číslo jednací: 34015/2024/500
spisová značka: S0549/2024/VZ

Instance	I.
Věc	III/37917 LELEKOVICE, MOST 37917-1
Účastníci	Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje Mitrenga-stavby, spol. s r. o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2024
Datum nabytí právní moci	24. 9. 2024
Dokumenty	2024_S0549.pdf 588 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0549/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-34015/2024/500

Brno 5. 9. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 7. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, IČO 70932581, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno,
navrhovatel – Mitrenga-stavby, spol. s r. o., IČO 26944022, se sídlem Křižíkova 1566/19, 612 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „III/37917 LELEKOVICE, MOST 37917-1“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-009030, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 2. 2024 pod ev. č. 122734-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Zadavatel – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, IČO 70932581, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – nedodržel při zadávání veřejné zakázky„III/37917 LELEKOVICE, MOST 37917-1“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-009030, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 2. 2024 pod ev. č. 122734-2024, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 48 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, když „Rozhodnutím o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 31. 5. 2024 vyloučil navrhovatele – Mitrenga-stavby, spol. s r. o., IČO 26944022, se sídlem Křižíkova 1566/19, 612 00 Brno – s odkazem na § 48 odst. 4 citovaného zákona ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, že navrhovatel na základě dvou žádostí ze dne 30. 4. 2024 a ze dne 10. 5. 2024 „neposkytl dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“, aniž by v citovaném rozhodnutí o vyloučení dostatečně reflektoval informace, které navrhovatel ve stanovené lhůtě zadavateli doložil v odpovědích ze dne 6. 5. 2024 a ze dne 15. 5. 2024, a aniž by transparentním způsobem popsal důvody, pro které považuje postup provádění prací uváděný navrhovatelem v odpovědi ze dne 15. 5. 2024 za nereálný, čímž zatížil výše uvedené rozhodnutí o vyloučení vadou netransparentnosti, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření nezákonného postupu zadavatele – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, IČO 70932581, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí jmenovaného zadavatele ze dne 31. 5. 2024 o vyloučení navrhovatele – Mitrenga-stavby, spol. s r. o., IČO 26944022, se sídlem Křižíkova 1566/19, 612 00 Brno – z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „III/37917 LELEKOVICE, MOST 37917-1“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-009030, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 2. 2024 pod ev. č. 122734-2024, ve znění pozdějších oprav – a současně ruší i všechny následné úkony jmenovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli –Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, IČO 70932581, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0549/2024/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Mitrenga-stavby, spol. s r. o., IČO 26944022, se sídlem Křižíkova 1566/19, 612 00 Brno – ze dne 11. 7. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „III/37917 LELEKOVICE, MOST 37917-1“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-009030, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 2. 2024 pod ev. č. 122734-2024, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, IČO 70932581, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých)

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, IČO 70932581, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – dne 27. 2. 2024 zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „III/37917 LELEKOVICE, MOST 37917-1“; toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 2. 2024 pod ev. č. Z2024-009030, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 2. 2024 pod ev. č. 122734-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Dle bodu II. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „oprava mostu ev.č. 37917-1 (Most přes trať ČD Brno – Tiškov před Lelekovicemi) (…) vybudování provizorní lávky pro pěší (…) úprava silnice III/37917, chodníků, opěrných stěn a doprovodných ploch (…) předložka veřejného osvětlení (…) i zajištění DIO (…) i související projekční a zeměměřičské práce“.

3. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 29. 4. 2024 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel v zadávacím řízení celkem 6 nabídek, a to včetně nabídky dodavatele – Mitrenga-stavby, spol. s r. o., IČO 26944022, se sídlem Křižíkova 1566/19, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).

4. „Rozhodnutí[m] o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 31. 5. 2024 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel navrhovateli oznámil, že rozhodl o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož ve stanovené lhůtě neobdržel dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) dle § 113 zákona.

5. Navrhovatel proti svému vyloučení podal dne 14. 6. 2024 námitky, jež byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel svým rozhodnutím signovaným dne 1. 7. 2024 námitky navrhovatele odmítl. Rozhodnutí o námitkách navrhovatel obdržel dne 1. 7. 2024.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 11. 7. 2024 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

7. Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, přičemž navrhovatel v podaném návrhu nejprve shrnuje, že zadavatel postupoval v rozporu s § 48 odst. 4 zákona ve spojení se základní zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť navrhovatele vyloučil z důvodu nedostatečného objasnění MNNC, ačkoli tento důvod pro vyloučení nebyl dán. Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje rozhodné skutečnosti a průběh zadávacího řízení a vyjadřuje domněnku, že jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení předcházel nezákonný postup zadavatele, neboť zadavatel řádně neposoudil údaje, které navrhovatel v reakci na žádosti o objasnění zadavateli předložil, a zároveň zadavatel řádně neodůvodnil rozhodnutí o vyloučení.

8. Navrhovatel zprvu uvádí, že rozumí potřebě zadavatele ověřit konkrétní plán postupu realizace předmětu plnění, avšak je přesvědčen, že jím poskytnutý plán provádění demoličních a stavebních prací, spolu s jejich organizací v ochranném pásmu, uvedený v „[p]ísemném objasnění nabídky a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ signovaném dne 6. 5. 2024 (dále jen „objasnění č. 1“) a „[p]ísemném objasnění nabídky a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ signovaném dne 15. 5. 2024 (dále jen „objasnění č. 2“) byl dostatečný, a že odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je netransparentní a nepřiléhavé. Navrhovatel nejprve připomíná, že zadavatel zakotvil do zadávacích podmínek minimální časový rozsah, tj. minimální délku traťových výluk pro uskutečnění plnění jednotlivých částí předmětu zakázky, o délce „0“ hodin, a nikterak dále nespecifikoval, že by některá z výluk tuto časovou dotaci (resp. navrhovatelem uvedený rozsah „1“ hodiny) z bezpečnostního hlediska neumožňovala, nebo by u jejího plnění byl nutný specifický technologický postup. Dodavatel v daném případě nebyl limitován zadávacími podmínkami ani z hlediska výběru konkrétního postupu, jakým bude stavbu provádět, ani z hlediska časového omezení výluk, neboť zadavatel obě tyto volby ponechal na uvážení dodavatelů v závislosti na jimi poskytovaných službách, které splňují obecné bezpečnostní limity.

9. Navrhovatel proto nerozumí argumentaci, kterou zadavatel uvedl až v rozhodnutí o vyloučení, ohledně obav o rozlomení mostu při využití technologického postupu, jenž byl navrhovatelem vybrán, a který byl nesprávně využit u odlišné veřejné zakázky – na stavební úpravy mostu ev. č. 37915-2 v ulici Merhautova v Brně (dále jen „most v ulici Merhautova“) – a odlišného zhotovitele. Takovou námitku považuje navrhovatel za nepřijatelnou a uvádí, že pokud zadavatel tvrdí, že vybraný postup realizace díla je nevyhovující či nesprávný, jedná se o změnu zadávacích podmínek, která je ve fázi po uplynutí lhůty pro podání nabídek nepřípustná. Navrhovatel dále odkazuje mj. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0601/2022/VZ-08571/2023/500 ze dne 1. 3. 2023, z něhož je zřejmé, že požadavky zadavatele musí být v zadávací dokumentaci vymezeny jasně a nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad, přičemž právě zadavatel odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace. V souladu s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011–116 ze dne 2. 8. 2012, skutečnost, že zadavatel nespecifikuje určitý požadavek pro plnění předmětu veřejné zakázky nemůže jít k tíži dodavatelů. Zadavatel v daném případě sice nerozporuje soulad navrhovatelem podané nabídky a zadávacích podmínek, zároveň ale tvrdí, že vybrané technologické řešení není vyhovující, čímž se dopouští porušení § 36 a § 98 zákona, a současně porušení zásad transparentnosti, přiměřenosti a zákazu diskriminace.

10. Dále se navrhovatel v návrhu věnujevypořádání námitek ze strany zadavatele. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že navrhovatel v rámci objasnění č. 1 a 2 nerozporoval oprávněnost požadavku na zdůvodnění MNNC a považuje argument, že se nemůže o MNNC jednat, za účelový. Navrhovatel k uvedenému uvádí, že označením přípisů jako „objasnění nabídky“ se snažil zároveň vyhovět žádosti zadavatele, a zároveň předejít zbytečným dohadům o formální stránce objasnění nabídky, přičemž se v žádném případě nejedná o akceptaci právního posouzení, a i kdyby komunikace mezi ním a zadavatelem formálně odpovídala zdůvodnění MNNC, obsahově se o MNNC nejedná. Navrhovatel totiž cenu za položky nestanovil, pouze doplnil potřebný počet hodin výluk, a také argumentace zadavatele směřuje především ke způsobu plnění veřejné zakázky, potažmo k rozsahu využití výluk, nikoli k ceně samotné. Zadavatel dále podle navrhovatele nesprávně uvádí, že stanovení množství jednotek v rámci oceněných položek vede k nabídnutí ceny za položky, neboť účastníci nestanovují ani neupravují cenu za jednotlivé typy výluk a množství výluk je přímo navázáno na způsob plnění veřejné zakázky, nikoli na ekonomické úvahy zhotovitele o tom, jaký zisk na těchto položkách vygeneruje. Navrhovatel k určení ceny položek rovněž uvádí, že nabídková cena navrhovatele činí 76 165 119,77 Kč bez DPH, přičemž po odečtení fixních nákladů na výlukovou činnost a náhradní autobusovou dopravu činí hodnota stavebních prací nabízených navrhovatelem 67 534 675,99 Kč. Navrhovatel tudíž tvrdí, že jeho nabídková cena není v žádném případě nízká, jelikož je vyšší než cena předpokládaná. Zásadní rozdíl podle navrhovatele existuje pouze v ocenění výluk, kterou ovšem bylo možné ocenit od 0 Kč do 78,6 mil. Kč, tj. ve výši od 0 do 60 % z předpokládané hodnoty.

11. Navrhovatel rovněž poukazuje na nekonkrétní obsah žádostí o objasnění, v nichž zadavatel dostatečně určitě nestanovil, jakým způsobem má navrhovatel nabídku objasnit, tj. co přesně si představuje pod pojmem „podrobný popis“ činností. Zadavatel nadto v žádné z žádostí, ani v rozhodnutí o vyloučení, nespecifikoval, v čem spatřuje tvrzená bezpečnostní rizika, která tvoří stěžejní důvod pro vyloučení navrhovatele, přičemž k těmto rizikům ani nepožadoval jejich konkrétní objasnění, a této problematice se blíže věnoval až v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel má za to, že zadavateli předložil veškeré požadované informace a přípisy, které dostatečně rozptylují pochybnosti o jeho schopnosti veřejnou zakázku realizovat. Jestliže pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že necílil na kvantitu informací, ale na jejich přiléhavost a přesvědčivost, a zároveň nepožadoval předložení technologických předpisů ve vysoké míře podrobnosti, nerozumí navrhovatel tomu, proč v citovaném rozhodnutí současně zadavatel tvrdí, že navrhovatel měl na vypracování technologických předpisů měsíc. Pokud zadavatel opravdu necílí na množství informací, ale na jejich přiléhavost, je navrhovatel přesvědčen, že odůvodnění s podrobným popisem využití, počtu a délky výluk, předložil. Dle názoru navrhovatele zadavatel nemůže klást k tíži navrhovatele, že nedostatečně popsal, v jakých ohledech a zejména v jaké míře detailu objasnění požaduje.

12. Navrhovatel se v návrhu vyjadřuje také k nedostatečné délce lhůty k objasnění, a vyhrazuje se proti tvrzení zadavatele, že na vypracování technologického postupu, který byl zadavatelem v žádostech o objasnění požadován, měl navrhovatel fakticky měsíc (v období mezi doručením žádosti o objasnění č. 1 a rozhodnutím o vyloučení). Navrhovateli bylo v součtu poskytnuto 6 pracovních dní, přičemž nad rámec této lhůty navrhovatel zadavatele kontaktoval ze své vlastní iniciativy, a i když zadavatel na přípisy doručené mimo zadavatelem stanovenou lhůtu nereagoval, navrhovatel dále zpracovával ještě podrobnější popis prací, který zadavateli předložil dne 31. 5. 2024.

13. Dále se navrhovatel v návrhu věnuje argumentaci zadavatele ke konkrétnímu popisu částí technologického postupu, na který zadavatel reagoval v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel rozporuje zadavatelem proklamovanou nemožnost provedení uvedených postupů a také pravdivost tvrzení, která zadavatel k vybraným postupům navrhovatele uvedl.

14. Navrhovatel poté shrnuje, že rozhodnutí o vyloučení je nezákonné, neboť zákonný důvod pro jeho vyloučení nebyl naplněn. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel neposkytl zadavateli dostatečné zdůvodnění MNNC dle § 48 odst. 4 zákona, přičemž k tomuto tvrzení neuvádí konkrétní argumenty. Rozhodnutí o vyloučení z tohoto důvodu navrhovatel považuje za netransparentní a trpící vadou nedostatečnosti zdůvodnění.

15. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení a rovněž veškeré navazující úkony zadavatele v předmětném řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 11. 7. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 11. 7. 2024.

17. Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 7. 2024.

19. Dne 22. 7. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu spolu s dokumentací o zadávacím řízení a přístupovými údaji k elektronickému nástroji dle § 262a zákona.

20. Usnesením ze dne 24. 7. 2024 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21. V úvodu svého vyjádření zadavatel uvádí, že důvody vyloučení navrhovatele uvedl již v rozhodnutí o vyloučení, a že se všemi námitkami se poté vypořádal v rozhodnutí o námitkách, na něž v plném rozsahu odkazuje. Z obou zmíněných rozhodnutí je poté podle zadavatele zřejmé, z jakých důvodů byl navrhovatel vyloučen a vzhledem k tomu, že navrhovatel ve svém návrhu pouze opakuje argumenty, které uplatnil již v námitkách proti svému vyloučení, a s nimiž se zadavatel již vypořádal, přistoupil zadavatel ke stručnému vyjádření.

22. Zadavatel se nejprve vyjadřuje k námitce oprávněnosti žádosti o zdůvodnění MNNC, přičemž odkazuje na svoji argumentaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách, tj. na argumentaci, že žádost o zdůvodnění MNNC byla srozumitelná, důvodná, a její náležitosti byly v souladu se zákonem, zejména s § 113 zákona. Na její oprávněnosti také nic nemění ani specifický způsob ocenění předmětných položek rozpočtu, o kterém zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl následující: „(…) v zadávacích podmínkách byl uveden i minimální počet jednotek výluk, a to nula. Zadavatel tímto krokem umožnil jednotlivým účastníkům preferovat konkrétní typ výluk oproti jiným (položky č. 1 - 25). Zadavatel však tímto postupem rozhodně zhotovitele nenabádal k možnosti stanovení rozsahu všech výluk (a tím jejich ocenění) na nulu. (…) [S]mysl výše uvedeného (…) byl ze zadávací dokumentace zřejmý. Nelze tedy dovozovat, že by se tím zadavatel připravil o možnost posuzovat ceny za dané položky z toho hlediska, zda nejsou mimořádně nízké.“. Zadavatel uvádí, že zákon sice umožňuje zadavateli předem stanovit MNNC, avšak pokud tak neučiní, nezbavuje se možnosti MNNC posuzovat. Zadavatel dále podotýká, že námitku neoprávněnosti požadavku na zdůvodnění MNNC považuje za účelovou, neboť je zřejmé, že navrhovatel v přípisech ze dne 6. 5. 2024 a ze dne 15. 5. 2024 poskytuje součinnost při jejím vysvětlení, přičemž zpochybnění oprávněnosti žádosti uvádí poprvé až v námitkách proti rozhodnutí o vyloučení.

