číslo jednací: 41385/2024/500
spisová značka: S0876/2024/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Technický dozor stavebníka a koordinátor BOZP pro akci ‚Vyhotovení projektové dokumentace a provedení stavby Rekonstrukce a přístavba Areálu UK Jinonice |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 11. 2024 |
| Dokumenty |  2024_S0876.pdf 362 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0876/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-41385/2024/500 |
|
Brno 31. 10. 2024 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1,
při zadávání veřejné zakázky „Technický dozor stavebníka a koordinátor BOZP pro akci ‚Vyhotovení projektové dokumentace a provedení stavby Rekonstrukce a přístavba Areálu UK Jinonice‘“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2019 pod ev. č. Z2019-020820, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 6. 2019 pod ev. č. 292064-2019, ve znění pozdějších oprav,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Technický dozor stavebníka a koordinátor BOZP pro akci ‚Vyhotovení projektové dokumentace a provedení stavby Rekonstrukce a přístavba Areálu UK Jinonice‘“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 6. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2019 pod ev. č. Z2019-020820, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 6. 2019 pod ev. č. 292064-2019, ve znění pozdějších oprav, nedodržel pravidlo stanovené v § 99 odst. 1 citovaného zákona ve spojení se zásadami transparentnosti a přiměřenosti zakotvenými v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když odeslal oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek, která původně končila dne 23. 8. 2019 a nově byla prodloužena do dne 30. 8. 2019, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2019, přestože na profilu zadavatele byla informace o prodloužení dané lhůty uveřejněna již dne 20. 8. 2019, čímž došlo k tomu, že oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek bylo bez objektivního důvodu na straně zadavatele odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie v nepřiměřeně dlouhém časovém odstupu ode dne prodloužení uvedené lhůty, a neuveřejnil tak změnu zadávací dokumentace stejným způsobem jako zadávací podmínku, jež byla změněna, přičemž uvedený postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal uvedenou veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem – Inženýring dopravních staveb a.s., IČO 05315522, se sídlem Branická 514/140, 147 00 Praha 4 a FRAM Consult a.s., IČO 64948790, se sídlem Olšanská 2643/1a, 130 00 Praha 3 sdružené ve společnosti „INŽ – FRAM pro UK Jinonice – TDS a BOZP“ – dne 4. 11. 2019 uzavřel smlouvu na plnění předmětu uvedené veřejné zakázky.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 15 000 Kč (patnáct tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Obviněný – Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 20. 6. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Technický dozor stavebníka a koordinátor BOZP pro akci ‚Vyhotovení projektové dokumentace a provedení stavby Rekonstrukce a přístavba Areálu UK Jinonice‘“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 6. 2019 pod ev. č. Z2019-020820, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 6. 2019 pod ev. č. 292064-2019, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dle čl. 6.2.1. zadávací dokumentace k veřejné zakázce (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky „zajištění komplexního výkonu činnosti technického dozoru stavebníka a činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi při realizaci díla“, jímž je dle čl. 6.1.2. zadávací dokumentace „zhotovení stavby (rekonstrukce stávajících objektů a přístavba) a související projektové činnosti – projektové dokumentace ve stupni pro provedení stavby (DPS) a projektové dokumentace ve stupni skutečného provedení stavby (DSPS)“.
3. Dle čl. 7.2.1. zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 11 000 000 Kč bez DPH.
4. Z písemné zprávy zadavatele vyplývá, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku byly podány celkem tři nabídky.
5. Zadavatel dne 4. 11. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem – Inženýring dopravních staveb a.s., IČO 05315522, se sídlem Branická 514/140, 147 00 Praha 4 a FRAM Consult a.s., IČO 64948790, se sídlem Olšanská 2643/1a, 130 00 Praha 3, sdružené ve společnosti „INŽ – FRAM pro UK Jinonice – TDS a BOZP“ (dále jen „vybraný dodavatel“) – smlouvu na realizaci předmětu veřejné zakázky (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku“).
6. Po odstoupení od předmětné smlouvy uzavřel zadavatel dne 3. 8. 2020 smlouvu na realizaci předmětu veřejné zakázky s novým vybraným dodavatelem – NOSTA-HERTZ spol. s r.o., IČO 15270041, se sídlem Perucká 61/13, 120 00 Praha 2.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky (dále jen „podnět“).
