číslo jednací: 18412/2024/500
spisová značka: S0359/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Vybavení odborných učeben v rámci I-KAP – laserové a gravírovací stroje |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 14. 5. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0359.pdf 420 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0359/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-18412/2024/500 |
|
Brno 3. 5. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, ve zkrácené formě - RRA PK, IČO 69153361, se sídlem náměstí Republiky 12, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice
v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Vybavení odborných učeben v rámci I-KAP – laserové a gravírovací stroje“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 5. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P19V00003748,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, ve zkrácené formě - RRA PK, IČO 69153361, se sídlem náměstí Republiky 12, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Vybavení odborných učeben v rámci I-KAP – laserové a gravírovací stroje“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 14. 5. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P19V00003748, nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 9 citovaného zákona, neboť u vybraného dodavatele – CKP Chrudim, a.s., IČO 15052532, se sídlem Průmyslová 7, 537 01 Chrudim – neověřil na základě informací vedených v obchodním rejstříku naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 7 citovaného zákona, a následně jmenovaného vybraného dodavatele z uvedeného zadávacího řízení nevyloučil, ačkoliv jmenovaný vybraný dodavatel byl ke dni 9. 8. 2019 českou akciovou společností, která neměla vydány výlučně zaknihované akcie, a nevztahovala se na něj výjimka z pravidla zakotvená v § 48 odst. 10 citovaného zákona, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele a zadal jmenovanou veřejnou zakázku, když dne 9. 8. 2019 uzavřel se jmenovaným vybraným dodavatelem Kupní smlouvu RRAPK/2019/24 na realizaci předmětu plnění jmenované veřejné zakázky.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, ve zkrácené formě - RRA PK, IČO 69153361, se sídlem náměstí Republiky 12, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, ve zkrácené formě - RRA PK, IČO 69153361, se sídlem náměstí Republiky 12, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice (dále „obviněný“ či „zadavatel“) – zahájil dne 14. 5. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek (dále jen „výzva“), na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení k zadání veřejné zakázky „Vybavení odborných učeben v rámci I-KAP – laserové a gravírovací stroje“ pod systémovým číslem P19V00003748 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem veřejné zakázky podle bodu 2. výzvy jsou „dodávky laserových a gravírovacích strojů pro projekt realizovaný v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, prioritní osa 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání (…).“
3. Podle bodu 2. výzvy je předpokládaná hodnota veřejné zakázky 610 000 Kč bez DPH.
4. Z nedatovaného oznámení o výběru dodavatele uveřejněného dne 28. 6. 2019 v souladu s bodem 14.1. výzvy na profilu zadavatele (dále jen „oznámení o výběru“) vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek dvě nabídky, a že jako nejvýhodnější byla vybrána nabídka vybraného dodavatele – CKP Chrudim, a.s., IČO 15052532, se sídlem Průmyslová 7, 537 01 Chrudim (dále jen „vybraný dodavatel“).
5. Obviněný dne 9. 8. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem Kupní smlouvu RRAPK/2019/24 „Vybavení odborných učeben v rámci I-KAP – laserové a gravírovací stroje“ (dále jen „kupní smlouva“) na plnění veřejné zakázky.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) projednává přestupky podle tohoto zákona, obdržel dne 15. 1. 2024 podnět k prošetření postupu obviněného, který zaevidoval pod sp. zn. ÚOHS-P0042/2024/VZ.
7. Stěžovatel v podnětu mj. tvrdí, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, když uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem, který dle informací uvedených v obchodním rejstříku měl v době před podpisem smlouvy vydáno 100 ks akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 50 tis. Kč. Vzhledem k této skutečnosti stěžovatel dospěl k závěru, že se obviněný svým postupem dopustil jednání v rozporu se zákonem, když před podpisem kupní smlouvy žádným způsobem neposuzoval důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 9 zákona a uzavřel kupní smlouvu s vybraným dodavatelem, který má právní formu akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
8. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
9. Dne 26. 1. 2024 obviněný zaslal Úřadu příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření ke skutečnosti napadané v podnětu.