23. K obsahu žádostí o objasnění MNNC a poskytnutým objasněním pak zadavatel uvádí, že již v první žádosti jasně specifikoval, v jaké části nabídky shledal MNNC, a jestliže zadavatel žádal o „podrobný popis, jak bude zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu provozované dráhy ve své podstatě bez výluk, jaké výjimky chce účastník využít oproti postupu předpokládanému projektovou dokumentací“, činil tak právě v reakci na zmíněnou MNNC. Zadavatel v této souvislosti zdůrazňuje, že nebylo jeho povinností dávat navrhovateli přesný a podrobný návod, jakými konkrétními skutečnostmi má výši nabídkové ceny zdůvodnit, a odůvodnění nabídkové ceny tudíž ponechal na něm. K obsahu odůvodnění, tj. k jednotlivým částem postupu, který navrhovatel předložil, se poté zadavatel šířeji vyjadřuje v rozhodnutí o námitkách.

24. Dále zadavatel rozporuje nepřiměřenost lhůt pro objasnění MNNC, k čemuž uvádí následující. Z reakcí navrhovatele, tj. z objasnění č. 1 a 2 nebylo podle zadavatele patrné, že by měl v úmyslu rozpracovávat podrobný popis prací, či jiná podrobná vyjádření, pro která by stanovené lhůty v délce 3 pracovních dnů nebyly dostatečné. Zadavatel nepožadoval po navrhovateli vyjádření v podrobnosti technologických předpisů, ale chtěl znát, jak přesně hodlá zadavatel postupovat, a v čem budou spočívat specifika jeho postupu, která odůvodňují minimální rozsah výluk a „konkurenční výhodu“, přičemž zmínkou o faktické délce lhůty pro objasnění (v délce 30 dnů) zadavatel pouze reagoval na postup navrhovatele, který i v době, kdy jím poskytnuté přípisy byly posuzovány, činil další podání, která opakovala dříve řečené. Podrobněji byl plánovaný postup navrhovatele popsán až ve vyjádření ze dne 31. 5. 2024, které však bylo doručeno v době, kdy již zadavatel učinil rozhodnutí o vyloučení.

25. K otázce nepřípustné změny zadávacích podmínek zadavatel odkazuje na argumentaci v rozhodnutí o námitkách, kde mj. uvádí, že: „(…) odmítá, že by při řešení MNNC a při následném vyloučení stěžovatele vycházel z nových skutečností, resp. že by přistoupil k dodatečné změně zadávacích podmínek. Okolnosti, které zadavatel níže uvádí, vychází rovněž z jeho velkých zkušeností (…) řada uvedených skutečností je mezi odborníky v oblasti dopravních staveb obecně známá. Není možné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci dopodrobna rozebíral veškeré skutečnosti (…), resp. aby potenciální dodavatele upozorňoval na veškerá možná rizika při provádění daného typu staveb. Zadavatel proto nesouhlasí s názorem stěžovatele, že jej vyloučil na základě nových skutečností, které nebyly uvedeny v zadávací dokumentaci, případně na základě nějakých svých domněnek a spekulací. Stěžovatelem citovaná rozhodnutí Úřadu proto zadavatel považuje za nepřiléhavá. Dále zadavatel podotýká, že i tyto argumenty považuje nyní za více méně účelové, neboť je stěžovatel neuplatnil kdykoliv dříve v průběhu zadávacího řízení. Stěžovatel naopak poskytoval určitá vyjádření ohledně plánovaného technického postupu. Tato vyjádření však zadavatel považoval za nedostatečná, resp. nezpůsobilá pro zdůvodnění MNNC. (…).“

26. Závěrem zadavatel uvádí, že v rozhodnutí o námitkách se podrobně vyjadřoval i k samotné otázce nedostatečnosti výluk navrhovaných navrhovatelem, k čemuž zdůrazňuje, že podrobnost argumentace vždy reflektovala podrobnost tvrzení navrhovatele v rámci předchozích úkonů a zadavateli tak nelze vytýkat, že se k technickým aspektům vyjádřil podrobněji v rozhodnutí o námitkách než v žádostech o objasnění, jelikož navrhovatel poskytl nejpodrobnější popis svého postupu současně s námitkami.

27. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Vyjádření navrhovatele ze dne 2. 8. 2024

28. Navrhovatel se v přípisu ze dne 2. 8. 2024 vyjadřuje ke skutečnostem, které vyplývají z dokumentace doručené zadavatelem. Navrhovatel nejprve uvádí, že z dokumentu s názvem „3. protokol o výsledku splnění podmínek účasti účastníka, který se umístil na 1. místě v pořadí (…)“ (dále jen „protokol o výsledku č. 3“) plyne, že pouhou 1 hodinu a 19 minut po obdržení objasnění č. 2 započalo jednání komise, jehož předmětem bylo posouzení splnění podmínek účasti navrhovatele v zadávacím řízení. Komise poté v protokolu o výsledku č. 3 uvedla, že „posoudila všechna účastníkova vysvětlení a vzhledem k náročnosti veřejné zakázky“ rozhodla o jeho vyloučení. Navrhovatel podotýká, že mezi členy komise byla pouze jedna osoba autorizovaného inženýra, a to bez specializace pro obor mosty a inženýrské konstrukce, a proto nemohl být postup realizace prací, tak jak je uveden v objasnění č. 2, v takto krátkém čase řádně posouzen.

29. Navrhovatel se dále vyjadřuje k délce lhůty poskytnuté pro objasnění požadovaných údajů a podotýká, že zadavatel nejen nezohlednil poslední přípis ze dne 31. 5. 2024, ale zjevně nebyly zohledněny ani přípisy dřívější. Ačkoli zadavatel tvrdí, že navrhovatel mohl objasňovat i mimo stanovené lhůty, je zjevné, že neměl v úmyslu přihlédnout k jakýmkoli dokladům a informacím, které mu navrhovatel zaslal, či mohl zaslat, od konce lhůty k objasnění do oznámení o vyloučení, když již 15. 5. 2024 bylo rozhodnuto o vyloučení.

30. Závěrem navrhovatel dodává, že z obsahu protokolu o výsledku č. 3 je nepochybné, že komise rozhodla bez konkrétních argumentů a tyto byly „hledány“ až posléze, zejména pak v rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvádí nové argumenty, tj. technické a technologické detaily, které využívá v neprospěch navrhovatele. Celý postup zadavatele navrhovatel považuje za netransparentní a nezákonný.

Další průběh správního řízení

31. Usnesením ze dne 13. 8. 2024 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32. Dne 20. 8. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele i navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 8. 2024

33. Zadavatel ve svém vyjádření reaguje na přípis navrhovatele ze dne 2. 8. 2024, přičemž odmítá závěry navrhovatele ohledně protokolu o výsledku č. 3. Zadavatel předně uvádí, že obsah dotčeného protokolu nelze vykládat izolovaně, a rovněž dodává, že posouzení nabídky se komise věnovala již ode dne zpřístupnění nabídek v elektronickém nástroji, tj. od okamžiku, kdy „bylo zřejmé, že se nabídka Navrhovatele v rámci hodnocení umístila na prvním místě.“ Zadavatel poté shrnuje, že členové komise disponují dostatečným vzděláním a zkušenostmi, aby byli schopni posoudit, zda nabídka navrhovatele vyhověla zadání a zda nabídková cena odpovídá MNNC v důsledku nedostatečných výluk.

34. Navrhovatelem předložená zdůvodnění MNNC byla stručná a obecná a již po obdržení druhého zdůvodnění tak členové komise mohli v krátkém čase posoudit, zda je předložené zdůvodnění dostatečné, načež ve protokolu o výsledku č. 3 je také uvedeno, že podrobné důvody postupu zadavatele budou obsaženy v písemném rozhodnutí. Zadavatel závěrem uvádí, že rozhodnutí o vyloučení činí právě zadavatel, nikoli komise, a vzhledem k tomu, že žádost o zdůvodnění MNNC se považuje za žádost podle § 46 zákona, bylo by možné, aby zadavatel i po třetím jednání komise vzal další vyjádření navrhovatele v úvahu, avšak ani v později doručených přípisech nebyly obsaženy žádné další relevantní skutečnosti. Zadavatel proto trvá na závěru, že navrhovatel měl fakticky měsíc na to, aby zadavatele přesvědčil o tom, že jeho nabídková cena není nízká.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 20. 8. 2024

35. Navrhovatel ve svém vyjádření opětovně podotýká, že zadavatel v zadávacích podmínkách připustil rozsah výlukové činnosti v délce „0“ hodin a konkrétní způsob realizace veřejné zakázky ponechal na uvážení dodavatelů. Dále navrhovatel připomíná, že ceny výluk byly zadavatelem stanoveny pevně, přičemž dodavatelé neměli v nabídkách stanovit „za kolik“ jsou schopni výluky realizovat, ale jakou délku výluky pro svůj způsob realizace potřebují, a určení počtu výluk tak nemůže být považováno za nabídnutí MNNC. Zadavatel rovněž nepožadoval objasnění z hlediska ekonomické obavy, ale vnímal počet výluk jako problematický z hlediska technologického, a tyto pochybnosti navrhovatel vyvrátil.

36. Dále navrhovatel uvádí, že v objasnění č. 2 popsal postup realizace veřejné zakázky v rozsahu, který mu byl umožněn v zadavatelem poskytnuté lhůtě o délce 3 pracovních dnů a dodává, že z daného objasnění bylo zřejmé, že jím vybrané řešení bude proveditelné a není nutné se obávat jakýchkoli vyšších rizik pro bezpečnost provozu, což navrhovatel současně potvrdil také příklady dříve realizovaných projektů. Navrhovatel rovněž podotýká, že jeho nabídková cena byla stanovena nad zadavatelem předpokládanou hodnotu, a proto „[n]avrhovatel má tímto způsobem zajištěny určité finanční rezervy (…) s přihlédnutím k nákladům na technická řešení a postup výstavby, kterými zajistí maximální omezení výlukové činnosti, resp. zajistí, aby výluky nevyužíval.“. K uvedenému navrhovatel také připomíná, že zadavatel původně v zadávacích podmínkách nezohledňoval, jaké hodnoty mají stavební práce v kontextu veřejné zakázky dosahovat a teprve na základě dotazu v rámci vysvětlení zadávací dokumentace tuto hodnotu přizpůsobil.

37. Navrhovatel poté dodává, že z žádného dokumentu nevyplývá, že by komise konzultovala obsah nabídky navrhovatele, resp. jeho objasnění MNNC, s odborníkem pro obor mosty a inženýrské konstrukce, jenž by mohl být schopen v čase 1,5 hodiny (od chvíle doručení objasnění č. 2 zadavateli do doby zasedání komise a vyloučení navrhovatele) vyhodnotit uvedené informace, tj. proveditelnost demolice mostu, montáže nosné konstrukce ad. Ačkoli zadavatel uvádí, že nabízený způsob plnění veřejné zakázky není proveditelný, jeho tvrzení není podloženo žádným odborným posouzením, přičemž vyloučení se dle navrhovatele nezakládalo na nedostatku relevantního objasnění MNNC, ale právě na faktu, že zadavatel nebyl spokojen se samotným způsobem realizace veřejné zakázky a chtěl tento způsob omezit – i přesto, že jím stanovené zadávací podmínky nemůže rozšiřovat a dodavatele ve výběru specifického technologického postupu prací omezit.

38. Závěrem navrhovatel shrnuje, že rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách postrádá důkladné zdůvodnění. Zadavatel nejprve v rozhodnutí o vyloučení pouze sdělil své obavy, že „je možné, že dostupná jeřábová technika neumožní vyzvednutí nosné konstrukce v jenom kuse“ a odkázal také na zakázku týkající se mostu v ulici Merhautova, přičemž z rozhodnutí nevyplývá žádný objektivní důvod pro tyto závěry. V rozhodnutí o námitkách zadavatel již zdůvodnění rozšiřuje o tvrzení, která v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, avšak uvádí zde zároveň řadu skutečností, které nejsou pravdivé či odůvodněné, a proti kterým se navrhovatel neměl možnost vyhradit dříve. Navrhovatel je proto toho názoru, že postup zadavatele byl netransparentní a trvá na tom, aby Úřad rozhodnutí o vyloučení, včetně veškerých navazujících úkonů, zrušil.

Další průběh správního řízení

39. Rozhodnutím ze dne 26. 8. 2024 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

40. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o tom, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

41. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

42. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

43. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

44. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

45. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoli v průběhu zadávacího řízení.

46. Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

47. Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

48. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

49. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

50. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

51. V čl. VI. „Lhůty plnění“ návrhu smlouvy o dílo, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace je mj. uvedeno:

„3. Při předání prostoru staveniště je zhotovitel povinen předat objednateli:

i. návrh technologického postupu prací;“.

52. V čl. X, odstavci č. 14 návrhu smlouvy o dílo se uvádí:

„(…) Jednotkové ceny položky objektu SO 651 jsou maximální a nepřekročitelné, vyjma:

i. okolností vylučující práva z vadného plnění dle ustanovení občanského zákoníku; za okolnost vylučující práva z vadného plnění se zejména nepovažuje prodlení vzniklé nespoluprací zhotovitele a SŽ, nebo

ii. změny sazebníku SŽ oproti sazebníku platnému při kalkulaci ceny díla.

Dojde-li ke snížení rozsahu prací a dodávek k objektu SO 651 (např. ke snížení rozsahu výluk, snížení ceny za náhradní dopravu), budou fakturovány pouze skutečně realizované výluky.“

53. V čl. V. zadávací dokumentace se stanoví, že „[v] případě, že vyzvaný účastník zadávacího řízení nedoplní požadované doklady či informace či nevysvětlí nejasnosti v nabídce nebo nezdůvodní způsob stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a v dalších případech uvedených v ZZVZ, bude doporučeno komisí zadavateli vyloučit účastníka z další účasti v zadávacím řízení.“

54. V čl. VI. zadávací dokumentace je jako hodnoticí kritérium stanovena „[e]konomická výhodnost nabídky - nejnižší nabídková cena“ a dále se uvedeno následující:

»Hodnocena bude nabídková cena v Kč bez DPH uvedená v návrhu smlouvy o dílo.

Nabídkovou cenu zakázky vypočte účastník na základě jednotkových den, jako součet oceněných položek SP (…), který je součástí zadávacích podmínek. (…) tabulka rekapitulace (…) může být ve formátu (…).

Pokyny k ocenění soupisu prací SO 651 Traťové výluky:

Tento SO obsahuje poplatky za výluky (vč. vypnutí/zapnutí), náhradní autobusovou dopravu a dozor správy železnic. Jednotkové ceny jsou v tomto SO uvádeny bez DPH. U položek č. 1 až 25 se vychází z Odhadu nákladů za omezení provozu dle sdělení Správy železnic, státní organizace ze dne 31. 1. 2024, ve kterém jsou uvedeny částky za výluky včetně DPH. Tento podklad je součástí zadávací dokumentace - H_Související dokumentace/výluky - příloha "SŽ-odhad nákladů za omezení provozu". V rámci těchto položek účastníci doplní počty hodin pro jednotlivé typy výluk a k tomu u přidružených položek v závislosti na zvoleném postupu prací a pracovnímu harmonogramu.

U položky č. 26 (…) cena je pevně zakotvena v soupisu prací a účastníci ji nesmějí měnit.

(…).

V rámci podání nabídky a oceněné tohoto SO je dodavateli umožněno uvést hodnotu počet MJ „0“.«

55. V Čl. 3. 2. „Rozsah výlukové činnosti“ v příloze č. 6 projektové dokumentace (která tvoří přílohu č. 6 zadávací dokumentace) je uvedeno, že vzhledem „k vytíženosti a významnosti této tratě je žádoucí omezovat výlukovou činnost na minimum a v případě nutných stavebních prací, které vyžadují zastavení provozu z důvodu bezpečnostních rizik případného ohrožení železničního provozu, je nutné směřovat veškeré výluky se zastavením provozu do nočních hodin a minimalizovat její dobu tak, aby neomezovala osobní dopravu. Tzn. směřovat výluky se zastaveným provozem do víkendových dní a maximálně využít práce v noci.

(…) Koordinace je zásadní především z důvodů minimalizace výlukových stavů nad rámec stavby Brno-Královo Pole a také z důvodů minimalizace úhrady poplatků za výlukové stavy pro cizí právní subjekt (CPS) mimo Správu Železnic. (…) V případě důkladné koordinace s výlukami pro stavbu Brno-Královo Pole je možné ušetřit nemalé finanční prostředky, které by v případě nekoordinace mohly i dvojnásobně přesáhnout samotné investiční náklady na budovaný mostní objekt.

Dle dodaných podkladů jsou požadavky na výluky na trati pod mostem následující:

1. Přípravné práce pro realizaci provizorní přeložky vedení VN 6kV (1.-5.7.2024), výluka koleje č.2 bez trakce ) – 5 dní
2. Svěšení vedení VN 6kV (6.7.2024, výluka koleje č.2 včetně trakce od 04:00-12:00) – 8 hodin
3. Osazení provizorní lávky (27.-28.7.2024, Nickolejná výluka od 04:00 - 16:00 včetně trakce) – 12 hodin
4. Osazení ochranné konstrukce kolejí 1,2 + snesení NK (17.-18.8.2024, 4:00-4:00 Nickolejná výluka včetně trakce, z toho 8h souběh SŽ a 16h výluka na rámec souběhu SÚS JMK) – celkem 24h

Nutný soulad s KRPolem – výluka by měla být pro KRPole v neděli 18.8.2024 návrh výluky na 24h pro SUSJMK od 20:00 17.8.2024 – 20:00 dne 18.8.2024 – z toho souběh ZP se SŽ 16h – nad rámec tedy pro SUSJMK od 17.8.2024 od 20:00 – 18.8.2024 do 4:00 celkem tedy 8h ZP navíc nad rámec výluky SŽ.

5. Realizace opěry č.1 (1.9.-30.11.2024, výluka koleje č.1 včetně trakce, souběh SŽ) – 91 dní
6. Realizace opěry č. 2 (1.-20.12.2024, výluka koleje č.2 včetně trakce, souběh SŽ) – 20 dní -
7. Realizace opěry č. 2 (3.6.2025 - 17.8.2025, výluka koleje č.2 vč. Trakce) – 76 dní mimo souběh se SŽ
8. Osazení NK (16.-17.8.2025, Nickolejná výluka včetně trakce, 04:00 - 4:00 16/17.8) – 24 hodin
9. Snesení provizorní lávky (6.-7.12.2025, Nickolejná výluka včetně trakce, 04:00 - 16:00) – 12h".

56. V tabulce, která je součástí zadávací dokumentace a která obsahuje rekapitulaci finančních nákladů stavby, je uvedeno následující:

I. Rekapitulace stavby - stavební náklady		Nabídkový rozpočet bez DPH	Nabídkový rozpočet včetně DPH
Objekt	Popis	Nabídkový rozpočet bez DPH	Nabídkový rozpočet včetně DPH

SO 100	Silnice III/37917 - I. etapa km 0,000-0,075
SO 104.1	Chodníky
SO 201.2	Opěrná zeď vpravo v km 0,01880 - 0,06880
SO 202a	Stavební úprava mostu ev. č. 37917-1 - část demolice
SO 202b	Stavební úprava mostu ev. č. 37917-1 - výstavba
SO 424	Přeložka drážního kabelu
SO 431	Přeložka veřejného osvětlení
SO 500.1	Provizorní přeložka plynovodu přes železniční trať
SO 500	Přeložka plynovodu přes železniční trať
SO 651	Traťové výluky
SO 901	Provizorní DZ

Stavba celkem - stavební náklady celkem

II. Rekapitulace stavby - ostatní a vedlejší náklady	Nabídkový rozpočet bez DPH	Nabídkový rozpočet včetně DPH
Popis	Nabídkový rozpočet bez DPH	Nabídkový rozpočet včetně DPH

Ostatní náklady
Vedlejší náklady

Ostatní a vedlejší náklady celkem

Rekapitulace stavby souhrn	Nabídkový rozpočet bez DPH	Nabídkový rozpočet včetně DPH
Finanční náklady projektu celkem

57. V příloze č. 5 zadávací dokumentace, kterou tvoří soupis prací, je v záložce týkající se objektu SO 651 (Traťové výluky) uvedena tabulka obsahující 26 pořadových položek, z nichž položky č. 1 – 25 mají obsahovat poplatky za výluky na železniční trati v roce 2024, 2025 a za činnost technického dozoru správní železnice a za zapnutí/vypnutí (zajištění/odjištění pracoviště) v roce 2024 a 2025 a poslední (položka č. 26) obsahuje pevnou cenu za poplatky za náhradní autobusovou dopravu (ve výši 8 232 945, 45 Kč bez DPH). U každé z položek č. 1 – 25 je již zadavatelem určena jednotková cena s tím, že množství v hodinách (resp. v kusech za zapnutí/vypnutí) bylo oceněnou nulou a jeho navýšení bylo ponecháno na dodavatelích.

58. V Souhrnné technické zprávě, jež je součástí dokumentace pro stavební povolení (a je součástí zadávacích podmínek se v kapitole „SO 202 STAVEBNÍ ÚPRAVA MOSTU EV. Č. 37 917-1, I.ETAPA“ (Demolice stávajícího mostu) uvádí, že „Most bude demolován postupně dle navrženého postupu výstavby s ohledem na provoz na železniční trati. Nosná konstrukce bude snesena v celku jeřábem do prostoru předpolí mostu, kde bude dále likvidována (hmotnost NK cca. 140 t). Je nutno uvažovat s podřezáním koncových příčníků v úrovni uloženého prahu. V případě, že dostupná jeřábová technika neumožní vyzvednutí nosné konstrukce v jednom kuse, dojde k rozřezání nosné konstrukce podélně na takové díly, aby bylo možno nosnou konstrukci kompletně odstranit. Postup demontáže nosné konstrukce je zhotovitel povinen nacenit do výběrového řízení dle vlastních zkušeností.“.

59. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 ze dne 25. 3. 2024 (dále jen vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“) jeden z účastníků zadávacího řízení uvedl, že:

„[v] PD objektu SO 202 V příloze 01-Technická zpráva se uvádí:

c) popis nosné konstrukce mostu

(…) Předpokládá se osazení nosné konstrukce v celku včetně ochranných laviček podél krajních nosníků, případně ztraceného bednění koncových příčníků. Jako ztracené bednění jsou uvažovány lehké žebrované sklolaminátové desky.

Vzhledem k rozměrům konstrukce a k prostorovým poměrům a terénu v okolí stavby považujeme požadavek na předmontáž konstrukce jako celku mimo otvor za velmi těžko realizovatelné. Bude zadavatel požadovat výstavbu nosné konstrukce v souladu s touto části TZ?“

Zadavatel k výše uvedenému uvedl následující:

„Osazení nosné konstrukce v celku byl pouze předpoklad. Není nutno osazovat celou nosnou konstrukci jako celek, technologii si zvolí zhotovitel dle svých zkušeností a možností. (…)“

60. Součástí položkového rozpočtu z nabídky navrhovatele je mj. Rozpočet objektu SO 651 (Traťové výluky), který obsahuje 26 pořadových položek, z nichž položky č. 1 – 25 [které mají obsahovat poplatky za výluky na železniční trati v roce 2024, 2025 a za činnost technické dozoru správní železnic a za zapnutí/vypnutí (zajištění/odjištění pracoviště) v roce 2024 a 2025] je ve sloupci „Množství MJ“ uvedena jednotkový hodnota 1,000 (za hodinu, resp. za kus u položek č. 15 a 25[1]).

61. V „[p]rotokol[u] o výsledku splnění podmínek účasti účastníka, který se umístil na 1. místě v pořadí (…)“ ze dne 29. 4. 2024 (dále jen „protokol o výsledku č. 1“) je uvedeno, že „[p]odle názoru komise není (…) rozsah traťových výluk proveditelný (…) a nebude dostatečný pro realizaci stavby dle zadávací dokumentace (…) Zadavatel požaduje prohlášení účastníka, že si je vědom výše uvedených skutečností a jím uvedený rozsah (…).“

62. Dne 30. 4. 2024 zadavatel odeslal navrhovateli žádost o objasnění č. 1, ve které zadavatel uvedl, že „[b]yly zjištěny (...) nedostatky a nejasnosti v nabídce“ a že v souladu s § 113 zákona žádá o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC na traťové výluky. Konkrétně pak zadavatel uvádí, že:

„[s]oupis prací (…) SO 651 Traťové výluky (…) podléhal zvláštnímu režimu ocenění, kdy byly stanoveny pevné jednotkové ceny a účastníci měli doplnit počty hodin jednotlivých typů výluk, vč. poplatků za zapnutí a vypnutí, v nezbytném rozsahu pro provedení díla, dle zvoleného technologického postupu prací a v souladu s harmonogramem prací (položky č. 1-25).

Vyzvaný účastník u všech těchto položek uvedl rozsah 1 hod. Podle názoru komise není takto stanovený rozsah traťových výluk proveditelný (není možné provádět některé typy výluk v rozsahu 1 hodiny) a nebude dostatečný pro realizaci stavby dle zadávací dokumentace, vč. dodržení všech pracovních předpisů, koordinaci stavby a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě.

Zadavatel požaduje prohlášení účastníka, že (…) jím uvedený rozsah traťových výluk vč. souvisejících poplatků v rámci SO 651 je maximální možný, reflektuje zvolený postup prací a časový harmonogram a že případné navýšení časového rozsahu výluk půjde k jeho tíži, jakož i to, že je schopen a připraven realizovat dílo v požadované kvalitě a lhůtách výstavby dle návrhu smlouvy o dílo a za nabídkovou cenu předloženou v rámci nabídky do veřejné zakázky.

Zadavatel dále požaduje podrobný popis, jak bude zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu provozované dráhy ve své podstatě bez výluk, jaké výjimky chce účastník využít oproti postupu předpokládanému projektovou dokumentací.

Zadavatel dále v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ požaduje, aby účastník potvrdil, že:

- při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

- neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny doručte v elektronické podobě do 3 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy (…)“.

63. Dne 6. 5. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele objasnění č. 1, v němž je uvedeno mj. následující:

„[ú]častník čestně prohlašuje, že je schopen předmět plnění veřejné zakázky za nabízenou cenu provést v celém rozsahu.

Účastník v minulosti prováděl stavby na dráze a rovněž provedl výstavbu mostu přes dráhu ve správě Správy železnic, státní organizace. Účastníkovi je známa problematika výstavby v ochranném pásmu dráhy a rovněž výstavba v bezprostřední blízkosti provozované trati.

(…) Zadavatel sám připustil zvláštní režim ocenění položek SO 651 (…) Účastník uvedl v těchto položkách počet hodin „1“, protože předpokládá, že během výstavby téměř nebude výluky využívat. (…) zadavatel v rámci zadávací dokumentace nechává konkrétní postup demolice a výstavby mostu na účastníkovi a jeho zvolené technologii. Konkrétní přesný popis demolice a výstavby mostního objektu bude popsán v technologických předpisech (TP). V těchto TP bude podrobně popsán způsob demolice a výstavby, včetně popisu veškerých bezpečnostních opatření, dodržení pracovněprávních předpisů, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě atd. Uchazeč počítá s maximálním využitím montáží a demontáží mimo provozovanou dráhu, provádění prací mimo průjezdní průřez, práci v nočních hodinách, využití ochranných konstrukcí okolo trakčního vedení atd.

Účastník bude zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu provozované dráhy a dále práce v bezprostřední blízkosti provozované dráhy v souladu se všemi požadavky na provádění těchto prací – dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy, po celou dobu výstavby zajistit bezpečnost osob pohybujících se na stavbě a bezpečnost provozu na trati. Všechna tato opatření budou podrobně popsána v TP. V těchto TP bude přesně popsán způsob demolice a výstavby, včetně popisu veškerých bezpečnostních opatření vč. dodržení všech pracovních předpisů, koordinaci stavby a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě atd.

Účastník se neshoduje s názorem komise, dle kterého nelze provádět výluky pouze o délce 1 hodiny. Dle zkušeností účastníka jsou výluky o délce 1 hodiny realizovatelné. Účastník v minulosti sám realizoval projekty s takovými výlukami a díky těmto dřívějším zkušenostem je s problematikou výluk, jejich poskytováním a organizací dostatečně seznámen.

(…) Účastník prohlašuje, že (…) jím uvedený rozsah traťových výluk vč. souvisejících poplatků v rámci SO 651 je maximální možný, reflektuje zvolený postup prací a časový harmonogram, a že případné navýšení časového rozsahu výluk půjde k jeho tíži, jakož i to, že je schopen a připraven realizovat dílo v požadované kvalitě a lhůtách výstavby dle návrhu smlouvy o dílo a za nabídkovou cenu předloženou v rámci nabídky do veřejné zakázky.

(…) Celkovou nabídkovou cenu účastníka za traťové výluky tedy nelze pokládat za mimořádně nízkou, je tak zřejmé, že ačkoli účastník nacenil některé položky z pohledu zadavatele příliš nízkou cenou, jedná se pouze o projev výše uvedených skutečností, a to převážně zkušeností účastníka nabytých v souvislosti s výstavbou mostů v ochranném pásmu dráhy nebo v bezprostřední blízkosti provozované dráhy. (…) Celkové náklady na stavbu jsou však přiměřené, zadavatel se tedy nemusí obávat pozdějších komplikací. (…) Naši celkovou nabídkovou cenu (…) neshledáváme jako mimořádně nízkou, jelikož tato cena obsahuje veškeré vznikající náklad i přiměřený zisk. (…) v souladu s § 113 odst. 5 zákona (…) potvrzuje, že

- neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

64. V „3. Protokol[u] o výsledku splnění podmínek účasti účastníka, který se umístil na 1. místě v pořadí (…)“ ze dne 15. 5. 2024 (…) 12:00 hod (dále jen „protokol o výsledku č. 3“) je uvedeno, že: „Účastník popsal výstavbu v zásadních bodech – demontáž NK, montáž NK, výstavba opěr. Účastník je přesvědčen, že pro tyto účely dostatečně technicky popsal postup realizace a z popisu jednoznačně vyplývá, že Účastníkem nabízená cena není mimořádně nízká a postup výstavby zajistí kvalitní, bezpečnou, efektivní a ekonomicky výhodnou realizaci předmětu plnění Veřejné zakázky. Postup bude samozřejmě detailněji popsán v Technologických předpisech, které budou odsouhlaseny účastníky výstavby, včetně příslušných orgánu např. SŽ a jejich složek, včetně Koordinátora BOZP – viz. Podrobné vysvětlení bude přílohou tohoto protokolu (originál ezak ze dne 15.05.2024. Komise posoudila všechna účastníkova vysvětlení a vzhledem k náročnosti veřejné zakázky rozhodla vyloučit účastníka (…) Podrobné zdůvodnění bude obsaženo v rozhodnutí o vyloučení (…)“.

65. Dne 10. 5. 2024 zadavatel odeslal navrhovateli žádost o objasnění č. 2, v níž navrhovatele opětovně požádal podle § 113 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké ceny na traťové výluky a v níž mj. uvedl:

„V podání ze dne 6. 5. 2024 uvádíte, že předpokládáte, že během výstavby téměř nebudete výluky využívat. Dále uvádíte, že počítáte s maximálním využitím montáží a demontáží mimo provozovanou dráhu, provádění prací mimo průjezdní průřez, práci v nočních hodinách, využití ochranných konstrukcí okolo trakčního vedení atp. Toto obecné tvrzení vzhledem k vysokému riziku možného ohrožení bezpečného provozu na dráze je však pro zadavatele nedostačující.

(…) V souladu s projektovou dokumentací minimálně demoliční práce na mostě a uložení mostovky do mostního otvoru není možné realizovat mimo průjezdní průřez a bez úplné výluky na dráze. Tyto práce nelze reálně provést v jedné hodině. Další výluku si vyžádá i výstavba nové opěry v těsné blízkosti kolejí. Technické postupy z pohledu bezpečnosti budou posuzovány také koordinátorem BOZP, který bude pro realizaci stavby jmenován.

(…) Zadavatel má právo v souladu se ZZVZ požadovat konkrétní informace a údaje, které zdůvodní mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a dodavatel by pak měl způsob své cenové kalkulace relevantně doložit, a to buď způsobem, který požaduje zadavatel, nebo jiným způsobem, který je objektivně (co do věrohodnosti) srovnatelný. Nepostačí zde tedy pouhé tvrzení, které nebude hodnověrně doloženo doklady, popř. objektivně ověřitelnými fakty. V případě položek výluk se z pohledu celkové ceny nejedná o marginální položky.

Na základě výše uvedeného Vás tedy opětovně žádáme o zdůvodnění mimořádné nízké nabídkové ceny způsobem, který odpovídá § 113 ZZVZ, specifickým okolnostem této veřejné zakázky, jež jsou patrné ze zadávací dokumentace, jakož i okolnostem popsaným v předchozí (z 30. 4. 2024) i nynější žádosti.

Zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny doručte v elektronické podobě do 3 pracovních dnů ode dne doručení této výzvy (…).

66. Dne 15. 5. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele objasnění č. 2, v němž bylo mj. uvedeno:

»[j]ak již Účastník uvedl, přesný popis provádění bude dán v Technologických předpisech („TP“), které budou zpracovány před vlastním prováděním prací. (…) Zadavatel jistě chápe, že tyto TP nelze nyní během tří dnů zpracovat a předložit Zadavateli. Přesto účastník nyní předkládá Zadavateli následující informace, které je schopen v této fázi předložit k rozptýlení pochybnosti ohledně odbornosti Účastníka, ohledně způsobu stanovení rozsahu výluk a ohledně nabídkové ceny Účastníka.

(…) V ZD v dokumentu „V DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY – PDPS SO202_01_Technická zpráva“ je uvedeno, že nosná konstrukce bude snesena v celku jeřábem do prostoru předpolí mostu, kde bude dále likvidována (hmotnost NK cca. 140 t) a dále, že postup demontáže nosné konstrukce je zhotovitel povinen nacenit do zadávacího řízení dle vlastních zkušeností.

Postup demolice NK:

- Demoliční práce na mostě – kompletní odstranění mostního svršku včetně říms. Práce se budou provádět bez výluk. Účastník již takto realizoval práce pomocí ochranných konstrukcí, které s úspěchem využil na níže uvedené akci III/03815 Pohled - most ev.č. 03815-2 a II/351 Přibyslav-most ev.č. 351-008.

- Ochranné konstrukce budou osazeny podél stávající NK, budou bezpečně chránit pracovníky proti pádu z NK, proti dotyku trakčního vedení a zabrání pádu vybouraného materiálu na provozovanou trať.

- Snesení očištěné nosné konstrukce do předpolí mostu. Předpokládá se využití výluky o délce 1 hod, kdy dojde k zavěšení konstrukce a jejímu přemístění. Práce jsou realizovatelné při výluce o délce 1 hod, kdy se předpokládá traťová i trakční výluka v nočních hodinách.

- Demolice NK bude probíhat mimo trať.

Osazení NK

V ZD v dokumentu „V DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY – PDPS SO202_01_Technická zpráva“ je uvedeno následující: „předpokládá se osazení nosné konstrukce v celku včetně ochranných laviček podél krajních nosníků…“

Postup provádění NK:

- Montáž nosné konstrukce bude probíhat mimo trať.

- Osazení nosné konstrukce. Předpokládá se využití výluky o délce 1 hod, kdy dojde k zavěšení konstrukce a jejímu přemístění. Práce jsou realizovatelné při výluce o délce 1 hod, kdy se předpokládá traťová i trakční výluka v nočních hodinách.

- Osazení ochranné konstrukce. Ochranné konstrukce budou osazeny podél NK, budou bezpečně chránit pracovníky proti pádu z NK, proti dotyku trakčního vedení a zabrání pádu vybouraného materiálu na provozovanou trať.

- Kompletní provedení mostního svršku.

- Odstranění ochranné konstrukce.

Výstavba nových opěr

Výstavba nových opěr proběhne bez nutnosti využití výluk. Opěry jsou umístěny mimo průjezdní průřez. Vzdálenost od osy koleje je větší jak 3,0 m. Zkušenosti s výstavbou betonových konstrukcí, spodní stavbou mostu v bezprostřední blízkosti provozované trati má z níže uvedené akce II/602 Dvorce -most ev. č. 602-044. Probíhaly zde vrtné práce pro zhotovení mikropilot, provizorní zabezpečení výkopů a výstavba nových ŽB základů a podpěr. Při provádění prací v bezprostřední blízkosti provozované koleje se lze bez omezení pohybovat do 2,5 m od osy koleje (průjezdní průřez v širé trati).

(…) Podrobný popis výstavby v zásadních bodech – demontáž NK, montáž NK, výstavba opěr Účastník popsal výše. Účastník je přesvědčen, že pro tyto účely dostatečně technicky popsal postup realizace a z popisu jednoznačně vyplývá, že Účastníkem nabízená cena není mimořádně nízká a postup výstavby zajistí kvalitní, bezpečnou, efektivní a ekonomicky výhodnou realizaci předmětu plnění Veřejné zakázky. Postup bude samozřejmě detailněji popsán v Technologických předpisech, které budou odsouhlaseny účastníky výstavby, včetně příslušných orgánu např. SŽ a jejich složek, včetně Koordinátora BOZP.«

67. Dne 26. 5. 2024 obdržel zadavatel přípis navrhovatele, v němž navrhovatel znovu deklaroval, že „nabídka je technicky, technologicky a cenově proveditelná a odráží naše letité zkušenosti a jsme připraveni dílo provést. Samozřejmě pokud by vznikala nějaká další potřeba vyjasnění naši nabídky, jsme na toto připraveni, ale věříme, že jsme již vše řádně objasnili.

68. Dne 30. 5. 2024 zadavatel obdržel přípis navrhovatele, jehož součástí byla elektronická komunikace mezi navrhovatelem a Správou železnic, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „Správa železnic, s.o.“). Ve zprávě odeslané Správě železnic, s.o. dne 29. 5. 2024 navrhovatel uvádí, že „v rámci nabídky naši společnosti na výše uvedenou akci pro investora (…) jsme uvedli, že některé práce budou realizované při výluce o délce 1 hod, kdy se předpokládá traťová i trakční výluka v nočních hodinách. Uvedli jsme, že jsme již takto realizovali práce na akci III/03815 Pohled - most ev.č. 03815-2 a II/351 Přibyslav-most ev.č. 351-008, kde jsme využili výluku o délce 1 hodiny. Byla to stejná dvoukolejná trať Brno-Havlíčkův Brod jako je pod mostem ev.č. 37917-1 v Lelekovicích. Žádáme Vás o vyjádření a potvrzení, že výluku o délce 1 hodiny v nočních hodinách lze objednat u Správy železnic a následně z vaší strany zajistit a realizovat. Jedná se o potvrzení pro investora v rámci objasnění naši nabídky. (…)“

Odpověď Správy železnic, s.o. ze dne 30. 5. 2024 poté obsahovala následující:

„(…) ano, u Správy železnic lze objednat a následně realizovat i výluku v trvání 1 hodiny (+ případný nutný čas o délce cca 15 minut na zajištění/odjištění pracoviště). Výsledným efektem takto relativně krátkých výluk je jednak snížení ceny za omezení pro investora, dále snazší projednávání s dopravci (jelikož většinou žádné omezení z ní plynoucí pro ně není) a tím zkrácení doby projednávání a zařazení do plánů = větší operativa celé akce.“.

69. Dne 31. 5. 2024 obdržel zadavatel přípis navrhovatele, v němž navrhovatel mj. uvádí, že „[n]aše nabídka obsahuje celkem 4 hodiny kolejových a trakčních výluk pro obě koleje v roce 2024 a 4 hodiny kolejových a trakčních výluk pro obě koleje v roce 2025.“. Současně navrhovatel uvedl, že „Pro rozptýlení jakýkoliv dalších pochybnosti ohledně postupu výstavby“ zasílá další informace a v dalším textu specifikuje využití výluk v roce 2024 a 2025.

70. Dne 31. 5. 2024 bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o vyloučení, které obsahovalo následující:

»Zadavatel v nabídce Účastníka identifikoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a z tohoto důvodu Účastníka v souladu s § 113 ZZVZ vyzval k jejímu zdůvodnění. Vzhledem k tomu, že Účastník neposkytl zadavateli dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, zadavatel rozhoduje o jeho vyloučení (…) podle § 48 odst. 4 ZZVZ.

(…) Účastník v nabídce na Veřejnou zakázku u všech položek soupisu prací, které se vztahují k SO 651 Traťové výluky, uvedl rozsah 1 hod, resp. 1 kus. Zadavatel je přesvědčen, že uvedený rozsah je pro řádnou realizaci Veřejné zakázky v souladu s jejím zadáním zcela nedostatečný, a z tohoto důvodu Účastníka dne 30. 4. 2024 vyzval k zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel v žádosti ze dne 30. 4. 2024 mimo jiné uvedl, že požaduje podrobný popis, jak Účastník hodlá zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu provozované dráhy ve své podstatě bez výluk, jaké výjimky chce Účastník využít oproti postupu předpokládanému projektovou dokumentací.

(…) Zadavatel nepovažoval (…) zdůvodnění Účastníka ze dne 6. 5. 2024 za dostatečné, a proto se na Účastníka dne 10. 5. 2024 opětovně obrátil s žádostí o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel v žádosti ze dne 10. 5. 2024 zejména poukázal na obecnost zdůvodnění Účastníka ze dne 6. 5. 2024, jakož i na související rizika pro bezpečnost provozu na dráze.

(…) Účastník dne 15. 5. 2024 poskytl zadavateli druhé zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Účastník zejména uvedl popis demolice stávajícího mostu, osazení nové nosné konstrukce mostu a výstavby nových opěr mostu.

K demolici Účastník uvedl, že v souladu s projektovou dokumentací (PDPS), technickou zprávou, bude nosná konstrukce snesena v celku jeřábem do prostoru předpolí mostu, kde bude dále likvidována, přičemž dále podrobněji popsal plánovaný postup demoličních prací, jejichž provedení předpokládá bez výluk. Účastník předpokládá, že podél stávající nosné konstrukce budou osazeny ochranné konstrukce, které budou poskytovat dostatečnou ochranu proti pádu z nosné konstrukce, proti dotyku trakčního vedení a proti pád materiálu na trať. Očištěná nosná konstrukce má být snesena do předpolí mostu. Účastník předpokládá výluku o délce 1 hodiny. Samotná demolic nosné konstrukce pak má probíhat mimo trať.

V souvislosti s osazením nové nosné konstrukce mostu Účastník, opět s odkazem na technickou zprávu projektové dokumentace (PDPS), v níž je uveden předpoklad osazení nosné konstrukce vcelku včetně ochranných laviček podél krajních nosníků, uvádí, že montáž nosné konstrukce proběhne mimo trať, zatímco její osazení (zavěšení a přemístění) bude provedeno s využitím výluky v délce 1 hodiny. Účastník uvažuje trakční výluku v nočních hodinách. I v tomto případě budou osazen ochranné konstrukce chránící pracovníky před pádem z nosné konstrukce, před dotykem trakčního vedení a rovněž bránící pádu materiálu na trať. Dalším krokem bude kompletní provedení mostního svršku a poté odstranění ochranné konstrukce.

(…) Zadavatel v situaci, kdy Účastník ocenil traťové výluky na základě velmi omezeného a z pohledu zadavatele nedostatečného rozsahu, po Účastníku oprávněně požadoval popis toho, jak Účastník bude zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu dráhy. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na komentované znění ZZVZ (…).

Zadavatel uvádí, že most ev.č. 37917-1, na kterém bude prováděna rekonstrukce, se nachází nad železniční tratí Brno – Kutná Hora hl. nádraží, mezistaniční úsek Brno – Židenice – Havlíčkův Brod. Jedná se o dráhu celostátního významu, zařazenou do evropského železničního systému, se dvěma kolejemi s elektrickou trakční soustavou. (…)

Most ev.č. 37917-1 je klasifikován v souladu s příslušnými technickými normami ve stavebním stavu VII, tj. havarijní. Poruchy mostu jsou takového charakteru, že most je nutno téměř kompletně demolovat a vybudovat nový. Vzhledem k stavebnímu stavu může být výztuž mostu značně zkorodována a nestabilní. Po demolici zůstanou zachovány pouze části základů a dřevěné piloty. Most bude demolován postupně. Nosná konstrukce bude snesena v celku jeřábem do prostoru předpolí mostu, kde bude dále likvidována (hmotnost NK cca. 140 t). Je nutno uvažovat s podřezáním koncových příčníků v úrovni uloženého prahu. Místo umístění mostu je prostorově velmi stísněné, je tedy možné, že dostupná jeřábová technika neumožní vyzvednutí nosné konstrukce v jednom kuse a dojde k rozřezání nosné konstrukce na místě, aby bylo možno nosnou konstrukci kompletně odstranit. Opěry mostů budou demolovány zvlášť, opěry se nachází v blízkosti dráhy cca 3 metry od osy přilehlé koleje.

(…) Součástí zadávacích podmínek přílohy č. 6 projektové dokumentace je část dopravní opatření na dráze po dobu výstavby. Jedná se zejména o výluky na dráze. Rozsah výluk je v tomto případě navržen jen na práce, kdy jsou bezpečnostní rizika případně ohrožení železničního provozu natolik veliká, že je nutné provoz na tratí omezit výlukou. Dokument byl zpracován odbornou osobou. Navrženy jsou výluky jedné z kolejí nebo obou kolejí, především na práce svěšení vedení VN, realizace provizorní přeložky VN, osazení provizorní lávky, demolice, realizace opěry 1 a 2, osazení nosné konstrukce a snesení provizorní lávky. Doporučeny jsou výluky od 8 hodin do až 91 dní. I zadavatel má zkušenost s technologií demolice mostu snesením nosné konstrukce jako celku jeřábem s podřezáním koncových příčníků. Jednalo se o most ev.č. 37915-2 v Brně na ulici Merhautova, kdy vzhledem ke špatnému stavebního stavu mostu při řezání koncových příčníků došlo k rozlomení konstrukce, která zůstala viset nad tratí. Zadavatel vzhledem k mu známým bezpečnostním rizikům, ohrožení železniční dopravy a vysoké frekventovanosti trati nemůže připustit provádět demoliční práce bez výluky na trati.

(…) Zadavatel se v rámci posuzování nabídky Účastníka obrátil na Správu železnic, státní organizaci, s žádostí o vyjádření. Správa železnic, státní organizace, ve svém vyjádření uvedla následující:

„Za čas výluky není možné v jednoduchosti považovat čas potřebný pro realizaci požadované práce zhotovitelem, ale je nutné navíc přičíst časové přirážky, jejichž výše odpovídá požadovanému rozsahu vyloučeného zařízení. (…)

Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná. Z těchto důvodů musí být každá stavba, nestavební záměr nebo činnost v ochranném pásmu dráhy a v obvodu dráhy řádně projednána se Správou železnic. Souhrnně tedy při pracích, které by narušily stabilitu tělesa železniční trati a provozuschopnost staveb a zařízení na železniční trati, k ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na železniční trati, k ohrožení bezpečnosti pracovníků a snížení rizik musí být zavedeno dopravní opatření.“

Z výše popsaných okolností Veřejné zakázky, zkušeností zadavatele i vyjádření Správy železnic, státní organizace, je patrné, že Účastníkem uvažovaný postup, který stručně nastínil ve svém podání ze dne 15. 5. 2024 (viz výše), v němž Účastník předpokládá provádění demoličních prací i výstavbu nových opěr prakticky bez využití výluk na trati a osazení nové nosné konstrukce mostu s využitím výluky v délce 1 hodiny, je nereálný, resp. neakceptovatelný s ohledem na bezpečnostní rizika ve vztahu k provozu na dráze. (…)

Podstatnou skutečností je, zda Účastník ocenil předmětné položky adekvátně charakteru Veřejné zakázky, resp. zda lze předmětné položky reálně provést za ceny stanovené Účastníkem při současném dodržení zadání zadavatele a s ohledem na veškerá související bezpečnostní rizika. Obdobně zadavatel nepovažuje za zásadní skutečnost, že se Správou železnic, státní organizací, teoreticky lze dohodnout výluku v délce 1 hodiny, neboť rozhodné je, aby výluka byla stanovena v rozsahu odpovídajícím požadovaným pracím při současném vyloučení souvisejících bezpečnostních rizik.

Zadavatel konstatuje, že ačkoliv dvakrát vyzval Účastníka k vysvětlení mimořádné nízké nabídkové ceny, Účastník pouze obecně konstatoval, že má zkušenosti se stavbou mostů nad drahou, technologii demolice a výstavby stanoví až při rozpracování technologického postupu prací, svou nabídku dodrží a splní i zákonné povinnosti dle §113 odst. 4 ZZVZ.

S ohledem na věcný charakter Veřejné zakázky, související bezpečnostní rizika, jakož i další výše popsané skutečnosti považuje zadavatel Účastníkovo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za nedostatečné; z tohoto důvodu zadavatel přistoupil k vyloučení Účastníka ze zadávacího řízení.«.

Právní posouzení

71. Úřad nejprve rekapituluje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v rámci posouzení doručených nabídek zadavatel shledal určité „nedostatky a nejasnosti“ v nabídce předložené navrhovatelem, a proto si na základě dvou žádostí dle § 113 odst. 4 zákona vyžádal jejich objasnění, a i přes doručení odpovědí navrhovatele na tyto žádosti zadavatel následně rozhodl o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Mezi účastníky správního řízení je veden spor o oprávněnost vyloučení navrhovatele z účasti v předmětném řízení na základě § 48 odst. 4 zákona, když navrhovatel uvádí, že rozhodnutí o vyloučení je nedostatečně odůvodněno a je netransparentní, a tedy současně brojí proti jeho nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti. Dále má navrhovatel za to, že zadavatel řádně neposoudil údaje, které navrhovatel v reakci na žádost dle § 113 odst. 4 zákona zadavateli předložil. Z obsahu podaného návrhu je rovněž zřejmé, že směřuje taktéž proti postupu zadavatele, který samotnému vyloučení navrhovatele předcházel, tj. proti postupu zadavatele v souvislosti s posouzením nabídky navrhovatele z hlediska MNNC a proti obsahu žádostí o zdůvodnění MNNC. Jelikož primárně je návrhem namítáno porušení zásady transparentnosti postupu zadavatele Úřad na tomto místě považuje za vhodné nejprve v obecné rovině vyložit problematiku této zásady zakotvené v § 6 odst. 1 zákona.

72. Zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona je společně se zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, na kterých je zákon vystavěn a které musí zadavatel respektovat a bezmezně dodržovat během celého zadávacího řízení. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se kromě rozhodovací praxe Úřadu opakovaně zabývaly rovněž soudy ve své judikatorní činnosti, přičemž v této souvislosti lze odkázat např. na rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 a č. j. 9 Afs 78/2012 – 28 ze dne 25. 7. 2013 či rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž soud judikoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. (…) Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 78/2012 – 28 mj. vyplývá, že „[s]myslem zásady transparentnosti je dosažení toho, aby průběh veřejné zakázky byl zcela zřetelný a do jisté míry předvídatelný“[2]. Je tedy zřejmé, že veškeré úkony zadavatele činěné během zadávacího řízení musejí být zpětně čitelné, kontrolovatelné, přezkoumatelné a činěné tak, aby nevznikaly pochybnosti v jejich výkladu a aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, za jakým účelem a z jakých důvodů zadavatel činil jednotlivé kroky v rámci zadávacího řízení.

73. Z výše uvedeného tak Úřad dovozuje, že pro dodržení zásady transparentnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona musí být skutečnosti uváděné zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení řádně, tj. srozumitelně a určitě popsány tak, aby bylo toto rozhodnutí zpětně přezkoumatelné, jasné a srozumitelné. Odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí tudíž musí být učiněno tak, aby z jeho výkladu bylo nanejvýše jasné, z jakého konkrétního důvodu (případně důvodů) zadavatel daného dodavatele ze zadávacího řízení vylučuje a z jeho odůvodnění musí být patrné, jaké úvahy vedly daného zadavatele k učiněnému rozhodnutí.

74. Ve vztahu k projednávané věci Úřad v obecné rovině podotýká, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona limitován taxativně vymezenými důvody, a to tak, že jej může vyloučit pouze z důvodů zákonem stanovených. Mezi tyto důvody spadá mj. možnost vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona, a to tehdy, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje MNNC, která nebyla tímto účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna. Zadavatel pak vždy při vylučování musí (stejně jako v průběhu celého zadávacího řízení) dodržet základní zásady zadávacího řízení vymezené v ustanovení § 6 zákona.

75. Vzhledem k tomu, že zadavatel v šetřeném případě rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu neposkytnutí dostatečného zdůvodnění MNNC, Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že smyslem ustanovení § 113 zákona, jež upravuje MNNC, je chránit zadavatele před „agresivní“ cenotvorbou jednotlivých konkurentů z řad zájemců o získání veřejné zakázky. Současně je nutno dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. shora citované ustanovení zákona zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“. Právě řečené znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některým z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí či nikoliv. Je ovšem zapotřebí současně akcentovat, že výše uvedené rozhodně neznačí, že by měl zadavatel k posuzování MNNC v nabídkách dodavatelů přistupovat jakkoliv „benevolentněji“, popř. že by nikdy nemusel dodavatele z důvodu MNNC z účasti v zadávacím řízení vyloučit, stejně tak není dotčena povinnost zadavatele postupovat i v této fázi zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti.

76. V souvislosti s výše uvedeným je nutné uvést, že zákon i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, a to za situace kdy je v jeho nabídce obsažena MNNC. V tomto ohledu lze poukázat na ustanovení § 113 odst. 6 zákona. Citované ustanovení například ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, jestliže z jím poskytnutého objasnění MNNC vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, tj. z důvodu nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy příslušný účastník zadávacího řízení v objasnění MNNC nepotvrdí, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká právě v důsledku porušování povinností vyplývajících z právních předpisů, které se vztahují k předmětu veřejné zakázky, pak zadavatel podle § 113 odst. 6 písm. a) zákona musí takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, tj. vyloučení je v tomto případě obligatorní.

77. Jestliže tedy zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků jako mimořádně nízkou čili získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat dle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, přičemž dle téhož ustanovení zákona platí, že žádost o zdůvodnění MNNC se považuje za žádost dle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně.

78. Za předpokladu, že ze zdůvodnění žádosti následně vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6 zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech (tj. vyjma § 113 odst. 6 zákona) podle § 48 odst. 4 zákona je zcela na uvážení zadavatele, zda účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako MNNC, v zadávacím řízení ponechá či nikoliv. Zadavatel však v takovýchto případech vždy musí mít potvrzeny skutečnosti vyžadované § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je však třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli.

79. Úřad dále upozorňuje, že pro dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby zadavatel výsledek svého posouzení zdůvodnění MNNC, na základě kterého uznal či neuznal zdůvodnění příslušného účastníka zadávacího řízení, řádně zachytil v dokumentaci o zadávacím řízení. Závěry tohoto posouzení se pak musí v případě postupu dle § 48 odst. 4 zákona objevit zejména v odůvodnění oznámení o vyloučení daného účastníka ze zadávacího řízení, ze kterého by měly být patrné konkrétní skutečnosti či okolnosti, které zadavatele k vyloučení účastníka vedly. Postup zadavatele při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je mimořádně nízkou, tedy musí být zaznamenán takovým způsobem, aby byl umožněn i jeho přezkum ze strany Úřadu.

80. Jak Úřad zmínil výše, v šetřeném případě zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 4 zákona, jelikož dle jeho názoru navrhovatel dostatečně neodůvodnil MNNC obsaženou v jeho nabídce (blíže k odůvodnění oznámení o vyloučení viz výše). K postupu předcházejícímu samotnému rozhodnutí o vyloučení a k rozhodným skutečnostem případu Úřad uvádí následující.

81. Jak vyplývá z protokolu o výsledku č. 3, nabídka navrhovatele se na základě hodnocení dle pravidel stanovených zadavatelem, tj. na základě hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti, umístila jako první. Z citovaného dokumentu rovněž vyplývá, že při posuzování navrhovatelem předložené nabídky hodnotící komise shledala nacenění jednoho z objektů (SO 651), který je součástí nabídkového rozpočtu, jako nedostatečné a navrhla vyzvat účastníka k jeho objasnění. Zadavatel proto na základě žádosti o objasnění č. 1 požádal navrhovatele o objasnění MNNC v souvislosti s položkami č. 1 – 25 objektu SO 651 (Traťové výluky). Úřad na tomto místě podotýká, že dotčený objekt se na základě položkového rozpočtu sestává celkem z 26 položek – tj. z 25 oceňovaných položek (tj. položky č. 1 – 25), resp. traťových výluk, u nichž dodavatelé doplňují pouze množství hodin (resp. kusů – viz výše) v závislosti na jejich vlastní potřebě délky výluk pro vykonání stavebních prací v místě plnění předmětu veřejné zakázky (přičemž cena za jednu hodinu je již zadavatelem předem oceněna a výpočet probíhá jen ve vztahu k součtu časových jednotek), a také z 1 položky fixní (tj. položka č. 26), u níž je množství i cena předem určena zadavatelem.

82. Zadavatel v žádosti o objasnění č. 1 vyžadoval spolu s výslovným potvrzením, že navrhovatel v souladu s § 113 odst. 4 zákona zakázky zajistí dodržování právních předpisů a neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, i prohlášení, že si je navrhovatel vědom, že „jím uvedený rozsah traťových výluk vč. souvisejících poplatků v rámci SO 651 je maximální možný (…), že případné navýšení časového rozsahu výluk půjde k jeho tíži (…), že je schopen a připraven realizovat dílo (…)“. Současně požadoval od navrhovatele doložit „podrobný popis, jak bude zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu provozované dráhy ve své podstatě bez výluk“ a jaké výjimky oproti postupu předpokládanému projektovou dokumentací chce účastník využít. Navrhovatel v reakci na požadavek o objasnění MNNC poskytl zadavateli objasnění č. 1. V tomto objasnění navrhovatel uvádí, že je za cenu uvedenou ve své nabídce schopen provést předmět plnění veřejné zakázky v celém rozsahu, přičemž bude „zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu provozované dráhy a dále práce v bezprostřední blízkosti provozované dráhy v souladu se všemi požadavky na provádění těchto prací (…)“ a že „opatření budou podrobně popsána v TP (…) způsob demolice a výstavby, včetně popisu veškerých bezpečnostních opatření vč. dodržení všech pracovních předpisů, koordinaci stavby a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě atd.“.

83. Jelikož zadavatel poskytnuté informace nepovažoval za dostačující, reagoval na obdržené objasnění žádostí o objasnění č. 2, ve které uvádí, že „obecné tvrzení vzhledem k vysokému bezpečnostnímu riziku možného ohrožení bezpečného provozu na dráze je však pro zadavatele nedostačující“ a „v souladu s projektovou dokumentací minimálně demoliční práce na mostě a uložení mostovky do mostního otvoru není možné realizovat mimo průjezdní průřez a bez úplné výluky na dráze. Tyto práce nelze reálně provést v jedné hodině. Další výluku si vyžádá i výstavba nové opěry v těsné blízkosti kolejí.“.

84. Navrhovatel v objasnění č. 2 uvádí, že ačkoli technologické předpisy nelze zpracovat a zadavateli předložit během tří dnů, předkládá alespoň takové informace, které je za účelem rozptýlení pochybností ohledně odbornosti a způsobu stanovení výluk schopen v určeném časovém limitu doložit. V části I. objasnění č. 2 tak navrhovatel popisuje konkrétní jím vybraná řešení. Nejprve navrhovatel uvádí technologii demolice nosné konstrukce, u níž popisuje postup demoličních prací, osazení ochranných konstrukcí či snesení očištěné nosné konstrukce do předpolí mostu a dodává, že samotná demolice nosné konstrukce bude probíhat mimo trať. Dále navrhovatel popisuje osazení nosné konstrukce, spolu se způsobem montáže, provedení mostního svršku a odstranění ochranné konstrukce. Závěrem části I. objasnění č. 2 pak navrhovatel zmiňuje výstavbu nových opěr, u níž odkazuje na dříve provedenou veřejnou zakázku, kde probíhaly práce obdobného charakteru. K uvedeným postupům navrhovatel dodal, že je přesvědčen, že doložením podrobného popisu výstavby v zásadních bodech dostatečně technicky popsal postup realizace stavebních prací, přičemž ještě detailněji budou postupy rozepsány v technologických předpisech. V části II. objasnění č. 2 navrhovatel rovněž popisuje a odkazuje na jím realizované veřejné zakázky obdobného charakteru, a to i veřejné zakázky prováděné na stejné trati, které mají prokazovat adekvátní zkušenosti navrhovatele. Část III. objasnění č. 2 obsahuje tvrzení navrhovatele, kterým potvrzuje, že na základě výše uvedených informací může zajistit, aby veškerá opatření zabránila riziku ohrožení provozu na dráze a podotýká, že uvedením počtu „1“ hodina nikterak neporušil podmínky stanovené zadavatelem, neboť bylo možno uvést libovolný počet hodin jednotlivých výluk, tj. i uvést počet „0“ hodin. Navrhovatel poté objasnění č. 2 uzavírá prohlášením, že je připraven realizovat dílo v požadované kvalitě a lhůtách, a že si je vědom, že případné navýšení časového rozsahu výluk půjde k jeho tíži.

85. Vzhledem k tomu, že navrhovatel posléze neobdržel od zadavatele reakci na druhé objasnění, rozhodl se pro doručení dalších vyjádření zadavateli, v nichž jej ujišťoval o své kompetenci k řádnému plnění šetřené veřejné zakázky, a to vyjádření ze dne 26., 30. a 31. 5. 2024. Stejného dne, kdy navrhovatel doručil poslední přípis z vlastní iniciativy, tj. 31. 5. 2024, zadavatel doručil navrhovateli rozhodnutí o vyloučení, ve kterém uvádí, že navrhovatel neposkytl dostatečné zdůvodnění MNNC, když navrhovatel pouze obecně konstatoval, že má zkušenosti se stavbou mostů nad drahami, a zároveň uvedl, že technologie demolice a výstavby bude stanovena až při rozpracování technologického postupu prací. Z tohoto důvodu přistoupil zadavatel k vyloučení dle § 48 odst. 4 zákona.

86. V souvislosti s výše uvedeným postupem zadavatele Úřad podotýká, že vzhledem k tomu, že zpravidla se v případě posouzení nabídek z hlediska možné MNNC jedná o objasňování výše nabízených cen (tj. dílčích či celkových), kdy v šetřeném případě jde o objasňování především realizovatelnosti předmětu plnění veřejné zakázky v souvislosti s navrhovatelem nabízeným rozsahem (množstvím) výluk, považuje Úřad za vhodné postavit nejprve najisto, zda skutečně bylo v šetřeném případě namístě, aby si zadavatel reálnost nabízených výluk ověřoval prostřednictvím institutu MNNC. Ostatně navrhovatel v podaném návrhu argumentuje, že obsahově se v daném případě o MNNC nejedná, když nestanovil cenu, nýbrž pouze doplnil potřebný počet hodin výluk.

87. Ze zadávací dokumentace v daném případě plyne, že celková cena je tvořena nejen nabídkovou cenou za stavební práce, kterou dodavatelé určují podle vyplněného soupisu jednotlivých prací dle stavebních objektů (tj. objekty SO 100, 104.1, 201.2, 202a, 202b, 424, 431, 500.1, 500 a 901) a nabídkovou cenou za ostatní a vedlejší náklady, ale i oceněním položek v rámci objektu SO 651 (Traťové výluky). Přestože z obsahu příslušného listu v soupisu prací, který se týká tohoto objektu (a který je součástí zadávací dokumentace), nemají dodavatelé vyplňovat finanční částky za potřebné výluky, nýbrž jejich množství, právě v důsledku doplnění množství výluk (v hodinách, resp. kusech) de facto určují výslednou cenu za danou položku, za celý objekt a ve výsledku i celkovou nabídkovou cenu (která je tvořena právě mj. cenou za objekt SO 651). Přestože tedy dodavatelé nevyplňují finanční hodnotu položek č. 1 – 25 u objektu SO 651, v důsledku jejich zásahu (tj. úpravy nabízeného množství) dochází ke stanovení dílčí nabídkové ceny za daný stavební objekt (a jeho dílčí položky – vyjma položky č. 26, u níž je dílčí cena zadavatelem předem dána). Vyplnění množství v uvedených položkách č. 1 – 25 tak má ve výsledku stejné důsledky jako vyplnění finanční částky – tj. stanovení ceny za danou položku, která se dále promítá až do výsledné nabídkové ceny. Z principu se tedy vyplnění množství (a nikoli přímé vepsání finanční hodnoty) projevuje naprosto stejně, jako kdyby dodavatel uvedl celkovou částku za danou položku. Je tak zřejmé, že vyplněním údaje o množství dodavatel určuje nabídkovou cenu za položku. Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jelikož tedy navrhovatel vyplněním údajů (o množství) ve vztahu k položkám č. 1 – 25 nabídkovou cenu stanovil, je možno připustit možnost posouzení vyplněných údajů o množství (a ve svém důsledku nabídkové ceny) zadavatelem z hlediska možné MNNC a uplatnit zákonné postupy spojené s tímto institutem.

88. Úřad dále v návaznosti na výše uvedené doplňuje, že ani v situaci, kdy byla zadavatelem v položkách č. 1 – 25 umožněna nulová hodnota a zadavatel nikterak nestanovil minimální možnou hodnotu množství (resp. kusů), není zadavateli upírána možnost posoudit nabídkovou cenu některé z daných položek jako mimořádně nízkou. Z obsahu zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel předem stanovil, jaké hodnoty v položkách č. 1 – 25 bude považovat za mimořádně nízké a nelze tak konstatovat, že by předem možnost posouzení nabídek z hlediska MNNC v tomto směru vyloučil.

89. K výše popsanému postupu zadavatele v souvislosti s procesem objasňování nabídky navrhovatele Úřad konstatuje, že zadavatel v žádosti o objasnění č. 1 formuloval požadavek na objasnění poměrně široce a obecně, neboť pouze uvedl, že požaduje „podrobný popis“ zajištění a organizace prací v ochranném pásmu. Svůj požadavek zadavatel odůvodnil tím, že podle názoru komise navrhovatelem stanovený rozsah traťových výluk dle údajů doložených navrhovatelem k objektu SO 651 Traťové výluky (tj. výluky v délce 1 hodiny u položek č. 1 – 25 objektu), není dostatečný, neboť některé typy výluk nelze provést v rozsahu 1 hodiny, zejména kvůli obavám z dodržení pracovních předpisů, ale také kvůli obavám o adekvátní zajištění koordinace práce a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úřad přitom akcentuje, že zadavatel v žádosti o objasnění č. 1 nikterak nekonkretizuje, zda se výše uvedený požadavek na „podrobný popis“ vztahuje ke všem položkám rozpočtu objektu SO 651 Traťové výluky, tj. k veškerým uvedeným výlukám č. 1 – 25, nebo se dle zadavatele měl navrhovatel zaměřit na podrobnější popis některých konkrétních položek. Zadavatel totiž v žádosti o objasnění č. 1 výslovně uvádí, že „není možné provádět některé typy výluk v rozsahu 1 hodiny“, přičemž navrhovateli dále neposkytuje důkladnější informace, které typy výluk mají být dle jeho názoru ve zvoleném rozpětí problematické, a ponechává tak navrhovatele v určité nejistotě o tom, jaké položky jím mají být primárně zdůvodněny.

90. Na uvedenou žádost o objasnění č. 1, a obavy v ní vyjádřené, navrhovatel odpověděl objasněním č. 1, v němž zadavatele ujistil, že má s využitím menšího množství výluk při plnění předmětu veřejné zakázky zkušenosti a zároveň nastínil, že tohoto výsledku hodlá docílit zejména demontáží mimo provozovanou dráhu, prováděním prací mimo průjezdní průřez, prací v nočních hodinách a tím, že využije ochranné konstrukce okolo trakčního vedení, přičemž počítá s tím, že konkrétní opatření budou podrobněji popsána až v samotných technologických předpisech.

91. Z následné žádosti o objasnění č. 2 vyplývá, že navrhovatelem naznačený postup při plnění předmětu veřejné zakázky i nadále považoval za nedostačující, a opět odkázal na vysoké riziko ohrožení bezpečného provozu na dráze. Ani tuto druhou žádost však zadavatel blíže neupřesnil, když pouze znovu zopakoval dříve předeslaný požadavek na „podrobný popis“, aniž by vysvětlil, z jakého důvodu nelze předmět plnění veřejné zakázky realizovat v rozsahu, jaký byl označen navrhovatelem. Zadavatel v reakci na údaje uvedené v objasnění č. 1 rovněž stručně uvádí, že „minimálně demoliční práce na mostě a uložení mostovky do mostního otvoru není možné realizovat mimo průjezdní průřez a bez úplné výluky na dráze“, ačkoli navrhovatel ve své nabídce jasně uvádí výluky o délce 1 hodiny. Zadavatel rovněž dodává, že „další výluku si má vyžádat i výstavba nové opěry v těsné blízkosti kolejí“. Závěrem zadavatel shrnuje, že dodavatel by měl způsob cenové kalkulace relevantně doložit, čehož nelze dosáhnout pouhým tvrzením, které nebude doloženo doklady, resp. objektivně ověřitelnými fakty. Nicméně je třeba podotknout, že stejně tak tvrzení zadavatele o nemožnosti realizace plnění veřejné zakázky zadavatelem nebylo zadavatelem v žádostech obdobným způsobem podloženo. Z žádosti o objasnění č. 2 především není zřejmé, do jaké míry podrobnosti objasnění by měl navrhovatel zajít, když v této žádosti zadavatel pouze zopakoval obecný požadavek formulovaný již v první žádosti o objasnění, tj. požadavek na „podrobný popis“, a dále nikterak nekonkretizoval, z jakého důvodu se domnívá, že některé práce nelze provést v jedné hodině (zadavatel přitom hovoří pouze o „minimálně“ demoličních pracích na mostě a uložení mostovky do mostního otvoru a není tak zcela zřejmé, zda zadavatel požaduje vysvětlení pouze ve vztahu k těmto dílčím pracím nebo zda trvá na vysvětlení ve vztahu ke všem položkám č. 1 – 25 zmiňovaným v žádosti o objasnění č. 1).

92. Ačkoli zadavatel v žádostech argumentuje bezpečností provozu na dráze, není zřejmé, jakou spatřuje souvislost mezi dodržováním bezpečnostních předpisů a využitím výluk navrhovatelem v délce 1 hodina (když ani není patrno, na základě čeho možnost realizace veřejné zakázky navrhovatelem s nabízenými výlukami považuje za nereálnou). Přestože zadavatel taktéž odkázal na soulad s projektovou dokumentací, konkrétně neuvedl, jakému jejímu ustanovení navrhovatelem nabízené hodnoty v položkách č. 1 – 25 odporují. V situaci, kdy zadavatel pouze v obecné rovině vyjádřil přesvědčení, že některé práce v jedné hodině nelze provést, aniž by uvedl důvody této domněnky, ztížil tak situaci navrhovatele, který si nemusel být jist, jaké pohnutky vedoucí zadavatele k této domněnce by měl vlastně zadavateli vyvracet. Úřad podotýká, že pokud by se v obecné rovině mělo například jednat o objasňování výše (např. dílčí) nabídkové ceny, pak by zcela jistě taktéž k zajištění transparentnosti postupu zadavatele nepostačovalo pouhé tvrzení, že podle názoru zadavatele za tuto cenu nelze dané plnění realizovat (bez dalšího). V této souvislosti Úřad s odkazem na komentářovou literaturu[3] k § 113 odst. 4 zákona upozorňuje, že „[s] ohledem na dodržení zásad zadávání veřejných zakázek, zejména zásadu transparentnosti, je nutné, aby žádost zadavatele byla dostatečně určitá. Z této žádosti zadavatele tedy musí být zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti, údaje a informace v nabídce účastníka vedly zadavatele k závěru, že nabídková cena tohoto účastníka je mimořádně nízká, případně jaké konkrétní části nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny a z jakých důvodů (…). Zadavatel může požadovat také zdůvodnění jednotlivých (jen) některých částí nabídkové ceny, jeví-li se jako podstatné pro celkovou výši nabídkové ceny (…). Zadavatel může v žádosti (…) požadovat konkrétní informace či doklady týkající se způsobu stanovení nabídkové ceny (výpočtový vzorec konkrétní části nabídkové ceny, vyplnění tabulky s podrobnějším rozpadem nabídkové ceny, vstup jednotlivých nákladů a vstupů na straně účastníka do nabídkové ceny apod.). Pokud takový požadavek zadavatel nestanoví výslovně, nemůže zdůvodnění účastníka řízení hodnotit jako nedostatečné z důvodu, že uvedení takových konkrétních informací chybí (…). Způsob zdůvodnění nabídkové ceny je totiž jinak zcela na účastníkovi řízení.“. Přestože lze konstatovat, že způsob objasnění MNNC spočívá primárně na dodavateli, je třeba, aby ze strany zadavatele došlo ke konkretizaci pohnutek, které jej vedly k závěru o MNNC, aby je mohl dodavatel následně případně rozptýlit. Úřad považuje za nepochybné, že v případě, kdy požadavek zadavatele na objasnění MNNC není dostatečně konkrétně stanoven, nemůže se zadavatel spoléhat na to, že objasnění účastníka zadávacího řízení, tj. navrhovatele, který objasňuje MNNC, bude dostatečně konkrétní a věcné tak, aby zadavatel obdržel požadované informace, které budou klíčové pro rozhodnutí, zda účastník MNNC řádně objasnil.

93. V uvedené souvislosti Úřad poukazuje na rozpor v tvrzení zadavatele ohledně obsahu žádostí o objasnění MNNC. Ačkoli zadavatel v obou výše uvedených žádostech uvádí, že požaduje „podrobný popis“, který ani na základě objasnění č. 1 neobdržel, jelikož tvrzení uvedená navrhovatelem byla příliš obecná a nebylo možné je vzhledem k vysokému riziku možného ohrožení bezpečného provozu na dráze přijmout jako dostačující, v pozdějším rozhodnutí o námitkách uvádí, že „necílil na kvantitu informací poskytnutých stěžovatelem, nýbrž na jejich přiléhavost a přesvědčivost. Nešlo tedy o to, aby stěžovatel předložil technologické předpisy ve vysoké míře podrobnosti, nýbrž aby uvedl skutečnosti, které přesvědčivě odůvodní jím zvoleny, dle zkušeností zadavatele značně neobvyklý, rozsah výluk“. Uvedená tvrzení zadavatele naznačují, jako by si sám nebyl jist, jakou míru detailu a jaké konkrétní údaje k posouzení jsou pro posouzení zdůvodnění potřebné. Uvedené rovněž napovídá, že rozsah výluk zadavatel považoval za neobvyklý s ohledem na své zkušenosti – potom si lze položit otázku, jak jinak, než vlastními zkušenostmi o obdobném rozsahu výluk by bylo namístě ze strany navrhovatele reagovat. Přestože navrhovatel tyto předchozí zkušenosti v objasnění č. 2 popsal prostřednictvím příkladů jím realizovaných akcí, u nichž popisuje i rozsah využívaných výluk, zadavatel na ně v rozhodnutí o vyloučení nijak nereagoval. V objasnění č. 2 nadto navrhovatel evidentně reflektoval námitky zadavatele ohledně demoličních prací a výstavby opěr v návaznosti na požadavek podrobnějšího popisu postupu při plnění předmětu veřejné zakázky, když specifikoval konkrétní řešení technologie demolice a výstavby (podrobněji k obsahu objasnění č. 2 ohledně demolice a osazení nosné konstrukce a výstavby nových opěr viz výše).

94. Z uvedených důvodů tak nelze souhlasit s tvrzením zadavatele, že své požadavky na zdůvodnění MNNC stanovil „zcela jednoznačně“.

95. V souvislosti s výše uvedeným postupem zadavatele při objasňování nabídky navrhovatele z hlediska možné MNNC nelze pominout ani délku lhůty, kterou zadavatel navrhovateli stanovil pro doručení požadovaných objasnění. V obou žádostech o objasnění (č. 1 i 2) byla zadavatelem stanovena shodná lhůta v délce 3 pracovních dnů.

