číslo jednací: 26306/2024/500
spisová značka: S0529/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Plnění spočívající v administraci žádostí o finanční podporu a v řízení projektů, v časovém rozmezí od 5. 11. 2020 do 5. 10. 2023
• Účastníci:
  1. LOŠBATES, dobrovolný svazek obcí
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 269 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 13. 7. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-S0529/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-26306/2024/500

Brno 3. 7. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) téhož zákona obviněným

• LOŠBATES, dobrovolný svazek obcí, IČO 06028781, se sídlem Horní náves 6, 251 62 Louňovice,

v souvislosti s uzavřením smluv na údajné veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž předmětem bylo plnění spočívající v administraci žádostí o finanční podporu a v řízení projektů, v časovém rozmezí od 5. 11. 2020 do 5. 10. 2023,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – LOŠBATES, dobrovolný svazek obcí, IČO 06028781, se sídlem Horní náves 6, 251 62 Louňovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 cit. zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem je plnění vyplývající z/ze

• objednávky ze dne 5. 11. 2020 na zpracování projektového záměru dle požadavků MŠMT pro plánovanou dotační výzvu na výstavbu nové svazkové školy LOŠBATES,
• objednávky ze dne 10. 11. 2020 na zpracování a podání žádosti o podporu z programu 2020 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje, ze Středočeského Fondu podpory včasné přípravy projektů EU 2021+ a NIP na projektovou dokumentaci k projektu nové školy. Název projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES“,
• objednávky ze dne 10. 11. 2020 na zpracování a podání žádosti o podporu z programu 2020 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje, ze Středočeského Fondu podpory včasné přípravy projektů EU 2021+ a NIP na technickou studii k projektu nové školy. Název projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES“,
• smlouvy o dílo ze dne 6. 2. 2021, jejímž předmětem plnění je vypracování žádosti o podporu pro projekt „Tělocvična při nové základní škole LOŠBATES – OPŽP“, ve znění dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2022,
• smlouvy o dílo ze dne 6. 2. 2021, jejímž předmětem plnění je vypracování žádosti o podporu pro projekt „Nová svazková škola LOŠBATES – OPŽP“, ve znění dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2022,
• objednávky ze dne 4. 6. 2021 na administraci projektu pro účely vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, administraci v průběhu realizace projektu, zpracování a odevzdání závěrečného vyhodnocení akce k projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES – projektová dokumentace“,
• objednávky ze dne 4. 6. 2021 na administraci projektu pro účely vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, administraci v průběhu realizace projektu, zpracování a odevzdání závěrečného vyhodnocení akce k projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES – technická studie“,
• objednávky ze dne 10. 3. 2022 na zpracování a podání žádosti o dotaci z rozpočtu MŠMT na projekt svazkové školy z programu 133 340 „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“,
• smlouvy o dílo ze dne 17. 4. 2023, jejímž předmětem je vypracování žádosti o podporu pro projekt „Nová svazková škola LOŠBATES“, jejímž poskytovatelem je MŠMT, z programu 133 340 „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“,
• smlouvy o řízení projektu ze dne 24. 4. 2023, jejímž předmětem je organizační zajištění a projektové a finanční řízení projektu s názvem „Nová svazková škola LOŠBATES“, financovaného z rozpočtu MŠMT, programu 133 340 „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“,
• objednávky ze dne 16. 8. 2023, jejímž předmětem je zpracování a podání žádosti o podporu z programu 2023 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje, ze Středočeského Infrastrukturního fondu, tématické zadání „Podpora rozvoje a obnovy základních a mateřských škol“, název projektu: „Nová svazková škola LOŠBATES – Středočeský kraj“,
• smlouvy o dílo ze dne 5. 10. 2023, jejímž předmětem je vypracování žádosti o podporu pro projekt „Sportovní hala při svazkové základní škole LOŠBATES – pasivní budova,
• smlouvy o dílo ze dne 5. 10. 2023, jejímž předmětem je vypracování žádosti o podporu pro projekt s názvem „Nová svazková základní škola LOŠBATES – pasivní budova“, a
• smlouvy o dílo ze dne 5. 10. 2023, jejímž předmětem je vypracování žádosti o podporu pro projekt s názvem „Sportovní hřiště LOŠBATES“,

tedy úplatné poskytnutí služeb ve smyslu § 14 odst. 2 cit. zákona, spočívajících v administraci žádostí o finanční podporu z různých dotačních programů a následném řízení projektů, jež tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 27 písm. a) cit. zákona, zakládající povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené podlimitní veřejné zakázky uzavřel smlouvy, resp. vystavil výše uvedené objednávky.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – LOŠBATES, dobrovolný svazek obcí, IČO 06028781, se sídlem Horní náves 6, 251 62 Louňovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 80 000,- Kč (osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

ODŮVODNĚNÍ

I.                   K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ

1.             Obviněný – LOŠBATES, dobrovolný svazek obcí, IČO 06028781, se sídlem Horní náves 6, 251 62 Louňovice (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), byl zřízen na základě Smlouvy o zřízení dobrovolného svazku obcí ze dne 11. 4. 2017, kterou společně uzavřely:

• obec Babice, IČO 00240028, se sídlem Ke Skále 76, 251 01 Babice,
• obec Louňovice, IČO 00240435, se sídlem Horní náves 6, 251 62 Louňovice,
• obec Svojetice, IČO 00240834, se sídlem Na Kopci 14, 251 62 Svojetice,
• obec Štíhlice, IČO 00639745, se sídlem Štíhlice 5, 281 63 Štíhlice, a
• obec Tehovec, IČO 43750648, se sídlem Tehovecká 22, 251 62 Tehovec.

2.             Účelem založení obviněného bylo podle preambule předmětné smlouvy plnění úkolů v oblasti školství, zejména zajišťování podmínek povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na území členských obcí a dětí umístěných na jejich území ve školských zařízeních pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, které se nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních.

3.             Obviněný v období od 5. 11. 2020 do 5. 10. 2023 poptával a částečně i uhradil plnění od dodavatele LKA s.r.o., IČO 07735405, se sídlem Jičínská 226/17, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný dodavatel“), a to mj. na základě níže uvedených dokumentů:

• objednávky ze dne 5. 11. 2020 na zpracování projektového záměru dle požadavků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále též jako „MŠMT“) pro plánovanou dotační výzvu na výstavbu nové svazkové školy LOŠBATES,
• objednávky ze dne 10. 11. 2020 na zpracování a podání žádosti o podporu z programu 2020 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu podpory včasné přípravy projektů EU 2021+ a NIP na projektovou dokumentaci k projektu nové školy. Název projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES“,
• objednávky ze dne 10. 11. 2020 na zpracování a podání žádosti o podporu z programu 2020 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Fondu podpory včasné přípravy projektů EU 2021+ a NIP na technickou studii k projektu nové školy,
• smlouvy o dílo ze dne 6. 2. 2021, jejímž předmětem plnění je vypracování žádosti o podporu pro projekt „Tělocvična při nové základní škole LOŠBATES – OPŽP“, ve znění dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2022,
• smlouvy o dílo ze dne 6. 2. 2021, jejímž předmětem plnění je vypracování žádosti o podporu pro projekt „Nová svazková škola LOŠBATES – OPŽP“, ve znění dodatku č. 1 ze dne 27. 7. 2022,
• objednávky ze dne 4. 6. 2021 na administraci projektu pro účely vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, administraci v průběhu realizace projektu, zpracování a odevzdání závěrečného vyhodnocení akce k projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES – projektová dokumentace“,
• objednávky ze dne 4. 6. 2021 na administraci projektu pro účely vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, administraci v průběhu realizace projektu, zpracování a odevzdání závěrečného vyhodnocení akce k projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES – technická studie“,
• objednávky ze dne 10. 3. 2022 na zpracování a podání žádosti o dotaci z rozpočtu MŠMT na projekt svazkové školy z programu 133 340 „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“,
• smlouvy o dílo ze dne 17. 4. 2023, jejímž předmětem je vypracování žádosti o podporu pro projekt „Nová svazková škola LOŠBATES“, jejímž poskytovatelem je MŠMT, z programu 133 340 „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“,
• smlouvy o řízení projektu ze dne 24. 4. 2023, jejímž předmětem je organizační zajištění a projektové a finanční řízení projektu s názvem „Nová svazková škola LOŠBATES“, financovaného z rozpočtu MŠMT, programu 133 340 „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“,
• objednávky ze dne 16. 8. 2023, jejímž předmětem je zpracování a podání žádosti o podporu z programu pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje ze Středočeského Infrastrukturního fondu, tématické zadání „Podpora rozvoje a obnovy základních a mateřských škol“, název projektu: „Nová svazková škola LOŠBATES – Středočeský kraj“,
• smlouvy o dílo ze dne 5. 10. 2023, jejímž předmětem je žádost o podporu pro projekt „Sportovní hala při svazkové základní škole LOŠBATES – pasivní budova“,
• smlouvy o dílo ze dne 5. 10. 2023, jejímž předmětem je žádost o podporu pro projekt s názvem „Nová svazková základní škola LOŠBATES – pasivní budova“,
• smlouvy o dílo ze dne 5. 10. 2023, jejímž předmětem je zpracování a podání žádosti o podporu pro projekt s názvem „Sportovní hřiště LOŠBATES“.

II.                   POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 13. 11. 2023 podnět z téhož dne s žádostí o prošetření postupu zadavatele v souvislosti s uzavíráním smluv s vybraným dodavatelem, jejichž předmětem bylo řízení projektů a administrace žádostí o finanční podporu z různých dotačních programů, které byly realizovány jako veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení[1] .

5.             Přípisem ze dne 23. 11. 2023 Úřad požádal zadavatele o zaslání písemného vyjádření ke shora popsanému podnětu a relevantní dokumentace pořízené v souvislosti s uzavřením veškerých smluv na předmětné plnění, včetně jejich příloh a dodatků, které zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem. Úřad dále žádal zadavatele, aby v případě, že se jednalo o uzavřenou smlouvu, ve které byla výše smluvní odměny koncipována jako procentuální podíl z potenciálně získané dotace, uvedl a relevantně doložil výši dotace, o níž zadavatel prostřednictvím služeb vybraného dodavatele žádal, resp. uvedl a relevantně doložil, jaká celková odměna měla vybranému dodavateli připadnout, pokud by s danou žádostí uspěl v plném rozsahu. Úřad také zadavatele žádal, aby sdělil výši všech smluvních odměn, které byly vybranému dodavateli vyplaceny, jakož i datum, kdy k jejich vyplacení došlo.

Vyjádření zadavatele k podnětu

6.             Zadavatel reagoval vyjádřením ze dne 1. 12. 2023 (dále jen „vyjádření“), které Úřad obdržel dne 6. 12. 2023, jehož přílohu tvořily Úřadem požadované dokumenty, tj. objednávky, smlouvy o dílo a řízení projektu, faktury, výpisy z účtu, relevantní části veřejnoprávních smluv o poskytnutí dotace, protokoly závěrečného vyhodnocení akce, vyúčtování přípravy projektu, a přehledy cestovních výdajů. Zadavatel popsal celkem 15 případů, kdy vybranému dodavateli vystavil objednávky či uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu, resp. dodatky ke smlouvám, přičemž označil dotační tituly, ze kterých prostřednictvím vybraného dodavatele žádal o podporu, a uvedl výši dotace, kterou získal.

7.             Zadavatel dále uvedl, že byl v roce 2017 založen za účelem dosažení jediného záměru – vystavět novou svazkovou základní školu pro 540 žáků. V roce 2019 činila předpokládaná cena plánované stavby 526 177 260,- Kč (bez DPH), což byla částka převyšující finanční poměry zadavatele, resp. obcí, které jsou členy zadavatele, a proto zadavatel hodlat většinu potřebných finančních prostředků získat čerpáním dotací. Zadavatel objednal poptávané služby u vybraného dodavatele na základě předchozích kladných zkušeností, přičemž současně uvedl, že služby poskytované vybraným dodavatelem zadavatel od počátku poptává výhradně v souvislosti s vybudováním školy. Z uvedeného důvodu zadavatel požadoval, aby poptávané služby realizoval jediný poskytovatel (vybraný dodavatel). Zadavatel rovněž uvedl, že na samém počátku nebylo zřejmé, jaké dotační tituly budou vypsány a v jakém objemu. Z toho důvodu zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu ve výši 1 800 000,- Kč jako souhrn možných veřejných zakázek na poptávané služby, přičemž vycházel z tehdy odhadované ceny stavby, která v roce 2019 činila 526 177 260,- Kč (bez DPH). Zadavatel stanovil souhrnnou předpokládanou hodnotu potenciálně poptávaného plnění, které mělo být od vybraného dodavatele požadováno, ve výši 1 800 000,- Kč, přičemž při stanovení dotčené výše předpokládané hodnoty počítal s žádostmi o dotace popsanými v bodech č. 1 – 8 a č. 10 níže uvedené tabulky.

8.             Zadavatel následně ve svém vyjádření konstatoval, že v průběhu času došlo k významnému navýšení cen za stavební práce, což zapříčinilo, že v roce 2023 činily očekávané náklady plánované stavby 804 948 185,- Kč (bez DPH), což mělo vliv na výši potřebného dotačního financování. Zadavatel rovněž uvedl, že měl od MŠMT původně přislíbenou dotaci na částku ve výši 800 000,- Kč na jednoho žáka. Škola bude koncipována na celkem 540 žáků, to znamená, že původně přislíbená dotace byla na částku 432 000 000,- Kč. Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že jde o nedostačující částku, MŠMT navýšilo přislíbenou dotaci na 1 100 000,- Kč na jednoho žáka, tj. při počtu 540 žáků se jedná o částku 594 000 000,- Kč (dotační titul označený v bodu 8 níže uvedené tabulky byl nahrazen dotačním titulem označeným v bodu 9 téže tabulky). Zadavatel dodal, že dotčená dotace od MŠMT stále nebyla dostačující k pokrytí nákladů celé stavby, proto bylo třeba hledat i další dotační tituly, které byly označeny v bodech č. 11 – 14 níže uvedené tabulky. Jednalo se o dotační tituly, se kterými zadavatel nepočítal, a proto je nezohlednil v předpokládané hodnotě souhrnu veřejných zakázek na služby spočívajících ve zpracování dotací a dotačního managementu.  Zadavatel konstatuje, že se nejedná o účelové dělení zakázky.

