číslo jednací: 29429/2024/510
spisová značka: S0618/2024
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Polyfunkční dům Pitkovice - prováděcí dokumentace stavby |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 8. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0618.pdf 358 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0618/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-29429/2024/510 |
|
Brno 31. 7. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, obviněným
- městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha 10,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Polyfunkční dům Pitkovice - prováděcí dokumentace stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 6. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-027433 a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2023/S 124-390276, ve znění pozdějších oprav,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění, tento
příkaz:
I.
Obviněný – městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha 10 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Polyfunkční dům Pitkovice - prováděcí dokumentace stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 6. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-027433 a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2023/S 124-390276, ve znění pozdějších oprav, nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem – MO ATELIER s.r.o., IČO 24809233, se sídlem Tyršova 1834/11, 120 00 Praha 2 - Nové Město – smlouvu na realizaci předmětu plnění uvedené veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru jmenovaného dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, neboť na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 20. 11. 2023 se jmenovaným vybraným dodavatelem smlouvu.
II.
Obviněný – městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha 10 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že vrozporu s § 126 citovaného zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na nadlimitní veřejnou zakázku „Polyfunkční dům Pitkovice - prováděcí dokumentace stavby“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 6. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-027433 a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2023/S 124-390276, ve znění pozdějších oprav, do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy dne 20. 11. 2023 na citovanou veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem – MO ATELIER s.r.o., IČO 24809233, se sídlem Tyršova 1834/11, 120 00 Nové Město – tj. nejpozději dne 20. 12. 2023, ale učinil tak až dne 12. 1. 2024.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha 10 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 160 000 Kč (jedno sto šedesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – městská část Praha 22, IČO 00240915, se sídlem Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha 10 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 20. 11. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – MO ATELIER s.r.o., IČO 24809233, se sídlem Tyršova 1834/11, 120 00 Nové Město (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Polyfunkční dům Pitkovice - prováděcí dokumentace stavby“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 6. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-027433, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne pod ev. č. 2023/S 124-390276, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění je dle čl. II., bodu 2.2 smlouvy „[z]pracování studie změn dispozičního řešení a projektové dokumentace pro změnu stavby před dokončením“, „inženýrská činnost za účelem projednání změny stavby před dokončením“, „zhotovení projektové dokumentace pro provádění stavby v rozsahu dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce (…)“, „související inženýrská činnost“ a „výkon autorského dozoru při výstavbě (…)“.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 12. 2. 2024 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
4. V podnětu se mj. uvádí, že „zadavatel rozhodl přijatým usnesením (…) ze dne 11.10.2023 o výběru nejvhodnější nabídky (…) Návazně (…) vydal téhož dne (…) Rozhodnutí o výběru (…), přičemž toto rozhodnutí i s jeho přílohami (hodnotícími tabulkami) bylo dne 16.10.2023 uveřejněno na profilu zadavatele. Zadavatelem však nebylo účastníkům zadávacího řízení odesláno oznámení o výběru dodavatele s vymezenými náležitostmi (...). Nebyla tak dodržena povinnost daná ustanovením § 123 odst. 1 zákona (…), podle něhož zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení a jeho součástí musí být (…) zákona zpráva o hodnocení nabídek a (…) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele se seznamem dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci a s údaji rozhodnými pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace (…).“. V této souvislosti bylo v podnětu upozorněno na „riziko netransparentnosti při ukončení zadávacího řízení v důsledku nedodržení zákonem stanoveného postupu, neboť ustanovením § 246 odst. 1 písm. a) zákona je zadavateli uložen zákaz uzavření smlouvy s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele (…).“. Současně je v podnětu uvedeno, že „zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem (…) dne 20.11.2023, avšak oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie (TED) až dne 12.01.2024 (…), tj. 23 dnů po zákonem stanovené lhůtě. Zadavatel tak nedodržel povinnost danou ustanovením § 126 zákona (…), podle něhož zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy (…)“.
5. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného kompletní dokumentaci o zadávacím řízení.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení zákona
7. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
8. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
9. Podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, o výběru dodavatele nebo proti úkonu dobrovolného oznámení o záměru uzavřít smlouvu.
10. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
11. Z čl. IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení odeslaného k uveřejnění dne 27. 6. 2023 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 6. 2023 pod ev. č. Z2023-027433, vyplývá, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení, jelikož jako druh řízení je v tomto formuláři označeno „OTEVŘENÉ ŘÍZENÍ“.
12. V zadávací dokumentaci veřejné zakázky je nadepsáno, že se jedná o zadávací dokumentaci „pro nadlimitní veřejnou zakázku na služby - projektové práce, zadávanou v otevřeném řízení dle zákona (…)“.
13. Podle písemné zprávy zadavatele obdržel zadavatel v zadávacím řízení 2 nabídky, a to od vybraného dodavatele a od dodavatele IQ stavby a projekty s.r.o., IČO 03640485, se sídlem Kabešova 943/2, Vysočany, 190 00 Praha 9 (dále jen „dodavatel IQ stavby a projekty s.r.o.“). Z písemné zprávy zadavatele rovněž vyplývá, že žádný z účastníků nebyl ze zadávacího řízení vyloučen.
14. Dne 11. 10. 2023 obviněný rozhodl o výběru vybraného dodavatele.
15. Dne 16. 10. 2023 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele oznámení o výběru dodavatele.
16. Dne 20. 11. 2023 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky.
17. Dne 18. 1. 2024 obdržel obviněný námitky dodavatele IQ stavby a projekty s.r.o.
18. Dne 2. 2. 2024 obviněný rozhodl o námitkách dodavatele IQ stavby a projekty s.r.o.
Posouzení věci
19. Úřad v obecné rovině uvádí, že oznámením o výběru dodavatele zadavatel informuje účastníky zadávacího řízení o tom, který z účastníků zadávacího řízení bude zadavatelem vyzván k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Z uvedeného úkonu je pak zřejmé, že ostatní účastníci zadávacího řízení se dozvědí, že nebyli se svou nabídkou úspěšní, tedy že se nestali vybraným dodavatelem, a mohou zvážit svůj další postup, tj. např. podat námitky, pokud z oznámení o výběru dodavatele zjistí, že vybraný dodavatel podle jejich názoru nepředložil „nejlepší“ nabídku, nesplnil zadávací podmínky, případně jiné skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele. Nestanoví-li zákon jinak, doručení oznámení výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení je tak základním předpokladem pro zachování a případné uplatnění práva účastníků zadávacího řízení na ochranu před eventuálním nesprávným postupem zadavatele při výběru dodavatele – tedy práva podat námitky, případně následně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu, přičemž dále platí, že podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, kdy tato lhůta činí podle § 242 odst. 2 zákona 15 dnů a počíná běžet dnem následujícím po dni doručení oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení [podle právní úpravy obsažené v ustanovení § 605 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník”), lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek].
20. Úřad podotýká, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení, a tudíž obviněný nebyl oprávněn si v zadávací dokumentaci s odkazem na § 53 odst. 5 zákona vyhradit možnost uveřejnění oznámení o výběru dodavatele na profilu zadavatele, kdy se oznámení o výběru dodavatele považuje za doručené všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jeho uveřejnění, jak to umožňuje citované ustanovení zákona v případě zjednodušeného podlimitního řízení. Přestože tedy z profilu zadavatele vyplývá, že dne 16. 10. 2023 obviněný na tomto profilu oznámení o výběru dodavatele uveřejnil[1], nedošlo tímto postupem k řádnému doručení oznámení o výběru účastníkům zadávacího řízení (tj. vybranému dodavateli a dodavateli IQ stavby a projekty s.r.o.), jak stanoví § 123 zákona.
21. Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že k informování dodavatele IQ stavby a projekty s.r.o. o tom, že obviněný rozhodl o výběru dodavatele došlo až na základě e-mailové zprávy ze dne 16. 1. 2024, jejíž přílohou je dokument „Příloha č. 1 k Rozhodnutí o výběru pro doručení – srovnávací“, scan uzavřené smlouvy ze dne 20. 11. 2023 včetně příloh, průvodní dopis ze dne 16. 10. 2023 k předání rozhodnutí o výběru dodavatele, dokument s názvem „Hodnotící kritéria a bodové hodnocení“ a dokument nazvaný „Hodnotící subritéria a bodové hodnocení“. Samotné rozhodnutí o výběru dodavatele k uvedené e-mailové zprávě přiloženo nebylo, nicméně v textu e-mailové zprávy byl její příjemce informován o jeho uveřejnění. Dále Úřad zjistil, že k uzavření smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem došlo již dne 20. 11. 2023, tedy více než dva měsíce před zasláním uvedené e-mailové zprávy dodavateli IQ stavby a projekty s.r.o. S ohledem na výše uvedené časové údaje je tak evidentní, že obviněný v posuzovaném případě nedodržel lhůtu 15 dnů, ve které nebyl oprávněn uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, stanovenou v § 242 odst. 2 ve spojení s § 246 odst. 1 písm. a) zákona.
22. Bez ohledu na to, jakým způsobem byl dodavatel IQ stavby a projekty s.r.o. informován o rozhodnutí výběru dodavatele v šetřeném zadávacím řízení, zda obviněný oznámení o výběru dodavatele zaslal alespoň dodatečně a zda toto oznámení obsahovalo všechny zákonné náležitosti, je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, že oznámení o výběru dodavatele nebylo jmenovanému dodavateli zasláno před uzavřením smlouvy, k čemuž došlo již dne 20. 11. 2023. Je tedy zřejmé, že obviněný dodavateli IQ stavby a projekty s.r.o. zcela odepřel možnost podání námitek proti oznámení o výběru dodavatele v zákonné lhůtě, neboť jej obviněný před uzavřením smlouvy o výběru dodavatele vůbec neinformoval. Je třeba konstatovat, že pokud obviněný řádně nedoručil dodavateli IQ stavby a projekty s.r.o. oznámení o výběru dodavatele před datem uzavření smlouvy, znemožnil tomuto dodavateli ochranu před eventuálním nesprávným postupem obviněného a podání opravných prostředků proti rozhodnutí obviněného o výběru dodavatele. Z předložené dokumentace je navíc zřejmé, že dodavatel IQ stavby a projekty s.r.o. skutečně měl výhrady proti rozhodnutí o výběru dodavatele, když dne 18. 1. 2024 podal obviněnému námitky proti tomuto úkonu obviněného poté, co byl dodatečně o výběru dodavatele informován e-mailovou zprávou. K podání námitek dodavatelem IQ stavby a projekty s.r.o. nicméně došlo až po uzavření smlouvy, a tedy ani rozhodnutí o podaných námitkách nemohlo nijak změnit výsledek zadávacího řízení.
23. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti a obsah dokumentace o zadávacím řízení Úřad konstatuje, že obviněný v šetřeném případě nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) zákona, neboť uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, čímž naplnil první znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
24. Dalším znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívá v tom, že nedodržení pravidla stanoveného zákonem ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele. Úřad k tomu odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012, ze kterého vyplývá, že pro naplnění skutkového stavu přestupku zadavatele je zcela postačující pouhá možnost (hypotéza) ovlivnění výběru dodavatele, přičemž stejný závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 61/2016-38 ze dne 28. 6. 2016. Aby tedy došlo k naplnění uvedeného znaku skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k ovlivnění nebo k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele.