96. Úřad připomíná, že v žádosti o objasnění č. 1 zadavatel požadoval „podrobný popis, jak bude zajišťovat a organizovat práce v ochranném pásmu provozované dráhy ve své podstatě bez výluk (…)“, a to v návaznosti na nabízený rozsah výluk v délce 1 hodiny u položek č. 1 – 25 objektu SO 651 (Traťové výluky). V objasnění č. 1 navrhovatel zadavatele ujistil, že během výstavby téměř nebude využívat výluky a ohledně přesného popisu demolice a výstavby mostního objektu odkázal na technologické předpisy, ve kterých má být toto podrobně popsáno, a to „včetně popisu veškerých bezpečnostních opatření, dodržení pracovněprávních předpisů, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě atd.“. Současně navrhovatel zadavatele ujistil, že počítá s maximálním využitím montáží a demontáží mimo provozovanou dráhu, prováděním prací mimo průjezdní průřez, prací v nočních hodinách a využitím ochranných konstrukcí okolo trakčního vedení. Je tedy zřejmé, že již v objasnění č. 1 navrhovatel na žádost zadavatele o popis prací reagoval, jeho odpověď čítá 5 stran, z nichž je patrná snaha navrhovatele o vysvětlení, z jakého důvodu uvedl v nabídce výluky v délce 1 hodiny a ujištění, že si je vědom, že nabízený rozsah výluk je maximální možný.

97. Z následující žádosti o objasnění č. 2 je zřejmé, že zadavatel považoval informaci o plánu maximálního využití montáží a demontáží mimo provozovanou dráhu, provádění prací mimo průjezdní průřez, práci v nočních hodinách, využití ochranných konstrukcí okolo trakčního vedení za „obecné tvrzení“, které považoval vzhledem k vysokému riziku možného ohrožení bezpečného provozu na dráze za nedostačující. Zadavatel přitom odkázal na již dříve požadovaný „podrobný popis“ a uvedl, že konkrétní a jednoznačnou odpověď nezískal a deklaroval, že nepostačí pouhé tvrzení, které nebude hodnověrně doloženo doklady, popř. objektivně ověřitelnými fakty. Z druhé žádosti o objasnění tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel požaduje od navrhovatele podrobnější zdůvodnění, než poskytl dosud. V tomto kontextu se tedy jeví, že zadavatel následně očekával skutečně detailní popis prováděných prací (přestože tento v podobě návrhu technologického postupu prací měl být až součástí plnění veřejné zakázky, jelikož podle čl. VI. návrhu smlouvy měl být tento předán zadavateli až při předání prostoru staveniště). Pokud skutečně zadavatel zamýšlel získat od navrhovatele prostřednictvím žádostí o objasnění č. 1 a 2 technologický postup prací v takovém rozsahu, jaký měl být předmětem plnění veřejné zakázky, a který zahrnoval dokonce 25 položek objektu SO 651, je otázkou, zda lhůta 3 pracovních dnů pro předložení takových dokumentů mohla být přiměřená. Nelze tak ani vyloučit, že právě zadavatelem stanovená lhůta byla pro navrhovatele do jisté míry určující pro míru podrobnosti požadovaného objasnění. Je pak logické, že pokud zadavatel jasněji nedefinoval svou představu o míře podrobnosti popisu prováděných prací (a navrhovateli tak nemuselo být ani zřejmé, zda žádosti zadavatele nesměřují spíše k ujištění, že navrhovatel skutečně hodlá předmět plnění realizovat s nabízenými výlukami) a technologický postup v naprosto detailním rozsahu by z pohledu navrhovatele nebylo možno zpracovat během pouze 3 dnů, přistoupil ke sdělení postupu prací v takové míře podrobnosti, jakou byl schopen v dané lhůtě zpracovat.

98. Uvedené navíc může souviset i s tím, nakolik podrobně zadavatel v žádostech o objasnění specifikoval své pochybnosti o možnosti realizace požadovaných prací. V žádosti o objasnění č. 1 zadavatel vyjádřil názor, že rozsah traťových výluk v rozsahu 1 hodina není proveditelný a „dostatečný pro realizaci stavby dle zadávací dokumentace, vč. dodržení všech pracovních předpisů, koordinaci stavby a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na stavbě“, aniž by uvedl, jakému konkrétnímu bodu zadávací dokumentace, pracovním či bezpečnostním předpisům navrhovatelem zamýšlený technologický postup odporuje. Ačkoli uvedenou formulaci v žádosti o objasnění Úřad nepovažuje za jakkoli nezákonnou, pokud zadavatel dodavatele následně z uvedených důvodů vyloučí, je třeba takové tvrzení konkretizovat. Nicméně pokud zadavatel uvedené pochybnosti blíže nekonkretizoval, je logické, že navrhovatel si nemusel být jist, co konkrétně (jaké domněnky o porušení zad. dokumentace či právních předpisů) měl objasněním nabídky vyvrátit.

99. Odmítnout je třeba tvrzení zadavatele, že navrhovatel měl fakticky měsíc na to, aby zadavatele přesvědčil o tom, že jeho cena není mimořádně nízká. Z postupu zadavatele je zcela zřejmé, že navrhovateli poskytl pro objasnění nabídky dvakrát 3 pracovní dny. Navrhovatel přitom neměl důvod se domnívat, že i po uplynutí takto stanovených lhůt by zadavatel akceptoval i další objasnění nabídky (přestože je z postupu navrhovatele zjevné, že se přípisem doručeným zadavateli dne 31. 5. 2024 pokusil zadavateli znovu vysvětlit svou nabídku, nemohl si být jist, že zadavatel k takovému objasnění přihlédne, a že jej akceptuje). Zcela jistě nelze lhůtu pro objasnění nabídky počítat od doby doručení žádosti o objasnění č. 1 (30. 4. 2024) do doby vydání rozhodnutí o vyloučení (31. 5. 2024), jak činí zadavatel, jelikož navrhovatel mohl mít jak po odeslání odpovědi č. 1, tak po odeslání odpovědi č. 2 za to, že jím poskytnuté zdůvodnění bylo v kontextu žádostí o objasnění č. 1 a 2 dostatečné a pochybnosti zadavatele byly již rozptýleny. Z obsahu žádosti o objasnění č. 1 přitom nikterak nevyplývalo, že by navrhovatel měl započít zpracovávat kompletní technologický postup prací a předložit jej zadavateli až bude hotov. Za takové situace není možno dospět k závěru, že by navrhovatel měl pro požadované zdůvodnění nabídky lhůtu jeden měsíc.

100. K otázce zákonnosti rozhodnutí o vyloučení Úřad dále v obecné rovině opakuje, že pokud zadavatel účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, je povinen zajistit, aby oznámení o vyloučení, resp. rozhodnutí o vyloučení, bylo koncipováno v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, která spočívá v možnosti zpětně přezkoumat postup zadavatele a jejímž účelem je zajištění, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo čitelným a předvídatelným způsobem. Z tohoto důvodu je tedy nezbytné, aby rozhodnutí o vyloučení bylo přezkoumatelné natolik, aby z něj byly patrné konkrétní skutečnosti či okolnosti, které zadavatele k vyloučení účastníka zadávacího řízení vedly. V odůvodnění by tak měl zadavatel zejména uvést, dle jakého konkrétního zákonného ustanovení účastníka řízení vylučuje a prokázat prostřednictvím konkrétních skutečností a okolností naplnění všech atributů podmínek daného důvodu pro vyloučení.

101. V šetřeném případě zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatele ze zadávacího řízení vylučuje, neboť „neposkytl zadavateli dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“, přičemž odkázal na ustanovení § 48 odst. 4 zákona. Zadavatel současně uvedl, že vyloučení navrhovatele předcházelo opětovné dotázání dle § 46 zákona, a to žádostí o objasnění č. 1 a 2.

102. Úvodem odůvodnění rozhodnutí o vyloučení zadavatel rekapituloval obsah samotné nabídky navrhovatele (tj. položek soupisu prací objektu SO 651 Traťové výluky, u nichž navrhovatel uvedl rozsah 1 hod., s tím, že uvedený rozsah považuje zadavatel pro řádnou realizaci veřejné zakázky v souladu s jejím zadáním za zcela nedostatečný), a zároveň obsah objasnění č. 1 a 2 a přípisů ze dne 26. 5. a 30. 5. 2024. Především zadavatel shrnuje postupy uvedené navrhovatelem v objasnění č. 2, tedy snesení nosné konstrukce mostu za pomocí jeřábu do prostoru předpolí, kde bude dále likvidována, dále „podrobněji popsa[ný] plánovaný postup demoličních prací“, osazení ochranných konstrukcí proti dotyku trakčního vedení a proti pádu materiálu na trať a další opatření včetně provedení montáží mimo trať, která mají zajistit využití výluky v délce 1 hodiny.

103. Ve druhé části odůvodnění rozhodnutí o vyloučení se pak zadavatel zaobírá vlastním posouzením, u kterého nejprve poukazuje na smysl institutu MNNC a připomíná, že v šetřeném případě nejde jen o ekonomické riziko související s odpovídající kvalitou plnění a případnou nutností navýšení sjednané ceny veřejné zakázky, nýbrž zejména o rizika bezpečnostní, související s prováděním prací v ochranném pásmu dráhy. Zadavatel dále odkazuje na komentářovou literaturu ohledně požadavku na zdůvodnění MNNC. K technickým aspektům veřejné zakázky poté zadavatel nejprve poukazuje na „havarijní“ stav mostu ev. č. 37917-1, u něhož může být zkorodována výztuž a může být nutné nosnou konstrukci rozřezat na místě, aniž by se podařilo za pomoci jeřábové techniky konstrukci vyzvednout. Zadavatel upozorňuje, že dráha, nad kterou budou stavební práce probíhat, je drahou celostátního významu. K technologii demolice mostu snesením nosné konstrukce dále zadavatel odkazuje na svoji předchozí zkušenost s rekonstrukcí mostu v ulici Merhautova, při níž došlo k rozlomení konstrukce, která poté zůstala viset nad tratí. Zadavatel rovněž připomíná, že součástí zadávací dokumentace je i příloha č. 6 projektové dokumentace, v níž je obsažen i rozsah výluk navržený odbornou osobou, z něhož vyplývá, že doporučeny jsou výluky od 8 hodin do 91 dní. Následně zadavatel cituje vyjádření Správy železnic, s.o., v níž jsou uvedeny obecné podmínky využití výluk, tj. požadavek přičtení časových přirážek či zavedení opatření k zajištění bezpečnosti na trati. Na základě výše uvedeného pak zadavatel uzavírá, že je patrné, že navrhovatelem uvažovaný postup, který „stručně nastínil“ v objasnění č. 2 je nereálný, resp. neakceptovatelný s ohledem na bezpečnostní rizika ve vztahu k provozu na dráze. V závěru rozhodnutí o vyloučení pak zadavatel konstatoval, že ačkoli dvakrát navrhovatele vyzval k vysvětlení MNNC, navrhovatel „pouze obecně konstatoval“, že má zkušenosti se stavbou mostů nad drahou a že technologii demolice a výstavby stanoví až při rozpracování technologického postupu prací.

104. Úřad nejprve uvádí, že v souvislosti se zmínkou zadavatele ohledně žádostí o objasnění v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení obecně nelze vyloučit, aby zadavatel v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení odkázal na předchozí postup zadavatele v zadávacím řízení, na základě kterého vylučuje účastníka ze zadávacího řízení, nicméně k tomu, aby ve vztahu k obsahu daného odůvodnění dostál dodržení zásady transparentnosti, je nutné, aby z případného spojení informací o objasňování nabídky a rozhodnutí o vyloučení bylo naprosto zřejmé, z jakých konkrétních důvodů je daný účastník ze zadávacího řízení vyloučen. Úřad proto primárně přistoupil k přezkumu, zda bylo z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení dostatečně zřejmé, z jakého důvodu navrhovatele ze zadávacího řízení vylučuje, resp. z jakého důvodu není postup prací zvolený navrhovatelem, uvedený v objasnění č. 2 akceptovatelný, a zda postup zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele dostál zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

105. Z výše uvedeného odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel obsah objasnění č. 1 a 2 sice zmínil v rámci rekapitulace, když reprodukoval sdělení navrhovatele v nich obsažená, avšak blíže se jimi nezaobíral, když v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení se dále vyjadřuje k významu dotčené trati, stavu mostu, informacím o způsobu demolice a budování mostu, rozsahu výluk na trati doporučených v příloze č. 6 projektové dokumentace a obsahu sdělení Správy železnic s.o. Zadavatel tedy nijak nevysvětlil, v čem bylo objasnění MNNC (ať už objasnění č. 1 či 2) nedostatečné, když se k informacím v nich obsažených v konkrétnostech nevyjádřil, a to jak např. k jím popsanému postupu demolice, osazení nosné konstrukce či výstavbě nových opěr a k informacím o jím realizovaných akcích z hlediska využívaného rozsahu výluk. Podle rozhodnutí o vyloučení zadavatel s ohledem na okolnosti veřejné zakázky, své zkušenosti a vyjádření Správy železnic s.o. dovodil, že navrhovatelem „uvažovaný postup, který stručně nastínil“ v objasnění č. 2, „v němž (…) předpokládá provádění demoličních prací i výstavbu nových opěr prakticky bez využití výluk na trati a osazení nové nosné konstrukce mostu s využitím výluky v délce 1 hodiny, je nereálný, resp. neakceptovatelný s ohledem na bezpečnostní rizika ve vztahu k provozu na dráze“. Ve vztahu k takovému závěru zadavatele se však Úřad jednak neztotožňuje s tvrzením, že by se v případě popisu postupu prací uvedeného navrhovatelem v objasnění č. 2 jednalo o pouhé „stručné nastínění“, když zadavatel nevysvětlil, jaké informace ohledně tohoto postupu postrádá. Součástí citované formulace zadavatele je pak prosté tvrzení zadavatele, že navrhovatelem uvažovaný postup je s využitím nabízené výluky nereálný, resp. neakceptovatelný, což zadavatel odůvodňuje bezpečnostními riziky na dráze. Na bezpečnostní rizika zadavatel odkázal i v dalším textu rozhodnutí o vyloučení, když uvedl, že „rozhodné je, aby výluka byla stanovena v rozsahu odpovídajícím požadovaným pracím při současném vyloučení souvisejících bezpečnostních rizik“ a že „[s] ohledem na (…) bezpečnostní rizika (…) považuje zadavatel (…) zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za nedostatečné.“.

106. K uvedené argumentaci zadavatele ohledně bezpečnostního rizika Úřad uvádí, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci má nepochybně zásadní vliv jak na zajištění samotné bezpečnosti, tak na kvalitu plnění předmětu šetřené veřejné zakázky a není tedy s podivem, že zadavatel se touto problematikou v souvislosti s rekonstrukcí mostní konstrukce nad drahou zabývá. Zadavatel však v šetřeném případě v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení pouze odkazuje na přílohu č. 6 projektové dokumentace, v níž je dle zadavatele navržen rozsah výluk s tím, že sám zadavatel výluky uvedené v tomto dokumentu označuje v rozhodnutí o vyloučení jako doporučující. V čl. VI. zadávací dokumentace zadavatel v rámci pokynů k ocenění soupisu prací SO 651 (Traťové výluky) mj. stanovil, že „účastníci doplní počty hodin pro jednotlivé typy výluk a k tomu u přidružených položek v závislosti na zvoleném postupu prací a pracovnímu harmonogramu.“. Sama zadávací dokumentace tedy připouští, že dodavateli zvolené postupy prací se mohou lišit, z čehož je patrno, že budou patrně využívat i odlišné délky výluk (jinak by ostatně zadavatel neponechal množstevní určení výluk na účastnících zadávacího řízení). V takovém kontextu nelze dospět k závěru, že rozsah výluk uvedený v čl. 3. 2. přílohy č. 6 projektové dokumentace stanoví minimální rozsah výluk, s nímž byli účastníci povinni kalkulovat, ale pouze doporučený počet hodin v závislosti na zvoleném technologickém postupu prací, když i sám zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedený rozsah výluk za pouze doporučující považuje. Jestliže tedy navrhovatel ve své nabídce uvedl rozsah nižší, než jaký je uveden zhotovitelem projektové dokumentace v případě využití jednoho z možných způsobů provedení stavebních prací, když určil traťové výluky v délce „1“ hodiny, nelze jím preferovaný postup a priori vyloučit jako nereálný a neakceptovatelný, aniž by zadavatel pro tento závěr uvedl konkrétní důvody. Odvolání se zadavatele na bezpečnostní rizika pak vyznívají zcela obecně, když není například zřejmé, s jakými bezpečnostními předpisy a jejich ustanoveními by byl navrhovatelem vybraný postup v rozporu. V případě takto obecného odkazu by přitom bylo možno v podstatě každý rozsah výluk (který by byl nižší než uvedeným v čl. 3. 2. přílohy č. 6 projektové dokumentace) označit za odporující bezpečnostnímu riziku, když se jedná o do značné míry subjektivní pojem (každý může vnímat riziko ohrožení bezpečnosti jinak). Za situace, kdy jsou ze strany navrhovatele předloženy konkrétní argumenty (popis postupu prací, předchozí zkušenosti s obdobným plněním), nemůže být nahrazeno transparentní posouzení objasnění MNNC navrhovatele obecnou proklamací potřeby vyvarování se bezpečnostních rizik bez toho, aby tato úvaha byla založena na konkrétních aspektech navrženého postupu prací.

