číslo jednací: 10204/2024/500
spisová značka: S0855/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: ADIS - podpora, údržba a vývoj 2023 - 2027
• Účastníci:
  1. Česká republika – Generální finanční ředitelství
  2. O2 IT Services s. r. o.
  3. Eviden Czech Republic s. r. o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 25. 4. 2024
• Související rozhodnutí: 10204/2024/500; 16822/2024/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0855/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-10204/2024/500

Brno 6. 3. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 18. 12. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha,
• navrhovatel – O2 IT Services s.r.o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha,
• vybraný dodavatel – Eviden Czech Republic s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 12. 2013 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem ev. č. ČAK 15040, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při postupu, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „ADIS - podpora, údržba a vývoj 2023 - 2027“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 2. 2023 pod ev. č. Z2023-008143 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 040-114218,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – O2 IT Services s.r.o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha – ze dne18. 12. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha – učiněných při postupu, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „ADIS - podpora, údržba a vývoj 2023 - 2027“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 2. 2023 pod ev. č. Z2023-008143 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 040-114218, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Generální finanční ředitelství, IČO 72080043, se sídlem Lazarská 15/7, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 21. 2. 2023 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem uzavření rámcové dohody „ADIS - podpora, údržba a vývoj 2023 - 2027“, přičemž předmětné oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 2. 2023 pod ev. č. Z2023-008143 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 040-114218 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 3.1 zadávací dokumentace je účelem zadávacího řízení uzavření rámcové dohody ve smyslu § 131 zákona s jedním dodavatelem, na jejímž základě budou následně dle čl. 3.2 zadávací dokumentace uzavírány prováděcí smlouvy na poskytování předmětu plnění.

3.             Předmětem plnění je dle čl. 3.3 zadávací dokumentace poskytování následujících služeb k informačnímu systému ADIS, který podporuje a automatizuje výkon Finanční správy České republiky, zejména pak výběr všech daní a poplatků:

a.      podpora provozu Aplikace ADIS a její pozáruční servis,

b.      zajišťování vývoje Aplikace ADIS,

c.       služby ADIS Hotline, konzultační služby a technická podpora,

d.      činnosti podpory kybernetické bezpečnosti ADIS,

přičemž výše uvedené služby jsou blíže vymezeny rámcovou dohodou, jejíž závazný vzor tvoří přílohu č. 2 zadávací dokumentace (dále jen „návrh rámcové dohody“).

4.             V čl. 3.7 zadávací dokumentace zadavatel stanovil maximální nabídkovou cenu ve výši 2 725 000 000 Kč bez DPH, která zároveň představuje nejvyšší přípustnou celkovou cenu, která může být vybranému dodavateli na základě rámcové dohody, resp. na ni navazujících prováděcích smluv, uhrazena. Výše specifikovaná částka s ohledem na znění bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení rovněž představuje předpokládanou hodnotu.

5.             Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z oznámení o výběru dodavatele ze dne 10. 11. 2023 (dále jen „oznámení o výběru“), plyne, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 2 nabídky, vč. nabídky dodavatele – O2 IT Services s.r.o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).

6.             Rozhodnutím o výběru dodavatele ze dne 10. 11. 2023 (dále jen „rozhodnutí o výběru“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele, kterým se stal dodavatel – Eviden Czech Republic s.r.o., IČO 44851391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha^[1], ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 22. 12. 2013 Mgr. Tomášem Biemem, advokátem ev. č. ČAK 15040, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

7.             Dne 10. 11. 2023 navrhovatel obdržel oznámení o výběru, ve kterém mu zadavatel oznámil výběr vybraného dodavatele.

8.             Dne 23. 11. 2023 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“) proti rozhodnutí o výběru. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 8. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, tyto námitky odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 18. 12. 2023 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Návrh byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

10.         Návrh směřuje proti oznámení o výběru. Navrhovatel je přesvědčen, že postup zadavatele při posouzení splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem je v rozporu se zákonem, resp. že vybraný dodavatel měl být vyloučen ze zadávacího řízení a k tomu navrhovatel dále uvádí následující skutečnosti.

K neprokázání ekonomické kvalifikace vybraným dodavatelem

11.         Podstatou argumentace navrhovatele je tvrzení, že vybraný dodavatel byl ještě před podáním nabídky významně hospodářsky oslaben následkem korporátní přeměny, ke které došlo ve formě rozdělení odštěpením podstatné části majetku vybraného dodavatele ve prospěch nástupnické společnosti, přičemž tato okolnost má zásadní vliv na splnění podmínek technické a ekonomické kvalifikace vybraným dodavatelem v zadávacím řízení. Navrhovatel má za to, že vybraný dodavatel je následkem výše popsané korporátní přeměny z pohledu zákona zcela novou právnickou osobou, odlišnou od rozdělované společnosti a nelze jej považovat za právního nástupce rozdělované společnosti. S ohledem na právě uvedené navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel nemůže těžit z ekonomických výsledků rozdělované společnosti, a tedy ani z údajů o obratu rozdělované společnosti z let 2019 až 2022. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel se těmito pochybnostmi v právní kontinuitě vybraného dodavatele nezabýval, přestože měl dle názoru navrhovatele v souladu s § 78 odst. 1 zákona od vybraného dodavatele požadovat prokázání údajů o obratu alespoň za období od svého vzniku. Navrhovatel uzavírá, že vybraný dodavatel prokazuje splnění ekonomické kvalifikace doklady, které obsahují nesprávné a neúplné údaje a nesplnil tak svou povinnost ve smyslu § 88 odst. 1 zákona, když zadavateli neoznámil změnu kvalifikace a prostřednictvím konkrétních podkladů neprokázal, že disponuje zdroji pro plnění předmětu rámcové dohody.

K neprokázání technické kvalifikace vybraným dodavatelem

12.         Navrhovatel v další argumentaci uvádí, že v rámci shora popsané korporátní přeměny došlo s vysokou pravděpodobností k přechodu relevantních zdrojů, které sloužily k realizaci předmětu plnění referenčních zakázek, jejichž prostřednictvím vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace, či že přešly samotné referenční zakázky. Navrhovatel předně odkazuje na přílohu projektu rozdělení, ze které je zřejmé, že na nástupnickou společnost přešlo 5 smluv uzavřených mezi rozdělovanou společností a Českou správou sociálního zabezpečení, tady objednatele referenční zakázky s názvem „služba IIS ČSSZ“. Navrhovatel má rovněž za to, že v posuzovaném případě není dodržen požadavek totožnosti subjektu, neboť tím, kdo danou referenci splnil zůstává rozdělovaná společnost, a nikoli vybraný dodavatel. Zadavatel tak dle názoru navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem, když nerozptýlil pochybnosti navrhovatele, zda předmětná reference svědčí vybranému dodavateli a spokojil se pouze s nepodloženým tvrzením vybraného dodavatele, že shora popsaná korporátní přeměna neměla žádný dopad na výsledek posouzení splnění předmětného technického kvalifikačního kritéria vybraným dodavatelem, aniž by měl konkrétní důkaz, že tento nadále disponuje relevantními zdroji, jejichž prostřednictvím byla daná reference realizována.

K nedostatkům v referencích vybraného dodavatele

13.         Navrhovatel dále namítá, že referenční zakázky s názvem „služba Coca-Cola“ a „služba Mon Espace Santé“ předložené vybraným dodavatelem pro účely prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona nesplňují požadavky stanovené zadavatelem v čl. 4. bodu 2. dokumentu nazvaného „Kvalifikační dokumentace“, který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“). Dle navrhovatele nelze mít za prokázané, že v rámci obou rozporovaných referencí dosáhla hodnota samotného transakčního webového portálu pro styk s klienty částky požadované zadavatelem v předmětném článku kvalifikační dokumentace. Z popisu obou významných služeb je dle navrhovatele jednoznačné, že jejich předmětem je poskytování služeb ve vztahu ke komplexnímu informačnímu systému jako celku, nikoli pouze pro transakční webový portál sám o sobě. Dle navrhovatele proto rovněž částka uvedená vybraným dodavatelem u předložených referencí představuje hodnotu služeb ve vztahu k informačnímu systému jako celku, nikoli pouze za transakční webový portál. Navrhovatel shledává další nedostatky v postupu zadavatele, kdy tento ve smyslu § 39 odst. 5 zákona ověřoval skutečnosti uvedené vybraným dodavatelem v nabídce přímo u objednatelů předmětných referencí. Zadavatel dle názoru navrhovatele v rámci tohoto dotazování formuloval své dotazy velmi nejasně a zavádějícím způsobem, když dostatečně jasně neuvedl, že se dotazuje právě a pouze na hodnotu služeb ve vztahu k části komplexního informačního systému spočívající v transakčním webovém portálu, a nikoliv na hodnotu služeb k informačnímu systému jako celku. Další logické nesrovnalosti pak navrhovatel spatřuje při objasňování významné služby s názvem „služba Coca-Cola“, kdy objednatel této reference měl zadavateli potvrdit, že za služby ve vztahu k transakčnímu webovému portálu vybranému dodavateli uhradil více než 50 mil. Euro, ačkoli zadavatel v oznámení o výběru pracuje s hodnotou pouze 20 mil. Euro.

14.         Navrhovatel v další argumentaci uvádí, že referenční zakázka s názvem „pojistné a důchodová agenda“ předložená vybraným dodavatelem pro účely prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, nesplňuje požadavky stanovené zadavatelem v čl. 4. bodu 3. kvalifikační dokumentace. Dle navrhovatele byla předmětná reference realizována na základě vícero smluvních vztahů, které vybraný dodavatel účelově spojil do jediné významné služby. Z těchto smluv dle navrhovatele nevyplývá žádné propojení, neboť byly uzavřeny na základě výsledků různých zadávacích řízení a obsahují i rozdílné místo plnění. Tím, že zadavatel tuto referenci akceptoval, postupoval dle názoru navrhovatele v rozporu s účelem technické kvalifikace, neboť z výše specifikovaného ustanovení kvalifikační dokumentace je zřejmé, že požadavek zadavatele zněl na předložení jedné významné služby, tj. konkrétní zkušenosti s jediným konkrétním komplexním informačním systémem v určité hodnotě. V případě vybraným dodavatelem předložené reference se však dle názoru navrhovatele jedná o dva různé informační systémy a fakt, že mezi nimi probíhá výměna dat neprokazuje, že se jedná o jeden komplexní informační systém, a tedy jedinou významnou službu, jak bylo zadavatelem stanoveno v kvalifikační dokumentaci.

K nepřípustné materiální změně nabídky vybraného dodavatele

15.         Navrhovatel má za to, že se vybraný dodavatel v průběhu zadávacího řízení dopustil nepřípustné materiální změny nabídky, když původně zvažovaný koncept řešení v rámci plnění předmětu rámcové dohody, nahradil zcela jiným plněním. Podstatou argumentace navrhovatele je tvrzení, že vybraným dodavatelem v nabídce uvedený způsob plnění předmětu rámcové dohody vlastními silami nevyhovoval podmínkám dle zadávací dokumentace, a tak vybraný dodavatel po uplynutí lhůty pro podání nabídek 25 % původně zvažovaného způsobu plnění nahradil kapacitami zahraničních poddodavatelů. Nezpůsobilost této části nabídky vybraného dodavatele navrhovatel spatřuje v nedostatečných personálních kapacitách. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že v důsledku objasňování nabídky vybraného dodavatele postupem podle § 46 zákona, měl tento po uplynutí lhůty pro podání nabídek oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení podstatně delší časovou dotaci pro modifikaci své nabídky, resp. pro zhojení vad jím nabízeného plnění. Tím, že zadavatel v posuzovaném případě umožnil vybranému dodavateli doplnění nabídky ve lhůtě dalších 6 měsíců, oproti původní lhůtě pro podání nabídek v délce 2 měsíců a zároveň akceptoval nepovolenou materiální změnu nabídky vybraného dodavatele, jednal zadavatel dle názoru navrhovatele v rozporu se zákonem, a zejm. se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a se zásadou rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona.

K požadavku na poskytování plnění pouze v České republice

16.         V další argumentaci navrhovatel sděluje, že se zadavatel nedostatečně zabýval posouzením otázky, jak bude vybraný dodavatel, resp. jeho zahraniční poddodavatelé postupovat při plnění předmětu rámcové dohody s ohledem na zadávací podmínku, dle které je místo plnění rámcové dohody omezeno na území České republiky. V této souvislosti vyjadřuje navrhovatel pochybnost, zda vybraný dodavatel dodrží požadavek zadavatele spočívající v tom, že zpracovávaná data nesmí být šířena mimo území České republiky a současně požadavky vyplývající z právních předpisů z oblasti kybernetické bezpečnosti. Přestože vybraný dodavatel zadavateli formálně deklaroval, že neplánuje jakýkoli přístup svých zahraničních poddodavatelů ke zpracovávaným datům, uvedené tvrzení je dle názoru navrhovatele v rozporu s obsahem písemných závazků těchto poddodavatelů. Zadavatel se dále podle názoru navrhovatele dopustil nezákonné změny zadávacích podmínek, když svůj požadavek na místo plnění v rámci vypořádání námitek relativizuje a uvádí, že není nutné každou jednotlivou činnost realizovat pouze a výlučně na území České republiky. Dotčená zadávací podmínka však dle navrhovatele zcela jednoznačně omezila místo plnění pouze na území České republiky, a to i s ohledem na znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 4. Závěrem této části návrhu vyjadřuje navrhovatel pochybnost, že zadavatel hodlá od vymáhání dotčené zadávací podmínky upustit, přičemž takový postup by dle názoru navrhovatele naplňoval znaky podstatné změny závazku ze smlouvy na plnění veřejné zakázky dle § 222 zákona.

K rezignaci na posouzení konkrétních zkušeností členů realizačního týmu vybraného dodavatele

17.         Navrhovatel dále vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel rezignoval na řádné provedení posouzení, zda zkušenosti konkrétních členů realizačního týmu vybraného dodavatele, jejichž prostřednictvím tento prokazoval splnění kritérií technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, vyhovují zadávacím podmínkám. Dle názoru navrhovatele vybraný dodavatel v nabídce neuvedl ani jednu relevantní referenční zakázku prokazující, že osoby na pozici Analytik A1 disponují znalostí zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), požadovanou zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Z popisu vybraným dodavatelem předložených referencí dle navrhovatele vyplývá, že osoby, které se podíleli na jejich realizaci tímto vůbec nemohli získat znalost daňové problematiky, neboť referenční plnění podléhá specifickému právnímu režimu podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v jehož rámci je užití daňového řádu vyloučeno.

18.         Navrhovatel vyjadřuje další pochybnosti ve vztahu k referenci, jejíž prostřednictvím vybraný dodavatel prokazuje splnění předmětného technického kvalifikačního kritéria ve vztahu k osobě Ing. J. K. [anonymizováno] na pozici Specialista S. Uvedená osoba dle názoru navrhovatele v rámci vybraným dodavatelem předložené reference nemohla získat zkušenosti s činnostmi zadavatelem požadovanými v čl. 4. bodu 4. písm. a) a b) kvalifikační dokumentace, neboť tato osoba jednak není v rámci projektové struktury, resp. organizačního schématu uvedena pozici systémový specialista nebo obdobné, a současně se na realizaci dané reference podílela na straně poddodavatele Aricoma Digital s.r.o., který činnosti dle výše specifikovaného ustanovení kvalifikační dokumentace neprováděl. Výkon těchto činností dle názoru navrhovatele náležel hlavnímu dodavateli referenčního plnění IBM Česká republika, spol. s r.o. Na právě uvedeném dle názoru navrhovatele nic nemění ani skutečnost, že zadavatel pravdivost údajů uvedených vybraným dodavatelem v nabídce ověřoval u objednatele předmětné reference, neboť tento nemá a nemůže mít detailní informace o takto specifických činnostech, jež byly předmětem referenčního plnění. Zároveň bylo dle názoru navrhovatele vymezení rolí konkrétních osob a jimi prováděných specifických činností v rámci předmětné reference plně v gesci dodavatelského řetězce.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele

19.         Navrhovatel v rámci jím podaných námitek předně namítal, že z oznámení o výběru ani zprávy o hodnocení nabídek neshledal, zda zadavatel považoval nabídkovou cenu vybraného dodavatele za mimořádně nízkou, zda, příp. jakým způsobem tento svoji nabídkovou cenu zdůvodnil, a jakým způsobem bylo toto zdůvodnění zadavatelem posouzeno. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje zejm. na skutečnost, že nabídková cena vybraného dodavatele dosahuje pouze 54 % předpokládané hodnoty rámcové dohody, přičemž tato nemůže zohledňovat očekávaný nárůst mezd v odvětví informačních a komunikačních technologií, který se očekává v letech 2023 až 2027, kdy by se mzdy zaměstnanců vybraného dodavatele a jeho poddodavatelů mohly dostat pod úroveň, která je zaručena pracovněprávními předpisy a kolektivními smlouvami.

20.         V samotném návrhu navrhovatel dále uvádí, že zadavatel přistupuje k objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele netransparentně, neboť navrhovateli nesdělil, na základě jakých skutečností vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění nabídkové ceny, u kterých položek mimořádně nízkou nabídkovou cena identifikoval, ani jaké údaje požadoval od vybraného dodavatele objasnit, resp. co z tohoto objasnění vyplývá. Navrhovatel dále sděluje, že ve zprávě o hodnocení nabídek nejsou uvedeny žádné informace ohledně cen jednotlivých položek, ze kterých se skládá nabídková cena vybraného dodavatele, přestože tato je tvořena právě mnoha dílčími položkami. Navrhovatel v další argumentaci vyjadřuje přesvědčení, že při plnění předmětu rámcové dohody mohou nastat problémy spojené s podhodnocenou nabídkovou cenou, které jsou schopny zapříčinit významná rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti. Netransparentnost postupu zadavatele spatřuje navrhovatel i v tom, že zadavatel navrhovateli neposkytl žádné informace ohledně zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany vybraného dodavatele, a především závěry znaleckého posudku, který si zadavatel nechal v této věci vypracovat. Navrhovatel je přesvědčen, že vybraný dodavatel nemohl jím předloženou mimořádně nízkou nabídkovou cenu žádným způsobem relevantně odůvodnit, a to i s ohledem na skutečnost, že při podání nabídky nemohl kalkulovat s pozdějším zapojením zahraničních poddodavatelů, jejichž účast na plnění předmětu rámcové dohody vznikla teprve v rámci objasňování nabídky vybraného dodavatele postupem ve smyslu § 46 zákona, přičemž tato okolnost musela pro vybraného dodavatele představovat významné dodatečné náklady. S ohledem na shora uvedené tak dle navrhovatele shrnuje, že zadavatel v rozporu s požadavkem na transparentnost zadávacího řízení rezignuje na zdůvodnění svého postupu při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a v tomto kontextu též na jakoukoliv komunikaci s navrhovatelem.

21.         Na základě všech výše uvedených argumentů se navrhovatel podaným návrhem domáhá zrušení oznámení o výběru dodavatele a samotného rozhodnutí o výběru dodavatele, včetně veškerých s tímto souvisejících úkonů.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 18. 12. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

23.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

24.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem ze dne 19. 12. 2023.

25.         Usnesením ze dne 19. 12. 2023 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

26.         Dne 27. 12. 2023 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

27.         Dne 8. 1. 2024 obdržel Úřad od vybraného dodavatele jeho vyjádření k návrhu ze dne 7. 1. 2024 (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

28.         Zadavatel úvodem svého vyjádření shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení a sděluje, že trvá na závěrech uvedených v rozhodnutí o námitkách a s tvrzeními navrhovatele uvedenými v návrhu nesouhlasí a důrazně je odmítá. K tomu zadavatel konstatuje následující.

K tvrzenému neprokázání ekonomické kvalifikace vybraným dodavatelem

29.         Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že dostatečně přezkoumal dopad korporátních přeměn vybraného dodavatele spočívajících v odštěpení části „Tech Foundations“ v rámci projektu rozdělení a rovněž v odštěpení části majetku ve prospěch společnosti Terma Technologies Czech Republic s.r.o. na splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem, přičemž dospěl k závěru, že tyto vliv na prokázání splnění technické a ekonomické kvalifikace vybraného dodavatele neměly, resp. že zadavatel nemá k dispozici žádný podklad, který by svědčil o opaku.

30.         Zadavatel předně uvádí, že z konkrétních finančních ukazatelů uvedených v projektu rozdělení, na které poukazuje navrhovatel v návrhu, nevyplývá, že by vybraný dodavatel nesplňoval obratová kritéria požadovaná zadavatelem k prokázání ekonomické kvalifikace podle § 78 odst. 1 zákona. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele spočívajícím v tom, že vybraný dodavatel a rozdělovaná společnost jsou zcela odlišné subjekty a v této souvislosti sděluje, že shora popsaná korporátní přeměna vybraného dodavatele nemůže zpochybnit účetní doklady rozdělované společnosti za minulá účetních období. Zadavatel dle svých slov netvrdí, že v případě každé korporátní změny zůstává zachována ekonomická a technická kvalifikace, avšak v posuzovaném případě tomu tak dle názoru zadavatele je, neboť z projektu rozdělení ani jiných dostupných informací nevyplývá, že by shora popsané korporátní změny měly jakýkoliv vliv na splnění předmětných kvalifikačních kritérií vybraným dodavatelem. Vzhledem k tomu, že zadavatel dovodil, že v nyní posuzovaném případě ke změně kvalifikace vybraného dodavatele nedošlo, tento dle názoru zadavatele ani nemohl porušit povinnost učinit oznámení ve smyslu § 88 odst. 1 zákona a nemůže tak být založen důvod pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení dle § 88 odst. 2 zákona.

K tvrzené nepřípustné materiální změně nabídky vybraného dodavatele

31.         Dle názoru zadavatele se v případě zapojení zahraničních poddodavatelů vybraného dodavatele do plnění předmětu rámcové dohody jedná toliko o doplnění a nahrazení referencí, prostřednictvím kterých vybraný dodavatel prokazoval technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, přičemž takový postup je zcela v souladu se zákonem a o nedovolenou materiální změnu nabídky vybraného dodavatele se nejedná. Pokud jde o námitku, že vybraný dodavatel měl po uplynutí lhůty pro podání nabídek oproti ostatním účastníkům 6 měsíců navíc na kompletaci své nabídky, zadavatel k tomu uvádí, že vzhledem ke složitosti zadávacího řízení musel provádět četné úkony, avšak objasňování nabídky vybraného dodavatele nepředstavovalo podstatnou část této doby. V této souvislosti zadavatel rovněž upozorňuje na znění § 46 zákona, které nestanovuje žádnou maximální lhůtu pro provádění příslušných úkonů a vyjadřuje přesvědčení, že při objasňování nabídky vybraného dodavatele neporušil žádnou ze zásad zakotvených v § 6 zákona.

K tvrzeným nedostatkům v referencích vybraného dodavatele

32.         Zadavatel předně sděluje, že z žádného dokumentu, potažmo ani z argumentace navrhovatele nevyplývá, že by měl vybraný dodavatel přijít o technické a personální zdroje, které sloužily k plnění významné služby s názvem „IIS ČSSZ“. Vybraný dodavatel dle názoru zadavatele v rámci objasnění nabídky podle § 46 prokázal, že předmětná referenční zakázka byla realizovaná na základě jiných smluvních vztahů, než jsou ty uvedené v projektu rozdělení a současně prokázal, že i nadále disponuje relevantními zdroji, jejichž prostřednictvím předmětnou referenční zakázku realizoval.

33.         Zadavatel dále uvádí, že využil všech zákonných možností při posouzení, zda vybraným dodavatelem předložené reference nazvané „služba Coca-Cola“ a „služba Mon Espace Santé“ splňují požadavky uvedené v čl. 4. kvalifikační dokumentace, když v souladu s § 39 odst. 5 zákona požádal objednatele daných referencí o potvrzení skutečností uvedených vybraným dodavatelem v nabídce, načež od těchto objednatelů obdržel kladnou odpověď. Zadavatel současně upozorňuje, že dotazy, které směřoval na objednatele daných referencí, formuloval na základě popisu požadavků uvedených v čl. 4. kvalifikační dokumentace, pročež tyto dotazy byly po všech stránkách srozumitelné, o čemž svědčí i skutečnost, že zadavatel neobdržel žádnou žádost o případné doplnění či upřesnění jím vznesených dotazů.

34.         K námitce navrhovatele, že vybraným dodavatelem předložená reference nazvaná „služba pojistné a důchodové agendy“ nesplňuje požadavky uvedené v čl. 4. kvalifikační dokumentace zadavatel odkazuje na své závěry obsažené v rozhodnutí o námitkách. Zde zadavatel sděluje, že nikde v zadávací dokumentaci nestanovil požadavek, dle kterého by předmětná reference měla být realizována na základě jediného smluvního vztahu. Zadavatel proto musí akceptovat i referenci realizovanou prostřednictvím vícero smluv za předpokladu, že tyto tvoří jedinou službu, tj. obsahují stejný předmět plnění, navazují na sebe, směřují k naplnění stejného účelu a jsou realizované pro jednoho objednatele. Splnění těchto požadavků zadavatel v posuzovaném případě odvodil z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně ze smluv, na jejichž základě byla předmětná reference realizována, a rovněž ze zjištění učiněných během objasňování nabídky vybraného dodavatele postupem podle § 46 zákona.

K požadavku na poskytování plnění pouze v České republice

35.         Dle názoru navrhovatele nepředstavuje účast zahraničních poddodavatelů na plnění rámcové dohody žádné riziko z hlediska dodržování požadavků na kybernetickou bezpečnost. Zadavatel uvádí, že pro realizaci činností, ke kterým se poddodavatelé vybraného dodavatele zavázali, není potřebné, aby zpracovávaná primární data ADIS jakkoli opustila území České republiky. Zadavatel v této souvislosti rovněž odkazuje na své závěry obsažené v rozhodnutí o námitkách, kde v tomto kontextu mj. uvádí, že z nabídky vybraného dodavatele, ze zjištění učiněných během objasňování nabídky a z veřejně dostupných zdrojů neshledal, že vybraný dodavatel, resp. některý jeho poddodavatel hodlá postupovat v rozporu s požadavky zadavatele na místo plnění předmětu rámcové dohody. Současně navrhovatel sděluje, že vybraný dodavatel na základě žádosti o objasnění nabídky postupem podle § 46 zákona zadavateli potvrdil, že neplánuje jakýkoli přímý nebo nepřímý přístup těchto zahraničních poddodavatelů ke zpracovávaným datům, a to ani v read-only režimu.

K tvrzené rezignaci na posouzení konkrétních zkušeností členů realizačního týmu

36.         Zadavatel předně konstatuje, že nemá k dispozici žádné informace o tom, že by členové realizačního týmu vybraného dodavatele na pozici Analytik A1 v rámci projektů uvedených v oznámení o výběru nezískali základní znalost daňového řádu. Zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že požadavky jím stanovené v čl. 4. kvalifikační dokumentace byly formulovány „velmi voně“ s cílem umožnit co nejširší hospodářskou soutěž, tj. co nejvíce rozšířit okruh možných dodavatelů, kteří by se do předmětného zadávacího řízení mohli přihlásit, a proto výše specifikovanému požadavku vyhovuje zcela základní znalost daňového řádu, kterou dle názoru zadavatele osoby z nabídky vybraného dodavatele splňují.

37.         Zadavatel dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že osoba Ing. J. K. [anonymizováno] z realizačního týmu vybraného dodavatele na pozici Specialista S nedisponuje zkušenostmi požadovanými zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Zadavatel zdůrazňuje, že údaje z nabídky vybraného dodavatele týkající se referenční zakázky doložené pro dotčenou osobu ověřoval přímo u objednatele dané reference, který navrhovatelem rozporované údaje potvrdil. Zadavatel proto konstatuje, že nemá jakékoliv pochybnosti o splnění technických kvalifikačních požadavků ve vztahu ke jmenované osobě na pozici Specialista S.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele

38.         Závěrem svého vyjádření zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, podle kterého byl jím zvolený postup při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele netransparentní a nepřezkoumatelný. Zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že není povinen v oznámení o výběru uvádět podrobné informace o průběhu a výsledcích přezkoumání mimořádně nízké nabídkové ceny a současně není ani povinen navrhovateli sdělovat výsledky znaleckého posudku, který si v této věci nechal vypracovat. V další argumentaci zadavatel s odkazem na ustanovení § 48 odst. 4 zákona konstatuje, že zadavatel je oprávněn ponechat v zadávacím řízení účastníka, jehož nabídková cena je mimořádně nízká, byla-li tímto účastníkem zdůvodněna a nedojde-li k naplnění důvodu pro vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona. Tento důvod vyloučení vybraného dodavatele zadavatel neshledal, neboť vybraného dodavatele požádal o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a zároveň od vybraného dodavatele obdržel potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona. S ohledem na shora uvedené zadavatel uzavírá, že svůj postup při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele shledává za souladný se zákonem.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

39.         Vybraný dodavatel úvodem svého vyjádření uvádí, že návrh navrhovatele je založený toliko na reputačním napadání vybraného dodavatele a neobsahuje žádné skutkové okolnosti prokazující nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem či svědčící o porušení zákona zadavatelem. Vybraný dodavatel je toho názoru, že zahájené správní řízení by mělo být bez dalšího zastaveno, neboť nejsou dány důvody, pro které by mohlo být v posuzované věci přistoupeno k uložení nápravného opatření. K tomu vybraný dodavatel uvádí následující.

K tvrzenému neprokázání ekonomické kvalifikace vybraného dodavatele

40.         Vybraný dodavatel předně sděluje, že shora popsanou korporátní přeměnou nebyl nijak ohrožen smysl ekonomické kvalifikace, tj. prokázání dostatečně silné finanční způsobilosti vybraného dodavatele pro plnění předmětu rámcové dohody. Rozdělovaná společnost, která původně podala nabídku v zadávacím řízení, dle názoru vybraného dodavatele nadále existuje, avšak pod novým obchodním názvem, přičemž vybraný dodavatel je jediným a plnohodnotným pokračovatelem rozdělované společnosti. Vybraný dodavatel má dále za to, že ekonomickou kvalifikaci ve smyslu § 78 odst. 1 zákona dostatečně prokázal předložením svých obratových údajů za tři bezprostředně předcházející účetní období, přičemž v žádném okamžiku nebyl ve stavu, kdy by byl povinen informovat zadavatele o změně kvalifikace ve smyslu § 88 zákona. Vybraný dodavatel dále sděluje, že číselné údaje prezentované navrhovatelem v návrhu nevyjadřují kompletní souhrn všech aktiv rozdělované společnosti, neboť se týkají pouze odštěpované části majetku a neodrážejí celkový majetkový stav vybraného dodavatele, jenž i nadále vykazuje obraty, které výrazně převyšují zadavatelem požadovanou minimální částku.

K tvrzené nepřípustné materiální změně nabídky vybraného dodavatele

41.         Vybraný dodavatel odmítá názor navrhovatele, že by doplnění referenčních zakázek pro účely prokázání splnění technické kvalifikace v rámci objasňování nabídky představovalo nepovolenou materiální změnu nabídky. Vybraný dodavatel dle svých slov pouze doložil další dvě reference realizované poddodavateli, kteří náleží do stejné koncernové skupiny jako vybraný dodavatel, s cílem odstranit jakékoliv pochybnosti ve vztahu k původní referenci uvedené v nabídce. Vybraný dodavatel dále poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, podle které se v případě doplnění dalších referencí nejedná o změnu nabídky, nýbrž o povolené doplnění skutečností vztahujících se ke kvalifikaci vybraného dodavatele.

K tvrzeným nedostatkům v referencích vybraného dodavatele

42.         Vybraný dodavatel předně opakuje, že odštěpení části majetku ve prospěch nástupnické společnosti nemělo vliv na posouzení splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele v zadávacím řízení. Vybraný dodavatel považuje věrohodnost jím předložených referenčních zakázek za nezpochybnitelnou, neboť předmětné reference rozhodné pro prokázání technické kvalifikace má potvrzené přímo od jejich objednatelů a současně doložené referenčními listy, které obsahují výčet smluvních závazků, na základě kterých bylo referenční plnění poskytnuto, popis poskytnutého plnění i jeho finanční hodnotu. Vybraný dodavatel dále poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, podle které zadavatel není oprávněn, nebo povinen posuzovat řádnost plnění referenčních zakázek v případě, kdy sám objednatel referenční zakázky konstatuje, že tato byla splněna řádně a včas. Z uvedeného dle vybraného dodavatele vyplývá, že ani navrhovatel není oprávněn zpochybnit tvrzení objednatelů referenčního plnění realizovaného vybraným dodavatelem, že toto bylo splněno řádně a včas a že odpovídá vybraným dodavatelem v nabídce uvedenému popisu.

K požadavku na poskytování plnění pouze v České republice

43.         Vybraný dodavatel odmítá, že by v důsledku zapojení zahraničních poddodavatelů do plnění předmětu rámcové dohody byly jakkoliv ohroženy požadavky zadavatele související se zajištěním kybernetické bezpečnosti či způsob nakládání s příslušnými daty. Vybraný dodavatel k tomu dodává, že nikde v nabídce neuvedl, že by nezajistil splnění zadávací podmínky týkající se místa plnění rámcové dohody, přičemž zajištění zadavatelem požadované ochrany dat vybraný dodavatel dle svých slov potvrdil i v průběhu objasnění a ověření informací v jím podané nabídce postupem podle § 46 zákona.

K tvrzené rezignaci na posouzení konkrétních zkušeností členů realizačního týmu

44.         Vybraný dodavatel v další argumentaci trvá na tom, že předložil úplný seznam členů svého realizačního týmu, jejichž prostřednictvím prokazuje splnění kritéria technické kvalifikace. V této souvislosti vybraný dodavatel vyjadřuje přesvědčení, že osoby uvedené v jím podané nabídce na pozici Analytik A1 splňují požadavek na základní znalost daňového řádu, což vybraný dodavatel v souladu se zadávacími podmínkami doložil projekty, na kterých se dotčené osoby podílely. Vybraný dodavatel k tomu dodává, že pro osobu Ing. O. K. [anonymizováno] byla tato skutečnost navíc prokázána certifikátem z absolvovaného školení na problematiku daňového řádu.

45.         Vybraný dodavatel dále sděluje, že pokud jde o jím předloženou referenci pro osobu na pozici Specialista S Ing. J. K. [anonymizováno], generálním dodavatelem referenčního plnění je v tomto případě právě vybraný dodavatel, nikoliv společnost IBM Česká republika, spol. s r.o., jak tvrdil navrhovatel v jím podaném návrhu. Jmenovaná společnost tedy dle názoru vybraného dodavatele není v pozici, aby by mohla rozporovat zkušenosti získané dotčenou osobou na pozici Specialista S při realizaci referenčního plnění označeného v nabídce vybraného dodavatele.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele

46.         Vybraný dodavatel předně vyjadřuje názor, že smyslem zkoumání existence mimořádně nízké nabídkové ceny není zjistit, zda je nabídková cena nepřiměřeně nízká, ale posoudit, zda je uchazeč schopen za jím předloženou nabídkovou cenu splnit předmět veřejné zakázky. Vybraný dodavatel uvádí, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu v jím podané nabídce navrhovatel nesprávně dovozuje z prostého porovnání nabídkových cen účastníků zadávacího řízení, resp. z porovnání těchto cen s maximální přípustnou cenou uvedenou v čl. 4.3 návrhu rámcové dohody. Dle názoru vybraného dodavatele zadavatel při objasňování indikované mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval plně v souladu s ustanovením § 113 zákona, rozhodovací praxí Úřadu, jakož i soudní judikaturou, přičemž se na vybraného dodavatele obrátil prostřednictvím zcela konkrétně formulovaných dotazů. Vybraný dodavatel dle svých slov veškeré zadavatelem požadované informace doložil, včetně způsobu formulace nabídkové ceny. Vybraný dodavatel k tomu dodává, že proces hodnocení nabídek je výlučným právem navrhovatele, který své závěry o tomto dostatečným způsobem zdůvodnil, a nelze tak mít sebemenších pochybností o souladu průběhu zkoumání mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele s požadavky ve smyslu § 113 zákona.

47.         Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel shrnuje, že veškeré postupy v zadávacím řízení byly učiněny v souladu se zákonem, a tudíž se tento zcela ztotožňuje s názorem zadavatele, že probíhající správní řízení by mělo být zastaveno.

Další průběh správního řízení

48.         Usnesením ze dne 31. 1. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

49.         Dne 31. 1. 2024 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

50.         Vybraný dodavatel plně odkazuje na své vyjádření k návrhu a nadále trvá na tom, že tvrzení navrhovatele nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu, v platné právní úpravě či v rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikatuře. Vybraný dodavatel má za to, že zadavatel každou námitku navrhovatele podrobným způsobem vypořádal. Závěrem vybraný dodavatel vyjadřuje přesvědčení, že postupy zadavatele v zadávacím řízení byly učiněny v souladu se zákonem a proto navrhuje, aby Úřad předmětné správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastavil.

Další průběh správního řízení

51.         Dne 2. 2. 2024 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, jímž zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít v zadávacím řízení rámcovou dohodu.