8. Obsahem podnětu je mj. podezření stěžovatele, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil porušení zákona, když v rámci vysvětlení zadávací dokumentace uveřejněného na profilu zadavatele dne 20. 8. 2019 prodloužil lhůtu pro podání nabídek, jež měla uplynout dne 23. 8. 2019, do dne 30. 8. 2019, a informaci o prodloužení dané lhůty odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až dne 24. 8. 2019. Stěžovatel konstatuje, že z § 99 odst. 1 zákona vyplývá povinnost zadavatele uveřejnit změnu nebo doplnění zadávací dokumentace stejným způsobem jako zadávací podmínku, která byla změněna či doplněna, a podotýká, že v případě informace o lhůtě pro podání nabídek se jedná o uveřejnění jak na profilu zadavatele, tak současně i ve Věstníku veřejných zakázek a případně i v Úředním věstníku Evropské unie. Dle stěžovatele je ze smyslu ustanovení § 99 odst. 1, § 212 odst. 8 a § 6 zákona zřejmé, že všichni dodavatelé by měli mít stejné informace o zadávacím řízení, tj. že by v daný čas měly být pokud možno uveřejněny shodné informace jak na profilu zadavatele, tak ve Věstníku veřejných zakázek, přičemž není možné, aby tak podstatná informace jako prodloužení lhůty pro podání nabídek byla odeslána k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek až 4 dny po jejím uveřejnění na profilu zadavatele, a to ještě navíc až po samotném uplynutí původní délky dané lhůty. Stěžovatel má za to, že uvedený postup zadavatele mohl vést k omezení okruhu potenciálních dodavatelů.
9. V rámci šetření podnětu Úřad přípisem ze dne 16. 4. 2024 vyzval zadavatele k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
10. Dne 3. 5. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 2. 5. 2024. Dne 6. 5. 2024 Úřad prostřednictvím poštovní zásilky obdržel dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
Vyjádření zadavatele ze dne 2. 5. 2024
11. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že dle zákona musí být změna zadávací dokumentace zveřejněna nebo oznámena stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna, nicméně mezní lhůtu k uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek zákon nestanoví. Zadavatel tvrdí, že „postupoval s ohledem na zásady obsažené v § 6 ZZVZ s patřičnou péčí, když před uplynutím lhůty k podání nabídek uveřejnil informaci o změně zadávacích podmínek (prodloužení lhůty k podání nabídek) na profilu zadavatele dne 20. 8. 2019 a tuto informaci prostřednictvím elektronického nástroje dodavatelům oznámil před uplynutím lhůty pro podání nabídek, tj. před 30. 8. 2019.“ Zadavatel podotýká, že v zadávacím řízení nebyly podány žádné nabídky v původní lhůtě pro podání nabídek stanovené do dne 23. 8. 2019, ani do dne zveřejnění změny délky lhůty, tj. do dne 27. 8. 2019; naopak byly podány tři nabídky na konci prodloužené lhůty, z toho jedna nabídka dne 29. 8. 2019 a dvě nabídky dne 30. 8. 2019. Zadavatel dále uvádí, že vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 bylo reakcí na žádost o vysvětlení, která mu byla doručena v krátké době před uplynutím původní lhůty k podání nabídek, a zadavatel se tak ocitl v určité časové tísni, když se rozhodl dané žádosti vyhovět a uveřejnil informaci o prodloužení lhůty k podání nabídek nejdříve na svém profilu a teprve následně ve Věstníku veřejných zakázek. Závěrem svého vyjádření zadavatel konstatuje, že při kontrolním šetření bylo dané pochybení zadavatele ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jakožto řídícího orgánu posouzeno jako pochybení s menší závažností.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
12. Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
13. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
14. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
15. Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
16. Dle § 99 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
17. Dle § 212 odst. 8 zákona ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů, které jsou obsaženy ve formulářích odeslaných k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo uveřejněných na profilu zadavatele. Informace o zahájení zadávacího řízení nesmí být uveřejněna na profilu zadavatele před uveřejněním formuláře.
18. Dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.
Relevantní zjištěné skutečnosti
19. V čl. 15.1.1. zadávací dokumentace je stanoveno, že lhůta pro podání nabídek je uvedena na profilu zadavatele v sekci „Informace o veřejné zakázce“.
20. Lhůta pro podání nabídek v zadávacím řízení byla obviněným původně stanovena do dne 21. 8. 2019, 11:00; obviněný následně prodloužil předmětnou lhůtu do dne 23. 8. 2019[1], 11:00, přičemž informaci o tomto prodloužení odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 7. 2019.