9.             Zadavatel rovněž sdělil, že není v jeho finančních možnostech uhradit zbývající finanční prostředky nad rámec výše uvedené dotace poskytnuté MŠMT, proto reagoval ad hoc na dílčí vypsané tituly, které by umožnily další čerpání dotačních prostředků na stavbu školy. Podle zadavatele není, s ohledem na obsáhlost projektové dokumentace a časové omezení pro podávání žádostí o dotace, možné poptávat dotčené služby u jiných dodavatelů. Závěrem svého vyjádření zadavatel kladně hodnotil poskytnuté služby vybraného dodavatele, a to jak z pohledu kvality, tak i z pohledu ceny. Zadavatel rovněž uvedl, že se jednalo o obsáhlý projekt, který nebylo možno jakkoliv dělit, a riskovat tím i případné pochybení v dotačních žádostech.

Úřadem zjištěné skutečnosti

10.         Úřad pro přehlednost převedl informace vyplývající z obdržené dokumentace k obviněným zadávaným dílčím veřejným zakázkám malého rozsahu do níže uvedené tabulky, ze které je patrné, jaké smlouvy zadavatel v období let 2020 – 2023 s vybraným dodavatelem uzavřel, resp. jaké objednávky zadavatel vystavil[2], a rovněž jaká byla předpokládaná hodnota dílčích veřejných zakázek malého rozsahu, výše sjednaných smluvních cen a odměn, jež měly náležet vybranému dodavateli za získání dotací, a výše smluvních cen a odměn, které zadavatel skutečně uhradil.

Tabulka smluv

č.	datum objednávky/smlouvy	projekt/dotační výzva	Smluvní cena bez DPH	Uhrazená částka bez DPH	Přiznaná dotace
1	objednávka ze dne 5. 11. 2020	zpracování projektového záměru podle požadavků MŠMT pro plánovanou dotační výzvu na výstavbu nové svazkové školy LOŠBATES	20 000,- Kč	20 000,- Kč	-
2	objednávka ze dne 10. 11. 2020	zpracování a podání žádosti o podporu – Středočeský Fond podpory včasné přípravy projektů EU 2021+ a NIP na projektovou dokumentaci k projektu nové školy.	10 000,- Kč za zpracování a podání žádosti	10 000,- Kč	1 890 000,- Kč
			60 000,- Kč odměna v případě schválení a přiznání dotace	60 000,- Kč
3	objednávka ze dne 10. 11. 2020	zpracování a podání žádosti o podporu – Středočeský Fond podpory včasné přípravy projektu EU 2021+ a NIP na technickou studii k projektu nové školy	10 000,- Kč za podání žádosti	10 000,- Kč	540 000,- Kč
			30 000,- Kč odměna za dotaci	30 000,- Kč
4	smlouva o dílo ze dne 6. 2. 2021	zpracování žádosti o podporu pro projekt „Tělocvična při nové základní škole LOŠBATES – OPŽP“ – Operační program Životní prostředí	39 000,- Kč za zhotovení žádosti	- (smlouva nebyla plněna z důvodu nutnosti přepracování projektové dokumentace)	-
	dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2022 – prodloužen termín plnění
			210 000,- Kč cena za zhotovení podkladů pro hodnocení žádosti o podporu
5	Smlouva o dílo ze dne 6. 2. 2021	zpracování žádosti o podporu pro projekt „Nová svazková škola LOŠBATES – OPŽP“ – Operační program Životního prostředí	39 000,- Kč za zhotovení žádosti	- (smlouva nebyla plněna, bylo nutné přepracovat dokumentaci)	-
	Dodatek č. 1 ze dne 27. 7. 2022 (prodloužení termínu plnění)
			210 000,- Kč za zhotovení podkladů pro hodnocení žádosti o podporu
6	Objednávka ze dne 4. 6. 2021 (návaznost na objednávku viz ad 2)	administrace projektu pro účely vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace (dále jen „RoPD“) administrace v průběhu realizace projektu, zpracování a odevzdání závěrečného vyhodnocení akce (dále jen „ZVA“) k projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES – projektová dokumentace“	5 000,- Kč  cena administrace projektu pro účely RoPD	5 000,- Kč	-
			5 000,- Kč cena administrace v průběhu realizace projektu	5 000,- Kč
			10 000,- Kč cena za zpracování ZVA	10 000,- Kč
7	Objednávka ze dne 4. 6. 2021 (návaznost na objednávku viz ad 3)	administrace projektu pro účely vydání RoPD, administrace v průběhu realizace projektu, zpracování a odevzdání ZVA k projektu „Příprava projektu nové svazkové školy LOŠBATES – technická studie	5 000,- Kč cena administrace projektu pro účely RoPD	5 000,- Kč	-
			5 000,- Kč cena administrace v průběhu realizace projektu	5 000,- Kč
			10 000,- Kč cena za zpracování ZVA	10 000,- Kč
8	Objednávka ze dne 10. 3. 2022	Zpracování a podání žádosti o podporu z rozpočtu MŠMT z programu „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“ na projekt „Nová svazková škola LOŠBATES“ [3]	19 000,- Kč cena za zpracování a podání žádosti o podporu	nepříznivá geopolitická situace – k plnění nedošlo, musel se přepracovat projekt	-
			0,1 % z přiznané dotace (předpokládaná výše dotace 432 000 000,- Kč) – odměna v případě přiznání podpory a vydání registrace akce (tj. 432 000,- Kč)
			0,15 % z přiznané dotace (předpokládaná výše dotace 432 000 000,- Kč) – odměna v případě podpisu smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby a vydání RoPD (tj. 648 000,- Kč)
9	Smlouva o dílo ze dne 17. 4. 2023	Zpracování a podání žádosti o podporu z rozpočtu MŠMT z programu „Podpora rozvoje infrastruktury základního vzdělávání zřizovaného obcemi a dobrovolnými svazky obcí“ na projekt „Nová svazková škola LOŠBATES“	19 000,- Kč cena za zpracování a podání žádosti o podporu	19 000,- Kč	504 900 000,- Kč
			0,1 % z přiznané dotace – odměna v případě přiznání podpory a vydání registrace akce (tj. 504 900,- Kč)	504 900,- Kč
			0,15 % z přiznané dotace – odměna v případě podpisu smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby a vydání RoPD   (tj. 757 350,- Kč)	-[4]
10	Smlouva o řízení projektu ze dne 24. 4. 2023	Organizační zajištění, projektové a finanční řízení projektu „Nová svazková škola LOŠBATES“[5]	10 000,- Kč cena za implementační činnost vedoucí k zahájení fyzické realizace (do zahájení stavebních prací) + cestovné	10 798,- Kč 10 000,- Kč 11 596,- Kč 11 596,- Kč 10 000,- Kč 14 596,- Kč 11 596,- Kč	-
			10 000,- Kč cena za jeden měsíc řízení projektu v době fyzické realizace (od zahájení do ukončení stavebních prací)
			30 000,- Kč cena za zpracování žádosti o platbu nebo situační zprávy	30 000,- Kč
11	Objednávka ze dne 16. 8. 2023[6]	Zpracování a podání žádosti o podporu z programu 2023 pro poskytování dotací z rozpočtu Středočeského kraje, projekt „Nová svazková škola LOŠBATES – Středočeský kraj“ (Požadovaná výše dotace 10 000 000,- Kč)	15 000,- Kč cena za zpracování a podání žádosti o poskytnutí dotace	15 000,- Kč
			60 000,- Kč odměna v případě schválení žádosti a přiznání dotace	60 000,- Kč
12	Smlouva o dílo ze dne 5. 10. 2023 (náhrada za dotaci viz bod 4)	Zpracování žádosti o podporu pro projekt „Sportovní hala při svazkové základní škole LOŠBATES – pasivní budova (poskytovatelem je Státní fond Životního prostředí)	25 000,- Kč cena za zhotovení žádosti o poskytnutí dotace	-	-
			210 000,- Kč odměna v případě schválení žádosti a přiznání dotace	-
13	Smlouva o dílo ze dne 5. 10. 2023 (náhrada za dotaci viz bod 5)	Zpracování žádosti o podporu pro projekt „Nová svazková základní škola LOŠBATES – pasivní budova“ (poskytovatelem je Státní fond Životního prostředí)	25 000,- Kč cena za zhotovení žádosti o poskytnutí dotace[7]	-	-
			210 000,- Kč odměna v případě schválení žádosti a přiznání dotace	-
14	Smlouva o dílo ze dne 5. 10. 2023	Zpracování a podání žádosti o podporu pro projekt s názvem „Sportovní hřiště LOŠBATES“, poskytovatelem dotace je Národní sportovní agentura ČR	25 000,- Kč cena za zhotovení žádosti o poskytnutí dotace	- (v době poskytnutí vyjádření neuhrazeno)	-
			2 % z přiznané dotace (předpokládaná výše dotace 13 563 000,- Kč, tj. 271 260,- Kč)	- (v době poskytnutí vyjádření neuhrazeno, výsledek nebyl znám)

