle názoru Úřadu tedy zadavatel svým požadavkem za současných podmínek de facto vyloučil konkurenci mezi dodavateli, resp. poskytovateli telekomunikačních služeb. Nic na tom nemění fakt, že jiná technologická řešení jsou dle stanovisek ČVUT a VŠB možná, tj. lze je příp. dovyvinout.

90. V této souvislosti musí Úřad zadavatele upozornit, že v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeném na návrh se uplatní zásada koncentrace řízení zakotvená v § 251 odst. 5 zákona, kdy mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. Úřad k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům nepřihlíží, a to s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. K uvedené zásadě se taktéž vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 3 As 62/2021-55 ze dne 22. 9. 2022, kde uvedl následující: „(…) rozhodné totiž je, že zákonodárce stanovil a do mnoha ustanovení upravujících tento typ řízení promítl přísnou zásadu koncentrace řízení i v situaci, v níž toto řízení zjevně může vyústit k uložení citelných nápravných opatření, včetně zrušení zadávacího řízení. Z citované právní úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek je tedy zřejmé, že zákonodárce upřednostnil rychlost a efektivitu řízení před – časově neohraničeným – uplatňováním procesních práv účastníků řízení.“ V předmětném rozsudku pak k výjimce z této zásady dále uvádí: „Nejvyšší správní soud považuje za vhodné zdůraznit, že zákonná výjimka se týká jen těch skutkových tvrzení a důkazů, které přímo zpochybňují věrohodnost konkrétních podkladů pro rozhodnutí. Výjimka by se tedy uplatnila například v situaci, ve které by zadavatel nabídnul důkazy o falsifikaci určitých listin, sloužících jako podklad k rozhodnutí. K tomu ale v projednávané věci nedošlo. V každém případě je nutné tuto výjimku vykládat restriktivně, neboť vůdčím principem řízení je opakovaně zmiňovaná koncentrace řízení.“ Vzhledem k tomu, že předmětem znaleckého posudku zaslaného Úřadu dne 8. 2. 2024 není napadení věrohodnosti podkladů rozhodnutí, shledává Úřad ve světle výše uvedených závěrů Nejvyššího správního soudu předmětný důkaz (tj. znalecký posudek) nepřípustným, a proto Úřad neprovedl doplnění dokazování. Nad rámec výše uvedeného Úřad konstatuje, že znalecký posudek v podstatě aprobuje stanoviska ČVUT a VŠB.

91. K argumentu zadavatele, že navrhovatel musí odpovídajícím řešením disponovat, neboť se účastnil zadávacího řízení na zakázku pro SMHK a v předmětném zadávacím řízení se stal vybraným dodavatelem, Úřad musí konstatovat, že tento argument nemůže obstát. Úřad ověřil znění zadávacích podmínek zakázky pro SMHK a požadavku na mobilní konektivitu, přičemž došel k závěru, že se nejedná o totožné zadávací podmínky a nelze je tak porovnávat s projednávaným případem. Klíčovým rozdílem, který zadavatel nebere v potaz, totiž je to, že zadavatel požaduje automatickou zálohu u přípojky ISDN 30, naproti tomu SMHK požaduje možnost zřízení nezávislé zálohy přípojky „SIP 60 kanálů“ přes mobilní síť a nejedná se tedy o technicky shodný požadavek. Z veřejně dostupných zdrojů[7] totiž vyplývá, že technologie ISDN neboli digitální síť integrovaných služeb je telekomunikační síť umožňující přenos hlasu, dat a dalších služeb pomocí digitálního signálu, což umožňuje rychlejší přenos a lepší kvalitu než tradiční analogové připojení, neboť technologie ISDN může podporovat více hovorů nebo datových kanálů současně. Existují dva typy linek ISDN, a to ISDN2 a ISDN30. Oproti tomu technologie SIP trunk je veřejná IP telefonní služba, která je založena na protokolových linkách a je poskytována přes datové linky, které se používají pro připojení k internetu, přičemž tak poskytuje odběratelům ekonomičtější možnost sloučení hlasu a dat. Zatímco tedy technologie SIP je poskytována prostřednictvím protokolu pro přenos hlasu a multimédia přes internet a mj. je v současnosti na trhu považována za modernější a flexibilnější alternativu, technologie ISDN je pevná linka, resp. starší a méně přizpůsobivý digitální systém. Na základě právě uvedeného má tedy Úřad za to, že přípojka ISDN a přípojka SIP fungují na odlišném technickém řešení, resp. lze nepochybně učinit dílčí závěr, že požadavky na tyto dvě přípojky nelze pokládat za požadavky identické.