21. Obviněný dne 16. 8. 2019 v 21:03 hodin obdržel žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.
22. Dne 20. 8. 2019[2] v 12:11:02 bylo na profilu zadavatele uveřejněno vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 z téhož dne, v němž obviněný prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 30. 8. 2019, 10:00. Obviněný odeslal informaci o předmětném prodloužení lhůty pro podání nabídek k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2019[3].
23. Daná informace byla ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněna dne 27. 8. 2019 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 8. 2019.
Právní posouzení
24. Úřad předně konstatuje, že dle § 99 odst. 1 zákona mohou být zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci zadavatelem změněny nebo doplněny před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, přičemž změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být dle § 99 odst. 1 zákona uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.
25. Důvodová zpráva k danému ustanovení zákona uvádí, že „pokud zadavatel hodlá změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, musí takovou změnu nebo doplnění uveřejnit nebo oznámit dodavatelům (tj. oznámit dodavatelům uveřejnění změny nebo doplnění) stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou) zadávací dokumentaci (např. lhůta pro podání nabídek stanovená ve formuláři o zahájení zadávacího řízení musí být oznámena na opravném formuláři; pokud dojde ke změně technických podmínek v zadávací dokumentaci, která je uveřejněna na profilu zadavatele, musí být změna rovněž uveřejněna na tomto profilu) a zároveň před uplynutím příslušné lhůty k podání nabídek, předběžných nabídek nebo žádostí o účast.“
26. Komentářová literatura ve vztahu k povinnosti uveřejnění nebo oznámení změny a doplnění zadávací dokumentace uvádí, že „pokud zadavatel využije svého oprávnění a provede jakoukoli změnu či doplnění zadávací dokumentace, je povinen tuto úpravu (tj. změnu či doplnění) uveřejnit nebo oznámit dodavatelům, a to totožným způsobem, jakým byla zadávací podmínka dotčená úpravou (změnou či doplněním) původně uveřejněna nebo oznámena. Tímto postupem (uveřejněním či oznámením změny nebo doplnění zadávacích podmínek) bude naplněna zásada transparentnosti v zadávacím řízení, přičemž současně bude zajištěno, že všichni dodavatelé budou mít stejné podmínky a budou moci reagovat na provedenou změnu či doplnění.“[4] Autoři komentáře v dané souvislosti dále uvádějí, že „postup zadavatele při změně či doplnění zadávacích podmínek zahrnuje dva kroky. První spočívá ve vlastním provedení změny či doplnění zadávacích podmínek a druhý, navazující krok představuje obligatorní uveřejnění anebo oznámení úpravy zadávacích podmínek. Je otázkou budoucí rozhodovací praxe, zda případné rozlišení uvedené dvojice kroků povede k připuštění toho, že by zadavatelé provedli změnu či doplnění zadávacích podmínek v okamžiku před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek (v souladu s první větou odstavce 1), avšak vlastní uveřejnění změny nebo doplnění zadávací dokumentace nebo její oznámení zajistili až po uplynutí příslušné lhůty. Jinými slovy, zda bude moci být dovozeno, že zákonodárce nepodmiňuje využití postupu, při němž zadavatel mění nebo doplňuje zadávací podmínky (zadávací dokumentaci), skutečností, že by uveřejnění či oznámení změny zadávací dokumentace muselo být za každých okolností provedeno také ještě před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Zákonodárce nestanoví žádnou mezní (nejzazší) lhůtu (na rozdíl např. od institutu vysvětlení zadávací dokumentace), do které by zadavatel měl (mohl) provést úpravu zadávací dokumentace; změna nebo doplnění zadávací dokumentace dle odstavce 1 komentované právní úpravy by tak mohla být provedena kdykoliv (s jakkoliv minimálním předstihem) před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Pokud by byl takový názor připuštěn, zadavatel by vždy měl (s ohledem na zásady obsažené v § 6) postupovat s maximální péčí adekvátní okolnostem případu, aby před uplynutím lhůty pro podání nabídek (či jiné dotčené lhůty) uveřejnil informaci o změně či doplnění zadávací dokumentace alespoň na profilu zadavatele či tuto informaci dodavatelům oznámil, a současně, pokud to situace vyžaduje, zaslal k uveřejnění opravný formulář.“[5]
27. K předmětné problematice se vyjádřil předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ze dne 12. 5. 2023, č. j. ÚOHS-17725/2023/163, v rámci nějž byla posuzována situace, kdy zadavatel lhůtu pro podání nabídek, která končila dne 7. 11. 2022 v 10:00, v reakci na obdržení námitek prodloužil jako údaj v elektronickém nástroji dne 7. 11. 2022 v 9:57:52, přičemž informaci o prodloužení této lhůty odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2022. Předseda Úřadu v daném rozhodnutí konstatoval, že „účelem uveřejňování či oznamování změn zadávacích podmínek podle § 99 zákona je to, aby se o těchto podmínkách zadavatelé dozvěděli a dozvěděli se o nich včas. Jak ukazuje aktuální případ, mohou nastat situace, kdy zadavatel nebude moci reagovat na všech místech ve smyslu věty druhé § 99 odst. 1 zákona ve lhůtě pro podání nabídek. Vzhledem k tomu, že zákon umožňuje podat námitky až do konce lhůty pro podání nabídek, nemůže být v souladu s tímto účelem a nutností racionálního přístupu vyžadovat po zadavateli, aby za všech okolností uveřejnil změnu spočívající v prodloužení lhůty pro podání nabídek na všech místech do konce této lhůty. Je jedině odpovídající tomuto právu dodavatelů (podat námitky do konce lhůty pro podání nabídek), aby zadavatel sice měl povinnost změnu učinit a uveřejnit ve lhůtě pro podání nabídek (nejrychleji samozřejmě v rámci elektronického nástroje), ale aby na ostatních místech změnu uveřejnil v přiměřené době od jejího provedení. V přiměřené době tak zadavatel stále zajistí, že se o změně zadávací podmínky dozví všichni potenciální dodavatelé, tedy i naplní smysl ustanovení. Není logické, a ani v souladu se zásadami podle § 6 zákona, aby byl zadavatel nucen změnu na všech místech uveřejnit např. v řádu hodin, neboť není v rozporu s účelem zákona, aby měl na toto uveřejnění více času (tomu odpovídá i rychlost uveřejnění formuláře ve Věstníku veřejných zakázek). (…) Většinou však bude nezbytné, aby zadavatel na všech místech, kde danou zadávací podmínku sdělil, uveřejnil či oznámil prodloužení lhůty pro podání nabídek ještě před uplynutím této lhůty. Pokud to ale zadavatel s ohledem na plynutí času a související objektivní okolnosti stihnout nemohl, je nutné, aby tak učinil bez zbytečného odkladu, tedy v přiměřeně dlouhé době od toho, kdy reálně k prodloužení lhůty pro podání nabídek úkonem zadavatele došlo. (…) Zákonnou délku této prodlevy ale nelze autoritativně určit pro každý případ v budoucnosti. Vždy je nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem a specifikům řešené věci. Jiný případ bude, když zadavatel obdrží námitky např. ve středu, přičemž lhůta pro podání nabídek bude končit v pondělí. Tehdy by zadavatel měl být schopen prodloužit lhůtu pro podání nabídek na všech příslušných místech ve lhůtě pro podání nabídek.“
28. Je tedy zřejmé, že pokud zadavatel přistoupí k provedení změny zadávací dokumentace, je povinen tuto změnu uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem, jakým byla původně uveřejněna či oznámena upravovaná zadávací podmínka, přičemž účelem této povinnosti zadavatele je jak naplnění zásady transparentnosti, tak zajištění shodných podmínek pro všechny potenciální dodavatele, jimž musí být poskytnuta možnost na provedenou změnu zadávací dokumentace zareagovat. Jedná-li se o prodloužení lhůty pro podání nabídek, z výše citovaného rozhodnutí předsedy Úřadu vyplývá, že zadavatel přirozeně musí danou lhůtu stihnout prodloužit (alespoň změnou údajů v elektronickém systému) před jejím uplynutím, nicméně v situaci, kdy s ohledem na plynutí času a související objektivní okolnosti nemůže zároveň odeslat informaci o prodloužení dané lhůty k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, je přípustné, aby tak učinil až po uplynutí původní délky prodlužované lhůty, musí to však být bez zbytečného odkladu, tedy v přiměřeně dlouhé době od toho, kdy k prodloužení lhůty pro podání nabídek reálně došlo. Při posuzování přiměřenosti časové prodlevy uveřejnění je pak vždy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem a specifikům řešené věci.
