číslo jednací: 37485/2024/500
spisová značka: S0507/2024/VZ

• Instance: I.
• Věc: Rekonstrukce a výstavba chodníků
• Účastníci:
  1. statutární město Kladno
  2. Gardenline s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2024
• Datum nabytí právní moci: 19. 10. 2024

Spisová značka:  ÚOHS-S0507/2024/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-37485/2024/500

Brno 3. 10. 2024

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 6. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 26. 6. 2024 společností DPPartners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 08166161, se sídlem Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha, jež je na základě substituční plné moci ze dne 27. 6. 2024 dále zastoupena Mgr. Lukášem Kohoutem, advokátem, ev. č. ČAK 13980, se sídlem Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha,
• navrhovatel – Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v užším řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Rekonstrukce a výstavba chodníků“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-019526, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 5. 2024 pod ev. č. 260547-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno – při postupu, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Rekonstrukce a výstavba chodníků“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-019526, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 5. 2024 pod ev. č. 260547-2024, ve znění pozdějších oprav, stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a zároveň nedodržel pravidlo stanovené v § 36 odst. 3 citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci nedostatečně vymezil předmět citované rámcové dohody a její rozsah plnění (předpokládaný či maximální), přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší užší řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody „Rekonstrukce a výstavba chodníků“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-019526, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 5. 2024 pod ev. č. 260547-2024, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0507/2024/VZ, ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu „Rekonstrukce a výstavba chodníků“ zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-019526, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 5. 2024 pod ev. č. 260547-2024, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – statutární město Kladno, IČO 00234516, se sídlem náměstí starosty Pavla 44, 272 01 Kladno, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 26. 6. 2024 společností DPPartners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 08166161, se sídlem Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha, jež je na základě substituční plné moci ze dne 27. 6. 2024 dále zastoupena Mgr. Lukášem Kohoutem, advokátem, ev. č. ČAK 13980, se sídlem Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 29. 4. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění užší řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Rekonstrukce a výstavba chodníků“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-019526, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 5. 2024 pod ev. č. 260547-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „rámcová dohoda“ či „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 2 odst. 2.4 zadávací dokumentace jsou předmětem plnění veřejné zakázky „stavební práce spočívající v rekonstrukci a výstavbě chodníků, parkovišť na území Statutárního města Kladna. Účelem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody, na základě, které budou vybraní dodavatelé provádět pro zadavatele stavební práce dle jednotlivých realizačních smluv o dílo. Součástí plnění bude komplexní provedení zadavatelem objednaných stavebních prací, včetně dodávek materiálu a zajištění prostředků a vybavení potřebných pro jejich provedení.

Bližší popis plnění je uveden v příloze č. 3 zadávací dokumentace (návrh rámcové dohody o dílo) a v příloze č. 7 zadávací dokumentace (soupis prací k ocenění). Předmět plnění musí splňovat parametry uvedené v příloze č. 7 zadávací dokumentace (soupis prací k ocenění).“

3.             Podle oznámí o zahájení zadávacího řízení odeslaného dne 29. 4. 2024 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek byla lhůta pro podání žádostí o účast při zahájení zadávacího řízení stanovena do 30. 5. 2024 do 10:00 hod. Následně zadavatel několikrát prodloužil lhůtu pro podání žádostí o účast, přičemž podle oznámení o zahájení zadávacího řízení (oprava 2) odeslaného dne 5. 6. 2024 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek byla lhůta pro podání žádostí o účast „nově“ stanovena do dne 14. 6. 2024 do 10:00 hod.

4.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání žádostí o účast obdržel celkem 3 žádosti o účast.

5.             Dne 30. 5. 2024 obdržel zadavatel od dodavatele Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).

6.             Rozhodnutím ze dne 14. 6. 2024, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 24. 6. 2024 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Stejnopis návrhu byl zadavateli doručen téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh směřuje jak proti zadávacím podmínkám dotčeného zadávacího řízení, tak proti rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel považuje za nesprávné, nemající oporu v zákoně ani v předmětu plnění. Navrhovatel úvodem svého návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení a především namítá, že zadávací podmínky jsou nastaveny nepřiměřeně, netransparentně a diskriminačně, přičemž k tomu uvádí následující skutečnosti.

Námitka nedostatečně vymezených zadávacích podmínek

9.             Dle navrhovatele nejsou zadávací podmínky stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení, neboť zadavatel zatajuje skutečný obsah plnění a jeho věcný a finanční objem.

10.         V souvislosti s tím navrhovatel odkazuje na dřívější zadávací řízení zahájené za účelem uzavření rámcové dohody „Údržba, rekonstrukce a výstavba chodníků a parkovišť“ (dále jen „předchozí zadávací řízení“) s předpokládanou hodnotou 320 000 000 Kč bez DPH. K tomu navrhovatel dodává, že zadavatel v rámci předchozího zadávacího řízení uzavřel rámcovou dohodou se třemi dodavateli a tvrdí, že dle registru smluv bylo na základě dotčené rámcové smlouvy realizováno plnění v rozsahu více než 560 000 000 Kč. V souvislosti s tím navrhovatel poukazuje na možné rozložení realizace jednotlivých plnění a možnou koordinaci dodavatelů v rámci uzavřeného dodatku k rámcové dohodě kvůli požadavku na navýšení jednotkových cen.

11.         Navrhovatel je přesvědčen, že je preferován určitý okruh dodavatelů, kdy je plnění značného rozsahu zakrýváno rámcovou dohodou pod realizací chodníků, přičemž je skutečná hodnota zadávacího řízení zatajována širšímu okruhu dodavatelů. Dále navrhovatel uvádí, že skutečná hodnota plnění je zadavateli známa, neboť ji sám označuje jako interní informaci a určuje tak, v jakém okruhu bude tato informace k dispozici, čím vytváří nerovnost mezi dodavateli.

12.         Dle navrhovatele skutečný rozsah požadovaného plnění a tomu odpovídající informace o finančním a časovém rozsahu požadované plnění nejenže ovlivňuje dodavatele v souvislosti samotné účasti v zadávacím řízení, ale také to má přímý vliv na sestavování nabídkové ceny, resp. jednotkových položkových cen. Navrhovatel je přesvědčen, že pro rámcové plnění je nezbytné uvádět předpokládanou hodnotu pro celkové i jednotlivé plnění, přičemž důležitost spatřuje jak v rámci rozhodování potencionálních dodavatelů o účasti v zadávacím řízení, tak při sestavování nabídek. Dle navrhovatele není zřejmé ze zadávací dokumentace, co bude předmětem realizace rámcové dohody, kdy vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by mělo jít pouze o rekonstrukci chodníků.

13.         Dále navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora EU (Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato - Antitrust et Coopservic), ze kterého „[…] vyplývá nutnost uvedení maximálního rozsahu plnění, neboť po dosažení takovéhoto rozsahu plnění by nutně obsah dohod pozbyl svého účinku.“

Námitky nepřiměřeného, diskriminačního a netransparentního nastavení kvalifikačních podmínek

14.         Dle navrhovatele zadavatel požaduje certifikáty (certifikát o zavedeném systému protikorupčního managementu podle normy ISO 37001 a certifikát v oblasti implementace a nastavování compliance management systémů CMS podle normy ISO 37301) k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. e) zákona, které nesouvisí s předmětem plněním a nejedná se tak o opatření k zajištění kvality ve smyslu citovaného ustanovení zákona.

15.         Dle navrhovatele není potřeba disponovat dotčenými certifikáty pro řádné provádění stavebních prací, přičemž dotčený požadavek nedůvodně zatěžuje potencionální dodavatele. K tomu navrhovatel dodává, že s námitkou nadměrného a nedůvodného zatěžování dodavatelů se zadavatel vůbec nevypořádal. Za nepřípadné navrhovatel považuje zadavatelem odkazované rozhodnutí Úřadu[1], neboť v projednávaném případě nenapadá kumulaci požadovaných certifikátů, ale jejich věcnou nedůvodnost.

16.         Dále se navrhovatel vyjadřuje k argumentaci zadavatele v rozhodnutí o námitkách o tom, že na základě rámcové dohody mohou být zadávány dílčí plní odlišného charakteru, pročež zadavatel považuje za nutné nastavení vnitřních procesů pro dodržování předpisů a norem. Dle navrhovatele dotčená argumentace zadavatele potvrzuje námitky týkající se nedostatečně vymezeného předmětu plnění veřejné zakázky. K tomu dodává, že „[p]rincipem a předmětem rámcové dohody jsou opakující se dodávky, či služby s obdobným předmětem plnění. Není proto možné v rámcové dohodě vymezit předmět plnění a poté poptávat plnění zcela jiné.“

17.         Dále navrhovatel namítá, že v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel v rámci požadavku na zkušeností technika / člena realizačního týmu nedůvodně znemožňuje, aby referenční plnění splňovalo více stanovených parametrů, ačkoli se věcně jedná o totožné plnění. Nadto navrhovatel uvádí, že technologie zastávkových betonových panelů je poměrně novou a disponuje jí pouze jediný výrobce a dodavatel, v důsledku čehož nejde o lehce splnitelnou podmínku. K tomu navrhovatel dodává, že zadavatel pro výstavbu autobusové zastávky v městské zástavbě realizované ze silničních betonových panelů nestanovil žádný finanční limit a jedná se vždy o realizaci komunikace a současně zastávky.

18.         V souvislosti s tím navrhovatel považuje za nepřiměřený také parametr dílčího hodnotícího kritéria ve smyslu čl. 7 zadávací dokumentace, dle kterého se bude hodnotit účast techniků na realizaci stavebních prací, a to až do výše 20 účastí na referenčních plněních. Navrhovatel namítá, že zkušenost spočívající v účasti na výstavbě nebo rekonstrukci komunikací v městské zástavbě v min. finančním objemu stavebních prací 2,5 mil. Kč bez DPH u hlavního stavbyvedoucího nebo jeho zástupce v posledních 10 letech nemá žádný přínos pro plněné přesahující 6 mil. Kč. V souvislosti s tím poukazuje, že v rámci předchozí rámcové dohody tvořilo plnění v hodnotě 2,5 mil. Kč bez DPH zanedbatelný rozsah, přičemž je využitelnost takových zkušeností tohoto člena týmu v daném rozsahu pro zadavatele bezvýznamná.

19.         Dále navrhovatel brojí proti požadavku stanovené technické kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, načež je navrhovatel přesvědčen, že v něm zadavatel v rámci požadavku na seznam stavebních prací nedůvodně znemožňuje, aby referenční stavby splňovaly více stanovených parametrů dle bodů dle bodů a), b), c), d), e) a f) a zároveň není zřejmé, z jakého důvodu u nich požaduje právě stanovené finanční limity.

20.         Navrhovatel požaduje zrušení rozhodnutí o námitkách.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

21.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 24. 6. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

22.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

23.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 6. 2024.

24.         Usnesením ze dne 26. 6. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

25.         Dne 4. 7. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

K nedostatečnému vymezení zadávacích podmínek

26.         Zadavatel se ve svém vyjádření k návrhu nejprve vyjadřuje k předchozí veřejné zakázce, kdy plnění na základě předchozí rámcové dohody je omezeno pouze časově 48 měsíci nebo vyčerpáním částky 320 000 000 Kč[2] bez DPH, přičemž souhrn plnění za jednotlivé realizační smlouvy dosud tuto částku nepřekročil. K dodatku č. 1 předchozí rámcové dohody zadavatel uvádí, že jeho uzavření považuje s ohledem ne inflační doložku rámcové dohody a její aktivaci za opodstatněný. Dle zadavatele je nerovnoměrné vytížení jednotlivých účastníků rámcové dohody zcela běžné, kdy každá dílčí VZ je předmětem soutěže v rámci realizovaných minitendrů na základě pravidel uvedených v rámcové dohodě.

27.         Dále zadavatel uvádí, že „veřejná zakázka je zadávána jako rámcová dohoda podle § 131 ZZVZ, kdy rámcová dohoda představuje vymezení podmínek, na základě, kterých budou následně veřejné zakázky zadavatelem zadány účastníkům rámcové dohody. Na základě rámcové dohody bude zadavatel zadávat účastníkům této rámcové dohody jednotlivé dílčí zakázky na stavební práce prostřednictvím tzv. minitendrů po dobu trvání rámcové dohody.“

28.         Zadavatel dále konstatuje, že není schopen určit jaké budou dílčí zakázky následujících 4 let po uzavření rámcové dohody, přičemž má představu maximálně s výhledem na další kalendářní rok. Dále zadavatel poukazuje na skutečnost, že v dotčené zadávací řízení je zadáváno v nadlimitním režimu, kdy předpokládaná hodnota slouží primárně pro určení druhu zadávacího řízení. Zadavatel je přesvědčen, že splnil svou povinnost dle § 23 odst. 1 zákona, kdy je pro stanovení předpokládaného hodnoty rámcové dohody rozhodná souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na jejím základě zadány.

29.         Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že je jeho povinností dopředu s výhledem na celou dobu trvání rámcové dohody určit počet jednotlivých dílčích zakázek a v jakém objemu je hodlá realizovat. Takový výklad je dle zadavatele v rozporu s podstatou rámcové dohody jako zvláštního postupu podle části šesté zákona.

K nepřiměřenému, diskriminačnímu a netransparentnímu nastavení kvalifikačních podmínek

30.         Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že dotčené certifikáty nesouvisí s předmětem plnění veřejné zakázky, neboť se nemusejí týkat pouze stavební činnosti, ale i osoby samotného dodavatele a jeho vnitřních procesů fungování. Dále zadavatel uvádí, že v dotčeném případě se bude jednat o dlouhodobý smluvní vztah, v rámci kterého bude realizováno velké množství dílčích zakázek. Dle zadavatele je tak oprávněné a přiměřené požadovat zvýšené požadavky na kvalitu prováděných stavebních prací, ale i na samotné vnitřní procesy fungování samotných účastníků rámcové dohody.

31.         Dále zadavatel uvádí, byť jsou předmětem plnění stavební práce, jde o dlouhodobý smluvní vztah, na jehož základě bude realizováno velké množství dílčích plnění. V souvislost s tím má zadavatel oprávněné a přiměřeně zvýšené požadavky na kvalitu prováděných stavebních prací a na samotné vnitřní procesy fungování samotných účastníků rámcové dohody. Zadavatel je přesvědčen, že dotčené certifikáty splňují opatření k zajištění kvality ve smyslu § 79 odst. 2 písm. e) zákona, a to s ohledem na speciální charakter závazkového vztahu na základě rámcové dohody.

32.         Dále zadavatel uvádí, že „zcela odmítá výklad navrhovatele, že je jeho zákonnou povinností umožnit, aby jedna kvalitativní reference u daného člena týmu musela prokazovat více požadovaných parametrů, když se jedná věcně o totožné plnění“. Zadavatel nesouhlasí rovněž s tvrzenou totožností plnění, přičemž k tomu uvádí, že „požadavek na výstavbu nebo rekonstrukci komunikací v městské zástavbě v min. fin. objemu 10 000 000 Kč bez DPH nemusí vůbec zahrnovat výstavbu autobusové zastávky v městské zástavbě realizované ze silničních zastávkových betonových panelů. Vzhledem k tomu, že součástí soupisu prací jsou i položky zahrnující výstavbu autobusové zastávky ze silničních zastávkových betonových panelů, které budou zadávány některou z budoucích realizačních smluv, považuje zadavatel zkušenost s tímto druhem provádění stavebních prací za opodstatněný s ohledem na předmět plnění rámcové dohody“.

33.         Pokud jde o nastavení kvalitativního dílčího hodnotícího kritéria „Kvalifikace a zkušenost členů realizačního týmu“ s váhou 30 % do celkového hodnocení, zadavatel je přesvědčen, že vyjadřuje kritérium kvality ve smyslu § 116 odst. 2 písm. e) zákona. Dále zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem, že množství zkušeností nevyjadřuje kvalitu dodavatele. Dle zadavatele minimální úroveň zkušeností „Hlavního stavbyvedoucího“ nebo jeho zástupce je zajištěna prostřednictvím úrovně technické kvalifikace. K tomu zadavatel dodává, že „bude zohledňovat počet realizovaných stavebních prací spočívajících ve výstavbě nebo rekonstrukci komunikací v městské zástavbě, což je plnění, které bude realizováno prostřednictvím realizačních smluv na základě rámcové dohody“.

34.         Ve vztahu k „Seznamu významných prací“ zadavatel uvádí, že požaduje 7 referencí, které jsou s ohledem na dobu trvání rámcové dohody dostatečnou zárukou, že její účastníci budou schopni realizovat veškeré dílčí zakázky. Pokud jde o finanční limity u jednotlivých referencí, zadavatel při jejich nastavení vycházel ze zkušeností nejtypičtějších druhů dílčích veřejných zakázek, které byly zadavatelem realizovány na základě rámcové dohody. Dále zadavatel odmítá, že by byl povinen umožnit jakoukoliv kombinaci splnění požadovaných parametrů, pokud mají věcnou souvislost.

35.         Závěrem zadavatel konstatuje, že nastavení zadávacích podmínek považuje za přiměřené, transparentní a nediskriminační, přičemž odmítá, že by rozhodnutí o námitkách bylo učiněné v rozporu se zákonem. S ohledem na uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrhu nevyhověl.

Další průběh správního řízení

36.         Usnesením ze dne 14. 11. 2023 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které měl sdělit:

1.        „jaká je předpokládaná hodnota rámcové dohody ‚Rekonstrukce a výstavba chodníků‘ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 4. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-019526, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 5. 2024 pod ev. č. 260547-2024, ve znění pozdějších oprav;

2.        z jakých dokumentů a údajů obsažených v zadávací dokumentaci předmětného užšího řízení měli potencionální dodavatelé dovodit předpokládanou hodnotu rámcové dohody, potažmo (předpokládaný či maximální) rozsah plnění jako takový, resp. jakým způsobem se k částce předpokládané hodnoty a (předpokládaného či maximálního) rozsahu plnění měli ‚dopočítat‘;

3.        z jakých dokumentů a údajů v nich obsažených zadavatel dovozuje konkrétní předmět plnění dotčené rámcové dohody, když na různých místech zadávací dokumentace je předmět plnění vymezen odlišným způsobem a zejm. když pro bližší popis předmětu plnění je odkazováno na přílohu č. 3 zadávací dokumentace – Vzor rámcové dohody o dílo, kde je jako předmět plnění označena pouze rekonstrukce a výstavba chodníků (jak je ostatně i v názvu rámcové dohody), a dále přílohu č. 7 zadávací dokumentace – Soupis prací k ocenění (potažmo přílohu č. 1 jmenovaného vzoru rámcové dohody), kde jsou však uvedeny jednotlivé práce, služby a dodávky bez bližšího určení výsledného díla, k němuž se vztahují (není tedy ani blíže rozvedeno, že by se dané položky měly vztahovat k jiným pracím než rekonstrukci a výstavbě chodníků), resp. ke sdělení, z jakých dokumentů a údajů obsažených v zadávací dokumentaci předmětného užšího řízení měli dodavatelé zjistit dle zadavatele správný rozsah a obsah předmětu plnění a jeho bližší specifikaci, příp. odlišnou specifikaci, než jak je uvedeno výše.“

Vyjádření zadavatele ze dne 29. 7. 2024

37.         Dne 29. 7. 2024 Úřad obdržel přípis zadavatele z téhož dne, ve kterém Úřadu sdělil následující.

38.         Zadavatel uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 320 mil. Kč bez DPH a je přesvědčen, že tento údaj není povinným údajem uváděný ani v zadávací dokumentaci, ani v rámci formulářů uváděných ve Věstníku veřejných zakázek. K tomu doplňuje, že dotčená rámcová dohoda je zadávána v užším nadlimitním řízení, přičemž limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky je v daném případě dle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády“), 135 348 000 Kč bez DPH. Dle zadavatele je z pohledu zvolení správného režimu veřejné zakázky bezpředmětné, zda předpokládaná hodnota bude 135 348 000 Kč bez DPH nebo např. 320 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel je přesvědčen, že dostál své povinnosti stanovené v § 23 zákona a na podporu svých tvrzení dokazuje na rozhodovací praxi Úřadu[3].

39.         Ve vztahu k dovození předpokládané hodnoty a konkrétního předmětu plnění ze strany potencionálních dodavatelů zadavatel uvádí následující. Nejprve zadavatel odkazuje na ustanovení § 131 zákona a uvádí, že rámcová dohoda představuje vymezení podmínek, na základě kterých budou následně zadávány veřejné zakázky zadavatelem účastníkům rámcové dohody. Zadavatel je přesvědčen, že neuvedení konkrétní předpokládané hodnoty za situace, kdy je rámcová dohoda zadávána v nadlimitním režimu, není způsobilé ovlivnit motivaci dodavatelů k účasti v zadávacím řízení. Dle zadavatele předpokládaná hodnota totiž nijak nevyjadřuje, jaký bude očekávaný finanční objem plnění ze strany dodavatelů, neboť ti neví, v jakém objemu hodlá zadavatel rámcovou dohodu využívat a zadavatel nemá povinnost zadávat minitendry a realizovat je po dobu trvání rámcové dohody. Dle zadavatele také dodavatelé nemohou dopředu predikovat svoji úspěšnost při zadávání minitedrů, kdy z logiky institutu rámcové dohody nemohu mít dodavatelé žádnou představu o jejich budoucím plnění a finanční odměně za toto plnění. Předpokládaná hodnota je tak finanční údaj, na základě kterého si nemohou učinit žádnou představu o budoucím rozsahu plnění a finanční odměně.

40.         Dále zadavatel poukazuje na zásadní rozdíl mezi veřejnou zakázkou, u které je dopředu určen rozsah plnění, a rámcovou dohodou, kde konkrétní plnění je teprve poptáváno. Dle zadavatele rámcová dohoda nemusí být vždy limitována maximálním rozsahem plnění a v případě jeho dosažení musí být i předčasně ukončena, přičemž rámcová dohoda je primárně limitována časově, tj. dobou 4 let.

41.         Dále zadavatel odkazuje na vymezení rozsahu plnění na základě soupisu prací k ocenění, který obsahuje přes 500 položek a jejich předpokládanou četnost během 1 roku trvání rámcové dohody. Zadavatel je přesvědčen, že dodavatelé mají konkrétní představu, jaké druhy stavebních prací budou vykonávat a jaký je jejich předpokládaný objem, přičemž tak mohou podat svoji nabídku. Dále zadavatel uvádí, že nabídková cena vč. cen jednotlivých položek dle oceněného soupisu prací je konečná a nepřekročitelná, tj. je limitována čtyřnásobkem nabídkové ceny účastníků rámcové dohody. Dle zadavatele mají dodavatelé při nacenění jasnou představu o předpokládaném finančním rozsahu rámcové dohody.

42.         K vymezení předmětu plnění zadavatel uvádí, že není definován pouze názvem či stručným vymezením v čl. 2 rámcové dohody, ale celým obsahem zveřejněných zadávacích podmínek. K tomu primárně zadavatel odkazuje na využité CPV kódy, které podle něho vymezují samotný předmět plnění, přičemž např. zahraniční dodavatelé se primárně orientují podle zveřejněných CPV kódů. K tomu dodává, že je oprávněn v rámci dílčích zakázek poptávat práce spočívající ve stavebních úpravách chodníků, výstavbě parkovišť a kruhových objezdů, kdy i položky ze soupisu prací je možné pod tyto činnosti systematicky podřadit.

Další průběh správního řízení

43.         Dále se Úřad přípisem ze dne 24. 7. 2024 obrátil na potencionální dodavatele obdobného předmětu plnění, přičemž oslovil následující společnosti:

• S u b t e r r a a.s., IČO 45309612, se sídlem Koželužská 2246/5, 180 00 Praha (dále jen „S u b t e r r a“);
• Klika & Dvořák, s.r.o., IČO 25145959, se sídlem Pavlisova 2250, 272 01 Kladno (dále jen „Klika & Dvořák“);
• POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA, a.s., IČO 27900096, se sídlem Milady Horákové 2764, 272 01 Kladno (dále jen „POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA“);
• SWIETELSKY stavební s.r.o., IČO 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice (dále jen „SWIETELSKY“);
• STRABAG a.s., IČO 60838744, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha (dále jen „STRABAG“);
• EUROVIA CZ a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, 140 00 Praha (dále jen „EUROVIA“);
• COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha (dále jen „COLAS CZ“);
• Navláčil stavební firma, s.r.o., IČO 25301144, se sídlem Bartošova 5532, 760 01 Zlín (dále jen „Navláčil stavební firma“);
• M – SILNICE a.s., IČO 42196868, se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice (dále jen „M – SILNICE“);
• Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem č.p. 430, 793 93 Bratnice (dále jen „Značky Morava“);
• FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 388/68, 602 00 Brno (dále jen „FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby“);
• MI Roads a.s., IČO 17331099, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha (dále jen „MI Roads“);

s žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

1.        „Je pro Vás z přiložených částí zadávací dokumentace srozumitelné, co má být předmětem plnění rámcové dohody, potažmo v rámci jednotlivých dílčích smluv? Respektive uveďte prosím, co je dle Vás předmětem plnění, tj. zda např. výstavba a rekonstrukce chodníků nebo i dalších děl, a z čeho (jakých částí zadávací dokumentace) tak dovozujete.

2.        Je pro Vás z přiložených částí zadávací dokumentace srozumitelná předpokládaná hodnota či rozsah (předpokládaný či maximální) plnění rámcové dohody či dílčích smluv (např. odhadem či výpočtem ze soupisu prací)? Pokud ano, uveďte prosím, jaké dle Vás jsou a z čeho tak dovozujete (např. od jakých položek, příp. jakým konkrétním výpočtem jste k danému číslu dospěli).

3.        Byli byste schopni na základě dostupných informací (přiložených částí zadávací dokumentace, zejm. soupisu prací) sestavit svou nabídku do předmětného zadávacího řízení, resp. určit celkovou nabídkovou cenu?“

44.         Pro úplnost Úřad uvádí, že společnost Navláčil stavební firma a společnost FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby své stanovisko k dané věci neposkytly.

Stanovisko společnosti SWIETELSKY

45.         Dne 31. 7. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti SWIETELSKY, v němž nejprve nad rámec dotazů Úřadu se obecně vyjadřuje k vhodnosti užití rámcové dohody v rámci určitých druhů stavebních prací oproti zadávání individuálních veřejných zakázek v kontextu zásad stanovených zákonem.

46.         Dále dle společnosti SWIETELSKY rozsah plnění jednotlivých položek není vymezen ani rámcově, přičemž citovaná společnost považuje slovní popis v návrhu rámcové dohody za nedostatečný, když pod pojem „rekonstrukce a výstavba chodníků a parkovišť“ lze podřadit celou řadu předmětů plnění v různé finanční hodnotě (díla v řádech tisíců Kč, např. výstavba chodníku u rodinného domu či díla v hodnotě desítek milionů Kč, např. parkoviště u obchodního centra). Dále jsou jednotlivé položky soupisu prací nedostatečně specifické, v důsledku čeho může dojít ke sporu o nacenění práce, která nemusí zcela odpovídat představě zadavatele o obsahu konkrétní položky práce. Společnost SWIETELSKY dále vidí vadu zadávací dokumentace v tom, že „[d]oba pro provedení prací na základě [d]ílčí smlouvy je ujednána na základě hodnoty [d[ílčí smlouvy, kdy vůbec není reflektována složitost příslušné zakázky.“

47.         Dle společnosti SWIETELSKY není možné ze zadávací dokumentace kvalifikovaně určit předmět plnění, ani předpokládanou hodnotu a rozsah jako rámcové dohody, tak jednotlivých dílčích smluv. S ohledem na takovou absenci není společnosti SWIETELSKY schopna na základě zadávací dokumentace podat do zadávacího řízení svoji nabídku, a proto se dotčeného zadávacího řízení neúčastnila.

Stanovisko společnosti EUROVIA

48.         Dne 31. 7. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti EUROVIA, v němž uvádí, že předmět lze dovodit pouze z čl. 2 odst. 2.2. zadávací dokumentace, kde jsou stanoveny CPV kódy a jde pouze o obecný okruh stavebních prací. Dále společnost EUROVIA uvádí, že rámcová dohoda ani soupis prací nedefinují plnění rámcové dohody ani dílčích plnění, přičemž účastník má pouze dílčí informaci u kritéria pro zadání veřejné zakázky nad 6 milionů Kč stanoveného v čl. 3 odst. 3.4. vzoru rámcové dohody.

49.         Dále se společnost EUROVIA vyjadřuje k soupisu prací[4], který dle jejího názoru není dostatečným podkladem pro ocenění plnění. K tomu dodává, že „[u]vedené položky (materiály i práce) musí mít výměry, které reprezentující četnost provádění v čase a místě, popř. za období, např. 12 měsíců. Zadavatel nedefinoval žádnou cenovou soustavu (ÚRS, OTSKP) a položkám nedodal ani dodatečnou technickou specifikaci (není tedy zřejmé co je skutečným obsahem plnění). Vytvořit výkonovou kalkulaci na množství 1 v jednotách (m2, m3, t,..) není běžné zadání a účastník je tak nucen nabídnout jednotkovou cenu několikanásobně vyšší“.

Stanovisko společnosti Klika & Dvořák

50.         Dne 31. 7. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti Klika & Dvořák, v němž uvádí, že zadávací dokumentace je srozumitelná a předmět plnění dovozuje z položek uvedených v soupisu prací (např. stavební úprava chodníků a komunikací, výstavba parkovišť, výstavba kruhových objezdů, výstavba autobusových zastávek a stavební práce spojené s uvedenými činnostmi). Dále společnost Klika & Dvořák uvádí, že je pro ni důležité, zda je veřejná zakázka nadlimitní, přičemž celkový rozsah rámcové dohody není pro ni podstatný, neboť se po uzavření rámcové dohody o dílo stále soutěží. K tomu společnost Klika & Dvořák dodává, že je schopna sestavit cenovou nabídku do předmětného zadávacího řízení.

Stanovisko společnosti S u b t e r r a

51.         Dne 1. 8. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti S u b t e r r a, v němž uvádí, že předmět plnění považuje za srozumitelný a vychází z textu zadávací dokumentace v čl. 2 odst. 2.2. (stavební úpravy chodníků, výstavba parkovišť, výstavba kruhových objezdů), soupisu prací a požadavků technické kvalifikace v čl. 4 odst. 4.3.1, 4.3.2. a 4.3.6. Pro společnost S u b t e r r a je rozhodující, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, přičemž předpokládá, že limit ve výši 135 348 000 Kč stanovený nařízením vlády představuje minimální hodnotu předmětného rámcového plnění. Společnost S u b t e r r a také uvádí, že je schopna sestavit nabídku do předmětného zadávacího řízení.

Stanovisko společnosti STRABAG

52.         Dne 2. 8. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti STRABAG, v němž uvádí, že předmět plnění je ze zadávací dokumentace srozumitelný, přičemž jde zejm. o rekonstrukci chodníků. Pokud jde o předpokládanou hodnotu či rozsah plnění rámcové dohody a dílčích smluv společnost STRABAG uvádí, že jsou tyto údaje srozumitelné a lze je vyčíst ze soupisu prací. Závěrem společnost STRABAG konstatuje, že by byla schopna sestavit svou nabídku do předmětného zadávacího řízení.

Stanovisko společnosti POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA

53.         Dne 2. 8. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA, v němž uvádí, že předmět plnění je srozumitelný, přičemž jej dovozuje ze zadávací dokumentace, soupisu prací, kdy bližší specifikaci daná společnost očekává v průběhu jednotlivých tendrů. K předpokládané hodnotě společnost POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA uvádí, že její stanovení je odpovědností zadavatele, kdy se společnost domnívá, že tak zadavatel řádně učinil a následně zvolil druh zadávacího řízení s ohledem na stanovenou předpokládanou hodnotu. Co se týče rozsahu plnění předmětu veřejné zakázky, společnost POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA uvádí, že ten dovozuje zejm. ze soupisu prací k ocenění, kdy tento lze např. společně s „oborovými ceníky využít jako podklad pro stanovení předpokládané hodnoty“. Společnost POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA také dodává, že by byla schopna sestavit nabídku do předmětného zadávacího řízení.

Stanovisko společnosti M – SILNICE

54.         Dne 2. 8. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti M – SILNICE, která uvádí, že na základě předložených dokladů lze přibližně určit předmět plnění, přičemž velmi přibližně lze určit celkový zadavatelem uvažovaný finanční objem, a to z požadovaných referencí v čl. 4 odst. 4.3.1 zadávací dokumentace. Nicméně dle společnosti M – SILNICE z dokumentace není jasné, v jakém složení prací či dodávek budou jednotlivé minitendry vypisovány, kdy jejich předmětem může být dodávka či práce jedné položky či naopak všech 507 položek obsažených v soupisu prací.

55.         Dále dle společnosti M – SILNICE „není zřejmé, proč zadavatel požaduje právě ta množství, která v přiloženém soupisu prací uvádí (lze předpokládat, že vychází ze svých zkušeností se správou majetku města). Obvyklejší je uvádět např. jednotkové ceny pro provádění jedné položky v rozsahu např. do 50m2, do 500m2 a nad 500m2“. K tomu společnost M – SILNICE doplňuje, že z dokumentace není jasný rozsah budoucích minitendrů, přičemž jediným jasným omezením je předpokládaná hodnota minitendru (6 000 000 Kč bez DPH). Dále citovaná společnost uvádí, že „předmětem minitendru může být dodávka/práce v extrémním případě jedné množstevní jednotky stejně tak jako stovek i tisíců množstevních jednotek“.

56.         Společnost M – SILNICE také konstatuje, že v případě zájmu by byla schopna podat svoji nabídku do předmětného zadávacího řízení. K tomu citovaná společnost doplňuje, že „nabídku bychom sestavovali především z cenového hlediska tzv. ‚na straně bezpečí‘ a v případě uzavření RS bychom ke každému minitendru přistupovali ad hoc“.

57.         Nad rámec dotazů Úřadu společnost M – SILNICE vyjádřila svůj názor, že „zadávací dokumentace není příliš šťastně koncipovaná jako celek“ a také, že „požadovaný [s]eznam významných prací dle čl. 4.3.1 […] neodpovídá předmětu veřejné zakázky“.

Stanovisko společnosti Značky Morava

58.         Dne 5. 8. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnost Značky Morava, v němž konstatuje, že se doposud neucházela o veřejné zakázky obdobného charakteru, kdy s ohledem na rozsah a odbornost dotazů Úřadu a na své kapacity nemá možnost přezkoumávat zadávací dokumentaci dotčené veřejné zakázky, a není tak schopna sdělit relevantní informace.

Stanovisko společnosti COLAS CZ

59.         Dne 5. 8. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti COLAS CZ, v němž uvádí, že z popisu předmětu plnění v zadávací dokumentaci a dle soupisu prací lze dovodit, že předmětem plnění jsou stavební práce spíše drobného charakteru při opravách chodníků, parkovišť nebo kruhových objezdů.

60.         Dále společnost COLAS CZ uvádí, že předpokládaný rozsah lze vyčíst z množství jednotek uvedených v soupisu prací, nicméně citovaná společnost poukazuje na skutečnost, že u 210 položek soupisu prací z celkových 507 je uvedeno předpokládané množství 1, přičemž takové množství se jeví jako nepravděpodobné a mohou být neadekvátně podhodnoceny při nacenění.

61.         Dle společnosti COLAS CZ by mohla do předmětného zadávacího řízení podat nabídku, avšak je zde riziko konkurenceschopnosti v souvislosti s vysokou nepředvídatelnosti (např. položkové složení konkrétních dílčích smluv, konkrétní množství u jednotlivých dílčích smluv, období plnění atd.), přičemž zadavatel příliš vodítek k zpřesnění odhadů nenabídl (např. určení modelových případů, stanovení maxima apod.).

Stanovisko společnosti MI Roads

62.         Dne 5. 8. 2024 Úřad obdržel stanovisko společnosti MI Roads, v němž uvádí, že ze soupisu prací lze dovodit, že předmětem je rekonstrukce, příp. výstavba nových chodníků a ploch.

63.         Dále společnost MI Roads uvádí, že „při zpracovávání nabídkové ceny bychom vycházeli z předpokládaného rozsahu plnění rámcové dohody či dílčích smluv stanoveného s ohledem na předpokládanou četnost požadovaných prací rozčleněných do jednotlivých položek v rámci 1 kalendářního roku uvedenou v soupisu prací“.

64.         Závěrem společnost MI Roads konstatuje, že by byl schopna zpracovat nabídku do předmětného zadávacího řízení.

Další průběh správního řízení

65.         Usnesením ze dne 12. 8. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

66.         Dne 20. 8. 2024 obdržel Úřad od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“), kde především trvá na již uvedeném a odkazuje na svoji dosavadní argumentaci, přičemž také reaguje na argumenty zadavatele uvedené v jeho vyjádřeních. Závěrem svého vyjádření k podkladům rozhodnutí se navrhovatel vyjadřuje k provedenému šetření trhu, který považuje za vadný a nadbytečný s ohledem na v návrhu odkazovanou judikaturu Soudního dvora EU. V tomto kontextu navrhovatel dále uvádí, že způsob výběru dodavatelů zkresluje výsledek šetření, neboť společnosti Klika & Dvořák, POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA a S u b t e r r a jsou zainteresovanými subjekty, neboť se podílejí na dosavadním plnění a potvrzují „bezvadnost“ zadávací dokumentace. K této skupině dále navrhovatel přiřazuje společnost MI Roads patřící do skupiny METROSTAV, stejně jako již zmíněná společnost S u b t e r r a, přičemž tyto dvě společnosti s ohledem na svou provázanost zastávají stejné stanovisko. Na druhou stranu se navrhovatel vyjadřuje k subjektům SWIETELSKY, EUROVIA, M – SILNICE a COLAS CZ, které považuje za relevantní subjekty trhu a jejich předložená stanoviska za věcně odůvodněná.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

67.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a provedeného šetření trhu relevantních dodavatelů, dospěl k závěru, že zadavatel při stanovení zadávacích podmínek zadávacího řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K rozhodnutí o námitkách

68.         Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel svým návrhem napadá mj. i rozhodnutí o námitkách, když ve svém návrhu uvádí, že jeho námitky zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedostatečně věcně vypořádal, zabýval se Úřad před samotným věcným přezkumem také posouzením způsobu vypořádání námitek navrhovatele ze strany zadavatele.

69.         Úřad k tomu předně uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

70.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

71.         Úřad k tomu v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

72.         Úřad tak přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že zadavatel postihl gros námitek navrhovatele, když z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení ve vztahu k nastavení zadávacích podmínek za lichá, stejně tak proč považuje dotčené zadávací podmínky za souladné se zákonem. Ač se tak zadavatel nevyjadřuje v každém bodě námitek ke každému dílčímu argumentu navrhovatele, vyjadřuje se k podstatě každého z bodů námitek. Úřad tedy k výše uvedenému shrnuje, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že zcela jistě nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, naopak je postihnuto gros každé z námitek. Rozhodnutí o námitkách tedy Úřad seznal za souladné s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

73.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

74.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.        podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.        podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.        pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.        pravidla pro hodnocení nabídek,

5.        další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

75.         Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

76.         Dle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

77.         Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako

a)        podmínky kvalifikace,

b)        technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)        obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)        zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociální důsledky vyplývající z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

78.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákona nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

79.         Podle § 130 zákona se při postupu podle části šesté citovaného zákona použijí § 39 odst. 1, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 obdobně.

80.         Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

81.         Podle § 131 odst. 2 zákona může zadavatel uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

82.         Podle § 132 odst. 1 zákona se pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.

83.         Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

84.         V čl. 2 odst. 2.2 zadávací dokumentace je předmět plnění vymezen následujícími CPV kódy:

• 45000000-7 Stavební práce,
• 45213316-1 Stavební úpravy chodníků,
• 45223300-9 Výstavba parkovišť,
• 45233128-2 Výstavba kruhových objezdů;

85.         Podle čl. 2 odst. 2.4 zadávací dokumentace jsou předmětem plnění „stavební práce spočívající v rekonstrukci a výstavbě chodníků, parkovišť na území Statutárního města Kladna. Účelem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody, na základě, které budou vybraní dodavatelé provádět pro zadavatele stavební práce dle jednotlivých realizačních smluv o dílo. Součástí plnění bude komplexní provedení zadavatelem objednaných stavebních prací, včetně dodávek materiálu a zajištění prostředků a vybavení potřebných pro jejich provedení.

Bližší popis plnění je uveden v příloze č. 3 zadávací dokumentace (návrh rámcové dohody o dílo) a v příloze č. 7 zadávací dokumentace (soupis prací k ocenění). Předmět plnění musí splňovat parametry uvedené v příloze č. 7 zadávací dokumentace (soupis prací k ocenění)“.

86.         Podle čl. 2 odst. 2.5 bodu 3. zadávací dokumentace „[k]ritériem pro zadání veřejné zakázky na dílčí plnění v minitendru s předpokládanou hodnotou do 6 000 000 Kč bez DPH bude vždy nejnižší nabídková cena. Kritériem pro zadání veřejné zakázky na dílčí plnění v minitendru s předpokládanou hodnotou od 6 000 000 Kč bez DPH bude nejnižší nabídková cena s váhou kritéria 80% a doba plnění s váhou kritéria 20%“.

87.         Podle čl. 2 odst. 2.5 bodu 4. zadávací dokumentace „[ú]častníci budou povinni (v případě jejich zájmu o konkrétní zakázku) doručit zadavateli své nabídky v rámci těchto minitenderů v elektronické podobě prostřednictvím profilu zadavatele, a to ve lhůtě stanovené zadavatelem ve výzvě. Při oceňování výkazu výměr nesmí účastníci uvést ceny vyšší, než byly jednotkové ceny jimi uvedené v nabídce podané na plnění této veřejné zakázky (tj. v oceněném soupisu prací – příloha č. 7 zadávací dokumentace), s výjimkou případných položek, které nebyly v příloze č. 7 uvedeny […]“

88.         Podle čl. 2 odst. 2.5 bodu 5. zadávací dokumentace „[t]ento návrh dílčí smlouvy, jakož i jeho přílohy musí plně odpovídat návrhu obsaženému v nabídce podané účastníkem do minitendru“.

89.         Podle čl. 4 odst. 4.3.2 zadávací dokumentace zadavatel požaduje předložit seznam techniků, přičemž mj. u osob stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího požaduje zkušenosti s realizací min. 2 zakázek v obdobné funkci, jejichž předmětem byla realizace výstavby nebo rekonstrukce komunikací v městské zástavbě[5] a dále zkušenost s realizací min. 1 zakázky, jejímž předmětem byla výstavba autobusové zastávky v městské zástavbě realizované ze silničních zastávkových betonových panelů.

90.         Podle čl. 2 odst. 2.3. odkazované přílohy č. 3 zadávací dokumentace – Vzor rámcové dohody o dílo (dále jen „vzor rámcové dohody“) je jejím předmětem „úprava podmínek, týkajících se zadávání a plnění jednotlivých veřejných zakázek na opakující se stavební práce spočívající ve výstavbě a rekonstrukci chodníků ve Statutárním městě Kladně podle požadavků specifikovaných objednatelem (dále jen ‚dílčích plnění‘)“.

91.         Podle čl. 2 odst. 2.4. vzoru rámcové dohody se „rekonstrukcí a výstavbou chodníků“ rozumí „takové stavební práce, které jsou specifikovány v Příloze č. 1 této smlouvy (dále jen ‚dílo‘)“, jíž je dle čl. 10. bodu 10.15. Technická specifikace (jednotkový ceník) s cenovou nabídkou, tj. výše odkazovaná příloha č. 7 zadávací dokumentace (dále jen „soupis prací“).

92.         Podle čl. 3 odst. 3.7. vzoru rámcové dohody „[p]ři oceňování výkazu výměr nesmí zhotovitelé uvést ceny vyšší, než byly jednotkové ceny uvedené každým zhotovitelem v nabídce podané na plnění výše uvedené veřejné zakázky, s výjimkou položek, které nejsou součástí Přílohy č. 1. V případě položek v nabídkovém rozpočtu neobsažených se vychází z jednotkových cen RTS nebo ÚRS platných v době zahájení minitendru s tím, že objednatel je oprávněn požadovat uplatnění ceníku s nižší jednotkovou cenou“.

93.         V rámci odkazovaného soupisu prací jsou pak uvedeny jednotlivé položky prací, služeb a dodávek (např. Dodávka a realizace gabionový plot šířka 250 mm, oko sítí 50x100mm, jednostranný pohled; Geodetické zaměření; Dodávka obrubník betonový HK náběhový  L/P; Osazení chodníkového obrubníku betonového stojatého s boční opěrou do lože z betonu prostého; Bourání zdiva z betonu prostého; Kladení dlažby z mozaiky dvou a vícebarevné komunikace pro pěší lože z kameniva Kácení vzrostlého stromu apod.) s určením jejich množství, avšak bez bližšího určení výsledného díla, k němuž se vztahují.

94.         Podle čl. 5 odst. 5.1. vzoru rámcové dohody se objednatel „zavazuje zaplatit zhotovitelům za řádně a včas provedené dílo cenu vysoutěženou v jednotlivých minitendrech. Cena je stanovena na základě jednotkového ceníku, který je nedílnou součástí a přílohou této smlouvy (Příloha č. 1)“.