52.         Žádostí ze dne 5. 2. 2024 Úřad požádal společnost Aricoma Digital s.r.o., která se podílela na realizaci referenčního projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“ v roli poddodavatele vybraného dodavatele o potvrzení v nabídce vybraného dodavatele uvedených skutečností, resp. o sdělení, zda osoba z realizačního týmu vybraného dodavatele na pozici Specialista S Ing. J. K. [anonymizováno] nabyla v rámci předmětného referenčního projektu zkušenosti požadované zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace.

53.         Dne 5. 2. 2024 Úřad obdržel sdělení společnosti Aricoma Digital s.r.o., ve které tato potvrzuje účast osoby z realizačního týmu vybraného dodavatele na pozici Specialista S Ing. J. K. [anonymizováno] na realizaci referenčního projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“ a dodává, že údaje uvedené v profesním životopise jmenované osoby rovněž odpovídají skutečnosti a tato tak získala zadavatelem požadované zkušenosti (jež jsou v citovaném přípise i výslovně uvedeny). 

54.         Usnesením ze dne 6. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení novou lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž tato byla usnesením ze dne 13. 2. 2024 na žádost navrhovatele prodloužena.

55.         Dne 19. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

56.         Dne 19. 2. 2024 Úřad dále obdržel vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí 2“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

57.         Navrhovatel úvodem svého vyjádření k podkladům zdůrazňuje, že nabídka vybraného dodavatele nevyhovuje zadávacím podmínkám, a proto zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele v rozporu se zákonem. V další argumentaci se navrhovatel blíže vyjadřuje k jednotlivým bodům návrhu.

K neprokázání ekonomické kvalifikace vybraným dodavatelem

58.         Navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel byl významně hospodářsky oslaben na základě korporátních přeměn zachycených v projektu rozdělení a rovněž v důsledku odštěpení části majetku ve prospěch společnosti Terma Technologies Czech Republic s.r.o. Vybraný dodavatel však navzdory právě uvedenému zadavateli nepředložil aktuální finanční ukazatele rozhodné pro posouzení splnění kritéria ekonomické kvalifikace a zároveň o této skutečnosti zadavatele v rozporu s § 88 zákona neinformoval. Zadavatel dle názoru navrhovatele neodstranil námitkami vznesené pochybnosti o právní kontinuitě vybraného dodavatele a současně nevyjasnil, jaké jsou aktuální obratové hodnoty vybraného dodavatele. V této souvislosti navrhovatel dodává, že údaje o tržbách a obratu rozdělované společnosti nelze vztáhnout k vybranému dodavateli, neboť tento byl povinen prokázat finanční ukazatele související pouze s jeho činností.

K nepřípustné materiální změně nabídky vybraného dodavatele

59.         Navrhovatel v další argumentaci sděluje, že v průběhu zadávacího řízení došlo k natolik podstatným změnám v nabídce vybraného dodavatele, že tato ztratila svou původní materiální podstatu. Dle názoru navrhovatele v daném případě došlo k nahrazení původně zvažovaného konceptu řešení v rámci plnění předmětu rámcové dohody prostřednictvím vlastních kapacit vybraného dodavatele kapacitami zahraničních poddodavatelů.

60.         Navrhovatel dále uvádí, že vybraný dodavatel původně v nabídce předložil referenční zakázky s názvem „Informační systém datových schránek“ a „Czech POINT“ realizované poddodavatelem NEWPS.CZ s.r.o., jejichž hodnota nedosahuje výše požadované zadavatelem v kvalifikační dokumentaci. V daném případě tak dle názoru navrhovatele byly naplněny důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona, neboť v nabídce vybraného dodavatele byly uvedeny informace, které neodpovídají skutečnosti, a které měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele.

61.         Navrhovatel dále namítá, že zadavatel v rozporu se zásadou přiměřenosti vybranému dodavateli umožnil nahrazovat nepravdivé informace v jím podané nabídce dlouho po uplynutí lhůty pro podání nabídek a tento tak měl oproti jiným účastníkům zadávacího řízení podstatně delší časovou dotaci na kompletaci nabídky, přičemž takový postup je dle názoru navrhovatele v rozporu se zásadou přiměřenosti.

K nedostatkům v referencích vybraného dodavatele

62.         Navrhovatel nadále trvá na tom, že v posuzovaném případě nebyly odstraněny jím vznesené pochybnosti týkající se referenčních zakázek s názvem „IIS ČSSZ“ a „pojistné a důchodová agenda“. V případě reference s názvem „IIS ČSSZ“ dle názoru navrhovatele vybraný dodavatel neprokázal, zda technické a personální zdroje, které přešly na nástupnickou společnost v rámci projektu rozdělení, nesouvisí s plněním této referenční zakázky. Za zcela zásadní považuje navrhovatel to, že zadavatel disponuje pouze deklaratorním vyjádřením vybraného dodavatele, resp. o ničem nevypovídající výčet smluv, na jejichž základě byla dle tvrzení vybraného dodavatele předmětná reference realizována. Zadavatel však nemá k dispozici smlouvy samotné, resp. nezná jejich obsah. Dle názoru navrhovatele tak není jasné, zda tyto smlouvy vůbec tvoří funkční celek a mohou být v souhrnu posouzeny jako jedna referenční zakázka. Dle navrhovatele tak i nadále převládají pochybnosti o právní a faktické kontinuitě zdrojů, které vybraný dodavatel využíval k plnění předmětné referenční zakázky a rovněž o tom, zda tato reference dosahuje hodnoty požadované v zadávací dokumentaci.

63.         Navrhovatel konstatuje, že rovněž v případě referenční zakázky s názvem „pojistné a důchodová agenda“ se zadavatel pouze spoléhá na nepodložená tvrzení vybraného dodavatele, zejm. pokud jde o finanční hodnotu referenčního plnění, avšak tento údaj nijak nezávislé neověřuje u objednatele dané reference. Navrhovatel považuje za podstatné to, že konkrétní smlouvy, které v kontextu dané reference identifikoval přímo zadavatel, netvoří jeden funkční celek, tj. nejde o jeden komplexní informační systém. V daném případě se dle navrhovatele jedná o dva různé systémy, a sice systém výběru pojistného a systém důchodového pojištění. Právě uvedené tvrzení navrhovatele dle jeho názoru prokazuje i skutečnost, že u těchto systémů je nutné implementovat samostatné integrační rozhraní, které se typicky využívá napříč systémy různých státních organizací, nikoliv uvnitř jednoho systému. Pokud by se v případě rozporované reference jednalo skutečně o jeden komplexní systém, žádné integrační rozhraní by dle navrhovatele nebylo nutné využívat.

64.         Pokud jde o reference s názvem „služba Coca-Cola“ a „služba Mon Espace Santé“ navrhovatel nerozporuje fakt, že zadavatel disponuje potvrzením ze strany objednavatelů předmětných referencí. Navrhovatel však dodává, že předmětná potvrzení jsou podepsaná určitou osobou, aniž by bylo zřejmé, jakou funkci tato osoba v rámci daného projektu vykonávala. Navrhovatel i nadále trvá na tom, že se zadavatel v rámci ověřování předmětných referencí dotazoval velmi obecně, když pouze zkopíroval relevantní pasáž zadávací dokumentace, aniž by ozřejmil spornou souvislost týkající se hodnoty transakčního webového portálu. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud by zadavatel svůj dotaz více konkretizoval s upřesněním toho, co lze považovat za transakční webový portál, mohla být odpověď objednatelů referenčního plnění jiná, příp. mnohem podrobnější. Zadavatel tak dle názoru navrhovatele jím vznesené pochybnosti týkající se předmětných referencí dostatečně nerozptýlil.

K požadavku na poskytování plnění pouze v České republice

65.         Zadavatel dle názoru navrhovatele v zadávací dokumentaci jednoznačně stanovil, že místo plnění předmětu rámcové dohody je omezeno na území České republiky. Právě uvedené následně zadavatel potvrdil v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 ze dne 13. 4. 2023 s upozorněním, že systém ADIS je součástí kritické informační infrastruktury. Přestože předmětná zadávací podmínka dle názoru navrhovatele nepřipouští žádný jiný možný výklad, navrhovatel navrhuje provedení průzkumu trhu ze strany Úřadu za účelem ověření toho, jakým způsobem mohli dotčenou zadávací podmínku chápat další relevantní dodavatelé.

66.         Navrhovatel dále uvádí, že v důsledku opakovaných doplnění a změn nabídky vybraného dodavatele má tento až 25 % předmětu plnění rámcové dohody realizovat prostřednictvím zahraničních poddodavatelů. Z vyjádření vybraného dodavatele dle názoru navrhovatele nevyplývá, jakým způsobem bude možné realizovat poddodavatelské závazky ve výše uvedeném rozsahu v intencích zadávací podmínky omezující místo plnění na území České republiky. Navrhovatel se v další argumentaci neztotožňuje s tvrzením zadavatele, podle kterého by bylo možné za určitých okolností část předmětu rámcové dohody realizovat ze zahraničí. Navrhovatel naopak úvahy v tomto duchu považuje za stav, kdy zadavatel přestal trvat na jednoznačně stanovených zadávacích podmínkách a tyto začal po konci lhůty pro podání nabídek rozvolňovat a měnit. Právě uvedený postup zadavatele navrhovatel považuje za rozporný se zásadou transparentnosti. V další argumentaci navrhovatel sděluje, že výše specifikovaná zadávací podmínka spočívající v omezení místa plnění mohla mít vliv na rozhodování dalších potenciálních dodavatelů při zvažování své účasti v zadávacím řízení, příp. při kalkulaci nabídkové ceny.

K rezignaci na posouzení konkrétních zkušeností členů realizačního týmu

67.         Navrhovatel opakuje své přesvědčení, že osoba uvedená v nabídce vybraného dodavatele na pozici Analytik A1 Ing. O. K. [anonymizováno] nezískala zadavatelem požadovanou základní znalost daňového řádu. Navrhovatel má za to, že certifikát o absolvování interního školení nemůže být považován za relevantní podklad prokazující zkušenost dotčené osoby získanou při účasti na konkrétním projektu. Navrhovatel v této souvislosti opětovně zdůrazňuje, že během účasti na referenční zakázce s názvem „Centrální informační systém zdravotní pojišťovny“ nemohla jmenovaná osoba znalost daňového zákona získat, neboť užití tohoto právního předpisu je v rámci realizace dotčeného referenčního plnění vyloučeno. Navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele, dle kterého ke splnění předmětné zadávací podmínky postačí prokázání i pouhé základní znalosti příslušného člena realizačního týmu s problematikou týkající se daňového řádu. Zadavatel přitom dle navrhovatele opomíjí druhou část této zadávací podmínky, jejíž podstatou je skutečnost, že požadovanou zkušenost s daňovým řádem bylo třeba získat při účasti na konkrétním projektu. Navrhovatel k výše uvedenému dodává, že součástí dokumentace o zadávacím řízení není žádný podklad, na základě kterého by bylo možné potvrdit, že předmětnou zadávací podmínku splňuje i druhý člen realizačního týmu vybraného dodavatele působící na pozici Analytik A1 Ing. D. H. [anonymizováno].

68.         Dle navrhovatele z dokumentace o zadávacím řízení není zřejmé, zda má zadavatel k dispozici jakékoliv podklady, ze kterých vyplývá, že člen realizačního týmu vybraného dodavatele na pozici Specialista S Ing. J. K. [anonymizováno] v rámci referenční zakázky uvedené v jím podané nabídce skutečně získal zkušenosti požadované zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Navrhovatel má za to, že ani z potvrzení objednatele této reference není zřejmé, z jakých konkrétních skutečností zástupce objednatele při potvrzení dotazu zadavatele vycházel.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele

69.         Navrhovatel předně konstatuje, že hodnotící komise shledala nabídkovou cenu vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou, přesto zadavatel rezignoval na jakékoliv zdůvodnění svého postupu při objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele. Navrhovatel uvádí, že se mu v zadávacím řízení nedostalo žádného vysvětlení, jaké konkrétní údaje zadavatel ve vztahu k nabídkové ceně vybraného dodavatele prověřoval, a proto trvá na tom, že postup zadavatele při komunikování závěrů ohledně posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele a vypořádání souvisejících námitek nelze považovat za souladný se zásadou transparentnosti. Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel nechal v této věci vypracovat nezávislý znalecký posudek, ve kterém znalec dospěl k jednoznačnému zjištění, že až 80 % cenových položek v nabídce vybraného dodavatele nelze považovat za ceny v místě a čase obvyklé. Znalec zároveň dospěl k závěru, že v daném případě existuje důvodné riziko, zda bude vybraný dodavatel schopen dostát své zákonné povinnosti související s kybernetickou bezpečností. Z dokumentace o zadávacím řízení však dle navrhovatele nikterak nevyplývá, na základě jakých úvah zadavatel rozhodl o tom, že pochybnosti znalce v této věci nejsou relevantní.

K omezení procesních práv navrhovatele

70.         Závěrem svého vyjádření navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že byl v důsledku excesivní ochrany obchodního tajemství ze strany Úřadu nepřiměřeně omezen na svých procesních právech.  V této souvislosti navrhovatel uvádí, že vybraný dodavatel označuje některé podklady pro rozhodnutí za své obchodní tajemství, aniž by takové označení podrobně odůvodnil. Navrhovatel má za to, že nelze akceptovat postup, podle kterého jsou veškeré dokumenty, ve kterých je dle tvrzení vybraného dodavatele obsaženo obchodní tajemství, chráněny v plném rozsahu. Úřad je dle názoru navrhovatele povinen dokumentaci o zadávacím řízení zanalyzovat a jako obchodní tajemství chránit toliko ty dokumenty, resp. části uvedených dokumentů, které obchodní tajemství skutečně obsahují. Pokud relevantní podklady pro rozhodnutí obchodní tajemství obsahují, i v takovém případě musí Úřad dle názoru navrhovatele zohlednit právo navrhovatele na adekvátní procesní obranu a právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům.

71.         Navrhovatel s odkazem na § 123 odst. 1 písm. b) zákona uvádí, že měl mít přístup k podrobnému seznamu dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval splnění kvalifikace, vč. např. údajů o smlouvách uzavřených s objednateli referenčních zakázek, ze kterých zadavatel vycházel při posouzení splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele. Vzhledem k tomu, že se vybraný dodavatel dobrovolně účastní zadávacího řízení, měl od počátku ctít předpoklad veřejné publicity informací, které jsou zásadní pro posouzení otázky, zda tento splňuje podmínky účasti, zejména pokud jde o identifikaci smluvních vztahů, resp. referenčních zakázek, na základě kterých prokazuje splnění kvalifikačních kritérií.

72.         Navrhovatel požaduje, aby Úřad provedl důkladnou a kritickou analýzu vyjádření vybraného dodavatele ohledně označení jeho obchodního tajemství a tomu přizpůsobil i další procesní postup, kdy vhodným opatřením, které Úřad může učinit je anonymizovat pouze ty části správního spisu, které obchodní tajemství skutečně obsahují a následně navrhovateli dodatečně a bez omezení zpřístupnit relevantní podklady pro rozhodnutí neobsahující obchodní tajemství.

73.         Závěrem svého vyjádření k podkladům navrhovatel shrnuje, že zadavatel postupoval při výběru vybraného dodavatele v rozporu se zákonem a setrvává na svém návrhu, aby Úřad zrušil oznámení o výběru dodavatele a rozhodnutí o výběru dodavatele, vč. veškerých s tímto souvisejících úkonů.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí 2

74.         Vybraný dodavatel plně odkazuje na své vyjádření k návrhu a nadále trvá na tom, že tvrzení navrhovatele jsou pouze jakýmsi shlukem naprosto nepodložených a dehonestujících obvinění vůči vybranému dodavateli, které nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu, v platné právní úpravě či v rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikatuře. Vybraný dodavatel v další argumentaci vyjadřuje přesvědčení, že postup navrhovatele, kdy tento v rozporu se zásadou koncentrace řízení předkládá stále nová tvrzení jdoucí nad rámec jím podaných námitek i návrhu, představuje pouze účelové oddalování meritorního rozhodnutí a snahu o udržení si stávající pozice dodavatele zadavatelem požadovaného plnění. Závěrem svého vyjádření vybraný dodavatel shrnuje, že návrh navrhovatele musí být bez dalšího zamítnut, neboť v posuzovaném případě nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 265 zákona.

Další průběh správního řízení

75.         Usnesením ze dne 21. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení novou lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

76.         Dne 28. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí 2“).

77.         Dne 28. 2. 2024 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí 3“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí 2

K referenčním listům ohledně významných služeb vybraného dodavatele

78.         Navrhovatel v prvé řadě poukazuje na skutečnost, že mu zadavatel zamlčel existenci referenčních listů týkajících se referenčních zakázek „IIS ČSSZ“ a „pojistné a důchodová agenda“, přičemž povinností zadavatele bylo informovat navrhovatele o tom, že disponuje těmito dokumenty nejpozději v rozhodnutí o námitkách. Vzhledem k tomu, že zadavatel takto neučinil, postupoval dle názoru navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti a rozhodovací praxí Úřadu, v důsledku čehož rozhodnutí o námitkách nevyhovuje požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona a současně nelze předmětné referenční listy reflektovat v neprospěch navrhovatele. Navrhovatel ve vztahu k předmětným referenčním listům dále uvádí, že nelze určit, kdy a na základě jakého úkonu tyto dokumenty zadavatel získal a není ani zřejmé, jakým způsobem je zohlednil v rámci posouzení nabídky vybraného dodavatele, přestože ani předmětné referenční listy dle názoru navrhovatele nevyvrací jím vznesené námitky a neprokazují, že rozporované reference skutečně tvoří jeden nedílný celek, resp. že se nejedná o dílčí plnění, která mohou fungovat samostatně a na sobě nezávislým způsobem.

79.         Navrhovatel dále namítá, že přestože zadavatel disponoval referenčním listem k významné službě s názvem „pojistné a důchodová agenda“, zadavatel tuto referenci ověřoval postupem podle § 39 odst. 5 zákona u jejího objednatele, což svědčí o přetrvávajících pochybnostech zadavatele o tom, zda daná reference vyhovuje zadávacím podmínkám. Navrhovatel rovněž upozorňuje na to, že zadavatel nemá k dispozici smlouvy uzavřené na plnění významné služby „IIS ČSSZ“, a nemohl tak nezávisle a kriticky zanalyzovat navrhovatelem rozporované souvislosti a potvrdit existenci komplexního funkčního celku v rámci předmětné reference. S ohledem na shora uvedené tak zadavatel dle názoru navrhovatele nemohl mít postaveno najisto, že vybraný dodavatel splňuje veškeré kvalifikační požadavky.

K písemným závazkům zahraničních poddodavatelů vybraného dodavatele

80.         Dle názoru navrhovatele jsou písemné závazky, resp. tam deklarovaný rozsah zapojení poddodavatelů vybraného dodavatele do plnění rámcové dohody v rozporu se zadávací podmínkou spočívající v omezení místa plnění předmětu rámcové dohody na území České republiky, neboť dle navrhovatele je nereálné, aby zahraniční poddodavatel mohl deklarované činnosti vykonávat, aniž by měl přístup ke zpracovávaným datům. Navrhovatel v další argumentaci upozorňuje na rozpor v rozsahu činností, které mají poddodavatelé vybraného dodavatele při plnění rámcové dohody vykonávat, kdy v předmětných písemných závazcích jsou deklarovány např. služby programování, implementace nebo analytické podpory provozu, avšak z objasnění nabídky č. 6 ze dne 3. 12. 2023 vyplývá, že plnění poddodavatelů má probíhat pouze na bázi konzultační podpory a sdílení know-how. V této souvislosti navrhovatel dodává, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení neakceptoval jiné reference předložené vybraným dodavatelem a spočívající toliko v poskytování konzultačních služeb a je proto otázkou, proč považoval zapojení zahraničních poddodavatelů vybraného dodavatele v posuzovaném případě za dostatečné. Navrhovatel rovněž spatřuje netransparentnost v postupu zadavatele, kdy tento v oznámení o výběru uvádí nesprávná data písemných závazků poddodavatelů vybraného dodavatele. Závěrem této části vyjádření k podkladům navrhovatel sděluje, že zadavatel nedostatečně vyhodnotil a odůvodnil závěry znaleckého posudku ve věci posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, ze kterých dle navrhovatele vyplývá, že předmět rámcové dohody je téměř nemožné realizovat za nabídkovou cenu vybraného dodavatele a současně v posuzovaném případě hrozí riziko porušení právních předpisů ze strany vybraného dodavatele. S ohledem na shora uvedené navrhovatel konstatuje, že zadavatel nemohl mít v době rozhodování o výběru dodavatele a rozhodování o námitkách postaveno najisto, že vybraným dodavatelem předložené písemné závazky poddodavatelů a řešení v rámci plnění předmětu rámcové dohody odpovídají zadávacím podmínkám.

Ke změnám v seznamu referenčních zakázek vybraného dodavatele

81.         Navrhovatel poukazuje na rozdíly mezi seznamem významných služeb předloženým vybraným dodavatelem v nabídce a „finální verzí“ tohoto dokumentu po zadavatelem provedeném objasňování nabídky vybraného dodavatele. Navrhovatel má za to, že vybraný dodavatel v průběhu zadávacího řízení nahradil dvě referenční zakázky realizované poddodavatelem NEWPS s.r.o., u kterých v jím podané nabídce uvedl informace, které neodpovídají skutečnosti, přičemž tato okolnost se projevuje i ve změně vybraným dodavatelem zvažovaného způsobu realizace předmětu rámcové dohody, kdy tento nově plánuje využít plnění prostřednictvím zahraničních poddodavatelů.

82.         Navrhovatel závěrem shrnuje, že zadavatel postupoval při výběru vybraného dodavatele v rozporu se zákonem a setrvává na svém návrhu, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru, oznámení o výběru a všechny navazující úkony. Navrhovatel alternativně navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách, neboť toto dle jeho názoru nevyhovuje požadavkům ve smyslu § 245 zákona.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí 3

83.         Vybraný dodavatel předně upozorňuje na to, že navrhovatel se prostřednictvím svých procesních kroků snaží pouze o účelové prodloužení předmětného správního řízení, přičemž ve svém vyjádření k podkladům nepředkládá žádné další relevantní důkazy nad rámec tvrzení uvedených v námitkách a v návrhu.

K neprokázání ekonomické a technické kvalifikace vybraným dodavatelem v důsledku korporátních přeměn

84.         Vybraný dodavatel má za to, že zadavateli poskytnul jednoznačné objasnění povahy shora popsaných korporátních přeměn, když na podporu své argumentace zadavateli předložil konkrétní finanční ukazatele, rozdělované položky a projekty, vč. vyčíslení jejich hodnoty. S ohledem na právě uvedené považuje vybraný dodavatel navrhovatelem dovozované závěry o dopadu shora popsaných korporátních přeměn na posouzení splnění technické a ekonomické kvalifikace vybraným dodavatelem za nepodložená podezření.

K tvrzené nepřípustné materiální změně nabídky vybraného dodavatele

85.         Vybraný dodavatel vyjadřuje přesvědčení, že tvrzení navrhovatele týkající se provedení podstatných změn v nabídce vybraného dodavatele nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu, v platné právní úpravě či v rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikatuře. Dle názoru vybraného dodavatele by Úřad vzhledem k zákazu novot ve smyslu § 251 odst. 4 zákona neměl přihlížet k argumentaci navrhovatele týkající se referenčních zakázek poddodavatelů vybraného dodavatele Aricoma Digital s.r.o., Kyndryl Česká republika, spol. a NEWPS s.r.o., neboť navrhovatel v tomto kontextu nepředložil žádné skutkové tvrzení v rámci námitek, čímž zadavateli znemožnil se s předmětnou argumentací vypořádat.

K tvrzeným nedostatkům v referencích vybraného dodavatele

86.         Vybraný dodavatel má za to, že navrhovatelem rozporované referenční zakázky byly zadavatelem jednoznačně ověřeny, přičemž tento dostatečně objasnil veškeré navrhovatelem namítané skutečnosti. Vybraný dodavatel dále sděluje, že neustálé dohledávání dalších důkazů ze strany navrhovatele nemůže být bezbřehé, neboť navrhovatel v předmětném správním řízení předkládá nové informace, které nebyly obsahem námitek, a proto k nim nelze přihlížet s ohledem na zákaz novot ve smyslu § 251 odst. 4 zákona. Vybraný dodavatel dále odkazuje na předchozí argumentaci obsaženou ve svém vyjádření k návrhu a spočívající v tom, že návrh navrhovatele je naprosto bezdůvodný, přičemž jednotlivé argumenty navrhovatele jsou pouhým shlukem naprosto nepodložených a dehonestujících obviněních vůči vybranému dodavateli.

K tvrzenému nesplnění technické kvalifikace s ohledem na uznání převážné části kvalifikace zahraničními poddodavateli – požadavek na poskytování plnění pouze v České republice

87.         Vybraný dodavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by v důsledku zapojení zahraničních poddodavatelů do plnění předmětu rámcové dohody byly jakkoliv ohroženy požadavky související se zajištěním kybernetické bezpečnosti či se způsobem nakládání s příslušnými daty. Dle názoru vybraného dodavatele je způsob plnění rámcové dohody jednoznačně vymezen zadávacími podmínkami, přičemž je z povahy věci vyloučeno, aby tyto požadavky vybraný dodavatel nesplnil. Vybraný dodavatel vyjadřuje přesvědčení, že nikdy neuvedl, že by nezajistil plnění předmětu rámcové dohody v souladu se zadávacími podmínkami. Dle vybraného dodavatele představuje návrh navrhovatele na provádění průzkumu trhu pouze snahu účelově zkomplikovat proces výběru dodavatele, resp. uzavření rámcové dohody s cílem udržet svou pozici dodavatele zadavatelem požadovaného plnění.

88.         Vybraný dodavatel má rovněž za to, že prokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložením seznamu významných zakázek a doložením potvrzení objednatelů příslušných referencí o jejich provedení a dodává, že i sám zadavatel si rozsah a povahu referenčních zakázek vybraného dodavatele ověřil přímo u jejich objednatelů.

K tvrzené rezignaci na posouzení konkrétních zkušeností členů realizačního týmu

89.         Vybraný dodavatel předně odkazuje na svou argumentaci uvedenou již ve vyjádření vybraného dodavatele k návrhu a vyjadřuje přesvědčení, že osoba na pozici Specialista S RNDr. M. R. [anonymizováno] se podílí na realizaci služeb systému ADIS od jeho zahájení, přičemž role dotčené osoby v pozici infrastrukturního a databázového architekta na projektu ADIS je zásadní, neoddiskutovatelná a nezpochybnitelná.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele

90.         Dle názoru vybraného dodavatele je postup zadavatele v zadávacím řízení velmi zodpovědný a důkladně připravený. S ohledem na skutečnost, že nabídka vybraného dodavatele byla vzhledem k výši nabídkové ceny vyhodnocena jako nejvýhodnější, tak zadavateli nelze upřít zásluhy o udržení co nejotevřenější soutěže na dodávku služeb pro systém ADIS a vymezit se proti snahám původního dodavatele předmětných služeb o udržení svého monopolního postavení. Dle názoru vybraného dodavatele není překvapivé, že jím předložená nabídková cena působí ve srovnání s cenami navrhovatele jako výrazně nižší, avšak toto porovnání není odrazem přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, ale spíše projevem absence hospodářské soutěže v minulých letech a dlouhodobé obchodní strategie navrhovatele.

K tvrzenému omezení procesních práv navrhovatele

91.         Navrhovatel dle názoru vybraného dodavatele obdržel v předmětném správním řízení veškeré relevantní informace, pouze není schopen se v těchto zorientovat, a tak se dopouští vytváření procesních překážek spočívajících v tvrzení týkajících se údajně nesprávně zpřístupněné dokumentace o zadávacím řízení ze strany Úřadu s ohledem na ochranu obchodního tajemství, přestože předmětný správní spis byl navrhovateli kompletně a opakovaně zpřístupněn, včetně položek týkající se komunikace mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem či všech dokumentů prokazujících splnění kvalifikačních kritérií vybraným dodavatelem.

92.         S ohledem na shora uvedené vybraný dodavatel konstatuje, že veškeré postupy zadavatele v zadávacím řízení, včetně procesu posuzování a hodnocení nabídek, byly činěny v souladu se zákonem, a tudíž není důvodu pokračovat v předmětném správním řízení. Vybraný dodavatel proto navrhuje, aby bylo předmětné řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

93.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

94.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

95.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatele ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

96.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.           podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.           podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.           pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.           pravidla pro hodnocení nabídek,

5.           další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

97.         Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se kvalifikací rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku.

98.         Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

99.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)           podmínky kvalifikace,

b)           technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)           obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)           zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

100.     Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

101.     Podle § 39 odst. 5 zákona posouzení splnění podmínek účasti nebo hodnocení kritérií podle § 39 odst. 3 zákona zadavatel provede na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a může si je opatřovat také sám. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

102.     Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

103.     Podle § 46 odst. 2 zákona nemůže být nabídka po uplynutí lhůty pro podání nabídek měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

104.     Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

105.     Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

106.     Podle § 73 odst. 3 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání

a)      ekonomické kvalifikace podle § 78 zákona nebo

b)      technické kvalifikace podle § 79 zákona.

107.     Podle § 73 odst. 5 zákon je zadavatel povinen v zadávací dokumentaci stanovit, které údaje, doklady, vzorky nebo modely k prokázání splnění požadovaných kritérií kvalifikace požaduje.

108.     Podle § 78 odst. 1 zákona zadavatel může požadovat, aby minimální roční obrat dodavatele nebo obrat dosažený dodavatelem s ohledem na předmět veřejné zakázky dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za 3 bezprostředně předcházející účetní období; jestliže dodavatel vznikl později, postačí, předloží-li údaje o svém obratu v požadované výši za všechna účetní období od svého vzniku.

109.     Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

110.     Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel požadovat k prokázání kritérií technické kvalifikace seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

111.     Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

112.     Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

113.     Podle § 83 odst. 1 zákona dodavatel může prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a)      doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 zákona jinou osobou,

b)      doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c)      doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 zákona jinou osobou a

d)      písemný závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

114.     Podle § 88 odst. 1 zákona platí, že pokud po předložení dokladů nebo prohlášení o kvalifikaci dojde v průběhu zadávacího řízení ke změně kvalifikace účastníka zadávacího řízení, je účastník zadávacího řízení povinen tuto změnu zadavateli do 5 pracovních dnů oznámit a do 10 pracovních dnů od oznámení této změny předložit nové doklady nebo prohlášení o kvalifikaci; zadavatel může tyto lhůty prodloužit nebo prominout jejich zmeškání. Povinnost podle věty první účastníku zadávacího řízení nevzniká, pokud je kvalifikace změněna takovým způsobem, že

a)      podmínky kvalifikace jsou nadále splněny,

b)      nedošlo k ovlivnění kritérií pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo nabídek a 

c)      nedošlo k ovlivnění kritérií hodnocení nabídek.

115.     Podle § 88 odst. 2 zákona platí, že dozví-li se zadavatel, že dodavatel nesplnil povinnost uvedenou v odstavci 1 citovaného ustanovení zákona, zadavatel jej bezodkladně vyloučí ze zadávacího řízení.

116.     Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

117.     Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

118.     Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

119.     Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

120.     Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení a dalších podkladů rozhodnutí

121.      Na základě „Projektu vnitrostátního rozdělení ve formě odštěpení sloučením“ ze dne 17. 3. 2023[2] (dále jen „projekt rozdělení“) přešla část jmění vybraného dodavatele na nástupnickou společnost – Atos Holding Czech Republic s.r.o., IČO 17836905, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha (dále jen „nástupnická společnost“)[3].

122.     Dle čl. 9.1 projektu rozdělení na nástupnickou společnost přechází část jmění rozdělované společnosti „sestávající z části závodu zabývající se aktivitami v oblasti Tech Foundations, včetně (nikoli výlučně) obchodních aktivit v oblastech Data Centre & Hosting, Digital Workplace, Unified Communication & Collaboration (UCC) a Business Process Outsorcing (BPO)“.

123.     V čl. 3 „Zprávy o auditu zahajovací rozvahy k 1. lednu 2023“[4] (dále jen „zpráva o auditu zahajovací rozvahy“) byla odštěpovaná část aktiv rozdělované společnosti vyčíslena na 376 361 000 Kč, ze kterých aktiva v hodnotě 258 890 000 Kč přešla na nástupnickou společnost, přičemž aktiva v hodnotě 117 471 000 Kč zůstávají držena vybraným dodavatelem, a to podle následujícího rozdělení:

Výše uvedenou tabulku bude Úřad pro přehlednost označovat pojmem „tabulka zahajovací rozvahy“.

124.     Z čl. II bodu 4 „Zprávy o auditu účetní závěrky k 31. prosinci 2019“[5] vyplývá, že bilanční suma rozdělované společnosti dosáhla k tomuto datu hodnoty 909 756 000 Kč. Z čl. IV téhož dokumentu je zřejmé, že souhrn aktiv rozdělované společnosti k uvedenému datu rovněž dosáhl hodnoty 909 756 000 Kč.

125.     V čl. II bodu 4 „Zprávy o auditu účetní závěrky k 31. prosinci 2020“[6] je uvedeno, že bilanční suma rozdělované společnosti dosáhla k tomuto datu hodnoty 1 104 330 000 Kč. Z čl. IV téhož dokumentu je zřejmé, že souhrn aktiv rozdělované společnosti k uvedenému datu rovněž dosáhl hodnoty 1 104 330 000 Kč.

126.     Dle čl. II bodu 4 „Zprávy o auditu účetní závěrky k 31. prosinci 2021“[7] dosahovala bilanční suma rozdělované společnosti v uvedeném období hodnoty 1 289 725 000 Kč. Z čl. IV téhož dokumentu je zřejmé, že souhrn aktiv rozdělované společnosti k uvedenému datu rovněž dosáhl hodnoty 1 289 725 000 Kč.

127.     Z čl. II bodu 4 „Zprávy o auditu účetní závěrky k 31. prosinci 2022“[8] (dále jen „zpráva o auditu účetní rozvahy“) je patrné, že bilanční suma rozdělované společnosti v daném období dosáhla hodnoty 1 240 473 000 Kč. Z účetní závěrky ke dni 31. 12. 2022, která je součástí čl. IV téhož dokumentu, je zřejmé, že souhrn aktiv rozdělované společnosti k uvedenému datu rovněž dosáhl hodnoty 1 240 473 000 Kč.

128.     V čl. 4. „Doba a místo plnění veřejné zakázky“ bodu 4.2 „Místo plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[m]ístem plnění je Česká republika – Generální finanční ředitelství, Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1 a další orgány Finanční správy České republiky. Stanovení místa plnění nevylučuje, aby dodavatel jednotlivé činnosti a úkony prováděl na libovolném místě, pokud povaha těchto činností a úkonů nevyžaduje, aby byly prováděny v místě plnění.“[9]

129.     Dle čl. 5 zadávací dokumentace je kvalifikovaným pro plnění předmětu rámcové dohody dodavatel, který prokáže: 

a.      základní způsobilost podle § 74 zákona,

b.      profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona,

c.       ekonomickou kvalifikaci podle § 78 zákona,

d.      technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b), c) a d) zákona,

přičemž požadavky na prokázání kvalifikace jsou blíže stanoveny v dokumentu nazvaném „Kvalifikační dokumentace“, který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“).

130.     V čl. 15. „Pravidla pro hodnocení nabídek“ bodu 15.1 a 15.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[z]ákladním hodnotícím kritériem pro zadání VZ je ve smyslu § 114 odst. 1 ZZVZ ekonomická výhodnost nabídky. Ekonomická výhodnost nabídky bude hodnocena dle § 114 odst. 2 ZZVZ dle nejnižší nabídkové ceny.“

131.     V čl. 3. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil požadavek na prokázání ekonomické kvalifikace ve smyslu § 78 zákona spočívající v prokázání minimální výše ročního obratu, který nesmí činit v žádném ze tří bezprostředně předcházejících účetních období méně než 500 mil. Kč bez DPH, přičemž dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního kritéria předložením výkazů zisku a ztrát nebo obdobným dokladem.

132.     V čl. 4. kvalifikační dokumentace zadavatel stanovil požadavek na splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, kdy mj. požadoval předložení seznamu 3 významných služeb realizovaných za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, včetně uvedení ceny, doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele, jejichž předmětem byl:

1.      vývoj/rozvoj a podpora provozu rozsáhlého a komplexního informačního systému s minimálním počtem aktivních uživatelů 10 000 (dále jen „služba typu 1“),

2.      vývoj/rozvoj a podpora provozu transakčního webového portálu pro styk s klienty s minimálním počtem aktivních uživatelů (klientů) 150 000 a současně s minimálním počtem paralelně aktivních uživatelů (klientů) 10 000 (dále jen „služba typu 2“),

3.      vývoj/rozvoj a podpora provozu informačního systému obsahujícího osobní údaje o více než 300 000 osobách (dále jen „služba typu 3“),

přičemž hodnota každé takto předložené významné služby musí dosahovat minimální výše finančního plnění v hodnotě 500 mil. Kč bez DPH.

133.     V čl. 4. „Technická kvalifikace“ kvalifikační dokumentace zadavatel ve vztahu k požadované technické kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona stanovil mj. následující:

„Technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) ZZVZ splňuje dodavatel, který předloží seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným službám, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou služby poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Dodavatel ve své nabídce předloží Přílohu č. 8 ZD – Realizační tým dodavatele, tj. jmenný seznam osob vystupujících v jednotlivých rolích specifikovaných níže, které budou odpovídat za poskytování příslušných služeb v rámci plnění veřejné zakázky.