10. Ve vyjádření ze dne 26. 1. 2024 obviněný sdělil, že v důsledku administrativního pochybení došlo k nedostatečnému prověření skutečnosti, zda vybraný dodavatel má zaknihované akcie. Zadavatel učinil opatření v tom smyslu, že prověřoval, kdo je skutečným vlastníkem vybraného dodavatele, což sice nemění nic na podstatě administrativního pochybení, jednalo se však o nedbalostní (nikoliv úmyslné) jednání zadavatele.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
11. Podle § 90 odst. 1 věty první zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem.
12. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
13. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení zákona
14. Podle § 48 odst. 7 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie.
15. Podle § 48 odst. 9 zákona zadavatel u vybraného dodavatele ověří naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7 na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud z informací vedených v obchodním rejstříku vyplývá naplnění důvodu pro vyloučení podle odstavce 7, zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí ze zadávacího řízení. Vybraného dodavatele se sídlem v zahraničí, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti, zadavatel požádá, aby v přiměřené lhůtě předložil písemné čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu účastníka zadávacího řízení, s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází; tato žádost se považuje za žádost podle § 46.
16. Podle § 48 odst. 10 zákona se ustanovení odstavců 7 a 9 nepoužije pro účastníka zadávacího řízení, pokud se jedná o akciovou společnost, jejíž akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví státu, obce nebo kraje.
17. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
18. Obviněný oznámení o výběru uveřejnil na profilu zadavatele dne 28. 6. 2019.
19. Obviněný dne 9. 8. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na plnění veřejné zakázky.
20. Z informací vedených v obchodním rejstříku u vybraného dodavatele, konkrétně na https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=118011&typ=UPLNY, vyplývá následující:
21. Z výroční zprávy vybraného dodavatele za rok 2018 uveřejněné na https://or.justice.cz/
ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=59696783&subjektId=118011&spis=608179 vyplývá následující:
22. Z notářského zápisu NZ 579/2019 sepsaného dne 26. 11. 2019 uveřejněného na https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=59888482&subjektId=118011&spis
=608179 vyplývá následující:
Právní posouzení
23. Úřad nejprve obecně uvádí, že důvod pro vyloučení účastníka zadávacího řízení, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, je v § 48 odst. 7 zákona formulován jako možný, nikoliv povinný. Oproti fakultativnosti postupu zadavatele podle § 48 odst. 7 zákona je však nutné zdůraznit obligatorní povahu povinnosti zadavatele vyplývající z § 48 odst. 9 zákona, tj. povinnosti bezpodmínečně přistoupit k ověření tam uvedených skutečností a v případě jejich naplnění přistoupit z tohoto důvodu k vyloučení ze zadávacího řízení již konkrétně vybraného dodavatele. Zákon tak zadavateli zakazuje uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem, jež nemůže být schopen s ohledem na podobu svých akcií věrohodně a ověřitelně doložit svou majetkovou strukturu zákonem předvídaným způsobem (má vydány výlučně zaknihované akcie).
24. Povinnosti vyplývající z § 48 odst. 7, 9 a 10 zákona jsou bezpochyby projevem snahy zákonodárce o posílení transparentnosti a průhlednosti majetkové struktury účastníků zadávacího řízení, kteří mají zájem realizovat veřejnou zakázku. Z citovaných ustanovení zákona vyplývá ve vztahu k šetřenému případu, že zadavatel je povinen vyloučit ze zadávacího řízení vybraného dodavatele, který je akciovou společností nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti a nemá vydány výlučně zaknihované akcie (pokud se nejedná o společnost, jejíž akcie jsou v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu ve vlastnictví obce nebo kraje).
25. S ohledem na § 48 odst. 9 zákona byl tedy obviněný v posuzovaném případě povinen u vybraného dodavatele ještě před uzavřením kupní smlouvy ověřit, zda nebyly naplněny důvody pro vyloučení vybraného zadavatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 7 zákona na základě informací vedených v obchodním rejstříku. Pokud by z informací vedených v obchodním rejstříku následně vyplynulo naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 7 zákona, měl obviněný povinnost vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit.
26. Úřad uvádí, že z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný s ohledem na požadavky obsažené v § 48 odst. 9 zákona u vybraného dodavatele neověřil na základě informací vedených v obchodním rejstříku naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Tuto skutečnost zadavatel navíc potvrdil ve vyjádření ze dne 26. 1. 2024, v němž uvedl, že v důsledku administrativního pochybení došlo k nedostatečnému prověření skutečnosti, zda vybraný dodavatel má zaknihované akcie.