92. Pokud zadavatel namítá, že vždy realizoval centrální zakázku společně pro všechny krajské organizace, přičemž důvodem jsou nižší ceny, má Úřad za to, že této argumentaci nemůže přisvědčit. Dle názoru Úřadu nepředstavuje právě uvedené legitimní důvod pro poptávání telekomunikačních služeb pro všechny organizace včetně ZZSPK, která provozuje tísňovou linku, pro kterou je požadována přípojka ISDN 30, k níž je vztažen požadavek automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity, v rámci jednoho zadávacího řízení bez možnosti podat nabídky na jednotlivá plnění, neboť ani postupem s rozdělením plnění na části by zadavatel nepřišel o možnost zálohy tak, jak požaduje. Naopak zadavatel mohl, pokud by umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění, obdržet větší počet nabídek, čímž mohl dosáhnout výhodnější ceny (a to ve vztahu k naprosté většině poptávaného plnění spočívajícího v běžných telekomunikačních službách) v důsledku reálné soutěže o plnění. Úřad dává navrhovateli za pravdu v tom, že důvody uvedené zadavatelem nemohou být relevantní. Žádné jiné důvody, kromě důvodů ekonomických a důvodů administrativní povahy (tyto však rovněž směřují k ekonomické podstatě, neboť, jak podotýká zadavatel, vedení vícero zadávacích řízení je nákladnější), které by mohly být relevantní pro posouzení oprávněnosti a důvodnosti široce vymezeného předmětu, zadavatel v průběhu správního řízení nepředestřel.

93. Úřad navíc poukazuje na skutečnost, že se jedná o zadávací řízení na telekomunikační služby. Fakt, že do tohoto zadávacího řízení byla podána pouze jedna nabídka od společnosti O2 Czech Republic a.s., se sám o sobě jeví být významným indikátorem nepřiměřeného zúžení trhu, resp. úplného vyloučení soutěže o celý předmět plnění, když na trhu existují minimálně další dva významní dodavatelé (tj. navrhovatel a společnost Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5), kteří jsou schopni tyto standardní služby zadavateli poskytovat, přičemž v rámci předběžných tržních konzultací zadavatel rovněž oslovil jako potenciálního dodavatele společnost ha-vel internet s.r.o. Úřad z veřejně dostupných zdrojů zjistil, že v posledních měsících bylo zahájeno několik zadávacích řízení, ve kterých byla poptávána mobilní telefonie různými zadavateli[8], přičemž účastníky předmětných řízení byli vždy všichni tři poskytovatelé telekomunikačních služeb. Úřad nevidí důvod, proč by měla být situace jiná v případě poptávání pevné telefonie. Nelze se tak oprávněně domnívat, že pokud by ostatní poskytovatelé telekomunikačních služeb odpovídajícím řešením disponovali, nepokoušeli by se získat zakázku o hodnotě desítek milionů Kč. K tomu Úřad poukazuje na to, že i v předchozím zadávacím řízení na telefonii, ve kterém zadavatel taktéž požadavek na automatické zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím mobilní konektivity požadoval, byla taktéž podána jediná nabídka dodavatelem O2 Czech Republic a.s.

94. Úřad tedy na tomto místě rekapituluje, že při posuzování toho, zda se zadavatel při vymezení předmětu veřejné zakázky dopustil porušení zásady zákazu diskriminace, vyšel z těchto úvah:

způsob, jakým zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky, resp. šíře tohoto předmětu, byla způsobilá ovlivnit konkurenční prostředí mezi dodavateli; tento dopad dosahuje natolik vysoké intenzity, že do zadávacího řízení podal nabídku pouze jediný dodavatel (z minimálně tří způsobilých poskytovatelů telekomunikačních služeb);
důvody, pro které se zadavatel rozhodl vymezit předmět veřejné zakázky jako poskytování obecných telekomunikačních služeb pro všechny linky souhrnně, tj. včetně linky tísňové pro ZZSPK, která vykazuje technická specifika a pro niž je vyžadováno zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity (jako jeden celek), nejsou objektivní a oprávněné.

95. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je Úřad přesvědčen, že zadavatel měl poptat předmětné plnění, tj. služby pevné telefonie pro ZZSPK (včetně zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity) odděleně, aby účel plnění a potřeby zadavatele byly naplněny a současně aby byla zachována co nejširší hospodářská soutěž. Při úvahách o zákonnosti postupu zadavatele je totiž nutno vždy vyhodnotit dopady na soutěž o veřejnou zakázku, a to zejména z pohledu, zda postup zadavatele nevykazuje prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům. Dodržování základních zásad stanovených v § 6 zákona je základní a obecnou povinností nadřazenou subjektivním obavám zadavatele, jež mohou být spojeny s realizací jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů. K tomu Úřad zdůrazňuje, že v projednávaném případě se jednalo v případě požadavku na přípojku ISDN 30 pro ZZSPK a na její řádné fungování prostřednictvím zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity o marginální část celkového poptávaného plnění, které dodavatelům blokuje přístup ke zbylé, rozsahem podstatně objemnější části plnění, a to bez jakéhokoliv relevantního důvodu, neboť nelze v předmětném případě dohledat jakýkoliv legitimní zájem zadavatele na spojení těchto plnění, neboť pro to nejsou dány žádné technické důvody a důvody administrativního rázu tvrzené zadavatelem nejsou akceptovatelné.