Pro každou z uvedených rolí musí být navržen zadavatelem požadovaný počet osob splňujících požadavky zadavatele. Jedna osoba nemůže zastávat více rolí.

Požadovaný minimální počet osob a role realizačního týmu:

ID	Název role	Minimální počet osob v realizačním týmu
1	Analytik A1	1
2	Programator P1	1
3	Programator P2	1
4	Systémový specialista S	1
5	Projektový manager	1
6	Architekt kybernetické bezpečnosti	1

[…]

Pokud je k prokázání kvalifikace požadována účast na projektu, musí být každý projekt identifikován následujícími údaji: i) název projektu, ii) objednatel projektu, iii) doba účasti daného pracovníka na projektu (MM-RR/MM-RR), iv) věcný popis projektu, v) popis obsahové náplně činnosti daného pracovníka na projektu a pracovní pozice daného pracovníka, vi) kontaktní údaje kontaktní osoby objednatele (funkční telefonní číslo a/nebo e-mailová adresa).“

134.     Ve shora specifikované čl. 4. kvalifikační dokumentace zadavatel ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona dále mj. stanovil, že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „Analytik A1“ musí mít mj. základní znalost zákona daňového řádu, jež se „prokazuje životopisem daného člena realizačního týmu, kde uvede, v jakém projektu/ projektech tuto znalost získal“, a že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „Systémový specialista S“ musí splňovat následující:

„a)         Znalost:

-                návrhu a provedení nasazení relačního databázového serveru IBM Informix Dynamic Server v prostředí operačního systému IBM AIX, včetně návrhu konfigurace a administrace,

-                návrhu a provedení nasazení Apache HTTP Server a Apache Tomcat v prostředí IBM AIX,

-                návrhu vysoce dostupných řešení pro WWW i legacy aplikace,

-                skriptovacích jazyků (minimálně Korn Shell, Perl).

Uvedené znalosti se prokazují životopisem daného člena realizačního týmu, kde se uvede, v jakém projektu/ projektech tyto znalosti získal. 

b)           Zkušenost s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX.

Uvedená zkušenost se prokazuje životopisem daného člena realizačního týmu obsahujícím popis relevantních zkušeností s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX, ze kterého musí zcela explicitně vyplývat naplnění tohoto požadavku zadavatele. Za jednu zkušenost se považuje účast na konkrétním projektu v roli systémového specialisty nebo obdobné roli po dobu min. 2 let.“

135.     Ve „Vysvětlení, změně a doplnění zadávací dokumentace č. 4“ ze dne 13. 4. 2023 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“) je uvedeno mj. následující:

„Dotaz č. 11:

‚Podle článku 18 odst. 18.11 návrhu smlouvy není stanovením místa plnění vyloučeno, aby jednotlivé činnosti a úkony byly prováděny na libovolném místě, pokud jejich povaha nevyžaduje, aby byly prováděny ve sjednaném místě plnění. Pro vyloučení pochybností se uchazeč ptá, zda z důvodu zajištění kybernetické bezpečnosti má libovolným místem zadavatel na mysli místo na území České republiky?‘

Odpověď č. 11:

Zadavatel v návaznosti na dotaz dodavatele potvrzuje, že libovolným místem je skutečně míněno pouze místo na území České republiky, a to z důvodu, že Aplikace ADIS je informačním systémem Kritické infrastruktury státu.“

136.     V „Krycím listu nabídky“ ze dne 25. 4. 2023 (dále jen „krycí list nabídky vybraného dodavatele“) vybraný dodavatel „čestně prohlašuje, že plně a bezvýhradně akceptuje návrh Rámcové dohody, a je si vědom toho, že tento návrh Rámcové dohody s ním bude uzavřen, bude-li vybrán k uzavření Rámcové dohody na veřejnou zakázku“.

137.     Z nabídky vybraného dodavatele, resp. oznámení o výběru dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona ohledně člena realizačního týmu v pozici „Analytik A1“ prokazoval mj. prostřednictvím Ing. O. K. [anonymizováno] (dále jen „Ing. O. K.“).[10] Původní nabídka vybraného dodavatele v této souvislosti obsahuje profesní životopis Ing. O. K. ze dne 22. 4. 2023, ze kterého vyplývá, že Ing. O. K. prokazovala splnění zadavatelem požadované základní znalosti daňového řádu účastí na kurzu „Právní základy daňového řádu“, přičemž v předmětném životopise je uvedeno následující:

„Ano, disponuji základní znalostí Daňového řádu.

Projekt: Kurz interního vzdělávání ‚Právní základy daňového řádu‘ ze dne 6. 9. 2019

Prokázáno: Abstrakt kurzu, prezenční listina včetně Certifikátu (tvoří přílohy životopisu)

Organizátor kurzu: KOMIX s.r.o.“

Původní nabídka vybraného dodavatele pak v souladu s uvedeným obsahuje certifikát o absolvování kurzu „Právní základy daňového řádu“ ze dne 6. 9. 2019 vystavený pro Ing. O. K., prezenční listinu z předmětného kurzu a abstrakt tohoto kurzu, kde je uvedeno mj. následující:

„Předmětem kurzu bude seznámení se základní úpravou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v těchto rovinách:

• Daňový řád – úvod do předpisu, předmět a účel předpisu, postavení v právním řádu
• Základní schéma daňového procesu
• Základní zásady správy daní a osoby zúčastněné na správě daní
• Řízení a další postupy ve správě daní
• Základy pro zvláštní část daňového řádu pro správu daní (§ 125 – 245)
• Následky porušení povinnosti v daňových otázkách“.

138.     Z nabídky vybraného dodavatele, resp. oznámení o výběru dodavatele dále vyplývá, že vybraný dodavatel splnění kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona ohledně člena realizačního týmu v pozici „Systémový specialista S“ prokazoval mj. prostřednictvím Ing. J. K. [anonymizováno] (dále jen „Ing. J. K.“).[11] Původní nabídka vybraného dodavatele v této souvislosti obsahuje profesní životopis Ing. J. K. ze dne 22. 4. 2023, ze kterého vyplývá, že Ing. J. K. prokazoval splnění zadavatelem požadovaných, výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí citovaných, znalostí a zkušeností prostřednictvím projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“ objednatele Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3 170 00 Praha (dále jen „Ministerstvo vnitra“), jehož se Ing. J. K. dle předmětného životopisu účastnil v pozici „Systémový specialista S“ v období „01/2006-dosud“. V rámci popisu obsahové náplně činnosti Ing. J. K. na dotčeném projektu je pak v profesním životopise Ing. J. K. ze dne 22. 4. 2023 uvedeno následující:

„Návrh a provedení nasazení relačního databázového serveru IBM Informix Dynamic Server v prostředí operačního systému IBM AIX, včetně návrhu konfigurace a administrace,

Návrh a provedení nasazení Apache HTTP Server a Apache Tomcat v prostředí IBM AIX,

Návrh vysoce dostupných řešení pro WWW i legacy aplikace,

Použití skriptovacích jazyků (Korn Shell, Perl),

Profylaxe a monitoring lnformix IDS,

Migrace DB na aktuální verzi 12.10,

Podpora implementace reportovacího nástroje QlikView.

Na tomto projektu získána zkušenost s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX – vyhodnocování systému, zátěž.“

139.     V přípise zadavatele ze dne 16. 6. 2023 adresovaném Ministerstvu vnitra je ve vztahu k ověření znalostí a zkušeností Ing. J. K. jakožto člena realizačního týmu vybraného dodavatele v pozici „Systémový specialista S“ uvedeno mj. následující:

„Zadavatel v rámci zadávací dokumentace stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace ve smyslu ustanovení § 79 odst. 2 písm. c) a d) zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů […], v rámci kterých požadoval předložení životopisu pro roli Systémový specialista S jakožto člena realizačního týmu, který bude veřejnou zakázku v případě jejího zadání plnit. Životopis Systémového specialisty S měl dle zadávacích podmínek splňovat v textu dále uvedené požadavky zadavatele […].

Zadavatel v jedné z nabídek obdržel životopis [Ing. J. K.], kterým má být prokázáno splnění Požadavků zadavatele pro roli Systémový specialista S, a ve kterém byla uvedena jako kontaktní osoba Ing. P. M. [anonymizováno], u které bylo možné informace ověřit. Při kontrole údajů zadavatel zjistil, že Ing. P. M. [anonymizováno] není zaměstnancem úřadu Česká republika – Ministerstvo vnitra, a nelze tak ověřit splnění Požadavků zadavatele na uvedenou roli.

V této souvislosti se na Vás obracíme s žádostí o potvrzení nebo vyvrácení údajů předložených v rámci jedné z nabídek. V případě, že údaje uvedené v životopisu [Ing. J. K.] jsou pravdivé, a splňují Požadavek zadavatele, zvýrazněte ANO, v opačném případě zvýrazněte NE.

1.1  Požadavek zadavatele

Systémový specialista S prokáže znalost:

-                 návrhu a provedení nasazení relačního databázového serveru IBM Informix Dynamic Server v prostředí operačního systému IBM AIX, včetně návrhu konfigurace a administrace,

-                 návrhu a provedení nasazení Apache HTTP Server a Apache Tomcat v prostředí IBM AIX,

-                 návrhu vysoce dostupných řešení pro WWW i legacy aplikace,

-                 skriptovacích jazyků (minimálně Korn Shell, Perl).

1.2 Životopis [Ing. J. K.]

[Ing. J. K.] prohlásil, že všechny uvedené znalosti dle Požadavku zadavatele na pozici systémového specialisty získal v projektu ‚CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky‘, jehož objednatelem je Česká republika – Ministerstvo vnitra. [Ing. J. K.] uvedl jako dobu své účasti na projektu ‚1/2006 – dosud‘ (pozn.: životopis byl podepsán dne 22. 4. 2023).

Jsou uvedené údaje v životopise [Ing. J. K.] pravdivé a odpovídají Požadavku zadavatele?

ANO – NE

2.1 Požadavek zadavatele

Systémový specialista S prokáže zkušenost s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX.

Za jednu zkušenost se považuje účast na konkrétním projektu v roli systémového specialisty nebo obdobné roli po dobu min. 2 let. Zadavatel požaduje prokázání účasti popisem relevantních zkušeností s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX, ze kterého musí zcela explicitně vyplývat naplnění tohoto požadavku zadavatele.

2.2 Životopis [Ing. J. K.]

[Ing. J. K.] prohlásil, že uvedenou zkušenost dle Požadavku zadavatele na pozici systémový specialista v délce min. 2 let získal v projektu ‚CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky‘, jehož objednatelem je Česká republika – Ministerstvo vnitra. [Ing. J. K.] uvedl dobu své účasti na projektu ‚1/2006 – dosud‘ (pozn.: životopis byl podepsán dne 22. 4. 2023).

Je uvedený údaj v životopise [Ing. J. K.] pravdivý a odpovídá Požadavku zadavatele?

ANO – NE“

140.     V přípise Ministerstva vnitra ze dne 28. 6. 2023 je ve vztahu k ověření znalostí a zkušeností Ing. J. K. jakožto člena realizačního týmu vybraného dodavatele v pozici „Systémový specialista S“ ze strany ředitele Odboru centrálních informačních systémů uvedeno, že „můžeme potvrdit, že [Ing. J. K.] […] pracuje na Projektu CDBP a podle nám dostupných informací splňuje znalosti požadované GFŘ ve VZ“.

141.     Z nabídky vybraného dodavatele, konkrétně seznamu poddodavatelů ze dne 25. 4. 2023 vyplývá, že vybraný dodavatel hodlal některé části předmětu rámcové dohody plnit prostřednictvím celkem 5 poddodavatelů, a to mj. poddodavatelů „NEWPS.CZ s.r.o.“ a „Atos IT Solutions and Services s.r.o.“ [v průběhu zadávacího řízení došlo ke změně názvu obchodní společnosti „Atos IT Solutions and Services s.r.o.“ na „Eviden Slovakia s.r.o.“, pročež je dále v textu odůvodnění tohoto rozhodnutí pracováno s tímto novým názvem; pozn. Úřadu], přičemž prostřednictvím uvedených poddodavatelů vybraný dodavatel prokazoval splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona.

142.     Z čl. 2 oznámení o výběru vyplývá, že vybraný dodavatel v jím podané nabídce pro účely prokázání splnění kritéria ekonomické kvalifikace ve smyslu § 78 odst. 1 zákona zadavateli předložil zprávy o auditu účetní závěrky za účetní období let 2019–2022. Z předmětných účetních dokladů je zřejmé, že obrat obviněného v tomto období dosahoval níže uvedených hodnot: 

Účetní období	2019	2020	2021	2022
Obrat v Kč bez DPH	1 428 876 000	1 622 430 000	2 168 557 000	1 749 535 000

Výše uvedenou tabulku s přehledem obratů vybraného dodavatele bude Úřad pro přehlednost označovat pojmem „tabulka obratů“.

143.     Z čl. 3 oznámení o výběru vyplývá, že vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve vztahu ke službě typu 1 předložením referenční zakázky s názvem „Poskytování služeb vývoje/rozvoje, implementace, integrací a podpory provozu subsystémů Integrovaného informačního systému ČSSZ“, jejíž cena činila v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 více než 706 mil. Kč a jejíž předmětem je „[…] kontinuální poskytování služeb vývoje/rozvoje, implementace, integrací a podpory provozu komplexního informačního systému objednatele. IIS ČSSZ je integrované řešení, které se skládá mimo jiné z důchodové agendy, Ekonomického informačního systému, Jednotného výplatního místa, infrastruktury používané pro provoz tohoto řešení aj. V tomto integrovaném řešení jsou evidovány osobní údaje o více než 300 000 osobách. Do celého řešení přistupuje více než 10 000. aktivních uživatelů České správy sociálního zabezpečení, Úřadu práce ČR a exekutorů“ (dále jen „služba IIS ČSSZ“). Objednatelem předmětné reference je Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha-Smíchov (dále jen „Česká správa sociálního zabezpečení“).

144.     Z čl. 3 oznámení o výběru dále vyplývá, že vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve vztahu ke službě typu 2 předložením referenční zakázky s názvem „Mon Espace Santé (My health space) / Můj prostor pro zdraví“, jejíž cena v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 činila částku ve výši přesahující 50 mil. euro (tj. cca 1,2 mld. Kč při kurzu ČNB ke dni 10. 9. 2023, který činil 24,465 Kč/euro) a jejíž předmětem je „[…] průběžné poskytování služeb vývoje, implementace, integrace a provozní podpory komplexního informačního systému včetně transakčního webového portálu pro jednání s klienty s více než 150 000 aktivními uživateli (klienty) a více než 10 000 paralelně aktivními uživateli (klienty)“ (dále jen „služba Mon Espace Santé“).

145.     Z čl. 3 oznámení o výběru dále vyplývá, že vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve vztahu ke službě typu 2 předložením referenční zakázky s názvem „Coca-Cola Hellenic – vývoj, implementace, integrace a provozní podpora komplexního informačního systému (SAP, Microsoft atd.)“, jejíž cena za každý rok plnění v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 činila částku ve výši přesahující 20 mil. euro (tj. cca 489 mil. Kč při kurzu ČNB ke dni 10. 9. 2023, který činil 24,465 Kč/euro) a jejíž předmětem je „[…] zajištění vývoje, implementace, integrace a provozní podpory komplexního informačního systému. Tento komplexní informační systém se používá pro nadnárodní operace a skládá se z mnoha aplikací, včetně zákaznického portálu Coca-Cola Hellenic (CCH Customer Portal). […] platforma je aktivní ve 27 zemích v rámci regionu CocaCola Hellenic a má více než 200 000 aktivních uživatelů (klientů) a více než 10 000 paralelně aktivních uživatelů (klientů)“ (dále jen „služba Coca-Cola“).

146.     Z čl. 3 oznámení o výběru dále vyplývá, že vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve vztahu ke službě typu 3 předložením referenční zakázky s názvem „Poskytování služeb vývoje/rozvoje, implementace, integrací a podpory provozu aplikačního programového vybavení podporujícího výběr pojistného na sociální pojištění a podporujícího důchodovou agendu“, jejíž cena v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 činila částku ve výši přesahující 560 mil. Kč a jejíž předmětem je „[…] kontinuální poskytování služeb vývoje/rozvoje, implementace, integrací a podpory provozu komplexního informačního systému podporujícího agendy pro výběr pojistného na sociální pojištění a podporujícího důchodovou agendu. V tomto informačním systému jsou evidovány osobní údaje o více než 300 000 osobách“ (dále jen „služba pojistné a důchodová agenda“).

147.     V rámci dotazu ze dne 14. 9. 2023 odeslaného prostřednictvím e-mailové zprávy z téhož dne se zadavatel za účelem ověření pravdivosti údajů uvedených vybraným dodavatelem v nabídce a týkajících se služby Coca-Cola obrátil na kontaktní osobu Ch. I. [anonymizováno] objednatele předmětné reference CCB Management Services GmbH s žádostí o odpověď na níže uvedené otázky (dále též „dotazování č. 1“):[12]

„Dodavatel v rámci jím podané nabídky předložil významnou službu s názvem ‚Coca-Cola Hellenic – vývoj, implementace, integrace a provozní podpora komplexního informačního systému (SAP, Microsoft, etc.)‘, kterou pro Vás realizoval Eviden Bulgaria EOOD, ID No. BG130248668, ‚Donka Ushlinova‘ Str., Garitage park, building 1, 3rd floor, 1766 Sofia, Bulgaria (dále jen ‚služba‘). [...]

1.      Provedl pro Vás dodavatel Eviden Bulgaria EOOD, ID No. BG130248668, Str., Garitage park, building 1, 3rd floor, 1766 Sofia, Bulgaria výše uvedené služby?

ANO – NE

2.      Byly tyto služby provedeny řádně a včas?

ANO – NE

3.      Zahrnovaly tyto služby vývoj a podporu transakčního webového portálu pro styk s klienty?

ANO – NE

4.      Zaplatili jste společnosti Eviden Bulgaria EOOD, IČO BG130248668, Str., Garitage park, building 1, 3rd floor, 1766 Sofia, Bulgaria, za řádně provedené a akceptované služby odpovídající vývoji/rozvoji a podpoře provozu transakčního webového portálu pro styk s klienty v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 každoročně více než 20 mil. EUR bez DPH, a to bez dodávek HW?

ANO – NE

5.      Odpovídají výše uvedené služby vývoji/rozvoji a podpoře provozu transakčního webového portálu pro styk s minimálním počtem 150 000 aktivních uživatelů (klientů)?

ANO – NE

6.      Odpovídají výše uvedené služby vývoji/rozvoji a podpoře provozu transakčního webového portálu pro styk s minimálním počtem 10 000 paralelně aktivních uživatelů (klientů)?

ANO – NE.“

148.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 14. 9. 2023 zadavatel na všechny otázky položené v rámci dotazování č. 1 obdržel od kontaktní osoby objednatele služby Coca-Cola kladnou odpověď, resp. výslovnou odpověď ANO u každého z dotazů.

149.     V rámci dotazu ze dne 14. 9. 2023 odeslaného prostřednictvím e-mailové zprávy z téhož dne se zadavatel za účelem ověření pravdivosti údajů uvedených vybraným dodavatelem v nabídce a týkajících se služby Mon Espace Santé obrátil na kontaktní osobu D. O. [anonymizováno] objednatele předmětné reference CNAM (Caisse Nationale D´Assurance Maladie) s žádostí o odpověď na níže uvedené otázky (dále též „dotazování č. 2“):[13]

 „Dodavatel v rámci jím podané nabídky předložil významnou službu s názvem ‚Mon Espace Santé‘, kterou pro Vás realizoval Eviden France, IČO 433002011, IMMEUBLE RIVER OUEST, 80 Quai Voltaire, 95870 Bezons, France (dále jen ‚služba‘). [...]

1.      Provedl pro Vás dodavatel Eviden France, IMMEUBLE RIVER OUEST, 80 Quai Voltaire, 95870 Bezons, France, IČO 433002011 výše uvedené služby?

ANO – NE

2.      Byly tyto služby provedeny řádně a včas?

ANO – NE

3.      Zahrnovaly tyto služby vývoj a podporu transakčního webového portálu pro styk s klienty?

ANO – NE

4.      Zaplatili „jste společnosti Eviden France, IČO 433002011, IMMEUBLE RIVER OUEST, 80 Quai Voltaire, 95870 Bezons, France, za řádně provedené a akceptované služby odpovídající vývoji/rozvoji a podpoře provozu transakčního webového portálu pro styk s klienty v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 více než 50 mil. EUR bez DPH, a to bez dodávek HW?

ANO – NE

5.      Odpovídají výše uvedené služby vývoji/rozvoji a podpoře provozu transakčního webového portálu pro styk s minimálním počtem 150 000 aktivních uživatelů (klientů)?

ANO – NE

6.      Odpovídají výše uvedené služby vývoji/rozvoji a podpoře provozu transakčního webového portálu pro styk s minimálním počtem 10 000 paralelně aktivních uživatelů (klientů)?

ANO – NE.“

150.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 19. 9. 2023 zadavatel na všechny otázky položené v rámci dotazování č. 2 obdržel od kontaktní osoby objednatele služby Mon Espace Santé kladnou odpověď, resp. výslovnou odpověď ANO u každého z dotazů.

151.     V žádosti dle § 46 zákona o objasnění nabídky vybraného dodavatele ze dne 8. 6. 2023 (dále jen „žádost o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1“ či „žádost o objasnění č. 1“) zadavatel požadoval mj. objasnění skutečností týkajících se Ing. O. K. jakožto člena realizačního týmu vybraného dodavatele v pozici „Analytik A1“. V žádosti o objasnění č. 1 je v této souvislosti uvedeno následující:

„Ve Vámi předložené nabídce byl pro roli Analytika A1 přiložen rovněž strukturovaný profesní životopis paní [Ing. O. K.]. Z tohoto strukturovaného profesního životopisu nevyplývá splnění požadavků na kvalifikaci této osoby dle písm. b), tj. zda klíčová osoba splnila: ‚Základní znalost zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů […]. Základní znalost daňového řádu prokazuje životopisem daného člena realizačního týmu, kde uvede, v jakém projektu/ projektech tuto znalost získal.‘

V předloženém životopise [Ing. O. K.] uvedla, že disponuje základní znalostí daňového řádu a tuto zkušenost získala absolvováním jednodenního Kurzu interního vzdělávání ‚Právní základy daňového řádu‘, jehož organizátorem byla společnost KOMIX s.r.o.

Komise posoudila uvedenou zkušenost daňového řádu a dospěla k závěru, že nesplňuje požadavek uvedený v zadávací dokumentaci, kde je výslovně stanoveno, že základní znalost daňového řádu prokazuje dodavatel životopisem daného člena realizačního týmu, kde uvede, v jakém projektu/projektech znalost získal, jinými slovy, že základní znalost daňového řádu musí být získána praktickou zkušeností – prostřednictvím projektu.

Vzhledem k tomu, že zadavatel stanovil jako minimální počet osob v roli Analytik A1 jednu osobu, postačí ke splnění kritérií technické kvalifikace ve vztahu k roli Analytik A1 jediná osoba […], která bude splňovat zadávací podmínky. Z tohoto důvodu Vás žádáme o opravu seznamu členů realizačního týmu tak, aby [Ing. O. K.] nebyla uvedena v roli Analytik A1. Zadavatel umožňuje v rámci objasnění jako alternativy doplnit jiný projekt [Ing. O. K.], který naplní výše uvedenou kvalifikační podmínku, nebo ji na pozici Analytika A1 nahradit jinou osobou.“

152.     V odpovědi vybraného dodavatele na žádost o objasnění č. 1 ze dne 18. 6. 2023 (dále jen „objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1“ či „objasnění č. 1“) je ve vztahu k objasnění skutečností týkajících se Ing. O. K. jakožto člena realizačního týmu vybraného dodavatele v pozici „Analytik A1“ uvedeno následující:

„Na základě požadavku doplňujeme do životopisu [Ing. O. K.] připojeného v příloze další projekt, který požadovanou zkušenost dokládá.“

Přílohu č. 8 objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1 pak tvoří profesní životopis Ing. O. K. ze dne 13. 6. 2023, kde je ve vztahu k požadavku zadavatele na základní znalost daňového řádu uvedeno následující:

„Základní znalost zákona č. 280/2009 Sb. […] jsem získala na projektu:

Objednatel: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky

Název projektu: Centrální informační systém zdravotní pojišťovny

Popis projektu: Komplexní dodávka a rozvoj komplexního agendového vícevrstvého Informačního systému zdravotní pojišťovny včetně systému pro řízení procesů (Workflow) a oběhu dokumentů, dávkového zpracování části výdajového a příjmového okruhu, automatizované obsluhy rozhraní na systém účetnictví, napojení na systém správy dokumentů a na Datové schránky.

[…]

Základní znalost zákona č. 280/2009 Sb. […] byla nutným předpokladem k pochopení požadovaných funkcionalit IS a hojně prakticky využívána během analýzy, návrhu IS a při konzultačních činnostech během celého projektu.“

153.     V „II. Žádosti o objasnění nabídky ve veřejné zakázce ‚ADIS – podpora, údržba a vývoj 2023 – 2027‘“ ze dne 29. 6. 2023 adresované vybranému dodavateli (dále jen „žádost o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 2“ či „žádost o objasnění č. 2“) zadavatel mj. konstatoval, že nebyl schopen identifikovat smlouvu, která by potvrzovala účast vybraného dodavatele na referenční zakázce odpovídající svým popisem, předmětem a výší hodnoty službě pojistné a důchodové agendy. Zadavatel byl schopen ověřit toliko skutečnost, že se vybraný dodavatel podílel na plnění smlouvy „o poskytovaní služieb technickej podpory a rozvoja pre Administratívny informačný systém dôchodkového poistenia“ č. 993-8/2019-BA ze dne 19. 4. 2019 (dále jen „smlouva na AIS důchodového pojištění“) a smlouvy „o poskytovaní služieb pri prevádzke APV ŽoD, APV Pisáreň, APV EZ, APV AIS pre JVP, APV OAS, APV CDS a APV ePortal“ č. 39001-6/2015-BA ze dne 28. 10. 2015, avšak z uvedených smluv zadavatel nebyl schopen ověřit, zda se jedná o službu pojistné a důchodové agendy, jak uvádí vybraný dodavatel v nabídce, a zda tato reference dosahuje minimální hodnoty stanovené zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace. K právě uvedenému zadavatel dále konstatoval, že v zadávací dokumentaci nestanovil podmínku, podle které by služba typu 2 musela být realizována pouze na základě jediného smluvního vztahu. Danému požadavku na referenční zakázku tedy dle zadavatele vyhovuje i taková reference, která byla realizovaná prostřednictvím vícero smluvních vztahů, tyto však musí skutečně tvořit jedinou referenční zakázku, tj. musí obsahovat stejný předmět plnění, navazovat na sebe, směřovat k naplnění stejného účelu a musejí být realizovány pro jednoho objednatele. Na základě výše uvedeného proto zadavatel ve smyslu § 46 zákona požádal vybraného dodavatele o objasnění, na základě jakých smluvních vztahů byla služba pojistné a důchodové agendy realizována a zda předmět plnění a cena dané reference odpovídá požadavkům dle zadávací dokumentace.

154.     V čl. 1.2 přílohy č. 2 smlouvy na AIS důchodového pojištění je architektura administrativního informačního systému důchodového pojištění popsána ve formě následujícího komponentového modelu:

Výše uvedené schéma bude Úřad označovat jako „model architektury AIS DP“. Pod tímto modelem je uvedeno následující: „Architektúra AIS DP je popísaná vo forme komponentového modelu. Komponentový model obsahuje zoznam komponentov, ktoré tvoria popis riešenia AIS DP. Zároveň sú identifikované rozhrania, ktoré tieto komponenty publikujú pre vzájomnú komunikáciu a vzájomné väzby medzi komponentmi.“

155.     V další části žádosti o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 2 zadavatel konstatoval, že obdobně jako tomu bylo ve výše popsaném případě služby pojistné a důchodové agendy, nebyl schopen dohledat smlouvu, která by prokazovala účast vybraného dodavatele na plnění referenční zakázky odpovídající svým popisem, předmětem a výší hodnoty službě IIS ČSSZ. Zadavatel byl schopen ověřit toliko skutečnost, že se vybraný dodavatel podílel na plnění vícero smluv uzavřených mezi ním a Českou správou sociálního zabezpečení, avšak v žádné z těchto smluv zadavatel neidentifikoval službu IIS ČSSZ, jak ji vybraný dodavatel popsal v jím podané nabídce, a rovněž nebyl schopen ověřit, zda tato reference dosahuje minimální hodnoty stanovené zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Na základě výše uvedeného proto zadavatel ve smyslu § 46 zákona požádal vybraného dodavatele o objasnění, na základě jakých smluvních vztahů byla služba IIS ČSSZ realizována a zda předmět plnění a cena dané reference odpovídá požadavkům dle zadávací dokumentace.

156.     V další části žádosti o objasnění č. 2 zadavatel uvedl, že komise shledala mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele ve vztahu k položkám týkajícím se vývoje aplikace ADIS a činností podpory kybernetické bezpečnosti ADIS, tj. plnění dle čl. 3.3 písm. b) a d) zadávací dokumentace. Zadavatel proto postupem ve smyslu § 113 odst. 4 zákona vybraného dodavatele požádal o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a současně o potvrzení, že vybraný dodavatel při plnění rámcové dohody zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu zadávacího řízení, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění rámcové dohody, a dále o potvrzení, že vybraný dodavatel neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

157.     V přípise vybraného dodavatele „Věc: Odpověď k žádosti o objasnění nabídky ve veřejné zakázce ‚ADIS – podpora, údržba a vývoj 2023–2027‘ ze dne 29. 6. 2023 (dále jen „objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 2“ či „objasnění č. 2“) tento předně uvádí, že službu pojistné a důchodové agendy realizoval na základě smlouvy na AIS důchodového pojištění a na základě smlouvy o „poskytovaní služieb pri údržbe, technickej podpore, implementácii zmien a realizácii rozvoja aplikačného programového vybavenia podporujúceho výber poistného na sociálne poistenie“ č. 16549-5/2015-BA ze dne 14. 4. 2015 (dále jen „smlouva na APV sociálního pojištění“), jejichž hodnota dosahuje částky 560 165 127,98 Kč. Hlavním cílem výše specifikované reference je dle vybraného dodavatele „podpora provozu rozsáhlého informačního systému, zajištění jeho rozvoje, hotline, konzultačních služeb, technické podpory, kybernetické bezpečnosti, integrací a zajištění funkčnosti informačního systému jako celku. Informačním systémem se rozumí soubor vzájemně propojeného aplikačního programového vybavení (dále jen ‚APV‘) podporujícího jednotný výběr pojistného na sociální pojištění, vymáhání pohledávek na pojistném na sociální pojištění (tedy APV JVP) a podporujícího důchodovou agendu pro podporu výplaty dávek důchodového pojištění (tedy AIS DP) aj. pro potřeby Sociálnej poisťovne tak, jak je definováno ve smlouvách. Toto APV se skládá ze vzájemně propojených modulů, které spolupracují na různých úkolech. Například přes integrační rozhraní dochází k výměně dat mezi APS JVP a AIS DP, což je nezbytné pro správné fungování obou agend, a z toho důvodu jsou vzájemně propojené také procesy, kterými podporují chod agendy úřadu a společně tvoří jeden rozsáhlý a komplexní informační systém, který má více než 10 000 aktivních uživatelů a zajišťuje správu a výplatu důchodů, evidenci a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení, komunikaci s klienty a dalšími subjekty, integraci s dalšími informačními systémy, podporu rozhodování a reporting.“

158.     V rámci objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 2 tento k pochybnostem zadavatele ohledně služby IIS ČSSZ sděluje, že hodnota předmětné reference dosahuje částky přesahující 706 mil. Kč, přičemž vybraný dodavatel se na jejím plnění podílí ve funkci systémového integrátora, který od dubna roku 2002 kontinuálně poskytuje personální a odborné kapacity k zajištění plnění vyplývajícího z níže uvedených smluv:

• smlouva č. D1580SO187 s názvem „Implementace a rutinní provozování EKIS (tj. Ekonomického informačního systému“,
• smlouva č. 035-02-61580 s názvem „Zabezpečení kompletní správy a administrace systémů dodaných a integrovaných v rámci projektů DIGI1 a DIGI2 včetně technické podpory a péče o SW produkty“,
• smlouva č. D1580SS253 s názvem „Výkon správy a administrace informačního systému ČSSZ v oblastech zahrnujících správu datové základny informačních systémů (Kmenové evidence, služby pro WF, PPV/VZT a KZR)“,
• smlouva č. D1580SS562 s názvem „správy, administrace a rozvoj informačního systému DMS“,
• rámcová dohoda s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro blok podpůrné systémy ZDV, DMS (ATV), ATR a Digitalizační linka – II“,
• rámcová dohoda s názvem „Rámcová dohoda o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro blok podpůrné systémy ZDV, DMS (ATV), ATR – III“,[14]
• rámcová dohoda s názvem „Rámcová smlouva o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro oblast Důchodové dávky — II.“,
• rámcová dohoda s názvem „Rámcová dohoda na podporu a rozvoj aplikačního programového vybavení pro oblast důchodové dávky – III“.[15]

Dle vybraného dodavatele je v souladu s výše specifikovanými smlouvami hlavním cílem služby IIS ČSSZ „podpora provozu rozsáhlého informačního systému, zajištění jeho rozvoje, hotline, konzultačních služeb, technické podpory, kybernetické bezpečnosti, integrací a zajištění funkčnosti informačního systému jako celku. Informačním systémem se rozumí soubor vzájemně propojeného APV podporujícího efektivní výkon agend v působnosti ČSSZ a jednotlivých OSSZ, který přispívá k minimalizaci administrativních úkonů na straně zaměstnanců i klientů, tak jak je definováno v uvedených smlouvách. […] Tyto moduly tvoří rozsáhlý a komplexní informační systém s minimálním počtem aktivních uživatelů 10 000 a obsahujícího osobní údaje o více než 300 000 osobách, který zajišťuje správu a výplatu důchodů, evidenci a vymáhání pojistného na sociální zabezpečení, správu dávek na sociální pojištění, provozní ekonomiku (včetně personální a mzdové agendy apod.), řízení rozpočtu, řízení nákladů, podpora procesů účetnictví (vedení hlavní knihy, správa závazků, správa pohledávek, vedení pokladny, zpracování bankovních operací, zpracování účetní uzávěrky), reprodukci a správy majetku (řízení investic, správa dlouhodobého majetku), sledování skladového hospodářství, výkaznictví (interní statistiky a rozbory a statistiky, rozbory a výkazy předávané nadřízeným orgánům objednatele), výplatu/srážky dávek nemocenského pojištění, komunikaci s klienty a dalšími subjekty, integraci s dalšími informačními systémy aj.“

159.     Ve vztahu k žádosti zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je v objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 2 mj. uvedeno, že mezi rozhodující faktory ovlivňující cenotvorbu mj. náleží obchodní zájem vybraného dodavatele na plnění rámcové dohody a získání strategicky významné pozice dodavatele služeb pro zadavatele. Mezi další důvody ovlivňující způsob stanovení nabídkové ceny vybraného dodavatele tento řadí unikátní zkušenosti členů svého týmu s poskytováním podobných služeb, jaké jsou poptávány v rámci předmětu rámcové dohody, dále sílu významných referenčních zakázek, na jejichž plnění se vybraný dodavatel podílel v rámci České republiky a zemí Evropské Unie a rovněž unikátní nasazení poddodavatelů, kteří mají zkušenosti s poskytováním služeb zadavateli spočívajících v podpoře informačního systému ADIS. V další argumentaci vybraný dodavatel poukazuje na sílu svého ekonomického zázemí a výši ročních obratů, které se v období let 2014–2022 pohybují v řádech miliard korun, což dle názoru vybraného dodavatele dává zadavateli jistotu, že nedojde k potížím při plnění předmětu rámcové dohody v důsledku finančních potíží vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel rovněž zohlednil skutečnost, že nabídková cena představovala v zadávacím řízení jediné hodnotící kritérium a dle svých slov kalkuloval se standardní obchodní marží odpovídající předmětu rámcové dohody, neboť si byl vědom, že současný dodavatel služeb podpory a údržby informačního systému ADIS bude i vzhledem ke stavu exkluzivity v důsledku uzamčení zadavatele, tzv. vendor lock-in efektu usilovat o udržení maximalistické cenové politiky. Závěrem svého objasnění vybraný dodavatel deklaruje naplnění podmínek v souladu s § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a dodává, že jím formulovaná nabídková cena je po všech stránkách rentabilní.