25. V šetřeném případě, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, mohla tato skutečnost ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že kdyby obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem a řádně vyčkal s uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem do uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, mohl další účastník zadávacího řízení (tj. kromě vybraného dodavatele i dodavatel IQ stavby a projekty s.r.o.) v této lhůtě využít svého zákonného práva a podat námitky, které, pokud by jim ze strany obviněného bylo vyhověno, mohly vést i ke zrušení výběru vybraného dodavatele a v konečném důsledku i k následnému uzavření smlouvy s jiným dodavatelem. Lze tedy učinit dílčí závěr, že obviněný tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) zákona, když dne 20. 11. 2023 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky, mohl ovlivnit výběr dodavatele, a tudíž skutková podstata přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona spočívající v alespoň potenciálním ovlivnění výběru dodavatele byla naplněna. Úřad má navíc zato, že v šetřené věci dodavatel IQ stavby a projekty s.r.o. výhrady k výběru dodavatele provedeném obviněným skutečně měl, když v podaných námitkách namítl mj. nezákonnost zprávy o hodnocení, jakožto přílohy oznámení o výběru dodavatele a netransparentnost při přidělování bodů v rámci hodnocení nabídek, a proto není dle Úřadu žádných pochybností o naplnění tohoto znaku skutkové podstaty.
26. Pro úplnost Úřad podotýká, že na uvedeném závěru o naplnění podmínky vlivu na výběr dodavatele nemůže ničeho změnit to, že obviněný po uzavření smlouvy částečně nevyhověl námitkám (ze dne 18. 1. 2024) podaných dodavatelem IQ stavby a projekty s.r.o. proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Nelze totiž vyloučit, že by dotčený dodavatel proti rozhodnutí obviněného o podaných námitkách podal následně návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a byl by v daném správním řízení úspěšný. Tuto možnost však obviněný jmenovanému dodavateli odepřel, když předmětné zadávací řízení ukončil uzavřením smlouvy již před podáním námitek proti domnělému nezákonnému postupu obviněného. Ani případné podání uvedeného návrhu k Úřadu by totiž nemohlo zhojit postup obviněného a docílit zejména zrušení případného nezákonného výběru dodavatele v situaci, kdy již byla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Úřad si je rovněž vědom toho, že dodavateli IQ stavby a projekty s.r.o. v době, kdy se e-mailovou zprávou dozvěděl o výběru dodavatele a o uzavření smlouvy, svědčila i možnost podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy (který bylo možno s odkazem na § 254 odst. 3 zákona podat nejpozději do 6 měsíců od uzavření smlouvy), nicméně skutečnost, že jmenovaný dodavatel tak neučinil (tj. návrh na zákaz plnění smlouvy k Úřadu nepodal), nemění ničeho na tom, že k přestupku obviněného v šetřeném případě došlo.
27. Posledním znakem skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je zadání veřejné zakázky, tedy uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Vzhledem k tomu, že obviněný uzavřel dne 20. 11. 2023 smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem, došlo k naplnění i tohoto znaku skutkové podstaty přestupku.
28. Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění uvedené veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 20. 11. 2023 s vybraným dodavatelem smlouvu, naplnil znaky přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení zákona
29. Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
30. Podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění platném ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 3 653 000 Kč pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
31. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
32. Podle § 53 odst. 7 zákona se pro postup při ukončení zadávacího řízení použijí ustanovení § 124 až § 127 zákona obdobně.
33. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
34. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
35. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do
a. Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b. Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
36. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
Zjištěné skutečnosti
37. Z profilu zadavatele vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 6 000 000 Kč bez DPH a jedná se tak s ohledem na předmět plnění (služby) o nadlimitní veřejnou zakázku.
38. Z informací na profilu zadavatele Úřad zjistil, že šetřené zadávací řízení bylo ukončeno dne 20. 11. 2023, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem smlouvu.
39. Podle čl. VI, bodu 6.1 smlouvy činí celková cena veřejné zakázky částku 4 850 000 Kč bez DPH (5 868 500 Kč včetně DPH).
40. Zadavatel má platný profil zadavatele na adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/mestska-cast-praha-22, který byl pod ev. č. Z2016-001029 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 10. 2016.
41. Z veřejně dostupných zdrojů Úřad ověřil, že oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie dne 12. 1. 2024.
Posouzení věci
42. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 126 zákona upravuje povinnost zadavatele odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
43. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
44. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 212 zákona povinnost stanovenou v § 126 zákona konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Smlouva s vybraným dodavatelem byla v šetřeném případě uzavřena dne 20. 11. 2023, a jelikož se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, byl obviněný s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie a to do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 20. 12. 2023. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie až dne 12. 1. 2024. Dne 15. 1. 2024 bylo oznámení o výsledku zadávacího řízení uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. formuláře F2024-002394 a v Úředním věstníku Evropské unie pod ev. č. 31911-2024.