95.         Podle čl. 5 odst. 5.2. vzoru rámcové dohody   „[j]ednotkové ceny obsahují veškeré náklady, které při dané činnosti vzniknou a které s ní souvisí, jakož i veškeré náklady, které zhotoviteli vzniknou z titulu plnění povinností uložených touto Smlouvou a na základě Realizačních smluv“.

96.         Podle čl. 5 odst. 5.3. vzoru rámcové dohody „[v] případě nutnosti provádění víceprací se víceprací rozumí změna formy, kvality či kvantity díla oproti řešení, které objednatel odsouhlasil při jednání o uzavření Realizační smlouvy, a které zadal jako podmínky pro přípravu nabídky zhotovitele, pokud taková změna byla odsouhlasena objednatelem a pokud byl vydán pokyn k provedení víceprací, ve kterém byla sjednána cena víceprací, jejich rozsah a platební podmínky. Práce, které zhotovitel provede bez předchozího pokynu, nemá objednatel povinnost uhradit“.

97.         Podle čl. 5 odst. 5.12. vzoru rámcové dohody je zhotovitel „oprávněn po objednateli požadovat změnu ceny díla a přecenění jednotkového ceníku, pokud index cen stavebních prací zveřejněný čtvrtletně Českým statistickým úřadem přesáhne jednorázově či kumulativně hodnotu nárůstu o více než 3% v meziročním srovnání. Objednatel je povinen vyhovět žádosti o změnu ceny díla a přecenění jednotkového ceníku, pokud tuto žádost odešlou min. 2 zhotovitelé. Zhotovitel je oprávněn využít přeceněný jednotkový ceník pouze v případě, že přeceněný jednotkový ceník byl schválen dodatkem ke Smlouvě před odesláním výzvy k podání nabídky v rámci minitendru ze strany objednatele“.

Právní posouzení

98.         Úřad předně v obecnosti uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku, resp. příslušné plnění ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat i z pohledu zadavatele, a to v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení a také posouzení naplnění jeho požadavků.

99.         S ohledem na uvedené je kladen požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace, jež plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Není tedy přípustné, aby zadavatel uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout relevantní pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele. Ostatně uvedené plyne i z § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající, a především vzájemně porovnatelné nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, resp. zadavatel v souladu s citovaným ustanovením zákona nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

100.     K otázce vymezení předmětu veřejné zakázky Úřad dále uvádí, že, byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, mimo jiné tedy i v § 6 odst. 1 zákona uvedenou zásadou transparentnosti.

101.     Uzavřením rámcové dohody tedy dochází k vytvoření právního rámce mezi jedním či více zadavateli na straně jedné a jedním či více dodavateli na straně druhé, na základě kterého následně probíhá zadávání jednotlivých veřejných zakázek, jejichž předmět odpovídá předmětu rámcové dohody. K uzavření rámcové dohody je vhodné přistoupit ve chvíli, kdy zadavatel opakovaně poptává určité plnění, ale předem neví, v jakém objemu. Typicky si tedy v rámcové smlouvě dojednává rámec jednotlivých plnění a zpravidla jednotkové ceny za poptávané plnění. Ačkoliv v případě rámcové dohody jde především o vymezení podmínek pro jednotlivá plnění realizovaná na jejich základě, nemůže zadavatel rezignovat na vymezení podmínek potřebných pro účast dodavatelů. V této souvislosti je především kladen důraz na vymezení základních mantinelů pro předmět plnění, jakožto i jeho rozsahu, a to tak aby dodavatel měli jasnou představu o tom, co má být tím předmětem plnění a na základě toho mohli vytvořit a podat do zadávacího řízení svou nabídku, která takovým požadavkům zadavatele bude odpovídat.

102.     Z hlediska povahy rámcové dohody, jakožto zvláštního druhu smlouvy v oblasti zadávání veřejných zakázek, jejím smyslem není jednoznačný závazek směřující k realizaci plnění veřejné zakázky/veřejných zakázek, a dodavatelé tak nemohou v případě uzavření rámcové dohody spoléhat na konkrétní zisk či obrat za určité období, jak je tomu v případě uzavření „klasické“ smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací. Přesto i v případě rámcové dohody musí být předmět plnění stanoven zcela srozumitelně co do druhu a povahy plnění. Rovněž tak komentář k § 131 odst. 1 zákona hovoří o nutnosti, aby byly v případě rámcové dohody zadávací podmínky vypracovány dostatečně jasně, určitě a v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.[6]

103.     Úřad dále uvádí, že z rozhodovací praxe Soudního dvora Evropské unie (dále jen Soudní dvůr EU“) s ohledem na zásady transparentnosti a rovného zacházení plyne požadavek na dostatečné vymezení rozsahu plnění z rámcové dohody, konkrétně se jedná o rozsudek SD EU C-216/17 (Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato – Antitrust a Coopservice) a rozsudek C-23/20 (Simonsen & Weel v. Region Nordjylland og Region Syddanmark), kdy podle druhého zmíněného rozsudku musí být v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v uveřejněných zadávacích podmínkách uvedeno předpokládané množství nebo předpokládaná hodnota, jakož i nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnota výrobků, které mají být dodány na základě rámcové dohody. Podle Soudního dvora EU jsou takové údaje rozhodné pro potencionální účastníky zadávacího řízení, jelikož právě na základě těchto informací mohou dodavatelé posoudit, zda jsou schopni splnit povinnosti vyplývající z rámcové dohody. Na uvedenou rozhodovací praxi Soudního dvora EU navazuje také předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0031/2023/VZ, v němž závěry Soudního dvora EU doplňuje. Z citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu pak lze dovodit, že v podmínkách rámcové dohody musí být uvedeny finanční limity, dle kterých se mohou dodavatelé orientovat (přičemž má být zajištěno, že tyto nebudou výrazněji překročeny či překročeny nad rámec dovolených změn smlouvy, příp. dodavatel při jejich výraznějším překročení nemá být smluvně odpovědný za jejich nedodání). K tomu Úřad uvádí, že v případě citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu nebylo shledáno porušení zásady transparentnosti, neboť závěry Soudního dvora EU je dle předsedy Úřadu zapotřebí vykládat také s ohledem na smysl a účel institutu rámcové dohody. Nemá tak jít o stanovení vždy přesného a konkrétního nejvyššího množství nebo nejvyšší hodnotu plnění, které má být dodáno na základě rámcové dohody, avšak je třeba zvážit všechny podstatné okolnosti jednotlivého případu a vyhodnotit je s ohledem na zachování zásady transparentnosti.

104.     Navrhovatel ve svém návrhu primárně namítá nedostatečnost vymezení zadávacích podmínek, resp. předmětu plnění a jeho rozsahu. Úřad ve světle výše uvedených závěrů přezkoumal vymezení předmětu rámcové dohody a jejího rozsahu v kontextu povinnosti zadavatele dodržet základní zásady zadávacího řízení. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel vymezil předmět plnění na různých místech odlišně. V tomto kontextu je názvem rámcové dohody, resp. zadávacího řízení „Rekonstrukce a výstavba chodníků“. Zatímco podle čl. 2 odst. 2.4 zadávací dokumentace jsou předmětem plnění stavební práce spočívající v rekonstrukci a výstavbě chodníků a parkovišť, přičemž pro bližší popis je odkázáno na vzor rámcové dohody (a soupis prací), podle čl. čl. 2 odst. 2.3. vzoru rámcové dohody jsou předmětem plnění stavební práce spočívající pouze ve výstavbě a rekonstrukci chodníků. Nadto v soupisu prací, ze kterého má vyplývat bližší popis předmětu plnění, je obsažen popis jednotlivých položek prací, služeb a dodávek, kdy však tyto nejsou jakkoliv vztahovány k určitému výslednému dílu, není tedy ani blíže rozvedeno, že by se dané položky měly vztahovat k jiným pracím než rekonstrukci a výstavbě chodníků. Klasifikace veřejné zakázky je také vymezena v čl. 2 odst. 2.2 zadávací dokumentace pomocí následujících CPV kódů: 45000000-7 Stavební práce, 45213316-1 Stavební úpravy chodníků, 45223300-9 Výstavba parkovišť a 45233128-2 Výstavba kruhových objezdů. Nadto zadavatel stanovil v rámci kvalifikace v čl. 4 odst. 4.3.2 zadávací dokumentace mj. pro stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího požadavky na zkušenosti s realizací min. 2 zakázek v obdobné funkci, jejichž předmětem byla realizace výstavby nebo rekonstrukce komunikací v městské zástavbě a dále zkušenost s realizací min. 1 zakázky, jejímž předmětem byla výstavba autobusové zastávky v městské zástavbě realizované ze silničních zastávkových betonových panelů.

105.     Úřad za účelem prošetření dotčeného případu provedl šetření trhu relevantních dodavatelů obdobného plnění, kteří byli dotázání na skutečnosti související se srozumitelností předmětu plnění rámcové dohody, resp. jednotlivých dílčích smluv, srozumitelností předpokládané hodnoty a rozsahu plnění rámcové dohody či dílčích smluv a schopnosti sestavit nabídku do předmětného zadávacího řízení.

106.     Úřad oslovil celkem 12 subjektů, z nichž 10 Úřadu zaslalo své odpovědi, kdy 9 z nich se vyjadřuje k šetřené věci[7]. Společnost S u b t e r r a, společnost Klika & Dvořák, společnost POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA a společnost MI Roads považují předmět plnění za srozumitelný, přestože se ale neshodnou, co má být v daném případě předmětem plnění. Dle společnosti Klika & Dvořák je předmětem stavební úprava chodníků a komunikací, výstavba parkovišť, výstavba kruhových objezdů, výstavba autobusových zastávek a stavební práce spojené s uvedenými činnostmi, podle společnosti S u b t e r r a jsou předmětem stavební úpravy chodníků, výstavba parkovišť, výstavba kruhových objezdů, kdežto dle společnost MI Roads je předmětem rekonstrukce, příp. výstavba nových chodníků a ploch. Společnost POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA pak pouze obecně konstatuje, že předmět plnění je srozumitelný a dovozuje jej ze zadávací dokumentace, soupisu prací a bližší specifikaci očekává v průběhu jednotlivých veřejných zakázek. Nadto Úřad akcentuje, že společnosti S u b t e r r a, Klika & Dvořák a POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA byly dle veřejně dostupných informací[8] účastníky předchozí rámcové smlouvy uzavřené v předchozím zadávacím řízení a jsou taktéž účastníky zde projednávaného zadávacího řízení (jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení).  Oproti tomu dodavatelé SWIETELSKY a EUROVIA dle jejich sdělení nepovažují předmět plnění za dostatečně specifikovaný. Obdobně se vyjadřuje také společnost M – SILNICE, dle které lze předmět plnění určit pouze přibližně. Společnost COLAS CZ k tomu pak uvádí, že z popisu předmětu plnění v zadávací dokumentaci a dle soupisu prací lze dovodit, že předmětem plnění jsou stavební práce spíše drobného charakteru při opravách chodníků, parkovišť nebo kruhových objezdů. Co se týče skutečnosti, že někteří z dodavatelů se vyjádřili, že rozsah plnění je pro ně zřejmý, žádný z nich však již nespecifikoval, resp. neuvedl, jaký rozsah by rámcová dohoda v daném případě měla mít. Např. společnost Klika & Dvořák pouze konstatovala, že je pro ni zásadní informace o tom, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, přičemž celkový rozsah rámcové dohody pro ni není podstatný s ohledem na další soutěž o dílo po uzavření rámcové dohody. Z pohledu významu nadlimitní veřejné zakázky koncipovala svou odpověď společnost S u b t e r r a, která předpokládá, že limit ve výši 135 348 000 Kč stanovený nařízením vlády představuje minimální hodnotu předmětného rámcového plnění. Společnost STRABAG k rozsahu plnění pouze obecně konstatovala, že jí je srozumitelný a lze jej vyčíst ze soupisu prací, přičemž své tvrzení již ničím nepodložila. Obdobně společnost POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA uvedla, že rozsah plnění dovozuje zejm. ze soupisu prací, aniž by dále rozsah upřesnila či odkázala a své tvrzení tak podložila (např. konkrétními položkami). Naproti tomu jiní dodavatelé považují ceník v podobě soupisu prací za problematický, když např. společnost COLAS CZ poukazuje na skutečnost, že velké množství položek ze soupisu prací obsahuje předpokládané množství 1, což se jeví jako nepravděpodobné a takové položky mohou být při nacenění podhodnoceny. Také společnost SWIETELSKY nepovažuje soupis prací za bezproblémový, neboť jeho jednotlivé položky jsou dle citované společnosti nedostatečně specifické, v důsledku čeho může dojít ke sporu o nacenění práce, která nemusí zcela odpovídat představě zadavatele o obsahu konkrétní položky práce. Obdobně dle společnosti EUROVIA je soupis prací nedostatečným podkladem pro nacenění plnění, když jednotlivé položky nemají výměry, které reprezentující četnost provádění v čase a místě, popř. za jaké období.

107.     Z výše uvedeného dle Úřadu jasně vyplývá, že vymezení předmětu plnění, jak jej v daném případě provedl zadavatel, nelze považovat za transparentní, neboť je na různých místech zadávací dokumentace a v odkazovaných dokumentech (vzor rámcové dohody, soupis prací) určen odlišně. Z názvu rámcové dohody, resp. zadávacího řízení (a stejně tak z čl. 2 odst. 2.3. vzoru rámcové dohody) vyplývá, že jde obecně o rekonstrukci a výstavbu chodníků, čl. 2 odst. 2.4. zadávací dokumentace pak hovoří o rekonstrukci a výstavbě chodníků a parkovišť. Ani klasifikace veřejné zakázky v čl. 2 odst. 2.2. zadávací dokumentace nedává jasnou odpověď na otázku, co má být jejím předmětem, když jsou zde uvedeny CPV kódy pro stavební práce, stavební úpravy chodníků, výstavbu parkovišť a výstavbu kruhových objezdů. Obdobně soupis prací obsahuje popis jednotlivých položek prací, služeb a dodávek, kdy však tyto nejsou jakkoliv vztahovány k určitému výslednému dílu, není tedy ani blíže rozvedeno, že by se dané položky měly vztahovat k jiným pracím než rekonstrukci a výstavbě chodníků. K tomu Úřad akcentuje, že nad rámec již zmíněných druhů stavebních prací dále zadavatel v rámci kvalifikace požaduje po dodavatelích předložit referenční zakázky, jejichž předmětem byla realizace výstavba či rekonstrukce komunikací v městské zástavbě, resp. výstavby autobusové zastávky v městské zástavbě realizované ze silničních zastávkových betonových panelů. Potencionální dodavatelé tak dostávají zmatečné informace, když se jasně a srozumitelně nedozvídají, co de facto bude předmět plnění (na jedné straně je to rekonstrukce a výstavba chodníků, na druhé také parkovišť a kruhových objezdů či autobusových zastávek a komunikací), tj. nemají informace v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení. Uvedené potvrzuje také provedené šetření trhu, které Úřad podrobněji rozvádí výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Přestože oslovení dodavatelé zúčastnění již na přechozím zadávacím řízení potvrdili, že je předmět, potažmo rozsah plnění vymezen dostatečně, každý jednotlivě však předmět plnění chápali jiným způsobem (dle společnosti Klika & Dvořák je předmětem stavební úprava chodníků a komunikací, výstavba parkovišť, výstavba kruhových objezdů, výstavba autobusových zastávek a stavební práce spojené s uvedenými činnostmi, podle společnosti S u b t e r r a jsou předmětem stavební úpravy chodníků, výstavba parkovišť, výstavba kruhových objezdů, kdežto společnost POZEMNÍ KOMUNIKACE BOHEMIA pouze obecně konstatuje, že předmět plnění je srozumitelný a dovozuje jej ze zadávací dokumentace, soupisu prací a bližší specifikaci očekává v průběhu jednotlivých veřejných zakázek, přičemž blíže nespecifikuje, co je tím předmět požadovaného plnění). Zatímco ostatní z oslovených dodavatelů považovali předmět plnění buď za nedostatečně vymezený nebo ho vůbec nedokázali identifikovat či pouze orientačně, přičemž jeden dodavatel uvedl, že jde o výstavbu chodníků, jiný zase, že jde o práce drobného charakteru. Z uvedeného je tedy evidentní, že se ani oslovení dodavatelé nedokáží přesně shodnout na tom, co konkrétně je předmětem plnění rámcové dohody, resp. plnění na základě uzavřených dílčích smluv, z čehož lze usuzovat na zřetelné nedostatky ve způsobu, jak k jeho vymezení přistoupil zadavatel.

108.     Z dokumentace o zadávacím řízení také vyplývá, že zadavatel žádným způsobem nestanovil předpokládaný rozsah předmětu plnění rámcové dohody, ani dílčích plnění. Až na žádost Úřadu zadavatel sdělil, že předpokládaná hodnota v daném případě je 320 000 000 Kč bez DPH. Je evidentní, že zadavatel měl alespoň představu o finančním objemu dotčeného plnění.

109.     Úřad nezpochybňuje právo zadavatele vymezit předmět plnění a jeho rozsah podle svých potřeb, nesmí to být ale na úkor zásady transparentnosti, která klade v tomto ohledu požadavek na jasné a určité vymezení. Řádné zpracování zadávacích podmínek je základem pro podání nabídek (žádostí o účast) odpovídajících požadavkům zadavatele. Je tak nezbytné, aby zadávací podmínky, resp. předmět a rozsah plnění byly vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán jak zadavatelem, tak dodavateli stejným způsobem.