160.     V žádosti dle § 46 zákona o objasnění nabídky vybraného dodavatele ze dne 25. 8. 2023 (dále jen „žádost o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 3“ či „žádost o objasnění č. 3“) zadavatel požadoval další objasnění skutečností týkajících se významné služby „Informační systém datových schránek“ poddodavatele „NEWPS.CZ s.r.o.“, prostřednictvím které vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona.[16]

161.     V odpovědi vybraného dodavatele na žádost o objasnění č. 3 ze dne 10. 9. 2023 (dále jen „objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 3“ či „objasnění č. 3“) je ve vztahu k dalšímu objasnění skutečností týkajících se významné služby „Informační systém datových schránek“ poddodavatele „NEWPS.CZ s.r.o.“. uvedeno mj. následující:

„Součástí Vaší Žádosti bylo několik dokumentů, s nimiž jsme se, resp. náš poddodavatel, měli argumentačně vypořádat. Zejména jsme informovali poddodavatele o nutnosti doložení dokumentace v rozsahu požadovaném Zadavatelem […]. Bohužel musíme uvést, že jsme neobdrželi od poddodavatele požadované doklady, a proto jsme se rozhodli, především z důvodu vyloučení jakýchkoliv pochybností o naší kvalifikaci pro plnění Veřejné zakázky, nahradit předmětnou referenci jinou technickou referencí, resp. zcela nahradit zmíněného poddodavatele.

V návaznosti na podanou žádost […] tímto předkládáme příslušný kvalifikační požadavek v rozsahu čl. 4 Kvalifikační dokumentace odpovídající prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ […]. Požadovanou technickou kvalifikaci tímto Dodavatel předkládá prostřednictvím svého poddodavatele spol. Eviden France […], který je součástí koncernu Atos a koncernové skupiny EVIDEN, jejíž součástí je i Dodavatel.

[…]

Nad rámec shora předložené reference by Dodavatel pro úplnost a na důkaz své způsobilosti a schopnosti plnit a splnit Veřejnou zakázku […] poukázal i na tu skutečnost, že je schopen v rámci své koncernové skupiny zajistit […] prokázání technické kvalifikace v rozsahu čl. 4 Kvalifikační dokumentace i prostřednictvím dodavatele Eviden Bulgaria EOOD […], který je také součástí koncernové skupiny EVIDEN. Na důkaz této skutečnosti proto Dodavatel v tuto chvíli předkládá popis významné zakázky.“

Z objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 3, jehož přílohu č. 7 tvoří aktualizovaný seznam poddodavatelů ze dne 10. 9. 2023, tak vyplývá, že vybraný dodavatel nově hodlal některé části předmětu rámcové dohody plnit prostřednictvím celkem 6 poddodavatelů, a mj. poddodavatelů „Eviden Slovakia s.r.o.“, „Eviden France“ a „Eviden Bulgaria EOOD“ (kdy, jak vyplývá z výše uvedeného, původní poddodavatel „NEWPS.CZ s.r.o.“ byl nahrazen poddodavateli „Eviden France“ a „Eviden Bulgaria EOOD“).

162.     V žádosti dle § 46 zákona o objasnění nabídky vybraného dodavatele ze dne 15. 9. 2023 (dále jen „žádost o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 5“ či „žádost o objasnění č. 5“) zadavatel požadoval mj. objasnění, resp. doplnění písemných závazků poddodavatelů „Eviden France“, „Eviden Bulgaria EOOD“ a „Eviden Slovakia“, prostřednictvím kterých vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, neboť dospěl k závěru, že závazky těchto poddodavatelů „nenaplňují požadavky stanovené § 83 odst. 1 písm. d) ve spojení s odst. 2 ZZVZ“.

163.     V další části žádosti o objasnění č. 5 zadavatel mj. uvedl, že shledal odůvodnění nabídkové ceny obsažené v objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 2 za nedostatečné, neboť z předmětného objasnění dle názoru zadavatele nevyplývají žádné konkrétní příčiny výše nabídkové ceny. S ohledem na právě uvedené proto zadavatel vybraného dodavatele opětovně požádal o zdůvodnění jeho nabídkové ceny a o předložení konkrétních informací (v dané žádosti podrobně uvedených) tak, aby zadavateli umožnili komplexně ověřit, že nabídková cena vybraného dodavatele nepředstavuje riziko, v důsledku kterého tento nebude schopen za nabízenou cenu předmět plnění rámcové dohody splnit.

164.     V odpovědi vybraného dodavatele na žádost o objasnění č. 5 ze dne 23. 9. 2023 (dále jen „objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 5“ či „objasnění č. 5“) je ve vztahu k zadavatelem požadovanému objasnění, resp. doplnění písemných závazků poddodavatelů „Eviden France“, „Eviden Bulgaria EOOD“ a „Eviden Slovakia“ uvedeno mj. následující:

„Zadavatel ve své Žádosti uvádí, že ze strany Dodavatelem předloženého písemného závazku […] vybraných poddodavatelů žádným způsobem nemá vyplývat, jaké konkrétní služby budou poddodavatelé […] vykonávat. Zadavatel dále dodává, že z tohoto důvodu nelze posoudit, zda se tyto služby vztahují k […] příslušné významné službě […]. Konečně Zadavatel uvádí, že z popisu písemného závazku má být údajně zřejmý jen maximální podíl na plnění.

Dodavatel považuje za zásadní uvést, že z jeho pohledu řádně, úplně a dostatečně určitě prokázal, jakými plněními bude disponovat prostřednictvím svých […] poddodavatelů, jejichž prostřednictvím současně prokazuje splnění technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, […] to vše v souladu s ustanovením § 83 ZZVZ. Dodavatel současně dodává, že není pravdou, že by měl být z popisu závazků zřejmý pouze maximální procentuální podíl na plnění veřejné zakázky.

[…]

Navzdory výše uvedenému a v zájmu poskytnutí maximální součinnosti však Dodavatel dále zrevidoval a ještě více precizoval konkrétní popis plnění do jednotlivých písemných závazků, které tímto přikládá k této odpovědi.

[…]

Ve vztahu ke společnosti NEWPS.CZ s.r.o. Dodavatel doplňuje […], že společnost NEWPS.CZ s.r.o. i nadále zůstává jeho poddodavatelem pro účely plnění Veřejné zakázky, byť v postavení realizačního dodavatele ve smyslu § 105 ZZVZ […], nikoliv kvalifikačního dodavatele ve smyslu prokazování technické či ekonomické kvalifikace. Z tohoto důvodu předkládáme na základě podané Žádosti aktualizovaný seznam poddodavatelů.“

165.     V čl. 2 „Účel a předmět písemného závazku“ odst. 2.1 písemného závazku poddodavatele „Eviden Bulgaria EOOD“ o poskytnutí poddodávky ze dne 21. 9. 2023 je stanoveno, že vybraný dodavatel „se hodlá účastnit, resp. se účastní Zadávacího řízení za podmínek vymezených zadávacími podmínkami Zadávacího řízení“. V příloze č. 4 „Popis závazku k plnění“ předmětného písemného závazku poddodavatele „Eviden Bulgaria EOOD“ je uvedeno mj. následující:

„V případě zadání veřejné zakázky Dodavateli se Poddodavatel zavazuje:

• Zajistit členy realizačního týmu jako i znalostní know-how pro pokrytí aktuálních potřeb Zadavatele v souladu s podmínkami smlouvy Dodavatele se Zadavatelem tak, aby bylo zajištěno řádné plnění souvisejících závazků ze smlouvy a zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ‚ADIS – podpora, údržba a vývoj 2023–2027‘ […], zejména pak v rozsahu tzv. plnění A až C rámcové smlouvy na veřejnou zakázku.
• Poddodavatel se zavazuje poskytnout odborný personál se zkušenostmi a znalostní know-how […] a své technické kapacity pro provádění následujících činností bezprostředně spojených s plněním předmětné veřejné zakázky:
• Plnění služeb vývoje Aplikace ADIS (viz ‚Plnění B‘ dle rámcové smlouvy na veřejnou zakázku). Nezbytnou součástí tohoto plnění tak budou služby programování jakož i služby spojené s implementací jednotlivých rozvojových návrhů, v podobě analýz požadavků pro vývoj, rozvoj a změnu transakčního webového portálu pro styk s klienty; zpracování návrhů a realizací nových částí transakčního webového portálu pro styk s klienty; procesní poradenství pro implementaci nových částí transakčního webového portálu pro styk s klienty.
• plnění veřejné zakázky v rozsahu požadavků na služby (i) ‚Podpora provozu Aplikace ADIS a pozáruční servis Aplikace ADIS‘ (viz ‚Plnění A‘ dle rámcové smlouvy na veřejnou zakázku) a (ii) ADIS Hotline, konzultační služby, technická podpora (v rozsahu ‚Plnění C‘ dle rámcové smlouvy na veřejnou zakázku) spočívající mimo jiné i v analytické podpoře při řešení událostí bezprostředně souvisejících se zajištěním podpory provozu v částech týkajících se transakčního webového portálu pro styk s klienty.
• Podíl Poddodavatele na plnění veřejné zakázky: 10 %.“

166.     V čl. 2 „Účel a předmět písemného závazku“ odst. 2.1 písemného závazku poddodavatele „Eviden France“ o poskytnutí poddodávky ze dne 21. 9. 2023 je stanoveno, že vybraný dodavatel „se hodlá účastnit, resp. se účastní Zadávacího řízení za podmínek vymezených zadávacími podmínkami Zadávacího řízení“. V příloze č. 4 „Popis závazku k plnění“ předmětného písemného závazku poddodavatele „Eviden France“ je uvedeno mj. následující:

„V případě zadání veřejné zakázky Dodavateli se Poddodavatel zavazuje:

• Zajistit členy realizačního týmu jako i znalostní know-how pro pokrytí aktuálních potřeb Zadavatele v souladu s podmínkami smlouvy Dodavatele se Zadavatelem tak, aby bylo zajištěno řádné plnění souvisejících závazků ze smlouvy a zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ‚ADIS – podpora, údržba a vývoj 2023–2027‘ […], zejména pak v rozsahu tzv. plnění A až C rámcové smlouvy na veřejnou zakázku.
• Poddodavatel se zavazuje poskytnout odborný personál se zkušenostmi a znalostní know-how […] a své technické kapacity pro provádění následujících činností bezprostředně spojených s plněním předmětné veřejné zakázky:
• Plnění služeb vývoje Aplikace ADIS (viz ‚Plnění B‘ dle rámcové smlouvy na veřejnou zakázku). Nezbytnou součástí tohoto plnění tak budou služby programování jakož i služby spojené s implementací jednotlivých rozvojových návrhů, v podobě analýz požadavků pro vývoj, rozvoj a změnu transakčního webového portálu pro styk s klienty; zpracování návrhů a realizací nových částí transakčního webového portálu pro styk s klienty; procesní poradenství pro implementaci nových částí transakčního webového portálu pro styk s klienty.
• plnění veřejné zakázky v rozsahu požadavků na služby (i) ‚Podpora provozu Aplikace ADIS a pozáruční servis Aplikace ADIS‘ (viz ‚Plnění A‘ dle rámcové smlouvy na veřejnou zakázku) a (ii) ADIS Hotline, konzultační služby, technická podpora (v rozsahu ‚Plnění C‘ dle rámcové smlouvy na veřejnou zakázku) spočívající mimo jiné i v analytické podpoře při řešení událostí bezprostředně souvisejících se zajištěním podpory provozu v částech týkajících se transakčního webového portálu pro styk s klienty.
• Podíl Poddodavatele na plnění veřejné zakázky: 10 %.“

167.     V příloze č. 7 „Závazek plnění Poddodavatele“ „Smlouvy o spolupráci na plnění veřejné zakázky“ uzavřené dne 23. 9. 2023 mezi vybraným dodavatelem a poddodavatelem „Eviden Slovakia s.r.o.“ je uvedeno mj. následující:

 „V případě zadání veřejné zakázky Dodavateli se Poddodavatel zavazuje:

• Zajistit členy realizačního týmu pro pokrytí aktuálních potřeb Zadavatele v souladu s podmínkami smlouvy Dodavatele se Zadavatelem tak, aby bylo zajištěno řádné plnění souvisejících závazků ze smlouvy a zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ‚ADIS – podpora, údržba a vývoj 2023–2027‘ […].
• Konkrétně se Poddodavatel zavazuje pro takový případ poskytnout odborný personál se zkušenostmi v následujících oblastech, které bude při realizaci veřejné zakázky zajišťovat:
• Realizace vývoje Aplikace ADIS včetně části týkající se správy a zpracování osobních údajů (zapojení programátorů a vývojářů do realizace změn souvisejících se zpracováním osobních údajů)
• Provádění podpory kybernetické bezpečnosti ADIS včetně problematiky řešení správy a zpracování osobních údajů a zapojení do třetí úrovně provozní podpory v případě požadavků a událostí týkajících se správy osobních údajů
• Podíl Poddodavatele na plnění veřejné zakázky: 5 %.“

168.     V rámci objasnění č. 5 vybraný dodavatel zadavateli dále předložil referenční list ke službě pojistné a důchodové agendy podepsaný zástupcem objednatele předmětné reference, kterým je Sociálná poisťovňa. Jmenovaný objednatel zde potvrzuje tvrzení vybraného dodavatele obsažená v objasnění č. 2 týkající se popisu předmětu plnění dané reference, jakož i specifikace smluv, na jejichž základě byla tato reference realizována. Součástí předmětného referenčního listu je i tabulka obsahující přehled cen, jež jmenovaný objednatel uhradil vybranému dodavateli za plnění poskytnuté při realizaci předmětné reference. Součet tam uvedených cen činil v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 více než 560 mil. Kč.

169.     V objasnění č. 5 vybraný dodavatel dále podrobně odpověděl na zadavatelovi dotazy k mimořádně nízké nabídkové ceně a zopakoval, že jím předložená nabídková cena v sobě zahrnuje dostatečnou ziskovost, vč. úplného pokrytí nákladů spojených s plněním předmětu rámcové dohody, a že dodavatel disponuje silným technickým, znalostním i ekonomickým zázemím, které zahrnuje zajištění unikátní poddodavatelské struktury složené ze stávajících dodavatelů služeb podpory provozu informačního systému ADIS, což představuje mimořádnou konkurenční výhodu vybraného dodavatele, jakož i předpoklad pro splnění zákonné podmínky pro akceptaci mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 odst. 5 písm. a) zákona, tj. existenci ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod.

170.     V příloze objasnění č. 5 vybraný dodavatel zadavateli předložil referenční list ke službě IIS ČSSZ podepsaný zástupcem objednatele předmětné reference, který potvrzuje informace uvedené vybraným dodavatelem k této referenci v rámci objasnění č. 2 a ze kterého tak mj. vyplývá, že předmětem dané reference je kontinuální poskytování služeb vývoje, rozvoje, implementace, integrace a provozní podpory pro integrovaný informační systém nazvaný „IIS ČSSZ“. Předmětný referenční list dále obsahuje grafické schéma a popis devíti aplikačních oblastí, ze kterých se daný informační systém skládá, a k tomu je zde uveden i seznam smluv (vč. jejich názvů a doby platnosti), na jejichž základě vybraný dodavatel zajišťuje služby vývoje/rozvoje, implementace, integrace a podpory provozu jednotlivých „modulů“ jmenovaného informačního systému, jakými jsou např. agenda důchodových dávek, provozní ekonomický systém, ale i obecně podpůrné a průřezové systémy jako kmenová evidence nebo systém pro správu dokumentů a integrační služby atp.

171.     Prostřednictvím „VI. žádosti o objasnění nabídky ve veřejné zakázce ‚ADIS – podpora, údržba a vývoj 2023 – 2027‘“ ze dne 29. 11. 2023 adresované vybranému dodavateli (dále jen „žádost o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 6“ či „žádost o objasnění č. 6“) zadavatel postupem podle § 46 odst. 1 zákona vyzval navrhovatele k objasnění a doplnění nabídky, a to v návaznosti na podané námitky. Zadavatel předně poukázal na zprávu o auditu zahajovací rozvahy, dle kterých došlo k významným změnám v ekonomických a účetních ukazatelích vybraného dodavatele, a to zejm. ke

-          snížení celkových aktiv z 376 mil. Kč na 117 mil. Kč,

-          snížení aktiv v kategorii Software z 59 mil. Kč na 852 tis. Kč,

-          snížení výnosů příštích období z 225 mil. Kč na 38 mil. Kč,

-          snížení hmotného movitého majetku z 64 mil. Kč na 32 mil. Kč.

Zadavatel dále poukázal na skutečnost, že k dalšímu oslabení vybraného dodavatele došlo dne 1. 3. 2023 na základě odštěpení části jeho majetku ve prospěch společnosti Terma Technologies Czech Republic s.r.o. Shora uvedené skutečnosti mohou dle zadavatele vyvolat obavy ohledně významného hospodářského oslabení vybraného dodavatele, jakož i obavy, že tento je z pohledu své finanční stability a disponibilních zdrojů méně způsobilým k plnění předmětu rámcové dohody. Zadavatel proto vyzval vybraného dodavatele k objasnění a prokázání, zda výše uvedené skutečnosti měly vliv na splnění kritérií ekonomické a technické kvalifikace vybraným dodavatelem.

172.     V rámci žádosti o objasnění č. 6 dále zadavatel vyzval vybraného dodavatele ke sdělení, zda i nadále disponuje technickými a personálními zdroji, které sloužily k plnění služby IIS ČSSZ, a k objasnění, zda se smlouvy uzavřené s Českou správou sociálního zabezpečení specifikované v příloze 9.2 (b) projektu rozdělení týkají předmětné reference.

173.     V žádosti o objasnění č. 6 zadavatel dále požadoval objasnění skutečností týkajících se zahraničních poddodavatelů vybraného dodavatele v kontextu místa plnění předmětu rámcové dohody. V žádosti o objasnění č. 6 je v této souvislosti uvedeno následující:

„Stěžovatel v Námitkách uvedl, že zapojení zahraničních poddodavatelů do plnění veřejné zakázky je pouze formální, ne-li zcela vyloučené, jelikož vzhledem k místu plnění se uvedení poddodavatelé nemohou reálně podílet na plnění veřejné zakázky v rozsahu, k jakému se zavázali v písemných závazcích […].

Stěžovatel tuto námitku vznesl v souvislosti s místem plnění, kterým může vzhledem ke skutečnosti, že ADIS představuje kritickou informační infrastrukturu, pouze místo na území České republiky, přičemž zejména zpracovávaná data včetně dat ATS nesmí být šířena mimo území České republiky, a to ani v read-only módu (viz Vysvětlení, změna a doplnění zadávací dokumentace č. 4 ze dne 13. 4. 2023, […] které je uveřejněno na profilu zadavatele).

Zadavatel proto v souladu s ust. § 46 ZZVZ žádá Vybraného dodavatele o objasnění a doložení, jakým způsobem se vzhledem k místu plnění budou zahraniční poddodavatelé podílet na plnění veřejné zakázky. Zadavatel současně žádá o objasnění, jakým způsobem bude při činnosti zahraničních poddodavatelů dodržen zákaz šíření zpracovávaných dat včetně ATS mimo území České republiky (včetně read-only módu).“

174.     V přípise vybraného dodavatele „Věc: Odpověď na Žádost o objasnění nabídky ve veřejné zakázce ‚ADIS – podpora, údržba a vývoj 2023–2027‘ doručenou dne 29. 11. 2023, č. j.: 65367/23/7300-60175-050225“ ze dne 3. 12. 2023 (dále jen „objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 6“ či „objasnění č. 6“) tento uvádí, že v rámci projektu rozdělení odštěpené aktivity divize Tech foundations, vč. smluv uvedených v příloze 9.2 (b) projektu rozdělení, nejsou jakkoliv spojeny s  významnými službami, které vybraný dodavatel předložil pro účely prokázání splnění podmínek technické kvalifikace stanovených v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Pokud jde o odštěpení části majetku ve prospěch společnosti Terma Technologies Czech Republic s.r.o., tato je dle vyjádření vybraného dodavatele zcela irelevantní pro posouzení splnění kvalifikačních kritérií v zadávacím řízení, neboť se jedná o zanedbatelný objem plnění s kalkulovanými výnosy ve výši 8 mil. Kč. Vybraný dodavatel dále potvrdil, že žádný z ekonomických ukazatelů zmíněných v žádosti o objasnění č. 6 nemá vliv na jeho schopnost plnit předmět rámcové dohody, neboť celková hodnota aktiv vybraného dodavatele i po odečtení hodnoty jmění, které přešlo na nástupnickou společnost v rámci projektu rozdělení dosahuje k 1. 1. 2023 částky ve výši 981 000 Kč.

175.     V objasnění č. 6 je ve vztahu k objasnění skutečností týkajících se zahraničních poddodavatelů vybraného dodavatele v kontextu místa plnění předmětu rámcové dohody uvedeno mj. následující:

„Dodavatel v první řadě plně respektuje požadavky Zadavatele, a to včetně částí, které jsou ve vztahu k plnění týkajícího se kritického informačního systému ADIS striktnější než požadavky příslušné české legislativy a než požadavky a doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zároveň jsme jakožto provozovatel části kritické informační infrastruktury samozřejmě připraveni beze zbytku dodržovat budoucí nové povinnosti, které se objeví v aktualizacích související legislativy, a to jak ve svém přímém plnění, tak i v plnění realizovaném prostřednictvím poddodavatelů. Ve vztahu k zapojení zahraničních poddodavatelů do plnění Dodavatel uvádí, že neplánuje jakýkoli přímý nebo nepřímý přístup těchto poddodavatelů (ani v read-only režimu) ke zpracovávaným datům, a to včetně dat předávaných do ATS.

V případě společnosti Eviden Slovakia v tuto chvíli počítáme v souladu s dříve dodanou subdodavatelskou smlouvou s využitím know-how této společnosti v oblasti implementace řešení zajišťujících zpracování osobních údajů a dále v oblasti konzultačních podkladů pro oblast podpory kybernetické bezpečnosti ADIS.

V případě společností Eviden France a Eviden Bulgaria EOOD nyní předpokládáme využití v oblasti komponent zajišťujících vývoj, rozvoj a změnu transakčního webového portálu pro styk s klienty, konkrétně pro návrh a realizaci nových částí řešení a následné podpory (včetně pozáruční) pro takto realizované komponenty.

Jakékoli výstupy uvedených společností se týkají výhradně dodávek konkrétních aplikačních komponent. Ověřování správné funkcionality těchto komponent (zčásti obecného charakteru) v kontextu jejich využití pro ADIS bude již zajišťováno jinými zdroji; na straně příslušných dodavatelů bude prováděno testování formou jednotkových testů, případně testů se syntetickými daty, a to výhradně v rámci jejich vlastních vývojových prostředí, tedy mimo ATS.

Související a navazující provozní podpora bude zajišťována na úrovni oprav a úprav dříve implementované funkcionality realizovaných na základě analýz provedených pracovníky podpory, kteří budou zaměstnanci Dodavatele, přímo dalších jeho subdodavatelů sídlících přímo v České republice.

Jak popisujeme na několika místech v tomto dopise, připomínáme, že Dodavatel poskytuje své služby nejen pro kritické systémy v České republice, ale také v rámci Evropské unie a po celém světě. Příkladem jsou například systémy a hardwarové komponenty pro jaderné elektrárny, což znamená, že Dodavatel má klíčovou roli v zajištění bezpečnosti země. Umí tedy zajistit zapojení svých poddodavatelů tak, aby přitom nebyly porušeny podmínky Zadavatele.

S odkazem na úvod této kapitoly tedy Dodavatel potvrzuje, že je plně připraven být v naprostém souladu se zadávacími a smluvními podmínkami i dalšími požadavky GFŘ.“

176.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že závěry posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele jsou zaznamenány v bodu 2 přílohy č. 2 Protokolu o jednání č. j. 28584/23/7300-60175-050225 (dále jen „protokol o jednání“). V tomto dokumentu zadavatel na základě informací poskytnutých vybraným dodavatelem v objasnění č. 2 a objasnění č. 5 shledal, že tento „prokazuje, že je schopen řídit bezpečnost informací, je schopen řídit lidské zdroje i s ohledem na minimalizaci kybernetických rizik a zajistit plnění požadavků zadavatele v kybernetické bezpečnosti, a to vše v rámci nabízené ceny. Komise posoudila objasnění, resp. zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, a dospěla k závěru, že ji dodavatel zdůvodnil, a proto komise nemá důvod k vyloučení dle § 113 odst. 6 ZZVZ, ale ani důvod k vyloučení ve smyslu § 48 odst. 4 ZZVZ.“

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

177.     Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel v rámci návrhu opakovaně brojí proti nezákonnosti samotného rozhodnutí o námitkách, neboť jej považuje za nedostatečně podrobně a srozumitelně vyřízené, přistoupil Úřad nejprve k posouzení, zda je rozhodnutí o námitkách učiněno v souladu s § 245 odst. 1 zákona, tedy zda součástí citovaného rozhodnutí o námitkách je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem (navrhovatelem) v námitkách.

178.     Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

179.     Úřad dále v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

180.     Úřad konstatuje, že obsahem a podstatou nespokojenosti navrhovatele s vypořádáním jeho námitek je v prvé řadě skutečnost, že zadavatel dostatečně nerozptýlil pochybnosti navrhovatele o tom, zda vybraný dodavatel v důsledku korporátních změn i nadále splňuje podmínky ekonomické a technické kvalifikace, zejm. ve vztahu k referencím, jejichž prostřednictvím vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Zadavatel se dle názoru navrhovatele dále nedostatečně vypořádal s námitkou navrhovatele spočívající v tom, že se vybraný dodavatel dopustil nepřípustné změny nabídky, když původní způsob plnění předmětu rámcové dohody vlastními kapacitami v rozsahu 25 % nahradil plněním prostřednictvím poddodavatelů. Zadavatel se dle navrhovatele dále nezabýval tím, zda vybraný dodavatel s ohledem na účast zahraničních poddodavatelů dodrží zadávací podmínku, podle které je plnění předmětu rámcové dohody omezeno na území České republiky. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále dle přesvědčení navrhovatele nerozptýlil pochybnosti navrhovatele o tom, zda zkušenosti osob z realizačního týmu vybraného dodavatele, jimiž tento prokazoval splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, vyhovují požadavkům dle zadávací dokumentace. Konečně navrhovatel upozorňuje, že zadavatel nedostatečně vypořádal námitky týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele.

181.     Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vyjádřil ke každému z výše uvedených okruhů, přičemž z tohoto vyjádření je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl podle § 245 odst. 2 zákona jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Přesto, že lze shledat určitou stručnost vyjadřování zadavatele v některých bodech jeho odůvodnění rozhodnutí o námitkách (zejm. ve vztahu k námitce týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele zcela jistě zadavatel v zájmu zvýšení transparentnosti zadávacího řízení mohl navrhovateli poskytnout více a podrobnějších informací), zcela zjevně nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez jakéhokoli odůvodnění. Současně lze dovodit, že ve vztahu ke každé části námitek je postihnuto jejich gros a zdůvodnění, které zadavatel stěžovateli (navrhovateli) poskytl, je dostačující k tomu, aby byla naplněna povinnost zadavatele vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání námitek v odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Ostatně, navrhovatel byl na podkladě rozhodnutí o námitkách schopen podat i věcně a obsahově konkrétní a komplexní návrh, ve kterém zjevně reaguje na relevantní argumentaci k podstatě každé námitky.

182.     S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k daným námitkám vyjádřil.

Obecná východiska

183.     V kontextu navrhovatelem namítaných skutečností považuje Úřad za vhodné předně v obecnosti uvést, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Úlohou zadavatele je zajistit, aby vlastní zadávací řízení probíhalo v mezích zákona a stanovených zadávacích podmínek. Za zákonný průběh zadávacího řízení tedy odpovídá primárně zadavatel, jenž podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele mj. na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Účelem tohoto postupu zadavatele je, aby smlouva na zajištění poptávaného předmětu plnění byla uzavřena s dodavatelem, jenž tyto stanovené podmínky splňuje, resp. jehož nabídka odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům. Zákonodárce v této souvislosti v rámci § 39 odst. 4 věty druhé zákona přímo vymezuje povinnost zadavatele provést u vybraného dodavatele posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vždy. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázáno, že vybraný dodavatel stanovené zadávací podmínky splňuje.

184.     Úřad dále uvádí, že zadavatel posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provádí na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce, přičemž je oprávněn ověřovat si věrohodnosti poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, ale taktéž je oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady.

185.     Na základě předložených dokladů pak tedy zadavatel musí mít prokázáno, že účastník splnění podmínek zadávacího řízení prokázal. Na druhou stranu, pokud zadavatel nemá žádné relevantní indicie zpochybňující správnost a úplnost předložených dokladů, nelze zadavateli nic vytknout, pokud konstatuje prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. 

K tvrzenému neprokázání ekonomické a technické kvalifikace v důsledku korporátní přeměny vybraného dodavatele

186.     Podstatou argumentace navrhovatele je tvrzení, že vybraný dodavatel je zcela jinou osobou, než byl před provedením korporátních změn ve formě odštěpení části jmění ve prospěch nástupnické společnosti, resp. že byl tímto významně hospodářsky oslaben, v důsledku čehož doklady vztahující se k rozdělované společnosti nemohou prokázat splnění technické a ekonomické kvalifikace vybraným dodavatelem, neboť objektivně nic nevypovídají o jeho schopnosti plnit předmět rámcové dohody. Zadavatel tak měl podle navrhovatele ověřovat, zda i po provedení dotčené změny vybraný dodavatel splňuje podmínky ekonomické a technické kvalifikace, resp. sám vybraný dodavatel měl dle navrhovatele zadavateli dotčené změny oznámit a prokázat splnění daných podmínek i po této změně. Pokud tak vybraný dodavatel neučinil, postupoval dle názoru navrhovatele rovněž v rozporu s oznamovací povinností ve smyslu § 88 odst. 1 zákona a měl být ze zadávacího řízení v souladu s § 82 odst. 2 zákona vyloučen.

187.     Úřad se předně neztotožňuje s názorem navrhovatele, podle kterého vybraný dodavatel není již totožnou osobu, resp. „plnohodnotným nástupcem“ rozdělované společnosti a nemůže těžit z jeho ekonomických výsledků. V této souvislosti Úřad považuje za nutné poukázat na § 179 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), podle kterého platí, že při rozdělení právnické osoby odštěpením se rozdělovaná právnická osoba neruší, ani nezaniká, ale vyčleněná část jejích práv a povinností pouze přechází na existující nebo nově založenou nástupnickou osobu. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že shora popsaná korporátní přeměna vybraného dodavatele neměla žádný vliv na vznik či zánik právní osobnosti vybraného dodavatele, jedná se stále o tutéž právnickou osobu, resp. stejného účastníka zadávacího řízení, jakým byl před odštěpením části jmění ve prospěch nástupnické společnosti.

188.     V tomto kontextu je pak Úřad přesvědčen, že vybranému dodavateli (jakožto stále stejné společnosti, od níž se pouze určitá část jmění odštěpením sloučila se společností jinou), nelze upírat právo na dřívější hospodářské výsledky, resp. na dříve získanou kvalifikaci. Jinými slovy řečeno, vzhledem k tomu, že rozdělovaná společnost a vybraný dodavatel jsou stále tatáž právnická osoba, přičemž tato osoba v minulosti nabyla určité hospodářské výsledky a příslušnou kvalifikaci, vybranému dodavateli tyto svědčí. Proto lze bez dalšího při posuzování slnění kvalifikace ze strany vybraného dodavatele vycházet z údajů obsažených v dokladech vztahujících se k rozdělované společnosti, které vybraný dodavatel předložil ve své nabídce a jimiž prokazoval splnění podmínek účasti. Opačný výklad by dle Úřadu postrádal logické opodstatnění. V podrobnostech Úřad odkazuje níže, kde se ke skutečnosti uplatnitelnosti kvalifikace získané rozdělovanou společností (tj. před dotčeným převodem části jmění) ze strany vybraného dodavatele Úřad blíže vyjadřuje v kontextu jednotlivých námitek navrhovatele.

K ekonomické kvalifikaci

189.     V šetřeném případě zadavatel k prokázání ekonomické kvalifikace podle § 78 odst. 1 zákona v čl. 3. kvalifikační dokumentace požadoval doložení údajů o ročním obratu za tři bezprostředně předcházející účetní období ve výši alespoň 500 000 000 Kč. V čl. 2 oznámení o výběru zadavatel vyhodnotil, že vybraný dodavatel předmětné kvalifikační kritérium splnil, když v nabídce předložil soubor svých finančních výkazů za účetní období v letech 2019–2022, ze kterých vyplývají údaje zachycené v tabulce obratů.

190.     V této souvislosti navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že údaje o obratu rozdělované společnosti nejsou relevantní pro prokázání splnění ekonomické kvalifikace ve smyslu § 78 zákona vybraným dodavatelem a tento byl povinen zadavateli předložit nové doklady, které obsahují finanční ukazatele prokazující splnění předmětného kvalifikačního kritéria.

191.     Jak již konstatoval Úřad výše, navrhovatel svou námitku zakládá na tom, že v případě vybraného dodavatele se jedná o osobu odlišnou od rozdělované společnosti, nicméně, jak bylo rozebráno výše, uvedené není pravdou. Nelze proto přisvědčit argumentu navrhovatele, podle kterého vybraný dodavatel s ohledem na datum svého vzniku (které navrhovatel chybně odvozuje z projektu přeměny) nemá relevantní historii obratových hodnot za poslední 3 předcházející účetní období, neboť vybranému dodavateli stále svědčí hospodářské výsledky z let 2019–2022 zachycené v dokladech, jimiž prokazoval splnění ekonomické kvalifikace již při podání nabídky.

192.     Navrhovatel dále namítal, že údaje o obratech rozdělované společnosti z let 2019–2022 nelze pro účely posouzení splnění ekonomické kvalifikace vybraným dodavatelem použít rovněž z toho důvodu, že v důsledku shora popsané korporátní přeměny došlo k celkovému hospodářskému oslabení vybraného dodavatele a předmětné doklady tak objektivně nevypovídají o schopnosti vybraného dodavatele poskytnout zadavatelem požadované plnění. Tato argumentace navrhovatele je postavena na údajích dostupných v čl. 3 zprávy o auditu zahajovací rozvahy, který obsahuje přehled finančních ukazatelů zachycených v tabulce zahajovací rozvahy. Z tam dostupných údajů pak navrhovatel dovozuje, že ekonomická aktivita vybraného dodavatele byla oslabena o více než 80 %. K tomu lze, nad rámec výše uvedeného přesvědčení Úřadu o možnosti uplatnit hospodářské výsledky z předchozích let vybraným dodavatelem bez dalšího, uvést, že ze zjištění Úřadu vyplynulo, že údaje obsažené ve výše specifikované zahajovací rozvaze (jak ostatně sama zahajovací rozvaha uvádí) se vztahují pouze k odštěpované části majetku rozdělované společnosti, tj. k položkám souvisejícím s převáděnými smlouvami, objednávkami a zaměstnanci ve vztahu k části závodu zabývající se aktivitami v oblasti Tech Foundations, jehož část aktiv byla vyčíslena v hodnotě 376 mil. Kč. Z právě uvedeného objemu aktiv však 117 mil. Kč zůstalo nadále ve vlastnictví vybraného dodavatele, přičemž na nástupnickou společnost přechází položky v hodnotě 258 mil. Kč (majetek rozdělované společnosti nezahrnutý v odštěpované části jmění zůstává v souladu s čl. 3 zprávy o auditu zahajovací rozvahy rovněž vybranému dodavateli). Údaje uvedené ve zprávě o auditu zahajovací rozvahy tak neodrážejí celkový přehled o hospodářské situaci vybraného dodavatele, z čehož (jakožto ze stěžejního) nesprávně vychází navrhovatel. Z veřejně dostupných zdrojů, zejm. z výkazu zisků a ztrát uvedených v čl. II odst. zprávy o auditu účetní rozvahy a rovněž z údajů obsažených v článku IV. téhož dokumentu, je totiž zřejmé, že souhrn aktiv rozdělované společnosti dosahoval k 31. 12. 2022 hodnoty 1 240 437 000 Kč. Pokud jde o hospodářské výsledky rozdělované společnosti za předchozí období, z veřejně dostupných účetních dokladů rozdělované společnosti za roky 2019–2021 Úřad zjistil, že jí dosažený souhrn aktiv činil k 31. 12. 2019 více než 909 mil. Kč, k 31. 12. 2020 více než 1 104 mil. Kč a k 31. 12. 2021 více než 1 289 mil. Kč (blíže k tomuto viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že i po odečtení součtu aktiv odštěpených v rámci výše specifikované korporátní přeměny zůstává ekonomická síla vybraného dodavatele zachována a s ohledem na výši dosahovaných obratů vybraného dodavatele pohybující se v letech 2019–2022 v řádech miliard korun tak vysoce převyšuje požadovanou obratovou hodnotu zadavatelem stanovenou v čl. 3. kvalifikační dokumentace na 500 mil. Kč za tři předcházející účetní období.

193.     Na právě uvedeném dílčím závěru Úřadu nemůže nic změnit ani okrajové tvrzení navrhovatele spočívající v tom, že vybraný dodavatel byl hospodářsky oslaben i v důsledku odštěpení části svého majetku ve prospěch společnosti Terma Technologies Czech Republic s.r.o. Mimo výše uvedené přesvědčení Úřadu o možnosti využít hospodářských výsledků rozdělované společnosti za strany vybraného dodavatele bez dalšího lze k uvedenému pouze dodat, že s ohledem na skutečnost, že vybraný dodavatel v rámci objasnění č. 6 uvedl, že podstatou této transakce je převod části jeho majetku v hodnotě kolem 8 mil. Kč, jenž souvisí s aktivitami zaměřenými na oblast vesmírného výzkumu, Úřad nemá za to, že by ani předmětná transakce mohla být jakkoli významná z pohledu ekonomické síly vybraného dodavatele. Ostatně ani sám navrhovatel v této souvislosti nepředložil relevantní související argumentaci či důkaz, který by potvrzoval jím vznesenou obecnou pochybnost o významném hospodářském oslabení vybraného dodavatele.

194.     Úřad tudíž shrnuje, že vybraný dodavatel splňuje podmínku účasti v zadávacím řízení spočívající v kritériu ekonomické kvalifikace podle § 78 odst. 1 zákona ve vztahu k zadavatelem požadované minimální výši ročního obratu za 3 bezprostředně předcházející účetní období. Na základě shora uvedených úvah Úřad neshledal, že by zadavatel svým postupem nedodržel pravidla stanovená zákonem pro postup směřující k uzavření rámcové dohody, potažmo neshledal nezákonnost v tom, že by zadavatel posoudil splnění předmětného kvalifikačního kritéria vybraným dodavatelem v rozporu se zákonem z navrhovatelem namítaných důvodů.

Ke službě IIS ČSSZ

195.     V posuzovaném případě zadavatel k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona v čl. 4. kvalifikační dokumentace mj. stanovil požadavky na službu typu 1. Vybraný dodavatel pak splnění předmětného kvalifikační kritéria prokazoval předložením služby IIS ČSSZ.

196.     Navrhovatel dále vyjádřil pochybnost, že v rámci shora popsané korporátní přeměny na nástupnickou společnost přešly zdroje relevantní pro plnění služby IIS ČSSZ, či že přešla samotná reference, v důsledku čehož vybraný dodavatel nesplňuje podmínky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanovené v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Navrhovatel svou argumentaci opírá o skutečnost, že v rámci projektu rozdělení na nástupnickou společnost přešly smlouvy, jejichž smluvní stranou je Česká správa sociálního zabezpečení, tedy objednatel služby IIS ČSSZ. Úřad však akcentuje, že navrhovatel v argumentaci k této části návrhu de facto vyjadřuje pouze svou domněnku, že předmětná referenční zakázka, případně zdroje významné pro její realizaci přešly v rámci projektu přeměny na nástupnickou společnost, nicméně na podporu svých tvrzení nepřináší žádné relevantní skutečnosti a podklady.

197.     Úřad se předně neztotožňuje s tvrzením navrhovatele spočívajícím v tom, že předmětnou referenci nelze a priori přičítat vybranému dodavateli, neboť na jejím plnění se podílela rozdělovaná společnost, a nikoliv vybraný dodavatel. Jak již Úřad dovodil výše, vybraný dodavatel je stále totožná právnická osoba, resp. účastník zadávacího řízení, kterému svědčí údaje obsažené v dokladech, jimiž v rámci jím podané nabídky prokazoval splnění podmínek účasti, tedy i technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona.

198.     Ve vztahu k posouzení tohoto případu lze dále konstatovat, že mezi účastníky řízení není sporu o skutkových okolnostech v tom smyslu, kým byla služba IIS ČSSZ objednána (komu byly poskytovány služby), ani ve prospěch koho byla tato reference vystavena. Dle Úřadu tak není pochyb o tom, že nositelem předmětné reference je rozdělovaná společnost, potažmo vybraný dodavatel, který byl v přímém smluvním vztahu s objednatelem referenčního plnění, jemuž byl zároveň odpovědný za řádné a odborné provedení předmětu plnění dané reference.

199.     Navrhovatel trvá na tom, že jím vznesené pochybnosti týkající se služby IIS ČSSZ nebyly zadavatelem odstraněny, neboť vybraný dodavatel dostatečně neprokázal, že disponuje zdroji, které byly pro plnění předmětné referenční zakázky použity a na podporu své argumentace odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 55/2015 ze dne 20. 8. 2015 a na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-33784/2021/500/AIv ze dne 7. 10. 2021. Úřad uvádí, že výše specifikovaná rozhodovací praxe není přiléhavá na nyní šetřenou věc, neboť tam posuzovaný případ se týkal situace, kdy splnění kvalifikace prokazoval dodavatel, na kterého teprve v rámci právního nástupnictví přešla práva související s referencemi, jimiž prokazoval splnění technické kvalifikace. Jinými slovy řečeno, dodavatel, který v navrhovatelem odkazovaných případech prokazoval technickou kvalifikaci, nebyl tou právnickou osobou, resp. tím dodavatelem, který realizoval referenční plnění. V takové situaci je pak logické, že je třeba se otázkou možnosti využívat dotčenou kvalifikaci takovouto novou, odlišnou osobou od původního zhotovitele zabývat. V právě šetřeném případě se však jedná o situaci principiálně odlišnou, neboť vybraný dodavatel rozporovanou službu IIS ČSSZ fakticky zhotovil, a proto je nositelem předmětné reference.

200.     Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že ani v případech, kdy k převodu části závodu nedochází, se u referenčních zakázek skutečnost, zda dodavatel disponuje totožným realizačním zázemím, jako v době plnění referenční zakázky, neprokazuje a zadavatel ji není povinen při posouzení podmínek účasti zkoumat, neboť i kdyby v průběhu času došlo k obměně personálních a technických kapacit užitých pro plnění dané zakázky, tak to obecně nezpůsobuje nekvalifikovanost dodavatele. Je třeba si uvědomit, že obchodní závod, jakožto organizovaný soubor jmění, který slouží k provozování činnosti podnikatele, není v čase stálý a neměnný. Skutečnost, že v průběhu času v obchodním závodu dochází k přirozené obměně personálních, materiálních a jiných zdrojů tak nemůže jít k tíži dodavatele, který již jednou dostatečně prokázal, že získal dostatečné zkušenosti s poskytováním referenčního plnění. Z uvedeného vyplývá, že shora popsané odštěpení části jmění vybraného dodavatele ve prospěch nástupnické společnosti již ze své podstaty nemohlo vést ke změně technické kvalifikace vybraného dodavatele ve vztahu k jím předložené službě IIS ČSSZ. Předmětná reference totiž bez dalšího stále svědčí vybranému dodavateli jakožto původnímu zhotoviteli referenčního plnění. Tím, že vybraný dodavatel referenční zakázku získal, dostatečně prokázal svou schopnost zakázku požadovaného rozsahu uskutečnit a zůstává jejím nositelem.

201.     Přestože pro posouzení věci není s ohledem na shora uvedené závěry rozhodné, zda zadavatel ověřoval, jaký vliv měl převod majetku na odštěpovanou společnost na technické a personální zdroje vybraného dodavatele, které sloužily k plnění služby IIS ČSSZ, Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel tak učinil, když v rámci žádosti o objasnění č. 2 a žádosti o objasnění č. 6 vybraného dodavatele požádal o sdělení, na základě jakých smluvních vztahů byla předmětná reference realizována a zda předmět plnění a cena dané reference odpovídá požadavkům dle zadávací dokumentace. Vybraný dodavatel v objasnění č. 2 navrhovateli poskytl požadované informace, vč. seznamu smluv, na základě kterých službu IIS ČSSZ realizoval, kdy uvedené pak bylo potvrzeno i skrze referenční list ke službě IIS ČSSZ podepsaný zástupcem objednatele předmětné reference doložený v příloze objasnění č. 5. V této souvislosti vybraný dodavatel v objasnění č. 6 sdělil, že realizace předmětné reference nebyla předmětem žádné ze smluv, které v rámci projektu přeměny přešly na nástupnickou společnost.

202.     Nad rámec své námitky dále navrhovatel v rámci vyjádření k podkladům zmiňuje, že je otázkou dodržení požadavku hodnoty uvedené reference, a pak dále uvádí, že se měla realizovat na základě 9 smluv s určitou hodnotou, ale tyto informace nejsou ničím podloženy, např. potvrzením objednatele, a nakonec i uvádí, že není jasné, zda dotčené smlouvy vůbec tvoří funkční celek a mohou být posouzeny jako jedna referenční zakázka. K tomuto Úřad i přes skutečnost, že zpochybnění služby IIS ČSSZ z pohledu naplnění konkrétních požadavků na službu typu 1 uvedených v zadávací dokumentaci nebylo obsahem návrhu navrhovatele, uvádí následující. Jak bylo výše uvedeno, v příloze objasnění č. 5 vybraný dodavatel zadavateli předložil referenční list ke službě IIS ČSSZ podepsaný zástupcem objednatele předmětné reference[17], ze kterého vyplývá, že předmětem dané reference je kontinuální poskytování služeb vývoje, rozvoje, implementace, integrace a provozní podpory pro integrovaný informační systém nazvaný „IIS ČSSZ“. Předmětný referenční list dále obsahuje grafické schéma a popis devíti aplikačních oblastí, ze kterých se daný informační systém skládá, a k tomu je zde uveden i seznam smluv (vč. jejich názvů a doby platnosti), na jejichž základě vybraný dodavatel zajišťuje služby vývoje/rozvoje, implementace, integrace a podpory provozu jednotlivých „modulů“ jmenovaného informačního systému, jakými jsou např. agenda důchodových dávek, provozní ekonomický systém, ale i obecně podpůrné a průřezové systémy jako kmenová evidence nebo systém pro správu dokumentů a integrační služby atp. Úřad na základě potvrzení výše uvedených skutečností, tj. zejm. hodnoty a obsahu, resp. předmětu plnění služby IIS ČSSZ jejím objednatelem neshledal, že by zadavatel neměl dostatečně potvrzeno, zda předmětná reference splňuje požadavky dle kvalifikační dokumentace. Naopak je z tohoto potvrzení patrné, že se v posuzovaném případě jedná o jeden komplexní provázaný informační systém, který objednatel používá jako celek, resp. že smyslem a povahou vybraným dodavatelem poskytovaného plnění je poskytovat komplex služeb v rámci integrovaného informačního systému objednatele, který prostřednictvím tohoto uskutečňuje svou působnost[18] (kdy právě o ověření schopnosti dodavatele poskytovat konkrétní objem služeb o určitých parametrech v daném čase primárně zadavateli v rámci daného kvalifikačního požadavku šlo). Ke skutečnosti, že je možné pro účely dokládání referenčního plnění „sčítat“ dílčí plnění, odkazuje Úřad dále a pouze shrnuje, že tato byla dovozena i rozhodovací praxí, zejm. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-40940/2020/500/ISo ze dne 18. 12. 2020, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09016/2021/163/MPe ze dne 23. 3. 2021, kdy zde řešené plnění dle Úřadu dostatečně naplňuje veškeré aspekty nezbytné pro to, aby bylo možné jej vnímat jako jednu referenci, když toto je poskytováno jedním dodavatelem ve stejném čase, na stejném místě a jednomu konkrétnímu objednateli, přičemž specifikované smlouvy směřují k naplnění totožného účelu, kterým je zajištění chodu integrovaného informačního systému objednatele, a mají i obdobný předmět plnění. Současně byla potvrzena i dostatečná hodnota tohoto plnění pro naplnění požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci. Pokud jde o argumentaci navrhovatele uvedenou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí 2, že mu zadavatel zamlčel zejm. v rozhodnutí o námitkách existenci výše uvedeného referenčního listu objednatele, což má způsobovat netransparentnost v postupu zadavatele, musí Úřad akcentovat, že zpochybnění dotčené reference z pohledu naplnění zadávacích podmínek z jiného důvodu, než z důvodu korporátních změn u vybraného dodavatele, nebylo součástí námitek (ostatně ani návrhu), tudíž zadavatel ani neměl důvodu o uvedeném navrhovatele jakkoliv informovat. Ostatně navrhovatel i přes znalost dotčeného referenčního listu sám uvádí, že to na opodstatněnosti jeho námitky nic nemění. K tomu Úřad dodává, že samotné zpochybnění dotčené reference tak, jak nyní činí navrhovatel, tedy de facto pouze uváděním své obecné pochybnosti o tom, že by výše uvedené nemuselo tak být, bez uvedení konkrétních relevantních skutečností, nemůže být relevantním zpochybněním, jež by vyžadovalo zjišťování dalších skutečností a důkazů, proto není ani na újmu, že např. zadavatel neměl k dispozici samotné smlouvy na plnění dotčené reference, když z ostatních jemu dostupných podkladů bylo možné učinit výše uvedené závěry.

203.     Na základě výše uvedeného má Úřad za to, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když k prokázání technické podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona uznal vybraným dodavatelem předloženou službu IIS ČSSZ, resp. Úřad neshledal nezákonnost v postupu zadavatel z navrhovatelem namítaných důvodů.

K tvrzenému nesplnění informační povinnosti dle § 88 zákona

204.     K námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nesplnil povinnost dle § 88 odst. 1 zákona, když zadavateli včas neoznámil výše uvedené „změny“ ve své ekonomické a technické kvalifikaci, a měl tedy být v souladu s § 88 odst. 2 zákona vyloučen ze zadávacího řízení, Úřad nejprve v obecnosti uvádí, že účastník zadávacího řízení nemusí oznamovat zadavateli jakoukoliv změnu ve své kvalifikaci, ale jen změny, které nenaplňují některou z výjimek vymezených v odstavci 1 pod písmeny a) až c) citovaného ustanovení zákona.

205.     S ohledem na to, že Úřad již výše dovodil, že skutečnosti namítané navrhovatelem ve vztahu k projektu přeměny neměly vliv na naplnění podmínek ekonomické či technické kvalifikace ze strany vybraného dodavatele, oznamovací povinnost dle § 88 odst. 1 zákona vybranému dodavateli ani nemohla vzniknout.

206.     Úřad tak k této části návrhu uzavírá, že zadavatel neporušil § 88 odst. 2 zákona, když nevyloučil vybraného dodavatele pro zmeškání lhůty k doložení změny v technické, resp. ekonomické kvalifikaci, neboť se nejednalo o relevantní změnu, která by musela být zadavateli oznamována a důvod pro vyloučení vybraného dodavatele dle citovaného ustanovení zákona tedy nemohl vůbec vzniknout.

K tvrzeným nedostatkům v referencích vybraného dodavatele

207.     Vybraný dodavatel dle navrhovatele dále neprokázal požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona stanovené zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace pro službu typu 2. Zadavatel v tomto článku kvalifikační dokumentace požadoval předložení reference, jejíž předmětem byl vývoj, rozvoj a podpora provozu transakčního webového portálu pro styk s klienty s minimálním počtem aktivních uživatelů 150 000 a současně s minimálním počtem paralelně aktivních uživatelů 10 000, přičemž hodnota takto předložené reference měla dosahovat minimálně 500 mil. Kč bez DPH. Navrhovatel zpochybňuje skutečnost, že hodnota vybraným dodavatelem předložené služby Coca-Cola a služby Mon Espace Santé, resp. jejich část odpovídající požadovanému referenčnímu plnění dosahuje zadavatelem požadované hodnoty. Z popisu předmětných referencí v oznámení o výběru je totiž dle navrhovatele zřejmé, že jejich předmětem je poskytování služeb ve vztahu k informačnímu systému jako celku, nikoliv pouze ve vztahu k transakčnímu webovému portálu, a tedy se uváděná hodnota významné služby evidentně vztahuje ke službě jako celku, kdy není uvedena skutečná hodnota za služby související s transakčním webovým portálem. Dle názoru navrhovatele tak nelze mít za prokázané, že v rámci realizace dotčených referencí dosáhla hodnota služeb vývoje/rozvoje a podpory transakčního webového portálu zadavatelem stanovené minimální částky.

208.     Navrhovatel dále v návrhu zpochybňuje skutečnost, že služba pojistné a důchodová agenda splňuje požadavky zadavatele na významnou službu typu 3 stanovené v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Navrhovatel předmětný článek kvalifikační dokumentace vykládá tak, že zadavatel požadoval prokázat zkušenost s jedním komplexním informačním systémem, resp. s jednou významnou službou v určité hodnotě. V případě předmětné reference se však de názoru navrhovatele nejedná o jednu významnou službu ani o jeden komplexní informační systém, nýbrž o dva různé systémy, resp. dvě různá plnění, mezi kterými není žádná souvislost. Odlišnosti v poskytovaném plnění dle navrhovatele svědčí i skutečnost, že obě smlouvy byly uzavřeny na základě výsledků různých zadávacích řízení a obsahují rozdílné místo plnění.

Služba Coca-Cola

209.     Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z čl. 3 oznámení o výběru vyplývá, že vybraný dodavatel pro účely prokázání splnění podmínek technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona ke službě typu 2 mj. předložil službu Coca-Cola. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení dále zjistil, že zadavatel na základě navrhovatelem vznesených námitek ohledně otázky hodnoty požadovaného referenčního plnění ověřoval, zda služba Coca-Cola splňuje požadavky na službu typu 2 stanovené zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Zadavatel proto postupoval v souladu s § 39 odst. 5 zákona a výzvou ze dne 14. 9. 2023 učiněnou prostřednictvím e-mailu z téhož dne oslovil kontaktní osobu objednatele této významné služby s žádostí o potvrzení konkrétních údajů ve vztahu k předmětné referenci. Informace, kterou kontaktní osoba objednatele služby Coca-Cola v odpovědi doručené zadavateli dne 14. 9. 2023 uvedla, zadavateli potvrdila, že předmětná reference splňuje zadávací podmínky, a to pokud jde o shodu plnění poskytnutého v rámci dané významné služby s popisem předmětu plnění uvedeným v nabídce vybraného dodavatele, i pokud jde o finanční hodnotu poskytnutého plnění.

210.     Pokud jde o pochybnost navrhovatele, zda služba Coca-Cola, resp. její relevantní část vztahující se k transakčnímu webovému portálu splňuje požadavek zadavatele na minimální hodnotu tohoto plnění, tato pochybnost byla dle názoru Úřadu rozptýlena reakcí objednatele předmětné reference při dotazování č. 1, k čemuž Úřad dále konstatuje následující.

211.     Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel v rámci dotazování č. 1 přesně identifikoval dodavatele a předmět služby Coca-Cola tak, jak je uvedeno v oznámení o výběru. Zadavatel následně v rámci ověřování žádal o potvrzení zcela konkrétních údajů, kterými vymezil požadavky na významnou službu č. 2 v čl. 4. kvalifikační dokumentace. Součástí dotazování č. 1 byl mj. dotaz zadavatele, zda objednatel za řádně provedené a akceptované služby odpovídající vývoji, rozvoji a podpoře provozu transakčního webového portálu uhradil vybranému dodavateli každoročně v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 částku ve výši 20 mil. Euro. Uvedený dotaz je dle názoru Úřadu formulován zcela srozumitelně a z jeho znění je zcela jednoznačně možné určit, že směřuje ke zjištění, zda příslušná částka byla uhrazena za plnění vztahující se právě k transakčnímu webovému portálu. Úřad proto nesouhlasí s argumentací navrhovatele spočívající v tom, že dotazy položené zadavatelem v rámci objasňování předmětné reference byly formulovány nejasně a zavádějícím způsobem, neboť zadavatel údajně jasně neuvedl, že se dotazuje právě a pouze na hodnotu určité části komplexního informačního systému, tedy transakčního webového portálu, a nikoliv na hodnotu vývoje a podpory informačního systému jako celku, když právě uvedené do svého dotazu výslovně zakomponoval. Ostatně i v kontextu ostatních položených dotazů, resp. jejich struktury v rámci dotazování č. 1 je dle Úřadu zcela zřejmé, že zadavatel se v dotčeném dotazu č. 4 ptal opravdu jen na hodnotu služeb vztahujících se k transakčnímu webovému portálu (nikoliv k informačnímu systému jako celku), když se zprvu v otázce č. 1 a 2 zeptal obecně na ověření poskytnutí dané služby jako celku a v otázce č. 3 již konkrétně zacílil dotaz na skutečnost, zda byl součástí této služby i vývoj a podporu transakčního webového portálu pro styk s klienty, přičemž v otázkách č. 4 až 6 se pak ptal výslovně již jen na konkrétní aspekty ve vztahu k vývoji a podpoře transakčního webového portálu.[19] S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel v rámci dotazování č. 1 vyvinul dostatečné úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat.

212.     Zadavatel na všechny dotazy položené v rámci dotazování č. 1 obdržel od kontaktní osoby objednatele služby Coca-Cola kladné odpovědi (tj. výslovně odpovědi „ANO“). Na jejich základě dospěl zadavatel k závěru, že vybraným dodavatelem předložená služba Coca-Cola splňuje všechny požadavky kladené na významnou službu typu 2 v čl. 4 zadávací dokumentace, včetně požadavku na výši hodnoty plnění za služby týkající se transakčního webovému portálu.

213.     Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že bylo dostatečně prokázáno, že vybraným dodavatelem předložená služba Coca-Cola splňuje požadavky zadavatele kladené na službu typu 2 pro účely prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, resp. naopak pochybnosti, které uvádí navrhovatel o výši její hodnoty v kontextu příslušného předmětu poskytovaného plnění, byly ve vztahu k předmětné referenci beze zbytku odstraněny v rámci dotazování č. 1. Úřad proto může učinit dílčí závěr, že zadavatel v tomto kontextu posoudil technickou kvalifikaci vybraného dodavatele ve vztahu k předmětné referenci jako splněnou v souladu se zákonem.

214.     Navrhovatel dále upozorňuje na nesrovnalost spočívající v tom, že objednatel služby Coca-Cola měl zadavateli potvrdit hodnotu předmětné reference ve výši 50 mil. Euro, přestože z oznámení o výběru je zřejmé, že hodnota dané významné služby činí pouze 20 mil. Euro. Úřad k tomu konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách dopustil chyby v psaní spočívající v uvedení nesprávné částky. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že kontaktní osoba objednatele služby Coca-Cola zadavateli skutečně potvrdila, že cena předmětné reference činí 20 mil. Euro za každý rok poskytování služeb, jak je uvedeno v oznámení o výběru. Zadavatel však při vypořádání námitek v rámci příslušné části rozhodnutí o námitkách chybně uvedl částku ve výši 50 mil. Euro. Dle Úřadu se v daném případě nicméně jedná pouze o chybu v psaní zadavatele, která není rozhodná pro posouzení, zda předmětná reference splňuje podmínky podle čl. 4. kvalifikační dokumentace, neboť hodnota služby Coca-Cola uvedená vybraným dodavatelem (v jeho nabídce) byla současně ve správné výši potvrzena objednatelem referenčního plnění. Předmětná námitka proto není relevantní ve věci přezkumu prováděného Úřadem.

215.     Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel v čl. 4. kvalifikační dokumentace požadoval předložení pouze jediné služby typu 2. Zadavatel proto byl oprávněn konstatovat splnění předmětného kvalifikačního kritéria vybraným dodavatelem toliko prostřednictvím služby Coca-Cola. Přesto se zadavatel při posuzování kvalifikovanosti vybraného dodavatele zabýval i druhou navrhovatelem rozporovanou referencí (podrobněji viz dále).

Služba Mon Espace Santé

216.     Z čl. 3 oznámení o výběru dále vyplývá, že vybraný dodavatel pro účely prokázání splnění technických kvalifikačních požadavků kladených zadavatelem na službu typu 2 v čl. 4. kvalifikační dokumentace v jím podané nabídce rovněž předložil službu Mon Espace Santé. Na základě navrhovatelem vznesených námitek týkajících se otázky hodnoty požadovaného referenčního plnění také v tomto případě zadavatel ověřoval, zda předmětná reference splňuje všechny požadavky dle kvalifikační dokumentace. Zadavatel proto postupoval v souladu s § 39 odst. 5 zákona a výzvou ze dne 14. 9. 2023 učiněnou prostřednictvím e-mailu z téhož dne oslovil kontaktní osobu objednatele této významné služby s žádostí o potvrzení konkrétních údajů ve vztahu k předmětné referenci. Informace, kterou kontaktní osoba objednatele Mon Espace Santé v odpovědi doručené zadavateli dne 19. 9. 2023 uvedla, zadavateli potvrdila, že předmětná reference splňuje zadávací podmínky, a to pokud jde o shodu plnění poskytnutého v rámci dané významné služby s popisem předmětu plnění uvedeným v nabídce vybraného dodavatele i pokud jde o finanční hodnotu poskytnutého plnění.

217.     Navrhovatel i zde namítal, že není prokázáno, zda dotčená reference, resp. její relevantní část vztahující se k transakčnímu webovému portálu splňuje požadavek zadavatele na minimální hodnotu tohoto plnění, přičemž současně shledal v postupu zadavatele při objasňování služby Mon Espace Santé obdobné nedostatky, jako tomu bylo v případě objasňování služby Coca-Cola v rámci dotazování č. 1 (dle navrhovatele byly tedy i v tomto případě dotazy položené objednateli předmětné reference formulovány nejasně a zavádějícím způsobem, neboť zadavatel jasně neuvedl, že se dotazuje právě a pouze na hodnotu určité části komplexního informačního systému, tedy transakčního webového portálu, a nikoliv na hodnotu vývoje a podpory informačního systému jako celku).

218.     Výše uvedená pochybnost navrhovatele ohledně hodnoty referenčního plnění byla dle názoru Úřadu rozptýlena reakcí objednatele předmětné reference při dotazování č. 2, k čemuž Úřad dále konstatuje následující. Stejně jako v případě výše, i zde je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, že zadavatel v rámci dotazování č. 2 přesně identifikoval dodavatele a předmět služby Mon Espace Santé tak, jak je uvedeno v oznámení o výběru. Zadavatel následně v rámci ověřování žádal o potvrzení totožných informací jako výše, se stejným zněním dotčených dotazů, tedy v kontextu otázky jejich transparentnosti a výkladu Úřad odkazuje výše a pouze opakuje, že z pohledu Úřadu byly tyto dotazy více než pochopitelné a jednoznačně zacílené (v rozsahu otázek č. 3 až 5 na transakční webový portál). S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel v rámci dotazování č. 2 vyvinul dostatečné úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat. Zadavatel na všechny dotazy položené v rámci dotazování č. 2 obdržel od kontaktní osoby objednatele služby Mon Espace Santé kladné odpovědi.[20]  Na jejich základě dospěl zadavatel k závěru, že vybraným dodavatelem předložená reference splňuje všechny požadavky kladené na významnou službu typu 2 v čl. 4 zadávací dokumentace, včetně požadavku na výši hodnoty plnění za služby týkající se transakčního webového portálu.

219.     Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že bylo dostatečně prokázáno, že vybraným dodavatelem předložená služba Mon Espace Santé taktéž splňuje požadavky zadavatele kladené na službu typu 2 pro účely prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, resp. naopak pochybnosti, které uvádí navrhovatel o výši její hodnoty v kontextu příslušného předmětu poskytovaného plnění, byly ve vztahu k předmětné referenci beze zbytku odstraněny v rámci dotazování č. 2. Úřad proto může učinit dílčí závěr, že zadavatel i v tomto kontextu posoudil technickou kvalifikaci vybraného dodavatele ve vztahu k předmětné referenci jako splněnou v souladu se zákonem. V této souvislosti Úřad pro úplnost dodává, že služba Mon Espace Santébyla vybraným dodavatelem předložena nad rámec požadavků stanovených v čl. 4. kvalifikační dokumentace, neboť zadavatel požadoval doložit pouze jednu službu typu 2, a mohl tak konstatovat splnění předmětného kvalifikačního kritéria vybraným dodavatelem již na základě tímto předložené služby Coca-Cola.

Služba pojistné a důchodová agenda

220.     Z oznámení o výběru vyplývá, že vybraný dodavatel pro účely prokázání technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. b) zákona dále ve vztahu ke službě typu 3 předložil službu pojistné a důchodové agendy, jejíž předmětem je kontinuální poskytování služeb vývoje, rozvoje, implementace, integrací a podpory provozu komplexního informačního systému evidujícího osobní údaje o více než 300 000 osobách a podporujícího agendy pro výběr pojistného na sociální pojištění a podporujícího důchodovou agendu, přičemž hodnota dané reference měla činit více než 560 mil. Kč.

221.     Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že zadavatel na základě navrhovatelem vznesených námitek zpochybňujících danou referenci z důvodu, že tato neměla být realizována na základě jedné smlouvy, resp. jako jedna služba, ověřoval, zda předmětná reference splňuje všechny požadavky dle kvalifikační dokumentace, a proto se rozhodl postupovat dle § 46 zákona a prostřednictvím žádosti o objasnění č. 2 vybraného dodavatele požádal o sdělení, na základě jakých smluvních vztahů byla předmětná reference realizována, a o uvedení popisu, ze kterého bude zřejmý předmět, účel a finanční hodnota plnění vyplývající z příslušných smluv.

222.     Vybraný dodavatel zadavateli ve stanovené lhůtě odeslal objasnění č. 2, ve kterém uvedl, že službu pojistné a důchodové agendy realizoval na základě smlouvy na AIS důchodového pojištění a rovněž na základě smlouvy na APV sociálního pojištění, přičemž hodnota plnění poskytnutého při realizaci předmětné referenční zakázky v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 činila více než 560 mil. Kč. Vybraný dodavatel dále upřesnil, že cílem dané reference je podpora provozu rozsáhlého informačního systému, přičemž informačním systémem se rozumí soubor vzájemně propojeného aplikačního programového vybavení podporujícího jednotný výběr pojistného na sociální pojištění, vymáhání pohledávek na pojistném na sociální pojištění a podporujícího důchodovou agendu pro podporu výplaty dávek důchodového pojištění. Toto aplikační programové vybavení se skládá ze vzájemně propojených modulů, mezi kterými dochází k výměně dat nezbytných pro správné fungování agendy objednatele předmětné reference, a které společně tvoří jeden rozsáhlý a komplexní informační systém.

223.     V rámci objasnění č. 5 vybraný dodavatel zadavateli předložil referenční list ke službě pojistné a důchodové agendy podepsaný zástupcem objednatele předmětné reference, kterým je Sociálná poisťovňa.[21] Jmenovaný objednatel zde potvrzuje výše uvedená tvrzení vybraného dodavatele obsažená v objasnění č. 2 týkající se popisu předmětu plnění dané reference, jakož i specifikace smluv, na jejichž základě byla tato reference realizována. Součástí předmětného referenčního listu je i tabulka obsahující přehled cen, jež jmenovaný objednatel uhradil vybranému dodavateli za plnění poskytnuté při realizaci předmětné reference. Součet tam uvedených cen činil v období od 21. 2. 2018 do 21. 2. 2023 více než 560 mil. Kč.

224.     Úřad nejprve považuje za nutné se vyjádřit k samotnému znění dotčené zadávací podmínky. Zadavatel v čl. 4. kvalifikační dokumentace stanovil, že pro účely prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona ve vztahu ke službě typu 3 požaduje předložení reference, jejíž předmětem byl vývoj, rozvoj a podpora provozu informačního systému obsahujícího osobní údaje o více než 300 000 osobách, přičemž hodnota takto předložené reference měla dosahovat minimálně 500 mil. Kč bez DPH. Z uvedeného je patrné, že ze zadávací dokumentace neplyne povinnost prokázat službu typu 3 na základě jednoho smluvního vztahu, ani žádné obdobné omezení. Ze znění čl. 4. kvalifikační dokumentace je naopak zřejmé, že cílem předmětné podmínky technické kvalifikace bylo zejména ověřit schopnost dodavatele poskytovat určitý objem služeb, nikoliv však s podmínkou, že toto plnění musí být dodáno na základě jednoho smluvního vztahu. Ačkoliv by i realizace takového plnění na základě jednoho smluvního závazku také odpovídala předmětnému kvalifikačnímu požadavku zadavatele, lze s ohledem na výše uvedené přijmout i referenční plnění získané na základě vícero uzavřených smluvních vztahů. Ostatně skutečnost, že je možné pro účely dokládání referenčního plnění „sčítat“ dílčí plnění byla dovozena i rozhodovací praxí, zejm. v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-40940/2020/500/ISo ze dne 18. 12. 2020, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-09016/2021/163/MPe ze dne 23. 3. 2021, dle kterých je možné za účelem prokázání technické kvalifikace sčítat dílčí plnění realizovaná na základě vícero smluvních vztahů, pokud tato obsahují stejný předmět plnění, navazují na sebe, směřují k naplnění stejného účelu a jsou realizované pro jednoho objednatele. V zadávací dokumentaci není ani nikde uvedeno, že se v případě služby typu 3 muselo jednat pouze o jednu službu, resp. dodaný „jeden komplexní informační systém“, jak dovozuje navrhovatel. Požadavku zadavatele stanoveném v čl. 4. kvalifikační dokumentace tak dle názoru Úřadu (i s ohledem na výše uvedený cíl a smysl dané zadávací podmínky) mohl vyhovovat jakýkoliv systém pro sběr, údržbu a poskytování informací, které jsou nějakým způsobem uvedené do souvislostí a určitým způsobem uspořádané (tj. mezi kterými probíhá tok dat), přičemž tento systém musí splňovat nároky zadavatele na počet uživatelů a výši hodnoty plnění. Dotčenou zadávací podmínku tedy nelze dle přesvědčení Úřadu vykládat tak, jak činí navrhovatel, tj. že se mělo jednat o „jeden komplexní informační systém“ dodaný na základě „jednoho smluvního vztahu“, resp. v rámci jediné (veřejné) zakázky.

225.     Úřad dále konstatuje, že pro věcné posouzení předmětné námitky je nutné vycházet z toho, jaký je smysl a účel nastavení kritérií technické kvalifikace v daném konkrétním případě, a zda tomuto účelu odpovídá i vybraný dodavatelem předložené referenční plnění. Cílem předmětné kvalifikační podmínky v posuzovaném případě bylo ověřit, zda je vybraný dodavatel schopen poskytovat konkrétní objem služeb o určitých parametrech v daném čase. Úřad má za to, že výše uvedeného účelu bylo možné dosáhnout prostřednictvím vybraným dodavatelem předložené služby pojistné a důchodové agendy a k tomu uvádí následující skutečnosti.

226.     Úřad z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z Obchodného registra[22], zjistil, že smlouva na APV sociálního pojištění byla uzavřena dne 15. 4. 2015 s platností na dobu neurčitou. Smlouva na AIS důchodového pojištění byla uzavřena dne 3. 4. 2019 s platností do 3. 4. 2024. Ze zjištění Úřadu dále vyplynulo, že vybraný dodavatel poskytuje referenční plnění v případě obou výše uvedených smluv témuž objednateli, kterým je – Sociálna poisťovňa, IČO 30807484, se sídlem Ul. 29. augusta 8 a 10, 813 63 Bratislava – přičemž místem plnění předmětu obou uvedených smluv je sídlo jmenovaného objednatele. Námitka navrhovatele, že místo plnění předmětu uvedených smluv se liší, tak nemá oporu v Úřadem zjištěném skutkovém stavu.

227.     Úřad dále uvádí, což je pro šetřený případ důležité si uvědomit, že oblast důchodového a jiného sociálního pojištění tvoří v rámci Slovenské republiky vzájemně úzce provázanou agendu v rámci odvětví sociálního zabezpečení. Ostatně jak vyplývá z § 2 zákona č. 461/2003 Z. z. o sociálnom poistení v znení neskorších predpisov, důchodové pojištění představuje vedle např. úrazového pojištění nebo pojištění v nezaměstnanosti jednu ze součástí sociálního pojištění. Objednatel dotčené referenční služby jakožto pojišťovna pokrývá celou tuto oblast, kdy pro tyto účely využívá svůj interní informační systém s řadou různých modulů, resp. komponent. Touto optikou je dle Úřadu nutné nahlížet i na předmětnou referenci, kdy aplikační programové vybavení podporující výběr pojistného na sociální pojištění dle čl. II písm. A smlouvy na APV sociálního pojištění svojí funkcionalitou podporuje výkon činnosti výběru pojistného a vymáhání pohledávek na pojistném na sociálním pojištění, kam v kontextu výše specifikovaného zákona spadá i agenda důchodového pojištění, jejíž podpora je předmětem administrativního systému důchodového pojištění dle čl. II bodu 1. smlouvy na AIS důchodového pojištění. Uvedenému pak odpovídá i skutečnost, že smlouva na APV sociálního pojištění byla uzavřena již v roce 2015 s předmětem plnění zahrnujícím podporu aplikačního programového vybavení pro výběr pojistného na sociální pojištění v rámci širšího informačního systému zahrnujícího kompletní agendu sociálního pojištění dle dotčeného zákona (včetně agendy důchodového pojištění), kdy smlouva na AIS důchodového pojištění zjevně de facto podporuje a doplňuje programové vybavení daného informačního systému o nový „modul“ (nové komponenty) zodpovědný mj. za některé aspekty týkající se správy důchodového pojištění. Ostatně, provazba mezi oběma plněními, resp. mezi jednotlivými „moduly“ v rámci informačního systému objednatele je mj. zřejmá i z modelu architektury AIS DP, resp. z čl. 1.3.1. přílohy č. 2 smlouvy na AIS důchodového pojištění, a navazujících článků dotčené smlouvy popisujících komponenty systému AIS DP. Z tam uvedeného je zřejmé, že nově doplňované komponenty jsou doplňovány do architektury modulů stávajících, se kterými dle popisu plnění musí komunikovat, když zde existuje integrační rozhraní komponent důchodového systému s dalšími oblastmi informačního systému, jakými jsou samotný systém důchodového pojištění, ale i systém nemocenského pojištění, centrální informační nabídkový systém nebo právě systém jednotného výběru pojistného. Z modelu architektury AIS DP stejně jako popisu konkrétního provedení zapojení jednotlivých modulů realizovaných v rámci smlouvy AIS důchodového pojištění je tak zřejmé, že zde probíhá značné propojení vč. toku informací. Plnění dle obou smluv jsou tedy na sobě i do nezanedbatelné míry závislá v kontextu komplexního fungování informačního systému objednatele. Nelze tak souhlasit s navrhovatelem v tom, že by se snad mělo jednat o dva zcela nezávislé a ničím nepropojené informační systémy, či činit v obecnosti úvahy o integračních rozhraních v případech nezávislých informačních systémů a z toho dozovat, že při existenci integračního rozhraní není možné dospět k závěru o propojenosti daných služeb, jak naznačuje navrhovatel.