27. Z informací vedených v obchodním rejstříku u vybraného dodavatele vyplývá, že ke dni uzavření kupní smlouvy, tj. k 9. 8. 2019, byl vybraný dodavatel českou akciovou společností, měl vydáno 100 kusů akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 50 tis. Kč (neměl tedy vydány výlučně zaknihované akcie) a nejednalo se o společnost, jejíž akcie v souhrnné hodnotě 100 % základního kapitálu vlastnila obec nebo kraj (nevztahovala se tedy na něj výjimka z pravidla zakotvená v § 48 odst. 10 zákona). Obviněný byl tudíž povinen vybraného dodavatele vyloučit ze zadávacího řízení.
28. Úřad tedy konstatuje, že obviněný v šetřeném případě nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 9 zákona, neboť u vybraného dodavatele neověřil na základě informací vedených v obchodním rejstříku naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 7 zákona, a následně vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil, ačkoliv vybraný dodavatel byl ke dni 9. 8. 2019 českou akciovou společností, která neměla vydány výlučně zaknihované akcie, a nevztahovala se na něj výjimka z pravidla zakotvená v § 48 odst. 10 zákona. Úřad tedy shledal, že tímto svým jednáním obviněnýnaplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle§ 268 odst. 1 písm. a) zákona.
29. Pokud jde o druhý ze znaků skutkové podstaty přestupku, tedy ovlivnění či možné ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že postup obviněného v šetřeném případě ovlivnil výběr dodavatele, neboť pokud by obviněný dodržel postup stanovený zákonem, musel by vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit podle § 48 odst. 9 zákona, tudíž by s ním nemohl uzavřít kupní smlouvu.
30. Rovněž poslední znak skutkové podstaty přestupku je naplněn, neboť obviněný veřejnou zakázku zadal, když s vybraným dodavatelem uzavřel dne 9. 8. 2019 kupní smlouvu.
31. V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že obviněnýse dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 9 zákona, neboť u vybraného dodavatele neověřil na základě informací vedených v obchodním rejstříku naplnění důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 7zákona, a následně vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil, ačkoliv vybraný dodavatel byl ke dni 9. 8. 2019 českou akciovou společností, která neměla vydány výlučně zaknihované akcie, a nevztahovala se na něj výjimka z pravidla zakotvená v § 48 odst. 10 zákona, přičemž tím ovlivnil výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, když dne 9. 8. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
32. S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
33. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť, jak vyplývá z obsahu tohoto příkazu, obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
34. Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.
35. Podle § 270 odst. 5 zákona promlčecí doba činí 5 let.
36. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
37. Úřad před uložením pokuty ověřil, zda ve vztahu k přestupku neuplynula promlčení doba podle § 270 odst. 5 zákona. Smlouva mezi obviněným a vybraným dodavatelem byla uzavřena dne 9. 8. 2019, tudíž ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 9. 8. 2019. Úřad konstatuje, že k uplynutí promlčecí doby stanovené v § 270 odst. 5 zákonave vztahu k přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu dosud nedošlo; odpovědnost obviněného za přestupek ke dni vydání tohoto příkazu tedy uplynutím promlčecí doby nezanikla.
38. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry pokuty.
39. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
40. Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, podle Článku II. odst. 1 kupní smlouvy činí 658 150 Kč bez DPH, tj. 796 361,50 Kč vč. DPH. V šetřeném případě tedy horní hranice možné výše pokuty činí 79 636,15 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).
41. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
42. Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
43. Hlavním kritériem rozhodným pro určení výměry pokuty je závažnost přestupku. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního přestupku na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen to, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). Při zvažování závažnosti přestupku Úřad zohlednil následující skutečnosti.
44. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu ve vyloučení vybraného dodavatele, který je českou akciovou společností a nemá vydány výlučně zaknihované akcie, ze zadávacího řízení (srov. § 48 odst. 9 zákona ve spojení s § 48 odst. 7 zákona). Postupem zadavatele tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v požadavku transparentnosti a průhlednosti majetkové struktury vybraného dodavatele, kterému má být zadána veřejná zakázka. Cílem § 48 odst. 9 zákona ve spojení s § 48 odst. 7 zákona je vyloučení rizika, že v případě výběru takového účastníka zadávacího řízení, který nemá vydány akcie výlučně ve formě zaknihovaných akcií, tento nebude s ohledem na podobu svých akcií schopen věrohodně a ověřitelně doložit svou majetkovou strukturu. Tato zákonná podmínka vyloučení vybraného dodavatele byla do zákona vložena v souvislosti s opatřeními proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, kdy „(s) jinými než zaknihovanými akciemi je totiž spojeno riziko, že takto doklady mohou být neprůkazné či nevěrohodné“ (viz Podešva, Vilém a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Systém ASPI. Wolters Kluwer). Tento důvod je nutné zohlednit i ve vztahu k posuzování povahy a závažnosti šetřeného přestupku, proto Úřad hodnotí obviněným spáchaný přestupek dle výroku I. tohoto příkazu jako velmi závažný, neboť obviněný svým protiprávním jednáním (opomenutím) zcela ignoroval ustanovení zákona, tudíž nemohl v době zadání veřejné zakázky, tedy dne 9. 8. 2019, kdy byla uzavřena kupní smlouva, věrohodně posoudit majetkovou strukturu vybraného dodavatele.
45. Co do povahy ohrožení zájmu veřejnosti je rovněž třeba připomenout, že škodlivost protiprávního jednání obviněného nelze zhojit pozdější změnou formy vydaných akcií u vybraného dodavatele, který se stal ke dni 27. 11. 2019 akciovou společností s vydanými akciemi výlučně v zaknihované formě, neboť takováto pozdější verifikace majetkové struktury vybraného dodavatele nic nevypovídá o tom, kdo byl držitelem akcií v minulosti, resp. ke dni 9. 8. 2019, kdy byla uzavřena kupní smlouva. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu Úřad tudíž uvádí, že následkem shora popsaného nezákonného postupu zadavatele byla situace, kdy nebyl vyloučen účastník zadávacího řízení, který měl být vyloučen obligatorně, ale naopak s ním byla uzavřena kupní smlouva na realizaci veřejné zakázky. Úřad dodává, že tento postup zadavatele nelze žádným způsobem zhojit, neboť plnění vyplývající z kupní smlouvy již bylo realizováno.
46. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 (publikován ve Sb. NSS 2248/2011), popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015-33. V prvně uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje, že „(t)restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty, resp. přestupky, což je výslovně uvedeno i v § 41 přestupkového zákona.
47. Úřad konstatuje, že přestupek dle výroku I. tohoto příkazu není v souběhu s jiným přestupkem obviněného. Vzhledem k právě řečenému Úřad tedy nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.
48. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
49. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu uzavřením kupní smlouvy, tj. dne 9. 8. 2019. V souvislosti s výše citovaným Úřad v daném případě zohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch obviněného časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. necelých pět let.
50. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil také fakt, že zadavatel stanovil v bodu 2. výzvy předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 610 000 Kč bez DPH, tudíž se dobrovolně rozhodnul zadat veřejnou zakázku malého rozsahu v jednom z druhů zadávacích řízení, v šetřeném případě ve zjednodušeném podlimitním řízení, a že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, podle Článku II. odst. 1 kupní smlouvy činila 658 150 Kč bez DPH, tzn. že i celková cena veřejné zakázky se pohybovala výrazně pod hranicí finančního limitu pro určení veřejné zakázky malého rozsahu stanoveného v § 27 písm. a) zákona (pod 2 mil. Kč).
51. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné přitěžující a ani žádné další polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše udělené pokuty.
52. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Dle rozvahy sestavené ke dni 31. 12. 2022 dostupné z https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=859259 činí celková aktiva obviněného 77 393 000 Kč a dle výkazu zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2022 dostupného tamtéž činí celkový výsledek hospodaření po zdanění 139 000 Kč. Úřad tyto skutečnosti při stanovení výše pokuty zohlednil, aby ji nebylo možno považovat vůči obviněnému za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
53. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem (spáchání přestupku) má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad si je vědom, že výše uvedené funkce nelze plně oddělit, přesto však po uvážení všech okolností případu a po uvážení všech argumentů zohlednil v šetřeném případě zejména preventivní charakter uložení sankce a stanovenou pokutu ve výši 30 000 Kč, i přes vysokou závažnost přestupku, vzhledem k výše popsaným souvislostem případu posoudil jako dostatečnou a naplňující obě funkce právní odpovědnosti, a to i přesto, že je stanovena při samotné dolní hranici její možné výše.
54. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
55. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, ve zkrácené formě - RRA PK, náměstí Republiky 12, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