110.     Byť se v projednávaném případě jedná o rámcovou dohodu, je u ní také potřeba stanovit, kde začíná a kde končí její předmět a rozsah. Vymezení musí být v kontextu rozhodovací praxe Soudního dvora EU[9], ze které s ohledem na zásady transparentnosti a rovného zacházení vyplývá požadavek na dostatečné vymezení rozsahu plnění z rámcové dohody, kdy v podrobnostech Úřad odkazuje již na výše uvedené. V tomto ohledu lze odkázat také na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0031/2023/VZ, které se zabývalo obdobným případem, avšak s odlišnými skutečnostmi. Předseda Úřadu nedovodil porušení zásady transparentnosti, neboť zadavatel, přestože neuvedl nejvyšší rozsah plnění, které má být na základě předmětné rámcové dohody dodáno, uvedl předpokládanou hodnotu rámcové dohody. Nicméně i v citovaném rozhodnutí předseda Úřadu dovodil, že dodavatelé v případě rámcových dohod musí mít nějaké vodítko ohledně rozsahu, příp. limitu dohody, tak aby mohli posoudit svou účast v daném zadávacím řízení. K tomu předseda Úřadu dodává, že pokud by dodavatelé „neměli k dispozici žádný ukazatel, žádné limity, dle kterých by mohli posoudit reálnost své možné účasti v takovém zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody. Takový postup zadavatele je jednoznačně v rozporu se zásadou transparentnosti“. V projednávaném případě však dodavatelé žádný limit či vodítko k rozsahu, na základě kterého by mohli posoudit své možnosti účasti v zadávacím řízení, nemají. Nadto Úřad akcentuje výše prezentované zjištění, že již samotný předmět plnění je vymezený nedostatečně.

111.     V souvislosti s uvedeným nelze v projednávaném případě dovodit, že by zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl maximální či předpokládaný rozsah plnění, kdy zadavatel ani nezveřejnil předpokládanou hodnotu požadovaného plnění. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách přitom uvádí že „[z]adavatelem stanovená předpokládaná hodnota může zůstat v pozici interního údaje, aniž by zadavatel byl nucen ji uveřejnit jako součást zadávací dokumentace“. Úřad zadavateli nerozporuje, že není povinností zadavatele uveřejňovat předpokládanou hodnotu. Nicméně za situace, kdy nelze dovodit rozsah rámcové dohody, na základě čehož by mohli potencionální dodavatelé zvážit svou účast v zadávacím řízení, zadavatelovu argumentaci ohledně jeho souladného postupu ve smyslu § 23 odst. 1 zákona, nelze považovat za relevantní.

112.     Dále zadavatel ve svém vyjádření ze dne 29. 7. 2024 ve vztahu k rozsahu plnění odkazuje na soupis prací. Jak ale i sám zadavatel v dotčeném vyjádření uvádí, soupis prací obsahuje četnost při realizaci jednotlivých dílčích zakázek pouze na 1 rok trvání rámcové dohody. Soupis prací obsahuje celkem 507 položek, z nichž 210 jsou v jednotce definované 1 ks, přičemž u nich není uveden podrobný popis jednotlivých položek prací, služeb a dodávek. Ačkoliv bude v projednávaném případě plnění realizováno na základě rámcové dohody, ve které je vymezen pouze základní rámec parametrů, i tak musí být patrné, kde rozsah předmětného plnění začíná a kde naopak končí, tj. zadavatel je povinen stanovit předpokládaný rozsah poptávaného  plnění. Ze soupisu prací tak dodavatelé těžko mohou rozeznat celkový rozsah požadovaného plnění, resp. to, jak velké veřejné zakázky budou na základě rámcové dohody realizovány, a to zejména s ohledem na to, že zadavatel nijak blíže nespecifikoval četnost jednotlivých prací (je potřeba vzít v úvahu, že běžně bývá cena za větší množství dodaného materiálu či prací jiná než při dodání jednotek kusů). Účastníci proto při takto koncipovaných zadávacích podmínkách nejsou objektivně schopni podat porovnatelnou nabídku do zadávacího řízení (leda by se jednalo o účastníky předchozího zadávacího řízení, kteří již mají s prací pro zadavatele osobní zkušenost). Úřad k tomu dodává, že zadavatel přitom v zadávací dokumentaci v čl. 2 odst. 2.5 stanovil nepřekročení jednotkové ceny, a nikoliv celkové ceny, přičemž právě předchozí rámcová dohoda[10] uzavřená v přechozím zadávacím řízení byla limitována částkou 320 000 000 Kč bez DPH, kdežto v projednávaném zadávacím řízení již tato limita stanovená není.

113.     Pokud jde o argumentaci navrhovatele ohledně výběru subjektů v rámci provedeného šeření trhu, které považuje za vadné a nadbytečné, Úřad souhlasí, že závěry o nedostatečném vymezení předmětu, potažmo rozsahu plnění vyplývají v kontextu judikatury Soudního dvora EU již ze samotné zadávací dokumentace, nicméně dle Úřadu provedené šetření trhu je nutné považovat za relevantní a doplňující a podporující závěry Úřadu. 

114.     Z výše uvedeného je zjevné, že předmět i rozsah plnění jsou zadavatelem vymezeny nedostatečně, což podporují také závěry z odpovědí dodavatelů získaných v rámci provedeného šetření trhu. K tomu Úřad uvádí, že ani po vysvětlení zadavatele uvedeném ve vyjádření ze dne 29. 7. 2024, ve kterém zadavatel odkázal na vymezení rozsahu plnění v soupisu prací a v něm obsažené položky prací a předpokládanou četnost při realizaci stavebních prací během 1 roku trvání rámcové dohody, není rozsah plnění zřejmý.

115.     Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci nedostatečně vymezil předmět citované rámcové dohody a její rozsah plnění a v rozporu s § 36 odst. 3 zákona neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení.

116.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším navrhovatelem namítaným skutečnostem

117.     Úřad na tomto místě uvádí, že nepřehlíží ani další námitky navrhovatele směřující proti zadavatelem stanoveným zadávacím podmínkám (blíže viz obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně konstatuje, že posuzování těchto skutečností by nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nikterak nemohl ovlivnit skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení nedodržel pravidlo stanovené v § 6 odst. 1 zákona a v § 36 odst. 3 citovaného zákona, pročež Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí jako nápravné opatření zrušil zadávací řízení. Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad považuje případné šetření dalších navrhovatelem namítaných skutečností za nadbytečné, neboť by nemohlo mít na výsledek řízení, a tedy na rozhodnutí Úřadu ve věci vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod pro uložení nápravného opatření. Takový postup v rámci přezkumu je i v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.

118.     Nicméně nad rámec uvedeného Úřad považuje za nutné pro případ zahájení nového zadávacího řízení na totožný předmět plnění ze strany zadavatele akcentovat, že je namístě důsledné zamyšlení zadavatele ohledně dotčených námitek navrhovatele směřujících proti zadávacím podmínkám. Zejm. pak např. ve vztahu k nastavení kvalifikačních podmínek v podobě požadavků na certifikát o zavedeném systému protikorupčního managmentu podle normy ISO 37001 a na certifikát v oblasti implementace a nastavování compliance managment systémů (CMS) podle normy ISO 37301, kdy v tomto kontextu Úřad upozorňuje zadavatele, aby zvážil, zda citované certifikáty opravdu souvisí s předmětem plnění a lze je považovat za podmínku kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. e) zákona. Obdobně pak Úřad uvádí, že i pokud jde o námitky navrhovatele vztahující se k technické specifikaci dle § 79 odst. 2 písm. a) a c) zákona, měl by zadavatel zvážit, zda je nastavení daných zadávacích podmínek vhodné a přiměřené, a to mj. v kontextu toho, proč zadavatelem stanovené požadavky nemůže dodavatel prokazovat skrze jednu (stejnou) referenční zakázku za předpokladu, že by splňovala všechny příslušné požadavky.

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

119.     Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

120.     Z výše uvedeného ustanovení zákona vyplývá, že v případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

121.     Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu se zákonem, konkrétně v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a pravidlem stanoveným v § 36 odst. 3 citovaného zákona.

122.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 věty první zákona, a to že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny v rozporu se zákonem, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

123.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

124.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

125.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

126.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení rámcovou dohodu.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

127.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

128.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, rozhodl tak zároveň o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

129.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2024000507.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.        Mgr. Lukáš Kohout, advokát, Václavské náměstí 837/11, 110 00 Praha

2.        Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] sp. zn. ÚOH-S0393/2023/VZ

[2] Přestože zadavatel ve svém vyjádření uvádí částku „320 000 Kč bez DPH“, Úřad s ohledem na obsah smlouvy dostupné z registru smluv zjistil, že se zjevně jedná o administrativní chybu a částka uvedená ve vyjádření ve skutečnosti měla činit 320 000 000 Kč bez DPH.

[3] sp. zn. ÚOHS-S0447/2020/VZ

[4] Úřad pro úplnost uvádí, že dotčená společnost soupis prací označuje za ceník.

[5] v min. finančním objemu 15 000 000 Kč bez DPH za každou zakázku v případě stavbyvedoucího a v min. finančním objemu 10 000 000 Kč bez DPH za každou zakázku v případě zástupce stavbyvedoucího

[6] Viz např. ŠEBESTA, M., NOVOTNÝ, P., MACHUREK, T., DVOŘÁK, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 990.)

[7] pouze společnost Značky Morava se vyjádřila tak, že nemůže poskytnout relevantní informace

[8] Dostupných na profilu zadavatele: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0002380/zakazka/469169

[9] konkrétně se jedná o rozsudek SD EU C-216/17 (Autorità Garante della Concorrenza e del Mercato – Antitrust a Coopservice) a rozsudek C-23/20 (Simonsen & Weel v. Region Nordjylland og Region Syddanmark

[10] veřejně dostupná na profilu zadavatele: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0002380/zakazka/469169