228.     Při posouzení otázky, zda služba pojistné a důchodové agendy vyhovuje požadavkům zadavatele stanoveným v čl. 4. kvalifikační dokumentace, tedy nelze uplatnit striktně formalistický a restriktivní výklad, k jakému přistoupil navrhovatel v návrhu. Naopak je dle názoru Úřadu nutné vnímat smysl a povahu tohoto konkrétního referenčního plnění. Tím je dle obou výše specifikovaných smluv poskytování kompletu služeb podpory provozu vzájemně propojených „modulů“ (aplikačního programového vybavení podporující jednotný výběr pojistného na sociální pojištění na straně jedné a administrativního systému pro podporu důchodové agendy na straně druhé), mezi kterými dochází k robustnímu toku informací (což ostatně ani sám navrhovatel v návrhu nerozporuje), a to v rámci širšího komplexního informačního systému, jehož prostřednictvím objednatel předmětné reference provádí výkon své působnosti. Ostatně, uvedené podporuje i skutečnost, že poskytování komplexu dotčených služeb jakožto jedné významné služby s uvedeným popisem a propojením potvrdil i zástupce objednatele této reference, když podepsal referenční list k této referenci.[23] Pokud jde o argumentaci navrhovatele uvedenou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí 2, že mu zadavatel měl zejm. v rozhodnutí o námitkách zamlčet existenci výše uvedeného referenčního listu objednatele, což má způsobovat netransparentnost v postupu zadavatele, Úřad konstatuje následující. Úřad připouští, že v tomto směru mohl být zadavatel v rozhodnutí o námitkách více vysvětlující. Nicméně se samotnou námitkou a její podstatou (do značné míry se odvíjející od nesprávného výkladu dotčené zadávací podmínky navrhovatelem) se v tomto rozhodnutí dostatečně vypořádal, přičemž zde současně uvedl i informace ohledně příslušných smluv, informačního systému i služby plynoucí z uvedeného referenčního listu (pouze neuvedl, že se jedná o informace uvedené mj. i v tomto referenčním listu).[24] Sám navrhovatel navíc ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí 2 uvádí, že dle něj ani referenční list k dotčené referenci nic nemění na opodstatněnosti jeho námitky. Úřad k tomu poukazuje také na skutečnost, že výše činěné závěry ohledně skutečnosti, že lze plnění na základě obou dotčených smluv „sčítat“, tj. vypořádání stěžejního argumentu navrhovatele, lze učinit i bez tohoto referenčního listu. Nadto je třeba opětovně upozornit, že samotné zpochybnění dotčené reference tak, jak nyní činí navrhovatel, tedy de facto pouze uváděním své obecné pochybnosti o tom, že by výše uvedené nemuselo tak být, bez uvedení konkrétních relevantních skutečností, nemůže být relevantním zpochybněním, jež by vyžadovalo zjišťování dalších skutečností a důkazů, proto není ani na újmu, že např. zadavatel dále výše uvedené skutečnosti neprověřoval.

229.     Úřad tedy s ohledem na shora uvedené dovodil, že předmětem výše specifikovaných smluv je plnění, které je spolu imanentně spjato, neboť je poskytováno jedním dodavatelem ve stejném čase, na stejném místě a jednomu konkrétnímu objednateli, přičemž obě výše specifikované smlouvy směřují k naplnění totožného účelu, kterým je zajištění chodu informačního systému pro správu agendy objednatele v oblasti sociálního zabezpečení, a mají i obdobný předmět plnění (poskytování služeb údržby a technické podpory programového vybavení informačního systému). Při zohlednění znění zadavatelem nastavené zadávací podmínky a jejího smyslu, tedy že se nemuselo nutně jeden o „jeden komplexní informační systém“ dodaný na základě jedné smlouvy/zakázky, ale že primárně šlo o ověření schopnosti dodavatele poskytovat konkrétní objem služeb o určitých parametrech v daném čase, a vzhledem k tomu, že součet hodnoty plnění na základě obou smluv dosahuje výše požadované zadavatelem v čl. 4. kvalifikační dokumentace (jak mj. plyne i z referenčního listu), lze konstatovat, že předložená reference odpovídá požadavkům zadavatele na službu typu 3 (bez ohledu na to, že byla realizována na základě dvou smluvních vztahů). Úřad proto i v tomto případě může učinit dílčí závěr, že zadavatel posoudil technickou kvalifikaci vybraného dodavatele ve vztahu k předmětné referenci jako splněnou v souladu se zákonem.

230.     Úřad pro úplnost dodává, že nesouhlasí s tím, že by zadavatel neměl mít možnost zhodnotit dotčený kvalifikační požadavek jako splněný jen proto, že neobdržel odpověď od objednatele dané služby na svou žádost o informace, jak namítá navrhovatel ve vyjádření k podkladům, když i z veřejně dostupných zdrojů (příp. v kombinaci s referenčním listem a odpověďmi vybraného dodavatele) bylo možné učinit výše uvedený závěr, resp. bylo možné rozptýlit domněnku navrhovatele ohledně otázky možného „sečtení“ obou plnění.[25]

K tvrzené nepřípustné materiální změně nabídky vybraného dodavatele

231.     Navrhovatel v návrhu namítá, že „v průběhu Zadávacího řízení došlo k natolik podstatným změnám v nabídce vybraného dodavatele, že tato ztratila svou původní materiální podstatu“. Navrhovatel konstatuje, že v šetřeném případě „došlo k prokazatelné výměně, resp. nahrazení původně zvažovaného konceptu řešení v rámci plnění předmětu Veřejné zakázky (tj. plánované realizaci vlastními kapacitami Vybraného dodavatele) kapacitami externích a nových poddodavatelů […]. Vybraný dodavatel prakticky zcela obměnil minimálně 25 % z původně zvažovaného plnění […].“ Dle navrhovatele „nejde ‚pouze‘ o doplnění nových referencí, jak naznačuje Zadavatel“.Navrhovatel trvá na tom, že i doplňování nabídek má své právní mantinely, a v této souvislosti akcentuje, že nelze přehlížet „právě bezprecedentní rozsah změny původní nabídky Vybraného dodavatele“. Současně pak navrhovatel namítá, že z oznámení o výběru dodavatele je zjevné, že poddodavatelské závazky společnosti „Eviden France“, „Eviden Bulgaria EOOD“ a „Eviden Slovakia s.r.o.“ obdržel zadavatel v horizontu až téměř 6 měsíců po lhůtě pro podání nabídek, a že vybraný dodavatel „měl tedy oproti jiným v úvahu přicházejícím dodavatelům podstatně delší dobu na to, aby se pokusil zhojit […] zásadní vady své nabídky“. Uvedené pak dle navrhovatele „nepochybně naráží na limity zásady přiměřenosti a rovného zacházení“.

232.     Ve vztahu k uvedenému Úřad shrnuje, že, jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, vybraný dodavatel původně zamýšlel některé části předmětu rámcové dohody plnit mj. prostřednictvím poddodavatelů „NEWPS.CZ s.r.o.“ a, „Eviden Slovakia s.r.o.“, kterými prokazoval splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Poté, co byl vybraný dodavatel postupem dle § 46 zákona ze strany zadavatele vyzván k dalšímu objasnění významné služby „Informační systém datových schránek“ poddodavatele „NEWPS.CZ s.r.o.“ (viz žádost o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 3), rozhodl se vybraný dodavatel zmíněného poddodavatele pro účely prokázání splnění dotčené části technické kvalifikace nahradit poddodavateli „Eviden France“ a „Eviden Bulgaria EOOD“ a jejich významnými službami (viz objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 3).[26] Z uvedeného je tedy zřejmé, že v posuzovaném případě byl v rámci procesu ověřování dotčené části kvalifikace vybraného dodavatele aktivován institut dle § 46 zákona.

233.     Dle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Dle § 46 odst. 2 zákona pak platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Stěžejní tedy v kontextu šetřeného případu je právě otázka, co je a co není povolenou změnou nabídky ve smyslu § 46 odst. 2 zákona.

234.     Co se přitom blíže týče aplikace ustanovení § 46 zákona a posuzování ne/povolené změny nabídky po uplynutí lhůty pro podání nabídek ve smyslu § 46 odst. 2 zákona, považuje Úřad za vhodné na tomto místě odkázat na ustálenou výkladovou praxi Úřadu, a to předně např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0451/2019/VZ ze dne 31. 1. 2020, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0029/2020/VZ ze dne 27. 4. 2020, či rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0655/2021/VZ ze dne 22. 2. 2022, v nichž byla řešena otázka, zda je účastník zadávacího řízení za situace, kdy zadavatel využije postupu dle § 46 zákona a vyzve účastníka zadávacího řízení k objasnění či doplnění informací vztahujících se k prokázání splnění jeho kvalifikace (splnění požadavků na referenční zakázky), oprávněn doplnit i další referenční zakázky a zda je zadavatel povinen se dodatečně doloženými referenčními zakázkami zabývat a posoudit je. V citovaných rozhodnutích přitom bylo dovozeno, že údaje, které jsou relevantní pro posouzení kvalifikace a nejsou současně předmětem hodnocení, mohou být v souladu s § 46 zákona doplněny. Při zjišťování kvalifikovanosti dodavatele se totiž nejedná o změnu nabídky, nýbrž o doložení skutečností vztahujících se ke způsobilosti dodavatele. Předseda Úřadu pak v citovaném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0029/2020/VZ ze dne 27. 4. 2020 výslovně uvedl, že „se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Z textace ustanovení § 46 odst. 2 zákona je zřejmé, že pokud se zadavatel rozhodne využít svého práva a vyzve účastníka zadávacího řízení k objasnění/vysvětlení své nabídky, pak je účastník zadávacího řízení oprávněn k tomu, aby nabídku nejen objasnil či dovysvětlil, ale je oprávněn též k tomu, aby doplnil údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení.“ Současně pak předseda Úřadu konstatoval, že „[j]e obvyklé, že dodavatelé často disponují řadou referencí, a […] že posouzení, zda určitá reference odpovídá konkrétním specifickým požadavkům zadavatele, je pro dodavatele s ohledem na značnou rozmanitost zadavateli požadovaných plnění značně složité. Jestliže tedy […] účastník zadávacího řízení předloží v zadávacím řízení jednu ze svých referencí, o které má za to, že nejlépe odpovídá požadavkům zadavatele, a zadavatel se však s ‚výběrem‘ reference účastníka zadávacího řízení neztotožní, bez dalšího to neznamená, že není kvalifikován veřejnou zakázku plnit. Pokud je fakticky možné jednu referenci […] nahradit jinou, pak je v zájmu zadavatele, takovou ‚změnu‘ připustit. Zabrání se totiž tomu, aby došlo k vyloučení kvalifikovaného účastníka zadávacího řízení jen proto, že právě předloženou referenci zadavatel považuje za nedostatečně průkaznou či neodpovídající jeho požadavkům. Je třeba si uvědomit, že […] účastník zadávacího řízení ve své podstatě kvalifikovaný buď je, nebo není.“

235.     Úřad dále odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0099/2021/VZ ze dne 30. 4. 2021, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0088/2021/VZ ze dne 26. 7. 2021, kde bylo dovozeno, že nebylo v rozporu s § 46 zákona, pokud dodavatel v rámci objasnění nabídky, kdy byl vyzván k objasnění a doplnění skutečností prokazujících jeho kvalifikovanost, zařadil do svého pracovního týmu nového člena a předložil k němu nové reference, které v původní nabídce obsaženy nebyly, neboť jediným hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky v podobě nejnižší nabídkové ceny a současně nedošlo ke změně nabízeného plnění, resp. nebyl nikterak dotčen předmět plnění veřejné zakázky.

236.     K otázce možnosti změny poddodavatele prokazujícího část kvalifikace dodavatele pak Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0287/2022/VZ ze dne 31. 8. 2022, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0128/2022/VZ ze dne 2. 11. 2022. V těchto rozhodnutích bylo dovozeno, že stran výměny poddodavatele prokazujícího zčásti technickou kvalifikaci nedochází k materiální změně nabídky, neboť se jedná o skutkovou situaci obdobnou tomu, kdy dodavatel na základě žádosti zadavatele dodá jiné reference, než které původně předložil, pročež je výměna poddodavatele prokazujícího kvalifikaci přípustná stejně jako výměna referenční zakázky, kterou je tato kvalifikace prokazována. Předseda Úřadu pak v citovaném rozhodnutí doplnil, že „zákon obecně připouští v určitých případech výměnu poddodavatele. Dle § 85 odst. 2 zákona […] je na žádost zadavatele přípustná změna poddodavatele plnění v případě, že tento neprokázal svou způsobilost k plnění veřejné zakázky v situaci, kdy to po něm zadavatel (prostřednictvím hlavního dodavatele) požadoval. Tato úprava tedy směřuje k tomu, že výměna poddodavatele je obecně v rámci doplnění a objasnění nabídky možná. Pouze v tom, že se jedná o situaci, ve které zadavatel provádí určité nadstandardní ověření způsobilosti poddodavatele, nelze spatřovat důvod, aby byl tento postup zapovězen v situacích méně přísných. Pakliže je možné na výzvu zadavatele vyměnit poddodavatele, který nesplnil na něj kladené předpoklady způsobilosti včetně těch, které nemusí zadavatel vyžadovat (§ 48 odst. 5 zákona), mělo by být jistě možné na výzvu vyměnit i takového poddodavatele, na kterého toto nadstandardní ověření vůbec uvaleno nebylo.“ Je tedy zjevné, že v rámci prokazování technické kvalifikace nehraje v kontextu posouzení přípustnosti změny dle § 46 zákona roli ani aspekt prokazování kvalifikace skrze poddodavatele a uplatní se zde stejné principy, jako byly popsány výše k možnosti vyměnit či doplnit reference i členy pracovního týmu.

237.     Předseda Úřadu ve výše citovaném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0088/2021/VZ ze dne 26. 7. 2021 současně konstatoval, že „[p]odstatné v tomto ohledu je, že zadavatel umožnil vedle objasnění i doplnění nabídky. Z takového postupu zadavatele je zřejmé, že hodlal dále ověřovat kvalifikovanost navrhovatele a tuto otázku ještě nepovažoval za uzavřenou. Z ustanovení § 46 zákona vyplývá, že navrhovatel v návaznosti na takto formulovanou výzvu zadavatele mohl v daném případě nabídku nejen objasnit, ale i doplnit např. o další údaje či doklady, jelikož prostřednictvím výzvy zadavatel zjišťoval informace vztahující se ke kritériu technické kvalifikace, tzn. ověřoval kvalifikovanost dodavatele. Není naopak podstatné, v jakém rozsahu zadavatel doplnění nabídky zamýšlel. Jakmile zadavatel přistoupil k tomu, že navrhovatele vyzval k doplnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, dal najevo, že otázku splnění kvalifikačních kritérií ještě nepovažuje za uzavřenou a otevřel tím prostor k doplňování údajů a dokladů týkajících se otázky kvalifikace, a to v rozsahu dle vlastního uvážení navrhovatele.“ Dále se pak předseda Úřadu v dotčeném rozhodnutí vyjádřil rovněž k možnosti nahrazení nepravdivých údajů v nabídce účastníka zadávacího řízení skrze § 46 zákona, přičemž v této souvislosti mj. s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 3. 6. 2021 ve věci sp. zn. C‑210/20 konstatoval, že „[p]okud se v zadávacím řízení ukáže, že uchazeč předložil nepravdivou referenci, nicméně doloží, že i bez takové reference splňuje kvalifikační kritéria, je třeba jeho pochybení spočívající v předložení nepravdivé reference hodnotit jako málo závažné. Za takových okolností by ve světle citovaného rozsudku nemělo být toto pochybení považováno za důvod vyloučení. Tímto posouzením nemá být nijak marginalizován fakt, že dodavatel předložil nepravdivou referenci. Takový stav je výsostně nežádoucí a bezesporu je třeba proti němu aktivně bojovat. V případě, že si zadavatel může nepravdivost reference ověřit jinak a současně je naplněna druhá podmínka § 48 odst. 2 písm. c) zákona, není důvodu, proč by nemohl být takový dodavatel vyloučen. Obecně by mělo vést k minimalizaci takových situací (podání nepravdivé reference) to, že dodavatel nemůže spoléhat na to, že jej zadavatel vyzve dle § 46 zákona a umožní mu tím danou situaci ‚narovnat‘. […] Pokud už ale zadavatel získá pochybnost o správnosti údajů tvrzených v referencích a sáhne-li na základě toho k žádosti o doplnění nabídky, je přiměřeným jedině takový postup, že zadavatel akceptuje případnou výměnu referencí, ke které dodavatel přistoupí, nezakazuje-li to jiné ustanovení zákona (zadavateli je např. zakázáno umožnit materiální změnu nabídky, o což zpravidla v případech referencí obsahujících nepravdivé údaje nepůjde, nebudou-li zkušenosti jimi prokazované zároveň předmětem hodnocení). Pokud by zadavatel výměnu referencí neakceptoval, postupoval by v rozporu s účelem institutu kvalifikace – dodavateli, který je potenciálně kvalifikovaný, a otázku jehož kvalifikace zadavatel ještě nepovažuje za uzavřenou (což plyne z faktu, že umožnil doplnění nabídky), by neumožnil kvalifikaci dodatečně doložit.“

238.     Dále je třeba akcentovat i rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0139/2020/VZ ze dne 3. 6. 2020 a na něj navazující rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0127/2020/VZ ze dne 8. 9. 2020, jež byla potvrzena rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 73/2020-178 ze dne 16. 11. 2022, v nichž bylo dovozeno, že „i pokud je účastník řízení již v pozici vybraného dodavatele, je možné jej vyzývat podle § 46 zákona k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Smyslem ustanovení § 46 zákona je totiž především vyhnutí se takovému formalismu, který by zadavatele nutil vyloučit účastníka plně způsobilého k plnění veřejné zakázky na základě chyb a nejasností, které nemají vliv na hodnocení nabídky, a to ať už je v pozici dodavatele či již vybraného dodavatele. Nelze tak učinit závěr, který dovozuje navrhovatel, že by byl zadavatel automaticky povinen vybraného dodavatele vyloučit podle § 48 odst. 8 zákona, pokud by zjistil, že jsou naplněny důvody podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c) téhož ustanovení. Takový závěr by odporoval smyslu ustanovení § 46 zákona. Právo zadavatele požadovat objasnění nebo doplnění se totiž vztahuje na všechny účastníky zadávacího řízení. Význam existence a účelu § 46 zákona by pak byl při navrhovatelem uváděném závěru týkajícím se § 48 odst. 8 a § 48 odst. 2 zákona poněkud omezen, když by popíral právě výše uvedený smysl § 46 zákona.“

239.     Úřad tedy shrnuje, že v rámci institutu dle § 46 zákona lze ve vztahu ke kvalifikaci dodavatele vyměnit původně předkládané reference (ať už dodavatele, člena týmu či poddodavatele) za jiné, jakož i předložit úplně nové reference a stejně tak zařadit úplně nové členy týmu a nové poddodavatele (za předpokladu, že není dotčen hodnocený údaj a nedojde k samotné materiální změně předmětu plnění), kdy lze nahrazovat i údaje nepravdivé, resp. kvalifikaci dotčenou nepravdivými údaji, přičemž takto lze postupovat i v případě vybraného dodavatele.

240.     Při reflektování jasně daných, shora uvedených závěrů rozhodovací praxe, od nichž Úřad nevidí důvod se v šetřeném případě jakkoliv odchylovat, pak Úřad ve vztahu k posuzované věci konstatuje následující.

241.     Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel mj. prostřednictvím žádosti o objasnění č. 3 (v kontextu výše uvedené rozhodovací praxe oprávněně) vyzval vybraného dodavatele k objasnění nabídky dle § 46 zákona, konkrétně v tomto případě i k objasnění významné služby „Informační systém datových schránek“ poddodavatele „NEWPS.CZ s.r.o.“, kterou vybraný dodavatel prokazoval splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, čímž dal ve smyslu shora citované rozhodovací praxe najevo, že otázku splnění kvalifikačních kritérií ještě nepovažuje za uzavřenou, a vybranému dodavateli tak otevřel prostor k doplňování údajů a dokladů týkajících se shora uvedené části kvalifikace v rozsahu jeho vlastního uvážení.[27] Vybraný dodavatel tak byl oprávněn svoji nabídku nejen objasnit, ale i doplnit, resp. „změnit“, tj. předložit např. právě nové reference ve vztahu k novým poddodavatelům, když k tomuto dostal na základě postupu zadavatele bez pochyby prostor a když v šetřeném případě v souladu s výše uvedeným rovněž platí, že jediným hodnotícím kritériem je kritérium nejnižší nabídkové ceny (srov. bod 15.2 zadávací dokumentace) a předmětným postupem vybraného dodavatele ani nedochází ke změně nabízeného plnění. Nabízený předmět plnění totiž nebyl dotčenou změnou nijak upraven, neboť došlo ke změnám pouze v rámci předkládaných kvalifikačních předpokladů, když vybraný dodavatel nahradil původního poddodavatele poddodavateli novými, čímž došlo rovněž k nahrazení části prokazovaných referenčních zakázek. Je sice pravdou, že se nově budou tito noví poddodavatelé v souladu s jejich písemnými závazky podílet na samotném plnění předmětu rámcové dohody, nicméně uvedené neznamená, že by se materiálně měnil předmět plnění (jak se snaží dovozovat navrhovatel). Jiným slovy řečeno, předmět plnění rámcové dohody je i nadále stejný, změněn byl toliko způsob plnění co do zapojených osob (poddodavatelů), kdy obecně ani způsob plnění není v tomto ohledu na žádném místě zadávací dokumentace závazně stanoven. S odkazem na shora citované rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0128/2022/VZ ze dne 2. 11. 2022 pak Úřad rovněž uvádí, že osoba poddodavatele prokazujícího kvalifikaci za vybraného dodavatele není esenciálním rysem podané nabídky: „Jde v prvé řadě o to, aby byl vybraný dodavatel (za přispění poddodavatele) kvalifikovaný, tj. aby měl od kvalifikovaného subjektu přislíbeno, že mu poskytne část plnění, které se vybraný dodavatel zaváže poskytnout zadavateli. Kdo konkrétně takovým poddodavatelem bude, není ani v praxi zpravidla důležité.“ Dle Úřadu tak nelze dát navrhovateli za pravdu v tom, že postup vybraného dodavatele spočívající ve výměně poddodavatele, resp. nahrazení původního poddodavatele s jeho referenční zakázkou prokazující splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona poddodavateli novými s jejich referenčními zakázkami prokazujícími danou část technické kvalifikace, je postupem nezákonným, neboť, jak bylo konstatováno výše, takový postup byl vybranému dodavateli prokazatelně umožněn prostřednictvím institutu dle § 46 zákona, tj. mj. na základě žádosti o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 3. V okamžiku, kdy zadavatel po žádosti dle dotčeného ustanovení zákona „sáhl“, byla přiměřeným postupem zadavatele následná akceptace navrhovatelem provedené změny. Současně Úřad dodává, že navrhovatelem rozporovaný rozsah „změny“ původní nabídky vybraného dodavatele je irelevantní, neboť ze zákona ani rozhodovací praxe v tomto kontextu žádné limity nevyplývají. Dle Úřadu lze v této souvislosti odkázat na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0167/2022/VZ ze dne 8. 2. 2023, kde předseda Úřadu konstatoval, že „je nutno poukázat především na § 83 odst. 1 zákona, podle kterého může dodavatel prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob. Uvedené ustanovení tak hovoří o určité části kvalifikace, ale jinak rozsah, v jakém může být prokázána prostřednictvím jiných osob, neomezuje. To, že rozsah prokázání kvalifikace, respektive poddodavatelského plnění v zásadě není zákonem omezen pak a contrario vyplývá i z § 105 odst. 2 zákona, který umožňuje zadavateli trvat na realizaci části předmětu veřejné zakázky přímo vybraným dodavatelem. U veřejné zakázky pak zadavatel k vymezení činností podle § 105 odst. 2 zákona nepřistoupil.“. Konečně pak Úřad konstatuje, že vybraný dodavatel v souvislosti s šetřenou výměnou poddodavatele splnil i povinnosti vyplývající mu z § 83 zákona, tj. předložil mj. písemné závazky nových poddodavatelů ve smyslu § 83 odst. 1 písm. d) zákona, pročež i v tomto ohledu lze postup vybraného dodavatele shledat souladným se zákonem.[28]

242.     K tvrzení navrhovatele, že poddodavatelské závazky společnosti „Eviden Slovakia s.r.o.“, „Eviden France“ a „Eviden Bulgaria EOOD“ obdržel zadavatel v horizontu až téměř 6 měsíců po lhůtě pro podání nabídek, a že vybraný dodavatel „měl tedy oproti jiným v úvahu přicházejícím dodavatelům podstatně delší dobu na to, aby se pokusil zhojit […] zásadní vady své nabídky“, kdy uvedené dle navrhovatele „nepochybně naráží na limity zásady přiměřenosti a rovného zacházení“, Úřad konstatuje následující. Úřad předně uvádí, že navrhovatelem tvrzená doba téměř 6 měsíců byla „obecně“ dobou, kdy zadavatel kontinuálně činil kroky spojené s hodnocením nabídek a posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, a nejednalo se tak čistě o dobu, kterou měl k dispozici vybraný dodavatel, jak dovozuje navrhovatel. Prostřednictvím jednotlivých žádosti dle § 46 zákona o objasnění nabídky vybraného dodavatele pak zadavatel ověřoval naplnění jím stanovených zadávacích podmínek vybraným dodavatelem. Ostatně, jak je uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel by měl mít na základě údajů obdržených od vybraného dodavatele, příp. zjištěných vlastní činností zadavatele prokázáno, že vybraný dodavatel stanovené zadávací podmínky splňuje. Zadavatel je tedy de facto povinen uvedené ověřovat a činit za tímto účelem potřebné kroky, které mají z logiky věci svou časovou náročnost, a to zejm. u takto velké zakázky obsahující velké množství požadavků, jež je třeba ověřit, přičemž pokud zadavatel vybranému dodavateli, jehož nabídku jako jedinou zatím posoudil, poskytl lhůtu k objasnění a doplnění, nijak mu tím v rozporu se zásadou rovného zacházení zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona „nenadržoval“ a nekonal v rozporu se zákonem, neboť k takovému postupu byl dle § 46 zákona výslovně oprávněn. V této souvislosti Úřad dodává, že pokud by nepřipustil právo zadavatele poskytnout vybranému dodavateli dodatečnou lhůtu k objasnění a doplnění nabídky, de facto by popřel celý smysl institutu žádosti dle § 46 zákona. Ani opakované využití institutu dle § 46 zákona ze strany zadavatele na uvedeném nic nemění, když ani takový postup není zákonem zapovězen, resp. jedná se o legitimní využití práva zadavatele, kdy toto nemůže z povahy věci znamenat porušení zásady přiměřenosti, jak namítá navrhovatel. Úřad pak nemá za to, že by postup zadavatele při hodnocení nabídek a následném posuzování nabídky vybraného dodavatele, resp. samotné žádosti o objasnění nabídky vybraného dodavatele a zde stanovované lhůty nesly znaky, z nichž by bylo možné usuzovat na účelové obcházení zákona či excesivní postup za strany zadavatele. S ohledem na vše shora uvedené tak Úřad shledal předmětnou námitku navrhovatele lichou.

K tvrzenému nesplnění technické kvalifikace s ohledem na uznání převážné části kvalifikace zahraničními poddodavateli – požadavek na poskytování plnění pouze v České republice

243.     Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci a jejím vysvětlení č. 4 jednoznačně stanovil, že plnění předmětu rámcové dohody je možné pouze v rámci České republiky. V této souvislosti navrhovatel namítá, že nově deklarovaní poddodavatelé vybraného dodavatele jsou výlučně zahraniční společnosti a že zadavatel se „[v] rámci posouzení splnění podmínek účasti Vybraným dodavatelem […] nijak nezabýval tím, jak bude Vybraný dodavatel a jeho zahraniční poddodavatelé […] při plnění Veřejné zakázky postupovat a zda tento požadavek bude vůbec dodržen.“ Dle navrhovatele je zjevné, že „zapojení předvídané v rámci poddodavatelských závazků, resp. rozsah zahraničních poddodavatelů (až 25 %) s tímto požadavkem […] jasně koliduje“. Navrhovatel akcentuje, že plnění, ke kterému se zahraniční poddodavatelé zavázali, není nahodilého charakteru, nýbrž jde o kontinuální činnosti, a tudíž nelze uvažovat tak, že by zahraniční poddodavatelé mohli poskytovat vybrané činnosti pouze z České republiky, pokud by zde fakticky nevytvořili pobočky svých obchodních závodů. S uvedeným pak dle navrhovatele bezprostředně souvisí „nedostatečné posouzení, zda Vybraný dodavatel při plnění Veřejné zakázky dodrží právní předpisy upravující kybernetickou bezpečnost“. Navrhovatel tak má za to, že by aktuálně neměla být „uznána“ technická kvalifikace prokazovaná zahraničními poddodavateli vybraného dodavatele. Navrhovatel dále uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dopouští nezákonné změny zadávacích podmínek, když svůj původní požadavek na místo plnění veřejné zakázky přinejmenším relativizuje, když „tvrdí, že místo plnění je omezeno na území ČR právě z důvodu zajištění kybernetické bezpečnosti. Důvody zajištění kybernetické bezpečnosti se však podle Zadavatele aktuálně vlastně nevztahují na celý předmět Veřejné zakázky, pročež ‚není nutné každou jednotlivou činnost realizovat pouze a výlučně na území České republiky‘. Nic takového však ze zadávací dokumentace (resp. vysvětlení) v žádném případě nevyplývá.“ Konečně pak navrhovatel uvádí, že má důvodné pochybnosti, že zadavatel „hodlá od vymáhání této smluvní podmínky v průběhu plnění Veřejné zakázky upustit. Takový postup […] by naplňoval umožnění podstatné změny závazku ze smlouvy […] ve smyslu § 222 ZZVZ […].“

244.     Úřad ve vztahu k předmětným námitkám navrhovatele konstatuje, že zadavatel v bodu 4.2 zadávací dokumentace a obdobně v odst. 18.10 a 18.11 návrhu rámcové dohody stanovil, že „[m]ístem plnění je Česká republika – Generální finanční ředitelství […] a další orgány Finanční správy České republiky“ a že „[s]tanovení místa plnění nevylučuje, aby dodavatel jednotlivé činnosti a úkony prováděl na libovolném místě, pokud povaha těchto činností a úkonů nevyžaduje, aby byly prováděny v místě plnění.“ Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 pak zadavatel shora uvedené v návaznosti na vznesený dotaz upřesnil tak, že „libovolným místem je […] míněno pouze místo na území České republiky, a to z důvodu, že Aplikace ADIS je informačním systémem Kritické infrastruktury státu“. Je tedy zjevné, že zadavatel opravdu omezil možnost plnění předmětu rámcové dohody pouze na Českou republiku.[29]

245.     Z nabídky vybraného dodavatele, konkrétně seznamu poddodavatelů ve znění jeho pozdějších doplnění (viz objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 3 a objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 5) pak Úřad zjistil, že vybraný dodavatel zamýšlí některé části plnění rámcové dohody plnit mj. prostřednictvím 3 zahraničních poddodavatelů, a to poddodavatelů „Eviden Slovakia s.r.o.“, „Eviden France“ a „Eviden Bulgaria EOOD“.

246.     Ačkoliv tedy Úřad nerozporuje, že mezi vybraným dodavatelem deklarovanými poddodavateli jsou i zahraniční společnosti, nemůže se ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že zapojení těchto zahraničních společností do plnění předmětu rámcové dohody de facto nutně znamená nesplnění požadavku zadavatele na místo plnění rámcové dohody v České republice (příp. s tím souvisejících požadavků právních předpisů z oblasti kybernetické bezpečnosti) ze strany vybraného dodavatele, neboť taková skutečnost z dokumentace o zadávacím řízení objektivně nevyplývá. Vybraný dodavatel naopak, což považuje Úřad v šetřeném případě za stěžejní, v krycím listu nabídky výslovně prohlašuje, že „plně a bezvýhradně akceptuje návrh Rámcové dohody“, tj. zavazuje se dodržovat mj. právě v návrhu rámcové dohody stanovený požadavek na místo plnění rámcové dohody. Rovněž v samotných písemných závazcích poddodavatelů „Eviden Slovakia s.r.o.“, „Eviden France“ a „Eviden Bulgaria EOOD“ je stanoveno, že se vybraný dodavatel „hodlá účastnit, resp. se účastní Zadávacího řízení za podmínek vymezených zadávacími podmínkami Zadávacího řízení“, přičemž jednotliví poddodavatelé se zde dále zavazují zajistit členy realizačního týmu či rovněž znalostní know-how„v souladu s podmínkami smlouvy Dodavatele se Zadavatelem tak, aby bylo zajištěno řádné plnění […] závazků ze smlouvy a zadávací dokumentace na veřejnou zakázku“. Současně v rámci těchto písemných závazků (resp. souvisejících smluv mezi vybraným dodavatelem a poddodavateli) není jakkoliv zmiňováno určení místa plnění mimo Českou republiku, resp. z těchto dokumentů výslovně neplyne nutnost plnění rámcové dohody ze zahraničí nebo naopak nemožnost plnění v České republice.Úřad tedy nemůže souhlasit s tím, že a priori zařazením zahraničních poddodavatelů vybraný dodavatel porušil dotčenou zadávací podmínku, resp. že pouhé zařazení zahraničních poddodavatelů je v příkrém rozporu s dotčenou zadávací podmínkou, jak se snaží dovozovat navrhovatel. Naopak je zjevné, že jak vybraný dodavatel, tak jeho poddodavatelé jsou připraveni plnit předmět rámcové dohody v souladu se zadávacími podmínkami (a tedy i v souladu s veškerými požadavky plynoucími z dotčených právních předpisů – srov. např. odst. 2.6 a 13.1 návrhu rámcové dohody). Nabídka dodavatele tedy v tomto kontextu odpovídá zadávacím podmínkám a není důvodu vyhodnotit dotčený požadavek zadavatele jakožto nesplněný. Rovněž v objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 6, jež si zadavatel vyžádal v reakci na námitky navrhovatele, vybraný dodavatel potvrzuje, že „[u]mí […] zajistit zapojení svých poddodavatelů tak, aby přitom nebyly porušeny podmínky Zadavatele.“ a že je „plně připraven být v naprostém souladu se zadávacími a smluvními podmínkami i dalšími požadavky GFŘ“. Obdobně ve vyjádření k návrhu vybraný dodavatel konstatuje, že „nikdy neuvedl, že by nezajistil v rámci plnění veřejné zakázky příslušné požadavky“.[30] Není tedy jakéhokoliv důvodu aktuálně uvedené nějak dále zpochybňovat či ověřovat.[31]

247.     Samotná námitka navrhovatele však primárně směřuje k otázce řádného dodržení daných zadávacích podmínek (příp. požadavků kybernetické bezpečnosti) v budoucnu, kdy v tomto kontextu je třeba akcentovat, že dle přesvědčení Úřadu z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá žádná objektivní skutečnost nasvědčující tomu, že by požadavek zadavatele na místo plnění rámcové dohody v České republice, resp. s tím související požadavky na kybernetickou bezpečnost neměly být ze strany vybraného dodavatele v budoucnu dodrženy, když vybraný dodavatel se ve všech relevantních dokumentech zavazuje zadávací podmínky plnit, kdy právě uvedené je to, co je Úřad v daném kontextu oprávněn posuzovat. Jinými slovy řečeno, má Úřad za to, že v rovině argumentace navrhovatele jde pouze o domněnky, resp. obavy navrhovatele z možného nesplnění dotčené zadávací podmínky při budoucím plnění rámcové dohody (pokud tato bude s vybraným dodavatelem ze strany zadavatele uzavřena), jsou to však toliko smluvní strany, které odpovídají za řádnost plnění uzavřené smlouvy, a nikoliv Úřad, resp. Úřad uvedené ani nepřezkoumává (s výjimkou podstatné změny závazku ze smlouvy dle § 222 zákona – k tomu viz dále). Úřad nadto uvádí, že shora uvedené nesplnění dotčené zadávací podmínky nelze v tuto chvíli toliko předjímat, resp. usuzovat na „nevěrohodnost” či „nepoctivost” informací a dokumentů předložených vybraným dodavatelem, neboť ani s vědomím vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek nelze rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a že se oprávněně na poctivost druhé strany spoléhají, tj. i zde se uplatní zásady soukromého práva, a to mj. zásada presumpce poctivosti a dobré víry zakotvená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Úřad tak uzavírá, že za současné situace nelze usuzovat, že by vybraný dodavatel, resp. některý jeho zahraniční poddodavatel hodlal postupovat v rozporu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, o to více nelze z této nepodložené domněnky dovozovat nějaké negativní důsledky pro naplnění zadávacích podmínek, resp. prokázání kvalifikace ze strany vybraného dodavatele (je tedy lichá i námitka navrhovatele, že by snad neměla být v důsledku údajného budoucího neplnění dotčené podmínky místa plnění, případně požadavků zákona o kybernetické bezpečnosti aktuálně „uznána“ technická kvalifikace prokazovaná zahraničními poddodavateli vybraného dodavatele).

