číslo jednací: 28837/2024/500
spisová značka: S0600/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Reko areálu Ke Zděři – II. etapa |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 7. 8. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0600.pdf 299 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0600/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-28837/2024/500 |
|
Brno 26. 7. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) citovaného zákona obviněným
- SC Olympia Radotín z.s., IČO 26644746, se sídlem Ke Zděři 1741/21, Radotín, 153 00 Praha 5,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Reko areálu Ke Zděři – II. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 3. 11. 2022,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – SC Olympia Radotín z.s., IČO 26644746, se sídlem Ke Zděři 1741/21, Radotín, 153 00 Praha 5 – se v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Reko areálu Ke Zděři – II. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 3. 11. 2022, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že postupoval při vyřizování námitek ze dne 25. 11. 2022 podaných stěžovatelem – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň, jež byly obviněnému doručeny téhož dne a jež směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky a proti postupu zadavatele, v rozporu s § 245 odst. 1 citovaného zákona, když do 15 dnů od jejich doručení, tedy nejpozději do 12. 12. 2022, neodeslal cit. stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – SC Olympia Radotín z.s., IČO 26644746, se sídlem Ke Zděři 1741/21, Radotín, 153 00 Praha 5 – podle § 268 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 7 000 Kč (sedm tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – SC Olympia Radotín z.s., IČO 26644746, se sídlem Ke Zděři 1741/21, Radotín, 153 00 Praha 5 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 3. 11. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek, která je součástí zadávací dokumentace na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Reko areálu Ke Zděři – II. etapa“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Z předložené dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky bylo vypracování projektové dokumentace pro rekonstrukci travnaté sportovní plochy fotbalového hřiště, s následnou výstavbou osvětlení, výstavbou tribun, zázemí a souvisejícími stavebními pracemi.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 47 428 878,92 Kč bez DPH.
4. Lhůta pro podání nabídek dle bodu 13 zadávací dokumentace skončila dne 22. 11. 2022 ve 23:00 hod.
5. Dne 25. 11. 2022 v 17:02:54 obdržel obviněný prostřednictvím datové schránky námitky z téhož dne proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky a proti nezákonnému postupu zadavatele (dále jen „námitky“) od dodavatele VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, Východní Předměstí, 326 00 Plzeň (dále jen „stěžovatel“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[2] (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 10. 11. 2023 v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0779/2023/VZ podnět ze dne 9. 11. 2023 týkající se postupu obviněného při zadávání šetřené veřejné zakázky, v rámci kterého je mj. uvedeno, že obviněný nikterak nerozhodl o námitkách stěžovatele ze dne 25. 11. 2022.
7. Na základě obdrženého podnětu si Úřad od obviněného vyžádal dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření k tvrzení, že nevyřídil námitky stěžovatele. Úřad obdržel ve dnech 18. 12. 2023 a 20. 12. 2023 od obviněného dokumentaci o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky a na technickém nosiči dat (flash disk). Vyjádření ke skutečnosti, že nevyřídil námitky stěžovatele, obviněný nepředložil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení zákona
9. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).
10. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.
11. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
12. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
13. Podle § 242 odst. 4 věta první před středníkem zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.
14. Podle § 244 odst. 3 zákona v případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.
15. Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
16. Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel rovněž odmítne námitky, které
a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,
b) jsou podány opožděně, nebo
c) nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.
17. Podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona.
Právní posouzení
18. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Shora uvedené povinnosti jsou zadavateli zákonem uloženy především proto, že má institut námitek sloužit jako hlavní prostředek ochrany dodavatelů proti domnělému porušení zákona zadavatelem, kdy by měl být vzniklý „problém“ pramenící z postupu zadavatele vyřešen primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Právě z tohoto důvodu by se měl zadavatel s podstatou argumentace uvedené v námitkách srozumitelně a jasně vypořádat, přičemž by měly být úvahy zadavatele přezkoumatelné, tím spíše v případě, kdy zadavatel námitky stěžovatele odmítá, neboť prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty. Úřad v této souvislosti dodává, že zadavatel je povinen rozhodnout rovněž o námitkách, které nejsou podány oprávněnou osobou, jsou podány opožděně či nesplňují zákonné náležitosti.
19. Úřad konstatuje, že zákon vyjma požadavku na odůvodnění rozhodnutí o námitkách (ať už ve smyslu podrobného a srozumitelného vyjádření se ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, či ve smyslu „jednoduššího“ odůvodnění odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona) jednoznačně stanovuje zadavateli povinnost spočívající v odeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, a to do 15 dnů od doručení námitek. Zákon rovněž mj. stanoví, že nesplnění některé z povinností podle § 245 odst. 1 zákona naplňuje skutkovou podstatu přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi nevypořádá a o námitkách řádně nerozhodne, tedy nevydá rozhodnutí, v němž námitky buď odmítne, či jim dá za pravdu.
20. V šetřeném případě byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 22. 11. 2022 do 23:00 hod. Námitky stěžovatele ze dne 25. 11. 2022 směřující proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky a proti nezákonnému postupu zadavatele obviněný obdržel prostřednictvím datové schránky dne 25. 11. 2022 v 17:02:54 hod.
21. Přestože z uvedeného vyplývá, že námitky stěžovatele v části směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky nebyly obviněnému doručeny ve lhůtě podle § 242 odst. 4 zákona a v částech směřujících proti úkonům zadavatele nebyly podány oprávněnou osobou[3], byl obviněný povinen podle § 245 odst. 3 písm. a), resp. b) zákona námitky odmítnout, přičemž posledním dnem lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona tak bylo (v souladu s obecnými pravidly pro počítání času) pondělí 12. 12. 2022.
22. Z předložené dokumentace o zadávacím řízení nicméně vyplývá, že obviněný o námitkách stěžovatele proti zadávacím podmínkám a proti úkonům zadavatele nerozhodl, resp. v zákonem stanovené lhůtě neodeslal obviněnému rozhodnutí o námitkách, přičemž tak neučinil ani později.
23. Úřad na základě uvedených skutečností považuje za prokázané, že postup obviněného, který do 15 dnů od doručení námitek neodeslal stěžovateli rozhodnutí o námitkách, ve kterém by uvedl, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, dle kterého je za přestupek považováno porušení některé z povinností dle ustanovení § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
24. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.
25. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.
26. Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.
27. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 268 zákona 5 let.
28. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
29. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 13. 12. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání rozhodnutí o námitkách podaných stěžovatelem. Řízení o přestupku je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
30. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. d) zákona.
31. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
32. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
33. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
34. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že zákon jednoznačně vymezuje povinnosti zadavatele související s přezkoumáním a vyřízením námitek proti jeho postupu v zadávacím řízení. Tuto jemu uloženou povinnost obviněný v šetřeném případě nesplnil, když o námitkách stěžovatele nerozhodl, a tudíž rozhodnutí o námitkách stěžovateli v zákonem stanovené lhůtě neodeslal, a to ani později. Pochybení v podobě neodeslání rozhodnutí o námitkách stěžovateli, kterého se obviněný dopustil, není přitom možné hodnotit – vzhledem k účelu, jehož má být institutem námitek dosaženo – jako zcela marginální, zejména pak s přihlédnutím k ceně veřejné zakázky, která dle uzavřené smlouvy o dílo ze dne 28. 11. 2022 činila 47 374 316,05 Kč bez DPH (tj. 57 322 922,42 Kč včetně DPH).
35. Co se týče následků spáchání přestupku obviněným, Úřad uvádí, že se stěžovatel nedozvěděl o postoji zadavatele vůči jím namítaným skutečnostem obsaženým v podaných námitkách. Co se týče okolností, za nichž byl přestupek spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech při stanovení výše pokuty zohlednil tu skutečnost, že z předložené dokumentace je zřejmé, že námitky stěžovatele proti zadávacím podmínkám byly podány po skončení lhůty pro podání nabídek, resp. v případě námitek proti postupu zadavatele byly podány neoprávněnou osobou. Na tomto místě Úřad zdůrazňuje, že ani ta skutečnost, že jsou jednoznačně dány důvody pro odmítnutí námitek ve smyslu § 245 odst. 3 zákona, nemůže vést k jejich úplné ignoraci ze strany zadavatele, nadto v situaci, kdy zcela postačuje jednoduché odmítnutí, nicméně závažnost pochybení zadavatele je v takovém případě podstatně menší než v situaci, kdy je zadavatel povinen námitky věcně vypořádat. Úřad ve prospěch obviněného zohlednil i tu skutečnost, že obviněný není subjektem, který by v rámci své činnosti „běžně“ realizoval zadávací řízení[4].
36. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti.
37. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
38. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
39. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z účetní závěrky pro rok 2022, který je jediným dohledaným veřejně dostupným dokumentem obsahujícím informace o hospodaření obviněného, vyplývá, že obviněný v roce 2022 hospodařil s příjmy ve výši několika milionů Kč, přičemž se dá očekávat, že v roce 2024 bude objem prostředků, se kterými obviněný hospodaří, podobný. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
40. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad v šetřeném případě při ukládání pokuty vzhledem k výše uvedenému výrazně akcentoval preventivní funkci pokuty.
41. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
42. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
SC Olympia Radotín z.s., Ke Zděři 1741/21, Radotín, 153 00 Praha 5
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupný na https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/scolympiaradotin
[2] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona, a to zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), která nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného, a proto byl aplikován zákon ve znění účinném v době spáchání přestupku, tj. ve znění před uvedenou novelou; na postup Úřadu se použije zákon účinný v době zahájení správního řízení, tj. zákon ve znění novely.
[3] Z písemné zprávy zadavatele vyplývá, že stěžovatel nepodal v zadávacím řízení nabídku.
[4] Jedná se o zapsaný spolek, jehož posláním je vytváření kvalitních podmínek pro organizaci a zabezpečení činnosti sportovních, tělovýchovných a turistických aktivit, budování, provozování a udržování sportovních a jiných zařízení, které vlastní či užívá, vedení svých členů a ostatních zájemců k dodržování základních sportovních, etických, estetických a mravních pravidel atd. (viz Stanovy obviněného)