96. K argumentaci zadavatele ohledně výhodnosti centralizovaného zadávání Úřad zdůrazňuje, že žádným způsobem nechce zpochybňovat centralizované zadávání telekomunikačních služeb (nejen v případě) zadavatele. Zadavatel nadále může v centralizovaném zadávání pokračovat, pouze marginální část celkového plnění, které prostřednictvím něho poptává (přičemž požadavek na něj zcela nepřiměřeně zužuje trh), oddělí a bude poptávat zvlášť. Úřad chápe, že zadavateli pravděpodobně vzniknou vyčleněním předmětné části plnění a jejím zadáváním samostatně další náklady, nicméně v této souvislosti se nabízí úvaha, o jak velké náklady se bude reálně jednat, a to jak ve vztahu k samotnému zadávacímu řízení, tak následně ve vztahu k managementu uzavřených smluv (zadávací podmínky musí zadavatel sestavit tak jako tak, přičemž promítnutí rozdělení předmětu plnění na části nemůže představovat pro profesionální zadavatelskou organizaci, kterou zadavatel nepochybně je, žádný zásadní problém, což lze do jisté míry předpokládat i u řízení dvou rámcových dohod, z nichž jedna se bude týkat z hlediska objemu v podstatě marginální části plnění), ovšem hlavně lze očekávat, že tyto náklady budou vyváženy výhodnějšími nabídkami, pokud jde o hlavní část předmětu plnění, neboť ve vztahu k ní proběhne skutečná soutěž. Úřad by naopak od zadavatele argumentujícího snahou o hospodárnost očekával, že zajištění odpovídající úrovně hospodářské soutěže o veřejnou zakázku (která s sebou vždy přináší výhodnější nabídky) bude jeho hlavní prioritou.

97. Úřad tak má za to, že vyčleněním požadavku na zajištění služeb pevné telefonie pro provozovatele linky tísňového volání včetně zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity do samostatné části zadávacího řízení by došlo k rozšíření hospodářské soutěže, neboť s ohledem na výše uvedené má za to, že pokud by zadavatel služby pevné telefonie pro ZZSPK (včetně zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity) poptával odděleně, s velkou mírou pravděpodobnosti by obdržel větší počet nabídek na ostatní telekomunikační služby, než tomu bylo v situaci, kdy zadavatel poptává kombinaci odlišných plnění společně jako jeden celek. S větším počtem nabídek by automaticky vznikl „tlak na cenu“ poptávaného plnění v případě části plnění, které představují obecné telekomunikační služby.

98. Úřad konstatuje, že po pečlivém posouzení individuálních okolností tohoto případu dospěl k závěru, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace, když předmět plnění zadávacího řízení vymezil tak, že jeho součástí jsou jak obecné telekomunikační služby, tak služba pevné telefonie pro provozovatele tísňové linky, tj. ZZSPK a k ní se vážící „zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity“ , čímž vymezil předmět plnění natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel ze zadávacího řízení vyčlenil služby pevné telefonie pro cit. provozovatele linky tísňového volání (včetně zajištění automatického zálohování pro pracoviště se zvláštním charakterem prostřednictvím nezávislé mobilní konektivity) a umožnil dodavatelům podat nabídky na ostatní telekomunikační služby poptávané v cit. zadávacím řízení samostatně, nabídku na ostatní telekomunikační služby podat mohli.

99. Pro úplnost pak Úřad opětovně připomíná, že o nevhodném, resp. příliš široce vymezeném předmětu veřejné zakázky nasvědčuje i samotný průběh zadávacího řízení, ve kterém zadavatel obdržel pouze jednu nabídku.

100. Vzhledem ke všemu výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

101. Vzhledem k výše uvedenému považuje Úřad za nadbytečné zabývat se dalšími v návrhu namítanými pochybeními, kterých se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit, neboť jejich šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

102. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

103. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky šetřeného zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

104. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

105. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

106. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

107. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

108. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – úhrada nákladů řízení

109. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

110. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

111. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000724.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Vilém Podešva, LL.M., advokát, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4

2. T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 bylo uveřejněno na profilu zadavatele téhož dne

[2] Předmětnou dokumentaci o zadávacím řízení zadavatel Úřadu zaslal v rámci šetření podnětu (sp.zn. ÚOHS-P1075/2023/VZ).

[3] Dostupné na https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003027/zakazka/617993

[4] ev. č. zakázky ve Věstníku veřejných zakázek Z2016-002463

[5] Stanovisko poskytla Fakulta elektrotechnická, Katedra telekomunikační techniky

[6] Stanovisko poskytla Fakulta elektrotechniky a informatiky, Katedra telekomunikační techniky

[7] Dostupné z: https://duocall.co.uk/blog/isdn-vs-sip-trunks

[8] Příkladmo se jedná např. o veřejnou zakázku s názvem „Mobilní telefonie Ústeckého kraje 2024“ jehož zadavatelem byl Ústecký kraj, o veřejnou zakázku s názvem „Poskytovatel telekomunikačních služeb pro statutární město Hradec Králové – mobilní telefonie“ jehož zadavatelem bylo Statutární město Hradec Králové nebo o veřejnou zakázku s názvem „Mobilní telefonie 2024-2027“ jehož zadavatelem bylo Statutární město Ostrava

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 07678/2024/500spisová značka: S0724/2023/VZ

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 07678/2024/500
spisová značka: S0724/2023/VZ