107. Úřad podotýká, že pokud má zadavatel vážnou obavu o porušení některého z předpisů, je žádoucí, aby tuto obavu určitým způsobem reflektoval již v samotné zadávací dokumentaci, tj. odkazem na konkrétní bezpečnostní předpisy, případně popisem nežádoucích postupů, a nekomunikoval své subjektivní preference až v rámci vypořádání námitek, potažmo odůvodnění rozhodnutí o vyloučení.

108. Přestože zadavatel v rozhodnutí o vyloučení argumentuje, že „je (…) možné, že dostupná jeřábová technika neumožní vyzvednutí nosné konstrukce v jednom kuse a dojde k rozřezání nosné konstrukce na místě, aby bylo možno nosnou konstrukci kompletně odstranit“, Úřad považuje takové tvrzení za pouhou spekulaci o možném výsledku technologického postupu preferovaného navrhovatelem (navrhovatel v objasnění uvedl, že nosná konstrukce bude snesena v celku jeřábem), a to obzvláště v situaci, kdy sám zadavatel v zadávacím podmínkách snesení nosné konstrukce v celku jeřábem předpokládá (konkrétně v Souhrnné technické zprávě – viz výše). V těchto zadávacích podmínkách ostatně také připouští i výše zmiňované rozřezání nosné konstrukce pro případ, že „dostupná jeřábová technika“ vyzvednutí nosné konstrukce neumožní. Není přitom zřejmé, z jakého důvodu by měl dodavatel předem kalkulovat s tím, že nebude disponovat „dostupnou jeřábovou technikou“. Pokud navrhovatel potřebnou technikou disponuje a hodlá snést nosnou konstrukci v jednom kuse, není bez dalšího zřejmé, z jakého důvodu by ve své nabídce nemohl kalkulovat právě se snesením konstrukce v celku jeřábem.

109. K odkazu zadavatele v rozhodnutí o vyloučení na realizaci předmětu plnění jiné veřejné zakázky, tj. zakázky týkající se mostu v ulici Merhautova, Úřad uvádí, že ačkoli zadavatel obecně může své obavy ohledně nesprávných postupů vedoucích k porušení bezpečnostních opatření a předpisů v odůvodnění rozhodnutí podložit dřívějšími zkušenostmi, nelze připustit, aby tímto odůvodnil vyloučení navrhovatele bez dalšího, zejména v případě, kdy zadavatel ponechal výběr technologických postupů na samotných účastnících řízení. Tento fakt vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, zejm. pak z čl. VI. Hodnocení zadávací dokumentace, v němž je uvedeno, že „účastníci doplní počty hodin pro jednotlivé typy výluk (…) v závislosti na zvoleném postupu prací“ či z technické zprávy S0 202 Stavební úprava mostu ev. č. 37917-1, v níž je uvedeno, že „[z]hotovitel před započetím bourání musí zpracovat Technologický postup bourání, který musí být schválen (…)“ a že je zhotovitel zároveň „povinen aktualizovat harmonogram výstavby, jednotlivé etapy a postup prací na základě použitých technologií dle schváleného plánu výluk“, přičemž cenová nabídka zhotovitele musí zohledňovat tento postup prací a délku výluk. K citované technické zprávě přitom zadavatel odpovídal na dotaz účastníka zadávacího řízení ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, který se týkal technologie provádění stavby, v souvislosti s požadavkem na předmontáž konstrukce jako celku, k čemuž zadavatel uvedl, že informace uvedené v technické zprávě považuje za pouhý „předpoklad“, přičemž „technologii si zvolí zhotovitel dle svých zkušeností a možností“. Z uvedeného tak není zřejmé, z jakých důvodů zadavatel odkazuje na své zkušenosti s realizací jiné zakázky, když není zřejmé, zda v této odkazované zakázce byly použity ty stejné postupy prací, jaké má v plánu použít navrhovatel. Pokud účelem objasňování nabídky mělo být právě vyloučení možnosti, že by se opakovaly negativní zkušenosti vzniklé při realizaci zakázky týkající se mostu v ulici Merhautova, není zřejmé, proč zadavatel nedal navrhovateli například v rámci objasňování nabídky možnost rozptýlit své pochybnosti o opakování těchto negativních zkušeností a tento argument uvedl až v samotném rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel tedy v rámci objasňování neměl možnost se ke srovnání obou akcí vyjádřit. Navrhovatel dokonce uvedl v objasnění vlastní příklady využití výluk v jím realizovaných zakázkách, k nimž se však zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nijak nevyjádřil.

110. Úřad dále připomíná, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takový postup zadavatele, který je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti a důvody v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné a musí mít oporu v zadávací dokumentaci. Současně Úřad uvádí, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku tak musí být zřejmé, resp. tato musí podávat nepochybné informace o tom, že zadavatel má skutečně postaveno najisto, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle dotčeného ustanovení zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vede k naplnění shora uvedené zásady transparentnosti zadávacího řízení. Úřad dodává, že z uvedeného je pak zřejmé, že pouhá domněnka či nepodložená pochybnost zadavatele ohledně naplnění důvodů pro vyloučení není pro konečné rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení postačující, neboť, jak již bylo popsáno výše, závěr zadavatele musí být z logiky věci přezkoumatelný a opřen o konkrétní zjištění. Tvrzení zadavatele, že přistoupil k vyloučení navrhovatele, jelikož „neposkytl zadavateli dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“, aniž by v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení blíže reagoval na objasnění č. 2, které od navrhovatele obdržel, a zároveň navrhovatele vyloučil z důvodu „souvisejících bezpečnostních rizik“, aniž by zadavatel odkázal na konkrétní porušované normy či jiné bezpečnostní požadavky nebo jinak přezkoumatelným způsobem vysvětlil nereálnost navrhovatelem nabízených výluk, vzbuzuje pochybnost o transparentním postupu zadavatele a o přezkoumatelnosti rozhodnutí o vyloučení. Pokud by jako důvod pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení postačovala toliko pochybnost zadavatele, stal by se proces vyloučení účastníků objektivně nepřezkoumatelným, a došlo by tak k absolutnímu popření smyslu požadavku na dodržení zásady transparentnosti.

111. Úřad podotýká, že pokud chtěl mít zadavatel postaveno najisto, zda postup prací předložený navrhovatelem je skutečně proveditelný, mohl si zadavatel od navrhovatele vyžádat informace potřebné k řádnému posouzení opětovně, zejména v případě, kdy sám navrhovatel jednal po celou dobu účasti na zadávacím řízení šetřené veřejné zakázky takovým způsobem, který značil snahu o řádné osvědčení jím proklamovaných skutečností.

112. Z dokumentace o zadávacím řízení tedy plyne, že ačkoli zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel ve vztahu k žádosti o objasnění č. 1 a 2 „neposkytl zadavateli dostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ a „pouze obecně konstatoval, že má zkušenosti se stavbou mostů nad drahou, technologii demolice a výstavby stanoví až při rozpracování technologického postupu prací“, k čemuž zadavatel rovněž odkázal na zákonné ustanovení § 48 odst. 4 zákona, tento závěr neodpovídá faktickému stavu věci. Navrhovatel naopak poskytl zadavateli reakci na obě žádosti o objasnění a jednal konzistentně a proaktivně ve snaze rozptýlit pochybnosti o jeho schopnosti realizovat veřejnou zakázku dle nabídky. Zejména objasnění č. 2 poté nebylo zadavatelem v rámci rozhodnutí o vyloučení adekvátním způsobem zohledněno, a na postupy uvedené v dotčené odpovědi zadavatel reagoval až v rozhodnutí o námitkách ze dne 1. 7. 2024.

113. Přestože je zřejmé, že v rozhodnutí o námitkách signovaném dne 1. 7. 2024 již zadavatel blíže osvětluje důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, resp. konkrétní nedostatky v postupech uvedených navrhovatelem, Úřad upozorňuje, že není přípustné, aby k odůvodnění vyloučení účastníka ze zadávacího řízení docházelo až po rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, ať už v rozhodnutí o námitkách či vyjádření k podanému návrhu. Již ze samotného rozhodnutí o vyloučení musí být účastníkovi zcela zřejmé, na základě jakých konkrétně specifikovaných důvodů byl ze zadávacího řízení vyloučen. Opačný postup vyloučenému účastníkovi značně ztěžuje možnost další případné obrany proti rozhodnutí zadavatele, zejména formou podání námitek dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona, v nichž se účastník dotčený tímto postupem nemůže vyjádřit ke všem relevantním skutečnostem, neboť tyto v rozhodnutí o vyloučení absentují.

114. Ačkoli tedy zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvedl, že je vybraný postup navrhovatele s využitím výluk o délce 1 hodiny „nereálný“ a rizikový, z dalších tvrzení zadavatele, ve spojení se zadavatelem provedenou interpretací zákonných ustanovení, nevyplývá, z jakého důvodu takový závěr zadavatel činí, a proč tedy navrhovatel dostatečně neobjasnil sporné skutečnosti.

115. Přestože zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uvádí, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení je skutečnost, že navrhovatel neposkytl zadavateli dostatečné zdůvodnění MNNC dle § 46 odst. 1 zákona a pouze obecně konstatoval zkušenost se stavbou mostů, což obecně může být samo o sobě bezesporu legitimním důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, nelze zmíněný důvod v šetřeném případě shledat dostatečným bez dodatečných podpůrných tvrzení, zejména v případě, kdy samotný zadavatel doložení „popis[u] demolice stávajícího mostu, osazení nové nosné konstrukce mostu a výstavby nových opěr mostu“ a „podrobněji popsa[ného] plánovan[ého] postupu[u] demoličních prací“ nerozporuje, ale naopak potvrzuje, a to v samotném rozhodnutí o vyloučení.

116. Úřad po posouzení výše uvedeného odůvodnění v rozhodnutí o vyloučení shrnuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dostatečně nereflektoval objasnění č. 1 a 2, když de facto pouze reprodukoval jejich obsah a nevysvětlil, z jakých konkrétních důvodů považuje zadavatel postupy uvedené navrhovatelem v objasnění č. 2 za nereálné. Formulace uvedené v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení jsou tak obecné a nedostatečné, že činí celý úkon objektivně nepřezkoumatelným a netransparentním. Odůvodnění zadavatele obsažené v předmětném rozhodnutí o vyloučení tak nelze v šetřeném případě považovat za odůvodnění, které by bylo formulováno v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.

117. Úřad tímto uzavírá, že zadavatel nedodržel pravidla pro zadání veřejné zakázky stanovená v § 48 odst. 4 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když vyloučil navrhovatele z účasti na zadávacím řízení s odkazem na citovaný § 48 odst. 4 zákona z důvodu, že navrhovatel nedoložil dostatečné objasnění požadovaných údajů na základě dvou žádostí dle § 46 odst. 1 zákona, aniž by v rozhodnutí o vyloučení adekvátně reflektoval údaje, které navrhovatel doložil v objasnění č. 2 a zároveň aniž by transparentním způsobem osvětlil, z jakého důvodu považuje navrhovatelem zvolený postup (popsaný v objasnění č. 2) za nereálný/neakceptovatelný.

118. Výše uvedený postup zadavatele přitom mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nabídka navrhovatele byla podle protokolu o výsledku č. 1 vyhodnocena dle stanoveného kritéria hodnocení jako ekonomicky nejvýhodnější a pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohl se navrhovatel stát vybraným dodavatelem. Úřad proto uzavírá, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

119. Nad rámec výše uvedeného Úřad upozorňuje, že uvedený závěr nikterak nevypovídá o tom, zda v tomto případě nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká či nikoliv, k čemuž sděluje následující. Úřad předně uvádí, že ačkoli platí, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je, či není mimořádně nízká ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona, nutně musí podléhat smysluplné a efektivní kontrole ze strany Úřadu (blíže srov. rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21. 11. 2013), nesmí se Úřad dostat do pozice, že by v rámci svého přezkumu přebíral odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není oprávněn přezkoumávat závěr zadavatele v tom smyslu, že určitá nabídková cena je, či není podle jeho názoru mimořádně nízká (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004), nicméně je povinen podrobit kontrole postup zadavatele, resp. hodnotící komise v tom smyslu, zda byl činěn v souladu se zákonem, především pak v souladu se zásadou transparentnosti (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2011-313 ze dne 3. 10. 2013). Ve vztahu k šetřenému případu pak Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že zákonný rámec postupu zadavatele v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení dodržen nebyl.

120. Úřad dále dodává, že závěry tohoto rozhodnutí nikterak nevylučují, že zadavatel opětovně posoudí nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou, ba dokonce (na základě objasnění č. 1 a 2 či případně dalšího objasnění nabídky) za neodůvodněně mimořádně nízkou, nicméně zadavatel tento svůj závěr, pakliže má vést k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, musí být schopen v rozhodnutí o vyloučení odůvodnit transparentním a přezkoumatelným způsobem.

121. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

122. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovené pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

123. Při rozhodování uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu.

124. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě došlo (jak vyplývá z výroku I. tohoto rozhodnutí) k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření.

125. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 31. 5. 2024, není třeba rušit celé zadávací řízení, a postačí tedy zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem dotčeny. Jak již bylo uvedeno, nezákonnosti se zadavatel dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 31. 5. 2024, a proto Úřad ruší rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 31. 5. 2024 a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu

126. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

127. Výše uvedené ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

128. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všech následujících úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí uložil zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení zákaz uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

129. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

130. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, a to rozhodnutí o vyloučení a současně i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

131. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000549.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, Žerotínovo náměstí 449/3, 602 00 Brno

2. Mitrenga-stavby, spol. s r. o., Křižíkova 1566/19, 612 00 Brno

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] jedná se o množství poplatků za zapnutí/vypnutí (zajištění/odjištění pracoviště) v roce 2024 resp. 2025 – pozn. Úřadu

[2] Úřad poznamenává, že ačkoliv se závěry uvedené v citovaném rozsudku vztahovaly k dnes již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze je bezpochyby vztáhnout i k nyní účinné právní úpravě.

[3] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 855

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 34015/2024/500spisová značka: S0549/2024/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 34015/2024/500
spisová značka: S0549/2024/VZ