45. Z výše uvedeného je zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
46. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
47. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let u přestupků podle § 268 zákona a podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky u přestupků podle § 269 zákona.
48. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
49. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) a b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 20. 11. 2023, tj. dnem uzavření smlouvy. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 21. 12. 2023, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
50. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
51. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
52. V daném případě se obviněný dopustil jednoho přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (viz výrok I. tohoto příkazu) a jednoho přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona (viz výrok II. tohoto příkazu).
53. Ve výroku I. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 246 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění uvedené veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal veřejnou zakázku, neboť na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel dne 20. 11. 2023 se jmenovaným vybraným dodavatelem smlouvu.
54. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.
55. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, a za kterou mu může být uložena pokuta, činí dle smlouvy částku 5 868 500 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí u tohoto přestupku částku 586 850 Kč.
56. Ve výroku II. tohoto příkazu Úřad uvádí, že se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, tím že nedodržel ustanovení § 212 odst. 3 písm. b zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a do a do Úředního věstníku Evropské unie oznámení o výsledku zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Spáchání tohoto přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, jelikož obviněný dodatečně odeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie dne 12. 1. 2024.
57. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 1 zákona. Horní hranice možné pokuty tak činí u tohoto přestupku částku 200 000 Kč.
58. Na základě shora uvedeného Úřad posoudil jako nejpřísněji trestný přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť za tento lze uložit vyšší pokutu než za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu, a tedy ukládal v souladu se zásadou absorpce sankci právě za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.
59. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
60. Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za něž je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Po provedeném šetření Úřad konstatuje, že v právě projednávaném případě jsou přestupky obviněného uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu v souběhu s jinými (dvěma) přestupky obviněného, o kterých bylo rozhodnuto ve výrocích I. a II. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0822/2023/VZ ze dne 4. 6. 2024, jež byly spáchány dne 22. 2. 2021 a za které byla obviněnému uložena pokuta ve výši 100 000 Kč. V nynějším řízení ukládá Úřad za spáchané přestupky pokutu 160 000 Kč. Celková výše pokuty za všechny sbíhající se přestupky tedy činí 260 000 Kč. Pokud by byly všechny sbíhající se přestupky řešeny ve společném správním řízení, byla by pokuta ukládána za nejzávažnější z nich. Úřad připomíná, že za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu lze uložit pokutu v maximální výši do 200 000 Kč (viz výše) a lze jej považovat za nejméně závažný ze sbíhajících se přestupků. Ve vztahu k ostatním sbíhajícím se přestupkům – tj. přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu a ve výrocích I. a II. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0822/2023/VZ – Úřad uvádí, že s ohledem na cenu veřejných zakázek projednávaných v tomto správním řízení a ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0822/2023/VZ, v souvislosti s nimiž byly uvedené přestupky spáchány, činí maximální výše pokuty pro tyto sbíhající se přestupky obdobnou částku (v případě šetřeného správního řízení max. částku 586 850 Kč a v případě správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0822/2023/VZ max. částku 605 000 Kč). Nejvyšší závažnost tak Úřad spatřuje ve vztahu k právě projednávanému přestupku uvedenému ve výroku I. tohoto příkazu, neboť v jeho důsledku byla zcela popřena možnost obrany dodavatele proti úkonům zadavatele v zadávacím řízení. Pokud by tedy Úřad vedl společné řízení, ukládal by pokutu za nyní projednávaný přestupek popsaný ve výroku I. tohoto příkazu a k ostatním sbíhajícím se přestupkům by přihlédl jako k přitěžujícím okolnostem. Celková výše pokuty za všechny sbíhající se přestupky by přitom nedosahovala ani poloviny z maximální možné výše pokuty za nyní projednávaný přestupek. Úřad připomíná, že nyní projednávaný přestupek, spočívající v uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, aniž by zadavatel vyčkal na uplynutí lhůty pro podání námitek proti oznámení o výběru dodavatele, je typově jedním z nejzávažnějších přestupků, navíc by zde při trestání těchto přestupků ve společném správním řízení byly závažné přitěžující okolnosti spočívající ve spáchání tří dalších přestupků [dvou přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a jednoho přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona]. S ohledem na uvedenou závažnost spáchaného přestupku tak má Úřad za to, že pokud by obviněnému byla ve společném řízení uložena pokuta ve výši cca poloviny její maximální možné výše, nemůže se s ohledem na výše uvedené jednat se o pokutu nepřiměřenou.