III.                   ZÁVĚRY ÚŘADU

11.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

12.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

13.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, které jsou součástí spisu v této věci, zejména dokumentace související s veřejnými zakázkami malého rozsahu, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto příkazu. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

14.         Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

15.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále uvedeno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

16.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)            zjednodušené podlimitní řízení,

b)            otevřené řízení

c)             užší řízení,

d)            jednací řízení s uveřejněním,

e)            jednací řízení bez uveřejnění,

f)              řízení se soutěžním dialogem,

g)             řízení o inovačním partnerství,

h)            koncesní řízení, nebo

i)              řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

17.         Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v odstavci 3.

18.         Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

19.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

20.         Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a.      v jednom nebo více zadávacích řízení, nebo

b.      zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

21.         Podle § 18 odst. 2 zákona platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

22.         Podle § 18 odst. 3 zákona platí, že jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

23.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

24.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

25.         Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

26.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo služby částce 2 000 000 Kč.

27.         Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 odst. 1 až 3 zákona.

28.         Podle § 35 věty první zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem.

29.         Podle § 52 zákona může zadavatel pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu použít

a)      zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo

b)      druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté zákona obdobně s tím, že

1.      jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,

2.      u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,

3.      ustanovení části čtvrté zákona se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

30.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Právní posouzení

31.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu Úřad podotýká, že zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle zákona, pokud se neuplatní některá z výjimek.

32.         Úřad se nejprve musel vypořádat s otázkou, zda jednotlivě poptávaná plnění v šetřeném případě jsou jednou veřejnou zakázkou rozdělenou na části, či zda se jednalo o veřejnou zakázku, jejímž předmětem byly pravidelně pořizované nebo trvající služby ve smyslu § 19 odst. 1 zákona, tj. o tzv. „veřejnou zakázku pravidelné povahy“, neboť zodpovězení této otázky je rozhodné pro následné posouzení, zda zadavatel řádně stanovil předpokládanou hodnotu poptávaného plnění. Úřad v tomto směru odkazuje na odbornou literaturu[8], která dovozuje, že přestože pojem „veřejné zakázky pravidelné povahy“ není v zákoně výslovně definován, jsou jím myšleny „(…) takové trvající či pravidelně pořizované dodávky a služby, které zadavatel nakupuje opakovaně a jsou tedy prakticky trvale či opakovaně nezbytné pro jeho činnost a fungování. Rozsah a hodnota takového plnění je pro zadavatele v horizontu nejméně 12 kalendářních měsíců zpravidla (nikoliv však nutně) předvídatelná na základě předchozích nákupů. Tyto opakované nákupy jsou přitom realizovány zpravidla po delší časový úsek, přičemž není nezbytné, aby byly pořizovány zcela kontinuálně (bez jakéhokoliv přerušení). Rozhodující je, že se jedná o plnění pořizované opakovaně, tj. např. každý rok jej zadavatel pravidelně pořizuje a v optimálním případě jej i plánuje, jelikož bez řádného plánování nelze na straně zadavatele dosáhnout toho, aby ve všech ohledech vyhověl zákonným požadavkům na stanovení předpokládané hodnoty, protože zákonná úprava (zejména její judikatorní výklad) vychází z toho, že zadavatel plánuje své záměry (nákupy). V případě pravidelných veřejných zakázek se zpravidla bude jednat o dodávky a služby, které zadavatel potřebuje trvale k výkonu své činnosti; nejčastěji jde o provozně technická plnění typu dodávky kancelářských potřeb, úklidové a bezpečnostní služby, IT vybavení, softwarová a hardwarová podpora, hlasové a datové služby, případně projekční práce, právní služby, nákupy energií apod.“

33.         Úřad s odkazem na výše uvedenou souhrnnou tabulku, ve které jsou vyznačeny posuzované veřejné zakázky (ke kterým zadavatel přistupoval jako k veřejným zakázkám malého rozsahu), uvádí, že zadavatel v letech 2020 – 2023 uzavíral s vybraným dodavatelem smlouvy[9] opakovaně, a to na obdobný předmět plnění (v zásadě se jednalo o zhotovení žádosti o dotaci a/či záměru, příp. navazující administrace projektu a závěrečné vyhodnocení). Vzhledem k povaze plnění nelze uvažovat o tom, že by se jednalo o služby trvající, nicméně, jak již bylo uvedeno výše, předmětné plnění bylo nepochybně poptáváno opakovaně. V této souvislosti je však rovněž třeba podotknout, že jednotlivé smlouvy byly uzavírány, resp. objednávky vystavovány, v některých případech i více než s půlročním časovým odstupem, přičemž jejich „frekvence“ není dána onou typickou předvídatelnou (trvalou či opakovanou) potřebou zadavatele nezbytnou pro jeho činnost (jako je tomu např. u úklidových služeb), ale fakticky vzniká v důsledku vypsání „vhodného“ dotačního titulu. Především však zadavatel prostřednictvím předmětných služeb získává (resp. se o to pokouší) finanční prostředky na výstavbu nové svazkové školy, přičemž, jak sám ve svém vyjádření uvedl, byl založen právě za (jediným) účelem – vybudovat základní školu. Vzhledem k tomu, že dosažení stanoveného účelu je časově náročné, s přesahem několika let, lze sice očekávat vyšší četnost zadavatelem požadovaných plnění, což však ale zároveň neznamená, že by se nutně muselo jednat o plnění pravidelné povahy, neboť v okamžiku, kdy bude vybudována základní škola, zanikne i tato specifická, resp. v tomto smyslu jedinečná, potřeba zadavatele poptávat služby, které jsou předmětem plnění posuzovaných veřejných zakázek. V šetřeném případě se tedy nejedná o veřejnou zakázku, jejímž předmětem by byly pravidelně pořizované nebo trvající služby.

34.         Úřad v obecné rovině dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky dle vlastního uvážení, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí. Při uvažovaném rozdělení veřejné zakázky je však zadavatel vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se mj. řadí pravidlo o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřené v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo ukládající zadavateli stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky jako součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky, jejichž plnění společně tvoří jeden funkční celek a která jsou zadávána v časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část veřejné zakázky musí být zadávána postupy odpovídajícími výši tohoto součtu (tj. celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky). Pojem funkčního celku zákon nijak blíže nedefinuje, při jeho výkladu lze ovšem vycházet z recentní rozhodovací praxe Úřadu. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-20865/2021/161/TMi vydaného dne 24. 6. 2021 ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-R0089/2021/VZ vystupuje dle platné právní úpravy při určování toho, co se rozumí jednou veřejnou zakázkou, do popředí hledisko funkce poptávaného celku, které nemusí být nutně vždy naplněno i tam, kde spolu plnění věcně, místně a časově souvisí (a naopak může být funkční hledisko naplněno i tam, kde věcná a místní souvislost chybí). Předseda v citovaném rozhodnutí uvádí konkrétně následující: „V současné právní úpravě však vystupuje do popředí hledisko funkce poptávaného celku, které nemusí být nutně vždy naplněno i tam, kde spolu plnění věcně, místně i časově souvisejí. Určení, zda spolu plnění souvisí tak, aby je bylo nutno sčítat podle § 18 odst. 2 zákona, bude vždy velmi záležet na konkrétních okolnostech posuzovaných případů a charakteru předmětných plnění.“[10]   Funkční celek je tedy stěžejním faktorem pro posouzení povinnosti sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek, nelze však typizovat, co daný funkční celek obecně tvoří. Jak je uvedeno výše, v každém případě může být funkční celek založen na jiných okolnostech, a je proto potřeba každý případ posuzovat individuálně. Funkční celek je přitom třeba odvozovat od vzájemné provázanosti plnění v tom smyslu, zda plnění ve své komplexitě slouží jednomu účelu, odpovídá skutečnému záměru zadavatele a naplňuje jeho potřeby, které prostřednictvím veřejné zakázky hodlá uspokojit. Rozhodující pro správné určení funkčního celku je tedy zodpovězení otázky, zda je výše uvedeného účelu (naplnění zadavatelových potřeb) dosaženo až realizací více dílčích plnění, nebo dojde k jeho naplnění již realizací jednoho (byť na první pohled dílčího) plnění.

35.         Úřad se proto zabýval otázkou, zda jednotlivé dílčí veřejné zakázky, resp. smlouvy, které zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem, tvoří společně jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti s přihlédnutím ke skutečnosti, zda zadavatel mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jednalo toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv.

36.         Z dokumentů, které Úřadu předložil stěžovatel a zadavatel, vyplývá následující.

37.         K funkční souvislosti Úřad uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a jednotného cíle, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Úřad podotýká, že tento účel nemůže být příliš obecného rázu, neboť v takovém případě by byli zadavatelé nuceni sčítat předpokládané hodnoty zakázek spolu fakticky nesouvisejících. Při dovození funkční souvislosti u předmětné veřejné zakázky na služby spočívající v řízení projektů a administraci žádostí o finanční podporu z různých dotačních programů je třeba zohlednit celkový záměr těchto služeb, tj. že zadavatel poptával služby, jejichž prostřednictvím zamýšlel získat [příp. následně v souladu s pravidly vyčerpat (administrace projektu) a následně řádně vykázat (vyhodnocení)] finanční prostředky z různých dotačních programů na výstavbu nové svazkové školy a tyto projekty následně řídit. Úřad však současně konstatuje, že otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na jehož základě lze určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o jednu veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Nehraje přitom roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele. Rovněž tak pouze omezený význam má skutečnost, zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné. K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, ve kterém je konstatováno, že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého).“. Z rozhodnutí předsedy Úřadu R0087/2021/VZ vyplývá, že „[j]e totiž třeba vycházet z toho, že funkční souvislost je vlastnost posuzovaných plnění a nesouvisí s osobou zadavatele a jeho poměry.“ a že „otázka financování a rozpočtů není pro určení toho, zda spolu plnění funkčně souvisí, rozhodná.“

38.         K věcné souvislosti Úřad uvádí, že se jedná o jeden z korektivů při zjišťování, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami. Jinými slovy řečeno, platí, že aby se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti. Podle Úřadu bylo předmětem plnění u jednotlivých přijatých smluv vypracování žádostí o získání dotace a studií proveditelnosti, s tím související monitorovací zprávy pro splnění podmínek udržitelnosti projektu, administrace projektu pro účely vydání RoPD, řízení projektu v době fyzické realizace a zpracování ZVA. Úřad v dílčích předmětech jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu spatřuje totožné či obdobné znaky, neboť se jedná o jednotlivé dílčí, na sebe vzájemně navazující kroky vedoucí k úspěšnému získání dotace, která nebude následně z důvodu určitého pochybení krácena.

39.         Stran místní souvislosti Úřad konstatuje, že zadavatel poptával služby vybraného dodavatele za účelem získání dotačních finančních prostředků, které budou využity k úhradě výstavby nové základní školy. Vzhledem k povaze poskytovaných služeb, které lze (v převážné části jejich rozsahu) s ohledem na rozšířené prostředky elektronické komunikace realizovat prakticky z jakéhokoliv místa, však není místní souvislost plnění v daném případě nosným aspektem pro konstatování, zda předmětné (dílčí) veřejné zakázky tvoří jeden funkční celek.

40.         Vzhledem k výše uvedenému má Úřad za to, že plnění poptávané ve všech dílčích veřejných zakázkách malého rozsahu tvoří jeden funkční celek.

41.         Dále se Úřad zabýval otázkou, zda byl uvedený funkční celek zadáván v časové souvislosti. Jak vyplývá ze soudní judikatury (např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013), při posuzování hlediska časové souvislosti je třeba prošetřit zejména časové okolnosti zahájení zadávacího, resp. výběrového řízení, časový okamžik uzavření smluv s vybraným dodavatelem a rovněž termíny realizace veřejných zakázek. K časové souvislosti Úřad sděluje, že je nutno k jejímu posouzení přistoupit striktně kazuisticky, neboť, jak již bylo řečeno výše, záleží na konkrétních okolnostech daného případu. Časová souvislost není přesně ohraničená určitým pevně stanoveným okamžikem, ale je vždy nutno přihlížet k různým okolnostem. Časovou souvislost veřejných zakázek je třeba posuzovat v kontextu toho, zda zadavatel už v době zadávání první veřejné zakázky věděl či nutně měl předpokládat, že bude následovat zadání zakázky či zakázek dalších (které spolu se zadávanou tvoří funkční celek). Takovou vědomost lze bez dalšího presumovat pouze v situaci opravdové časové blízkosti zadání; není však vyloučeno konstatovat časovou souvislost i v případě plnění časově více vzdálených, bude-li prokázána právě vědomost zadavatele o tom, že další plnění budou, resp. mají nutně následovat.

42.         Ohledně pojmu „časová souvislost“ Úřad rovněž odkazuje na jeho výklad v komentářové literatuře: „Časová souvislost jako prvek určující jednu veřejnou zakázku je obecně zachován. Zákonodárce zřejmě zcela záměrně nedefinoval přesně, o jakou časovou souvislost se jedná, jelikož takové pojetí je s ohledem na rozličnost možných plnění prakticky neurčitelné. Jde současně o propojení s bývalým prvkem předvídatelnosti (záměru) potřebného plnění; neboli; zda je zadavateli zřejmé, zda a nakolik jednotlivá plnění, která tvoří jeden funkční celek, jsou součástí jednoho celkového projektu či záměru, který je například jen administrativně (či z důvodu financování) rozdělen na více etap. Časovou souvislostí v tomto pojetí tak může být jak doba několika dnů či týdnů, tak i doba několika měsíců a let (například v případě plánované výstavby areálu či postupného zpracování jednotlivých stupňů projektových dokumentací).“[11] nebo také: „Časovou souvislostí rozumíme souvislost jednotlivých fází zadávání a realizace částí veřejné zakázky v čase. Nejjednodušším příkladem časové souvislosti je souběžná realizace jednotlivých částí veřejné zakázky, popřípadě situace, kdy na sebe realizace jednotlivých částí těsně navazuje. V časové souvislosti však mohou být i činnosti předcházející, tj. příprava zadání dané části veřejné zakázky, vlastní zadávací proces, ale i příprava vlastního projektu dané části apod. Čím je doba mezi realizací jednotlivých částí veřejné zakázky delší, tím je samozřejmě určení existence časové souvislosti obtížnější. Avšak v obecné rovině bychom za časově souvislé části veřejné zakázky tvořící funkční celek mohli považovat v případě veřejných zakázek na dodávky a služby jedno účetní období (či kalendářní rok), u veřejných zakázek na stavební práce potom období přesahující jedno účetní období (či kalendářní rok) – dle povahy konkrétních stavebních prací. U všech druhů plnění veřejných zakázek však bude záležet především na konkrétních okolnostech daného případu.“ [12]

43.         Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017). Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ze dne 13. 8. 2019 č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-2346/2019/323/PBl uvedl: „Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.“[13]

44.         Úřad si je vědom toho, že posuzované časové období (2020 – 2023), kdy došlo k vystavení dotčených objednávek, resp. uzavření dotčených smluv, je poměrně dlouhé, přičemž nelze pominout ani tu skutečnost, že s odkazem na výše uvedenou tabulku shrnující posuzované dílčí veřejné zakázky malého rozsahu zadavatel vystavil jednotlivé objednávky, resp. uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvy v některých případech i více než s půlročním časovým odstupem (Úřad zde bere v potaz i smlouvy, které nebyly výsledně realizovány). Úřad však současně dospěl k závěru, že v šetřeném případě je třeba, pro účely posouzení, zda dotčené veřejné zakázky malého rozsahu (ne)představovaly jednu veřejnou zakázku, význam hlediska časové souvislosti poněkud rozvolnit s ohledem na skutečnost, že zadavatel jednotlivé zakázky malého rozsahu zadával s jediným cílem – získat dostatek finančních prostředků pro výstavbu nové základní školy. Jinými slovy, z vyjádření zadavatele a z uvedené tabulky je podle Úřadu zjevné, že zadavatel poptával, případně bude poptávat i do budoucna, služby vybraného dodavatele tak dlouho, dokud se mu jejich prostřednictvím nepodaří nashromáždit dostatečný finanční obnos pro výstavbu nové základní školy. Tak tomu bylo od samého počátku (od poptávání první z dotčených veřejných zakázek) a i z vyjádření zadavatele se podává, že je vyloučeno, aby to on sám chápal jinak. Vzhledem k tomu, že byl zadavatel veden potřebou získat podporu v řádu stovek milionů korun, bylo lze očekávat, že předmětný záměr zadavatele nebude dosažen v časovém rozmezí několika měsíců. Tento závěr Úřadu lze rovněž podložit konkrétním odkazem na veřejné zakázky malého rozsahu označené v bodech č. 4, 5 a 8 výše uvedené tabulky, které zadavatel poptával opakovaně – viz. body 9, 12 a 13, neboť se mu z důvodu nutnosti přepracování projektu, resp. „nepříznivé geopolitické situace“, nepodařilo získat dotaci. Vzhledem k uvedenému Úřad shledal mezi šetřenými zakázkami malého rozsahu časovou souvislost, přestože byly zadávány v časovém rozmezí čtyř let.

45.         Nad rámec uvedeného Úřad nyní reaguje na vyjádření zadavatele, že souhrnnou předpokládanou hodnotu poptávaného plnění ve výši 1 800 000,- Kč stanovil na základě předpokládané ceny stavby, která v roce 2019 činila 526 177 260,- Kč (bez DPH). Úřad již výše uvedl, že výstavba nové školy je dlouhodobým projektem, ostatně sám zadavatel ve svém vyjádření opakovaně zdůraznil jeho složitost a velikost. Úřad konstatuje, že právě s ohledem na délku a rozsáhlost daného projektu měl zadavatel počítat s tím, že v průběhu času, v důsledku inflace či růstu cen stavebního materiálu, reálně hrozí navýšení ceny stavby, a v důsledku toho i navýšení objemu, resp. ceny, služeb vybraného dodavatele, což logicky povede i k překročení zákonem stanovené hranice 2 000 000,- Kč (bez DPH), kdy je zadavatel povinen zadat podlimitní veřejnou zakázku v zadávacím řízení podle zákona.

46.         Úřad sumarizuje, že plnění shora označených veřejných zakázek malého rozsahu tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisí ve smyslu § 18 odst. 2 zákona. Pak tedy vyvstává otázka, zda byl zadavatel v případě předmětné veřejné zakázky povinen postupovat v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení. Za tímto účelem je nezbytné s ohledem na § 18 zákona vycházet z předpokládaných hodnot veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad uvádí, že zákon nezakazuje zadavatelům dělit předmět veřejné zakázky na části. Ust. § 18 zákona toto naopak umožňuje, nicméně, jak již bylo uvedeno výše, předpokládaná hodnota musí být vždy dána součtem všech těchto od sebe oddělených částí. Úřad doplňuje, že v souladu s § 16 odst. 5 zákona platí, že pokud veřejná zakázka není zadána v zadávacím řízení (jako tomu bylo v tomto případě), předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky.

47.         Vzhledem k tomu, že podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví v tomto případě k okamžiku zadání veřejné zakázky, neboť tato nebyla zadána v zadávacím řízení (zadavatel všechny poptávané služby zadával jako veřejné zakázky malého rozsahu), Úřad provedl součet níže uvedených smluvně sjednaných cen, resp. odměn (bez DPH):

• 20 000,- Kč (cena za zpracování projektového záměru)[14],
• 10 000,- Kč (cena za zpracování a podání žádosti o podporu) + 60 000,- Kč (odměna v případě schválení a přiznání dotace)[15],
• 10 000,- Kč (cena za zpracování a podání žádosti o podporu) + 30 000,- Kč (odměna v případě přiznání dotace, viz bod 3)[16],
• 39 000,- Kč (cena za zhotovení žádosti o podporu) + 210 000,- Kč (odměna v případě schválení žádosti a přiznání dotace)[17],
• 39 000,- Kč (cena za zhotovení žádosti o podporu) + 210 000,- Kč (odměna za zhotovení podkladů pro hodnocení žádosti o podporu)[18]
• 5 000,- Kč (cena za administraci projektu pro účely vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace) + 5 000,- Kč (cena za administraci v průběhu realizace projektu) + 10 000 (cena za zpracování ZVA)[19],
• 5 000,- Kč (cena za administraci projektu pro účely vydání RoPD) + 5 000,- Kč (cena administrace v průběhu realizace projektu) + 10 000,- Kč (cena za zpracování ZVA)[20],
• 19 000,- Kč (cena za zpracování a podání žádosti o podporu) + 432 000,- Kč (tj. 0,1 % z přiznané dotace – odměna v případě přiznání podpory a vydání registrace) + 648 000,- Kč (tj. 0,15 % z přiznané dotace – odměna v případě podpisu smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby a vydání RoPD)[21],
• 19 000,- Kč (cena za zpracování a podání žádosti o podporu) + 504 900,- Kč (tj. 0,1 % z přiznané dotace – odměna v případě přiznání podpory a vydání registrace akce) + 757 350,- Kč (tj. 0,15 % z přiznané dotace – odměna v případě podpisu smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby a vydání RoPD)[22],
• 100 000,- Kč [cena za 10 měsíců implementační činnosti vedoucí k zahájení fyzické realizace, která byla sjednána do zahájení stavebních prací, když Úřad za rozhodné období pro tento výpočet považuje časové rozmezí  květen 2023 (dne 24. 4. 2023 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o řízení projektu, z níž posuzované plněné vyplývalo, přičemž Úřad započítával jako první měsíc poskytnutého plnění květen 2023)  – únor 2024 (fyzická realizace výstavby základní školy mohla být zahájena až po podpisu smlouvy o dílo, kterou zadavatel se zhotovitelem uzavřel dne 11. 3. 2024, Úřad má tedy za to, že ještě v měsíci únoru 2024 vybraný dodavatel poskytoval zadavateli poptávané plnění v podobě implementační činnosti)], když sjednaná cena činila 10 000,- Kč/měsíc, + 330 000,- Kč [cena za 33 měsíců řízení projektu v době fyzické realizace, tj. od zahájení (smlouva o dílo na výstavbu základní školy byla uzavřena dne 11. 3. 2024, Úřad tedy považoval za zahájení výstavby měsíc duben 2024) – do ukončení stavebních prací (v článku VIII. smlouvy o řízení projektu ze dne 24. 4. 2024 bylo stanoveno, že závěr aktivit řízení projektu se předpokládá k 31. 12. 2026)], když sjednaná cena činila 10 000,- Kč/měsíc[23], + 7 182,- Kč (tj. částka za sjednané cestovné),
• 15 000,- Kč (cena za zpracování a podání žádosti o poskytnutí dotace) + 60 000,- Kč (odměna v případě schválení žádosti a přiznání dotace)[24],
• 25 000,- Kč (cena za zhotovení žádosti o poskytnutí dotace) + 210 000,- Kč (odměna v případě schválení žádosti o přiznání dotace)[25],
• 25 000,- Kč (cena za zhotovení žádosti o poskytnutí dotace) + 210 000,- Kč (odměna v případě schválení žádosti a přiznání dotace)[26],
• 25 000,- Kč (cena za zhotovení žádosti o poskytnutí dotace) + 271 260,- Kč (2 % z přiznané dotace v předpokládané výši 13 563 000,- Kč)[27].

48.         Úřad konstatuje, že součet uvedených sjednaných smluvních cen činí v souhrnu částku 4 326 692,- Kč. Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že zohlednil pouze smluvní ceny vyplývající ze smluv, resp. objednávek, které zadavatel vystavil či uzavřel ke dni vyjádření zadavatele k podnětu, tj. ke dni 1. 12. 2023, a lze proto očekávat, že než dojde k realizaci celého projektu, tj. vystavění nové základní školy, zadavatel uzavře s vybraným dodavatelem další smlouvy s přiléhavým plněním, což výše uvedený součet smluvních cen ještě navýší. 

49.         Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že šetřené veřejné zakázky představují podlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona, neboť celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit 2 mil. Kč stanovený v § 27 písm. a) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby a současně nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky dle § 25 zákona, který dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni 5. 10. 2023, činil ke dni uzavření předmětných smluv 5 610 000,- Kč.

50.         Úřadu tak nezbývá než konstatovat, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem, když podlimitní veřejnou zakázku, jejíž předmět je vymezen plněními realizovanými na základě výše specifikovaných objednávek a smluv,  nezadával s ohledem na její celkovou předpokládanou hodnotu v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle § 3 zákona ani nevyužil možnost postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. nejprve uzavřít postupem dle zákona rámcovou dohodu a následně v jejím rámci uzavírat dílčí smlouvy dle § 2 odst. 3 zákona ve spojení s § 131 odst. 2 zákona), nýbrž plnění zadával jednotlivě jako veřejné zakázky malého rozsahu. V této souvislosti Úřad opětovně připomíná, že uvedený závěr nikterak nevylučuje možnost obviněného zadat předmětnou veřejnou zakázku po částech, pouze by však musel předpokládanou hodnotu každé jednotlivé části určit s ohledem na celkový rozsah veřejné zakázky (prakticky tedy jednotlivé části nezadávat jako veřejné zakázky malého rozsahu, ale jako podlimitní veřejné zakázky).

51.         Úřad dále uvádí, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona.

52.         Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

53.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem dle výroku I. tohoto příkazu naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

54.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

55.         Podle 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

56.         Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula ve vztahu k přestupu promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 5. 10. 2023, tedy uzavřením poslední ze smluv na plnění, jež tvoří jeden funkční celek a je předmětem veřejné zakázky, kdy uzavřením tří posledních smluv v tento den (ve shora uvedené tabulce označeny v bodu 13, 14 a 15) došlo k dokonání přestupkového jednání obviněného.[28]

57.         Úřad v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že v nyní šetřeném případě promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula, a proto ani odpovědnost obviněného za přestupek dle výroku I. příkazu z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.

58.         Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry pokuty.

59.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

60.         V šetřené věci došlo k nesprávnému určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené do několika samostatně poptávaných plnění, přičemž ke dni vydání tohoto příkazu není přesná cena veřejných zakázek malého rozsahu známa, jelikož plnění z některých smluv má být poskytováno měsíčně do doby, než nastane určitá skutečnost, o které není zatím známo, kdy nastane, dále je proměnlivou položkou rovněž cestovné, které není hrazeno paušální částkou, ale dle skutečně vynaložených nákladů na jízdné (viz Smlouva o řízení projektu ze dne 24. 4. 2023 popsaná v bodech č. 10, v řádku 10 tabulky, a č. 47 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Celkovou cenu veřejné zakázky tak nelze v šetřeném případě zjistit. Přestože lze podle zákona za dotčený přestupek uložit pokutu ve výši do 20 000 000,- Kč, Úřad současně přihlédl k tomu, že by celková cena veřejné zakázky (finanční úhrada skutečně poskytnutých služeb) neměla přesáhnout 3 000 000,- Kč (bez DPH), z čehož 10 % činí 300 000 Kč. 

61.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

62.         Podle § 38 přestupkového zákona povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

63.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

64.         Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

65.         Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť plnění spočívající v řízení projektů a administraci žádostí o finanční podporu z různých dotačních programů, resp. získání finančních prostředků na výstavbu základní školy, obviněný rozdělil na samostatné veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona a obviněný předmět plnění poptal mimo zadávací řízení jako veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 3 zákona. Zde uvedeným postupem, za situace, kdy obviněnému byla dána ze zákona povinnost poptat dotčené služby za účelem výběru dodavatele (či dodavatelů) v řádném zadávacím řízení, kterou však obviněný nesplnil, obviněný obešel zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění v mezích pravidel stanovených zákonem.

66.         Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Skutečnost, že obviněný svým jednáním nepostupoval v souladu se zákonem, a tak pro účely získání poptávaného předmětu plnění narušil řádnou soutěž vedenou v intencích zákona, řadí dle výkladové praxe Úřadu předmětný přestupek obviněného mezi přestupky s vysokou mírou závažnosti, neboť narušuje samotnou podstatu účelu zákona (pohybuje-li se zadavatel za účelem získání poptávaného předmětu plnění zcela mimo režim zadávacího řízení dle zákona, ač byl k takovému postupu povinen, dochází k zásadnímu narušení řádného soutěžního prostředí), pročež se tento závěr promítne jako jeden z faktorů do výše vyměřené pokuty.

67.         Posouzení závažnosti přestupku je též spojeno s následkem přestupku a okolnostmi, za nichž byl spáchán, k čemuž Úřad uvádí následující.

68.         Zadavatel v šetřeném případě vyloučil jakoukoliv formu soutěže tím, že vystavil výše uvedené objednávky, resp. uzavřel výše uvedené smlouvy přímo s jedním dodavatelem, aniž by přinejmenším oslovil více potenciálních dodavatelů, kteří by byli schopni poptávaný předmět plnění realizovat. Zadavatel tak zcela vyloučil z možnosti realizovat poptávaný předmět plnění veškeré potenciální dodavatele vyjma jím (bez dalšího) vybraného, v důsledku čehož nepochybně mohlo dojít k nehospodárnému využití veřejných prostředků a rovněž mohl mít uvedený postup nepříznivý dopad na konkurenční prostředí v daném tržním odvětví. Zadavatel tak fakticky zcela ignoroval existenci zákona a jeho základních zásad a jeho postupem tak došlo ke zcela flagrantnímu porušení zákona.

69.         Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě shledal jako polehčující okolnost skutečnost, již následně zohlednil při stanovení výše pokuty, a to že do celkového součtu sjednaných smluvních cen (a tedy do Úřadem vypočtené předpokládané hodnoty) byly, v souladu se zákonem, započítány i sjednané ceny, resp. odměny, za dílčí plnění specifikovaná v bodech č. 4, 5 a 8 shora uvedené tabulky, jež však zadavatel vybranému dodavateli neuhradil, neboť se tato plnění nerealizovala. Zadavatel byl nucen dotčená plnění poptávat u vybraného dodavatele opakovaně (popsáno v bodech č. 12, 13 a 9 shora uvedené tabulky). Úřad tedy zohlednil skutečnost, že část odměn za případné získání dotací zadavatel vybranému dodavateli neuhradil, neboť z výše uvedených důvodů k plnění nedošlo, a poptávání předmětných služeb se z toho důvodu opakovalo (ačkoliv došlo k opakovanému zadání, nejednalo se o „zdvojnásobení“ předmětu, tj. nebyl reálně v tomto rozsahu navýšen objem poptávaných služeb). Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že neshledal žádné přitěžující ani žádné další polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše ukládané pokuty.  

70.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

71.         Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného.

72.         Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zadavatele na rok 2024 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s celkovými příjmy ve výši 648 825 690,- Kč.[29]

73.         Úřad při stanovení pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

74.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad k výši pokuty konstatuje, že uložená pokuta naplňuje dostatečně obě shora zmíněné funkce, aniž by se zároveň jednalo o pokutu likvidační.

75.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

76.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

LOŠBATES, dobrovolný svazek obcí, Horní náves 6, 251 62 Louňovice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Stěžovatel v podnětu uvádí „bez výběrového řízení“

[2] objednávky vystavené zadavatelem byly vybraným dodavatelem akceptovány téhož dne, přičemž Úřad vycházel ze skutečnosti, že u podpisu vybraného dodavatele, kterým došlo k akceptaci objednávky, není uvedeno odlišné datum (je tomu tak ve všech případech, vyjma objednávky pod č. 14)

[3] Podle vyjádření zadavatele byl původní předpoklad výše dotace 800,- Kč/1 žák, tj. při celkovém počtu 540 žáků částka ve výši 432 000 000,- Kč.

[4] Zadavatel nesdělil Úřadu žádné bližší informace, do doby odeslání vyjádření zřejmě nebylo fakturováno ani hrazeno.

[5] Souvisí s poskytnutou dotací uvedenou v předchozím řádku tabulky.

[6] Na objednávce je uvedeno, že je ze dne 31. 7. 2023, podepsána však byla elektronicky až dne 16. 8. 2023. Zadavatel požadoval dotaci ve výši 10 000 000,- Kč, z daňového dokladu (faktury) č. 230625 vyplývá, že žádost o poskytnutí dotace byla schválena.

[7] Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že dotčená žádost o podporu byla jejím poskytovatelem akceptována, nicméně doposud (ke dni vyjádření zadavatele) nebyla uhrazena.

[8] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 146 – 154.

[9] Byly uzavírány zejména smlouvy o dílo nebo docházelo k akceptaci (ze strany vybraného dodavatele) objednávek vystavených zadavatelem (tyto tedy rovněž představovaly smlouvy o dílo).

[10] Podobné závěry dovodil předseda i v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0087/2021/VZ, č. j. ÚOHS-21886/2021/161/EDo ze dne 9. 7. 2021 (dále jen „R0087/2021/VZ“).

[11] Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 112.

[12] Macek, I. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: praktický komentář s judikaturou. Praha: Leges, 2017, str. 80

[13] Obdobně také rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0204/2020/VZ, č. j. ÚOHS-01571/2021/162/PJe ze dne 19. 1. 2021: „Posuzování časové souvislosti slouží totiž především k tomu, aby mohl Úřad co možná nejpřesněji určit, zda již v okamžiku zadávání jedné veřejné zakázky musel zadavatel prokazatelně vědět, případně při řádné péči o jím svěřenou agendu důvodně tušit, že bude v dané věci potřeba zadávat rovněž další úzce související zakázku, potažmo zakázky.“

[14] viz VZMR popsaná v bodu 1 tabulky.

[15] viz VZMR popsaná v bodu 2 tabulky.

[16] viz VZMR popsaná v bodu 3 tabulky.

[17] Viz VZMR popsaná v bodu 4 tabulky.

[18] viz VZMR popsaná v bodu 5 tabulky.

[19] viz VZMR popsaná v bodu 6 tabulky.

[20] viz VZMR popsaná v bodu 7 tabulky.

[21] viz VZMR popsaná v bodu 8 tabulky.

[22] viz VZMR popsaná v bodu 9 tabulky.

[23] viz VZMR popsaná v bodu 10 tabulky. Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že z článku III. smlouvy o řízení projektu ze dne 24. 4. 2023 vyplývá, že předmětem jejího plnění mělo být rovněž zpracování žádosti o platbu nebo situační zprávy, zpoplatněné částkou 30 000,- Kč. Úřad však nemá k dispozici informace o tom, zda, popř. kolik takových žádostí či zpráv vybraný dodavatel pro zadavatele zpracoval, proto Úřad toto plnění pro účely stanovení celkového součtu sjednaných cen nezapočítal.

[24] viz VZMR popsaná v bodu 11 tabulky.

[25] viz VZMR popsaná v bodu 12 tabulky.

[26] viz VZMR popsaná v bodu 13 tabulky.

[27] viz VZMR popsaná v bodu 14 tabulky.

[28] Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/Edo ze dne 4. 11. 2018 dochází, mutatis mutandis, k dokonání protiprávního jednání v případě rozdělení veřejné zakázky „[…] až v okamžiku, kdy zadavatel uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“ (ačkoli byl daný závěr vysloven ve vztahu k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je plně aplikovatelný i v daném případě, neboť právní úprava zákona, byť formulovaná odlišně, klade na zadavatele v  šetřené otázce totožné nároky).

[29] Dostupné z https://www.losbates.cz/uredni-deska/schvaleny-rozpocet-dso-losbates-pro-rok-2024-148.html?kshow=5