29. V právě šetřeném případě není sporu o tom, že obviněný lhůtu pro podání nabídek, která byla původně stanovena do dne 23. 8. 2019, prodloužil uveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 dne 20. 8. 2019, přičemž informaci o změně délky trvání dané lhůty odeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie až dne 24. 8. 2019. Úřad konstatuje, že obviněný v daném případě nepochybně prodloužil lhůtu pro podání nabídek před jejím uplynutím, a v tomto smyslu tedy postupoval v souladu s větou první ustanovení § 99 odst. 1 zákona. Samotná skutečnost, že obviněný současně s prodloužením předmětné lhůty okamžitě neodeslal příslušnou informaci o změně dané zadávací podmínky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie, ještě sama o sobě není problematická a bez dalšího automaticky nepředstavuje porušení zákona, je však nezbytné přistoupit k posouzení, zda je možné považovat časovou prodlevu mezi prodloužením lhůty pro podání nabídek a odesláním informace o tomto prodloužení k uveřejnění za přiměřenou. Úřad je přesvědčen, že délka předmětné prodlevy v daném případě přiměřená nebyla, k čemuž v podrobnostech uvádí následující.
30. Jestliže obviněný uveřejnil informaci o prodloužení lhůty pro podání nabídek na profilu zadavatele dne 20. 8. 2019 v 12:11:02, do okamžiku uplynutí původní délky dané lhůty, k němuž mělo dojít dne 23. 8. 2019 v 11:00, ve chvíli jejího prodloužení zbývaly téměř celé tři pracovní dny. Nepochybně nelze dovodit, že by v těchto třech pracovních dnech nebylo možné vykonat jednoduchý administrativní úkon spočívající v odeslání příslušného opravného formuláře do Věstníku veřejných zakázek a Úředního věstníku Evropské unie, přičemž obviněný Úřadu neprokázal (ani netvrdil) žádnou relevantní okolnost, která by mu ve vykonání tohoto úkonu v dané konkrétní situaci mohla objektivně zabránit. Obviněný v rámci svého vyjádření k podnětu pouze uvedl, že vysvětlení zadávací dokumentace, v rámci nějž přistoupil k prodloužení lhůty pro podání nabídek, představovalo reakci na žádost o vysvětlení, která mu byla doručena v krátké době před uplynutím původní délky dané lhůty, což vedlo k tomu, že se obviněný při uveřejňování informace o prodloužení dané lhůty ocitl v časové tísni. Úřad k tomuto argumentu obviněného podotýká, že předmětná žádost o vysvětlení zadávací dokumentace byla obviněnému doručena dne 16. 8. 2019, přičemž i pokud Úřad zohlední, že tento den připadal na pátek a že k doručení došlo v 21:03, je nutno konstatovat, že obviněný měl šanci se s danou žádostí o vysvětlení seznámit již v pondělí 19. 8. 2019, kdy do okamžiku uplynutí původní délky lhůty pro podání nabídek zbývaly čtyři pracovní dny. Vzhledem k tomu, že obviněný stihl v návaznosti na danou žádost prodloužit lhůtu pro podání nabídek dne 20. 8. 2019, tj. dva pracovní dny po obdržení předmětné žádosti, kdy do konce původní délky prodlužované lhůty stále zbývaly cca tři pracovní dny, Úřad nespatřuje žádný důvod, proč by měla obviněnému v souvislosti s okamžikem obdržení dané žádosti ve vztahu k nutnosti uveřejnit informaci o prodloužení dotčené lhůty vzniknout jakákoliv časová tíseň. Jinými slovy, Úřad se nedomnívá, že by existovala souvislost mezi datem obdržení dané žádosti o vysvětlení a skutečností, že obviněný v průběhu tří pracovních dnů ode dne prodloužení lhůty pro podání nabídek nebyl schopen odeslat informaci o této změně zadávací dokumentace k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie.
31. Pro úplnost Úřad dále podotýká, že předseda Úřadu ve svém výše citovaném rozhodnutí uvádí, že zadavatel by měl být schopen prodloužit lhůtu pro podání nabídek na všech příslušných místech ve lhůtě pro podání nabídek v situaci, kdy „zadavatel obdrží námitky např. ve středu, přičemž lhůta pro podání nabídek bude končit v pondělí.“ Úřad konstatuje, že obviněný přistoupil k prodloužení lhůty pro podání nabídek dne 20. 8. 2019, tj. v úterý (a to navíc v návaznosti na žádost o vysvětlení, kterou obdržel již ve večerních hodinách dne 16. 8. 2019), přičemž původně stanovená délka dané lhůty uplynula dne 23. 8. 2019, tj. v pátek, a prodleva mezi skutečností zakládající prodloužení lhůty (uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace; pokud by měla být daná prodleva počítána od obdržení žádosti o vysvětlení, byla by ještě delší a tím spíše nepřiměřená) a koncem původně stanovené lhůty je tak v daném případě co do počtu pracovních dnů totožná jako v modelové situaci. Závěr o nepřiměřenosti délky nyní posuzované časové prodlevy tak lze podpořit i výše citovaným rozhodnutím předsedy Úřadu.
32. Úřad tak shrnuje, že časovou prodlevu mezi prodloužením lhůty pro podání nabídek a odesláním informace o tomto prodloužení k uveřejnění jednoznačně nelze považovat za přiměřenou, neboť necelé tři pracovní dny jsou pro provedení jednoduchého administrativního úkonu spočívajícího v odeslání opravného formuláře zcela dostatečné, přičemž nebyla shledána ani existence žádných relevantních okolností, které by obviněnému v odeslání předmětné informace k uveřejnění mohly objektivně zabránit.
33. Je navíc nutné podotknout, že obviněný postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti, která zadavatelům dle výkladu Nejvyššího správního soudu učiněného v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 ukládá jednat tak, aby v jejich postupu nebyly shledány „takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. Úřad je přesvědčen, že pozdní odeslání informace o prodloužení lhůty pro podání nabídek k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie nepochybně činí zadávací řízení na veřejnou zakázku neprůhledným, hůře čitelným a hůře kontrolovatelným, a to zejména ze strany potenciálních dodavatelů, kteří se ocitli v situaci, kdy jim (v situaci, kdy dle § 212 odst. 8 zákona ve Věstníku veřejných zakázek nesmí být uveřejněny jakékoliv údaje odlišné od údajů uveřejněných na profilu zadavatele) po nepřiměřeně dlouhou dobu byla v rámci dvou zdrojů informací o zadávacím řízení bez jakéhokoliv objektivního důvodu odepírána informace o skutečné délce lhůty pro podání nabídek, a to i v době po skončení původní délky trvání předmětné lhůty. Postup obviněného je tak nutné označit za rozporný nejen se zásadou přiměřenosti, ale i se zásadou transparentnosti.
34. Úřad dále uvádí, že vzhledem k tomu, že obviněný neodeslal informaci o prodloužení lhůty pro podání nabídek k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie v přiměřené době poté, co danou lhůtu uveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 na profilu zadavatele prodloužil, je nutné dovodit, že obviněný neuveřejnil změnu zadávací dokumentace spočívající v prodloužení lhůty pro podání nabídek stejným způsobem jako změněnou zadávací podmínku, tj. původní stanovení předmětné lhůty. Délka této lhůty (stejně jako její první prodloužení) byla dodavatelům původně oznámena jak na profilu zadavatele, tak uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Nyní posuzované prodloužení předmětné lhůty již obviněný potenciálním dodavatelům oznámil pouze na profilu zadavatele, přičemž k odeslání příslušné informace k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie přistoupil s nepřiměřeným a neodůvodněným zpožděním, a to dokonce až po uplynutí původní délky lhůty pro podání nabídek. Je nutné podotknout, že informování o prodloužení lhůty pro podání nabídek až po jejím uplynutí může být odůvodněno pouze relevantními okolnostmi, které zadavateli ve včasném zveřejnění dané informace mohly objektivně zabránit, přičemž v posuzovaném případě je evidentní, že žádné takové okolnosti na straně obviněného nenastaly. Je tak zřejmé, že nelze hovořit o shodném způsobu uveřejnění původní a změněné zadávací podmínky, neboť prodloužení lhůty pro podání nabídek obviněný na rozdíl od původního stanovení této lhůty neoznámil včas na všech potřebných místech, což nelze zpětně zhojit nepřiměřeně opožděným odesláním opravného formuláře, zvláště v situaci, kdy byl zcela bezdůvodně odeslán až v době po uplynutí prodlužované lhůty pro podání nabídek.
35. Úřad má proto s ohledem na vše výše uvedené za prokázané, že obviněný nedodržel pravidlo stanovené v § 99 odst. 1 zákona ve spojení se zásadami transparentnosti a přiměřenosti zakotvenými v § 6 odst. 1 zákona, když odeslal oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek, která původně končila dne 23. 8. 2019, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2019, přestože na profilu zadavatele byla informace o prodloužení dané lhůty uveřejněna již dne 20. 8. 2019, čímž došlo k odeslání předmětné informace k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie s nepřiměřeným odstupem ode dne prodloužení dané lhůty (a to navíc až po uplynutí této lhůty), aniž by pro to existoval objektivní důvod a neuveřejnil tak změnu zadávací dokumentace stejným způsobem jako zadávací podmínku, která byla změněna. Lze proto uzavřít, že obviněný se svým výše specifikovaným jednáním dopustil porušení § 99 odst. 1 zákona ve spojení se zásadami transparentnosti a přiměřenosti zakotvenými v § 6 odst. 1 zákona.
36. Úřad dále konstatuje, že pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nezbytné, aby porušení zákona mělo alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky. K otázce, zda přezkoumávaný postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, Úřad uvádí následující.
37. Vzhledem k tomu, že obviněný bez objektivního důvodu odeslal informaci o prodloužení délky trvání lhůty pro podání nabídek k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie s nepřiměřenou časovou prodlevou od okamžiku, kdy tuto lhůtu v souvislosti s uveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace na profilu zadavatele prodloužil, a to dokonce až po uplynutí původní délky prodlužované lhůty, nelze spolehlivě vyloučit, že by alespoň v potenciální rovině mohla nastat situace, kdy by se dodavatelé, kteří své informace o zadávacím řízení čerpají výhradně z Věstníku veřejných zakázek či Úředního věstníku Evropské unie, mohli na základě informací uveřejněných v těchto věstnících mylně domnívat, že lhůta pro podání nabídek již uplynula, a že proto již nemají šanci se soutěže o plnění předmětu veřejné zakázky zúčastnit. Takovíto dodavatelé mohli v důsledku postupu obviněného rezignovat na podání nabídky, neboť se na základě informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie mohli domnívat, že lhůta pro podání nabídek definitivně uplynula dne 23. 8. 2019, přičemž po domnělém konci dané lhůty již nemohli racionálně předpokládat její prodloužení, a to vše v situaci, kdy lhůta pro podání nabídek reálně uplynula až dne 30. 8. 2019, tedy 7 dní po domnělém konci předmětné lhůty uvedeném v obou věstnících, během nichž daní dodavatelé – pokud by si byli vědomi skutečnosti, že lhůta pro podání nabídek stále běží – mohli být schopni podat nabídku. Obviněný se tak mohl připravit o (potenciálně nejvýhodnější) nabídku těchto dodavatelů, kteří byli na základě netransparentního a nepřiměřeného postupu obviněného nepochybně značně znevýhodněni oproti dodavatelům vycházejících z informací obsažených na profilu zadavatele, neboť jim byla lhůta pro podání nabídek v důsledku postupu obviněného nepřímým způsobem fakticky zkrácena, a to bez toho, aby na straně zadavatele existovaly skutečně relevantní okolnosti, které by jeho postup mohly odůvodnit. Pro úplnost Úřad uvádí, že jeho výše uvedené závěry nemohou být nijak relativizovány skutečností, že obviněný v zadávacím řízení obdržel 3 nabídky, a to až po uplynutí původně stanovené délky lhůty pro podání nabídek, neboť možnost existence potenciálních dodavatelů, kteří v důsledku postupu obviněného nepodali nabídku, s dodavateli, kteří v zadávacím řízení naopak nabídku podali, v tomto případě žádným relevantním způsobem nesouvisí. Úřad tak uzavírá, že v důsledku výše specifikovaného nezákonného postupu obviněného mohlo dojít k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele předmětu veřejné zakázky.
38. S ohledem na vše shora uvedené tak Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
39. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
40. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 přestupkového zákona, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupky zaniká jejím uplynutím.
41. Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona promlčecí doba 5 let. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
42. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 4. 11. 2019, tj. dnem uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky mezi obviněným a vybraným dodavatelem. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
43. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.
44. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 nebo 5 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až e) citovaného ustanovení zákona.
45. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, činí dle čl. 8 smlouvy na veřejnou zakázku celkem 8 422 200 Kč bez DPH, tj. 10 190 862 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 1 019 086,2 Kč.
46. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále konstatuje, že ustanovení § 37 a § 38 přestupkového zákona upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
47. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
48. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
49. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad uvádí, že obviněný se dopustil porušení zákona tím, odeslal oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek, která původně končila dne 23. 8. 2019, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 8. 2019, přestože na profilu zadavatele byla informace o prodloužení dané lhůty uveřejněna již dne 20. 8. 2019, čímž došlo k odeslání předmětné informace k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie v nepřiměřeně dlouhé době ode dne prodloužení předmětné lhůty (a to navíc až po uplynutí této lhůty), aniž by pro to existoval objektivní důvod, resp. aniž by zadavateli v dřívějším odeslání předmětných informací k uveřejnění v obou věstnících bránila jakákoli objektivní okolnost. K následkům spáchání přestupku obviněným Úřad uvádí, že v daném případě měl spáchaný přestupek za následek, že někteří dodavatelé v zadávacím řízení nebyli včas informováni o skutečné délce lhůty pro podání nabídek, což mohlo v potenciální rovině vést k tomu, že se mohli na základě informací uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie mylně domnívat, že lhůta pro podání nabídek již uplynula, a že proto již nemají šanci se soutěže o plnění předmětu veřejné zakázky zúčastnit. Zároveň došlo ke snížení transparentnosti zadávacího řízení, které se v důsledku nezákonného postupu obviněného stalo hůře čitelným, a také k nerovnému přístupu k dodavatelům, kteří informace o zadávacím řízení získávají z Věstníku veřejných zakázek či Úředního věstníku Evropské unie, oproti dodavatelům, kteří své informace o zadávacím řízení čerpají z profilu zadavatele.
50. Co se týče závažnosti přestupku, Úřad konstatuje, že základní povinností zadavatele je postupovat při zadávání veřejných zakázek dle zákona, pročež obecně je jako nejzávažnější posuzována situace, kdy se zadavatel za účelem získání poptávaného předmětu plnění pohybuje zcela mimo režim zákona, čímž dochází k zásadnímu narušení řádného soutěžního prostředí. Zde uvedená situace v nyní šetřeném případě nenastala, avšak nezákonným postupem zadavatele mohlo dojít k zúžení počtu potenciálních dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že nabídka některého z těchto potenciálních dodavatelů mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů; Úřad nicméně zohlednil, že pochybení zadavatele mělo spíše potenciál ovlivnění výběru nejvýhodnější nabídky, aniž by nutně k tomuto ovlivnění prokazatelně došlo. Úřad tak uzavírá, že ačkoli zadavatel nedodržel postup stanovený zákonem, nejedná se o přestupek, jenž by bylo možné řadit z hlediska rozhodovací praxe mezi přestupky nejzávažnější, přičemž tento závěr se jako jeden z faktorů dále promítne do výše vyměřené pokuty.
51. Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
52. Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu dne 4. 11. 2019, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku uplynulo ke dni vydání tohoto příkazu téměř 5 let. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.
53. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
54. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem obviněného, za nějž byl již obviněný v minulosti trestán. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) tak Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky, za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona (či zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).
55. Úřad zjistil, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupky obviněného, o nichž bylo rozhodnuto v rámci správních řízení
- sp. zn. ÚOHS-S0017/2020/VZ příkazem č. j. ÚOHS-01101/2020/531/MKe ze dne 13. 1. 2020 (přestupky byly spáchány dne 5. 11. 2019 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 15 000 Kč),
- sp. zn. ÚOHS-S0396/2023/VZ příkazem č. j. ÚOHS-23030/2023/536 ze dne 20. 6. 2023 (přestupek byl spáchán dne 21. 8. 2018 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 15 000 Kč),
- sp. zn. ÚOHS-S0640/2023/VZ rozhodnutím č. j. ÚOHS-45019/2023/500 ze dne 13. 11. 2023 (přestupky byly spáchány dne 22. 10. 2018 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 20 000 Kč),
- sp. zn. ÚOHS-S0692/2023/VZ příkazem č. j. ÚOHS-41298/2023/500 ze dne 20. 10. 2023 (přestupek byl spáchán dne 21. 8. 2018 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 20 000 Kč) a
- sp. zn. ÚOHS-S0298/2024/VZ příkazem č. j. ÚOHS-14718/2024/510 ze dne 9. 4. 2024 (přestupky byly spáchány ve dnech 29. 4. 2019 a 29. 5. 2019 a obviněnému za ně byla uložena pokuta ve výši 20 000 Kč).
56. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
57. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za uvedený přestupek a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející výroky o „trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupku), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek Úřad zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu. Úřad tedy v tomto smyslu postupoval.
58. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu obviněného na rok 2024[6] vyplývá, že obviněný v roce 2024 hospodaří s plánovanými příjmy v celkové výši 15 489 438 000 Kč. Úřad při stanovení pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
59. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
60. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.
61. Pokuta uložena ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
v z. Ing. Petr Vévoda
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Den 23. 8. 2019 připadal na pátek.
[2] Den 20. 8. 2019 připadal na úterý.
[3] Den 24. 8. 2019 připadal na sobotu.
[4] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.
[5] Tamtéž.
[6] Dostupný na stránkách obviněného na internetové adrese https://cuni.cz/UK-8533.html