248.     Co se týče tvrzení navrhovatele, že se zadavatel po lhůtě pro podání nabídek, resp. v rozhodnutí o námitkách dopouští nezákonné změny zadávacích podmínek, když svůj původní požadavek na místo plnění předmětu rámcové dohody v České republice přinejmenším relativizuje (viz výše odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že s tímto se nelze ztotožnit. Ačkoliv totiž zadavatel v rozhodnutí o námitkách skutečně uvádí argumentaci, která by mohla naznačovat, že by za jistých situací mohlo být obecně připuštěno, aby některé činnosti, resp. vstupní komponenty byly realizovány v zahraničí, neboť ani z pohledu zákona o kybernetické bezpečnosti není nutné každou jednotlivou činnost realizovat pouze a výlučně na území České republiky, pokud jsou zachována příslušná pravidla ve vztahu k zajištění dat,zadávací podmínky byly v průběhu lhůty pro podání nabídek stanoveny jednoznačně (viz výše) a tyto jsou v tuto chvíli, tj. v aktuální fázi zadávacího řízení, stále platné, zadavatel od nich v žádném z dokumentů neustupuje a samotná rámcová dohoda dosud nebyla uzavřena. Změnu zadávacích podmínek ve vztahu k místu plnění předmětu rámcové dohody tak nelze z předmětné argumentace navrhovatele bez dalšího dovozovat. 

249.     Pouze pro úplnost pak Úřad dodává, že pokud by zadavatel později, resp. v průběhu plnění rámcové dohody od dotčené smluvní podmínky týkající se místa plnění rámcové dohody v České republice skutečně upustil, lze dát navrhovateli za pravdu v tom, že by se v takovém případě jednalo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 zákona a zadavatel by byl vystaven z toho vyplývajícím důsledkům, resp. postihům.

K tvrzené rezignaci na posouzení konkrétních zkušeností členů realizačního týmu

Analytik A1

250.     Navrhovatel v návrhu namítá, že Ing. O. K., stejně jako Ing. D. H. jakožto vybraným dodavatelem navržení členové realizačního týmu v pozici „Analytik A1“ neprokázali zadavatelem pro uvedenou pozici požadovanou relevantní zkušenost s daňovým řádem, když z popisů projektů „Centrální informační systém zdravotní pojišťovny“ a „Vývoj, rozvoj a podpora provozu komplexního informačního systému AVA“ uvedených v oznámení o výběru dodavatele, kterými měla být daná zkušenost prokázána, dle navrhovatele „ani v nejmenším nevyplývá, že v rámci uvedených projektů bylo možné získat jakoukoliv zkušenost s Daňovým řádem ve smyslu jasné definice v kvalifikační dokumentaci. O Daňovém řádu není v popisu uvedených referencí ostatně ani žádná zmínka.“ Současně navrhovatel dodává, že „vazba uvedených informačních systémů zdravotních pojišťoven na Daňový řád není v praxi vůbec představitelná“ a že zadavatel „uvedeným požadavkem ověřoval konkrétní znalost – a to právě znalost Daňového řádu, nikoliv znalost Zákona o veřejném zdravotním pojištění“.

251.     Úřad uvádí, že zadavatel v šetřeném případě v kvalifikační dokumentaci ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona mj. stanovil, že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „Analytik A1“ musí mít mj. základní znalost daňového řádu, jež se „prokazuje životopisem daného člena realizačního týmu, kde uvede, v jakém projektu/ projektech tuto znalost získal“.

252.     Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že vybraný dodavatel splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace ohledně člena realizačního týmu v pozici „Analytik A1“ prokazoval mj. prostřednictvím Ing. O. K. a prostřednictvím její účasti na kurzu „Právní základy daňového řádu“. Zadavatel uvedené nevyhodnotil jako dostatečnou identifikaci projektu, kde byla daná znalost získána, a proto vyzval vybraného dodavatele k doložení praktické zkušenosti – projektu (viz žádost o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1), přičemž v návaznosti na uvedené byl ze strany vybraného dodavatele ve vztahu k Ing. O. K. postupem dle § 46 zákona doplněn navrhovatelem rozporovaný projekt „Centrální informační systém zdravotní pojišťovny“ (viz objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1).

253.     Úřad k otázce splnění dotčeného kvalifikačního požadavku zadavatele primárně konstatuje, že dle jeho přesvědčení je k této otázce třeba přistupovat s vědomím toho, k čemu daný požadavek zadavatele měl sloužit. Jeho účelem zjevně mělo být prokázání kvalifikovanosti dodavatele v tom kontextu, že pro účely obsazení pozice „Analytik A1“ disponuje osobou, která má znalost daňového řádu. Podstatné v tomto ohledu je, že, jak bylo konstatováno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v šetřeném případě ve vztahu k tomuto členovi realizačního týmu dodavatele požadoval výslovně toliko základní znalost daňového řádu, z čehož je dle Úřadu možno dovodit, že zadavateli zjevně postačovalo prokázat, že příslušná osoba se s daňovým řádem zkrátka již někdy „setkala“ a má o něm alespoň základní povědomí.

254.     Jak bylo uvedeno výše, navrhovatel namítá, že Ing. O. K. nemohla na předmětném referenčním projektu „Centrální informační systém zdravotní pojišťovny“ získat jakoukoliv zkušenost s daňovým řádem. S uvedeným se však Úřad nemůže ztotožnit, neboť dle jeho přesvědčení nelze vyloučit, že v souvislosti s projektem, jehož předmětem je dle v rámci objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1 doplněného profesního životopisu Ing. O. K. ze dne 13. 6. 2023 „dodávka a rozvoj komplexního agendového vícevrstvého Informačního systému zdravotní pojišťovny včetně systému pro řízení procesů (Workflow) a oběhu dokumentů, dávkového zpracování části výdajového a příjmového okruhu, automatizované obsluhy rozhraní na systém účetnictví, napojení na systém správy dokumentů a na Datové schránky […] napojení na portál Zdravotních pojišťoven, komunikace s CMÚ, CRP, VZP a dalšími externími subjekty“, nemohla být získána alespoň základní znalost/zkušenost s daňovým řádem. I v případě veřejného zdravotního pojištění se stále jedná o oblast obecně se vážící na daňovou problematiku. Navíc jde o komplexní informační systém pro celou organizaci s řadou agend (nikoliv jen agendou evidence dlužníků a vymáhání pojistného, na kterou naráží navrhovatel a již jedinou ve svém návrhu zohledňuje), kde se zcela jistě je možné setkat s daňovým řádem, např. ve smyslu pochopení napojení na systém účetnictví atd., nicméně i ve vztahu k samotné evidenci dlužníků a vymáhání pojistného si lze představit, že bude využito základních znalostí s daňovým řádem jakožto vzorovým předpisem, resp. na něj navázaným informačním systémem. Tedy pouze z navrhovatelem tvrzené skutečnosti, že z formálně právního hlediska se evidence dlužníků a vymáhání pojistného řídí shora citovaným zákonem o veřejném zdravotním pojištění, nelze automaticky usuzovat, že se v rámci dotčené komplexní zakázky na vytvoření informačního systému pro zdravotní pojišťovnu nebylo možné „setkat“ s daňovým řádem. Sama Ing. O. K. pak ve svém profesním životopise ze dne 13. 6. 2023 v souvislosti s dotčeným projektem uvádí, že základní znalost daňového řádu byla „nutným předpokladem k pochopení požadovaných funkcionalit IS“ a byla „hojně prakticky využívána během analýzy, návrhu IS a při konzultačních činnostech během celého projektu“.

255.     Nadto Úřad uvádí, že v šetřeném případě nelze přehlížet skutečnost, že Ing. O. K. základní znalostí daňového řádu dle Úřadu prokazatelně disponuje i s odkazem na v nabídce vybraného dodavatele předložený Ing. O. K. vystavený certifikát o absolvování kurzu „Právní základy daňového řádu“, jenž dle abstraktu předloženého v nabídce vybraného dodavatele zahrnoval mj. seznámení se s předmětem a účelem daňového řádu, základním schématem daňového procesu, základními zásadami správy daní, řízením a dalšími postupy ve správě daní či následky porušení povinností v daňových otázkách. Tento kurz Ing. O. K. absolvovala v době účasti na výše uvedeném projektu. Je tedy zjevné, že jako osoba je Ing. O. K. prokazatelně obeznámena s daňovým řádem, tj. zcela jistě disponuje základní znalostí daňového řádu, jak požadoval zadavatel, kdy tuto získala mj. prostřednictvím uvedeného kurzu absolvovaného v době účasti na výše uvedeném projektu. V kombinaci s uvedením výše popsaného projektu, kde základní znalost daňového řádu dle tvrzení vybraného dodavatele i dle přesvědčení Úřadu Ing. O. K. zjevně také mohla získat/uplatnit, nelze tedy vnímat šetřený požadavek zadavatele u této osoby (i s ohledem na jeho podstatu a účel) za nesplněný. Zde lze akcentovat, že požadavkem zadavatele uvedeným v dotčené zadávací podmínce nebylo nutně využití daňového řádu v rámci dotčeného projektu, resp. jeho praktická aplikace (jak mylně uvádí navrhovatel). Zadavatel požadoval pouze samotnou základní znalost daňového řádu (kterou Ing. O. K. prokazatelně má) a označení projektu, kde daná osoba tuto základní znalost daňového řádu získala, přičemž Úřad považuje za dostatečné označení provedené vybraným dodavatelem, přičemž je reálné, že i na navrhovatelem rozporovaném projektu bylo možné takovouto znalost získat a uplatnit tam i znalost nabytou v dané době skrze výše jmenovaný kurz.[32]

256.     S ohledem na vše shora uvedené tak lze mít dle Úřadu za to, že vybraný dodavatel doložil ve vztahu k Ing. O. K. základní znalost daňového řádu v souladu se zadáním a pokyny zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, tedy že otázku prokázání splnění dotčeného kvalifikačního požadavku nebylo ze strany zadavatele třeba dále blíže ověřovat, jak namítá navrhovatel.

257.     Pro úplnost pak Úřad uvádí, že nepřehlíží skutečnost, že navrhovatel v návrhu brojí rovněž proti neprokázání splnění požadavku zadavatele na základní znalost daňového řádu ze strany Ing. D. H. jakožto další osoby nominované vybraným dodavatelem na pozici „Analytik A1“. Nicméně vzhledem k tomu, že dle kvalifikační dokumentace postačovala pro roli, resp. pozici „Analytik A1“ minimálně jedna osoba splňující požadavky zadavatele, přičemž Úřad výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že tyto požadavky v rozsahu namítaném navrhovatelem splňuje již Ing. O. K., shledal Úřad šetření této otázky za nadbytečné, resp. bezpředmětné, neboť vybraný dodavatel splnil dotčenou část technické kvalifikace právě skrze osobu Ing. O. K.

Systémový specialista S

258.     Navrhovatel v návrhu dále namítá, že referenci Ing. J. K., kterého vybraný dodavatel nominoval v rámci realizačního týmu na pozici „Systémový specialista S“, nelze uznat, jelikož „není možné potvrdit, že na uvedeném projektu ‚CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky pro Ministerstvo vnitra‘ mohla právě tato osoba získat uvedené zkušenosti“. Dle navrhovatele „[k]líčovou dodavatelskou pozici zastává v tomto projektu společnost IBM Česká republika, spol. s. r.o. […], která vystupuje jako hlavní dodavatel infrastruktury včetně databázových a aplikačních serverů. Uvedený specialista sice v projektu na straně poddodavatele (Aricoma) skutečně působil, avšak bez jakékoliv pozice […] v rámci projektové struktury realizačního týmu, a není tedy uveden ani v žádném organizačním schématu na pozici systémový specialista nebo obdobné. V rámci uvedeného projektu CDBP působí společnost Aricoma […] ‚pouze‘ jako dodavatel programového vybavení. Tento poddodavatel není v žádném případě odpovědný za konkrétní činnosti související s IBM Informix Dynamic Server v prostředí operačního systému IBM AIX, včetně návrhu konfigurace a administrace; s návrhem a provedením nasazení Apache HTTP Server a Apache Tomcat v prostředí IBM AIX nemůže mít tento poddodavatel (a tedy ani uvedený specialista) žádnou zkušenost. V rámci tohoto projektu nemohl uvedený člen týmu v žádném případě získat ani relevantní zkušenost s návrhem vysoce dostupných řešení pro WWW i legacy aplikace, resp. s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX, kterou požadoval Zadavatel prokázat.“ Navrhovatel uvedené dokládá i prohlášením společnosti „IBM Česká republika, spol. s. r.o.“ ze dne 23. 11. 2023, které obsahuje výše popsané informace. Navrhovatel tedy dovozuje, že informace uvedené v nabídce vybraného dodavatele v žádném případě neodpovídají skutečnosti. Na uvedeném pak dle navrhovatele nemění nic ani skutečnost, že „[z]adavatel by měl mít k dispozici kladnou odpověď Ministerstva vnitra jako konečného objednatele. Zde je nutné zohlednit, že ani objednatel nemá a nemůže mít detailní informace o takto specifických činnostech. Vymezení konkrétních rolí a specifických činností v rámci tohoto složitého projektu je plně v gesci dodavatelského, potažmo poddodavatelského řetězce.“ Dle navrhovatele „bylo úkolem Zadavatele vyžádat si konkrétní podklady/důkazy, např. protokoly, přehledy činnosti, zápisy z kontrolních dnů, projektové diagramy nebo jakékoliv dokumenty, ze kterých bude jasně vyplývat, že [Ing. J. K.] na uvedeném projektu skutečně získal (mohl získat) požadované dovednosti“.[33]

259.     Úřad předně uvádí, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona mj. stanovil, že člen realizačního týmu dodavatele v pozici „Systémový specialista S“ musí disponovat znalostmi ohledně „návrhu a provedení nasazení relačního databázového serveru IBM Informix Dynamic Server v prostředí operačního systému IBM AIX, včetně návrhu konfigurace a administrace“, „návrhu a provedení nasazení Apache HTTP Server a Apache Tomcat v prostředí IBM AIX“, „návrhu vysoce dostupných řešení pro WWW i legacy aplikace“ a „skriptovacích jazyků (minimálně Korn Shell, Perl)“, jež „se prokazují životopisem daného člena realizačního týmu, kde se uvede, v jakém projektu/projektech tyto znalosti získal“. Dále bylo pro pozici „Systémový specialista S“ stanoveno, že musí disponovat zkušeností „s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX“, kdy uvedená zkušenost „se prokazuje životopisem daného člena realizačního týmu obsahujícím popis relevantních zkušeností […], ze kterého musí zcela explicitně vyplývat naplnění tohoto požadavku zadavatele. Za jednu zkušenost se považuje účast na konkrétním projektu v roli systémového specialisty nebo obdobné roli po dobu min. 2 let.“

260.     Úřad dále konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že vybraný dodavatel splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace ohledně člena realizačního týmu v pozici „Systémový specialista S“ prokazoval mj. prostřednictvím Ing. J. K. a prostřednictvím projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“ pro Ministerstvo vnitra, jehož se Ing. J. K. dle v nabídce vybraného dodavatele předloženého profesního životopisu ze dne 22. 4. 2023 účastnil v pozici „Systémový specialista S“ v období „01/2006-dosud“. Obsahová náplň činnosti Ing. J. K. na dotčeném projektu měla dle předloženého profesního životopisu zahrnovat „návrh a provedení nasazení relačního databázového serveru IBM Informix Dynamic Server v prostředí operačního systému IBM AIX, včetně návrhu konfigurace a administrace“, „návrh a provedení nasazení Apache HTTP Server a Apache Tomcat v prostředí IBM AIX“, „návrh vysoce dostupných řešení pro WWW i legacy aplikace“, „použití skriptovacích jazyků (Korn Shell, Perl)“, „profylaxi a monitoring lnformix IDS“, „migraci DB na aktuální verzi 12.10“ a „podporu implementace reportovacího nástroje QlikView“. Současně je v předmětném profesním životopise Ing. J. K. uvedeno, že na projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“ byla získána „zkušenost s nástroji analýzy zátěže systémových zdrojů ladění výkonu v prostředí operačního systému IBM AIX – vyhodnocování systému, zátěž“.

261.     Úřad z dokumentace o zadávacím řízení dále zjistil, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení otázku účasti Ing. J. K. na projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“ ověřoval postupem dle § 39 odst. 5 zákona, kdy se dne 16. 6. 2023 dotázal Ministerstva vnitra, zda údaje uvedené v profesním životopise Ing. J. K. ze dne 22. 4. 2023 odpovídají skutečnosti, tj. jsou pravdivé a zda odpovídají jednotlivým (konkrétně vypsaným) požadavkům zadavatele stanoveným v kvalifikační dokumentaci. Ministerstvo vnitra poskytlo zadavateli dne 28. 6. 2023 odpověď, ve které je uvedeno, že „můžeme potvrdit, že [Ing. J. K.] […] pracuje na Projektu CDBP a podle nám dostupných informací splňuje znalosti požadované GFŘ ve VZ“.

262.     Jak pak vyplývá z popisu průběhu správního řízení uvedeného výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad se v souvislosti s otázkou účasti Ing. J. K. na projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“, resp. v souvislosti s otázkou, zda daná osoba nabyla na předmětném referenčním projektu zadavatelem požadované znalosti a zkušenosti, obrátil dne 5. 2. 2024 rovněž na zaměstnavatele Ing. J. K. – společnost „Aricoma Digital s.r.o.“. Tato společnost ve své odpovědi z téhož dne uvedla, že „údaje uvedené v profesním životopise [Ing. J. K.] ze dne 22. 4. 2023 odpovídají skutečnosti, tj. jsou pravdivé. [Ing. J. K.] na projektu ‚CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky‘ získal Zadavatelem požadované […] znalosti a zkušenosti […]“, kdy současně výslovně vypsala veškeré tyto znalosti a zkušenosti.

263.     Na základě shora uvedených skutečností lze dle přesvědčení Úřadu konstatovat, že splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace v podobě dotčených znalostí a zkušeností ve vztahu k osobě Ing. J. K. jakožto osobě na pozici „Systémový specialita S“ lze mít v šetřeném případě za prokázané. Z profesního životopisu Ing. J. K. ze dne 22. 4. 2023 předloženého v nabídce vybraného dodavatele vyplývá splnění zadavatelem stanovených požadavků pro roli „Systémový specialista S“ a splnění těchto požadavků bylo nadto, což považuje Úřad v šetřeném případě za stěžejní, dne 28. 6. 2023 potvrzeno skrze Ministerstvo vnitra a dne 5. 2. 2024 rovněž skrze zaměstnavatele Ing. J. K. Dle Úřadu přitom nelze bez dalšího usuzovat, jak se snaží v podaném návrhu navrhovatel, že by snad Ministerstvo vnitra jakožto ústřední orgán státní správy potvrdilo skutečnosti, o kterých by nemělo náležité povědomí, resp. že by si před svou odpovědí „zodpovědně“ nezjistilo reálný stav věci. Nadto dle Úřadu o relevanci odpovědi Ministerstva vnitra může vypovídat i skutečnost, že byla poskytnuta ze strany ředitele Odboru centrálních informačního systémů, tj. přímo ze strany osoby zabývající se problematikou, jež je předmětem dotčené referenční zakázky. Současně uvedené potvrdila právě i společnost „Aricoma Digital s.r.o.“, pro niž (s čímž je navrhovatel zjevně obeznámen) Ing. J. K. vykonává činnosti na daném projektu, a má tedy „nejblíže“ k informacím o činnosti uvedené osoby na daném projektu, stejně tak uvedené potvrdil vybraný dodavatel jakožto hlavní dodavatel v rámci daného projektu. Jak pak uvádí sám navrhovatel, vymezení konkrétních rolí a specifických činností v rámci tohoto projektu je plně v gesci dodavatelského, potažmo poddodavatelského řetězce. Pokud tak hlavní dodavatel i poddodavatel, pro něhož Ing. J. K. vykonává dotčené činnosti, potvrzují pravdivost údajů uvedených v profesním životopise Ing. J. K. ohledně jeho účasti na příslušném projektu a získání zadavatelem požadovaných znalostí a zkušeností na tomto projektu (ve shodě s objednatelem tohoto projektu), není důvodu o uvedeném pochybovat.

264.     Úřad uvádí, že nepřehlíží prohlášení společnosti „IBM Česká republika, spol. s. r.o.“ (jež má být dle svých slov taktéž dodavatelem v rámci rozporovaného referenčního projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“) předložené navrhovatelem v námitkách a následně i v návrhu, které má dle navrhovatele zpochybňovat prokázání splnění zadavatelem požadované technické kvalifikace ve vztahu k osobě Ing. J. K. Je však třeba uvést, že z pohledu Úřadu toto prohlášení nepřináší žádné konkrétní skutečnosti, jež by byly způsobilé zpochybnit výše uvedené. Společnost „IBM Česká republika, spol. s r. o.“ sama v tomto prohlášení de facto přiznává, že není blíže obeznámena s rolí a činností Ing. J. K. na daném projektu, přičemž jí tvrzené skutečnosti ohledně nemožnosti výkonu některých činností ze strany této osoby jsou nepodložené domněnky. Úřad dodává, že pouze ze skutečnosti zapojení jednoho dodavatele v rámci určité činnosti na daném projektu, resp. formálního rozdělení odpovědností na daném projektu nelze dovozovat nemožnost určité osoby jiného dodavatele nabýt relevantní zkušenosti a znalosti spojené s danou činností na tomtéž projektu. Úřad k tomu akcentuje, že proti tomuto prohlášení stojí právě výše zmíněné potvrzení Ministerstva vnitra a potvrzení samotného zaměstnavatele Ing. J. K., kterým lze dle Úřadu přisuzovat vyšší vypovídací hodnotu, a to už jen s ohledem na výše uvedenou skutečnost, že právě zaměstnavatel Ing. J. K. by měl mít „nejlepší“ povědomí o jeho činnosti na dotčeném projektu. Jinými slovy řečeno, dle Úřadu není prohlášení společnosti „IBM Česká republika, spol. s r.o.“ s to zpochybnit odpověď Ministerstva vnitra a zaměstnavatele Ing. J. K. na jasně dané a řešené situaci přiléhavě formulované dotazy.

265.     Se zřetelem ke všemu výše uvedenému má tak Úřad za to, že předmětným námitkám navrhovatele nelze přisvědčit, respektive že dotčená část technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona ve vztahu k požadovanému členovi realizačního týmu dodavatele v pozici „Systémový specialista S“ byla Ing. J. K. splněna. K tomu Úřad doplňuje, že má za to, že v šetřeném případě není úkolem zadavatele či samotného Úřadu zjišťovat a posuzovat, zda daná osoba skutečně řádně plnila dotčené činnosti, a tudíž získala zadavatelem požadované znalosti a zkušenosti, když její zaměstnavatel i objednatel referenčního plnění uvedené potvrzují (srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0174/2021/VZ ze dne 7. 1. 2022). Úřad tak nepovažuje za racionální a potřebné ani prokazování skrze protokoly, přehledy činnosti či zápisy z kontrolních dnů atp., ze kterých by dle navrhovatele mohlo zapojení Ing. J. K. na referenční zakázce vyplývat.K návrhu navrhovatele, že by měl Úřad prověřit, z jakých podkladů vycházelo Ministerstvo vnitra při potvrzení zkušeností Ing. J. K. zadavateli, kdy vyloučit nelze ani dokazování formou výslechů konkrétních svědků, které potvrdí nebo vyvrátí zapojení Ing. J. K. na dotčeném projektu „CDBP – Projekt cestovních dokladů s biometrickými prvky“, pak Úřad s ohledem na uvedené toliko odkazuje na předchozí body odůvodnění tohoto rozhodnutí a dodává, že uvedený návrh navrhovatele shledává se zřetelem ke všem výše uvedeným skutečnostem a provedenému šetření nadbytečným.

K posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele

266.     Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele, podle které zadavatel posoudil mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen „MNNC“) vybraného dodavatele v rozporu se zákonem. Výhrady navrhovatele v této části námitek lze shrnout tak, že nabídková cena vybraného dodavatele dosahuje pouze 54 % předpokládané hodnoty rámcové dohody, avšak z oznámení o výběru ani ze zprávy o hodnocení nabídek nebylo patrné, zda zadavatel nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil jako MNNC, zda vybraný dodavatel svoji nabídkovou cenu odůvodnil a jak bylo toto případné odůvodnění zadavatelem posouzeno. V návrhu pak navrhovatel namítá, že zadavatel přistupuje k objasňování MNNC vybraného dodavatele netransparentně, neboť v rámci vypořádání námitek navrhovatel neobdržel žádné informace k odůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele. Zadavatel např. navrhovateli nesdělil, na základě jakých skutečností vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění MNNC, ke kterým položkám ceny se MNNC vztahovala a jaké údaje zadavatel požadoval objasnit a předložit. Současně zadavatel navrhovateli nesdělil žádné skutečnosti, které vybraný dodavatel předložil v rámci objasňování MNNC, především závěry znaleckého posudku (jež si nechal zadavatel v souvislosti s posuzováním MNNC u vybraného dodavatele zpracovat), které měly být navrhovateli dle jeho názoru v rámci zachování transparentnosti zadávacího řízení sděleny.

267.     Úřad k institutu MNNC v obecnosti uvádí, že jeho účelem je především chránit samotné zadavatele před tím, aby byli nuceni uzavřít smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky s dodavatelem, u něhož převládají pochybnosti o tom, že bude schopen veřejnou zakázku řádně realizovat. Ochrannou funkci MNNC vystihuje například důvodová zpráva ve vztahu k § 113 zákona následovně: „Institut mimořádně nízké ceny slouží k ochraně zadavatele před nabídkami dodavatelů, které by s ohledem na cenu představovaly riziko, že dodavatel nebude schopen za nabízenou cenu zakázku splnit.“. Právě s ohledem na primární charakter institut MNNC jakožto ochranného nástroje zadavatele jsou stanovena i práva a povinnosti zadavatele a účastníků zadávacího řízení s tím související a taktéž do jisté míry omezená přezkumná pravomoc Úřadu (jak bude blíže rozvedeno dále).

268.     Úřad v návaznosti na právě uvedené dále uvádí, že zákon v § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Posouzení nabídky z hlediska MNNC je podle § 113 odst. 1 zákona obligatorním úkonem zadavatele v rámci každého zadávacího řízení, avšak zákon zadavateli ukládá povinnost požádat dodavatele o zdůvodnění MNNC pouze v okamžiku, kdy zadavatel přítomnost MNNC skutečně zjistí. V takovém případě je povinností zadavatele postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, je zadavatel povinen podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, a to i v případě, že tento svou MNNC zdůvodnil nedostatečně. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované v § 113 odst. 4 zákona. Uvedené přitom potvrzuje ustálené rozhodovací praxe Úřadu (viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-24989/2022/500 ze dne 25. 7. 2022), resp. jeho předsedy (viz například rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0031/2019/VZ-10931/2019/322/HSc ze dne 17. 4. 2019) i judikatura správních soudů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016). Ostatně, výše uvedené navrhovatel nezpochybňuje, když sám např. v námitkách uváděl, že si je vědom současné právní úpravy institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, která zadavateli umožňuje na svou odpovědnost ponechat v zadávacím řízení účastníka a následně s tímto uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, ačkoliv jeho nabídková cena byla identifikována jako mimořádně nízká a daný účastník tuto skutečnost nijak objektivně nezdůvodnil.

269.     V rámci vyjasňování a vyhodnocování MNNC je zcela pochopitelný důraz kladený na maximální dodržení zásady transparentnosti, a to zejm. ve fázi, kdy zadavatel žádá dodavatele, aby odůvodnil vyskytující se MNNC, neboť tento postup může směřovat k vyloučení dodavatele, v jehož nabídce byla MNNC identifikována, což je nepochybně krok zadavatele vedoucí k omezení hospodářské soutěže. Současně je zadavatel povinen svůj postup v tomto kontextu uhájit při případném přezkumu jeho postupu, proto je více než žádoucí, aby v dokumentaci o zadávacím řízení zachytil otázku posouzení MNNC a jejího případného objasňování.

270.     Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně např. z přílohy č. 2 protokolu o jednání, Úřad zjistil, že zadavatel v posuzované věci u vybraného dodavatele MNNC identifikoval, a to u položek „Zajišťování vývoje Aplikace ADIS“ a „Činnosti podpory kybernetické bezpečnosti ADIS“, a tedy byl povinován se vybraného dodavatele dotázat na dané aspekty cenotvorby právě u těchto položek, což zadavatel učinil prostřednictvím žádosti o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 2.

271.     V rámci objasnění vybraného dodavatele č. 2 tento reagoval na zadavatelovu žádost, když nabídkovou cenu ve vztahu k zadavatelem identifikovaným položkám odůvodnil podrobným komentářem, přičemž současně zadavateli potvrdil skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

272.     Zadavatel se s vyjádřením poskytnutým vybraným dodavatelem nespokojil, a to s odůvodněním, že vybraný dodavatel dle zadavatele jednoznačně nezdůvodnil MNNC ve smyslu § 113 odst. 5 zákona. Zadavatel se proto rozhodl přezkoumat ceny nabízené dodavatelem osobou, která disponuje dostatečnou odborností v dané oblasti a nechal ve věci nabídkové ceny vybraného dodavatele vypracovat znalecký posudek. Výstupy znaleckého posudku, ve kterém byla MNNC identifikována u položek „Poskytování podpory provozu a pozáručního servisu Aplikace ADIS“, „Zajišťování vývoje Aplikace ADIS“ a „Služby ADIS Hotline, konzultační služby, technická podpora“ z nabídky vybraného dodavatele, pak zadavatel zapracoval do žádosti o objasnění č. 5 a opětovně vybraného dodavatele požádal o zdůvodnění nabídkové ceny (mj. i v kontextu otázky kybernetické bezpečnosti a mzdové otázky).[34]

273.     Na žádost zadavatele vybraný dodavatel reagoval v rámci objasnění č. 5, když mj. setrval na svém původním stanovisku, že jím nabízená cena v sobě zahrnuje dostatečnou ziskovost, z čehož vyplývá i úplné pokrytí nákladů spojených s plněním předmětu rámcové dohody, přičemž vybraný dodavatel disponuje silným technickým, znalostním i ekonomickým zázemím. Současně vybraný dodavatel zdůraznil, že se zavázal plnit předmět rámcové dohody v souladu se zadávacími podmínkami a opětovně zadavateli potvrdil skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, a to i pokud jde o dodržování pracovněprávních předpisů v souvislosti se mzdovou politikou vybraného dodavatele, stejně jako dodržování požadavků v oblasti kybernetické bezpečnosti a řízení kybernetických rizik (k čemuž současně velmi podrobně rozebral i způsoby zajišťování plnění těchto závazků, přičemž v této souvislosti mj. dále sdělil, že splňuje normu ISO 20000-1, která je mezinárodním standardem pro systémy řízení IT služeb a normu ISO 27001 zaměřenou na management informační bezpečnosti a zodpověděl zadavatelovy dotazy).

274.     Jak je patrné z přílohy č. 2 protokolu o jednání, zadavatel objasnění MNNC poskytnuté vybraným dodavatelem plně akceptoval s konstatováním, že vybraný dodavatel v rámci nabízené ceny prokázal schopnost řídit bezpečnost toku informací, lidské zdroje a zajistit plnění požadavků zadavatele v oblasti kybernetické bezpečnosti. Na základě právě uvedeného zadavatel potvrdil, že vybraný dodavatel svou MNNC zdůvodnil, a proto neshledal důvod k vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu § 48 odst. 4 zákona, přičemž ani nebyl naplněn důvod pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona.

275.     Úřad k námitce navrhovatele, že zadavatel postupoval při posouzení MNNC vybraného dodavatele v rozporu se zákonem, v prvé řadě podotýká, že zadavatel splnil povinnost podle § 113 odst. 1 zákona, když nabídku vybraného dodavatele posoudil z hlediska MNNC. S ohledem na to, že zadavatel identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele, tento postupoval zákonem předvídaným způsobem, když přistoupil ke druhé fázi posuzování MNNC, tedy ve smyslu § 46 zákona požádal vybraného dodavatele o odůvodnění nabídkové ceny, resp. jejích jednotlivých částí shledaných zadavatelem jakožto obsahující MNNC prostřednictvím žádosti o objasnění č. 2 a žádosti o objasnění č. 5. Z předmětných žádostí o objasnění je zřejmé, že tyto mj. směřují ke zjištění, zda nabídková cena vybraného dodavatele splňuje obligatorní zákonné požadavky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. V rámci objasnění č. 2 a objasnění č. 5 vybraný dodavatel zadavateli potvrdil, že zajistí dodržování povinností podle citovaného ustanovení zákona, přičemž z obsahu těchto objasnění ani z jiných částí dokumentace o zadávacím řízení (vč. znaleckého posudku) neplyne důkaz, že by tomu tak být nemělo, resp. že by měla být nabídková cena vybraného dodavatele MNNC právě z důvodu porušování těchto povinností (ostatně uvedené neplyne ani z úvah navrhovatele, jak bude rozebráno dále). Zadavatel tedy neměl povinnost vybraného dodavatele vyloučit ve smyslu § 113 odst. 6 zákona, kdy bylo následně pouze na jeho uvážení, zda vyhodnotí zdůvodnění jako relevantní a „přijme“ jej, tedy navrhovatele ponechá v zadávacím řízení, či nikoliv. S ohledem na zákonný rámec institutu MNNC tak nelze dovodit, že by se zadavatel při posouzení nabídkové ceny z pohledu MNNC u vybraného dodavatele dopustil porušení zákona, resp. že by k posouzení MNNC vůbec nepřistoupil, jak uvedl navrhovatel v námitkách.

276.     Úřad na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že je to pouze zadavatel, který má sám zvážit všechna rizika spojená s nabídnutou MNNC. Pokud se rozhodne, že takové riziko je schopen unést, může ponechat účastníka v zadávacím řízení i v případě, kdy jeho nabídka MNNC obsahuje, příp. dokonce i za situace, kdy je tato nezdůvodněna (jak sám konstatoval navrhovatel v námitkách). To, zda zadavatel uvážil všechna rizika či jejich míru pro plnění rámcové dohody, není a nemůže být předmětem přezkumu a rozhodování Úřadu. Jakožto orgán dozoru nad zadáváním veřejných zakázek je Úřad oprávněn posuzovat pouze to, zda zadavatel postupoval při posouzení MNNC, případně při následném vyloučení účastníka z důvodů souvisejících s MNNC, v souladu se zákonem, a zda byl jeho postup transparentní (srov. i výše odkazovaná rozhodnutí). V tomto kontextu tedy není pro otázku souladnosti postupu zadavatele se zákonem relevantní stěžejní argumentace obsažená v dotčené námitce navrhovatele ohledně údajného nedostatečného zdůvodnění MNNC ze strany vybraného dodavatele, resp. rizik možného budoucího neplnění atp.

277.     Úřad pro úplnost dodává, že navrhovatel v kontextu popisu případných budoucích rizik souvisejících s MNNC v nabídce vybraného dodavatele mj. zmiňuje i riziko možného neočekávaného ukončené plnění vybraného dodavatele v důsledku platební neschopnosti nebo insolvence a v tomto kontextu polemizuje, zda by v této souvislosti byly ze strany zadavatele (potažmo obecně) naplněny požadavky kybernetické bezpečnosti. Co se týká námitky navrhovatele, tj. že zadavatel v takovém případě nebude schopen garantovat dodržování právních předpisů vztahujících se k předmětu rámcové dohody v kontextu požadavků na kybernetickou bezpečnost, Úřad konstatuje, že právě uvedené jsou pouze hypotetické spekulace, které nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Úřad dále v této souvislosti opakuje svoji argumentaci, že zapojení zahraničních dodavatelů do plnění předmětu rámcové dohody také nutně neznamená nesplnění zadávacích podmínek a ani požadavků zadavatele na dodržení kybernetické bezpečnosti stanovených v čl. 3.3 zadávací dokumentace, resp. zákonem o kybernetické bezpečnosti, neboť vybraný dodavatel a stejně tak i jeho poddodavatelé se ve všech relevantních dokumentech zavazují zadávací podmínky vč. podmínek rámcové dohody plnit, stejně jako dodržovat právní předpisy, a ani v tomto ohledu nelze jejich nesplnění toliko předjímat. Nadto pouze úvahy v rovině, že je teoreticky možné, že kvůli nízkým cenám by mohlo v budoucnu dojít k přerušení poskytování služeb, kdy v tomto důsledku by teoreticky mohlo dojít i k porušení pravidel kybernetické bezpečnosti ze strany zadavatele, nejsou v kontextu posuzování otázky, zda není nabídková cena vybraného dodavatele MNNC z důvodu porušování právních předpisů, relevantní, jde pouze o skutečnost, kterou může zvážit zadavatel v rámci vyhodnocování rizik souvisejících s MNNC vybraného dodavatele. Úřad pak opakuje, že ani ze samotného znaleckého posudku neplyne, že by nabídková cena vybraného dodavatele měla být MNNC právě z důvodu porušování dotčených právních předpisů, když je zde rozebíráno spíše riziko pro zadavatele z pohledu kybernetické bezpečnosti z důvodu možného neposkytování služeb kvůli neschopnosti dodavatele plnit (pro podhodnocené ceny), případně kvůli nekvalifikovanosti pracovníků, tedy hlavně z pohledu povinností zadavatele dle zákona o kybernetické bezpečnosti.[35] Nadto, v objasnění č. 5 vybraný dodavatel obšírně reagoval na všechna vznesená rizika týkající se této oblasti. Skutečnost ohledně dodržování právních předpisů ze strany vybraného dodavatele pak nelze zpochybnit pouhou spekulací navrhovatele ohledně toho, co by případně mohlo být, kdyby náhodou v budoucnu nastaly určité okolnosti, které však nastat vůbec nemusí a pokud ano, je otázkou, jaké by měly důsledky.

278.     Shora popsané závěry platí i ve vztahu k úvahám navrhovatele, že nabídková cena vybraného dodavatele nemůže zohledňovat očekávaný nárůst mezd v odvětví informačních a komunikačních technologií, který se očekává v letech 2023 až 2027, resp. že (zejm. po zařazení nových zahraničních poddodavatelů znamenajících dle navrhovatele zvýšení nákladů) by se mzdy zaměstnanců vybraného dodavatele mohly dostat pod úroveň, která je zaručena pracovněprávními předpisy a kolektivními smlouvami. Dle názoru Úřadu nelze považovat ani ryze spekulativní úvahu navrhovatele o otázce vlivu růstu mezd, příp. nákladů na cestovné, diety, překladatele apod. na řádnost plnění ze strany vybraného dodavatele za relevantní pro zpochybnění jeho závazků a budoucího plnění, resp. naopak jako důvod pro vyloučení v souvislosti s MNNC dle § 113 odst. 6 zákona. Ostatně i zde platí, že z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vč. znaleckého posudku neplyne důkaz, že by měla být nabídková cena vybraného dodavatele MNNC právě z důvodu porušování těchto povinností, kdy lze pouze dodat, že v objasnění č. 5 se vybraný dodavatel obšírně vyjádřil i k aspektům mzdové politiky a souvisejícím otázkám. Úřadu nezbývá než opakovat, že se vybraný dodavatel zavázal dodržovat zadávací podmínky, včetně podmínek rámcové dohody, a současně zadavateli v rámci objasňování nabídky postupem dle § 46 zákona opakovaně potvrdil, že zajistí dodržování povinností vyplývajících z § 113 odst. 4 písm. a) zákona, vč. dodržování pracovněprávních předpisů v souvislosti se svou mzdovou politikou, přičemž Úřad opět akcentuje, že uvedené nelze zpochybnit pouhou spekulací navrhovatele, zda vybraný dodavatel opravdu bude postupovat tak, jak se zavázal.

279.     Pokud jde o námitku navrhovatele, že postup posouzení MNNC provedený zadavatelem je netransparentní, Úřad konstatuje následující. Jak již Úřad dovodil výše, z postupu zadavatele je patrné, že se posouzením MNNC vybraného dodavatele dostatečně zabýval a že se plně ztotožnil se zdůvodněním MNNC poskytnutým vybraným dodavatelem. Zadavatel také důsledně všechny své kroky a úvahy při posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele zdokumentoval v rámci dokumentace o zadávacím řízení, zejm. např. v odkazovaném protokolu o jednání a jeho příloze č. 2.[36]

280.     Pokud pak navrhovatel dovozuje netransparentnost postupu zadavatele především v kontextu toho, že měl rezignovat na poskytnutí jakýchkoliv závěrů o posouzení MNNC navrhovateli, Úřad musí konstatovat následující. O závěrech posouzení MNNC vybraného dodavatele byl navrhovatel vyrozuměn v rámci rozhodnutí o námitkách v návaznosti na jím vznesené námitky ohledně ukazatelů pro MNNC v nabídce vybraného dodavatele, kdy v tomto rozhodnutí zadavatel navrhovatele zcela konkrétně a srozumitelně informoval, že u vybraného dodavatele skutečně identifikoval MNNC, vyzval jej k objasnění a potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona a tento obojí doložil, tedy že zadavatel neshledal důvody pro vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu § 133 odst. 6 zákona a zároveň neshledal důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 4 zákona, neboť zdůvodnění vybraného dodavatele přijal. Úřad v této souvislosti dodává, že zákon zadavateli neukládá povinnost poskytovat účastníkům zadávacího řízení odůvodnění MNNC ve větší míře podrobností, příp. poskytovat podklady, ze kterých při posouzení MNNC vycházel, pakliže je z postupu zadavatele patrné, že se se zdůvodněním MNNC vybraného dodavatele plně ztotožnil. Ostatně uvedené je logické i v kontextu charakteru a principu posuzování MNNC, tj. zejm. že je to pouze zadavatel, kdo rozhoduje o tom, zda přijme případná rizika plynoucí z MNNC (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023, kde bylo výslovně uvedeno následující: „Důležité je, zda je takové vysvětlení srozumitelné a uvěřitelné pro zadavatele. Objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny není samostatným procesem, v němž má uchazeč ke všem svým tvrzením předkládat důkazy a má obstát při kontrole svého vysvětlení ostatními uchazeči. Pokud je pro zadavatele vysvětlení přesvědčivé, žádný předpis mu neukládá, že musí požadovat též důkazy pro ověření takového vysvětlení. Je na něm, jak obezřetný bude.“). Ač tak lze připustit, že vypořádání této námitky ze strany zadavatele v rámci rozhodnutí o námitkách je poměrně strohé a v zájmu větší transparentnosti celého postupu zadavatele při posuzování MNNC pro navrhovatele by bylo vhodné, pokud by zadavatel k uvedenému sdělil více skutečností (vč. např. uvedení, v jakých položkách MNNC shledal či shrnutí odůvodnění MNNC vybraným dodavatelem, resp. vysvětlení, proč jej přijal), nelze i s ohledem na výše uvedené zkonstatovat, že by danou námitku zadavatel vůbec nevypořádal či ji nevypořádal dostatečně. Ostatně, je třeba rozlišovat situace, kdy stěžovatel namítá, že zadavatel měl shledat MNNC a tato shledána nebyla, kdy se zadavatel vypořádá s důvody, proč tvrzení stěžovatele nesvědčí dle něj pro shledání MNNC a „nastartování“ celého procesu zdůvodňování MNNC, a situace, kdy zadavatel potvrzuje, že MNNC shledána byla a byl řádně proveden celý postup dle § 113 zákona – v druhém případě totiž zadavatel de facto ve shodě se stěžovatelem identifikuje MNNC, kdy pak je čistě na zadavateli, zda zdůvodnění této MNNC ze strany daného dodavatele přijme či nikoliv, přičemž tedy jakákoliv úvaha stěžovatele o dostatečnosti zdůvodnění MNNC a otázce jejího přijetí zadavatele nemá v kontextu posuzování dodržení zákonných pravidel ze strany zadavatele relevanci.

281.     Pokud jde o skutečnost, že zadavatel neuvedl posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele v oznámení o výběru, Úřad primárně podotýká, že zákon v § 119 a § 123 odst. 1 zákona výslovně neuvádí jako náležitost zprávy o hodnocení nabídek a ani samotného oznámení o výběru dodavatele otázku posuzování MNNC. Nicméně Úřad uznává, že transparentnosti průběhu zadávacího řízení by prospělo, pokud by zadavatel informaci o identifikaci MNNC v nabídce vybraného dodavatele a otázku přijetí jejího zdůvodnění vtělil do zprávy o hodnocení nabídek, resp. do oznámení o výběru dodavatele. Úřad takto konstatuje s vědomím obsahu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 10/2022-392 ze dne 20. 7. 2023, na nějž se odvolává navrhovatel. Avšak i z kontextu daného rozhodnutí je zřejmé, že je kladen primárně důraz na to, aby obecně zadavatel v souvislosti s MNNC postupoval v souladu se zákonnými pravidly pro její identifikaci a posuzování dle § 113 zákona a aby v dokumentaci o zadávacím řízení byly transparentně zachyceny základní rysy tohoto postupu zadavatele (srov. tam citovaná rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu), kdy uvedené konstantně zastává i Úřad a jeho předseda, dle nichž zadavatel své povinnosti na transparentní zachycení takového postupu dostojí zaznamenáním dotčeného postupu v rámci jakéhokoliv dokumentu  zařazeného v dokumentaci o zadávacím řízení tak, aby bylo možné následně postup zadavatele přezkoumat. Mimo jiné také z daného rozsudku, ale i ustálené rozhodovací praxe plyne, že v každém případě je pak třeba individuálně zvažovat, zda bylo případné ne zcela transparentní zachycení postup zadavatele v dokumentaci o zadávacím řízení opravdu natolik netransparentní, že mohlo vzbuzovat pochybnosti o férovosti a řádnosti soutěže, resp. o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, či nikoliv. V šetřeném případě je pak stěžejní, že zadavatel veškerý svůj postup a veškeré své úvahy související s identifikací a posuzováním MNNC v dokumentaci o zadávacím řízení řádně a podrobně zaznamenal (mimo samotné žádosti a objasnění zejm. např. v odkazovaném protokolu o jednání a jeho příloze č. 2), pouze „opomněl“ vtělit informaci o identifikaci MNNC v nabídce vybraného dodavatele a „přijetí“ jejího zdůvodnění do oznámení o výběru, kdy však samotný postup zadavatele při identifikaci a posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele nejeví žádné známky nečitelnosti, neférovosti či zastřenosti – právě naopak, když zadavatel řádně provedl posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele a po identifikaci MNNC v rámci této ceny se řádně tohoto dodavatele dotázal na její objasnění se všemi náležitostmi takové žádosti, nechal si pro účely posouzení MNNC zpracovat i externí posudek a nakonec se opětovně dotazoval i na tam identifikovaná rizika, přičemž své výsledné vyhodnocení získaných informací a podkladů řádně zaznamenal. Pokud by zadavatel nepostupoval při identifikaci a posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele v souladu se zákonem, případně pokud by veškerý jeho postup v tomto kontextu nebyl přezkoumatelný z dokumentace o zadávacím řízení, pak by samozřejmě nemohl obstát. Taková situace však v šetřeném případě nenastala. Současně je podstatné, že navrhovatel je kromě vybraného dodavatele jediným dalším účastníkem zadávacího řízení, přičemž v návaznosti na jím vznesenou námitku ohledně otázky identifikace MNNC v nabídce vybraného dodavatele v námitkách (ve kterých sám navrhovatel uváděl, že zadavatel dle něj nemá povinnost v oznámení o výběru či jeho přílohách uvádět informace o identifikaci a posouzení MNNC) zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele informoval o tom, že MNNC v nabídce vybraného dodavatele skutečně shledal, že jej vyzval k objasnění a potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, že tento dané skutečnosti potvrdil, MNNC objasnil a zadavatel toto objasnění přijal.

282.     K tomu je třeba uvést, že ani nezahrnutí vyhodnocení posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele ze strany zadavatele v rámci oznámení o výběru, případně ne zcela ideálně zvolené vypořádání dané námitky ze strany zadavatele, v šetřeném případě nemá (ani potenciální) vliv na výběr dodavatele, když v rámci procesu posuzování MNNC u vybraného dodavatele zadavatel nepochybil. Úřad pak nemá ani za to, že pro účely možnosti navrhovatele bránit se proti postupu zadavatele v intencích, v jakých může Úřad tento postup přezkoumat a případně dovodit nezákonnost s vlivem na výběr dodavatele (tedy zda zadavatel MNNC u vybraného posuzoval, zda v případě identifikace MNNC vyzval vybraného dodavatel k jejímu objasnění a potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona a zda nebyly naplněny důvody pro vyloučení dle § 113 dost. 6 zákona) by případné další informace a doklady mohly něco změnit na zde činěných závěrech. Úřad dodává, že ani po nahlédnutí do všech podkladů souvisejících s identifikací a objasňováním MNNC v nabídce vybraného dodavatele navrhovatel nepřinesl žádnou novou argumentaci, která by byla s to dovodit povinnost vyloučení vybraného dodavatele z důvodu MNNC (tj. z důvodů dle § 113 odst. 6 zákona), což je de facto jediná námitka, se kterou by případě mohl být navrhovatel úspěšný v kontextu konstatování pochybení zadavatele při posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele. Ostatně, ze znění námitek a následného návrhu je patrné, že navrhovatel primárně cílil na skutečnost, že nabídková cena vybraného dodavatele obsahuje MNNC a že tato skýtá pro zadavatele jistá rizika, v čemž zadavatel s navrhovatelem nejsou v rozporu, avšak zadavatel je tato rizika ochoten přijmout.

283.     Úřad s ohledem na vše výše uvedené s ohledem na skutkové okolnosti zde šetřeného případu dospěl k závěru, že ač by bližší uvedení otázky posuzování MNNC v nabídce vybraného dodavatele v oznámení o výběru, resp. zprávě o hodnocení nabídek mohlo být kvalifikováno jako jisté opomenutí zadavatele nesvědčící ve prospěch transparentnosti postupu pro navrhovatele, toto nedosahuje takové intenzity, aby jej bylo možné označit za nezákonný zásah do průběhu zadávacího řízení, resp. nelze dle Úřadu dovodit, že by postup zadavatele související s identifikací a posuzováním MNNC v nabídce vybraného dodavatele byl v celkovém kontextu natolik netransparentním, že by se jednalo o porušení zákona s potencialitou vlivu na výběr dodavatele.

284.     Úřad závěrem shrnuje, že zadavatel jednal v souladu se zákonem, když poté, co identifikoval MNNC v nabídce vybraného dodavatele, jej požádal o objasnění MNNC, a to formou jednoznačnou, podrobnou a dostatečně transparentní, vybraný dodavatel následně zadavateli poskytl nejen potvrzení skutečností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, ale i srozumitelné a přehledné odpovědi formou objasnění MNNC, na základě čehož tak zadavatel konstatoval, že objasnění MNNC přijal a vybraného dodavatele neměl důvod vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Ani tuto námitku navrhovatele směřující proti postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele Úřad neshledal případnou.

K tvrzenému omezení procesních práv navrhovatele

285.     Pokud jde o tvrzení navrhovatele, podle kterého byl tento nepřiměřeně omezen na svých procesních právech v důsledku Úřadem excesivně pojaté ochrany obchodního tajemství obsaženého v některých dokumentech, které tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení a slouží jako podklad pro rozhodnutí v nyní šetřené věci, Úřad konstatuje následující.

286.     Navrhovatel opakovaně získával přístup do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0855/2023/VZ v nyní šetřené věci (dále jen „spis“) prostřednictvím služby, resp. systému pro vzdálený přístup do spisu přes internetové připojení, přičemž byl ze strany Úřadu upozorněn, že části spisu obsahují obchodní tajemství, kdy tyto části spisu mohou být navrhovateli zpřístupněny k nahlížení pouze v sídle Úřadu a za zákonem stanovených podmínek. Úřad následně v průběhu lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí stanovené usnesením ze dne 6. 2. 2024 na jeho žádost navrhovateli dvakrát umožnil nahlédnout do spisu, a to v termínu, který byl dohodnut přímo s navrhovatelem a který proběhl za osobní účasti navrhovatele v sídle Úřadu dne 7. 2. 2024 a dne 14. 2. 2024. Navrhovateli byly v souladu s § 260 odst. 1 zákona zpřístupněny k nahlížení všechny listiny z dokumentace o zadávacím řízení, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz. Navrhovateli nebylo umožněno nahlížet pouze do části dokumentace o zadávacím řízení, která nesloužila nebo neměla sloužit jako důkaz a současně byl navrhovateli v souladu s výše uvedeným ustanovením zákona zpřístupněn seznam dokumentů, které byly z nahlížení vyloučeny. V této souvislosti byl navrhovatel ze strany Úřadu upozorněn, že některé položky správního spisu obsahují obchodní tajemství vybraného dodavatele ve smyslu § 504 občanského zákoníku, a proto byly tyto v souladu s § 271 odst. 2 zákona a § 38 odst. 6 věty první správního řádu částečně redigovány, avšak pouze v rozsahu údajů představujících obchodní tajemství vybraného dodavatele, jež však neslouží jako podklad pro vydání rozhodnutí ve věci (konkrétně se jednalo o položku č. 38 spisu, jež byla v redigované podobě zpřístupněna pod položkou č. 39 spisu, kdy redigováno bylo pouze velmi malé množství informací). Zbylá část správního spisu byla navrhovateli zpřístupněna v plném rozsahu, a to včetně částí spisu obsahujících obchodní tajemství vybraného dodavatele týkající se informací o rozpadu nabídkové ceny, resp. její skladbě a její tvorbě v kontextu vybraným dodavatelem poskytnutého odůvodnění jím předložené nabídkové ceny, jakož i informací o nasazení poddodavatelů významných z hlediska formulace nabídkové ceny, jež představují podklady pro vydání rozhodnutí v nyní posuzovaném případě. Vzhledem k tomu, že do všech písemností z dokumentace o zadávacím řízení sloužících nebo majících sloužit jako důkaz, bylo tedy navrhovateli v souladu se zákonem umožněno v rámci nahlížení do spisu nahlédnout, a to opakovaně, přičemž u redigovaných dokumentů slouží jako důkaz právě informace uvedené v této redigované verzi, Úřad je přesvědčen, že navrhovatel v tomto správním řízení není krácen na svých procesních právech. K tomu je třeba dodat, že Úřad nepřistupuje jako k obchodnímu tajemství en bloc k celým dokumentům zařazeným do podkladů rozhodnutí, ale vztahuje příslušnou ochranu pouze na informace představující obchodní tajemství vybraného dodavatele (jež byly výše identifikovány a jejichž identifikace plyne i z označení a vyjasnění obchodního tajemství vybraného dodavatele pod položkami č. 21, 36 a 39 spisu). S ohledem na skutečnost, že v rámci předchozího nahlížení patrně ze strany navrhovatele došlo k misinterpretaci uvedeného, Úřad navrhovatele o této skutečnosti řádně informoval v usnesení ze dne 23. 2. 2024 a současně navrhovateli hned v počátku další lhůty pro vyjádření k podkladům rozhodnutí stanovené usnesením ze dne 21. 2. 2024 poskytnul prostřednictvím služby, resp. systému pro vzdálený přístup do spisu přes internetové připojení kompletní podklady pro vydání rozhodnutí, pouze se znepřístupněnými informacemi představujícími obchodní tajemství.

287.     Úřad dále konstatuje, že, jak plyne i z výše uvedeného, důsledně uvážil otázku reálné existence obchodního tajemství vybraného dodavatele a v zájmu zákonnosti celého správního řízení důkladně zvážil i zákonem chráněné zájmy všech účastníků správního řízení a dle jeho přesvědčení tyto vzájemně dostatečně vyvážil, když se na jednu stranu zasadil o oprávněný zájem vybraného dodavatele na ochraně jeho obchodního tajemství a když na druhou stranu navrhovateli byly v plném rozsahu zpřístupněny dokumenty vztahující se k jím namítaným skutečnostem, do nichž opakovaně mohl nahlížet. Lze současně konstatovat, že navrhovateli (stejně jako ostatním účastníkům správního řízení) byla stanovena dostatečná lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, během níž měl dostatek času i možností se s příslušnými podklady seznámit (ať už při opakovaném fyzickém nahlížení v sídle Úřadu, kdy navrhovatel nahlížel i do informací představujících obchodní tajemství, nebo když mu byly podklady se znepřístupněnými informacemi představujícími obchodní tajemství poskytnuty vzdáleně). Současně je třeba upozornit, že navrhovatel v nové lhůtě k podkladům stanovené usnesením ze dne 21. 2. 2024 měl opětovně možnost přijít i osobně nahlédnout do spisu v sídle Úřadu (kde by měl opětovně možnost nahlédnout i do informací představujících obchodní tajemství, jež byly v rámci vzdáleně zaslaných dokumentů „začerněny“), nicméně této možnosti nevyužil. Úřad je tak přesvědčen, že nedošlo z jeho strany k nezákonnému zásahu do procesních práv navrhovatele, resp. jeho práva na spravedlivý proces, který by ovlivnil zákonnost tohoto rozhodnutí.

Závěr

288.     Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad ve věci návrhu navrhovatele ze dne 18. 12. 2023 rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Česká republika – Generální finanční ředitelství, Lazarská 15/7, 110 00 Praha

2.      O2 IT Services s.r.o., Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha

3.      Mgr. Tomáš Biem, advokát, Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn. Úřadu: Před provedením změn zapsaných do obchodního rejstříku dne 1. 5. 2023 a 1. 7. 2023 vybraný dodavatel figuroval pod obchodní firmou Atos IT Solutions and Services, s.r.o. (pro označení vybraného dodavatele pod tímto názvem, resp. před provedením korporátní přeměny zapsané do obchodního rejstříku dne 1. 5. 2023 bude Úřad pro přehlednost používat pojem „rozdělovaná společnost“).

[2] Pozn. Úřadu: Dostupný v obchodním rejstříku ve sbírce listin vybraného dodavatele pod https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=75862894&subjektId=1188962&spis=1337378.

[3] Pozn. Úřadu: Na základě změn zapsaných do obchodního rejstříku dne 11. 11. 2022 jmenovaná společnost nyní figuruje jako Atos Czech Republic s.r.o., IČO 17836905, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha.

[4] Pozn. Úřadu: Dostupná v obchodním rejstříku ve sbírce listin vybraného dodavatele pod https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=76390393&subjektId=1188962&spis=1337378.

[5] Pozn. Úřadu: Dostupná v obchodním rejstříku ve sbírce listin vybraného dodavatele pod https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=63634067&subjektId=503055&spis=98806.

[6] Pozn. Úřadu: Dostupná v obchodním rejstříku ve sbírce listin vybraného dodavatele pod https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=68633286&subjektId=503055&spis=98806.

[7] Pozn. Úřadu: Dostupná v obchodním rejstříku ve sbírce listin vybraného dodavatele pod https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=73943515&subjektId=503055&spis=98806.

[8] Pozn. Úřadu: Dostupná v obchodním rejstříku ve sbírce listin vybraného dodavatele pod https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=76390362&subjektId=503055&spis=98806.

[9] Pozn. Úřadu: Obdobně zadavatel stanovil v odst. 18.10 a 18.11 návrhu rámcové dohody.

[10] Pozn. Úřadu: Další osobou nominovanou vybraným dodavatelem k prokázání splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace byl Ing. D. H. [anonymizováno] (dále jen „Ing. D. H.“).

[11] Pozn. Úřadu: Další osobou nominovanou vybraným dodavatelem k prokázání splnění dotčeného kritéria technické kvalifikace byl RNDr. M. R. [anonymizováno] (dále jen „RNDr. M. R.“).

[12] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost dodává, že dotčené dotazování probíhalo v anglickém jazyce. Úřad současně konstatuje, že nikdo z účastníků správního řízení nenamítl, že by tato skutečnost bránila uplatnění jejich práv vyjádřit se k tomuto podkladu, a o znění tohoto přípisu není sporu (není zpochybněn), naopak účastníci řízení se k jeho obsahu věcně vyjadřují. V souladu s usnesením rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 12/2014-60 ze dne 14. 4. 2015 tak není nutno předmětný přípis překládat do českého jazyka.

[13] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost dodává, že dotčené dotazování probíhalo v anglickém jazyce. Úřad současně konstatuje, že nikdo z účastníků správního řízení nenamítl, že by tato skutečnost bránila uplatnění jejich práv vyjádřit se k tomuto podkladu a o znění tohoto přípisu není sporu (není zpochybněn), naopak účastníci řízení se k jeho obsahu věcně vyjadřují. Úřad proto odkazuje na výše uvedený závěr ohledně absence nutnosti překládat uvedené do českého jazyka. 

[14] Pozn. Úřadu: Dostupná na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/10165290?backlink=vo7pp.

[15] Pozn. Úřadu: Dostupná na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/18909415.

[16] Pozn. Úřadu: Pro úplnost Úřad uvádí, že požadavek zadavatele na objasnění skutečností týkajících se významné služby „Informační systém datových schránek“ poddodavatele „NEWPS.CZ s.r.o.“ byl již předmětem žádosti zadavatele o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1 a 2, kde se mj. řešil i požadavek na objasnění skutečností vztahujících se i k významné službě „Czech POINT“.

[17] Pozn. Úřadu: V rámci samotného objasnění č. 5 vybraný dodavatele uvádí, že v příloze dokládá objednatelem podepsané vybrané reference, kdy poukaz na potvrzení uvedených informací ze strany objednatele, resp. kontaktní osoby objednatele je i v textu samotného objasnění č. 5, nelze tedy souhlasit s domněnkou navrhovatele obsaženou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí 2, že není zřejmé, kdy zadavatel předmětný dokument obdržel.

[18] Pozn. Úřadu: V této souvislosti je třeba konstatovat, že argumentace navrhovatele uvedená v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí 2 ohledně nutnosti explicitního potvrzení objednatele, že smlouvy nutně tvoří jeden nedílný celek, resp. že jednotlivá dílčí plnění nemohou fungovat na sobě nezávislým způsobem jako samostatné významné služby, pro vyvrácení jeho námitky, je z pohledu Úřadu neopodstatněná, neboť opravdu není nezbytné, aby v daném referenčním listu konkrétní navrhovatelem uvedené formulace explicitně zazněly, když z jeho obsahu je výše popisované zcela zřejmé.

[19] Pozn. Úřadu: Úřad doplňuje, že domněnky navrhovatele uvedené vy vyjádření k podkladům o tom, že zadavatel ještě mohl objednatelům např. objasnit, co si sám představuje pod pojmem transakční webový portál apod., protože by třeba uvedené dotazy pochopili následně jinak, jsou z pohledu Úřadu s ohledem na vše uvedené neracionálními úvahami (i s ohledem na to, že zadávací podmínka bližší vymezení daného pojmu neobsahovala, tj. zadavatel postupoval přesně v souladu s jejím zněním) a nepodloženými spekulacemi, kdy Úřad má za to, že pokud by příslušní zástupci objednatelů (jakožto odborníci) nepochopili dané dotazy, příp. se necítili dostatečně způsobilí k zodpovězení daných dotazů, lze očekávat, že by se na zadavatele obrátili s dotazem k objasnění, příp. by uvedené ve své odpovědi uvedli, nic takového však nenastalo.

[20] Pozn. Úřadu: Úřad i zde dodává, že argumentace navrhovatele uvedená ve vyjádření k podkladům ohledně otázky totožnosti osoby odpovídající za dotčeného objednatele je taktéž nepatřičná. Pokud by daná kontaktní osoba nebyla odpovědná za objednatele uvedené řešit, lze legitimně předpokládat, že by odpověď neposkytla, příp. by uvedené ve své odpovědi uvedla, nic takového se však nestalo. Úřad zdůrazňuje, že nelze ke každému přistupovat s presumpcí nepoctivosti jejich jednání, jak činí navrhovatel.

[21] Pozn. Úřadu: V rámci samotného objasnění č. 5 vybraný dodavatele uvádí, že v příloze dokládá objednatelem podepsané vybrané reference, nelze tedy souhlasit s domněnkou navrhovatele obsaženou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí 2, že není zřejmé, kdy zadavatel předmětný dokument obdržel.

[22] Pozn. Úřadu: Dostupný na: https://www.crz.gov.sk/.

[23] Pozn. Úřadu: V této souvislosti je třeba konstatovat, že argumentace navrhovatele uvedená v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí 2 ohledně nutnosti explicitního potvrzení objednatele, že smlouvy nutně tvoří jeden nedílný celek, resp. že jednotlivá dílčí plnění nemohou fungovat na sobě nezávislým způsobem jako samostatné významné služby, pro vyvrácení jeho námitky, je z pohledu Úřadu neopodstatněná, neboť opravdu není nezbytné, aby v daném referenčním listu konkrétní navrhovatelem uvedené formulace explicitně zazněly, když z jeho obsahu je výše popisované zcela zřejmé.

[24] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost dodává, že navrhovatelem ve vyjádření k podkladům rozhodnutí 2 v této souvislosti zmiňované rozhodnutí Úřadu, resp. jím citované pasáže tohoto rozhodnutí nelze vytrhávat z kontextu, toto rozhodnutí řešilo skutkově odlišnou situaci, a proto nelze některé v něm uvedené dílčí argumentace bez dalšího přejímat, jak činí navrhovatel.

[25] Pozn. Úřadu: V rámci námitek navrhovatel současně uváděl pochybnost, zda s ohledem na korporátní přeměny v rámci rozdělované společnosti disponuje stále Eviden Slovakia s.r.o. dotčenou referencí, kdy však tuto námitku již neučinil součástí návrhu. Úřad i přesto k uvedenému konstatuje, že dle jeho přesvědčení je uvedená námitka lichá, stejně jako v případě argumentace navrhovatele související s otázkou dispozice s dříve získanou kvalifikací ze strany vybraného dodavatele, a to s odkazem na výše popsané skutečnosti.

[26] Pozn. Úřadu: Pro úplnost Úřad uvádí, že, jak vyplývá z objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 5, společnost „NEWPS.CZ s.r.o.“ zůstala tzv. realizačním poddodavatelem vybraného dodavatele.

[27] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost dodává, že zadavatel v dotčené žádosti o objasnění neuvedl, že by dospěl k závěru, že vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl nepravdivé údaje (jak tvrdí navrhovatel), pouze vyjádřil pochybnosti o splnění konkrétních zadavatelových požadavků předloženou referencí, kdy však ani skutečnost, pokud by zadavatel dospěl k závěru, že vybraný dodavatel uvedl ve své nabídce nepravdivé údaje, by neměla na zde činěné závěry vliv, neboť, jak Úřad uvedl výše, i v takovém případě je zadavatel oprávněn využít institut dle § 46 zákona a dodavatel je oprávněn v tomto režimu takovýto údaj změnit či nahradit, přičemž takto lze postupovat i vůči vybranému dodavateli, tedy bez nutnosti vyloučit v takovém případě vybraného dodavatele dle § 48 odst. 8 ve spojení s § 48 odst. 2 zákona. Uvedené závěry se přitom uplatní jak k rozporované referenční zakázce „Informační systém datových schránek“, tak k referenční zakázce „Czech POINT“, jejíž objasnění zadavatel požadoval v žádosti o objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1 a č. 2.

[28] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost doplňuje v kontextu argumentace navrhovatele z jeho námitek (jež však již neučinil součástí návrhu), že dle jeho přesvědčení písemné závazky zahraničních poddodavatelů odpovídají předkládané kvalifikaci prostřednictvím těchto poddodavatelů.

[29] Pozn. Úřadu: V tomto kontextu tedy není dle Úřadu potřebné provádět navrhovatelem navrhované šetření trhu zaměřené na výklad dotčené zadávací podmínky, jež by prokázalo Úřadem právě uvedený výklad.

[30] Pozn. Úřadu: Pro úplnost Úřad uvádí, že ačkoliv objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 6 obsahuje v „první“ části jisté formulace vybraného dodavatele, ze kterých nelze usuzovat na zcela zřejmý způsob plnění předmětu rámcové dohody v kontextu využití dotčených zahraničních poddodavatelů a jejich pracovníků, v závěru tohoto objasnění, jak je citováno výše, vybraný dodavatel jednoznačně deklaruje dodržení všech zadávacích podmínek, což opakovaně činí i ve vyjádření k návrhu.

[31] Pozn. Úřadu: K tomu lze dodat, že v kontextu posuzování splnění dotčené zadávací podmínky je bezpředmětné také to, zda zadavatel aktuálně přesně ví či neví, jakým způsobem bude vybraný dodavatel (v případě uzavření rámcové dohody) konkrétně jednotlivé činnosti plnit, když vybraný dodavatel se k plnění a dodržení veškerých zadávacích podmínek zavázal, a je tedy na něm, aby řádné plnění následně také zajistil. Obdobně je třeba reagovat i na úvahy navrhovatele ohledně otázky zapojení jednotlivých poddodavatelů do konkrétních činností v rámci případného plnění rámcové dohody, kdy lze pouze zopakovat, že tito se řádně v souladu s § 83 zákona zavázali k plnění konkrétních částí předmětu rámcové dohody v rozsahu prokazované kvalifikace, a to v souladu se zadávacími podmínkami a zákonem. Úřad v současné době nemá ani jakékoliv průkazné informace či podklady, že by nemělo být v budoucnu plněno dle příslušných poddodavatelských závazků, resp. v rozsahu kvalifikace prokazované poddodavateli, a to ani v kontextu objasnění č. 6 (k otázce jeho obsahu v souvislosti s popisem způsobu plnění blíže viz výše), pročež tedy nelze přisvědčit ani spekulaci navrhovatele ohledně této otázky uvedené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí 2. V této souvislosti lze doplnit, že v případě uzavření rámcové dohody s vybraným dodavatelem bude na zadavateli, aby vyžadoval, resp. kontroloval plnění dle příslušných písemných závazků. Pokud pak jde o tvrzení navrhovatele ohledně nejasné datace písemných závazků poddodavatelů vybraného dodavatele uvedené v oznámení o výběru, Úřad uvádí, že datum je odvozováno od originálů písemných závazků, jež vybraný dodavatel následně předložil zadavateli v návaznosti na výzvu dle § 122 odst. 3 zákona, a je tedy v pořádku.

[32] Pozn. Úřadu: V nastíněném kontextu je bezpředmětné, zda se v případě dotčeného kurzu jednalo o školení interní či externí, neboť i v rámci interního školení lze dotčené znalosti nabýt.

[33] Pozn. Úřadu: Pro úplnost Úřad uvádí, že v námitkách navrhovatel brojil rovněž proti neprokázání splnění technické kvalifikace ve vztahu k RNDr. M. R. jakožto další osobě nominované vybraným dodavatelem na pozici „Systémový specialista S“. Vzhledem k tomu, že zadavatel však v rozhodnutí o námitkách připustil, že osobou RNDr. M. R. nelze ze strany vybraného dodavatele kvalifikační požadavky pro roli „Systémový specialista S“ prokázat, zůstaly obsahem návrhu navrhovatele toliko shora uvedené skutečnosti týkající se Ing. J. K. Současně Úřad v této souvislosti poznamenává, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci stanovil pro pozici „Systémový specialista S“ jako minimum pouze jednu osobu, tedy dotčenou část kvalifikace lze považovat za splněnou, pokud alespoň jedna z dotčených osob předložených vybraným dodavatelem naplnila požadavky zadavatele na tuto pozici.

[34] Pozn. Úřadu: Úřad pro úplnost dodává, že tato žádost o objasnění č. 5 byla učiněna až po doplnění zahraničních poddodavatelů vybraného dodavatele, kdy tato i následné objasnění reflektovaly uvedenou skutečnost.

[35] Pozn. Úřadu: Úřad zde akcentuje, že navrhovatel v tomto kontextu ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí a vyjádření k podkladům rozhodnutí 2 opakuje pouze velmi obecný argument, že ze znaleckého posudku dle něj vyplývá, že zde hrozí riziko porušování právních předpisů (v kontextu rizika souvisejícího se zajištěním kybernetické bezpečnosti a kontinuity činnosti), kdy ale nepřináší žádnou konkrétnější argumentaci, jež by mohla dovozovat naplnění důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona. Úřad pak po prostudování znaleckého posudku dospěl k závěru, že ač tento obsahuje konstatování ohledně existence mimořádně nízkých cen a upozornění na rizika plnění za dané ceny plynoucí pro zadavatele, nelze z něj prokazatelně dovodit že by nabídková cena vybraného dodavatele měla být MNNC právě z důvodu porušování dotčených právních předpisů, jak ostatně bylo konstatováno výše.

[36] Pozn. Úřadu: Úřad tedy nesouhlasí s argumentací navrhovatele obsažnou v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí a vyjádřené k podkladům rozhodnutí 2, že by z dotčených podkladů neměly vyplývat úvahy zadavatele ohledně vypořádání se s MNNC, když naopak z těchto velmi jasně plyne, jaký byl postup zadavatele v souvislosti s objasňováním MNNC v nabídce vybraného dodavatele a stejně tak jakými úvahami se zadavatel řídil, včetně vypořádání toho, proč přijal objasnění ze strany vybraného dodavatele a nerozhodl se jej fakultativně vyloučit. Úřad zde akcentuje již výše uvedené, tedy že je pouze na zadavateli, zda přijme zdůvodnění MNNC ze strany vybraného dodavatele, kdy toto může přijmout i tehdy, pokud MNNC není dostatečně zdůvodněna. Zadavatel tedy nemá povinnost např. vypořádat všechny pochybnosti navrhovatele či znalce (uvedené ve znaleckém posudku) ohledně toho, zda za danou cenu bude skutečně schopen vybraný dodavatel řádně plnit, resp. objasnit, proč přijal rizika z MNNC plynoucí, jak se snaží dovozovat navrhovatel. Stejně tak to, že navrhovatel nesouhlasí s tím, aby zadavatel přijal zdůvodnění MNNC, nemůže zakládat nezákonnost postupu zadavatele. Ostatně do úvahy zadavatele ohledně přijetí zdůvodnění MNNC nemůže zasahovat ani Úřad.