61. S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. napadeného příkazu pokutu ve výši 160 000 Kč, a to při respektování veškerých okolností daného případu a při zohlednění pokuty uložené za sbíhající se přestupky.
62. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
63. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
64. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
65. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku ve smyslu § 37 písm. a) zákona o přestupcích Úřad konstatuje, že obviněný nedodržel pravidlo dle § 246 odst. 1 písm. a) zákona, když uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Pokud by obviněný postupoval v souladu s § 246 odst. 1 písm. a) zákona, mohl by druhý z dodavatelů, kteří v předmětném zadávacím řízení podali nabídku, v případě jeho pochybností o správnosti úkonů obviněného využít svého práva na podání námitek, které by, pokud by byly shledány opodstatněnými, mohly vést ke zrušení výběru dodavatele. Účastník zadávacího řízení – tj. dodavatel IQ stavby a projekty s.r.o. – tak následkem pochybení obviněného nemohl podat námitky zadavateli proti výběru dodavatele v zákonné lhůtě a následně se bránit případným podáním návrhu u Úřadu, který by mohl v době, kdy by to ještě bylo efektivní (před uzavřením smlouvy) nařídit opatření k nápravě eventuálního nezákonného postupu zadavatele. Pro úplnost Úřad dodává, že z hlediska intenzity zásahu do právem chráněného zájmu (právo dodavatelů na podání námitek jako opravného prostředku proti nesprávnému postupu zadavatele v zadávacím řízení) se jedná o jedno z nejzávažnějších porušení zákona, neboť v daném případě obviněný po rozhodnutí o výběru dodavatele ignoroval základní práva ostatních účastníků zadávacího řízení. Z uvedeného je zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o velmi závažné porušení zákona. Obviněný naprosto nepřijatelným způsobem potlačil právo účastníka zadávacího řízení – dodavatele IQ stavby a projekty s.r.o. – na případné podání opravných prostředků.
66. Co se týče způsobu spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu Úřad neshledává žádné okolnosti, které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.
67. Následek spáchání přestupku pak spočívá v tom, že smlouva byla uzavřena s vybraným dodavatelem za okolností, které v důsledku nezákonného postupu obviněného vyloučily možnost dalšího účastníka zadávacího řízení (tj. dodavatele IQ stavby a projekty s.r.o.) zpochybnit v době před uzavřením smlouvy výběr dodavatele.
68. Úřad v šetřeném případě jako polehčující okolnost při úvahách o výši pokuty ve prospěch obviněného zohlednil tu skutečnost, že obviněný uveřejnil oznámení o výběru dodavatele alespoň na profilu zadavatele, a to již před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku. Ačkoliv obviněný v daném případě nedostál svým zákonným povinnostem ve vztahu k vyčkání s uzavřením smlouvy až na uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru dodavatele (jelikož do doby uzavření smlouvy obviněný dodavateli IQ stavby a projekty s.r.o. ani neodeslal oznámení o výběru dodavatele), přihlédl Úřad ke skutečnosti, že informaci o výběru dodavatele obviněný zpřístupnil veřejnosti před uzavřením smlouvy alespoň na svém profilu, což naznačuje, že záměrem obviněného nebylo účastníky zadávacího řízení o rozhodnutí o výběru dodavatele účelově neinformovat před uzavřením smlouvy vůbec.
69. Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.
70. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako vysokou.
71. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2024[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 181 859 400 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
72. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
73. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
74. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
městská část Praha 22, Nové náměstí 1250/10, 104 00 Praha 10
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy